(14.30 hodin)
(pokračuje Rusnok)

Inflace se od počátku letošního roku nachází v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. V květnu dosáhla 2,9 %. Podle naší prognózy setrvá inflace i ve zbytku letošního roku v horní polovině tolerančního pásma cíle. Důvodem pro to bude pokračující fundamentální inflační tlak, který vyplývá zejména z růstu příjmů, o kterém jsem hovořil, dále pak zvýšená dynamika regulovaných cen v tomto roce a také obnovený růst cen potravin. Celkově však inflační tlaky již polevují. Vedle dočasného odeznění proinflačního působení dovozních cen se zmírňují také domácí inflační tlaky, zejména v souvislosti s pomalejším růstem ekonomické aktivity. Na začátku příštího roku se proto inflace sníží k dvouprocentnímu cíli, k čemuž přispěje i nastavení měnové politiky a odeznění aktuálně vysoké dynamiky některých regulovaných cen.

Naše prognóza předpokládá zvýšení domácích úrokových sazeb, které už proběhlo na našem posledním měnovém jednání v květnu, a posléze předpokládá přibližnou stabilitu těchto sazeb do poloviny příštího roku. Prvotní nárůst sazeb na začátku prognózy reagoval zejména na přetrvávající domácí inflační tlaky. Následná přibližná stabilita sazeb do poloviny příštího roku pak odráží přetrvávající záporné úrokové sazby v eurozóně a také celkové zpomalení globální ekonomiky.

Kurz koruny vůči euru bude dle prognózy letos postupně pomalu zpevňovat v důsledku výrazně kladného úrokového diferenciálu vůči eurozóně a také pokračující reálné konvergenci české ekonomiky. V příštím roce by měl kurz posilovat pozvolněji v návaznosti na předpokládané zahájení postupné normalizace měnové politiky Evropskou centrální bankou.

Bankovní rada na svém květnovém měnovém zasedání vyhodnotila rizika prognózy inflace jako zhruba vyrovnaná. Za riziko prognózy označila výraznější a případně i dlouhodobější zpomalení růstu ekonomické aktivity v zemích eurozóny. Zdrojem vnějších nejistot zůstávají také dopady protekcionistických opatření ve světovém obchodě. Nejistota je samozřejmě spojena do jisté míry i s budoucím vývojem kurzu koruny. Na závěr svého jednání, jak už jsem zmínil, Bankovní rada rozhodla zvýšit dvoutýdenní reposazbu o 25 bazických bodů na 2 %. Současně o stejnou hodnotu byla zvýšena diskontní sazba na 1 % a lombardní na 3 %.

Děkuji vám za pozornost a jsem připraven na vaše případné dotazy.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane guvernére. Zprávu projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 407/1. Poprosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Karel Rais. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Slyšeli jsme detailní zprávu od pana guvernéra. V podstatě k tomu nemám co dodat. Projednali jsme tento materiál na rozpočtovém výboru na 21. schůzi 20. března 2019 a mám tady usnesení ke Zprávě České národní banky o inflaci - leden 2019 (Zpráva o měnovém vývoji za druhé pololetí 2018).

Po úvodním slově zástupce České národní banky pana Komárka, zpravodajské zprávě poslance Raise a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

za prvé bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci - leden 2019 (Zprávu o měnovém vývoji za druhé pololetí 2018);

za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu České národní banky o inflaci - leden 2019 (Zprávu o měnovém vývoji za 2. pololetí 2018);

za třetí pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu - což tímto činím. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Otevírám všeobecnou rozpravu a ptám se, kdo z poslanců má zájem o vystoupení ve všeobecné rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím, všeobecnou rozpravu končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova jak ze strany pana guvernéra nebo pana zpravodaje. Není tomu tak. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Ptám se, kdo má zájem o vystoupení v rozpravě k tomuto bodu. Jestliže tomu tak není, končím podrobnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak.

 

Budeme tedy hlasovat o závěrečném usnesení k tomuto bodu. Já ho přečtu: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci - leden 2019 (Zprávu o měnovém vývoji za druhé pololetí 2018)." Všichni víme, o čem hlasujeme.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

hlasování 942 přihlášeno 180, pro 138, proti nikdo. Návrh byl přijat. Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu.

 

Otevírám bod číslo 220. Tím je

220.
Roční zpráva o výsledku hospodaření České národní banky za rok 2018
/sněmovní tisk 437/

Tuto zprávu nám Česká národní banka předložila v souladu se zákonem číslo 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Zprávu projednal rozpočtový výbor. Jeho usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 437/1. Já poprosím znovu pana poslance Karla Raise, aby ujal slova jako zpravodaj výboru a informoval nás o jednání výboru a přednesl také návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Má zájem o vystoupení pan guvernér. Prosím, jako předkladatel zprávy.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo, já se budu snažit být velmi stručný, ale přece jenom bych vás nerad zbavil možnosti vyslechnout mé zdůvodnění zprávy o hospodaření. Je to zpráva o hospodaření národní banky za rok 2018. Jenom hlavní faktory v souhrnu.

ČNB vykázala účetní zisk ve výši 1,8 miliardy korun. Zásadní roli přitom sehrál vývoj kurzu koruny. Tak už to v našem hospodaření chodí, protože naprostou většinu naší bilance tvoří devizové rezervy. Trend posilování domácí měny, který tady byl po ukončení kurzového závazku v dubnu 2017, jak známo, na jaře minulého roku byl přerušen především vlivem zahraničních faktorů. Koruna potom ve druhém čtvrtletí dokonce mírně oslabila a na těchto pozicích setrvala až do konce roku 2018. ČNB tak vykázala nerealizované kurzové zisky, které se podstatným způsobem podílely na souhrnném kurzovém zisku ve výši 42 miliard.

Změny v nastavení domácí měnové politiky působily naopak proti tomuto, řekněme, pozitivnímu trendu. V roce 2018 jsme výrazně zvyšovali úrokové sazby, jak známo. Zahájili jsme tzv. postupnou normalizaci úrokových sazeb. To samozřejmě ovlivnilo hospodaření banky opačným směrem a znamenalo to, že na náklady měnověpolitických operací na volném trhu jsme vynaložili 27 miliard korun. Obvykle jsou náklady na měnovou politiku, na realizaci těch opatření na volném trhu, kryty výnosy z devizových rezerv, ovšem v tomto ohledu byl uplynulý rok velmi výjimečný vzhledem k tomu, že úročení pevně úročených instrumentů je v případě peněžního trhu eurozóny dlouhodobě záporné, a samozřejmě to také znamenalo propad našich výnosů a k tomu se navíc přidal propad akciových trhů v závěru roku 2018. Ve výsledku potom tedy na správě devizových rezerv jsme vykázali záporný výsledek hospodaření ve výši 12 miliard. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP