(18.40 hodin)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Poslanec Jan Novotný mladší - až mladý. Prosím.

 

Poslanec Josef Novotný ml.: Děkuji, pane předsedající. Jsem Pepa. (Smích v lavicích.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Josef, promiňte.

 

Poslanec Josef Novotný ml.: Tak ale to mi nebrání v tom, abych načetl svůj pozměňovací návrh ke školskému zákonu, který se týká zejména § 60 ohledně přijímacích zkoušek, kdy moje navrhovaná změna vychází z negativních zkušeností a připomínek ředitelů středních škol. Měla by podstatným způsobem zjednodušit přijímací řízení. Vrací to vlastně do systému, který byl před lety a který byl osvědčen.

Další věc se týká § 166, který se týká jmenování na vedoucí pracovní místo ředitele na dobu určitou šesti let. Tam se to dostává do kolize s případy, kdy je nezbytné jmenovat ředitele na dobu kratší, například zástup za ředitele neuvolněného pro výkon veřejné funkce a podobně. Takže tam navrhuji dát za slovo "období" slovo "nejvýše šest let".

Děkuji za pozornost a děkuji za podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Prosím paní poslankyni Janu Černochovou.

 

Poslankyně Jana Černochová: Dobrý večer, dámy a pánové. Já vedle svých kolegů si dovoluji načíst pozměňovací návrh k tisku 340. Vzhledem k tomu, že jste tento návrh dostali všichni na svůj stolek, nebudu zdržovat a odvolávám se na tento svůj pozměňovací návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím tedy, ještě Helena Langšádlová by také chtěla přednést. Tak prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já bych se ráda přihlásila k drobnému pozměňovacímu návrhu, který jsem zpracovala společně s panem poslancem Ohlídalem. Týká se předškolního vzdělávání. Upravuje možnost návštěvy mateřské školy, kdy budou sdílet jedno místo dvě děti, a dále upravuje provoz mateřských škol v letních měsících.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano a prosím, Anna Putnová je poslední přihlášená ještě do podrobné.

 

Poslankyně Anna Putnová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych přednesla také svůj pozměňovací návrh, který se týká školských rad. Nejdříve jej přečtu a potom jej tedy zdůvodním.

Přednáším pozměňující návrh k usnesení číslo 58 výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu z 15. schůze ze dne 12. října 2011, tisk 340/2.

Za prvé. Bod 72 se vypouští.

Za druhé. Bod 74 se vypouští.

Jedná se o to, že chci zachování současného znění školského zákona v § 167, tedy povinnost při základních, středních a vyšších odborných školách zřizovat školskou radu. Tímto názorem jsem, myslím, mezi svými kolegy dostatečně známá a mám pro to řadu důvodů. Především se domnívám, že novela školského zákona, jakkoliv je zdůvodňována zjednodušením administrace, by měla být vedena motivem posílit a zkvalitnit vzdělávání. A pokud máme toto jako hlavní cíl, tak potom se musíme ptát, jaké kroky k tomu je potřeba učinit.

Slyšela jsem od kolegů, že školské rady byly v řadě případů formální. Možná, že tato formálnost a malomocnost školských rad byla způsobena tím, že nebylo možné odvolávat ředitele. Protože se novelou tato situace změní, dostáváme se do jiné situace.

Za druhé jsme byli ujišťováni v jakési zvláštní statistice, kolik procent školských rad funguje nebo nefunguje. Tyto statistiky mají naprosto nulovou validitu. Myslím si, že bychom se tímto vůbec neměli zabývat. Měli bychom se ptát, co je cílem. Cílem je zkvalitnění vzdělání a měli bychom držet jednotnou ideu. To znamená, zapojme více rodiče jako partnery, kteří jsou zodpovědni za vzdělávání, a vytvořme jim i formální nástroje, aby svoji zodpovědnost mohli realizovat.

Za další. Nekoncepčnost, kterou tady sleduji z hlediska školských zákonů, je také v tom, že na vysokých školách existují správní rady. Ve věcném záměru vysokoškolského zákona, který se připravuje, se to jmenuje rada vysokých škol, která má obdobnou funkci, jakou mají školské rady. O jejich zrušení se vůbec neuvažuje. Držme jednotnou ideovou linku z hlediska školských zákonů.

Námitka, která zaznívá také od kolegů, je v tom, že je obtížné získávat zastupitele, kteří by byli vysíláni zřizovateli do školských rad. To je vidět, jak hluboko kleslo vzdělání v našich očích. Měli jste snad někdy problém, vy, páni radní či starostové, s tím, abyste obsadili místa ve správních orgánech městských firem? Proč nejsou městské firmy obsazovány na základě toho, jak se zastupitelé osvědčili ve školských radách? Jakou roli vzdělání v tomto smyslu poskytujeme?

A potom třetí otázka, která se týká rodičů. Rodiče - všimněte si - jsou v poslední době z toho vzdělávacího systému trvale vytlačováni. Snažíme se to flikovat tím, že vymýšlíme smlouvy s rodiči a podobně, přičemž formální nástroj tady existuje a měli bychom ho využít. Proto jsem podala tento pozměňující návrh a budu vás žádat o to, abyste zvážili jeho podporu v dalším čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ptám se, jestli ještě někdo další se hlásí do rozpravy podrobné. Není tomu tak, můžeme rozpravu ukončit. A to je zřejmě všechno, není nic dalšího, co bychom měli hlasovat zřejmě. Není tam nic? Není. Takže ukončuji projednávání tisku 340.

11.
Návrh poslanců Waltera Bartoše, Anny Putnové a Milana Šťovíčka
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků
a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu,
experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 429/ - druhé čtení

Prosím Waltera Bartoše, aby za navrhovatele uvedl tento tisk. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já jsem vše podstatné řekl v prvním čtení, takže velice krátce.

Zákon číslo 130, týkající se podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, je to zákon ve znění pozdějších předpisů, mění jednu podstatnou záležitost při jednostupňové soutěži. Posouvá zpět tu hodnoticí lhůtu z čísla 180 na 240 dnů. My jsme se na školském výboru domluvili napříč politickým spektrem a chci za to poděkovat panu kolegovi Ohlídalovi za vstřícné gesto. A našli jsme tam ještě jakýsi kompromis při té soutěžní lhůtě, kdy jsme posunuli ten termín, který dneska je v zákonu, z 36 dnů na 43 dnů.

Myslím, že tento zákon je typickou ukázkou toho, jak by se měly v této oblasti přijímat zákony, neboť už právě poprvé, když byl přijímán, byl přijímán dohodou napříč politickým spektrem a tak jsme postupovali dál. Proto tento zákon nebyl novelizován tolikrát jako zákon školský. Byl novelizován, jestli se nepletu, jednou nebo dvakrát, a tak je to v podstatě druhá novela.

Tolik moje vystoupení jako navrhovatele. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď jsme návrh ve druhém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu. Máme už i usnesení jako 429/2. Požádal bych pana poslance Ivana Ohlídala, aby nám k tomu něco řekl.

 

Poslanec Ivan Ohlídal: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, kolega Bartoš řekl to hlavní, co se událo na schůzi školského výboru. Tam se událo nejen to, že v podstatě výbor souhlasil se zněním této novely, s prodloužením té hodnoticí lhůty, ale navíc na můj návrh také souhlasil s pozměňovacím návrhem této novely, která se týká, jak už také poslanec Bartoš řekl, mírného prodloužení soutěžní lhůty.

Hodnoticí lhůta se posunuje, rozšiřuje proto, aby se zlepšilo, zkvalitnilo hodnocení podaných projektů ve veřejné soutěži, a to je nutno akceptovat. Tento návrh je správný a ukazuje to dosavadní zkušenost. Podle mého názoru je však dobré také prodloužit soutěžní lhůtu, to znamená lhůtu, ve které musí navrhovatelé projektu zpracovat projekt a předložit ho. Myslím také, že prodloužení této soutěžní lhůty zlepší kvalitu vypracovávání těchto projektů, a to z toho prostého důvodu, že původně byla tato soutěžní lhůta u jednostupňových soutěží v délce 36 dnů, výbor se rozhodl usnést na tom, aby se tato soutěžní lhůta prodloužila o 7 dnů, to znamená na 43 dnů. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP