(18.50 hodin)
(pokračuje Ohlídal)

Já si myslím, že to bude dostatečná doba na to, aby mohli ti, kteří soutěží, kteří vstupují do veřejné soutěže, projekt vypracovat kvalitněji a navíc aby se mohli přizpůsobit měnícím se propozicím, měnícím se směrnicím pro vypracování takovéhoto projektu. Tyto směrnice se většinou rok od roku mění, takže si myslím, že by bylo vhodné, aby Sněmovna ve třetím čtení schválila tento pozměňovací návrh.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji také a otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí. Opakuji ještě jednou, máme tady návrh zákona, kterým se mění zákon o podpoře výzkumu a experimentálního vývoje. Bylo to uvedeno. Otevírám obecnou rozpravu. Zdá se, že do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji zřejmě mohu ukončit.

Pokud zpravodaj nic nenamítá, otevřu rozpravu podrobnou. Otevírám podrobnou rozpravu a ptám se, kdo se hlásí do podrobné rozpravy k této normě. Nikdo se nehlásí, takže uzavírám i podrobnou rozpravu. Končím projednávání tisku 429.

 

Máme před sebou

13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 441/ - druhé čtení

Vládní návrh by měl z pověření vlády uvést ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Prosím, aby se ujal slova.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové.

O obsahu navrhovaného zákona jsem hovořil podrobně v rámci prvního čtení. Proto v tuto chvíli jenom připomenu, že návrh zákona vychází z vyhodnocení praktických poznatků z dosavadní aplikace zákona o nemocenském pojištění od roku 2009, kdy tento zákon nabyl účinnosti. Návrh zákona neobsahuje žádné zásadní nebo koncepční změny. Kromě několika věcných změn, týkajících se především rozšíření okruhu nemocensky pojištěných osob, přináší řadu dílčích a zpřesňujících úprav, které mají zejména zamezit výkladovým nejasnostem, odstranit nežádoucí duplicity v plnění povinností, a tím přispět ke snížení administrativní náročnosti při provádění nemocenského pojištění. Návrh zákona je směřován jako pomoc praxi a byl také zpracován na základě praktických poznatků orgánů nemocenského pojištění.

Návrh zákona byl podpořen ve výboru pro sociální politiku a já věřím, že i vy návrh zákona ve třetím čtení podpoříte, aby provádění nemocenského pojištění bylo v praxi jednodušší. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Miroslav Jeník.

 

Poslanec Miroslav Jeník: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, výbor pro sociální politiku projednal tento vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187 /2002 Sb., o nemocenském pojištění, na své 12. schůzi dne 5. října 2011. Přijal k tomu dva pozměňovací návrhy, se kterými vás seznámím v podrobné rozpravě.

Byla zde velmi významná diskuse, které se zúčastnil i ombudsman České republiky pan dr. Varvařovský, a následně výbor doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan poslanec Jan Husák a já ho zvu k mikrofonu. Prosím.

 

Poslanec Jan Husák: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, členové vlády, dámy a pánové, dovolte, abych okomentoval pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě. Považuji za nutné vás seznámit s obsahem a smyslem tohoto pozměňovacího návrhu. Tento pozměňovací návrh je v souladu s mým dlouhodobým úsilím a záměrem pracovat na efektivní elektronizaci veřejné správy.

Česká správa sociálního zabezpečení využívá při provádění agendy sociálního pojištění elektronickou komunikaci. Jedná se o předávání údajů ve formě datové věty, která je ihned na vstupu do České správy sociálního zabezpečení prověřena logickými testy na správnost předávaných údajů. Předávaná data jsou následně automatizovaně ukládána do cílových evidencí ČSSZ, což umožňuje jejich okamžité využití při zpracování agend nemocenského a důchodového pojištění. Bez možnosti využívat tuto formu komunikace by nebylo možné zaručit rychlost a kvalitu prováděných agend, resp. při zásadním výpadku této služby by byl výkon agendy České správy sociálního zabezpečení zcela ochromen.

Česká správa sociálního zabezpečení dosud využívá zejména portálu veřejné správy a má vytvořen pokročilý systém automatického zpracování dat, která přijímá přes tento portál. V souvislosti se změnami komunikačního rozhraní portálu veřejné správy, které vyplývají ze zákona č. 263, je z důvodu zachování a dalšího zlepšování komunikace subjektů s ČSSZ nutné přijmout určité legislativní změny, které by na to adekvátně reagovaly, a umožnit tak fungování elektronické komunikace i do budoucna.

Ročně Česká správa sociálního zabezpečení prostřednictvím tohoto e-podání přes portál veřejné správy přijme a zpracuje s minimálním zásahem lidské ruky přes 11 milionů formulářů, evidenčních listů důchodového pojištění, přehledů OSVČ, oznámení o nástupu do zaměstnání, přehledů o výši pojistného, dále příloh žádostí o dávku nemocenského pojištění a dotazy exekutorů. Ve špičce to znamená zpracovat až 11 tisíc podání denně. Pokud by většina klientů, kteří nyní využívají služeb e-podání na principu dobrovolnosti, byť i jen po velmi krátké časové období, začala předávat tiskopisy elektronicky do datových schránek jinak než ve formátu datové věty určené ČSSZ, znamenalo by to pro Českou správu sociálního zabezpečení extrémní nárůst činnosti, který není schopna fyzicky zabezpečit.

Z uvedených důvodů je nezbytné zakotvit v zákoně o nemocenském pojištění a v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení pravidla, ze kterých by dále elektronická komunikace s orgány nemocenského a důchodového pojištění vycházela. Vzhledem k technickým parametrům elektronické komunikace se přitom navrhuje přechodné období pro rok 2012 s tím, že v plném rozsahu by se navrhovaná pravidla elektronické komunikace uplatnila od roku 2013. V roce 2012 by byl právní stav v zásadě podobný současnému, neboť subjekt činící úkon na předepsaném tiskopisu by nadále mohl volit, zda použije písemnou, nebo elektronickou formu. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP