Pátek 14. ledna 1921

Předseda (zvoní): Slovo dále má pan poslanec Pocisk.

Posl. Pocisk: Slavná snemovňa! My Slováci mame tiež svoje špeciálné ponosy na Slovensku a preto som bol poslaný, aby som slávnej snemovni tieto ponosy predniesol. V prvej rade týkajů sa hlavne našej otázky zásobovacej. Otázka zásobovacia nielen v celej republike, ale hlavne na Slovensku, ktoré by malo byť sebestačné, je dnes, mohol by som povedať v hotovej krízi. Kdo zapríčinil túto neblahú zásobovaciu kalamitu na Slovensku?

Kdo sa pamätá v minulom roku, keď sa vyjednávalo o cenách obilia, bolo práve na Slovensku skoro už po žniach a naši sedliaci obilie už mlátili, naši komisionári mali vykupovať obilie, ale ešte nikdo nevedel cenu tohoto obilia.

Pánovia a dámy! Mnohí naši sedliaci, ktorí boli ochotní odovzdávať obilie za maximálnu cenu - poneváč nevedeli aká cena bude - povedali si: "Nuž, lepšie bude, keď to budeme praktikovať tak, ako sme to praktikovali po čas vojny, to jest, obilie poschovávame a budeme ho predávať pod rukou." A tak sa i stalo. Naši komisionári všemožným spôsobom sa vynasnažovali obilie zachytiť, ale bohužiaž, nepodarilo sa im to. Sedliaci a vežkostatkári, spoliehajúc na to, že následkom toho, že nebude dosť múky, žud dostane strach, tak ako v minulom roku, v roku 1919 a na začiatku roku 1920, že za každú cenu bude usilovať všemožným spôsobom si zadovážiť múku. A ja by som tvrdil, že dnes na Slovensku 60% obyvatežstva takým spôsobom pod rukou si zadovažuje múku, poneváč obilné úrady sa ukázaly absolutne neschopnými, ukázaly sa neschopnými preto, poneváč, ako som už spomenul na začiatku, nebola ustálená cena a potom nedostali, čo bolo hlavné, keď už bola cena ustálena, nedostali k dišpozícii tie miliony, ktorých by boli už driev potrebovali a tu nastal hotový chaos. Sedliaci si povedali: "Nuž keď vláda nemá peňazí, však my preto obilie predáme." A nastala na Slovensku hotová sťahovačka z horných žúp, kde není tožko obilia, kde nie sú sebestační. Títo venkovskí žudia a robotníci cestovali odtiaž, treba že museli platit drahé železničné poplatky, do sebestačných žúp, nitrianskej, bratislavskej a hontianskej. Samozrejmé, že tamojší slúžny, notár, keď videl túto zásobovaciu kalamitu, že im dal povolenie. Na to šli a vykupovali za každú cenu obilie. Sedliaci samozrejme, keď to videli, tým menej odovzdávali našim komisionárom ten kontingent, ktorý im bol predpísaný.

A tu, priatelia, nastala na Slovensku úplná nedôvera voči našim zásobovacím úradom, poťažmo Zemskému obilnému úradu v Bratislave. A ja by som mohol s dobrým svedomím povedeť, že vežkú vinu na tejto zásobovacej kalamite mimo to, čo som vspomenul, má tiež i bratislavský Hospodársky úrad a tiež i Obilný ústav. V cele tohoto obilného ústavu stoja žudia úplne neschopní. Ako príklad chcem tu uviesť, že v tak dôležitom oddelení, ako je oddelenie mlýnske, na čele tohoto stojí jedno dievča, ktoré nikdy ešte v takomto úrade nepracovalo, a toto dievča vedie toto tak vážne oddelenie. A preto sa stáva to, že v našich mlynoch kožkoraz leží nashromaždená múka, mlynári nevedia, čo majú s múkou robiť, mlynári potrebujú peniaze a chodia od jednej banky do druhej, poneváč obilný ústav im žiadné zálohy dať nechce, a z týchto dôvodov sú naši mlynári na Slovensku nútení predávať múku pod rukou za každú cenu. Ja som mal príležitosť s takýmto mlynárom hovoriť a on mi povedel otvorene, že čo má robiť, jestliže potrebuje peniaze. Obilný úrad mu peniaze neda a preto je prinútený keťasovať. Priatelia! A toto robí na Slovensku vežmi zlú krv, to robí na Slovensku, mimo iné ostatné veci, tú protičeskú náladu a tejto nálady využijú nám a našej republike nepriatežské elementy, štvú žud, aby sa chopil myšlienky autonómie. Myslím, že sa už s tohoto miesta o našej zásobovacej kalamite dosť hovorilo, a nechcem sa s touto otázkou ďalej zaoberať. Chcem pripomenúť len tožko, že nepostará-li sa vláda o Slovensko rychlým spôsobom, nenie naša strana ochotná brať za následky odpovednosť. A teraz druhá ponosa. Na Slovensku sme prevzali starých maďarských úradníkov, ktorí sa osvedčili, že sú ochotní slúžiť československej republike. Sú to notári a slúžni. Pánovia, táto otázka našich notárov tiahne sa už dva roky a ministerstvo vnútra a vyslaní úradníci do ministerstva s plnou mocou na Slovensko nemali žiadneho porozumenia pre týchto vskutku najbiednejších úradníkov celej československej republiky. Priatelia, my Slováci nikdy sme neboli vežkými priatežmi našich maďarských a maďarónských notárov, ale jestliže sa úradník osvedčí, že je ochotný slúžiť československej republike, tak je povinnosťou vlády, aby sa postarala o jeho existenciu. Ako hovorím, táto otázka sa tiahne už dva roky a ešte dosiaž nenie vyriešená. Títo notári nevedía, budú-li prevzatí do služieb československej republiky, alebo budú-li prepustení. Dostávajú mesačného platu 300 až 400 korún. Ja to nechcem pomenovať škandálom, ale je to, slavná snemovňa, iste nedôstojné, aby zapracovaný úradník, ktorý pracoval 10, 15 až 20 rokov, ktorý má praks, dostával taký mizerný plat a pýtam sa, ako môže vláda a naša československá republika od takýchto úradníkov žiadať poctivú prácu. Mnohým z našich českých kolegov nenie to známe, že na Slovensku - to jest v bývalom Maďarsku - títo notári boli oporou každej maďarskej vlády.

Na nich záležalo mnoho, oni konali predpisovanie daní, oni mali vliv na všetky politické otázky, ale hlavne mali vliv na predpisovanie a vyberanie daní. Tu prichodím k tej najbožastnejšej otázke na Slovensku, a to sú dane.

Nám sa vytýka, že na Slovensko sa ešte do dnes dopláca. Pánovia a dámy, od roku 1917 na Slovensku ešte nebola vyrubená daň. Na Slovensku strašné miliony, ba mohol by som povedať, miliardy unikajú našemu štátu. Na Slovensku máme mnoho milionárov, ktorí by už dávno, ja by povedal, chteli platiť dane, ale poneváč štát ich od nich nežiadal, ergo oni ich neplatia. A tu je práve tá otázka, prečo na Slovensku tak pomaly a tak špatne fungujú berné úrady.

Už som povedel, že naší notári za maďarskej vlády boli berným úradom hlavnou oporou, a som presvedčený, keby sme týchto notárov boli prevzali do služieb československej republiky, dali im definitívu a zlepšili ich platy, že títo boli by mohli pomôcť pri rubení i pri sostavovaní nových katastrov, poneváč na Slovensku ešte dnes, keď sa vyberá daň, vyberá sa dža starých katastrov z roku 1913.

Neviem, ako dlho to potrvá, než táto notárska otázka bude na Slovensku vyriešená, a neviem, ako to dlho ešte potrvá, než na Slovensku budú sa dža nového katastru vyberať dane.

Náš minister financií ustavične narieka, že nemá peňazí, že ho zásobovacie úrady stoja ohromné miliony, ba miliardy, a na druhej strane vidíme, že na Slovensku unikajú miliony, ba miliardy. To je iste niečo nezdravého a tu žiadame slavnú vládu, aby najrychlejším spôsobom sa postarala o to, aby na Slovensku notárska otázka bola riešená a tiež, aby boly zariadené rychlým spôsobom berné úrady, ktoré by riadne fungovaly a vyberaly na Slovensku dane. (Tak jest!)

Ešte jednu palčivú otázku chcem predniesť slávnej snemovni, a to je pozemková reforma. Na Slovensku, ako vám je známe, 2/3 pôdy patrilo a patrí ešte i dnes maďarským a židovským velkostatkárom. Na Slovensku máme kdesi akúsi expozitúru pozemkového úradu, lenže, bohužiaž, táto pozemková expozitúra žiadnej pozemkovej reformy nekonala. Jak som sa z novín dozvedel, dostali sme do tohoto pozemkového úradu na Slovensku jednoho úradníka, ktorý napred pochybuje, že by sa vôbec pozemková reforma niekedy vykonala. Pánovia, jestliže nám tohoto úradníka na Slovensko pošlete už s tým vedomím, že na Slovensku sa nebude vôbec pozemková reforma konať, iste tá protičeská nálada bude ešte väčšia, poneváč naší sedliaci a naše požnohospodárske robotníctvo chce za každú cenu pôdu. Na kožko chce naše sedliactvo a požnohospodárske robotníctvo pôdu, je dôkazom to, že u nás na Slovensku sa platí jedno maďarské jutro pôdy 15 tisíc korunami. V obci Majcichove na verejnej dražbe bolo kúpené 5 maďarských honov pôdy po 15 tisíc korunách.

Vidíte, že sedliakom nezáleží na peniazoch, ale chcú mať pôdu. My ale hovoríme: nie ten má dostať pôdu, kto má peniaze, kto si po čas vojny nakeťasil majetok, ale aby každému, kdo chce na pôde pracovať, či má peniaze, či nie, dostalo sa pôdy. My, sociální demokrati, nie sme za každú cenu pre rozkúskovanie vežkostatkov. Vám je známe, že chceme na vežkostatkoch uplatňovať družstvá a s touto otázkou už na Slovensku sa dnes naše organizácie zamestnávajú. Bohužiaž, dosiaž marne, lebo náš pozemkový úrad, to jest expozitúra na Slovensku, dosiaž nefungovala.

Chcel by ešte niečo pripomenúť o našich župných hospodárskych inšpektorátoch. Naše župné hospodárske inšpektoráty miesto aby nestranne vybavovaly svoje úrady, robia práve opak. Poneváč tu tiež všade na čele týchto úradov stoja českí úradníci, vzbudzuje to v našom, v tom najchudobnejšom slovenskom žude tú protičeskú náladu. Na príklad v obci Zavaru, tamojší gróf Mailáth po prevrate dal tamojším robotníkom, prišlým z vojny domov 180 honov poža. O mesiac žiadali títo robotníci pôdu i pre vdovy po padlých vojákoch a nezvestných. Tamojší hospodársky inšpektor týmto ženám dal 50 honov poža a tieto ženy zaplatily 750 K ako taxu a o mesiac pozdejšie dostaly tieto ženy od tohoto hospodárskeho inšpektora zprávu, že tých 50 honov sa započítava do tých 180 honov, ktoré Mailáth už tým robotníkom dal. Peniaze, ktoré tieto ženy zaplatily, od inšpektorátu nazpät nedostaly. Samozrejme, že takéto prípady, aké som tu uviedol, robia na Slovensku špatnú krv a robia protičeskú náladu, poneváč sa hovorí, že tí českí úradníci prišli na Slovensko nás len vyssávať a že považujú Slovensko len za akúsi koloniu.

Priatelia, ale na Slovensku sa uplatňuje ešte niečo horšieho a to jest protekcionizmus. Ja som to bol, ktorý v minulom revolučnom parlamente uznal verejne tú prácu, ktorú po čas prevratu českí železničiari a českí úradníci na Slovensku vykonali, ale bohužiaž dnes po pol druhom roku musím konštatovať, že na Slovensku sa vskutku uplatňuje protekcionizmus, akého my na Slovensku potrebovať nemôžeme.

Nech pánovia s českej strany uvážia, čo to znamená na Slovensku, keď každý, kdo je proti československej republike, túto otázku protekcionizmu využije, poukáže na také jednotlivé prípady a povie: Pozrite sa, ten český úradník, ktorý teprv len pred mesiacom prišiel na Slovensko, už je definitívne prijatý do štátnej služby tej či onej, a ty, Slovak, ktorý máš tú istú kvalifikáciu, máš tiež tú istú prax, ty ešte dnes nevieš, či ťa československá republika vôbec prijme do služieb, ešte vždy visí tvoja existencia vo vzduchu.

Ako drastický príklad: Jeden italský legionár prišiel pri obsadení Bratislavy na hlavnú bratislavskú poštu ako cenzor telegramov. Tento človek, asi 24 ročný poručík, pracoval neohrožene v tých najťažších dobách, kde musel deň a noc na stole s puškou vedža sebe pracovať, medzi maďarskými úradníkmi, ktorí boli tiež po čas vojny dôstojníkmi a potom po prevrate dostali službu na hlavnej pošte v Bratislave. Tento človek neskôr po svojej úmornej práci dostal síce písomnú pochvalu, ale potom, ač on sám nevie prečo, na ráz dostal sa do nemilosti niektorého vyššieho úradníka na pošte, treba že mu nepodliehal. Ale tento vyšší úradník mal vliv na tamojšieho francúzskeho komandanta Braua, ač ani tomu nepodliehal. A tento jednoducho z priatežstva k tomuto vyššiemu úradníkovi dal tohoto chudáka, legionárskeho poručíka, Slováka, z pošty presadiť, a pri tom ešte vtedy, keď tento poručík bol nemocný, na ťažšiu pozíciu do Lučenca a na miesto tohoto poručíka, ktorý tam sám konal túto cenzorskú prácu, postavil 3 českých dôstojníkov, 1 setníka, jednoho nadporučíka a jednoho poručíka. Samozrejme, že na bratislavskej pošte a tiež i na telegrafnom úrade prichodia maďarské telegramy a títo páni dôstojníci, pravda, jestliže chcú cenzorovať maďarské telegramy, musia mať preklad a poneváč maďarsky neznali, tak si páni títo tak pomáhali, že si od jednoduchých slovenských vojakov, ktorí znali po maďarsky, dali telegramy prekladať.

Ja som sa všemožným spôsobom vynasnažoval, aby pomohol tomuto chudákovi legionárovi, ktorý za maďarskej vlády bol ako žiak prenasledovaný, vyhodený zo škol, potom náhodou sa mu podarilo složiť učitežskú zkúšku, prišiel na vojnu, prišiel do zajatia do Italie, kde bol prvým v italských zajateckých táboroch, ktorý organizoval italské legie. A tento človek dostal za svoju horlivú prácu tú odmenu, že jednoducho ako nemocný, ženatý človek bol s nemocnou ženou preložený na ďaleko ťažšiu pozíciu do Lučenca, ale všetko marné.

Ale to sú len tak vytrhnuté jednotlivé prípady. Takých prípadov mohol by som uviesť na stá. To, čo sa na Slovensku deje, je nesnesitežné. Naší osvedčení Slováci, ktorí prišli hneď po prevrate z Budapešti, chceli sa za každú cenu uplatniť na Slovensku, ale neboli pripustení na čelne miesta z toho dôvodu, že sú jednoducho Maďaróni, že naši českí úradníci nemajú k nim žiadnej dôvery. Často som sa pokusil o to, aby takému slovenskému úradníkovi bolo zadostučinené. Dosiaž sa mi ani jediný taký prípad nepodarilo presadiť. Hovorím, že priznávam českým úradníkom všeobecné zásluhy, hlavne českým učitežom na Slovensku. Títo priekopníci vykonali na Slovensku vežmi dobrú prácu v záujme celej československej republiky. Ale i tu jak v úradníctve, tak i v učitežstve sú vežmi kriklavé, drastické prípady, ktoré by sa nemaly diať, ktoré by sami naši učitelia mali odsúdiť, ktoré by mali tomu alebo onomu ministerstvu jednoducho hlásiť, aby sa na Slovensku také veci nevyskytovaly, poneváč to robí zlú krv, a ako som povedel, takéto prípady využívajú nám nepriatežské elementy a znechucujú samozrejme prácu mnohému dobrému Slovákovi.

Bola tiež reč o tom, a síce stalo sa to v Turčianskom sv. Martine, kde rožnícka jednota konala svoju poradu a tam istý pán tvrdil, že naše socialistické akési ministerstvo - akoby v tom socialistickom ministerstve neboli i páni agrárnici za koaličnej vlády, že nám na Slovensko posielali mnoho socialistických úradníkov a k tomu ešte úradníkov neschopných. Já myslím panovia z rožnickej strany zo Slovenska, že to asi neodpovedá pravde. Bohužiaž, ja tu nevidím ani jednoho. (Hlas: Jeden je tu!) Pardon, jeden je tu. Myslím, že toto neodpovedá pravde, ale naopak, že práve rožnícka strana na Slovensku je tá, ktorá skoro v každom úrade má svojho českého úradníka, ktorý všade koná výbornú prácu pre národnú rožnickú stranu, a páni z rožnickej strany sa dobre pamätajú, že ten pán, ktorý bol práve v referáte zemedelstva na Slovensku, že ten mnoho nepríjemností v tom ohžade na Slovensku natropil a myslím, že páni z rožníckej strany sú asi šťastní, že sa ho zbavili a že už dnes na Slovensku tento pán nešarapatí.

Pánovia! Ja nechcem debatu pretahovať, mohol by tu mnoho takých príkladov predniesť, ale chcem len konštatovať že jestliže vládny návrh, týkajúci sa zásobovania, byl mal byť slavnou snemovňou prijatý, tak neviem, ako to budeme môcť na Slovensku udržať, poneváč tento zákon zvýši dvojnásobne až trojnásobne ceny chleba a múky, a to práve v tú dobu, keď na Slovensku je nejväčšia hospodarska kríza, keď mnohí továrníci nevedia či dnes, alebo zajtra nebudú museť zavreť továrňu a prepustiť robotníctvo z práce, preto, poneváč hotové tovary nebudú v stave odpredať. V čsl. republike sú pomery také, že tento hotový tovar u nás ani naše vykoristené vrstvy nebudú môcť odkúpiť.

Sedliaci, ktorí si po čas vojny, a to už po čas existovania čsl. republiky nakeťasili ohromné peniaze, tím neukazujú žiadnej chuti, aby tieto peniaze utrácali, naopak sedliaci sú tí, ktorí ani do bánk nechcú ukládať peniaze, sedliaci sú tí, ktorí doma ukládajú a sedia na peniazoch.

Ja myslím, že tu by bolo treba, aby práve strana agrárna si pohovorila s našimi sedliakmi a aby im do duše hovorila že už je toho dnes dosť, že robotníctvo chce tiež žiť, že robotníctvo, ktoré je bez práce, ktoré nevie, či dnes, či zajtra bude mať prácu, že chce tiež žiť a nielen sedliaci a vežkostatkári.

Ešte jedno spomeniem, a to sú naše vnútené správy na vežkostatkoch. Na Slovensku sa praktikuje, že keď niektorý vežkostatkár alebo niektorý podnik neparíruje, dá sa mu vnútená správa. Pánovia, dosiaž na Slovensku všetky tieto vnútené správy boly len sinekurami a neosvedčily sa ani v jedinom prípade. A preto žiadame, jestliže je treba niekde takejto nútenej správy, aby po jej boku alebo toho správcu bola dana závodná rada, ktorá by ho podporovala a ktorá by ho uchránila od toho, aby si ho ten vežkostatkár, poťažmo ten prenájomca mohol kúpiť, a to samé, čo žiadame u vežkostatkov, žiadame tiež i v takých priemyslových podnikoch, kde je zapotreba dať nútenú správu, aby všade tam po boku tohoto správca bola závodná rada, ktorá by ho čiastočne podporovala, ale tiež čiastočne i kontrolovala.

Ja končím a prajem si menom našej skupiny, aby týmto ponosám, ktoré som tu predniesol, čo v najkratšej dobe bolo odpomožené. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Přerušuji projednávání tohoto odstavce denního pořadu a projednávání programu dnešní schůze vůbec a přikročím k ukončení schůze.

Předem jsou ještě některá presidiální sdělení.

Pro včerejší schůzi, t. j. dne 13. ledna 1921, omlouvá se dodatečně posl. Pohl, pro neodkladné zaměstnání. Pro schůzi v úterý dne 18. ledna 1921 omlouvá se veřejným zaměstnáním posl. dr. Dolanský. Chorobou nervovou na 4 neděle se omlouvá a předkládá lékařské vysvědčení posl. Hillebrand.

Pro neodkladné zaměstnání udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi posl. Ant. Černému.

Iniciativní výbor usnesl se ve své schůzi dne 14. ledna 1921 přikázati následující návrhy k řádnému projednání výborům. Žádám o jejich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

výboru státně-zřízeneckému:

Tisk 1036. Návrh posl. Beutela, Kirpalové, Grünznera a druhů na zařadění města Chabařovic do druhé třídy místních přídavků.

Tisk 1082. Návrh posl. Šamalíka a soudr., aby město Blansko zařaděno bylo do vyšší třídy platů úřednických a zřízeneckých.

Tisk 1090. Návrh posl. dr. Matouška dr. Rašína, dr. Meissnera, Stříbrného, Bradáče, dr. Dolanského a Modráčka na vydání zákona o soudcovských přídavcích služebních.

Tisk 1107. Návrh posl. dr. Noska a soudr., aby město Nový Bydžov zařaděno bylo do vyšší třídy platů úřednických a zřízeneckých.

Výboru sociálně-politickému:

Tisk 1042. Návrh posl. Kirpalové, Sychravové, Karpíškové, Deutschové, Blatné a soudr. na zákon o ochraně matek a kojenců.

Tisk 1073. Návrh posl. Hirsche, Tauba, dr. Haase a druhů na změnu vládního nařízení ze dne 24. června 1920, č. 395 Sb. z. a n. o poměrech obchodních pomocníků. (Současně přikázán též výboru právnímu).

Tisk 1095. Návrh posl. Sychravové, Kirpalové, Karpíškové, Deutschové, Blatné a soudr. na zákon o ochraně matek a kojenců.

Výboru ústavnímu:

Tisk 1043. Návrh posl. Leibla, Schweichharta, Jokla a druhů k zákonu ze dne 17. července 1919, č. 421 Sb. z. a n., kterým se mění obecní statek ve kmenové obecní jmění.

Tisk 1081. Návrh posl. Šamalíka, dr. Dolanského, Janalíka a soudr. na zařadění okresů Velká Byteš na Moravě do župy Brněnské.

Tisk 1083. Návrh posl. Šamalíka, dr. Dolanského, Janalíka a soudr. na zřízení okresní politické správy ve Velké Byteši na Moravě.

Výboru právnímu:

Tisk 1044. Návrh posl. Leibla, Schweichharta a druhů, aby zrušeny byly hospodářské přednosti a výhody určitých čtvrtí míst a měst.

Tisk 1127. Návrh posl. dr. Rašína, dr. Lukavského a soudr. na stanovení dnů svátečních a odstranění jiných svátků náboženských.

Výboru zásobovacímu:

Tisk 1071. Návrh posl. Šamalíka, Navrátila a soudr. na uvolnění kukuřice, luštěnin a máku.

Výboru dopravnímu:

Tisk 1072. Návrh posl. Kopřivy a soudr. na změnu názvu stanice železniční Uher. Hradiště na severní dráze Ferdinandově.

Výboru kulturnímu:

Tisk 1109. Návrh posl. Rýpara, dr. Noska, Rozsypalové a druhů o úpravě mateřských škol a poměrů učitelek na mateřských školách (současně přikázán též výboru rozpočtovému):

Výboru živnostenskému:

Tisk 1125. Návrh posl. Veverky, Petrovického, Votruby a soudr. na úpravu živnost. správy, žádající, aby při politických úřadech byly zřízeny samostatné, oddělené živnostenské referáty, současně ustaveny na právnických fakultách všech universit Československé republiky stolice pro živnostenské zákonodárství (současně přikázán výboru kulturnímu a rozpočtovému).

Tisk 1126. Návrh posl. Petrovického a soudr., v příčině důkladné revise cen uhelných.

Předseda: Mezi dnešní schůzí byly tiskem rozdány vládní návrhy. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 1196. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon ze dne 11. prosince 1919, čís. 658 Sb. z. a n. a zákon ze dne 29. ledna 1920, č. 70 Sb. z. a n. o všeobecné dani z převodu statků a z pracovních výkonů a o dani přepychové.

Tisk 1199. Vládní návrh zákona o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných.

Předseda: Mezi dnešní schůzí byly tiskem rozdány návrhy a současně přikázány výboru iniciativnímu. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 1207. Návrh posl. Knirsche a druhů, aby prodloužena byla platnost nařízení ze dne 24. června 1920, č. 395 Sb. z. a n. o zachování služebních poměrů, podléhajících zákonu o obchodních pomocnících.

Tisk 1215. Návrh posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů na zrušení nařízení a zastavení činnosti porotních soudů.

Předseda: Mezi dnešní schůzí byly tiskem rozdány interpelace. Žádám o jejich sdělení.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 1212. Interpelace posl. dr. Stránského a druhů veškeré vládě o zachování práv státu československého při obsazování biskupských stolic na jeho území.

Tisk 1213. Interpelace posl. Petrovického a soudr. ministrům obchodu a veřejných prací pro rušení zákona ze dne 23. ledna 1920, kterým se omezuje prodej a pronájem hotelů a pensionátů a pro přezírání kompetence hotelového instruktorátu.

Tisk 1214. Interpelace posl. Surányiho, Tausika a soudr. ministru vnitra o nezákonném postupu četnictva proti dělnictvu na Slovensku.

Předseda: Během dnešní schůze byla tiskem rozdána tato odpověď. Žádám o přečtení.

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 1216. odpověď min. železnic na interpelaci posl. inž. Kalliny a soudr. o neprovedení výnosu z 11. února 1920, č. 34685/19, jednajícího o nápisech na nádražních budovách v místech s více než 20% německého obyvatelstva.

Předseda: Došly tyto interpelace:

Zástupce sněmovního tajemníka Nebuška (čte):

Interpelace posl. Pelikána a Tučného ministru zahraničních věcí a sociální péče v záležitosti odpírání podpor v nezaměstnání švýcarskými úřady tamějším nezaměstnaným dělníkům - československým státním příslušníkům.

Interpelace posl. Pelikána, dr. Uhlíře a spol. ministru zahraničních věcí v záležitosti zlepšení informační služby našich zahraničních úřadů v zájmu cizinců, cestujících na území Československé republiky.

Interpellácia posl. Daruly a súdruhov na ministra železníc o prečino riaditeža čsl. štátnych drah v Košiciach inž. Schleidera.

Pilná interpellácia poslancov Svetlika, Kunsta a súdruhov na ministerstvo zasobovania žudu a ministerstvo zemedelstva o rušení kolektivnej smluvy zemedelského robotníctva na Slovensku.

Předseda (zvoní): Končím schůzi a navrhuji podle usnesení předsednictva, aby se příští schůze konala v úterý dne 18. ledna 1921 o 2. hod. odpolední s tímto

denním pořadem:

1. Ústní zpráva výboru imunitního o žádosti poslance Biňovce na zavedení řízení podle § 51 jedn. řádu proti posl. Tausikovi pro výrok za řeči poslance dr. Šmerala.

2. Druhé čtení osnovy zákona o dani z obchodu cennými papíry (tisk 1026).

3. Pokračování v rozpravě o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví dodatek ke státnímu rozpočtu na rok 1920 (tisk 1191).

4. Zpráva výboru I. dopravně-technického, II. rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1039), jímž se poskytují daňové výhody pro stavbu budov obytných a budov pro provoz podniků, jakož i pro obnovu starých a pořízení nových strojů (tisk 1208). .

5. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1038) o oběhu československých státovek na Hlučínsku, Vitorazsku s Valčickem, Československém Těšínsku, Podkarpatské Rusi a Slovensku, pokud na těchto dvou územích okolkování bankovek podle zákona z 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n. provedeno nebylo (tisk Jest snad proti mému návrhu námitka? (Nebyla.)

Námitky není.

Návrh můj jest tedy přijat a schůze jest skončena.

(Konec schůze ve 4 hod. 53 min. odpol.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP