(16.10 hodin)

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Zpravodajem hospodářského výboru byl pan poslanec Stupčuk. Ptám se, jestli má zájem o vystoupení? (Nemám.) Nemá. Budeme pokračovat v přerušené rozpravě a hlásí se pan poslanec Kudela, kterému tímto dávám slovo.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolím si použít slova pana předsedajícího schůze. Všichni tušíme, že s registrem smluv je potřeba něco udělat. Tímto zahajoval jednu debatu nad touto problematikou.

Varianta, která odešla z Poslanecké sněmovny, byla upravena Senátem a cítili jsme, že ani jedna z těchto variant není zrovna nejlepší. Proto Sněmovna 28. června letošního roku projednala sněmovní tisk 1124, který řešil právě problematiku registru smluv, do které byly třeba zakomponovány strategické zájmy státu v podobě nakládání se strategickými surovinami a zásobami státu. Tento sněmovní tisk 1124 byl postoupen Senátu 29. 6. Senát k němu nepřijal usnesení. Byl postoupen prezidentu republiky a ten jej 1 8. 2017 podepsal a novela zákona o registru smluv vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 249/2017. Považuji tedy tuhle vratku tohoto sněmovního tisku 699 ze Senátu již za bezpředmětnou, a proto doporučuji Poslanecké sněmovně, abychom zamítli obě dvě varianty, jak senátní, tak i poslaneckou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, jestli má ještě někdo zájem vystoupit v rozpravě k tomuto bodu? Jestliže ne, tak rozpravu končím. A přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Tentokrát na mě nikdo kartičkou nemává... tak mám odhlásit, nemám odhlásit? Tak nebudeme odhlašovat.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb., podle sněmovního tisku 699/11, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 699/12."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 17. Přihlášeno je 138 poslanců, pro nikdo, proti 87. Tento návrh byl zamítnut. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny a k přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Kvorum máme nastaveno.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb., ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu podle sněmovního tisku 699/11.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 18. Přihlášeno je 137 poslanců, pro 26, proti 55. Tento návrh byl zamítnut.

 

Konstatuji, že jsme návrh zákona nepřijali. Tím končím tento bod a děkuji vám.

 

Otevírám další bod, kterým je bod číslo

5.
Návrh zákona o řízení a kontrole veřejných financí
/sněmovní tisk 1001/7/ - zamítnutý Senátem

Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, bylo doručeno jako sněmovní tisk 1001/8 a já mezi námi vítám pana senátora Miloše Vystrčila.

Poprosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádřil ministr financí pan Ivan Pilný, má-li zájem. A poprosím kolegyně a kolegy o snížení hladiny hluku. Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, omlouvám se za poněkud dlouhý úvod. Většinou tady dlouho nemluvím, ale musím upozornit na to, že v posledních deseti letech bylo podniknuto osm pokusů o to upravit materii, která je v tom zákoně. V deseti letech osm pokusů, nikdy se žádný nepodařil! Konečně se podařilo najít konsenzus v Poslanecké sněmovně, a tím i politického spektra nad tím, aby nějaká podoba tohoto zákona o řízení a kontrole veřejných financí byla přijata. Tento návrh narazil v Senátu. Takže vám teď na trošku delší lokte přečtu důvody, proč ten zákon byl předložen, a vyjádřím se také k námitkám senátorů.

Takže tento návrh je jenom technická norma, která upravuje postupy finančního, tedy manažerského řízení a kontroly v rámci organizací veřejné správy a reguluje postupy při výkonu auditu v těchto organizacích. Návrh zákona má nahradit stávající platnou a v mnohém nevyhovující úpravu z roku 2001, šestnáct let starou. Cílem Ministerstva financí bylo předložit konsenzuální podobu zákona, protože v posledních deseti letech bylo diskutováno, jak už jsem zmínil, osm možných způsobů, jak nevyhovující platnou legislativní úpravu kontroly, takzvanou třistadvacítku, změnit. Všechny se ale ukázaly jako příliš kontroverzní a žádný z nich neprošel celým legislativním procesem.

Tento návrh, v pořadí již devátý, měl tedy ambici v maximální míře zohlednit oprávněné požadavky 14 různých typů organizací, na které se zákon vztahuje, a to při zachování smyslu zákona a nároků formulovaných Legislativní radou vlády. Předložení zákona předcházelo nebývale komplikované připomínkové řízení a jednání s Legislativní radou vlády, jehož výsledkem bylo, že zákon byl předložen vládě bez rozporů a i následovné projednávání v Poslanecké sněmovně bylo velmi podrobné, avšak konstruktivní.

Připomínám, že zákon ve Sněmovně projednaly tři výbory. I díky tomuto podrobnému projednávání pak nebyl návrh zákona předmětem zásadních kontroverzí na plénu a byl touto Sněmovnou schválen, a to napříč politickým spektrem. Senát se s tímto návrhem bohužel neztotožnil. Přestože jeho garanční výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu doporučil schválení návrhu zákona, senátoři většinově podpořili návrh výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí na jeho zamítnutí.

Teď mi dovolte, abych se stručně vyjádřil k některým zásadním námitkám Senátu, které vedly k zamítnutí návrhu zákona. Ministerstvo financí připravilo kompletní analýzu projednávání v Senátu, kterou zveřejním na webu, proto se zde vyjádřím pouze ke třem nejzásadnějším oblastem.

Za prvé. Zákon neřeší duplicity kontrol. K tomuto tématu předložilo Ministerstvo financí podrobnou analýzu, ze které vyplývá, že starostům nejvíce vadí množství kontrol souvisejících s evropskými dotacemi. Tyto kontroly však zpravidla nejsou vzájemně duplicitní a vyplývají z prostého faktu, že různé projekty z různých operačních programů podléhají různým typům kontrol.

V situaci, kdy Česká republika čerpá ročně více, než 100 miliard korun, je kontrolní systém nutností. Připomínám rok 2012, kdy kvůli selhání kontrolního systému bylo pozastaveno čerpání evropských fondů. Kontrolní systém evropských dotací je náš závazek vůči Unii a nelze ho omezit národní legislativou. Duplicitou, kterou naopak odstranit lze, je veřejnosprávní kontrola žadatelů a příjemců národních dotací ze strany Ministerstva financí. Podle návrhu je tato kontrola odstraněna bez náhrady. Žadatelé a příjemci by měli být kontrolováni pouze poskytovatelem dotace. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP