Aktuality

Informace z PK 6/2018 (8. 3. 2018)
První poslankyně v Revolučním Národním shromáždění 1918 - 1920

V roce 2018 uběhne sto let od vzniku Československé republiky. Ačkoliv jsou hlavní oslavy této zásadní události českých a československých dějin plánovány na podzimní měsíce roku 2018, rádi bychom Vám dnes, v Mezinárodní den žen, připomněli prostřednictvím materiálů a dokumentů z Parlamentní knihovny a Archivu Poslanecké sněmovny první poslankyně, které dne 14. listopadu 1918 zasedly spolu s ostatními poslanci do poslaneckých lavic a účastnily se tak první schůze nově vzniklého Revolučního Národního shromáždění.

Revoluční Národní shromáždění (RNS) byl nestandardně vytvořený jednokomorový parlament nového československého státu. Vznikl rozšířením Národního výboru československého na základě tzv. Švehlova klíče, který počet mandátů jednotlivých stran odvozoval od výsledků voleb do říšské rady v roce 1911. Původní počet členů RNS byl stanoven na 256, po stížnostech Slováků a sociálních demokratů na nedostatečné zastoupení byl počet poslanců rozšířen zákonem z 11. března 1919 na 270 členů.

V tomto parlamentě poprvé zasedaly také ženy. Jedinou ženou, která byla před rokem 1918 zvolena do českého zemského sněmu, byla v roce 1912 spisovatelka Božena Viková-Kunětická, které ovšem Místodržitelství království Českého poslanecký mandát odmítlo potvrdit vzhledem k tomu, že se jednalo o ženu, a ponechalo toto rozhodnutí na českém zemském sněmu. [Lidové noviny, 20. 6. 1912]

Národní listy ve své reportáži o dění ve sněmovně dne 14. listopadu 1918 informují: "Paní Kunětická -Viková, která si za staré ústavy vybojovala mandát, ale nevykonávala jej, protože sněm nezasedal, dnes ve sněmovně je. Všechny strany delegovaly do Národního shromáždění i ženy. Jejich postavy sice mizejí ve sboru, ale idea pokroku ženy jest uskutečněna." [Národní listy, 14.11.1918, č. 129]

Od roku 1918 tedy tvořil ženský prvek nedílnou součást československé politické scény, některé poslankyně z roku 1918 pak úspěšně pokračovaly v politické dráze i v následujících letech. Jejich příkladem může být Františka Zeminová, která byla členkou zákonodárných sborů od roku 1918 až do roku 1939 a po válečném intermezzu od roku 1945 do roku 1948. Teprve po únorových událostech roku 1948 se stáhla z politického života. [Zasloužený odpočinek jí však nebyl dopřán. V roce 1949 byla zatčena a o rok později odsouzena ve vykonstruovaném soudním procesu s Miladou Horákovou na 20 let vězení. Propuštěna byla až v roce 1960 při amnestii prezidenta Novotného.]

Božena Ecksteinová (1871-1930)
Členka Sociálně demokratické strany dělnické. Poslankyně RNS od 14. 11. 1918 do 15. 4. 1920. 1920 byla zvolena do Senátu a stala se tak vedle Emmy Herzigové a Anny Perthenové první senátorkou nové republiky.
Životopis
Anna Chlebounová (1875-1946)
Členka Agrární strany. Poslankyně RNS od 14. 11. 1918 do 15. 4. 1920. Poslankyní byla i po volbách v l. 1920 a 1925. V r. 1929 byla jako jediná žena zvolena do Senátu.
Životopis
Františka Kolaříková (1868-??)
Členka Sociálně demokratické strany dělnické. Poslankyně RNS od 14. 11. 1918 do 15. 4. 1920.
Luisa Landová-Štychová (1885-1969)
Členka České strany sociální. Poslankyně RNS od 14. 11. 1918 do 15. 4. 1920. Znovu byla zvolena v letech 1920 a 1925 (1925 vstoupila do sněmovny jako členka KSČ).
Životopis
Alice Masaryková (1879-1966)
Poslankyně RNS od 14. 11. 1918 do 11. 9. 1919, kdy rezignovala a nadále se soustředila na svou činnost v Čs. červeném kříži.
Životopis
Božena Viková-Kunětická (1862-1934)
Členka České státoprávní demokracie. Poslankyně RNS od 14. 11. 1918 do 15. 4. 1920. V letech 1920 a 1925 neúspěšně kandidovala do Senátu.
Životopis
Ludmila Zatloukalová-Coufalová (1886-1960)
Členka Agrární strany. Poslankyně RNS od 14. 11. 1918 do 15. 4. 1920.
Životopis (str. 215)
Františka Zeminová (1882-1962)
Členka České strany sociální. Poslankyně RNS od 14. 11. 1918 do 15. 4. 1920. Nejdéle působící poslankyně v Československu v letech 1918-1938 a 1945-1948.
Životopis
Záznam z procesu s F. Zeminovou v r. 1950 (součást procesu s M. Horákovou, NFA).

Výběr zajímavých dokumentů z Archivu Poslanecké sněmovny:

Zápis Alice Masarykové v matrice poslanců RNS. Masaryková na svůj mandát rezignovala v září roku 1919, aby se plně mohla věnovat práci pro Čs. červený kříž a dalším aktivitám v sociální oblasti.
Kondolence předsednictvu NS k úmrtí Boženy Vikové-Kunětické v roce 1934.
Odpověď předsednictva NS na kondolenci k úmrtí Boženy Vikové-Kunětické.
Františka Zeminová se vzdává po únorových událostech roku 1948 poslaneckého mandátu.
První strana strojopisu sborníku k 80. narozeninám Luisy Landové-Štychové.

Výběrová bibliografie k tomuto tématu:

Bibliografie.pdf (Dokument PDF, 100 KB)

Parlamentní knihovna a Archiv PS přejí ženám všechno nejlepší k svátku!





ISP (příhlásit)