(17.40 hodin)
(pokračuje Ohlídal)

Toto jsem citoval z důvodové zprávy k tomuto zákonu. Vyplývá to z novely zákona č. 243/2000 Sb. Mne tam zaráží, že je zde řečeno, že tato částka není stanovena účelově pro školství, pro ty základní a mateřské školy, protože mám osobní zkušenost, že se může stát, že v některých obcích zastupitelstva upřednostňují jiné činnosti než vzdělávací, např. fotbal, hasiče atd. Nic proti fotbalu, nic proti hasičům, ale zdá se mi tato novela školského zákona méně efektivní, pokud ta účelovost, zavedení takto vypočítaných prostředků z výnosů sdílených daní, není určena povinně na školství.

Proto se ptám pana ministra, proč tomu tak není. Pokud tomu tak není, pokud jeho odpověď bude nějaká, že je zde nějaký důvod pro to, aby to tam nebylo, tak bych si dovolil navrhnout, abychom tuto povinnost třeba v rámci druhého čtení pomocí pozměňovacího návrhu tam zahrnuli.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy k tomuto návrhu. Nikdo další není přihlášený. Přece jen - pan poslanec Bartoš. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já krátce zareaguji na pana kolegu Ohlídala. Jeho požadavek mi připadal docela logický a jasný, ale museli bychom ten zákon napsat úplně jinak a nemohlo by to být v rozpočtovém určení daní, ale muselo by to být jinak specifikováno.

Uvedu jako příklad Slovensko. Na Slovensku se financuje tak, že provozní výdaje, o kterých je tady řeč, jsou součástí normativu, který platí stát, tzn. tam je definováno, kolik stojí veřejná služba, a je tam jeden normativ, který zahrnuje jak přímé, tak nepřímé výdaje. Ale zase ten zřizovatel, na rozdíl od nás, platí například kuchařky, platí školníky atd. Čili je to úplně něco jiného. Pokud bychom to chtěli modifikovat tak, jak říkal pan kolega Ohlídal, museli bychom ten zákon napsat velice podobně, jako to mají na Slovensku. Tak jak je napsán dneska, tak ten jeho požadavek je velice složitě akceptovatelný, protože se jedná o rozpočtové určení daní a tam ty peníze nejsou zamašličkovány.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec Ohlídal chce reagovat na ten komentář. Prosím, pane poslanče, můžete.

 

Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji panu poslanci Bartošovi, že mi odpověděl za pana ministra.

Já s ním samozřejmě v principu souhlasím, ale přesto si myslím, že ten zákon, nebo přesněji řečeno novelu zákona o rozpočtovém určení daní, kterou projednáváme jako tisk 694, je také možné ještě modifikovat a upravit v kontextu nebo ve spojitosti právě s touto předkládanou novelou školského zákona. To říkal pan poslanec Bartoš. To, co mám na mysli já, by se hodně blížilo tomu, co platí v rámci zákonného rámce na Slovensku. Já bych to neviděl jako neřešitelný problém. Podle mého názoru by to školství výrazně pomohlo, takovéto změny obou dvou zákonů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se, jestli bude ještě probíhat další rozprava. Nebude, takže můžu rozpravu ukončit.

Připadá mi, že ani není o čem hlasovat v této chvíli. Zřejmě ani pan ministr ani paní zpravodajka už nechtějí vystoupit, nemají nic na srdci, takže se zřejmě můžeme pustit do hlasování. Zagonguji pro ty, kdo chtějí hlasovat.

Budeme hlasovat o přikázání, protože organizační výbor navrhl tento návrh přikázat výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Jestli má ještě někdo nějaký jiný návrh, tak ho zde může říci. Pokud ne, tak budeme hlasovat aspoň ten, co máme.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 24. Přihlášeno je 176, pro hlasovalo 131, proti žádný, takže to bylo přijato.

 

Provedli jsme jediné, co jsme mohli v tomto bodě v prvém čtení. Děkuji předkládajícím a můžeme ukončit projednávání tohoto bodu. Další bod máme bod číslo 8, sněmovní tisk 600.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Horáček: Chtěl bych ještě říci, že zpravodajka navrhla přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Aha. No vida. Tam jde o to, že Sněmovna může všechno. Pokud Sněmovna nebude protestovat proti mému postupu, tak já to nechám hlasovat. To je způsob, kterým můžeme v tomto případě...

Ještě jednou řeknu, že paní poslankyně Vlasta Bohdalová ve správném čase podala návrh na hlasování o přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj - říkám to dobře? Já bych ještě požádal Sněmovnu, aby i toto odhlasovala.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 25. Přihlášeno je 176, pro hlasovalo 112, proti 10, takže i toto bylo přijato. Provedli jsme přikázání i výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Takže s tímto bodem jsme se už vypořádali definitivně a já se mohu ještě jednou pokusit otevřít tisk 600, tady jsme v prvním čtení a je to

8.
Návrh poslanců Soni Markové, Miroslava Opálky, Vojtěcha Filipa
a Pavla Kováčika na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 600/ - prvé čtení

Poslankyně Soňa Marková by měla uvést předložený návrh. Poprosím ji jako zástupkyni poslanců předkladatelů, aby to uvedla. Jsme v prvním čtení, takže máte slovo.

 

Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámila se sněmovním tiskem 600, se zákonem, který jsme předložili za Komunistickou stranu Čech a Moravy. Předkládáme tento zákon opakovaně, protože doufáme, jestliže chceme navýšit příjmy do veřejného zdravotního pojištění, že se Poslanecká sněmovna bude v tomto směru chovat velmi vstřícně.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, upravuje výši pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, způsob jeho placení, penále, kontrolu, vedení evidence plátců pojistného a zřízení zvláštního účtu všeobecného zdravotního pojištění.

Citovaný zákon ve svém pojetí vychází v zásadě z principu solidarity. Ta je vyjádřena skutečností, že všichni pojištěnci, tedy účastníci povinného veřejného zdravotního pojištění, dostanou od zdravotní pojišťovny uhrazeny všechny jim poskytnuté zdravotní výkony hrazené ze zdravotního pojištění, bez ohledu na výši zaplaceného pojistného, tedy bez ohledu na míru jejich solidarity. Tento princip solidarity byl narušen novelou zákona provedenou zákonem č. 261/2007 Sb., kterou byl do zákona zaveden nový institut maximálního vyměřovacího základu ve výši 48násobku průměrné mzdy. Důsledkem uvedené novely bylo, že osoby s vysokými příjmy tuto hranici překračující se na tvorbě fondu zdravotního pojištění podílejí nižším procentem zaplaceného pojistného než pojištěnci, kteří maximální vyměřovací základ nepřekročili.***




Přihlásit/registrovat se do ISP