(18.10 hodin)
(pokračuje Hamáček)

Takže zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí, aby zpravodaje, pana poslance Vysloužila, nahradil pan poslanec Cogan. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, přihlášeno 124, pro 95, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.

 

Pane zpravodaji, dostal jste důvěru Poslanecké sněmovny. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Josef Cogan: Vážený pane předsedající, vážení kolegové a kolegyně, tady v tomto případě návrhu zákona o finančních konglomerátech právě vláda navrhovala postup podle § 90 odst. 2, to znamená tak, aby mohl být vysloven souhlas již v prvním čtení, zejména právě z důvodu, že se jednalo o zcela marginální rozsah navrhovaných změn a nemožnost alternativních řešení v rámci transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu. Jedná se tedy o provedení závazků vyplývajících ze smluv, kterými je Česká republika vázána. Lhůta pro nabytí účinnosti transpozičních ustanovení končí 10. června 2013, resp. 22. července 2013, pokud jde o ustanovení týkající se obhospodařovatelů investičních fondů velkého rozsahu.

Směrnice uděluje příslušným dohledovým orgánům nad finančním trhem některé další pravomoci a nástroje pro doplňkový dohled nad skupinami složenými z regulovaných podniků, které jsou činné současně ve více sektorech finančního trhu, především v bankovnictví a pojišťovnictví. Právě u těchto finančních skupin hrozí v případě finanční krize velké koncentrace rizik a snadný přenos rizika nákazy z jednoho sektoru do druhého. Zároveň může dojít ke střetu zájmů uvnitř skupiny, kdy například pojišťovna je nucena pojistit rizikový úvěr banky, přičemž banka i pojišťovna jsou součástí jedné skupiny. Z těchto důvodů a na základě zkušeností z nedávné a možná i stále probíhající finanční krize se k těmto velkým finančním skupinám přistupuje specificky.

Základním cílem směrnice, a tedy i předkládané novely, je posílit pravomoci dohledových orgánů pro účel dohledu nad těmito finančními konglomeráty. Současně by se neměl dohled dublovat tak, aby se tentýž dohled nevykonával nad celou skupinou a ještě k tomu v příslušném sektoru nad těmi částmi skupiny, které do daného sektoru náležejí. Cílem návrhu je tedy uvedení vnitrostátního práva České republiky do souladu s novou legislativou Evropské unie, kterou v tomto případě představuje právě ta směrnice Evropského parlamentu a Rady EU.

Podporuji návrh organizačního výboru na přikázání rozpočtovému výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu. Zeptám se, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Nikoho neregistruji, takže obecnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Není zájem. Děkuji.

 

Je zde tedy návrh, abychom přikázali tento návrh k projednání výboru rozpočtovému. Zeptám se, zda je zde ještě nějaký jiný návrh. Není. Takže budeme hlasovat o přikázání rozpočtovému výboru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování číslo 67, přihlášeno 122, pro 94, proti nikdo. Návrh byl přijat a já konstatuji, že jsme přikázali tento návrh zákona výboru rozpočtovému.

 

Končím projednávání tohoto bodu a děkuji panu ministrovi za jeho jedenáct projednaných bodů. Žádáte o slovo? (Ministr Kalousek od stolku zpravodajů: Ještě mám majetkové křivdy.) Teď budou veteráni, pane ministře.

 

Přikročíme k bodu

37.
Návrh poslanců Josefa Šenfelda, Kateřiny Konečné a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 170/2002 Sb.,
o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 704/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že bylo navrženo, abychom s tímto návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení, nicméně jsem obdržel potřebný počet podpisů, a tedy tímto postupem nemůžeme jíti. Stanovisko vlády jsme všichni obdrželi jako sněmovní tisk č. 704/1.

Prosím, aby se slova za navrhovatele ujal pan poslanec Josef Šenfeld. Máte slovo.

 

Poslanec Josef Šenfeld: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážení kolegové, předložený návrh zákona odstraňuje stávající omezení, podle kterého se považuje za válečného veterána pouze ten účastník boje za osvobození v letech 1939 až 1945, kdo za bojů v českém květnovém povstání roku 1945 padl nebo byl těžce zraněn nebo utrpěl těžkou poruchu na zdraví. Přijetím návrhu by se válečnými veterány stali i účastníci květnového povstání, kterým o tom bylo Ministerstvem obrany vydáno potvrzení v souladu s § 7 zákona č. 357/2005 Sb., o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a některých pozůstalých po nich, o zvláštním příspěvku k důchodu některým osobám, o jednorázové peněžní částce některým účastníkům národního boje za osvobození v letech 1939 až 1945 a o změně některých zákonů. Jedná se o občany České republiky, kteří se v době mezi 30. dubnem a 12. květnem 1945 podíleli na povstání proti nacistické moci na straně povstalců alespoň po dobu tří dnů v některé z činností: účast v bojích se zbraní, účast na zpravodajské a spojovací činnosti, vykonávání zdravotní či zásobovací služby v terénu v souvislosti s bojovými akcemi nebo byli členy revoluční České národní rady anebo povstaleckého velitelství. Tyto osoby uvedeným zákonem získaly nárok na zvláštní příplatek k důchodu, zvláštní příspěvek k důchodu i jednorázovou peněžní částku, ale nejsou zahrnuty jako oprávněné osoby v zákoně č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů. Ministerstvo obrany vydalo uvedené potvrzení přibližně 350 osobám. V současné době se však jedná pouze o několik desítek osob, kolem 80.

Květnové povstání v Čechách a na Moravě v roce 1945 se realizovalo v zázemí téměř milionové armády vyzbrojené těžkými zbraněmi a přispělo vojensky ke zkrácení válečných událostí, byť možná jen o pár dní či jen hodin. Ale i každá minuta války přinášela další ničení, utrpení a nové mrtvé. Přitom bylo nutno zahájit povstání prakticky beze zbraní. Ty bylo nutné získat teprve v jeho průběhu. V měsíci květnu postupně propukala převážně živelná povstání v různých českých a moravských městech. Prvního května v Přerově, druhého v Novém Bydžově a Poděbradech, třetího v Rakovníku, na Semilsku a Jilemnicku, čtvrtého ve Vsetíně a jako vyvrcholení českého květnového povstání 1945 vypuklo 5. května Pražské povstání. Povstání v Praze se zúčastnilo asi 30 tisíc osob se zbraní v ruce, asi 100 tisíc pomáhalo při stavbě barikád, zásobování, ošetřování raněných apod. Padlo 2 356 osob a 3 700 bylo zavražděno v Praze a blízkém okolí. Na českém venkově se povstání zúčastnilo okolo 100 tisíc osob, z nichž padlo 6 až 8 tisíc. Část bojovníků z května 1945 vstoupila do vojenských jednotek v důsledku mobilizace nařízené národními výbory v době od 5. do 9. května 1945, zejména ve východních Čechách. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP