(15.00 hodin)

 

Poslanec Petr Bendl: Kdyby zpravodaj nezdržoval, tak jsem byl připraven říct, že tomu účelovému chování části ANO a komunistů nechci dále přihlížet. Měl jsem tady dlouhý materiál, který jsem chtěl říct, ale myslím, že to je zbytečné. Pojďme hlasovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobře. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Není tomu tak. Obecnou rozpravu uzavírám. Táži se, zda je zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Hlásí se někdo do podrobné rozpravy? Není tomu tak. Podrobnou rozpravu uzavírám. Táži se na zájem o závěrečná slova. Není tomu tak.

Dříve než přistoupíme k hlasování o návrhu, s kterým nás seznámí pan zpravodaj, všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se všichni přihlásili svými kartami. Pane zpravodaji, jestli můžete přečíst návrh usnesení, učiňte tak.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, paní předsedající. Usnesení volebního výboru z 15. schůze ze dne 2. října 2014 k Výroční zprávě o hospodaření České televize v roce 2013, tisk 283: Volební výbor Poslanecké sněmovny po vyslechnutí úvodního slova předsedy Rady ČT Mgr. Jaroslava Dědiče, zpravodajské zprávě poslance Jana Birkeho a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení:

I. Poslanecká sněmovna Parlamentu schvaluje Výroční zprávu o hospodaření České televize v roce 2013 dle sněmovního tisku 283;

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny parlamentu;

III. zmocňuje zpravodaje, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o projednání Výroční zprávy o hospodaření České televize v roce 2013 volebním výborem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Kdo je proti?

Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 203, do kterého je přihlášeno 136 přítomných, pro 91, proti 31. Konstatuji, že návrh byl přijat.

 

S přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Chtěl bych jen vyjádřit svoji úctu zdravému rozumu této Sněmovny navzdory oligarchům a jejich směšným pucflekům.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Přistoupíme k projednávání pevně zařazeného bodu a tím je

22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné
tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
/sněmovní tisk 444/ - prvé čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal předseda vlády Bohuslav Sobotka, který takto učinil, a zpravodaj pro prvé čtení poslanec Ladislav Velebný.

Obecnou rozpravu jsme přerušili v pátek 22. května. Nyní tedy budeme pokračovat v obecné rozpravě. O slovo jsou přihlášeny paní poslankyně Balaštíková a paní poslankyně Kovářová. Poprosím paní Balaštíkovou k mikrofonu. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Na minulém zasedání Sněmovny někteří z vás vznesli námitky a připomínky k novele zákona o významné tržní síle. Na některé z nich bych ráda reagovala.

Všichni, kdo s něčím obchodují, chtějí na svých obchodech vydělat a zbohatnout. Ale snaha o co největší zisky k nám spolu s řetězci zavála praktiky, které jsou neférové, neetické, a někdo by možná řekl, že jsou přímo vyděračské. Už v roce 2009, kdy současná právní norma vznikala, existovala nutnost vztahy mezi dodavateli a odběrateli upravit. Co bylo důvodem? Byly to právě ty nekalé praktiky obchodních řetězců. Nový zákon č. 395/2009 Sb. se s nimi nějak vypořádal a ukazuje se, že zdaleka ne dostatečně.

Na chování řetězců reagovala i Evropská komise a prošetření v evropských zemích provedli také členové evropského hospodářského a sociálního výboru s doporučením provést radikální revizi stávající regulace hospodářské soutěže s cílem zajistit rovnováhu vzájemného obchodování mezi smluvními stranami. Nejde jen o ochranu smluvně slabších partnerů, ale i ochranu hospodářství každého státu.

Zpráva upozorňuje, že na straně dodavatelů je významný faktor strachu, pramenící z ukončení smluvního vztahu, a souvisí s dalším fungováním těchto firem. Brání jim domáhat se narovnání vztahů soudní cestou. A tady je odpověď, proč zatím bylo tak málo sporů rozhodnuto ve prospěch našich dodavatelů. Způsobil to faktor strachu z vylistování. Z toho, že budou muset opustit místo, kde prodávají svoji produkci.

Zpráva upozorňuje, že nekalé obchodní praktiky vedou k deformaci trhu, k utlumení investic a inovací ve výrobě. Spotřebitelé doplatí na selhání trhu v oblasti ochrany a ohrožují se zvláště ekonomické zájmy jednotlivých států.

Zpráva zdůrazňuje, že nejmarkantněji je to vidět kontrolou podnikatelských subjektů z jiných členských států v zemích střední a východní Evropy, kde je velkodistrubice potravin plně pod kontrolou podnikatelských subjektů z jiných členských států. Vzhledem k tomu, že často vyděračské obchodní podmínky neumožňují místním výrobcům se vůbec zúčastnit na trhu řetězců, dochází v regionu k likvidaci celého zemědělsko-potravinářského odvětví a země tradičně soběstačné ve výrobě základních potravin do značné míry ztratily svoji potravinovou bezpečnost. Domácí produkci tak nahrazují dovozy ze zemí se značně pochybnou jakostí.

Na těchto závěrech se, prosím vás, shodlo 140 ze 150 členů evropského hospodářského a sociálního výboru. Tolik ze zprávy tohoto výboru.

Jestli si tedy někdo myslí, že není třeba takové jednání usměrnit, pokusím se to objasnit ze zkušenosti českých dodavatelů. Z praxe. Z konkrétního života. A sami si zvažte prosím, jestli se vám to bude líbit, nebo ne. A upozorňuji, že to nejsou vymyšlená čísla, všechno je dohledatelné a jsou to veřejně přístupné informace.

Jste dodavatelem jednoho z řetězců. Odběratel, tedy řetězec, souhlasí s vaší nabídkou, ale z fakturované částky vám začne odečítat: 4,5 % rabatu centrálního skladu, 14,1 finančního bonusu, 2 % vratkového bonusu, 1,7 master bonusu z dosaženého obratu, pak vám připočítají růstový bonus a bonus za image a inzerci. A to dohromady činí téměř 40 % z fakturované částky. Takže zboží za 100 korun teď máte za necelých 53. Já se vás chci zeptat, jestli by se vám stále líbilo dodávat takovému dodavateli. A to není všechno. Musíte počítat s dalšími platbami. Musíte zaplatit za to, že vás vůbec dali na seznam svých dodavatelů. Musíte zaplatit za všechny propagační materiály. A jak ten materiál bude vypadat, o tom se s vámi ale vůbec nikdo nebude bavit. Za umístění zboží na nejvýhodnější místo. To je snad jediná věc, kterou bych dokázala pochopit, že zboží umístěné u pokladny, kde stojí zákazníci, má mít své opodstatnění a měli byste za to možná zaplatit nějaké drobné. Zaplatíte platby za doplňkové závazky, což vlastně umožňují dnes nejednoznačně sjednané smluvní podmínky. Zaplatíte poplatky za dopravy a služby. A kromě toho budete platit další a další věci, které si prostě řetězec navymýšlí. A protože ovládá 63 % trhu a vy musíte tu svoji produkci někde prodat, tak nakonec na to přistoupíte a v závěru jste rád, že to neprodáváte do minusu.

A to není všechno. Nakonec na vás může být vyvíjen takový tlak, abyste pod jejich značkou dodával do obchodního řetězce, a vaše firma tak přijde o výrobek, o práci svých lidí, kteří pracovali na jeho vývoji a na jeho uvedení na trh. Když nebudete něco z toho chtít, tak ten, kdo tvrdí, že nemá významnou tržní sílu, umístí vedle vašeho zboží jiný výrobek, podobný. Akorát na ten váš dá daleko větší rabat. A vy se stanete naprosto nekonkurenceschopní, váš výrobek se přestane prodávat a já vás jako řetězec donutím, abyste odešli sami a rádi. Zamyslete se, zda budete schopni za těchto podmínek rozvíjet svoji firmu, inovovat svoji výrobu a zda budete mít i na obnovu technologií.

Já jenom tím chci naznačit, kam vlastně kráčíme. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP