Čtvrtek 24. listopadu 1921

Z příjmů zdá se nám býti výnos daně uhelné stanoven příliš vysoko, byl zařazen o jednu šestinu vyšší přes váznutí odbytu uhelného průmyslu a přes to, že by tato daň měla býti snížena, ježto na příklad říšskoněmecký koks je již lacinější. Dan uhelná jest daní nesociální a nehospodářskou a musí býti zrušena.

Také výtěžky přímých daní jsou stanoveny příliš vysoko, protože při jejich odhadování stavělo se na příjmech doby vysoké konjunktury. Rovněž daně spotřební byly předběžně vypočteny příliš málo opatrně a nebylo počítáno s úbytkem spotřeby pro stoupající krisi. Jsme rozhodnými odpůrci zmocnění, aby mohl ministr financí hraditi až 800 milionů úvěrovými operacemi. Obáváme se ostatně, že při tom bude míti v tuzemsku i za hranicemi neúspěch a pak sáhne k zatížení státního majetku, jak se to již stalo zadáním kutacího práva v Jáchymově anglickému kapitálu a zadáním petrolejového produktivního monopolu Standard Oil Company. Protestujeme proti takovému vydávání svého národního jmění cizině. Ať se neprovádí tak lehkomyslné výdajové hospodářství, jako dosud. Při vážné změně politického systému bylo by možno se vyvarovati schodku.

Se stanoviska průmyslu musím ještě vytknouti, že částka určená na podporu vývozu byla proti minulému roku snížena o 1·8 milionu, aniž by tato položka byla blíže odůvodněna, a ačkoliv bychom právě nyní měli zmnohonásobiti své snahy po vývozu. Také disposiční fond pro všeobecné podporování průmyslu zdá se nám býti pranepatrně dotovaný 3 miliony. Také účely musí býti blíže známy a musí nám býti dány záruky, že bude stejně k dobru německému průmyslu jako českému. Tytéž záruky žádáme také stran vojenských dodávek, neboť mnoho je stížností do stranického zadávání, podléhajícího více neb méně dokonce i vlivu. Německé firmy jsou zřejmě odstrkovány. Od Němců žádá se loyalita, vůči nim však nikdo se nepokládá za zavázaného, aby se tak choval. Tato loyalita se porušuje zneužíváním nucených koncesí a pozemkových zákonů k t. zv. znárodňování průmyslových podniků. Ačkoliv německý ústřední svaz průmyslu zaručuje všem průmyslníkům členství, je vůči Svazu odstrkován. Stejně se jednalo s libereckým veletrhem.

Pokud jde o opatření k podpoře průmyslu a vývozu, nedělá si německý průmysl o jejich účelnosti a spravedlnosti žádných ilusí. Doufá málo, naproti tomu bojí se všeho. Byl by spokojen, kdyby jen nebyl vládou ve své práci rušen.

Z těch mnohých žalob jednotlivých oborů průmyslu budiž zde vybrána stížnost jabloneckého průmyslu. Jeho vývoz činil v r. 1919 1 1/2 miliardy a klesl letos již asi na polovinu. Jistě nese na tom vinu pokles poválečné konjunktury, avšak mnoho je na tom vinna i vláda. Celý systém vměšování se úřadů do soukromého obchodování, vsunování úřadu pro zahraniční obchod mezi vyrabitele a zákazníky, týrání kontrolami, vymáhání zbytečných statistických výkazů, překážející předpisy devisové, ztížení cestování, obsazení důležitých úředních míst protekčními dětmi a neodborníky, tento celý systém brzdí průmysl a drží jej za jinými, lépe hospodařícími státy. Japonská soutěž stává se v Indii a Jižní Americe stále hrozivější. Rovněž dřívější monopolní postavení Jablonce v obrábění krystalového skla a jiných odvětví jest Německem otřeseno. V Pforzheimu a jinde podporuje vláda rozkvět průmyslu, kdežto zde se musí průmysl stále hájiti proti trýznění, zvláště proti národnostnímu pronásledování - vzpomínám na plán přeložiti odbočku úřadu pro zahraniční obchod z Jablonce, sídla průmyslu, do Turnova nebo Železného Brodu.

Amerika jest ještě hlavním kupcem mnohého jabloneckého zboží. Zda však to tak zůstane, závisí od Washingtonské konference. Uskuteční-li se tam americký úmysl vyměřovati clo ne již podle ceny zboží v zemi vyrábitelově, nýbrž podle ceny, jež má býti odhadnuta teprve v Americe, pak obnášelo by clo šesti- až osminásobnou částku ceny zboží zde a vývoz do Ameriky byl by tím zničen. Ukáže se, zda pražská diplomacie bude dovésti tuto ránu zadržeti.

Nejhůře škodí téměř veškerému průmyslu ve státě pokles marky. Že značné pohledávky v markách byly znehodnoceny, je ještě při tom nejmenším neštěstím. Soutěžná převaha Německa, jež dokonce i při stejných podmínkách výrobních pouze svou chytrou, vědecky promyšlenou organisací, methodickou spoluprací, větším vzděláním a spolehlivostí všech jest zajištěna, tato převaha byla poklesem marky ještě znásobena. Potrvá-li pokles marky a ještě se zvětší, pak jest po velké části našeho průmyslu veta. Následky poklesu marky nejsou prozatím ještě úplně znatelny, protože Německo jest v této době tak mnoho zaměstnáno, že nemůže své převahy využíti.

Učíme se nyní na sobě samých, že triumf, že máme poměrně vysokou valutu, musí býti těžce zakoupen schopností soutěže a stoupající nezaměstnaností. Jest tedy povážlivým manévrem uměle valutu držeti na výši. Je-li to pravda, že vláda provádí v Curychu a Amsterodamě nákupy na podporu - zlatý poklad také skutečně stále klesá - pak musím ji jménem průmyslu vážně varovati. Jen jakási politická ješitnost se tím pro chvíli uspokojuje, snad také dává se těm, kteří ještě rychle se zásobují surovinami, anebo dokonce těm, kteří jsou do hry zasvěceni a provozují dotyčné spekulace, naděje na zisk, kdežto průmysl ztrácí skutečné objednávky umělým kursem.

Vláda ovšem poukazuje stále na malý počet nezaměstnaných - prý jich je pouze 25-35 tisíc. Němečtí soc. demokraté jsou však se mnou toho mínění, že počet nezaměstnaných je nespolehlivý, protože jmenovitě ženská nezaměstnanost často připadá za břímě rodině a není zaznamenána. Také nejsou mnohé jen slabě jdoucí průmyslové podniky zapsány v seznamu. Nezaměstnanost bude nyní nepochybně ještě růsti a jdeme těžkým dobám vstříc.

Nejhorší choroba, kterou trpíme, jest valutní zmatek. Pouze velmi málo mužů, v čele jich výtečný Američan Vanderlip a Angličan Keynes myslí vážně na uzdravení této nemoci. Průmyslníci visí dnes jako hypnotisovaní na kursovním lístku. Jejich poctivá práce stala se úplnou spekulací. Pro technické otázky nezbývá jim často již nervového klidu. Závratné zisky střídají se se závratnými ztrátami. Kdo dříve žil docela své výrobě, musí nyní hráti bursiána. Nelze sestaviti více správné bilance, spolehlivé kalkulace. Jest to tak, jako bychom se nacházeli uprostřed nějaké laviny a měli povinnost na tom stavěti.

Ježto jistý tuzemský odbyt od roztříštění rakousko-uherské monarchie jest tak malý a náš stát jest tedy převážně státem průmyslu vývozního, je obzvláště těžce zmítán valutními křečemi. Vláda, jež by myslela hospodářsky a nedala se blázniti politickými aspiracemi jako bludičkami, dělala by v prvé řadě všechno, aby odstranila valutový zmatek. Činíme vládě výtku, že nechápe své povinnosti k tomu. Na poklesu marky učinila se spoluvinnicí. Hodačovým dobrozdáním účastnila se vláda, která se na venek ukazuje vůči Německu plna sousedského přátelství, na tažení vedeném proti Hornímu Slezsku. To jí nikdy neodpustíme. Nehledě úplně k porušení výsledku hlasování, sesměšnění mírových zásad, které sama Dohoda prohlašovala, nehledě úplně k nebezpečným účinkům tím přiblíženého německého státního úpadku pro svět: pouze pro národní hospodářství Československého státu jest nyní vydané opatření o Horním Slezsku neštěstím. Našemu průmyslu bylo by jistě prospěšnějším, kdyby Horní Slezsko bylo zůstalo u Německa než, je-li nyní odevzdáno polskému hospodářství. Z našeho vývozu řízeno bylo v r. 1920 téměř 45% do Německa, 34% do Rakouska. Na zdaru těchto obou států máme tedy největší zájem. Co tento zdar podporuje, je reální politika, co mu škodí, jest politika citu, nehospodárnosti, nepřirozená. Netoliko německé, i české národní hospodářství v tomto státě má mnohem více zájmu na spojení s Německem a Rakouskem než na spojení s mnohem vzdálenějšími zeměmi, Polskem a Malou Dohodou. Tato nemůže nám obchodně-politicky nikdy nahraditi obchodu s těmito dvěma sousedními státy. Znehodnocením rakouské koruny jest naše národní jmění těžce postiženo, protože v našem majetku jest mnoho rakouských cenných papírů. Nedostatek účasti, ba škodolibost české politiky vůči poklesu rakouské koruny právě jako marky má původ v tom, že tato politika není vedena hospodářskými odborníky. Co učinila vláda dosud pro Rakousko? Hrála při zoufalém hledání úvěru Rakouskem více než blahovolného diváka? Zastavila snad nepřátelství proti Rakousku? Když je rozhraničením, předpisy nostrifikačními a finančně-politickými opatřeními smrtelně postihla, ujišťuje Rakousko svou upřímnou náklonností. (Výkřiky.) Povinnost ochrániti je před stále hlubším a rychlejším klesáním, této povinnosti, kterou vláda měla cítiti, když ne z lidskosti, pak přece v zájmu vlastního průmyslu a tím i vlastního státního hospodářství, této povinnosti nechápe. Sousedská pomoc nejde přes zdvořilé fráze při oficielních příležitostech, přes spolek při Karlově dobrodružství, přes příležitostné střílení vrabců děly.

Dohoda je přes klesající valutu vládou držena v domnění, že Rakousko jest schopno života a že mírové smlouvy jsou vůbec rozřešením světové hádanky. Marně se tážeme, jak daleko marka a rakouská koruna ještě klesnou, jak daleko musí ještě vzrůsti krise v ostatních státech, než poznáte, že mírové smlouvy znamenají neštěstí světa a že proto musí býti na základě 2 1/2leté zkušenosti co nejrychleji zrevidovány.

Kdyby ti, kteří v přehojném počtu dostali se k bohatým vládním jeslím tohoto státu, měli jiný cíl než udržeti se při moci a kdyby neměli ve své krátkozrakosti na zřeteli jen chlubných chvilkových úspěchů pro své krajany, nýbrž kdyby chtěli vážně pracovati k ozdravění Evropy, s kterou by pak také naše národní hospodářství mohlo býti ozdravěno, pak museli by své vztahy k Dohodě, musili by svou znalost hospodářských podmínek ve střední Evropě, jež vzdálenějším státům přece jen zůstávají cizími, zcela jinak zužitkovati než dosud. Jest ovšem těžko právě těm, kteří druhdy v St. Germainu a ve Versaillích docházeli sluchu konference, aby přiznali: "Zmýlili jsme se; nepředvídali jsme hospodářských důsledků územního zkomolení Rakouska, zbalkanisování a rozkouskování v nákladně pracující, malé republiky. Tvoření států podle národnostní zásady je hospodářsky neproveditelné, musíme tedy přede vším ve vnitru vlastního státu přepracovati svou jednostranně a kvapně sdělanou ústavu, musíme pak změniti mírové smlouvy ohledně Rakouska, zjednati s ním hospodářskou součinnost, musíme konečně německou zdatnost, bez které svět nedojde svého znovuzbudování, osvoboditi od nynější beznadějnosti, musíme hráti prostředníky mezi Německem a Francií a musíme také snažiti se iniciativně o změnění reparačních povinností a celé mírové smlouvy ve prospěch Německa, k jehož hospodářskému okrsku nerozlučně přece patříme." To by byla reální politika.

Přiblíží se washingtonská konference tomuto politickému rozumu? Sledujeme její průběh napjatě a s nejlepšími přáními. Doufejme, že politický úspěch zůstane Mr. Hughesovi věrným do konce. Trpce jsme pociťovali, že se Amerika v posledních letech necítila více zodpovědnou za vývoj evropské politiky, a roztrpčena svým neúspěchem při mírové konferenci, nechtěla vůbec ničeho věděti o Evropě. Snížení hospodářské krise v Americe bylo by uvolnilo její síly k rozřešení zahraničních otázek. Politický úspěch by byl odstranil roztrpčenost Ameriky a byl by oživil její dřívější optimismus. Také osvobození Anglie od její naléhavé péče, kterou, když se jednalo o evropské věci, dosud byla zaujata, může uvolniti její síly proti francouzské násilné a potlačovací politice vůči Němcům.

Tak by mohl býti z Washingtonu učiněn krok, který by nás přivedl blíže systému vybudovanému na hospodářském myšlení, na jasnosti a střízlivosti. Příklad anglického a amerického odzbrojení nemohl by zůstati bez vlivu na evropský militarismus. Krátce, nevzdáváme se naděje na spolučinnost Ameriky, Anglie a Němců.

Nenajdete-li odvahy k reální politice a zůstane-li to i v Anglii a Americe stále jen při ojedinělých, zanikajících hlasech rozumu, půjde to se všemi státy stále jen s kopce. Hospodářský blahobyt Německa a Rakouska jest jen klamem, jest to dnes než dobré ještě vzezření a neklid nemocného horečkou, jehož síly, aniž by on si toho byl vědom, klesají, jehož životní podstata se stravuje. Co míní německé soukromé hospodářství vydělati, je daleko převáženo nesmírným zadlužením státního hospodářství. Ve vítězných státech je ten obraz jasnější. Nezaměstnanost, přetížení daněmi a schodek, jsou tam zcela zřejmy. Co tam klame, je zvláště ve Francii vedení nesplnitelných pohledávek jako aktivních položek. Jenom odstraníme-li pak tyto oba klamy, poznáme tu smutnou pravdu, přehlédneme tu konkursní podstatu světa a podle toho, ovšem příliš pozdě, budeme moci zaříditi veškerou politiku. (Souhlas na levici.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Dále má slovo pan posl. Oktavec.

Posl. Oktavec: Vážená snemovňo! Hospodárska skupina rozpočtu zemedelstva mi dáva podnet k tomu, abych pohovoril vo specielnej debate o lesnom hospodárstvu tých krajov na Slovensku, ktoré najblíž znám. Lesné hospodárstvo sa nachádza vo veľmi kritickom položení. Je vecí úradníkov, ako pred tým bolo. Títo boli umiestení nie podľa kvalifikácií a potreby, ale podľa straníckych záujmov agrárnej strany bývalého pána ministra Práška. Jak sa bral ohľad na záujmy štátu, o tom mám príklady. Drahé vyšetrovacie komisie, ktoré boly poverené ministerstvom zemedelstva a jeho referátom v Bratislave a poslané do Malých Topolčian, Žárnovíc, Banskej Bystrice a do Lipt. Hrádku tým cieľom, aby vyšetrili všecky tie neriady, ktoré od prevratu v týchto úradoch zavládly. Sú dôkazy, že páni vyšetrovali pri víne. Že takýto postup vyšetrovania nemôhol dostihnúť vytknutého cieľa, je samozrejmé. Udalosti, ktoré sa v poslednej dobe staly v žárnovickej štátnej lesnej správe, svedčia o tom, že prez to všetko, nač sa pri rozpočtu ministerstva zemedelstva lonského roku včas našou stranou upozorňovalo, aby ministerstvo väčšiu pozornosť venovalo lesnej správe na Slovensku, nie sú tam veci v poriadku. Musím konštatovať, že ministerstvo si toho nevšímalo. Sám som intervenoval u bývalého ministra Sonntága, ktorý bol poverený správou ministerstva zemedelstva v ten čas, poukazoval som na neblahé pomery, ktoré zavládly v lesnom úrade v Žárnoviciach, že je silne potreba zreorganisovať lesnú správu. Marné bolo moje upozorňovanie, marné prosenie, zavládla tá myšlienka, že boly predložené účty pánu ministrovi Sonntágovi, poukazované bolo, že 5 milionov vykazovala bilancia plus, nastalo uspokojenie a vyšetrujúca komisia šla s pánom ministrom preč.

Ale zapomenúlo sa na jedno, že to drevo, ktoré bolo predané, zpracovávali v horách ruskí zajatci za 10, 15 a 20 halierov, že to drevo bolo pred válkou a za války zpracované a potom za vysoké ceny sa odpredávalo. Ešte musím podotknúť, že drahé lesy sa neosadzovaly, zostalo všetko tak, takže nie päť miliónov vykazovalo plus, ale snad naopak.

Vážení pánovia a dámy! Konečne musíme sa vrátiť ešte k tejto otázke, aby Vám bolo jasné všetkým, čo sa stalo vlastne v Žarnoviciach. Pán minister zemedelstva má o tom známosť, vie, že sa staly krádeže na niekoľko stotisíc v obvode žárnovickom, ale doposiaľ sa ani nezistilo, čo sa tvrdí v úradnej zpráve, ktorá potvrďuje, že 400-500.000 K to činí, nenie-li toho viac.

Mnoho sa hovorí o šetrení. Škrtajú sa položky pri ministerstvu školstva. To najväčšie bohatstvo, ktoré máme v našej republike, je naše bohatstvo lesné na Slovensku. A v jakom je stave, jak sa s ním hospodarí! Vážení pánovia! Uvážte, bude-li sa toto hospodarenie prevádzať na Slovensku takto ďalej, že zakrátko toto bohatstvo na Slovensku zmizne. Lesné priestupky máme veľmi veľké, na pr. v obci Polohore, ktorá má 1918 obyvateľov a za lesné priestupky má platiť 86 tisíc, a prosím, prečo sú tieto priestupky tak veľké? Preto, že našim ľuďom nebolo možné kúpiť si dreva, poneváč je príliš drahé. Zmienim sa o našom poriadku, jak sa hospodarí, takže ten chudobný občan, ktorý žije medzi horami, aby mu bolo umožnené, aby to drevo, čo má pred očima, môhol si kúpiť za levný peniaz. A prosím, vážení pánovia a dámy, nečudujme sa, keď taký občan sa dopustí takého priestupku, keď štát vyžaduje od občana, aby konal svoju povinnosť, tu musí štát tak nahliadnuť a konať tiež svoju povinnosť voči občianstvu. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.) Vážení pánovia a dámy! Horely lesy, bolo to v lete a ľudia boli vyzvaní, aby šli tieto lesy hasiť. Títo však ukázali veľkou nechuť k tomu a odvolávali sa: "My máme ísť hasiť, a keď potrebujeme kúsok dreva alebo trochu listia, tak ho nedostaneme." Za jedno vreco lístia musí platiť 70 K chudobný malorolník. Ráčte uvážiť, jestli pri takomto hospodárstvu, pri takom poriadku je to možné. S tým sa len odobiera chuť občianstvu.

Lesy naše sú bohaté, sú to ovocné zahrady a za ovocné zahrady ich musí občianstvo používať. Ale musí sa uvážiť, že môže ich pokládať za ovocné zahrady len tenkrát, jestli tieto stromy to ovocie občianstvu prinesú. Jestli nenesú tie zahrady toho ovocie, tedy jak môže štátna lesná správa žiadať, aby občiania tieto lesy šetrili a hájili ako svoj majetok a dozierali na ne.

Vážení pánovia a dámy! Máme ešte inú boľasť v našom štáte: Neekonomické využitkovanie lesov v záujme kapitalistických podnikateľov spôsobuje ohromné škody štátu, tak ako chudobným občanom. Staré kontrakty, ktoré ešte za maďarskej vlády s jednotlivými ponajviacej židovskými podnikateľmi boly uzavrené, sú ešte doposiaľ v platnosti. Tieto smluvy dávajú kapitalistickým podnikateľom veľké výhody. Kapitalisti obohacujú sa milionami, lebo za jedon horský bežný meter palivového dreva platia štátu 1.50-7 K na pni. Naproti tomu ale chudobní občania bydliací medzi horami, musia platiť štátu za jeden kubický meter dreva 18-32 K na pni, a sám si ho musí zrobiť, a ten kapitalista, ten boháč, ktorý nemá zásluhy v tomto štáte, platí púze 1.50-7 K a ministerstvo zemedelstva má známosti o tom. Pravda, vidíme, že ministerstvo predložilo návrh zákona, aby konečne takéto kontrakty, ktoré sú na úkor štátu, boly zrušené. Vyvolávame na to pozornosť ministerstva, aby tomu venovalo zreteľ a zrevidovalo všetky uzavrené smluvy. Tieto kontrakty za maďarskej vlády uzavrené s jednotlivými kapitalistickými podniky a nimi využitkovávané, pripravují náš štát každoročne o ohromné miliony. Tieto smluvy podľa mojho názoru maly byť už dávno zrušené a nemaly československú republiku viazať ani na okamžik. Máme už tri roky po sriadení tejto republiky, a preto vítam konečne krok, ktorý naša vláda učinila, že smluvy budú zrušené, ale podotýkam, že maly byť zrušené už dávno a nemaly vôbec našu republiku viazať. Lesy sú majetkom národným, a preto v lesoch má hospodáriť štát pre národ a nie pre jednotlivých boháčov. (Tak jest!) Najväčšie bohatstvo, ktoré máme, sú lesy. Lesy by maly byť preto racionelne využitkované v záujme štátu, obcí a chudých občanov, maloroľníkov, domkárov a robotníkov. Lesy sa majú obsádzať. Hriech, spáchaný na chudobnom pracujúcom ľudu slovenskom roku 1848, čo mu boly štátne pozemky zpät odobrané, treba bezodkladne odčiniť. Zákon už máme a odčinenie by sa dalo ľahko previesť podľa zákona o pozemkovej reforme.

Nech mi je dovolené, vážení pánovia a dámy, keď už mluvím o týchto kontraktoch starých, abych sa tiež zmienil, že boly už i v našom štáte hneď na začiatku sriadenia jeho uzavrené kontrakty nové. Prosím, v Hliníku na protekciu jednotlivých činiteľov z agrárnej strany dostali jednotlivci kameňolom, ktorý bol pred tým za maďarského režimu majetkom obcí, ako náhrada, že nemajú tam mnoho pozemkov, ač títo občania, totiž celá obec, sa uchádzali, aby kameňolom dostali oni. Zatým ho dostali jednotlivci. Ja bych prosil pána ministra zemedelstva a upozorňujem ho, že obec tiež podala si žiadosť a i ja som hneď intervenoval, aby táto smluva, ktorá bola v Hliníku uzavrená s jednotlivými občany, a to práve najväčšími boháčmi, bola zrevidovaná. Sú to 62 obcí, ichž hospodárske pomery sa ani po revolúcii roku 1848 nezmenily, a je ešte podotknúť, že i dnes po našej národnej revolúcii nad týmito osadami a dedinkami rozhoduje svrchovaná moc eráru, ktorému vlastne sú vydaní všetcia obyvatelia na milosť a nemilosť. Prosím ctenú vládu, aby učinila opatrenia, aby došlo k osamostatneniu obcí, spojených podľa maďarského zákona z roku 1886, aby obce tie sa staly samosprávnými ako obce iné, lebo je to nutno, ináč je v nich anarchia.

Palčivou otázkou u nás na Slovensku je položenie slovenských štátnych staropensistov. Tu je treba rychlej pomoci. Zákon číslo 2 a 3 zo dna 17. prosinca 1919, ktorý je v Čechách, na Morave a vo Sliezku do života uvedený, musí byť rychle rozšírený i na Slovensko.

Ďalej bych chcel ke konci ešte vytknúť - ako už loňského roku som sa primlúval a tiež už v tej veci dvakrát zasedala anketa, že totiž lesnická škola v Banskej Štiavnici bola utvorená iba ako škola stredná a nie ako škola vysoká.

Vysoká lesnícka škola v Banskej Štiavnici nech je znova otvorená, poneváč tam sú všetky školské podmienky, lesné škôlky, veľkolepá zahrada botanická, budovy školské a kultúrne tradicie. Žiadam ministerstvo, aby táto škola bola znova otvorená. Toto mesto, významné v historii slovenského národa, zakladá svoju existenciu, svoj vývoj hlavne na vysokom odbornom školstve lesnickom a báňskom, Ďalší rozvoj mesta a životný záujem jeho obyvateľstva vyžaduje, aby československá vláda ponechala mu školy, ktoré tam boly za vlády uherskej a tým dala tak možnosť vzrostu nového kulturného strediska na Slovensku vedľa Bratislavy na západe a Košíc na východe.

Vážení pánovia i dámy! Medzi výdajmi ministerstva orby nachádzam tiež položku pre podporu polno-hospodárskeho družstevníctva na Slovensku. Rieká sa, že je to pre kontrolovanie konsumných družstiev a sporitelieň. O sporiteľňách netreba hovoriť, lebo tých je na Slovensku málo, a konsumné a výrobné družstvá musely si výdaje s kontrolou spojené nahradiť samy. Na Slovensku máme družstvá, patriace k rôznym politickým stranám, a preto nemožno nám pristúpiť k favorisovanému agrárnemu úvernému družstvu, i keď súhlasíme s vytčenými príspevky polno-hospodárskej škole na Slovensku, nezávidíme polno-hospodárstvu tieto groše, avšak postavíme sa s najväčším odporom proti straníckemu podporovaniu agrárnických záujmov, ktoré sú veľkým množstvom exponovaných úradníkov ministerstva orby až príliš chránené a fedrované.

Vážené shromáždenie! Ja končím svoju reč. Budeme hlasovať pre tento rozpočet s tým predpokladom, že všetky tie krivdy, ktoré boly spáchané a ktoré sme tu tiež predniesli, budú touto slávnou vládou odčinené v krátkej budúcnosti a dúfame, že táto vláda bude sa dívať na staropensistov ponekud lepšie. (Výborně! Potlesk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP