Úterý 14. června 1988

Podle prověrek, které byly provedeny Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj v tomto roce z 61 staveb nebylo 30 dobře připraveno, takže nelze ani v tomto roce očekávat podstatné zlepšení. Z toho usuzujeme, že hrozí výpadek z celkové částky 17,6 mld. Kčs přibližně 3,5-4 mld. Kčs, pokud by v letech 1989 a 1990 nebyla přijata mimořádná opatření.

Kde jsou příčiny tohoto stavu a jaká opatření připravujeme?

Hlavní příčiny jsou v projektové a investiční nepřipravenosti. Pokud jde o první dva roky, je to 60 % z důvodů nezahájených nebo nerealizovaných staveb a 40 % padá na vrub dodavatelů stavebních a technologických zařízení.

Druhou příčinou, která vede k tomuto neutěšenému stavu je to, že se neumožňuje zaměnovat tyto stavy za jiné. S určitou oprávněností lze tvrdit, že zařazování některých ekologických staveb, které nebyly a nejsou včas řádně připraveny, bylo vedeno určitým spekulativním úmyslem s tím, že vyčleněné investiční prostředky budou využity na jiné než ekologické účely. Usuzujeme tak proto, že jsou takové návrhy předkládány. Když jsou takové návrhy oprávněně odmítány, usiluje se o převod těchto prostředků na stavby vodovodů, kanalizací apod., které nelze označit jako typicky ekologické stavby, začleněné do speciálního seznamu ekologických investic.

Třetím důvodem, který vede k této skutečnosti je to, že investiční náklady, které jsou spjaty s ekologickými stavbami, nedávají ani výrobcům ani dodavatelům žádný zisk, naopak krátí míru jejich zisku, protože tyto stavby nepřinášejí bezprostřední efekt ve výrobě zboží. S tím se však nelze smiřovat.

Uvědomujeme si i skutečnost, že připravenost některých výrobních odvětví na výrobu odsiřovacích zařízení, zvláště pokud jde o strojírenská odvětví, je dosud nedostatečná, ale i připravenost naší výzkumné základny, a to jak základního výzkumu, tak i aplikovaného výzkumu, nebyla a dosud není na té úrovni, abychom mohli beze zbytku všechny požadavky plánovaných ekologických investic zabezpečit. Tolik k hlavním příčinám.

K opatřením, která byla přijata. Vzhledem k uvolněným kapacitám projektových organizací v souvislosti se zkrácením rozsahu investic o 45 mld. Kčs v této pětiletce a v souvislosti s uvažovanou prověrkou oprávněnosti dalších investičních akcí, která byla přijata rozhodnutím vlády ČSSR minulý týden, uvolňujeme veškeré volné projektové kapacity na urychlené řešení staveb, které mají výrazně ekologický charakter.

Za druhé, v opatřeních krácení investiční výstavby v 8. pětiletce o schválených 45 mld. Kčs a těch staveb, kterých se bude dotýkat prověrka, která bude uzavřena do konce října tohoto roku, se toto krácení netýká ekologických staveb. V plné míře lze rozsah plánovaných zdrojů pro ekologické stavby využít. Stručně řečeno, krácení investic se v žádném případě netýká ekologických investic.

Za třetí, pro vládu ČSSR je připraven společný návrh ministrů Gerleho, Ehrenbergera a Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj - a věříme, že bude podpořen i Státní plánovací komisí - na program investičních akcí k odsiřování spalin, to znamená na plnění té části našeho mezinárodního závazku, která se týká snížení zamoření našeho ovzduší oxidem siřičitým o 30 % do roku 1993 až 1995. Návrh je projednán jednak s tuzemskými dodavateli, ale opírá se i o dodávky zahraniční technologie, licence v oblastech, kde ČSSR nebo socialistické země nemají okamžitě vlastní řešení, a proto je kupujeme ve vyspělých kapitalistických státech, nebo s kapitalistickými firmami jednáme o kooperační výrobě.

Chci zdůraznit ještě jednu skutečnost. Ke komplikacím, které jsou spjaty s řešením investiční výstavby u ekologických staveb, se řadí i rušení nebo vyřešení těch výjimek, které byly v minulosti uloženy, pokud jde o znečištění ovzduší, vod, zamoření lesů a půdy. Přesná evidence udělených výjimek národními výbory a vládami, která byla Státní komisí provedena, ukázala, že k tomu, abychom mohli odstranit všechny dosud platné výjimky, museli bychom mít další investice v rozsahu cca 100 mld. Kčs. Čili i zde odčerpávání těchto zdrojů na řešení případů likvidace výjimek znamená snížit zabezpečení investic na nově plánované akce.

Mezi nejvýznamnější opatření patří ta skutečnost, že se nepovoluje další investiční výstavba bez plného ekologického zabezpečení. Vyvolává to z druhé strany ovšem odsun některých staveb, kde - protože otázka ochrany životního prostředí není začleňována do kapitol II.-VIII. investičních nákladů - spekulovali někteří investoři s tím, že to lze obejít dodatečnými požadavky na investice nebo výjimkami.

Tolik stručně k opatřením, která se dotýkají ekologických staveb.

Jsme toho názoru, že po skončení tohoto roku budeme moci dát vládě ČSSR i Federálnímu shromáždění jasnou odpověď, zda se mimořádnými opatřeními zdaří ekonomicky efektivně plně využít 17,6 mld. Kčs vyčleněných zdrojů na ekologické stavby.

K otázce poslance Jaroslava Žižky, jaká bude vláda přijímat opatření k dalšímu zkvalitnění jakosti. Na konci roku 1987 byl předložen návrh Celostátního systému řízení jakosti výrobků a služeb v rámci přestavby hospodářského mechanismu, který byl zpracován Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj v součinnosti s ostatními centrálními orgány a bude ve vhodný okamžik projednán vládou. Je tedy od prosince do vlády ČSSR předložen a bude řešen.

Druhé opatření se dotýká návrhu zásad zákona o zvýšení jakosti výrobků a služeb v ČSSR. Návrh zásad zákona byl Státní komisí s příslušnými ústředními orgány zpracován. V současné době je v připomínkovém řízení a bude do konce roku, nejpozději v prosinci, předložen vládě ČSSR k posouzení. Dalším opatřením v tomto roce je příprava vládního nařízení o metroloxickém zabezpečení úrovně jakosti československé produkce a služeb, které je v pravomoci Úřadu pro normalizaci a měření a bude předloženo vládě v září tohoto roku.

Třetím opatřením je návrh dalších opatření k uplatnění státního zkušebnictví v celostátním systému řízení jakosti výrobků a služeb, kterýžto návrh je zpracován a bude předložen vládě v říjnu tohoto roku.

Všechny návrhy tří dokumentů byly už projednány ve Státní komisi a v současné době jsou v připomínkovém řízení. Chci říci, že program, který vyplýval ze zmíněného usnesení č. 338 z roku 1986, pokud jde o systémová opatření, je vládou ČSSR realizován. Chci však zdůraznit, že tato opatření - jakkoliv jsou nezbytná a nutná - nemohou nahradit ta opatření, která je třeba provést ve výrobě: aby se těmito zásadami naše výroba řídila, aby se jim přizpůsobovala a přibližovala se k náročným kritériím na jakost výroby a služeb ve světě.

Poslanec Žižka sám uvedl příklady z aplikace novely zákona č. 30 o státním zkušebnictví, kde kromě případů 28 výrobků, které mají jakost Q (z nich ani jeden nebyl z hlavních výrobních odvětví), zákon sice působí, ale ve výrobě jsou výsledky takové, jak zde byly uváděny.

Pokud jde o část praktickou, kontrolní, vyplývající z usnesení č. 338/1986, vystoupí k ní ministr-předseda Výboru lidové kontroly.

Na závěr chci říci několik slov k diskusnímu vystoupení poslankyně z JZD Býškovice, okres Přerov. V minulém týdnu mezi pracovníky Státní komise a tímto JZD došlo k dohodě. Částka bude uhrazena a dojde k průmyslové výrobě fluidních kotlů.

Děkuji za pozornost.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem súdruhovi Obzinovi. K otázkam zvýšenia akosti produkcie a plnenia príslušnych vládnych uznesení sa chce ešte vysloviť minister-predseda Výboru ľudovej kontroly ČSSR súdruh Ondřich. Dávam mu slovo.

Ministr-předseda Výboru lidové kontroly ČSSR F. Ondřich: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu prezidente, vážený soudruhu předsedo! V současné době končíme prověrku usnesení vlády ke zvýšení jakosti č. 338, jak zde o ní hovořil poslanec Žižka. Ta uložila konkrétní úkoly resortům k řízení a kontrole kvality a pověřila Výbory lidové kontroly federální, český a slovenský kontrolou jakosti ve vybraných podnicích. Prověrka, kterou nyní končíme, potvrzuje to, co soudruh poslanec Žižka řekl. Ona ovšem ukazuje i na příčiny a zdroje tohoto stavu. Na základě této prověrky, především odchylek, které zde jsou, připravujeme návrhy převážně akčních opatření pro federální vládu:

1. Navrhujeme vládě, aby Výbor lidové kontroly ČSSR a obou republik pokračovaly v kontrole kvality ve vybraných podnicích, neboť zatím působily v 56 podnicích, ve 22 podnicích kontrolu kvality skončily a výsledky jsou nesporné. Končíme na zlomku nákladů na nekvalitu proti tomu, co bylo dříve.

2. Chceme navrhnout federální vládě, aby rozšířila naše působení na další podniky bez nároků na nové pracovníky do této oblasti. Chceme si tady dát pro nás velice náročný úkol. Je trochu riskantní, ale jestliže neobsáhneme širší okruh podniků, nepodaří se vytvořit potřebné náročné klima v celé společnosti.

3. Chceme preventivně ještě usilovněji působit než dosud, jak v ekonomické propagandě, tak zejména tím, že zasíláme varovné dopisy vybraným podnikům, kde kvalita nedosahuje potřebné úrovně, kde upozorňujeme, jak jsou hodnoceny jejich odběrateli a pokud nedojde ke změně stavu, že budeme nuceni do těchto podniků nastoupit ke kontrole jakosti s důsledky, které to pro podnik bude mít. Pravda je taková, že uplatnění této metody má zhruba 50 % efekt. Přece jen se však ukazuje, že podniky jsou schopny vlastními silami bez naší asistence změnit situaci v kvalitě tak, aby odpovídala žádoucímu stavu.

4. Chceme reagovat na skutečnost, že přestože jsme dokázali, že kvalita je řešitelná, že její příčinou jsou převážně subjektivní skutečnosti, se tyto poznatky a praxe nepřenášejí do jiných podniků. Domníváme se, že musíme najít cesty, aby v těchto podnicích nastoupili stejný kurs jako v těch podnicích, kde působíme.

5. Zvýšit úlohu odběratele. V podstatě by mělo jít o to, pokud převezme nekvalitní produkci ať vnitřní či zahraniční obchod nebo odběratel pro výrobní spotřebu, aby nesl plné ekonomické důsledky.

6. Chceme po dohodě s Federálním cenovým úřadem navrhnout zprogresívnění dodatkového odvodu za nekvalitní výrobky, který byl stanoven vládním usnesením č. 338 tak, aby tvořil minimálně 10 % ceny.

Tolik stručně k akčním opatřením, která připravujeme pro federální vládu. Chci říci, že budeme usilovat o to, abychom za pomoci všech zainteresovaných orgánů i ostatních, za pomoci sdělovacích prostředků, vytvořili skutečně klima nesmiřitelnosti s nekvalitní prací a s jejich důsledky, které má pro naši ekonomiku a občany.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Ďakujem súdruhovi Ondřichovi. Pýtam sa poslanca Hůlu a poslanca Žižku, či sú spokojný s odpoveďami.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec A. Hůla: Ano. Vítám, že po projednání navržených opatření na konci roku ve federální vládě budeme informováni o dalším postupu.

Poslanec SN J. Žižka: Ano.

Předsedající první místopředseda FS J. Marko: Na otázku poslanca Csémiho odpovie súdruh minister Žák, ktorého tiež prosím o záverečné slovo.

Ministr financí ČSSR J. Žák: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu prezidente, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Nejprve dovolte, abych jménem federální vlády poděkoval za podporu, kterou společní zpravodajové výborů obou sněmoven soudruzi Hůla a Csémi i další poslanci, kteří vystoupili v rozpravě, vyjádřili předloženému státnímu závěrečnému účtu za rok 1987. Chtěl bych rovněž poděkovat za kritická slova a náměty ke zlepšení naší práce, ve kterých se zračí náš společný zájem na lepším plnění úkolů hospodářského a sociálního rozvoje v období, které je před námi. Konkrétní poznatky a zkušenosti poslanců z jejich volebních obvodů i pracovišť dokreslují hodnocení výsledků dosažených v minulém roce i problémy, které jsme museli, respektive musíme řešit.

Proto otázka, na kterou upozornil poslanec Hůla, to je jakým způsobem bude zabezpečena vyrovnanost státního rozpočtu ve zbývajících letech 8. pětiletky, je otázkou velmi aktuální.

Chtěl bych říci, že k zajištění vyrovnanosti finančních stavů, včetně státního rozpočtu, jsme přijímali některá mimořádná opatření v průběhu minulého roku a bylo tomu tak i v souvislosti s vypracováním státního rozpočtu na letošní rok. Pokud se nedaří zabezpečovat tvorbu zdrojů na úrovni úkolů pětiletky, zcela logicky musíme v odpovídající míře omezovat jejich užití. To se v uplynulém období týkalo - jak již bylo řečeno - snižování objemu investic, některých výdajů z dotací ze státního rozpočtu, zvyšování tlaku na podniky, jež hospodaří se ztrátou a podobně. Jistě se shodujeme v tom - jak uvedl soudruh Hůla - že těžiště řešení problémů vyrovnanosti státního rozpočtu je v oblasti tvorby zdrojů. Tedy v plnění úkolů ve zvyšování efektivnosti ekonomiky. Pokud však nejsou záměry v této oblasti plněny, nemůžeme se obejít bez některých zásahů restriktivního charakteru, tedy i určitého omezování výdajů.

V zájmu upevnění peněžní rovnováhy, která je nezbytnou podmínkou pro úspěšné nastartování nového hospodářského mechanismu, i ve vazbě na možné odchylky v souvislosti s uplatněním nových velkoobchodních a nákupních cen k 1. 1. příštího roku, je nezbytné, aby státní rozpočty na příští léta, tedy rok 1989, i rok 1990, byly nejen reálně vyrovnány, ale aby byly i přiměřeně přebytkové, abychom mohli pracovat s rezervami. Přitom budeme přednostně zabezpečovat především prostředky na opatření v sociální oblasti. Tam není pochyb o tom, že by stanovené úkoly i v dlouhodobém výhledu nebyly zabezpečeny. Ovšem k nižší dynamice růstu finančních zdrojů musíme počítat s poněkud nižšími tempy proti původním záměrům pětiletky ve výdajích na rozpočtovou sféru a zřejmě i některých výdajů na společenskou spotřebu. Nejde o snížení, jde o růst, ale v mírně nižším tempu, než se původně předpokládalo.

Ve vztahu k podnikové sféře v podstatě zachováme míru nenávratného financování jejich potřeb z prostředků rozpočtu na stávající úrovni. To znamená, že prakticky nelze počítat s tím, že budou nějaké prostředky v podnikové sféře používány navíc proti současnému období. Zhruba takto lze charakterizovat základní přístupy, které uplatňujeme při vypracování návrhu státního rozpočtu na příští rok, a budeme je uplatňovat i pokud jde o rozpočet na rok 1990.

Pokud jde o otázku poslance Csémiho, týkající se zadluženosti našeho státu ve volných měnách: to je velmi konkrétní otázka, která vyžaduje pochopitelně i konkrétní odpověď. Platí to, co bylo nejednou oficiálně řečeno. Celková pozice našeho státu ve volných měnách je zhruba vyrovnaná, naše zahraniční aktiva jsou mírně vyšší než pasíva. Československo, jako každý průmyslově vyspělý stát s širokým zapojením do mezinárodní dělby práce, aktivně pracuje se zahraničními úvěry, a to jak poskytovanými, tak přijímanými. V mezinárodních úvěrových vztazích jsme považováni za seriózního partnera, což je výrazem racionální politiky našeho státu v této oblasti, i důsledného plnění našich závazků vůči zahraničí. Svědčí o tom i úvěrové podmínky, za kterých jsou nám zahraniční úvěry v případě potřeby poskytovány. Odpovídají zemím s nejvyšší potencionální schopností tyto úvěry splácet.

Zadluženost států a jejich platební schopnost se hodnotí obvykle podle finanční situace bank, které jsou rozhodujícím místem při zabezpečování úvěrových operací. Několik údajů: hrubá zadluženost československých bank, tj. stav zahraničních dluhů ve volně směnitelných měnách, činil k 1. lednu tohoto roku cca 3,7 mld. dolarů. Čistá zadluženost československých bank, tj. hrubá zadluženost snížená o aktiva bank, k témuž datu činila 1,7 mld. dolarů. Vedle bank vstupují do mezinárodních úvěrových vztahů i další instituce, zejména vláda, jde o vládní úvěry, ale i podniky. V této nebankovní sféře je pozice Československa ve volně směnitelných měnách aktivní. To znamená, že máme vůči zahraničí pohledávky. Jejich stav k 1. 1. tohoto roku činil zhruba 2 mld. dolarů. To znamená, že aktiva v nebankovní sféře převyšují čistou zadluženost bank o 300 mil. dolarů.

Jak jsem již uvedl, v dnešním moderním světě jsou rozvinuté úvěrové vztahy neoddělitelnou součástí ekonomik všech zemí. Zahraniční dluhy mají nejen Brazílie - největší dlužník na světě 121 mld. dolarů, nebo Mexiko - 110 mld. dolarů - a další rozvojové či socialistické země. Například hrubá zadluženost Maďarské lidové republiky činila v minulém roce 17 mld. dolarů, Polské lidové republiky 39 mld. dolarů, Jugoslávie 23 mld. dolarů apod. Ale i Spojené státy americké nebo Francie mají dluhy: čistá zadluženost Spojených států amerických činí více než 270 mld. dolarů, Francie zhruba 62 mld. dolarů. Ovšem z hlediska jejich ekonomického potencionálu a vysoké produktivity práce jde o zadluženost v zásadě z hledisek ekonomik těchto zemí prakticky nepodstatnou.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP