(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Budeme pokračovat naším odpoledním programem.

174.
Ústní interpelace
 

Dalším bodem dle našeho schváleného pořadu jsou ústní interpelace, které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Petra Nečase či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Vzhledem k tomu, že interpelace na omluveného předsedu vlády Petra Nečase budou vyčerpány dříve než v 16 hodin, upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ústní interpelace na ostatní členy vlády budou zahájeny ihned po vyčerpání přihlášek na předsedu vlády.

A nyní, dámy a pánové, předtím než dám slovo prvnímu přihlášenému, přečtu ještě omluvy z odpoledního jednání. Omluvil se z odpoledního jednání pan ministr spravedlnosti Pavel Blažek z důvodu neodkladných pracovních povinností a dále pak se omluvil pan ministr vnitra Jan Kubice také z důvodu naléhavých pracovních povinností. Tolik tedy omluvy, které byly doručeny do sekretariátu předsedkyně Poslanecké sněmovny. A nyní již přejdeme k samotnému průběhu ústních interpelací.

Prvním vylosovaným byl pan poslanec Lubomír Zaorálek. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení kolegové, chtěl bych využít interpelace k tomu, abych učinil dotaz na pana premiéra, který se týká novoroční amnestie prezidenta republiky. Jde mi o to, že u této amnestie vlastně do této chvíle není známo, jakým způsobem ta amnestie vznikala, kdo se na ní podílel, které osoby se na ní podílely i v čase, jak do té spolupráce vstupovaly a jakým způsobem vlastně celá amnestie vznikala.

Tento dotaz jsem učinil na prezidentskou kancelář a dovolte mi, abych se nyní zeptal i vás, pane premiére, protože i v případě vlády, která samozřejmě má zásadní roli ve věci amnestie prezidenta republiky, bych se vás chtěl zeptat, kdy jste obdržel tu žádost o poskytnutí amnestie od prezidenta, kdy jste ji podepsal. Zajímalo by mě, jakým způsobem vlastně komunikace mezi prezidentskou kanceláří a vámi probíhala, jaké osoby se jí účastnily. Rád bych se zeptal, jaká byla role ministra spravedlnosti, kdo tedy konkrétně na té amnestii za vládu pracoval, jakým způsobem jste se jí zabývali a přesně, kdy byla vámi podepsána. Takže zajímá mě časový sled těch událostí a zajímá mě podíl osob ze strany vlády na celém průběhu schvalování amnestie nebo průběhu, který z vaší strany vyvrcholil tím podpisem. Jakým způsobem jste se vlastně toho podpisu dobral a kdy to bylo.

Tyto základní otázky, to jsou věci, které jsou podle mne opravdu i ze strany vlády dnes naprosto nejasné, bych byl rád, kdyby byly objasněny. Proto vás žádám, pane premiére, abyste mi tyto informace poskytl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Pouze doplním informaci, že pan předseda vlády, který je z dnešního jednání omluven, odpoví písemně na interpelaci, a to do 30 dnů.

Další interpelaci na pana premiéra přednese paní poslankyně Dana Váhalová. Připraví se pan poslanec Jaroslav Vandas. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pěkné odpoledne.

Vážený pane premiére, chtěla bych se vás zeptat, jaký je váš postoj k prezidentské amnestii v případě trestu obecně prospěšných prací, trestu domácího vězení a podmíněných odsouzení ve výměře nepřevyšující dva roky. Odhad probační a mediační služby je 12 173 případů, přičemž loni byly tyto tresty ukládány nejčastěji za trestné činy krádeže, zanedbání povinné výživy, maření výkonu úředního rozhodnutí a výtržnictví. Obdobná statistika platí i pro podmíněné tresty s dohledem probačního úředníka, přičemž amnestie se v této kategorii dotkne zhruba osmi tisíc potrestaných. U trestu domácího vězení by se amnestie měla týkat přibližně 340 případů, kdy nejčastěji byl trest domácího vězení ukládán opět za maření výkonu úředního rozhodnutí, krádeže, zanedbání povinné výživy, výtržnictví či ohrožení pod vlivem návykové látky.

Myslíte si, že výtržníci a lidé, kteří si třeba opakovaně neplní vyživovací povinnosti, si nezaslouží trest? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji, paní poslankyně. Dále se slova ujme pan poslanec Jaroslav Vandas. Připraví se pan poslanec Václav Klučka. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Vandas: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený nepřítomný pane premiére, již dvakrát jsem interpeloval pana ministra Drábka a jednou vás ve věci zpřísnění vycházek pracovně neschopných. Odpověděl jste mi, že nová úprava je vyhovující. Jak je vyhovující, na to se zeptejte onkologicky nemocných, kteří například nemohou po 19. hodině vytáhnout paty z domova, nebo žen s rizikovým těhotenstvím, které se nemohou dostatečně postarat o svoje děti.

Já se vás chci dnes zeptat na záležitost související s tématem mé interpelace. Porušení léčebného režimu se stalo díky vaším krokům k liberalizaci pracovního trhu důvodem k rozvázání pracovního poměru. Ptám se vás, pane premiére: Není toto důvod, proč tak pan ministr Drábek trval a potažmo i vy trváte na nesmyslném zpřísnění vycházek těžce nemocných osob nebo žen s rizikovým těhotenstvím? Nešlo o to, dát zaměstnavatelům do ruky nástroj, jak se těchto lidí zbavit?

Už jsem si myslel, že je marné pokračovat ve svém úsilí o nápravu toho, co koalice a hlavně pan ministr Drábek zakotvili do zákona o nemocenském pojištění. Setkal jsem se však například s lidmi onkologicky nemocnými, kteří milují svoji zahrádku a nemohou se na ni dostat. Možná že namítnete, že se nikdo neozývá. Ani nemůže, protože tito lidé mohou těžko přijet demonstrovat do Prahy.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji. Dalším interpelujícím bude pan poslanec Václav Klučka, připraví se pan poslanec Ivan Ohlídal. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Název mé interpelace jsou Záchranné útvary v armádě. Schválně tam nenajdete slovo prapory, protože tento pojem de facto už v nedávné minulosti mírně zanikl, a mluvíme tedy o útvarech především ženijního typu, které jsou předurčeny pro možnost zásahu ve spolupráci s integrovaným záchranným systémem při mimořádných událostech. A na tuto věc se chci právě zeptat, protože se proslýchá, že ty záchranné útvary ve svém názvu ukončí svoji činnost, stanou se běžným armádním útvarem, a já se domnívám, že v tom okamžiku se taky více zkomplikuje možnost jejich nasazování v jakémsi optimálním čase. Protože přece jenom když šlo o záchranné útvary nebo záchranné prapory, tak jsme mohli počítat s tím, že budou zasahovat právě v těch časových obdobích, která potřebujeme třebas i do druhosledových jednotek v integrovaném záchranném systému při povodních a dalších záležitostech.

Takže pane premiére, ta otázka zní: Jaká bude budoucnost využitelnosti armády, a teď myslím armády jako celku, v těch mírových situacích právě po potřebu, kdy je třeba spolupráce s integrovaným záchranným systémem? Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP