Středa 25. září 1878

Wünscht Jemand das Wort ?

J. Exc. p. J i r e č e k: Prosím o slovo! Můj úmysl jest, abych obrátil pozornost slavného sněmu na jednu: volbu, která se udála pro svěřenské statky. Týká se to J. Jasnosti prince Viléma Schaumburg-Lippe. Pokud mi známo, není princ Schaumburg-Lippe. rakouským občanem a přece se podle řádu sněmovního §. 70. žádá, aby ten, kdo chce býti volen do sněmu zemského, byl rakouským občanem. Vědomo mi jest, že při jednání o reklamacích stal se výměr v ten smysl, že. J. J. jest členem panské sněmovny, a tudíž samo sebou občanem rakouským. To, zdá se mi, že v tomto případě nerozhoduje. V slavné panské sněmovně převážnou většinou zasedají osoby, které mají právo občanské rakouské, ale zasedají tam také osoby, které práva občanského v rakouské říši nemají.

Jsou tam totiž i osoby, které zasedají v panských sněmovnách i jiných států sousedních.

Nemusí tedy všichni, které zasedají v panské sněmovně, býti občany rakouskými, a nikterak tedy z toho nenásleduje, že by mohl každý člen říšské rady býti volen do českého sněmu zemského.

Zde stojí v §. 3. volebního zákona z měsíce dubna 1869 o volitelnosti do zemského sněmu výslovně.

Porovnejme to s ustanovením o panské sněmovně. V zákoně ode ode dne 21. prosince 1861 v §. 3. čte se, že dědičnými členy býti mohou zletilí starostové domácích rodin šlechtických:

"Juländischer Abelsgeschlechter, welche in den durch den Reichsrath vertretenen. Königreichen und Ländern durch ausgedehnten Großgrundbesitz hervorragen. "                                           

Dále v §. 5. ustanoveno, že císaři pánu vyhraženo jest, ze zemí v říšské radě zastoupených povolati výtečné muže, kteří- si o stát anebo církev, vědu anebo umění dobyli zásluh:

"Aus den im Reichsrathe vertretenen Königreichen und Ländern ausgezeichnete Männer, welche sich um Wissenschaft und Kunst verdient gemacht haben. "                                           

V žádném z těchto §. §. nestojí nic o občanství rakouském, a myslím, že to má jistě svou podstatnou příčinu. Jsou zajisté v Rakousku šlechtické rodiny usazeny, ježto vynikají velikými statky, které mimo toho mají statky i v jiných zemích, které tudíž náležejí k těm poddaným, ježto v mluvě diplomatické slovou sujets mixtes. Těm ovšem nechtěla se odejmout možnost, aby mohli býti povoláni do panské sněmovny, ale z povolání takového nikterak odvozovati nelze, že by pro to faktum již byli rakouskými občany. Není žádné ku př. pochybnosti, že J. V. jistě jest volno, pana hraběte Andrassyho jmenovati členem-panské sněmovny, a ptám se Vás zdali by se pan hr. Andrassy jmenováním takovým stal již občanem rakouským v této polovici říše rakouské?

Máme ještě několik případův analogických. Není pochyby, že veliká část důstojnictva i generalstva v naší slavné armádě původem jsou cizozemci, oni složili přísahu korouhevní, ano za vlast naši obětují i život, a nicméně všickni tito mužové pro tuto přísahu, a. tyto zásluhy samotné nepožívají, rakouského občanství. Jakmile vystupují, ze svazku armády, nikdo již je nebude pokládat za občany rakouské. Podobně jest ovšem při pánech, kteří jsou ustanoveni v společných úřadech říšských. Na př. hrabě Andrassy a baron Orczy složili přísahu, jako každý jiný rakouský úředník, který i kdyby nebyl rakouským občanem, tím dosahuje rakouského občanství, nicméně tím se nedostalo ještě k možnosti, aby mohli býti do českého sněmu voleni, poněvadž v českém řádu volebním se výslovně žádá určitého rakouského občanství. To co je vysloveno zde v §. 17 našeho řádu volebního: "Za poslance do sněmu zemského může volen býti každý, kdo jest občanem rakouským", jest privilejem a privilegia stricte sunt interpretanda,: nesmí se dávat význam širší. Z té příčiny není věc docela jasná, aspoň já bych nebyl s to, abych hlasoval pro uznání volby J. J. prince z Schaumburg-Lippe, dokud tato otázka není úplně vyjasněna. A proto dovoluji si navrhnout; ne z příčin strannických, nýbrž z příčin čistého práva a přiznám se, že bych toho osvědčení učinil i v tom případě, kdyby ten pán náležel k jiné straně, než ku které se počítá, poněvadž myslím, že v této věci se nemůže stavět nikdo na strannické stanovisko. Otázka není jasná, může-li se princ z Schaumburg-Lippe pokládat za občana rakouského, zdali tedy má volitelnost do sněmu českého, i dovoluji si tedy, pravím, navrhnouti, aby byla volba tato přikázána komisi 9členné, která by volena byla podle kurií z celého sněmu.

Oberstlandmarschall: Se Exc. c. der Herr Statthalter hat das Wort.

Se. Exc. c. der Statthalter: Die Frage welche der Herr Abgeordnete soeben vorgebracht hat, ist auch bereits Gegenstand einer Reclamation gewesen und die Motivirung, welche die Statthalterei bei der Abweisung dieser Reclamation angewendet hat, scheint mir in dem Gesetze vollkommen begründet zu sein.

Es wurbe nämlich gesagt, daß, nachdem das Gesetz über das Herrenhaus des Reichsrathes ausbrücklich von inländischen Abelsgeschlechtern spricht und Se. Durchlaucht der Prinz von SchaumburgLippe, als Chef des inländischen hier begüterten Abelsgeschlechtes, Mitglied des Herrenhauses ist, (sehr ruhig !) hiedurch auch seine inländische Eigengenschaft außer Zweifel gestellt ist.

Ich glaube, daß diese Ansicht dem Gesetze vollkommen entsprechend und Somit die Entscheidung der Statthalterei eine vollkommen begründete gewesen ist. (Bravo!)

Dr. Sladkovský: Dovoluji si poukázat k tomu co J. Excellence zde pronesl, že totiž nezdá se to býti tak jasné, poněvadž tuzemskost a občanství není totožné, aspoň dle mého zdání. Může byti někdo tuzemec, zde nahodile zrozený a zde přebývající a nemusí mít občanské právo. To se dokázalo z případů, které pan řečník přede mnou, pan poslanec za Prahu, uvedl. To se mi nezdá býti tak jasné a myslím že, poněvadž se komise a místodržitelství pro to rozhodlo, není ještě věc rozhodnuta a nutno, aby závažnější instance se vyslovily, aby nemusely býti rozepře, které přece jsou nemilé zejména pro osoby, kterých se týká. A když již se to přivedlo k řeči, bylo by záhodno, aby se rozhodl slavný sněm v té věci, jak se to ve všech sněmech děje, abychom se nemusili odvolávat na zdání místodržitelství a komise, nýbrž abychom měli sněmovní praecedens, jako ve všech ústavních státech a zemích. Proto podporuji co nejusilovněji návrh pana poslance za Prahu. (Výborně. )

Nám. nejv. marš.: Pan posl. Jireček navrhuje, aby volba ze svěřenských statků byla odevzdána zvláštní komisi 9členné z kurií volené ku zkoumání, jelikož jest pochybno, zdali J. Jasnost princ Schaumburg-Lippe jest opravdu občanem rakouským.

Der Herr Abg. Dr. Jíreček stellt den Antrag: Es möge der Wahlakt in ber Gruppe des fideicommissarischen Großgrundbesitzes einer neungliedrigen aus den Curien gewählten Commission zur Prüfung übergeben werden, weil es nicht sichergestellt und nicht zweifellos ist, ob Se. Durchlaucht Prinz Schaumburg-Lippe wirklich österreichischer Unterthan ist ober nicht,

Oberstlandmarschall: Ich bitte Diejenigen, welche diesen Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Kteří podporují návrh, nechť pozdvihnou ruku.

(Stane se. )

Der Antrag ist unterstützt und steht in Verhandlung. Se. Exc. der Herr Statthalter hat das Wort.

Se. Exc. der Herr Statthalter: Ich wollte nur auf die Bemerkung des Herrn Dr. Sladkovsky erwiedern, daß ich mich in die formelle Seite der Frage keineswegs eingelassen habe, daß ich aber die von dem früheren Redner Herrn Dr. Jíreček angewendeten Beispiele auf den vorliegenden Fall nicht anwendbar finde, weil ich die Möglichkeit einer künftigen Ernennung von Mitgliedern des Herrenhauses auf Grund der inländischen Adelsgeschlechtseigenschaft, keineswegs für identisch mit dem vorliegenden Falle halte.

Oberstlandmarschall: Der Herr Berichterstatter hat das Wort.

Berichterst. Baron Peche: Der Landesausschuß konnte für seinen Bericht und Seinen Antrag nur Begründung finden, in den vorliegenden Akten. Die vorliegenden Wahlakten weisen nicht im mindesten auf irgend einen Anstand, der sich Bei einem oder dem anbern der Gewählten ergeben hätte, hin. Nach den Vorkommnissen in der gegenwärtigen Debatte erscheint mir ein Solcher Anstand nicht als gerechtfertigt. Insbesondere haben die Eröffnungen der k. k. Regierung darauf hingewiesen, daß ja gerade das Gegentheil der Fall ist, indem der angeregte Zweifel durch die Anführung mir vollständig Beseitigt scheint, daß der gewählte Prinz Schaumburg-Lippe aus der in Oesterreich schon seit langen Jahren Begüterten und bestehenden Familie herstammt.

Es würde wohl sonst, wenn es sich um die Wahlagnoscirung eines einzelnen Herrn Abgeordneten handeln würde und wenn wirklich ein plausibler Anstand odber Hinderungsgrund vorliegen möchte eine Commissions - Einsetzung für diesen Gegenstand nicht so relevant sein, aber ich glaube, es wäre hier wirklich mit der gebotenen Gewissenhaftigkeit collidirend, wenn man die Agnoscirung der Wahl von 16 Herrn Abgeordneten durch längere Zeit in Frage stellen würde wegen eines erhobenen Anstandes, der faktisch nicht Besteht. Dann müßten die ganzen Akten an eine Commission gewiesen werden. (Unruhe im Centrum. )

Oberstlandmarschall: Ich bitte den Redner ausreden zu lassen.

Berichterst. Freih. von Peche (fährt fort): Auch Wenn es nicht der Fall wäre und der vom Herrn Abgeordneten Jíreček gestellte Antrag sich nur auf einen Abgeordneten Bezöge, müßte ich meinen Antrag ausrecht erhalten, nachdem ich zu einer Abänderung des vom Landes-Ausschuße gestellten Antrages an den hohen Landtag keinen Grund habe.

Posl. Jireček: Já bych se hlásil k faktické poznámce, Vaše Jasnosti! Mně se zdá, co se připomíná zde, má mnoho pro sebe, ale nicméně se jedná o principiálni otázku takového důsahu a důležitosti, že na všechen spůsob zdá se mi důležitou, aby se probrala. V řádu volebním stojí docela určitě, "aby byl rakouským občanem, " ne aby "mohl býti pokládán za rakouského občana. " Ostatně by se mohlo odhlasovat stran všech ostatních, a jen ta jedna volba by se mohla nechat in suspenso.

Nám. nejv. marš.: Pak byste musil změnit návrh.

Posl. Jireček: Přiznávám se, že posud nemám dostatečné praxe ve sněmovních jednáních a proto návrh svůj opravím.

Oberstlandmarschall: -Der Abgeordnete Herr Dr. Jireček hat nunmehr Seinen Antrag modificirt; er lautet: daß die Wahl des Abgeordneten Sr. Durchlaucht des Prinzen SchaumburgLippe aus der Gruppe des sideikommissarischen Großgrundbesitzes einem neungliedrigen, aus dem ganzen Landtage durch die Curien zu wählenden Ausschuße zur Prüfung und Berichterstattung überwiesen werde.

Nám. nejv. marš.: Pan poslanec Jireček modifikoval svůj návrh a navrhuje nyní; aby volba poslance J. J. prince Schaumburg-Lippe ze skupiny velkostatků svěřenských byla odevzdána zvláštní komisi sestávající z 9 členů kuriemi z celého sněmu volených ke zkoumání a zprávodání.

Oberstlandmarschall: Ich bitte Diejenigen,; welche den Antrag unterstützen, die Hand zu erheben.

Kteří ten návrh podporují, nechť pozdvihnou ruku.

(Stane se. )

Der Antrag ist unterstützt und steht in Berhanblung.

Wünscht noch Jemand das Wort?

Žádá někdo za slovo ? (Nikdo se nehlásí. ) Rokování jest ukončeno.

Die Dehatte ist geschlossen., Ich werse zur Abstimmung schreiten. Ich Bitte den Antrag noch einmal vorzulesen.

Nám. nejv. marš.: Návrh poslance pana Jirečka zní: aby volba poslance J. J. prince Schaumburg-Lippe ze skupiny velkostatků svěřenských byla odevzdána zvláštní komisi, sestávající z 9 členů kuriemi z celého sněmu volených ke zkoumání a ke zprávě.

Oberstlansmarschall: Der Antrag lautet, daß die Wahl des Abgeordneten Sr. Durchlaucht des Prinzen Schaumburg - Lippe aus der Gruppe des fideicommissarischen Großgrundbesitzes einem neungliedrigen, aus dem ganzen Landtage durch Curien zu wählenden Ausschuße zur Prüfung und Berichterstattung überwiesen werde.

Ich bitte diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, sich zu erheben.

Kteří jsou pro ten návrh, nechť vstanou. (Stane se. )

Der Antrag ist in der Minorität,

Wir kommen nun zur Abstimmung über den

Antrag des Landesausschusses. Ich bitte denselben vorzulesen.

Landtagsakt. S l á d e k: Der Landesausschuß erlaubt sich den Antrag zu stellen, der hohe Landtag Wolle die Wahl der Herrn Landtagsabgeordneten für den Wahlkörper des mit dem Fideicommißbande behafteten land- und lehentäflichen Großgrundbestizes agnosciren und die Gewählten zum Landtage znlassen und zwar die Wahlen der Herren:

1.    Geyza Freiherr von Blumenkron,

2.   Oktavian Graf Kinský,

3.   Ludwig Freiherr Korb von Weidenheim,

4.   Wilhelm Freiherr Kotz von Dobrž,

5.   Karl Ritter von Limbeck,

6.   Hieronimus Graf Mannsfeld,

7.   Robert Freiherr von Mayrau,

8. Lothar Fürst Metternich;

9. Johann Freiherr Mladota von Solopisk, 10. Franz Altgraf Salm-Reifferscheid, 11. Johann Altgraf Salm-Reifferscheid,

12.   Wilhelm Prinz Schaumburg-Lippe,

13.   Alexander Fürst Schönburg,

14.   Josef Oswald Graf Thun-Hohenstein,

15.   Quido Graf Thun-Hohenstein und

16.   Karl Max Graf Zedtwitz.

Výbor zemský činí návrh: Slavný sněme, račiž volbu pánů:

1. svobodného pána Greisy Blumenkrona,

1.   hraběte Oktaviana Kinského,

3.   svob. pána Ludvíka Korba z Weidenheimů,

4.   svob. pána Wilhelma Kotze z Dobrže,

5.   rytíře Karla z Limbecků,

6.   hraběte Jeronýma Mannsfelda,

7.   sv. pána Roberta Mayrau,

8.   knížete Lothara Metternicha,

9.   sv. pána Jana Mladoty ze Solopisku,

10.   stárohraběte Františka Salm-Reifferscheida,

11.   stárohraběte Jana Salm-Reifferscheida,

12.   prince Viléma Schaumburg-Lippe,

13.   knížete Alexandra Schönburga,

14.   hraběte Josefa Osvalda Thun-Hohensteina,

15.   hraběte Quidona Thun-Hohensteina,

16.   hraběte Karla Maxmiliana Zedtwitze, za poslance pro volební sbor držitelů velkostatků svazkem svěřenským zavázaných za platnou uznati a je k sněmu připustiti.

Nejv. marš.: Kteří jsou pro ten návrh, nechť vstanou.

Bitte Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen, sich zu erheben.

(Geschieht. )

Der Antrag ist angenommen.

Berichterst. Dr. Waldert (liest): Hoher Landtag!

Bei der auf den 22. September l. J. ausgeschriebenen und an diesem Tage vorgenommenen Wahl von 54 Landtags - Abgeordneten für den

Wahlkörper des nicht fideicommissarischen Großgrundbesitzes haben sich von 405 Wahlberechtigten 364 theils persönlich, theils durch Vollmachten betheiligt und es erhielten nach dem Resultate der Abstimmung:

Freiherr Johann von Aehrenthal,

Fürst Adolf Auergperg,

Fürst Karl Auersperg,

Klemens Bachofen von Echt,

Josef  Baerenreither,

Ritter Jos. v. Brechler,

Ritter Eduard Daubek,

JUDr. Emanuel Ritter V. Forster,

Rudolf Fürstel v. Teichek.

Freiherr Rudolf Geymüller,

Freiherr Gottlieb Henneberg-Spiegel,

Julius Hofmeyer,

MDr. Ritter Anton v. Jaksch,

Prior Johann Jaresch,

Freiherr Karl Korb v. Weidenheim sen.,

Freiherr Ferdinand Kotz v. Dobrž,

Freiherr Karl Kutschera,

JUDr. Ritter Heinrich Leiner,

Abt Maxmilian Liebsch,

JUDr. Johann Limbeck,

Adolf Lippert,

Josef Lumbe, Edler v. Malonitz,

Zdenko Freiherr v. Malowetz,

Dechant Johann Maresch,

Franz Freiherr Mladota v. Solopisk,

JUDr. Viktor Mladý,

Ottmar Nádherný, Ritter v. Borutín,

Ludwig Ritter v. Oppenheimer,

Josef Karl, Freiherr v. Peche,

Phil. Dr. Maurus Pfannerer,

Franz Pfeifer,

Adolf Pollak,

Prior Kajetan Posselt,

Freiherr Pretis v. Cagnado,

Freiherr Adolf Riese-Stallburg,

Freiherr Emanuel Ringhofer,

Ritter Adolf Zahoný,

Altgraf Ludwig Salm-Reifferscheid,

Freiherr Scharschmidt,

Schlöcht, Edler v. Heraltitz,

Freiherr Friedrich Skal,

Moritz Srnka,

Freiherr Anton Stark,

Peter Steffens,

Ernst Theumer,

Graf Ladislaus Thun-Hohenstein,

Karl Edler v. Unger,

Freiherr Otto v. Wächter,

Franz Wanka,

Karl Weinrich,

Domprobst Adolf Würfl,

Graf Karl Moritz Zedtwitz,

Graf Klemens Zedtwitz

je 220 und Hr. Dr. Victor Ruß 210 Stimmen und erscheinen sonach mit absoluter Majorität gewählt.

Bei der Abstimmung wurden von der Wahlcommission zwei Vollmachten, nämlich jene des Grafen Franz Dohalský und des Alois Walenta einstimmig zurückgewiesen, weil auf diesen Vollmachten die Mitfertigung der Mitbesitzer gefehlt hat; ebenso ber von Josef Daneš abgegebene Stimmzettel zufolge einstimmigen Commissionsbeschlusses zurückgewiesen, weil die Vollmacht der Bereits verstorbenen, aber in die Wählerliste eingetragenen Ehegattin nicht beigebracht werden konnte. Die vom Administrator der Kreuzherren-Kommende in Eger ausgestellte Vollmacht wurde von der Wahlcommission mit allen gegen eine Stimme für ungiltig erklärt, weil so lange die Kommende nicht besetzt ist, das Wahlrecht nicht ausgeübt werden kann. Eben so und zwar einstimmig wurbe die vom Commendeur der Kreuzherren - Kommende in Brüx am 21. August l. J. ausgestellte Vollmacht als durch eine spätere vom 17. September 1878 datirte und vom Grafen Friedrich Thun produzierte Vollmacht als erloschen und die Ausübung des Wahlrechten nur im Grunde der letzteren Vollmacht für zulässig erklärt.

Endlich wurde von der Wahlcommission die Vollmacht des Grafen Hermann Černín, gegen welche eingewendet worden ist, daß auf derselben die Angabe des Ausstellungsortes fehle, mit fünf gegen eine Stimme als giltig anerkannt. Weber gegen die Entscheidungen der Wahlcommission, noch auch gegen das Wahlresultat wurde von irgend einer Seite eine Einwendung erhoben und nachdem die Wahl ordnungsmäßig vor sich gegangen ist, Beehrt sich der Landesausschuß mit Vorlage ber Wahlakten den Antrag zu stellen: Der hohe Landtag wolle die Wahl der Herren:

1.   Freih. Johann v. Aehrenthal,

2.   Fürst Adolf Auersperg,

3.   Fürst Karl Auersperg,

4.    Klemens Bachofen v. Echt,

5.    Josef Baerenreither,

6.   Ritter Josef v. Brechler,

7.   Ritter Eduard Daubek,

8.   JUDr. Ritter Emanuel Forster,

9.   Rudolf Fürstel v. Teichek,

10.   Freiherr Rudolf Geymüller,

11.   Freiherr Henneberg-Spiegel,

12.   Julius Hofmeyer,

13.   MDr. Ritter Anton Jaksch,

14.   Prior Johann Jaresch,

15.   Freih. Karl Korb v. Weidenheim sen,

16.   Freih. Ferdinand Kotz v. Dobrž,

17.   Freiherr Karl Kučera,

18.   JUDr. Ritter Heinrich Leiner,

19.    Abt Maxmilian Liebsch,

20.   JUDr. Johann Limbeck,

21.    Adolf Lippert,

22.   Josef Lumbe, Edler v. Malonic,

23.   Zdenko Freiherr v. Malowetz,

24.   Dechant Johann Maresch,

25.   Franz Freih. Mladota v. Solopisk,

26.   JUDr. Viktor Mladý,

27.   Ottmar Ritter v. Nadherný,

28.   Ludwig Ritter v. Oppenheimer,

29.   Josef Karl Freiherr v. Peche,

30.   Dr. P. Maurus Pfannerer,

31.   Franz Pfeifer,

32.   Adolf Pollak,

33.   Prior Cajetan Posselt,

34.   Freih. Pretis v. Cagnado,

35.   Freih. Adolf Riese-Stallburg,

36.   Freih;. Emanuel Ringhoffer,

37.   Ritter Adolf Zahoný,

38.   Altgraf Ludwig Salm-Reifferscheid,

39.   Freih. Scharschmid,

40.   Schlöcht Edler v. Heraltitz,

41.   Freih. Friedrich Skal,

42.   Moritz Srnka,

43.   Freih. Anton Stark.

44.   Peter Steffens,

45.    Ernst Theumer,

46.    Graf Ladislaus Thun-Hohenstein,

47.   Karl Edler v. Unger,

48.   Freih. Otto v. Wächter,

49.   Franz Wanka,

50.   Karl Weinrich,

51.   Domprobst Adolf Würfl,

52.    Graf Karl Moritz Zedtwitz,

53.   Graf Klemens Zedtwitz,

54.   Dr. Victor Ruß als Abgeordnete für den Wahlkörper des nicht sideicommissarischen Großgrundbesitzes für giltig anerkennen und sind die Gewählten zum Landtage zuzulassen.

Sněm. akt. Sládek: Zemský výbor činí návrh: Slavný sněme, račiž volbu p. t. pánů:

1.   sv. pána Jana z Aehrenthalů,

2.   knížete Adolfa Auersperka,

3.   knížete Karla Auersperka,

4.   Klementa Bachofena z Echtů,

5.   Josefa Bärenreithra,

6.   rytíře Josefa Brechlera,

7.   rytíře Eduarda Doubka,

8.   JUDr. rytíře Emanuela Forstra,

9.   Rudolfa Fürstla z Teichecků,

10.    sv. pána Rudolfa Geymüllera,

11.    sv. pána Bohumila Henneberk-Spiegla,

12.   Julia Hofmeiera,

13.   MDr. rytíře Antonína Jaksche,

14.   převora P. Jana Jaresche,

15.   sv. pána Karla Korba z Weidenheimů staršího,

16.    sv. pána Ferdinanda Kotze z Dobrže,

17.    sv. pána Karla Kutschery,

18.   MDr. rytíře Jindřicha Leinera,

19.   opata P. Maxmiliána Liebsche,

20.   JUDr. rytíře Jana Limbecka,

21.   Adolfa Lipperta,

22.   Josefa Lumbe, šlechtice z Malonic,

23.   sv. pána Zdenka Malovce,

24.   děkana Jána Mareše,

25.   sv. pána Františka Mladoty ze Solopisk,

26.   Dr. vešk. práv Viktora Mladého,

27.   rytíře Ottmara Nádherného z Borotína,

28.   rytíře Ludvíka Oppenheimera,

29.   sv. pána Josefa Karla Peche,

30.   Ph. Dr. Maura Pfannerera,

31.   Františka Pfeiffra,

32.   Adolfa Pollaka,

33.   převora P. Kajetána Posselta,

34.   sv. pána Sisinio de Pretise de Cagnado,

35.   sv. pána Adolfa Riese-Stallburga,

36.   sv. pána Emanuela Ringhoffra,

37.   rytíře Adolfa Záhonyho,

38.   starohraběte Ludvíka Salma - Reiffer-. scheida,

39.   sv. pána Maxe Scharschmida,

40.   Jana Schlöchta, šlechtice z Heraltic,

41.   sv. pána Bedřicha Skalla,

42.   Morice Srnky,

43.   sv. pána Antonína Starka,

44.   Petra Steffense,

45.   Arnošta Theumera,

46.   Ladislava hraběte Thun-Hohenšteina,

47.   Karla šlechtice Ungra,

48.   Ottona sv. pána "Wächtra,

49.   Františka Wanky,

50.   Karla Weinricha,

51.   probošta P. Adolfa Würfla,

52.   hraběte Karla Maurice Zedtwitze,

53.   hraběte Klemense Zedtwitze.

54.   Dr. vešk. práv Viktora Russa.

za poslance pro volební sbor držitelů velkostatků svazkem svěřenským nezavázaných za platnou uznati a je k sněmu připustiti.

Nejv. marš.: Žádá někdo za slovo?

Posl. Zeithammer: Prosím za slovo.

Nejv. marš.: Poslanec pan Zeithammer má-slovo.

P. Ottakar Zeithammer: Ve svém osvědčení, které jsme podali včerejšího dne tomuto si. sněmu, vyjádřili jsme se, že jedna z největších stížností, kterou si vede Český národ za posledních let, byly nesprávnosti ba nezákonnosti ve voličských listinách- právě za statky nesvěřenské.

Jsou to voličské listiny, které byly založeny ovšem roku 1872. při volbě poslední. Avšak již i osvědčení podané a zmíněné poukazuje k tomu, že veškeré následky a škody pocházející z voličských listin odstraněny a odčiněny nebyly a přece právě tyto volby za nesvěřenské statky, které obsahují 54 míst poslaneckých, jsou takové důležitosti a takového dosahu, že jest nám to nutnou potřebou, abychom tím úzkostlivěji zkoumali, zdali vše na základě správném a zákonném provedeno bylo. Mohl míti snad zákonodárce při ustanovení takovém, že jistý počet voličů volí kumulativně celou řadu a to 54 poslanců, to na mysli, že chtěl utvořiti v sněmu takořka kurii peerů, kurii, která by svým postavením a svým smýšlením činila a jednala ve způsobu a v směru smiřujícím a vyrovnávacím protivy politické a národní, a zajisté snad to byl úmysl zákonodárce. Avšak nezdařil se a nemohl se zdařiti při zvláštních poměrech v naší vlasti.

Jestiť to vůbec ve všech voličských řádech snad na světě unikum, že se dává taková výsada, takové privilegium obmezenému počtu voličů, že předně volí tak velký počet poslanců a na 2. straně, že může jediný hlas rozhodnouti o tom, zdali celá jedna politická strana, zdali celá řada mužů vynikajících právě velkým majetkem, ze celá řada mužů takových, kteří mají majetek největší této země, proti těm, kteří jim stojí naproti, že ti mohou býti vytlačeni šmahem a jediným hlasem!

Avšak namítne se mi, to jsou tak vady parlamentarního i konstitučního života, většina rozhoduje a kam řízne, tam to také přeřízne, avšak u nás to nemá toliko tento význam, u nás to má význam mnohem vyšší, ba tento význam pojí se zrovna a přímo k zdaru a k osudu naší země, tohoto království, našeho národa, ba veškeré říše rakouské!

Nejednou již zde bylo o velkostatkářských volbách pojednáno a to způsobem dosti prudkým a vášnivým. Nepřeji si, aby tyto doby snad vrátily se a my v našem osvědčení kladli jsme na to váhu, že chceme v smíru žíti a že chceme se pokusiti o zavedení míru a smíru v této zemi, avšak zdá se mi, že ačkoliv jest to bolestná stránka, jest to naše povinnost, abychom se jí opětně dotkli, i dnes musíme k tomu poukazovati, že již několikrát zde bylo rozhodnuto netoliko o tvářnosti českého sněmu, nýbrž že bylo rozhodnuto o osudu veškeré říše, o politickém systému, o převratu.

Chtěl jsem to uvésti na doklad dosahu právě těchto voleb. Jestiť to velmi smutné, že jediný hlas velkostatkářský může a hlavně mohl dříve rozhodovati téměř o osudu celé polovice říše tím, že se změnila jedním rázem fysiognomie celé třetiny a tudíž také většiny sněmu tohoto království.

Toť je nepřirozené, toť je bolestné, tím více, poněvadž zde volby velkostatkářské nikdy nevedly k tomu, co snad, jak jsem ze začátku se byl zmínil, zákonodárce měl na zřeteli, totiž aby vyrovnaly protivy národní a politické v této zemi.

Naopak ty protivy bohužel vždy bývaly těmito volbami zastřeny a protivy se jevily čím dál tím v ostřejší míře.

Ku podivu že právě ty kurie, o nichž se praví, že obsahují poslance nejméně stabilní, že je to jaksi ten vždy proudící se živel konstituční, totiž ve venkovských a městských kuriích, právě v českém sněmu jaksi ukazují na stabilitu, na to, co se poměrně málo mění; že však právě ale v tom elementu, v té kurii, která kat exochen praví se býti konservativní, může se státi úprkem změna tak ohromná nejen ve složení, nýbrž i ve smýšlení a ve směru politickém.

Ty protivy národní i posledními volbami asi nebyly odstraněny, pánové, a musíme říci, že těmi volbami nikterakým způsobem nebyl učiněn krok dále ku smíření a k vyrovnání protiv v naší krásné zemi.

Jestliže však tomu tak, a jestliže ty volby mají takový dosah a takovou důležitosť, tedy je to tím větší povinností naší, abychom bděli, a to nejen přívrženci té strany, za kterou dnes jsem se chopil slova, nýbrž všichni členové, aby nemohla kladena býti nějaká námitka proti nim, aby se mohlo říci, že když už dopadl osud tak a v tu stranu, že bylo vše připraveno způsobem řádným, způsobem zákonnitým, způsobem správným. Poněvadž pak voličské listiny letošní byly založeny na základě voličských listin z roku 1872. a nikdy vyvráceny nebyly námitky, které tehdáž proti tomu byly vznešeny, jako na příklad uvádím tehdáž téměř exekutivní a administrativní vložení několika Chebských manských statků do zemských desk a t. p. - nechci se do detailů pouštěti - a poněvadž pouhé rozhodnutí, ovšem c. k. místodržitelství, není a nemůže býti pro sněm kriterium, podle kterého se řídí, poněvadž on je svézákonným v tomto směru, proto dovoluji si učiniti návrh, aby slavný sněm přikázal volbu 54 poslanců za statky nesvěřenské komisi, která by o správnosti její podala zprávu a návrh hlavně na základě prozkoumání správnosti voličských listin. Komise budiž devítičlenná z celého sněmu kuriemi volená.

Nám. nejv. marš.: Poslanec pan Zeithammer navrhuje, jak právě sám přečetl, aby volba 54 poslanců za statky nesvěřenské odkázána byla komisi, která by o správnosti její podala zprávu a návrh hlavně na základě prozkoumání správnosti voličských listin. Komise budiž devítičlenná z celého sněmu kuriemi volená.

Der Herr Abgeordnete Zeithammer stellt den Antrag, es möge der Wahlakt über die Wahl von 54 Abgeordneten aus der Gruppe des nicht


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP