(16.20 hodin)

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl jenom pro informaci dodat, že jsem vám zaslal všem materiály ohledně nominanta, které máte nyní ve svých e-mailových schránkách. Nominanta jsme vybrali v dodatečném otevřeném výběrovém řízení a vlastně je předpoklad, že v brzké době nahradí současného primátora pana Hřiba, který s ohledem na kumulaci funkcí bude odstupovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Návrh na změnu veřejné volby nepadl, protože by musel padnout návrh na tajnou volbu. Volební komise navrhuje volbu veřejnou a můžeme k ní tedy přistoupit. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Tak děkuji za slovo. Ano, mohu potvrdit, hlasujeme nebo nominujeme do pozice náhradníka, a jak teď pan poslanec Martínek řekl, pokud tedy stávající člen, také nominován klubem Pirátů, v tomto případě to bude pan primátor Hřib, z této funkce odstoupí, tak právě námi nominovaný náhradník zaujme v souladu se zákonem a v případě úspěšnosti této volby jeho pozici. A já prosím, abyste tedy zahájil hlasování veřejnou volbou o návrhu na náhradníka pana Pavla Východského.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Rozhodneme v hlasování číslo 180, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 180: z přítomných 176 pro 134, proti nikdo. Návrh byl přijat a pan Pavel Východský tedy byl zvolen do role náhradníka Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny.

 

Děkuji panu předsedovi volební komise a končím bod číslo 172.

 

Podle schváleného pořadu schůze se budeme zabývat bodem

64.
Návrh poslanců Markéty Pekarové Adamové, Tomáše Kohoutka,
Radka Holomčíka, Jana Chvojky, Pavla Bělobrádka, Petra Gazdíka,
Pavla Jelínka a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
a některé další zákony
/sněmovní tisk 214/ - prvé čtení

Děkuji paní poslankyni Markétě Pekarové Adamové, že zaujala místo u stolku zpravodajů za skupinu navrhovatelů, a požádám paní poslankyni Helenu Válkovou, která je zpravodajkou pro prvé čtení, aby také zaujala místo u stolku zpravodajů. Myslím, že je dostatečná atmosféra, abych požádal zástupkyni navrhovatelů, aby přednesla své úvodní slovo. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo, děkuji i za zařazení tohoto bodu.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych upřela vaši pozornost ke sněmovnímu tisku číslo 214, k novele zákona číslo 40/2009 Sb., trestní zákoník, pod kterou je tedy podepsáno 77 poslanců napříč politickým spektrem. To, že má návrh takovou podporu, dává tušit, že tato Poslanecká sněmovna považuje stejně jako TOP 09 týrání zvířat za zásadní otázku, kterou je potřeba se zabývat. Proto také děkuji všem, kteří jste podpořili pevné zařazení tohoto bodu. A nyní už tedy k té faktické stránce návrhu zákona.

Hlavním záměrem novely je zvýšení ochrany zvířat a úprava přísnějšího postihu nevhodného nakládání se zvířaty. Novela vychází ze základní myšlenky, kterou je takzvaný proces dereifikace, což je takzvané odvěcnění, kdy dřívější přístup ke zvířeti jako k věci se mění na přístup jako k živému tvoru. Změna přístupu se ve veřejném právu projevila především v zákoně číslo 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Nosný princip zákona je vyjádřen přímo v jeho textu. Zvířata jsou stejně jako člověk živými tvory, schopnými na různém stupni pociťovat bolest a utrpení, a zasluhují si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka. Tato změna byla do určité míry reflektována i při přijetí trestního zákoníku v roce 2009.

V mezidobí došlo k uznání zvířete jako smysly nadaného živého tvora i v oblasti práva soukromého. Uvedený trend je neustále prohlubován jak v České republice, tak i v zahraničí. Jako příklad lze uvést norskou právní úpravu, která zavádí princip podpory úcty ke zvířatům a princip uznání vnitřní hodnoty zvířete. Výrazem progrese norské právní úpravy je například právní zakotvení povinnosti nálezce zraněného zvířete takovému zvířeti pomoci nebo oznamovací povinnost, kterou má každý, kdo má důvodné podezření, že je zvíře vystaveno zneužívání nebo vážnému porušování prostředí, dohledu a péče. Z český právních předpisů lze pro demonstraci uvedeného trendu uvést novou úpravu ve veterinárním zákoně po novele číslo 302/2017 Sb., účinnou od 1. listopadu roku 2017, která zavedla například povinnou registraci chovatelů pěti a více fen či povinnost soukromých veterinářů nahlašovat podezření z týrání zvířat.

Domnívám se, že na změnu vnímání společnosti ve vztahu ke zvířatům by měl reagovat i trestní zákoník tak, aby poskytoval ochranu zvířatům v hierarchii chráněných hodnot výrazněji než například u ochrany majetku. Proto v novele navrhujeme jednak dosavadní závažnější přestupková jednání kriminalizovat jako trestný čin - (Vystoupení poslankyně je trvale rušeno hlukem v jednacím sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, prosím, abyste debaty, které se netýkají novely trestního zákoníku, opravdu měli v předsálí. Já vím, že řada kolegů se k tomu přihlásila, že to není extra kontroverzní téma, ale přesto jsem přesvědčen o tom, že je potřeba, abyste debaty, které se toho netýkají, pokud vám nebylo uděleno slovo, opravdu vedli mimo jednací sál. Děkuji. Pokračujte.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Tak ještě jednou začnu tedy ten odstavec, aby to navazovalo.

Domnívám se, že na změnu vnímání společnosti ve vztahu ke zvířatům by měl reagovat i trestní zákoník tak, aby poskytoval ochranu zvířatům v hierarchii chráněných hodnot výrazněji než například u ochrany majetku. Proto v novele navrhujeme jednak dosavadní závažnější přestupková jednání kriminalizovat jako trestný čin, jednak způsobem odpovídajícím novému nazírání společnosti na zvířata revidovat trestní sankce. Navrhované trestní sazby jsou nastaveny poměrně vysoko. Sazba uvedená v odstavci 1 odpovídá například trestnému činu ublížení na zdraví - § 146 odst. 1, v odstavci 2 je srovnatelná s trestným činem týrání svěřené osoby. Dvouletá dolní hranice trestu odnětí svobody v odstavci 2 se zavádí jako forma omezení, nikoliv však vyloučení možnosti rozhodnout o trestném činu podle § 302 odst. 2 trestním příkazem bez projednání věci v hlavním líčení.

Nová právní úprava si klade za cíl reagovat také na negativní fenomén takzvaných množíren, v nichž jsou zvířata často chována a rozmnožována ve velmi nevhodných podmínkách. Stávající trestněprávní úprava postih takového jednání neumožňuje, ledaže by naplňovalo též znaky skutkové podstaty trestného činu týrání zvířat nebo některého dalšího trestného činu.

Podle dostupných statistických údajů představují živá zvířata třetí nejvýnosnější "komoditu", s níž je nelegálně obchodováno vedle drog a zbraní. Česká republika zaujímá v rámci evropských zemí bohužel přední příčky, pokud jde o nelegální export štěňat do Evropy. Vedeni touhou po zisku někteří chovatelé zcela rezignují na zajištění přiměřených podmínek pro rozmnožování zvířat a následnou péči o ně. Velice často dochází také k porušování norem, které stanoví, jak staré mládě může být odebráno matce, či norem týkajících se očkování nebo povinných dokladů.

S ohledem na absenci příslušných pravidel ve stávající právní úpravě pokládáme navrhované změny za nezbytné. Vzniká tedy nová skutková podstata trestného činu chování zvířat v nevhodných podmínkách. Účelem této úpravy je postihnout na úrovni trestního práva případy nepromyšlené a nezodpovědné produkce štěňat, koťat a jiných mláďat, jejich držení ve zcela nevyhovujících podmínkách, nerespektování elementárních zásad pro jejich odběr od matek a nedostatečnou následnou péči o ně a jejich matky.***




Přihlásit/registrovat se do ISP