Úterý 15. září 1908

anwesenden Landtagsmitglieder, welche zu je 3 aus den Kurien zu entnehmen sind, die Geschäfte des erwähnten Ausschusses zu übernehmen.

Als jüngste Mitglieder sind mir bezeichnet worden:

Jakožto nejmladší členové byli mi jmenováni a sice z kurie velkých statků páni poslanci:

Aus der Kurie des Großgrundbesitzes die Herren Abgeordneten:

Dr. Jaroslav princ Lobkowicz, Josef hrabě Nostitz, Johann Kreisl.

Z kurie měst a míst průmyslových páni poslanci:

Aus der Kurie der Städte und Industrieorte die Herren Abgeordneten:

Müller, Peters, Dr. Hackel.

Z kurie obcí venkovských páni poslanci:

Aus der Kurie der Landgemeinden:

Jan Dvořák, Papoušek, Dr. Pazderka.

Žádáni, aby po dnešním sezení úřad verifikatorů na se vzali páni poslanci Dr. Jaroslav princ Lobkowicz, Müller a Jan Dvořák.

Ich ersuche diese Herren, heute das Amt der Verifikatoren zu übernehmen.

Pro sezení nejblíže příští žádám za převzetí úřadu verifikatorů pány poslance Josefa hraběte Nostitze, Peterse a Papouška.

Diese Herren bitte ich, in der nächsten Sitzung die Funktion des Verifikatoren zu übernehmen.

(Zvoní. ) Slavný sněme ! (Členové sněmu povstávají).

Ještě před zahájením slavného sněmu vyrváni smrtí někteří ze zvolených pánů poslanců.

Noch vor Einberufung des hohen Landtages wurden uns einige der neugewählten Herren Abgeordneten durch den Tod entrissen.

Am 24. März 1908 verschied im Alter von 64 Jahren Seine Exzellenz Karl Max Graf Zedtwitz. Derselbe war seit dem Jahre 1878 Mitglied des hohen Landtages und entwickelte eine rege Tätigkeit, namentlich in volkswirtschaftlichen Fragen, ferner als Mitglied der Budget- und Schulkommission. Bis zum Jahre 1891 war derselbe 2. Präsident des Landeskulturrates; vom Jahre 1893 war er Reichsratsabgeordneter, ferner Mitglied des Industrie- und des Landwirtschaftsrates, sowie des Direktoriums der Landesbank Als Präsident der Landes-Jubiläumsausstellung vom Jahre 1891 erwarb er sich um dieselbe große Verdienste.

Graf Zedtwitz gehörte unbestritten zu den arbeitsfreudigsten Mitgliedern des hohen Landtages und hat sich durch weitgehende Sachkenntnis und freudigen Pflichteifer nicht nur die Liebe seiner Parteigenossen, sondern auch die achtungsvollste Wertschätzung aller Kollegen erworben.

Am 1. Mai 1908 verschied plötzlich Seine Exzellenz, Herr Minister Franz Peschka.

Als Freisassenhofbesitzer in Abtsdorf war derselbe schon frühzeitig in landwirtschaftlichen Vereinen und seit der Zweiteilung des Landeskulturrates in diesem unermüdet tätig.

Zum Vizepräsidenten der deutschen Sektion des letzteren gewählt, hat er sich namentlich um die Organisation des landwirtschaftlichen Genossenschaftswesens, um die Errichtung der Molkereigenossenschaften und der Lagerhäuser große Verdienste erworden.

Auch als Reichsrats- und Landtagsabgeordneter beteiligte sich Peschka in hervorragender Weise auf landwirtschastlichem Gebiete.

Seine große Arbeitskraft, seine Rednergabe und die sonstigen besonderen parlamentarischen Eigenschaften verschafften ihm bald eine hervorragende Stellung unter feinen Stammesgenossen, welche im Jahre 1907 zu seiner Berufung in den Rat der Krone führte. Er verschied ganz plötzlich als aktiver Minister, sein Name bleibt unauslöschlich vereint mit dem Erwachen der agrarischen Bewegung in unserem engeren und weiteren Vaterlande.

Bolestnou ztrátu utrpěl zemský výbor dne 4. května 1908 úmrtím svého člena pana Dra Josefa Herolda. Stěží lze vystihnouti stručnými slovy právnickou bystrost a odborný rozhled ve věcech samosprávy a veřejnou činnost zesnulého. Získal si zásluhy nejen o své rodiště, jež přičiněním jeho povýšeno za město za jeho starostenství a o vinohradský okres, jehož starostou byl, nýbrž působil i v zemědělské radě, zemské školní radě a v Zemské bance a zvolen byv do sněmu v roku 1883, působil platně a směrodatně ve mnohých důležitých kommissích.

Od roka 1896 řídil odbor zemského výboru pro záležitosti obecní vzorným způsobem a jako intendant Národního divadla pečoval o rozkvět uměleckého ústavu toho. Politická činnost jeho na sněmu, na radě říšské a v delegacích jsou dosud ve svěží pamětí a chci pouze konstatovati, že strana jeho politická ztratila v něm jednoho z nejpřednějších vůdců, celý český národ nadšeného zastance a slavný sněm vynikajícího politika, jakož i ohnivého a vždy pohotového řečníka

Dne 22. června 1908 zesnul pan císařský rada Karel Tichý. Stal se vlastní silou jako pravý self mademan vynikajícím průmyslníkem a působil záslužně po dlouhá léta v četných korporacích obchodních a humanitních. Od roku 1891 byl členem obchodní a živnostenské komory v Praze, pokladničním radou jejím a zvolen jí r. 1901 do sněmu.

Po řadu let byl členem rady král. hlavního města Prahy, pracoval v hospodářských oborech správy obecní, zvláště jako předseda správní rady podnikův elektrických.

Jmenované pány kollegy zachováme v milé a vděčné paměti.

Den genannten Herren Kollegen werden wir ein dankbares Andenken bewahren.

Die Herren haben sich bereits zum Zeichen der Trauer Von ihren Sitzen erhoben und werden wohl gestatten, daß ich dies auch im Protokolle der heutigen Sitzung anmerken lasse.

Páni již ráčili povstati a souhlasí jistě, bych tento projev smutku dal zaznamenati v protokole o dnešní schůzi.

Ich ersuche dem hohen Hause mitzuteilen, welche von den in der letzten Landtagssession beschlossenen Gesetzentwürfen und sonst gefaßten Beschlüssen die allerhöchste Sanktion erhalten haben.

Žádám, by bylo slavnému sněmu sděleno, které z osnov zákonů, na nichž se byl sl. sněm v posledním zasedání usnesl, a z ostatních usnesení učiněných došly Nejvyššího schválení.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Bon den, in der letzten Landtagssession beschlossenen Gesetzentwürfen und sonst gefaßten Beschlüssen haben die allerhöchste Sanktion erlangt:

Der Gesetzentwurf, womit die Dienstver-hältnisse der bei den Bezirksausschüssen im Königreiche Böhmen angestellten Beamten geregelt werden.

Der Gesetzentwurf, womit der Stadtgemeinde Reichenberg die Bewilligung zur Aufnahme einer Anleihe von 960. 000 K erteilt wird.

Der Gesetzentwurf, womit der Stadtgemeinde Reichenberg die Bewilligung zur Aufnahme eines Darlehens von 3, 400. 000 K erteilt wird.

Den Gesetzentwürfen, betreffend die Melioration der Grundstücke in Dörnsdorf, die Regulierung des Saubaches und die Regulierung des Aubaches, den Gesetzentwürfen, betreffend die Meliorierung in Altples, die Meliorierung in Měcholup, die Regulierung des Myslivecer Baches, die Regulierung des Silberbaches und einiger damit im Zusammenhange stehenden Meliorationsarbeiten in Hodeschowitz, die weitere Verbauung von Runsen und Zuflüssen des Rakonitzer Baches im Bezirke Pürglitz und die Meliorierung in Chotělitz; dann des Jilemkabaches und Výrovkaflusses, der Gesetzentwurf, betreffend die Erteilung des Öffenttichkeitsrechtes an das Bezirkskrankenhaus in Böhmisch-Kamnitz, der Gesetzentwurf, betreffend die Meliorierung der Grundstücke durch die Wassergenossenschaft in Groß Kositz, Bezirk Chlumetz a. C., der Gesetzentwurf, betreffend die Meliorierung der Gründstücke durch die Wassergenossenschaft in Chotowitz, Bezirk Chlumetz a. C., der Gesetzentwurf, betreffend die Regulierung des Skalitzer und Piletitzer Baches und die Meliorung der angrenzenden Grundstücke durch die Wassergenossenschaft in Pouchow, Bezirk Königgrätz, der Gesetzentwurf betreffend die Meliorierung der Grundstücke durch die Wassergenossenschaft in Wrchowin, Bez. Neustadt a. M., der Gesetzentwurf, betreffend die Regulierung des Brodetz-Baches und Die Meliorierung der angrenzenden Grundstücke durch die Wasser-genossenschaft in Chotsch Bez. Pardubitz, der Gesetzentwurf betreffend die Meliorierung von Grundstücken Sektion III., IV., und V. des Meliorationsprojektes) durch die Wassergenossenschaft in Jesenitz, Bez. Eule.

Der Gesetzentwurf, betreffend die Melio-rierung der Grundstücke durch die Wasser-genossenschaft in Přebeischov, Bezirk Chlumetz a. C.

Der Gesetzentwurf, betreffend die Regulierung der Bäche Bělohorský, Šiřina und Náhon, sowie auch die Meliorierung der an~ grenzenden Grundstücke durch die Wassergenossenschaft in Cerhenitz, Bezirk Kauřím.

Der Gesetzentwurf, betreffend die Meliorierung der Grundstücke durch die Wassergenossenschaft in Solnitz, Bezirk Reichenau.

Der Gesetzentwurf, betreffend die Meliorierung der Grundstücke durch die Wassergenossenschaft in Třebeschov, Bezirk Reichenau a. K.

Der Gesetzentwurf, betreffend die weitere Unterstützung zur Ausführung der Regulierung des Flusses Loučna und des Baches Lodrantka durch die Wassergenossenschaft in Daschitz.

Der Gesetzentwurf, betreffend die Wildbachverbauungen im Quellgebiete des Flößbaches.

Der Gefetzentwurf, betreffend die Regulierung des Flößbaches im Bezirke Teplitz.

Der Gesetzentwurf, betreffend die Bewilligung einer Nachtragssubvention der Wassergenossenschaft Mettau in Nahořan, Bezirk Neustadt a. M. zur Regulierung des Mettauflusses und die damit im Zusammenhange stehenden Meliorierung von Grundstücken.

Der Gesetzentwurf, betreffend die Meliorierung der Grundstücke durch die Wassergenossenschaft in Sobotka.

Der Gesetzentwurf, betreffend die Meliorierung der Grundstücke durch die Wassergenossenschaft in Mostek, Bezirk Hohenmauth

Der Gesetzentwurf, betreffend die Regulierung des Bačovka- und Hluboký-Baches und die Meliorierung von Grundstücken durch die Wassergenossenschaft in Ovčar, Bezirk Kolin.

Der Gesetzentwurf, betreffend die Bewilligung einer Nachtragssubvention an die Wassergenossenschaft zur Regulierung der Wasserläufe und Erbauung von Talsperren im Flußgebiete der Görlitzer Neiße in Althabendorf behufs Erbauung von Talsperren, der Gesetzentwurf, betreffend    die Abänderung der Grenzen zwischen den  Gemeinden Wschejan, Bezirk Nimburg, und    Čachowitz, Bezirk Neu-Benatek,

der Gesetzentwurf über die Einführung und Einhebung der Gemeindeauflagen und Abgaben in der Gemeinde der königl. Hauptstadt Prag,

der Gesetzentwurf, womit die Dienstverhältnisse der bei den Gemeinden im Königreiche Böhmen angestellten Beamten geregelt werden,

der Gesetzentwurf, mit welchem die Bestimmungen über die Bestreitung des Volksschulaufwandes ergänzt werden,

der Gesetzentwurf, mit welchem das Gesetz vom 8. April 1903, Nr, 62 L. -G. -Bl., über die Entlohnung des Religionsunterrichtes an den öffentlichen Volksschulen abgeändert wird.

Z osnov zákonů, na nichž slavný sněm v posledním zasedání se usnesl, a z ostatních usnesení učiněných, došly Nejvyššího schválení:

osnova zákona, kterým upravují se služební poměry úředníků při okresních výborech v království Českém;

osnova zákona, kterým povoluje se obci Liberci, aby uzavřela výpůjčku 960. 000 korun;

osnova zákona, kterým povoluje se obci Liberci, aby uzavřela další zápůjčku 3, 400. 000 K;

osnovy zákonů, týkající se meliorace pozemků v Dörnsdorfu, úpravy potoka Saubachu a úpravy potoka Aubachu;

osnovy zákonů, kteréž týkají se meliorace v Starém Plesu, meliorace v Dolních Měcholupech, úpravy Mysliveckého potoka, úpravy potoka Stříbrného a s tím související meliorace v Hoděšovicích, dalšího zahražení strží a přítoků potoka Rakovnického v okresu Křivoklátském a meliorace vGhotělicích;

pak úpravy potoka Jilemky a řeky Výrovky;

osnova zákona, týkající se prohlášení okresní nemocnice v České Kamenici za nemocnici veřejnou;

osnova zákona, týkajícího se meliorování pozemků vodním družstvem ve Velkých Kosicích, okres Chlumec n. C;

osnova zákona, týkajícího se meliorování pozemků vodním družstvem v Choťovicích, okres Chlumec n, C,

osnova zákona, týkajícího se úpravy potoka Skalického a Piletického a meliorace vůkolních pozemků vodním družstvem v Pouchově, okres Hradec Králové;

osnova zákona, týkajícího se meliorování pozemků vodním družstvem ve Vrchovinách, okres Nové Město n. M.;

osnova zákona, týkajícího se úpravy potoka Brodeckého a související s tím meliorace pozemků vodním družstvem v Chotči, okres Pardubice;

osnova zákona, týkajícího se meliorování pozemků (sekce III, IV a V melioračního projektu) vodním družstvem v Jesenicích, okres Jílové;

osnova zákona, týkajícího se meliorování pozemků vodním družstvem v Převyšově, křes Chlumec n. C;

osnova zákona, týkajícího se úpravy potoků Bělohorského, Šiřiny a Náhonu, jakož i meliorování sousedních pozemků vodním družstvem v Cerhenicích, okres Kouřím;

osnova zákona, týkajícího se meliorování pozemků vodním družstvem v Solnici, okres Rychnov n. K.;

osnova zákona, týkajícího se meliorování pozemků vodním družstvem v Třebešově, okres Rychnov n. Kn.;

osnova zákona, týkajícího se další podpory ku provedení úpravy reky Loučné a potoka Lodrantky vodním družstvem v Dašicích;

osnova zákona, týkajícího se zahrazení bystřin v povodí pramenů potoka Flössbachu;

osnova zákona, týkajícího se úpravy potoka Flössbachu v okresu Teplickém;

osnova zákona, týkajícího se zvýšení subvence zemské a státní povolené zákonem ze dne 3. srpna 1901 č. 53. z. z. vodnímu družstvu v Jesenici (nyní vodnímu družstvu »Metuj« v Nahořanech, okres Nové Město n. M. na úpravu řeky Metuje a související s tím meliorací pozemků;

osnova zákona, týkajícího se meliorování pozemků vodním družstvem pro úpravu Klenice a přítoků v Sobotce, okr. Sobotka;

osnova zákona týkajícího se meliorování pozemků vodním družstvem v Mostku, okr. Vysoké Mýto;

osnova zákona, týkajícího se úpravy potoka Bačovky a Hlubokého, jakož i meliorování sousedních pozemků vodním družstvem v Ovčářích, okr. Kolín;

osnova zákona, týkajícího se povolení další subvence vodnímu družstvu pro úpravu toků a zřízení údolních přepážek v povodí Zhořelické Nissy v Starém Habendorfě;

osnova zákona o změně hranic obcí Všejan v okresu Nymburském a Čachovic v okresu Novobenáteckém;

osnova zákona, jenž týče se zavedeni a vybírání obecních platů a dávek v obci královského hlavního města Prahy;

osnova zákona, kterým se upravují služební poměry úředníků při obcích v království Českém;

osnova zákona, kterým se doplňují ustanovení o tom, kterak uhrazovati dlužno náklady na školy obecné;

osnova zákona, kterým se mění zákon ze dne 8. dubna 1903, č. 62 z. z, v příčině odměn za vyučování náboženství na veřejných školách národních.

Jeho c. a k. Apoštolské Veličenstvo ráčilo Nejvyšším rozhodnutím ze dne 6. března 1908 nejmilostivěji uděliti Nejvyšší schválení osnově zákona, na níž se byl sněm království Českého usnesl a kterou se královskému hlavnímu městu Praze dává povolení ku vybírání obecní přirážky na rok 1907, vůči tomu však neudělilo Nejvyššího schválení osnovám 4 zákonů, na nichž se byl sněm království Českého usnesl a kterými se královskému hlavnímu městu Praze dává povalení ku vybírání obecní přirážky za léta 1903, 1904, 1905 a 1906 a pana c. k. ministra vnitra nejmilostivěji zmocniti ráčil, aby důvody odepření zemskému zastupitelstvu věděti dal.

Pro odepření Nejvyššího schválení posléze zmíněných osnov zákona, dle nichž v městě Praze obecní přirážky ku přirážkou povinným osobním daním za léta 1903 až včetně 1906 až na 30% zvýšeny a v 5 ročních lhůtách předepsány a vybírány býti měly. byly vzhledem ku očekávanému tím nazpět působení dotyčných osnov zákona směrodatný následovní úvahy:

Obecní přirážky ku přímým daním jeví se dle vnitřní své povahy býti akcidenciemi těchto a již proto nezdá se býti přípustným předepsání přirážky, jež na státní dani za určitý rok zakládati se má, co do času posunouti na dobu daleko pozdější, než předepsání dotyčné státní daně samotné.

Nehledě však k tomu, příčilo by se to i příkazům slušnosti a spravedlnosti, aby až teprve delší dobu po provedeném vyměření státní daně jednotlivým poplatníkům, když již jejich poplatní síla značně poklesla nebo docela v nivec přišla, uloženo bylo placení přirážek na základě, jenž buď z části nebo vůbec již nestává.

Další pak pochybnost vůči stanovení zpět působících obecních přirážek jeví se i v úvaze, že obec v zásadě hospodařiti má s hospodářským jednoročním a tedy způsobem pravidelným má přirážky své založiti na obnosu státní daně v dotyčném daňovém roce samotném.

Přesné stanovení výše ročního přirážkového procenta k běžným pramenům daňovým tvoří jeden z nejdůležitějších činitelů k upravení rovnováhy mezi příjmy a vydáním samosprávných sborů a proto nemohla ani z toho stanoviska takováto úhrada vydání, jak se pro Prahu zamýšlela, přibráním daňových pramenů z let 1903 až včetně 1906, býti schválena, aniž by tím životní zásady obecního hospodářstva nebyly opuštěny.

Seine k. und k. Apostolische Majestät haben mit Allerhöchster Entschließung vom 6. März 1908 dem, vom Landtage des Königreiches Böhmen beschlossenen Entwürfe eines Gesetzes, mit welchem der königlichen Hauptstadt Prag die Bewilligung zur Einhebung einer Gemeindeumlage pro 1907 erteilt wird, die Allerhöchste Sanktion allergnädigst zu erteilen geruht, dagegen den vom Landtage des Königreiches Böhmen beschlossenen Entwürfen von vier Gesetzen, mit welchen der königlichen Hauptstadt Prag die Bewilligung zur Einhebung einer Gemeindeumlage für die Jahre 1903, 1904, 1905 und 1906 erteilt wird, die Allerhöchste Sanktion nicht zu erteilen und den Herrn k. k. Minister des Innern Allergnädigst zu ermächtigen geruht, die Gründe der Ablehnung der Landesvertretung bekannt geben zu lassen.

Für die Ablehnung der Allerhöchsten Sanktion der letzterwähnten Gesetzentwürfe, wonach in der Stadt Prag die Gemeindezuschläge zu den umlagepflichtigen Personalsteuem für die Jahre 1903 bis einschließlich 1906 nachträglich bis auf 30 Prozent erhöht und in fünf Jahresraten vorgeschrieben und eingehoben werden sollen, waren im Hinblicke auf die hiemit in Aussicht genommene Rückwirkung der betreffenden Gesetzentwürfe die nachstehenden Bedenken maßgebend:

Die Gemeindeumlagen auf die direkten Steuern Stellen sich ihrem inneren Wesen nach als Akzidenzen dieser letzteren dar und schon deshalb erscheint es nicht zulässig, die Vorschreibung eines aus die Staatssteuer für ein bestimmtes Jahr zu basierenden Zuschlages zeitlich viel weiter hinaus zu rücken, als die Vorschreibung der betreffenden Steuer selbst. Abgesehen hievon, würde es auch den Geboten der Billigkeit widerstreiten, erst längere Zeit nach erfolgter Bemessung der Staatssteuer die einzelnen Steuerträger, nachdem ihre Steuerkraft vielleicht erheblich vermindert oder ganz aufgehoben ist, mit einer Zuschlagsleistung auf einer nicht mehr Vollständig oder überhaupt nicht mehr bestehenden Basis zu belasten.

Ein weiteres Bedenken gegen eine rückwirkende Festsetzung von Gemeindeumlagen ergibt sich aber aus der Erwägung, daß die Gemeinde grundsätzlich mit einem Jahreshaushalte zu wirtschaften und deshalb normaler Weise ihre Umlagen auf die Staatssteuersumme des in Betracht kommenden Steuerjahres selbst zu basieren hat.

Die präzise Festsetzung der Höhe des jährlichen Zuschlagsprozentes zu den laufenden Steuerquellen, bildet einen der wichtigsten Faktoren zur Regulierung des Gleichgewichtes zwischen den Einnahmen und Ausgaben autonomer Körperschaften und deshalb konnte auch unter diesem Gesichtspunkte eine Ausgabenbedeckung, wie sie für die Stadt Prag mit der Heranziehung von Steuerquellen aus den Jahren 1903 bis einschließlich 1906 geplant wird, ohne Preisgebung vitaler Prinzipien der Gemeindewirtschaft nicht gutgeheißen werden.

Dále bylo schváleno usnesení zemského výboru o provisorním dalším vybírání zemských přirážek v 1., 2. a 3. čtvrtletí roku 1908 ve výměře pro rok 1907 povolené.

Der Beschluß des Landesausschusses, betreffend die provisorische Forteinhebung der Landesumlagen im I., II. und III. Quartale des Jahres 1908 in dem für das Jahr 1907 bewilligten Ausmaße.

Nejvyšší maršálek zemský: Úřad pořadatelů převzali páni náhradníci zemského výboru Legler a dr. Pinkas.

Die Funktionen als Ordner haben übernommen die Herren Ersatzmänner des Landesausschusses Legier und Dr. Pinkas.

Sněmovní kancelář je složena:

Das Landtagsbureau ist in folgender Weise zusammengesetzt:

Tajemníkem sněmovním jest dr. Haasz.

Landtagssekretär ist Dr. Haaß.

Sněmovními aktuáry jsou:

Landtagsaktuare sind:

Dr. Šafařovič, Richard Bébr, Karel Lašťovka, Antonín Kopečný.

Všem těmto pánům bude složiti sněmovní slib.

Abg. Mayer ruft: Warum sind keine Deutschen dabei? (Zwischenrufe und lebhafte Unruhe).

Oberstlandmarschall: Ich bitte die Herren, nicht au unterbrechen. (Großer Lärm).

Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.

(Hluk. ) Prosím, neračte se rozčilovati!

Ich ersuche dem hohen Hause mitzuteilen, welche Druckschriften verteilt worden sind.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Dnes bylo tiskem rozdáno:

Čís. sn. 1, tisk I. Zpráva zemského výboru s rozpočtem zemským na rok 1908,

čís. sn. 8, tisk II. Zpráva zemského výboru s účetní závěrkou zemského fondu království Českého za rok 1906,

čís. sn. 42, tisk III. Zpráva zemského výboru s výtahy účetních závěrek samostatných fondů za rok 1907,

čís. sn. 43, tisk IV. Zpráva zemského výboru král. Českého o činnosti okres, záložen hospodářských za rok 1906,

čís. sn. 85, tisk V. Zpráva zemského výboru o podporování družstev, provozujících podniky, sloužící k zvelebování zemědělství, s výkazem zemských příspěvků, jež k tomuto účelu byly povoleny do konce roku 1906,

čís. sn. 107, tisk VI. Zpráva zemského výboru o podporováni evangelických škol soukromých s právem veřejnosti v r. 1907,

čís. sn. 108, tisk VII. Zpráva zemského výboru o podporování soukromých škol s právem veřejnosti (vyjma školy evangegelické) v roce 1907,

čís. sn. 266, tisk VIII. Zpráva zemského výboru v příčině upravení právních poměrů učitelek ženských ručních prací,

čís. sn. 269, tisk XI. Zpráva zemského výboru království Českého o rozpočtu rady zemědělské pro král. České na rok 1908 a o účetní závěrce téhož ústavu za rok 1905,

čís. sn. 280, tisk XII. Zpráva zemského výboru o činnosti technického oddělení pro stavby vodní zemského výboru v roce 1907,

čís. sn. 323, tisk XIII. Zpráva zemského výboru s návrhem zákona, jímž se ustanovují jednotné předpisy o postupu při podávání opravných prostředků proti usnesením, rozhodnutím a opatřením úřadů samosprávných v samostatném oboru jich působnosti,

Čís. sn. 358, tisk XVII. Zpráva zemského výboru v příčině oslavy šedesátileté vlády Jeho císařského a královského Apoštolského Veličenstva,

čís. sn. 353, tisk XIV. Zpráva zemského výboru, kterou se předkládá osnova nového zákona v příčině okres, záložen hospodářských a kontribuč. fondů peněžních.

Zprávy zemského statistického úřadu král. Českého. Svazek X. - Sešit 1. Svazek XI. - Sešit 1. - Svazek XII. Sešit 1.

Statistický přehled ohledně podporování železnic nižšího řádu v království Českém v roce 1906.

Výroční zpráva a závěrka účtů zemského pojišťovacího fondu císaře Františka Josefa I. za rok 1907,

Výkaz o výdělkových a hospodářských společenstvech za rok 1906.

Katalog výstavy zemského výboru království Českého, týkající se výsledků podporování místních drah v král. Českém.

Výroční zpráva c. k. zemské školní rady pro království České o stavu národního školství v království Českém za rok 1906.

Závěrka účtů Zemské banky království Českého za rok 1906 a za rok 1907.

Závěrka účtů Hypoteční banky království Českého za rok 1907.

Spisy došlé do 15. září 1908.

Heute wurden im Drucke verteilt:

Ldtgs. -Z. 1, Druck I. Bericht des Landesausschusses mit dem Landesvoranschlage für das Jahr 1908.

Ldtgs. -Z. 8. Druck II. Bericht des Landesausschuffes mit dem Rechnungsabschlüsse des Landesfondes des Königreiches Böhmen für das Jahr 1908.

Ldtgs. -Z. 42, Druck III. Bericht des Landesausschusses mit Auszügen aus den Rechnungsabschlüßen der selbständigen Fonde für das Jahr 1907.

Ldtgs. -Z. 43, Druck IV. Bericht des Landesausschusses des Königreiches Böhmen über die Tätigkeit der landwirtschaftlichen Bezirksvorschußkassen im Jahre 1906.

Ldtgs. -Z. 85, Druck V. Bericht des Landesausschusses über die Förderung von genossenschaftlichen Unternehmungen, welche die Hebung der Landwirtschaft bezwecken, mit einem Ausweise der diesbezüglich bis Ende des Jahres 1906 bewilligten Landesbeiträge.

Ldtgs. -Z. 107, Druck VI. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Subventionierung der mit dem Öffentlichfeitsrechte ausgestatteten evangelischen Privatschulen im Jahre 1907.

Ldtgs. -Z. 108, Druck VII. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Subventionierung von mit dem Öffentlichkeitsrechte versehenen Privatschulen (mit Ausschluß der evangelischen Schulen) im Jahre 1907.

Ldtgs. -Z. 266, Druck VIII. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Regelung der Rechtsverhältnisse der Handarbeitslehrerinnen.

Ldtgs. -Z. 269, Druck XI. Bericht des Landesausschusses des Königreiches Böhmen über den Voranschlag des Landeskulturrates für das Königreich Böhmen für das Jahr 1908 und über den Rechnungsabschluß des-selben Institutes für das Jahr 1905.

Ldtgs. -Z. 280, Druck XII. Bericht des Landesausschusses über die Tätigkeit der technischen Abteilung für Wasserbauten des Landesausschusses im Jahre 1907.

Ldtgs. -Z. 323, Druck XIII. Bericht des Landesausschusses mit dem Entwurfe eines Gesetzes, durch welches einheitliche Forschriften für das Verfahren bei Geltendmschung der Rechtsmittel gegen Beschlüsse, Entscheidungen und Verfügungen der autonomen Behörden im selbständigen Wirkungskreise festgesetzt werden.

Ldtgs. -Z. 358, Druck XVII. Bericht des Landesausschusses, betreffend die Feier des sechzigjährigen Regierungs-Jubiläums Seiner kaiserlichen und königlichen Apostolischen Majestät.

Ldtgs. -Z. 353, Druck XIV. Bericht des Landesausschusses, mit welchem der Entwurf eines neuen Gesetzes über die landwirtschaftlichen Bezirksvorschußkassen und Steuergeldfonde vorgelegt wird.

Bericht des statistischen Landesamtes des Königreiches Böhmen, Band X, Heft 1, Band XI, Heft 1 und Band XII, Heft 1.

Statistische Übersicht, betreffend die Unterstützung von Eisenbahnen niederer Ordnung im Jahre 1906.

Jahresbericht und Rechnungsabschluß des Kaiser Franz Josef I. Landesversicherungsfondes pro 1907.

Ausweis über den Stand der Erwerbsund Wirtschaftsgenossenschaften im J. 1906.

Katalog der Ausstellung des Landesausschusses des Königreiches Böhmen, betreffend die Ergebnisse der Lokalbahnaktion des Landes.

Jahresbericht des k. k. Landesschulrates für das Königreich Böhmen über den Stand des Volksschulwesens im Jahre 1906.

Rechnungsabschluß der Landesbank des Königreiches Böhmen für das Jahr 1906 und 1907.

Rechnungsabschluß der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen für das Jahr 1907.

Einlauf bis zum 15. September 1908.

Nejvyšší maršálek zemský: Nepřítomnost svou omluvil pan posl. Tiebl nemocí; rovněž p. posl. Šembera.

Seine Abwesenheit entschuldigte durch Krankheit der Herr Abg. Tiebl, desgleichen Herr Abg. Sembera.

Dále svou nepřítomnost omluvil pan rektor magnificus české university c. k. dvorní rada prof. Dr. Goll a biskup královéhradecký úředními povinnostmi.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir übergehen zur Tagesordnung. (Große Unruhe. )

Ich bitte jetzt Ruhe zu halten, damit wir in der Tagesordnung fortschreiten können.

Nežli přejdeme k dennímu pořádku.. (Hluk. )

Prosím pánové, račte zachovati ticho abychom mohli sněmovati!

Nežli přejdeme k dennímu pořádku dovoluji si na to upozorniti, že až do ustanovení sl. sněmu nemůže tento jednati dle § 13. jedn. ř. o ničem jiném, než-li o verifikaci voleb.

Bevor wir zur Tagesordnung übergehen, erlaube ich mir zu bemerken, daß der hohe Landtag vor seiner Konstituierung nach § 13 der Geschäftsordnung keine andere Handlung vornehmen darf, als die Verifizierung der Wahlen.

Wir übergehen nunmehr zur Tagesordnung.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Slovo má přísedící zemského výboru p. Dr. Škarda.

Zpravodaj přísedící zemského výboru Dr. Škarda: Slavný sněme! K volbě poslance pro volební okres měst a míst průmyslových Lanškroun, Ústí nad Orlicí a Česká Třebová, konané dne 28. února 1908, dostavilo se z 1744 voličů 1423. Z odevzdaných hlasů obdržel pan B. A. Schmeiser, obchodník plodinami v Lanškrouně 489, pan Karel Adámek, okresní starosta v Hlinsku 422, Dr. Ant. Klouda, advokát v Praze 387, Karel Grund 93, roztříštěných hlasů 30, kromě toho odevzdány lístky prázdné 2.

Nadpoloviční většina hlasů, čítajíc v to lístky prázdné, činí 712, bez těchto 711. Této nadpoloviční většiny hlasů neobdržel žádný z kandidátů. Následkem toho konána byla dne 3. března 1908 volba druhá.

K této volbě dostavilo se z 1744 voličů 1404, z odevzdaných hlasů obdržel:

Pan B. A. Schmeiser, obchodník plodinami v Lanškrouně 571, pan Karel Adámek, okresní starosta v Hlinsku 543, pan JUDr. Antonín Klouda, advokát v Praze 375. Roztříštěných hlasů bylo 8. Neplatných hlasů 7. Nadpoloviční většina hlasů činí 699. Této nadpoloviční většiny nedosáhl ani při druhé volbě žádný z kandidátů a byla proto vykonána dne 6. března 1908 volba užší. K této volbě dostavilo se 1587 voličů.

Z odevzdaných hlasů obdržel: pan pan Karel Adámek, okresní starosta v Hlinsku 964, pan B, A. Schmeiser, ochodník plodinami v Lanškrouně 617, neplatných hlasů 6.

Nadpoloviční většina činí 791 hlasů. Tuto nadpoloviční většinu hlasů obdržel pan Karel Adámek, okresní starosta v Hlinsku, který byl tudíž zvolen za poslance.

Jelikož proti volbě této není žádné závady, předkládá zemský výbor volební spisy a navrhuje:

Slavný sněme, račiž volbu pana Karla Adámka za poslance měst Lanškroun, Ústí nad Orlicí a Česká Třebová za platnou


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP