Pátek 16. května 1930

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen.

Rozprava je skončena.

K věcné poznámce přihlásil se pan posl. dr Kalaš. Dávám mu slovo.

Posl. dr Kalaš: Slavná sněmovno! V debatě padla zde s této tribuny slova, která, myslím, v parlamentárním životě vůbec odůvodněna nejsou.

Reaguji na slova pana posl. Brodeckého. Výroky, které zde padly, odmítám jménem republikánské strany jako neodůvodněné. Agrární strana jako taková nemá za úkol fedrovati chov dobytka na účet širokých vrstev konsumentských, nýbrž agrární strana má jako nejsilnější občanská strana úkol, sledovati veškeré důležité otázky celostátní ať jsou to otázky, týkající se gážistů, nebo ať jsou to otázky rázu hospodářského - ovšem vždycky takovým způsobem, aby jejich řešení bylo přizpůsobeno prostředkům státním, našemu státnímu rozpočtu. V důsledku toho také republikánská strana, slavná sněmovno, nestavěla se proti projednávání těchto otázek, poněvadž je si vědoma důležitosti postavení veřejných a státních zaměstnanců pro stát, a jako taková jistě vždy vůči těmto státním a veřejným zaměstnancům od té doby, co stát existuje, svoji povinnost plnila a plní.

Rovněž tak odmítám, že by úkolem a posláním republikánské strany bylo fedrovati chov komunistů. Tuto poznámku odmítám jako nevěcnou a neodůvodněnou.

Rovněž tak odmítám výtky, které zde padly, že prý soc. politický výbor zamítl resoluční návrhy, které byly p. posl. Brodeckým dodatečně předloženy a nebyly přijaty. Slavná sněmovno! Tato poznámka nebyla odůvodněna, protože pan posl. Brodecký neřekl nic o svých resolučních návrzích a teprve v poslední chvíli resoluční návrhy ohlásil a chtěl je předložiti. Máme-li hlasovati o všech resolučních návrzích, je přirozeno, že musíme býti o nich náležitě informováni. (Posl. Brodecký: Vy jste je zamítl!)

Slavná sněmovno! Republikánská strana nikdy neužila takových výroků, jako padly s této tribuny, a lituji, že tyto výroky vůbec padly a mohly padnouti od zástupce strany koaliční, od zástupce stavu, který má býti elitou a výkvětem našeho národa, to jest stavu gážistického. Odmítám tyto výroky a prosím, aby se pro příště neopakovaly.

Předseda (zvoní): Žádám o přečtení podaných návrhů k osnově tisk 430.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Tylla, Babela, Štětky a soudr.:

Osnova znějž:

"Zákon

ze dne . . . . . . 1930

o generální úpravě pensijních požitků státních a veřejných zaměstnanců, zaměstnanců

státních a veřejných podniků a učitelů, jakož i pozůstalých po nich.

§ 1.

Všem zaměstnancům státu, státních a veřejných podniků a úřadů, zaměstnancům obecním, okresním a zemským, jakož i učitelům, kteří odcházejí do výslužby anebo odešli dříve ať z jakýchkoliv důvodů, anebo byli do výslužby dáni, náleží pense ve výši jejich posledního platu a do konce jejich života. Při tom nejnižší pense nesmí klesnouti pod 1400 Kč měsíčně.

§ 2.

Hranice pensijní je dosažena 30. rokem služebním nebo 55. rokem věku se započtením vojenských válečných let.

§ 3.

Vdovám po státních a veřejných zaměstnancích jakož i zaměstnancích státních a veřejných podniků, obecních, okresních a zemských přísluší 75% pense, které by požívali jejich mužové, nebo živitelé, vedle výchovného pro děti, které musí činiti 100 Kč měsíčně pro každé dítě do 18 let.

§ 4.

Požitky bývalých rakouských pensistů, jejich vdov a sirotků, pense a dary z milosti pokud jsou menší zvýší se s platností od 1. ledna 1930 na 1400 Kč měsíčně.

§ 5.

Pense bývalých rakouských generálů, důstojníků a kněží se zrušují.

§ 6.

Všechny zákony a nařízení, které jsou v rozporu s tímto zákonem, se zrušují a zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení s platností zpětnou od 1. ledna 1930".

2. Pozměňovací návrh posl. inž. Junga a druhů k §u 1:

V odst. 2 budiž škrtnuta poslední věta ("Osobám" až "zákona").

Připojen budiž nový odst. 4:

"Běžné dary z milosti a pense z milosti se poměrně zvyšuji. Byly-li poskytnuty s časovým omezením, toto časové omezení se ruší a poskytují se na dobu života".

3. Pozměňovací návrh posl. Krumpe a druhů:

V §u 1 nechť odst. 2 zní:

"Omezení pro osoby, na které se vztahují ustanovení §§ 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920 a §u 3 zákona ze dne 22. prosince 1924 se škrtají a osobám myšleným v těchto paragrafech přiznává se výhoda nového zákona bez omezení."

4. Doplnujúci návrh posl. Mojtu a druhov:

§ 2 doplňuje sa odstavcom tretím:

"Platnosť tohoto zákona vzťahuje sa aj na neštátne detské opatrovatelky na Slovensku a Podkarp. Rusi."

5. Pozměňovací návrh posl. inž. Junga a druhů:

V §u 3 budiž škrtnut odst. 2.

6. Pozměňovací návrh posl. Krumpe a druhů:

§ 7 nechť zní:

"Trvalý pobyt v cizině budiž pensistovi povolen bez jakéhokoliv snížení platů, žádá-li o to pensista z oprávněných důvodů. Za oprávněné důvody dlužno považovati zvláště rodinné a zdravotní ohledy, jakož i nemožnost přestěhování a nedostatek bytu.

Státní pensisté, pokud jde o přechodný pobyt v cizině, nepodléhají žádným jiným ustanovením než kterýkoliv jiný státní občan."

7. Eventuální pozměňovací návrh posl. Krumpe a druhů:

Nebude-li přijat náš pozměňovací návrh k §u 7, navrhujeme k §u 7:

"Pensistům, kteří mají svůj trvalý povolený pobyt v cizině, jestliže tato cizina nečiní pensistům žijícím v Československu žádných srážek, vyplácejí se požitky nezkráceně. Jen tam, kde nelze takovéhoto recipročního poměru dosíci, sráží se 10%."

8. Pozměňovací návrh posl. inž. Junga a druhů:

V §u 7 se slova "snižují se" a dále slova "o 10%" až "tří měsíců" nahrazují slovy "se plně vyplácejí. Pro dočasný pobyt, pokud nepřesahuje tři měsíce, není třeba povolení".

9. Pozměňovací návrh posl. Krumpe a druhů:

§ 10 nechť zní:

"Ustanovení obsažená v tomto zákoně platí pro všechny pensisty, na něž se zákon vztahuje tak, že všem těmto pensistům připadají nové platy dnem 1. ledna 1930.

Všechna zlepšení platů činných státních zaměstnanců provedená případnou novou úpravou, pokud se tato zlepšení týkají někdejší výslužby těchto činných státních zaměstnanců, platí úplně automaticky pro všechny státní pensisty."

10. První eventuální návrh posl. Krumpe a druhů:

Nebude-li přijat náš pozměňovací návrh k §u 10, navrhujeme, aby § 10 zněl:

"(1) Do prvé skupiny patří všichni pensisté narození před 31. prosincem 1869 a všechny vdovy státních zaměstnanců nebo státních pensistů, narozené před 31. prosincem 1874. Jim příslušejí nové platy dnem 1. ledna 1930.

(2) Do druhé skupiny patří všichni pensisté, kteří nebyli přeloženi do výslužby podle ustanovení zákona z r. 1926 a kteří se narodili po 31. prosinci 1869. Jim příslušejí nové platy dnem 1. ledna 1931.

Pensistům nebo vdovám zařazeným do této skupiny přísluší za rok 1930 k jejich dosavadním platům příplatek v částce 50% platu, které by byli dostali jako příplatek, kdyby byli jako pensisté prvé skupiny ihned účastni plné výhody tohoto zákona."

11. Druhý eventuální návrh posl. Krumpe a druhů:

Nebude-li přijat náš prvý eventuální návrh, navrhujeme, aby § 10 zněl:

"Do prvé skupiny patří všichni pensisté, kteří byli přeloženi do výslužby podle zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n."

12. Třetí eventuální návrh posl. Krumpe a druhů:

Nebude-li přijat náš druhý eventuální návrh, navrhujeme, aby § 10 zněl:

"Pensisté, kteří ještě po počátku účinnosti zákona č. 103/1926 byli v činné službě, avšak podle §u 215, bod 4 byla jim pense vyměřena ještě podle starých platových předpisů, poněvadž byli nuceně restringováni podle zákona č. 286 a byli o tom zpraveni ještě před vyhlášením zákona č. 103 z r. 1926, buďtež zařazeni do prvé skupiny zrovnoprávněných pensistů bez ohledu na jejich stáří a rovněž tak pozůstalí po těchto pensistech."

13. Čtvrtý eventuální návrh posl. Krumpe a druhů:

Nebude-li přijat náš třetí eventuální návrh, navrhujeme, aby § 10 zněl:

"Do prvé skupiny zrovnoprávnění pensistů buďtež bez ohledu na jejich stáří zařazeni všichni pensisté, kteří byli nuceně přeloženi do výslužby podle §u 13 nebo 16 zákona č. 286 z r. 1926, tedy za účinnosti nového platového zákona č. 103/1926, kterým však nebyla pense vyměřena podle ustanovení tohoto zákona, poněvadž to vylučoval § 215, odst. 4 téhož zákona."

14. Pozměňovací návrh posl. inž. Junga a druhů k §u 10:

Odst. 1 budiž nahrazen zněním:

"Odpočivné (zaopatřovací platy) podle tohoto zákona příslušejí oprávněným zaměstnancům bez výjimky od 1. ledna 1930."

V odst. 2 buďtež slova: "Zaopatřovací platy" až "požitky" nahrazena slovy: "Zaopatřovací požitky podle tohoto zákona příslušejí vdovám bezvýjimečně od 1. ledna 1930."

15. Eventuální návrh posl. inž. Junga a druhů:

Nebude-li přijat náš pozměňovací návrh k §u 10, navrhujeme k §u 10:

Zákon budiž proveden ve třech etapách, a to roku 1930 narození v roce 1865 a dříve, v roce 1931 narození v r. 1866 až 1874 a v r. 1932 všichni ostatní. Rovněž pense vdov narozených od r. 1870 buďtež projednány společně.

Do prvé etapy zrovnoprávnění pensistů buďtež pojati bez ohledu na stáří všichni pensisté, kteří byli nuceně přeloženi do výslužby

podle §u 13 nebo 16 zákona č. 286 z r. 1926, tedy za účinnosti nového platového zákona 103/1926, jejichž odpočivné platy nebyly však vyměřeny podle ustanovení tohoto zákona, poněvadž to vylučoval § 215, odst. 4 téhož zákona.

16. Pozmeňujúci návrh posl. Mojtu a druhov:

V §u 10 sa odst. 1 a 2 slučujú takto:

"Požitky podla tohoto zákona prislúchajú osobám v zákone uvedeným od 1. januára 1930."

17. Pozměňovací návrh posl. Krumpe a druhů:

§ 11 nechť zní:

"Úřad, který vyměřoval dosavadní pensijní platy, poukáže oprávněným příjemcům nové platy bez jakékoliv přihlášky."

18. Pozměňovací návrh posl. inž. Junga a druhů:

§ 11 budiž škrtnut.

19. Pozměňovací návrh posl. inž. Junga a druhů:

V §u 12, odst. 4 buďtež slova "vyhrazuje se ministerstvu železnic" nahrazena zněním: "provede ministerstvo železnic automaticky tak, že dar z milosti jest ve stejném poměru k nové výměře pense. Pense z milosti tak zvaných sproštěných mění se v řádnou pensi."

20. Doplňovací návrh posl. inž. Kalliny a druhů:

Po §u 12 budiž vložen nový § 13:

"Vládní nařízení upraví v duchu tohoto zákona odpočivné a zaopatřovací požitky staropensistů samosprávné služby a jejich pozůstalých."

Následující paragrafy budou přečíslovány.

21. Pozmeňujúci návrh posl. Mojtu a druhov:

§ 13 má znieť:

"Vyšší náklad spojený s prevádzaním tohoto zákona bude v roku 1930 uhradený jednak z celkových úspor rozpočtu vlastnej štátnej správy, po prípade rozpočtovým prebytkom alebo inými volnými vyššími príjmami dosaženými v tomže rozpočtovom roku, jednak jednotlivými štátnymi podnikmi. Počínajúc rokom 1931 budiž ročná vyššia potreba zaradená do rozpočtu vlastnej štátnej správy a jednotlivých štátnych podnikov."

22. Doplňujúci návrh posl. Mojtu a druhov:

Medzi §§ 13 a 14 vsúva sa ako § 14 tento text:

"Každá nová úprava požitkov zamestnancov štátnych a im na roveň postavených zamestnancov verejných, ktorou sa mení základňa pre vymeranie požitkov odpočivných a zaopatrovacích, ako aj každá zmena v nárokoch na tieto požitky bude sa vždy vzťahovať aj na osoby vo výslužbe a pozostalé po nich za rovnakých pomerov služobných a rodinných".

§ 14 bude §om 15.

23. Resoluční návrh posl. dr Lukavského, Bergmanna, Chalupy, Rýpara, Grünznera, Lišky, dr Kalaše, Böllmanna a druhů:

Žádáme vládu, aby starým pojištěncům požívajícím důchodu dle zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb. z. a n., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, umožnila zvýšení důchodu započítáním služebních let před vstupem do pojištění.

24. Resoluční návrh posl. Bergmanna, Ježka, Chalupy, Rýpara, Grünznera, Lišky, dr Kalaše, Böllmanna a druhů:

Vládě se ukládá, aby v nejbližší době vydala dosud scházející vládní nařízení k jednotlivým paragrafům platových zákonů ze dne 24. června 1926, č. 103 a 104 Sb. z. a n., a vládní nařízení o převodu premiových reserv soukromých zaměstnanců při přestupu do státní služby a zhodnocení této soukromé služby pro výměru odpočivných a zaopatřovacích požitků ve službě státní (odst. 4 §u 114 pens. zákona č. 26 z r. 1929).

25. Resoluční návrh posl. Seidla, Brodeckého. Grünznera, Ježka, Bergmanna, Petra, dr Staňka, Tauba, Pechmana, Hodiny a druhů:

Vláda se vybízí, aby ponechala oněm invalidům nebo ve službě poraněným - staropensistům - výhody podle §§ 62 a 63 služ. pragmatiky nebo §§ 3 a 7 zákona č. 153/1923, byly-li jim takové při jejich pensionování přiznány.

26. Resoluční návrh posl. dr Holoty a druhů:

Vláda se vybízí, aby co nejdříve podala návrh zákona, jímž by se lhůta ke hlášení veřejných zaměstnanců, v zákonech č. 269/1920, 210/1920 a 233/1920 Sb. z. a n. na 6 měsíců ustanovená, prodloužila, aby se touto lhůtou bývalým maďarským veřejným zaměstnancům, v uvedených zákonech zmíněným, kteří se na Slovensku a na Podkarpatské Rusi nepřihlásili do služby a proto byli propuštěni, poskytla možnost přihlásiti se.

27. Resoluční návrh posl. Krumpe a druhů:

Vláda se vybízí, aby všechna příští zlepšení platů činných státních zaměstnanců pokud tato zlepšení jsou započítatelná do pense, poskytla automaticky všem pensistům.

28. Resoluční návrh posl. inž. Junga a druhů:

Vláda se vybízí, aby se vhodným způsobem postarala o zvýšení důchodů starodůchodců soukromého pensijního pojištění.

29. Resoluční návrh posl. inž. Junga a druhů:

Vláda se vybízí, aby v duchu tohoto zákona upravila také odpočivné a zaopatřovací požitky staropensistů samosprávní služby a jejich pozůstalých.

30. Resoluční návrh posl. inž. Junga a druhů:

Ministerstvo železnic se vybízí, aby důchody důchodců postižených železničním úrazem, jejich vdov a sirotků, kteří nedostávají žádné pense, zvýšilo podle dnešních poměrů.

31. Rezolučný návrh posl. Mojtu a druhov:

Ukladá sa ministerstvu financií, školstva a n. o., aby učiteľom neštátnych škôl na Slovensku a v Podk. Rusi, daným na odpočinok podľa zákona 104/26 nebol srážaný kvitančný poplatok a aby im boly vrátené dosiaľ srazené kvitančné poplatky.

32. Rezolučný návrh posl. Mojtu a druhov:

Vláde se ukladá, aby prevádzajúc zákon 104/26 vyplácala neštátnym učiteľom na Slovensku a v Podk. Rusi aj správcovský prídavok nakoľko ho dotyčný učitelia-správcovia škôl od udržovateľa školy nedostávajú.

33. Rezolučný návrh posl. Mojtu a druhov:

Vláde sa ukladá, aby bezodkladne predložila návrh zákona, ktorým sa rozširuje platnosť zákona 104/1926 (Učiteľský zákon) na neštátne opatrovateľky na Slovensku a v Podk. Rusi.

Předseda (zvoní): Bylo mi oznámeno, že již ve včerejší schůzi posl. sněmovny se přihlásil k věcné poznámce p. posl. Mašata. Dávám mu slovo.

Posl. Mašata: Slavná sněmovno! Ve včerejší schůzi posl. sněmovny uvedl pan posl. Kopecký ve své řeči mé jméno se jmény některých mých pp. kolegů v souvislosti s aférou p. podplukovníka dr Dvořáka, nalézajícího se ve vyšetřovací vazbě.

Prohlašuji, že pana dr Dvořáka vůbec neznám, s ním jsem nikdy nemluvil, jeho jsem nikdy neviděl, jemu jsem také nikdy nepsal a s nim také v žádném styku jsem nebyl.

To, co zde p. kol. Kopecký prohlásil, odpovídá zprávě, která byla ve "Večerníku Rudého práva" předvčerejšího dne. Konstatuji, že na redakci či odpovědného redaktora "Večerníku Rudého práva" pro toto tvrzení byla podána žaloba. Veřejnost bude míti příležitost přesvědčiti se, jak nepravdivými a neodpovědnými útoky někteří páni útočí na lidi pověsti naprosto bezúhonné. (Potlesk. - Výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu nejprve zpravodaji výboru soc.-politického, panu posl. B. Procházkovi.

Zpravodaj posl. B. Procházka: Slavná sněmovno! Z rozpravy o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o t. zv. zrovnoprávnění pensistů, jakož i dodatečných usneseních o návrzích předložených z minulého zasedání Národního shromáždění ke schválení, bylo znáti, že sněmovna velmi dobře cítí to, co jsem také v úvodu do rozpravy řekl, že zákon o staropensistech je nutností a spravedlností, kterou tento parlament má povinnost vůči oněm zaměstnancům, kteří nezaviněně bez vlastní viny upadli do tak těžkých hospodářských poměrů.

U řečníků nebylo sporu, že tato osnova přišla včas, a mnozí velmi správně se vyslovili, že osnova přes to, že má určité vady, bude dobře působiti. Je pochopitelné, že tato osnova jako rámcová, jejíž podkladem pro řešení musí býti dosavadní platový zákon, nebude dokonalým zrovnoprávněním pensistů prostě proto, že platový zákon č. 103 a vládní nařízení k němu nejsou dostatečným podkladem pro to, aby se těm ubožákům dostalo naprostého zrovnoprávnění, když ho nemají ani aktivní zaměstnanci, a vyplývá z toho, že tento parlament bude míti povinnost, co nejdříve reparovati veškeré tyto věci, které v sobě nesou zárodek nutné denivelisace a ocenění jednotlivých kategorií státních zaměstnanců, jak jsem to v úvodní řeči řekl, zejména zaměstnanců železničních.

Vzhledem k vytvoření pensijní základny na základě zmocnění vlády, obsaženého v §u 5, prosím pány zástupce vlády, aby tento zákon, jehož účinnost je vázána nedostatečným platovým zákonem a nedostatečným prováděcím nařízením, posuzovali liberálně a celou tuto otázku pensijní, jak vyžadovali všichni řečníci nejen v soc.-politickém výboru, nýbrž i v plenu této sněmovny, co nejlépe vyřešili.

Bude to otázka i oněch kategorií, které právě tímto platovým zákonem zmizely, a bude potřeba, aby k této věci pánové z vlády a zejména z jednotlivých resortů liberálně přihlíželi a pokud možno oněm kategoriím nejlépe pomohli.

Pokud se týče této otázky u ministerstva železnic, bude velmi poctivé a dobré, budou-li míti vedoucí páni úředníci z ministerstva železnic dostatek dobré vůle, poněvadž materie, která tímto zákonem jest řešena, je u resortu železnic neobyčejně obsáhlá. Nemáme tu jen pensisty t. zv. dráhy státní, nýbrž i pensisty z dřívějších soukromých drah, zestátněné podle zákona zestátňovacího z r. 1924, a kromě toho máme řadu kategorií pensistů, které nebude lze řešiti bez liberálního nazírání u železnic. Právě proto bych byl velmi rád, kdyby správa železniční povolala jednak příslušné úřední orgány, které zvoleny jsou jako zástupci personálu, jednak dohodla se s organisacemi, aby tento zákon opravdu přinesl určité požehnání.

Páni řečníci zabývali se oněmi 10%, které jsou strhovány. Naznačil jsem ve své řeči, že je to stržená daň spotřební, která je v cizině vydána snad pro jiný stát, a že nelze tuto praxi změniti, poněvadž, jak je zjištěno, ani jiné státy svým pensistům, kteří bydlí v jiných státech, neplatí.

Dovoluji si upozorniti pány z vlády, že máme zvláštní precedenční případ na Českém Těšínsku a zejména Český Těšín sám, který byl rozdělen hraniční čarou na dva díly, znemožnil části příslušníků československého státu, aby mohli v tomto státě bydleti, a tedy proti své vůli bydlí v cizí zemi, a je pochopitelno, že tím budou také velmi značně postiženi. Snad by vláda mohla ve svém prováděcím nařízení vzíti na tyto okolnosti zřetel.

Bylo si stěžováno, pokud se týče §u 11, stran přihlášek. Páni vládní zástupci prohlásili v soc. politickém výboru, že přihlášky budou dodávány úřady a že toto zařízení je učiněno proto, aby pokud možná soupis jakož i doklady všech pensistů byly co nejlepší, aby tak jednotlivé resorty měly celkový přehled. Tím ovšem není řečeno, že oni bývalí zaměstnanci, dnešní pensisti, kteří se nepřihlásí, neměli by právo na úpravu platů, a že jsou-li zaneseni v seznamu pensistů, dostane se jim také příslušného zlepšení.

Byly vyslovovány se strany pánů řečníků stížnosti na etapy. O tom není sporu. To jest jedna z vad tohoto zákona, že provedení tak důležité věci sociálně politického rázu rozšiřuje na 3 léta a že neřeší tuto otázku hned. Pan ministr financí bránil se vzhledem k vysoké částce, kterou by to dělalo. Mohu jistě za souhlasu této slavné sněmovny vysloviti jen přání, aby, pokud příští léta dají možnost, pan ministr financí mohl novelisací tohoto zákona tyto etapy zkrátiti, aby se konečně všichni úpravy - pokud to lze úpravou nazývati dočkali.

Upozorňuji při této příležitosti pány z vlády, že je zde několik pensistů bývalých soukromých drah, a zejména dráhy pražsko-duchcovské, kde je celkem ještě 11 pensistů, kterých bylo používáno částečně u železnic a tu a tam v hutích jako účetních úředníků atd., ale dlouhou řadu let platili si do stejného pensijního fondu. Myslím, že by bylo spravedlivo, aby těchto 11 veteránů od pražsko-duchcovské dráhy, jestliže již vláda, resp. dřívější stát při zestátnění této dráhy, na to nepamatoval, při nynější generální úpravě pensijní bylo pojato v úpravu podle tohoto zákona.

Vážení pánové! Byla zde učiněna řada výtek, jichž se nebudu dotýkati. Myslím, že tyto výtky vyplývaly buď z politických názorů anebo z určité strany a byly oposičního rázu. Výtky takové ovšem nemohou dílo veskrze dobré, snad tu a tam s malými vadami, nějak poškoditi.

Ale nemohu si upříti, abych nepoukázal na některé zjevy. Pan kol. Horpynka si stěžoval, že některé návrhy byly zamítnuty, zatím co jeden návrh téhož znění byl přijat. Musím konstatovati, že tento návrh byl návrhem všech stran v soc. politickém výboru a právě proto měl také legitimaci, aby již v soc. politickém výboru byl přijat. Ostatní návrhy, které byly předloženy, byly buď odvolány a předloženy vládě k posouzení, případně, nebyly-li odvolány, byly zamítnuty. Nebylo zde tedy žádného stranického úmyslu a já musím každé takové zdání odmítnouti.

Pokud se týče velmi zajímavé řeči dr Rosche, musím konstatovati, že má částečně pravdu, že osnovy a zákony stávají se pro laiky velmi málo srozumitelnými, a postavil-li zde řadu zákoníků, dávám mu za pravdu. Bylo by třeba, aby naši vysocí úředníci, kteří tvoří zákonné osnovy, vypracovávali osnovy pokud možno přehledně a určitou klausulí poukazovali na určitá zákonná ustanovení tak, aby z osnovy bylo zřejmo, co je možno od ní očekávati.

Doporučuji vládě, aby bylo i přes prohlášení pana ministra financí co nejdříve umožněno obcím, aby také na své zaměstnance mohly toto dobrodiní zákona vztahovati. Dnes ovšem podle zákona č. 77 nelze tuto věc provésti.

Pokud se týče prohlášení pánů z německých stran, musím odmítnouti domněnku, že by tato sněmovna měla úmysl, mstíti se na vojenských zaměstnancích t. zv. býv. generálech. Musil bych dlouho vysvětlovati, aby se pánové vžili do toho sugestivního stavu. Mám za to, že to bylo ve většině případů spravedlivé a ani při této osnově si nemohou páni naříkati, poněvadž pense jsou jim nejen ponechány, nýbrž i určitým způsobem zlepšeny.

Pokud se týče pánů z komunistické strany, musím odmítnouti jejich kritiku, zejména pokud směřuje proti socialistickým stranám. Pánové, kdybyste byli vy v řadách socialistů, myslím, že by tato osnova byla ještě lepší a že ty podklady, které musíme vybojovávati bez vás a mnohdy i proti vám, by byly lepší a že bychom dnes měli mnohem větší radost při projednávání tohoto zákona. Bohužel, jste pasivum našeho života a s tvrdošíjností lepší věci hodnou na tomto pasivu trváte.

Doporučuji, aby podle usnesení soc. politického výboru byla usnesení senátní v nezměněné formě přijata a aby právě přečtené pozměňovací návrhy k osnově tisk 430 byly zamítnuty. (Souhlas.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP