Úterý 31. října 1989

Prostředky, které se na rozvoj Prahy vynakládají, nejsou malé, a jak jsem již upozornila, je nezbytné je hospodárně, účelně a vysoce efektivně využívat. Přesto se ale domníváme, že zdaleka nepokrývají potřeby. Mnoho náročných akcí, které se v Praze realizují, má úzkou vazbu na federálně řízenou sféru. Domnívám se, že proto oprávněně zaznívají náměty poslanců, že rozvoj našeho hlavního města není jen záležitostí ČSR, ale celé federace.

Od roku 1972 se připravuje zákon o hlavním městě Praze. Snad už je tedy na čase, aby byl konečně projednán a aby se v jeho rámci upravily vazby federace k jejímu hlavnímu městu. Nejen ve společenskopolitické oblasti, ale i v ekonomice. Požadavek, aby Praha měla vlastní rozpočet, do něhož by se stanoveným podílem přispívalo jak z rozpočtu ČSR, tak z rozpočtu federace, považujeme za správný a odůvodněný, neboť Praha je hlavním městem České i Československé socialistické republiky.

Soudružky a soudruzi, jistě mohu závěrem říci, že komplexní a úspěšný rozvoj našeho hlavního města Prahy je společným zájmem vlády ČSR i ČNR. Proto je třeba naše kritické poznámky brát jako podněty ke zlepšení stavu, jako snahu přispět k tomu, aby se znovu neopakovaly případy zpožďování nebo odkládání realizace přijatých úkolů. ČNR, její předsednictvo, všechny výbory i poslanci budou i nadále sledovat a kontrolovat plnění rozvojových záměrů v Praze a napomáhat tomu, aby naše hlavní město prezentovalo ve všech směrech péči socialistického státu o jeho rozvoj, aby bylo důvodem hrdosti nás všech.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslankyni Marii Jarošové za zpravodajskou zprávu.

Soudružky a soudruzi poslanci, k projednávané zprávě vlády přijme ČNR usnesení. Doporučuji proto pro jeho přípravu zvolit návrhovou komisi, jejíž předsedkyní by byla společná zpravodajka poslankyně Marie Jarošová a dalšími členy poslanci Jiří Fleyberk, Josef Jung, Zdeněk Krč, František Kubát, Květoslav Pazderník a poslanec Jaromír Plíva. Máte, soudružky a soudruzi poslanci, k tomuto doporučení nějaké jiné návrhy? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s předneseným návrhem na složení návrhové komise? (Hlasování - všichni souhlasí.)

Děkuji.

Návrhová komise byla zvolena a prosím, aby zahájila svoji práci podle pokynů soudružky Jarošové.

Soudružky a soudruzi poslanci, přerušuji nyní naše jednání k polední přestávce na jednu hodinu. Sejdeme se tedy opět ve 13.35 hod. Přeji vám dobrou chuť.

Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Nyní vám bude rozdán návrh usnesení k projednávané problematice hl. m. Prahy. Prosím vás, abyste si návrh usnesení prostudovali a eventuální připomínky předali našim soudružkám, které vás budou obcházet.

Nyní můžeme zahájit další část projednávání této problematiky, to je rozpravu. Do rozpravy k předložené zprávě se zatím přihlásili tito poslanci:

Jaromír Plíva

Václav Pudil

Josef Jung

František Antony

Jan Koláčný

František Kozák

Zdeněk Horčík

Jiří Cibelius

Čestmír Adam

František Kubát

Miroslava Zajebalová

Jan Kubišta

Marie Sobotová

Bohumil Ladislav

Mimo to se přihlásil do diskuse Miroslav Štěpán, vedoucí tajemník MV KSČ a člen předsednictva ÚV KSČ. Jsou námitky proti tomu, aby mu bylo uděleno slovo v průběhu diskuse? Nejsou. Dávám hlasovat. (Hlasování - všichni souhlasí.) Soudruh Štěpán vystoupí za s. Kubištou jako 13. a po něm s. Sobotová a s. Ladislav.

Než začneme diskutovat, máme tu žádost poslance Josefa Junga o prodloužení doby diskuse do 20 minut. Jsou námitky proti tomu, abychom mu dali souhlas? Nejsou. Považuji to za souhlas.

Můžeme tedy zahájit diskusi. Jako první vystoupí poslanec Jaromír Plíva a připraví se poslanec Václav Pudil.

Poslanec Jaromír Plíva: Vážené soudružky, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, mnoho našich i zahraničních turistů obdivuje krásy Prahy: Královskou cestu, Pražský hrad, metro atd. Od toho se podstatně liší denní život Pražanů, kteří musí přemýšlet, kde nakoupí, jak se dostanou do zaměstnání, kam dají děti do školy, kde dostanou lékařské ošetření. Hlavní město ČSR i celé federace žije svými každodenními radostmi i starostmi a jakýkoli výkyv v jeho chodu se dotýká života tisíců lidí. Jsou zde podstatně vyšší životní náklady než v jiných městech a to se týká především mladých manželství. Toho jsou si vědomy federální i česká vláda a snaží se problémy Prahy řešit. Ne vždy je to však jednoduché, ne všichni mají snahu pomoci. Z tohoto pohledu projednával teze vlády ČSR o rozvoji Prahy náš výbor pro průmysl a stavebnictví.

V životě našeho hlavního města hraje rozhodující roli průmysl. Podílí se 11 % na produkci celé federace, z toho strojírenství 18 %. Přestože oblast strojírenství a elektrotechniky nepatří do působnosti našeho výboru, je třeba, abych se o ní zmínil.

Zastaralá výrobní základna tohoto důležitého odvětví způsobila, že nedošlo k plánovanému přesunu pracovníků do terciární sféry. Desítky let odkládaná modernizace pražských podniků vedla k nynějšímu napjatému stavu v pracovních silách. Padlo mnoho slibů stranickým i státním orgánům města, které vyústily v dnešní situaci, kdy se státní podniky musí postarat o modernizaci samy. Stejná situace je při vymisťování závodů, které nemají moderní výrobu a jsou neperspektivní. Ani zde situace za desítky let nepokročila.

Obdobné je to i s výchovou učňů. S výjimkou ministerstva výstavby a stavebnictví ČSR, které má dlouholetou tradici i ve výchově učňů, se dřívější i nynější resort strojírenství o výstavbu učňovských zařízení příliš nestará a nebýt trvalého tlaku předsednictva MěV KSČ, nestaral by se vůbec. Kdo však má obstarávat pracovní síly těm, kdo nemají zájem o výchovu svého dorostu? Stranické nebo státní orgány města?

Stejný nezájem jako o výchovu učňů projevila nedávno řada resortů o řešení ekologických problémů města. Jak pak chápat postavení federálních resortů v hlavním městě v tom, že jim Praha zajistí byty, pracovní síly?

Řeknete možná, že jsem příliš kritický k federálním ministerstvům i organizacím. Jejich přístup je rozdílný, ale dluh vůči Praze mají všechny.

Hodnotím-li z této pozice české ministerstvo průmyslu, je zde situace lepší. Byl postaven nový závod Barvy a laky v Hostivaři, rekonstrukcí prochází vyhořelá Mitaska, před léty byly postaveny Tiskařské závody v Malešicích. Velkým problémem však zůstává modernizace polygrafického průmyslu jako celku. Vláda sice nedávno přijala opatření ke zlepšení této situace, současný stav je však natolik kritický, že dochází k omezení výroby časopisů, kupř. Květů, které se tisknou v polygrafii na Smíchově, kde je závod doslova před likvidací. Po nedávném požáru, jak možná víte, byla výroba časopisu přeložena na Slovensko. Doporučil jsem proto našemu výboru, aby se situací v polygrafickém průmyslu v Praze nadále pravidelně zabýval a aby mu byly poskytovány informace, jak je usnesení vlády ČSR plněno.

Rozhodující postavení při výstavbě Prahy má ministerstvo výstavby a stavebnictví ČSR. XVII. sjezd KSČ určil, aby bylo v hl. m. Praze ve všech formách postaveno 48 tisíc bytů včetně občanské vybavenosti. Tyto závěry nejsou plněny. Národní výbory a poslanci jsou zde terčem trvalé kritiky občanů, protože se nová sídliště staví nekomplexně. Ani na sídlištích postavených před 15 až 20 lety není situace o mnoho lepší a dochází ke stavu, že jsou bez vyšší občanské vybavenosti. Bez gymnázií, kulturních a sportovních zařízení atd. Tak kupř. situací na Jižním Městě v Praze 4 se nedávno muselo zabývat výjezdní zasedání předsednictva MěV KSČ a doporučilo NVP celou situaci kolem komplexnosti řešit.

Ani bytová výstavba za rok 1988 nebyla splněna, s výjimkou pražského s. p. IPS. Mimopražské organizace zůstaly dlužny hlavnímu městu přes 2000 bytů. Na tomto manku se podílejí slovenští stavbaři, konkrétně Pozemní stavby Žilina, kde úkoly loňského roku nesplnili a nijak nevyvíjejí iniciativu ani v letošním roce.

Rovnoměrnost bytové výstavby je rok od roku horší. V letošním roce mají čeští a slovenští stavbaři dokončit 6836 bytů. Za 3/4 roku jich předali 726. Jak to bude vypadat v závěru roku, to raději nebudu komentovat. Situací v komplexní bytové výstavbě se na svém 16. zasedání zabývala ÚKRK. Myslím, že není třeba, abych její závěry opakoval.

Když však o letitých problémech víme, měly by se řešit. Patří mezi ně i dodavatelsko-odběratelské vztahy. Není přece normální, když víme, kolik se má v jednotlivých letech pětiletky postavit bytů, že se problémy nelepší, ale prohlubují při nižším počtu nově postavených bytů. Co na to soudruzi ministři odpovědní za to, že chybějí vany, sporáky, fitinky, okna, dveře, elektromateriál, výtahy, zdravotnická keramika atd.? Nechci tím omlouvat nedostatky stavebních organizací - řízení, využívání pracovní doby i kvalitu, ale bez subdodávek se pracovat nedá. Zajímalo by mne, jak hodlá vláda tuto situaci řešit. Jak jsem již uvedl, na těchto nedostatcích se značnou měrou podílejí i federální organizace. Přitom požadují a dostávají již 36 % bytů, kterými disponuje NVP v této pětiletce.

Opakem komplexní bytové výstavby je výstavba pražského metra a ZÁKOS. I když i zde se vyskytují problémy, pokračuje výstavba plynule. Zde mi dovolte, abych za podporu při realizaci obou investic, které výrazně zlepšily životní prostředí, poděkoval české i federální vládě a požádal je o podporu při realizaci komplexní bytové výstavby, kde je řada rizik.

Jedním z nich je stabilizace stavebních kapacit z jiných krajů, bez nichž se hlavní město neobejde. Chci se proto zeptat předsedy vlády soudruha Pitry: Bude to provedeno formou státních zakázek či jinými ekonomickými nástroji, kupř. formou preferencí Bez účinných opatření hrozí hluboké neplnění komplexní bytové výstavby v dalších pětiletkách.

Prohlubující se problémy v bytové výstavbě již dnes ukazují, že řada staveb je pokryta kapacitami, které jsou pouze "na papíře". Tuto situaci ještě prohlubuje odchod dělníků ze stavební výroby. Odcházejí tam, kde si za méně práce vydělají více peněz. Tuto situaci jsme již jednou prožili, žel nedokázali jsme se z ní poučit.

Vycházím-li z tezí vlády, má se v Praze získat podstatná část bytů modernizacemi a rekonstrukcemi. V našem výboru jsme se touto problematikou zabývali několikráte. A jaký je současný stav? Absolutní nezájem dodavatelských organizací o tyto akce. Zúčastnil jsem se nedávno porady na ONV v Praze 5. Jednala o modernizaci bytového fondu. A závěr? Bude-li takto dále pokračovat, ztratí národní výbor i poslanci poslední důvěru občanů. Ti se chodí dívat na vyklizené domy v oblasti Smíchov - sever, kde podle posledních a nezaručených kapacitních příslibů dodavatelů by začala modernizace za 8 let. Do té doby však domy tak zchátrají, že je bude nutno demolizovat.

Takový je v praxi přístup nejen dodavatelů, ale i dalších účastníků, kteří se na modernizaci podílejí, k usnesení vlády ČSR. Přitom má Praha nejstarší bytový fond z celé federace, nejhorší velikostní standard (ČSSR má 42,7 m2, Praha 36,7 m2), převažující počet malých bytů (170 tis.) o jedné místnosti nebo pokoji a kuchyni atd. Na pražských národních výborech je stále evidováno 40 tis. žadatelů o byty. Proto předsednictvo MěV KSČ nepřijalo návrh komplexní bytové výstavby na 9. a 10. pětiletku s tím, že navržená varianta neodpovídá potřebám Prahy.

Citlivou oblastí, obzvláště sledovanou občany, je možnost poskytnutí rychlé a kvalitní lékařské péče. Hlavní město má v porovnání s federací v této oblasti co dohánět, obzvláště ve finančním zabezpečení. Není především plněn Generel výstavby zdravotnických zařízení, který má podle odhadu dvou až tříleté zpoždění. Dosavadní způsob zajišťování Generelu MTZ pražského zdravotnictví je poznamenán řadou nedostatků, mezi něž patří zejména problémy se zajištěním dodavatelů, dlouhé lhůty výstavby, a to i z důvodů nedostatečné investorské a projektové přípravy. Praha nechce jen brát, a proto připravuje výstavbu nemocnic II. typu na Proseku a na Košíku, kde by náklady na 1 lůžko byly nižší než u fakultních nemocnic. Současný v počtu lůžek v hlavním městě je více než kritický. Proto předsednictvo vlády ČSR svým usnesením č. 254/84 a č. 1/85 schválilo koncepci, která počítá v 8. až 10. pětiletce s nárůstem 5800 lůžek. Tento počet byl stanoven po důkladném rozboru, na kterém se podílela řada odborníků z řad lékařů. Hlavní město také poskytuje lékařskou péči cca 30 % pacientům z celé federace (NVP jim platí celý léčebný pobyt) a tento počet se stále zvyšuje.

Uznejte, že není možné nemocné z jiných krajů odmítat. Pak ale se musí změnit postoje všech, kteří za realizaci Generelu odpovídají, a to od investorů, projektantů až po dodavatele. Zde je nutno - a MěV KSČ o to usiluje - aby za konkrétními stavbami byli konkrétní zodpovědní lidé. Pak bude výstavba probíhat stejně dobře, jako se to podařilo u léčeben dlouhodobě nemocných. Chce to však dát těmto stavbám i patřičnou prioritu, takovou, za kterou budou všichni zodpovědní vidět nemocné spoluobčany.

Soudružky a soudruzi, na závěr mi dovolte několik poznámek Každé hlavní město má své přednosti i problémy. Kupř. New York, který jsem loni navštívil. I oni mají své problémy a jistě o ni příliš nahlas nehovoří. My naše nedostatky nezastíráme a otevře o nich hovoříme. Hledáme i cesty, jak je odstranit. K tomu jist pomůže i dnešní jednání. Děkuji oběma vládám i všem, kdo pomáhají v rozvoji Prahy. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Plívovi. Dále vystoupí v diskusi poslanec Václav Pudil a připraví se poslanec Josef Jung.

Poslanec Václav Pudil: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, se zaujetím jsem vyslechl úvodní slovo prvního místopředsedy naší vlády Miroslava Tomana, neboť zprávu o rozvoji hlavního města považuji za velmi významnou nejen pro obyvatele samotné Prahy, ale i pro její návštěvníky. A to návštěvníky nejen z české, ale také slovenské republiky.

Každý z nás, ať zde bydlí či nikoli, chce být hrdý na své hlavní město. Určitě nás těší velký zájem zahraničních turistů i přívlastky, které Praha má, jako zlatá, stověžatá, srdce Evropy apod. Jde však o to, abychom se mohli pyšnit nejen bohatou historií Prahy, četnými kulturními památkami i její krásnou architekturou. Ale abychom mohli být hrdi i na naši socialistickou současnost, na péči společnosti o rozvoj jejího hlavního města, na moderní výstavbu bytů a občanské vybavenosti, včetně kulturních a sportovních zařízení.

Skutečnost je však, jak všichni víme, zatím jiná. Návštěvníci Prahy sice obdivují naše krásné Národní divadlo a některá další kulturní a sportovní zařízení, ve skutečnosti však jejich počet, kapacita i celková úroveň hluboko zaostává za skutečnou potřebou. Životní prostředí zde patří mezi nejhorší. A my bychom si určitě všichni společně přáli, abychom i v Praze mohli dýchat čistý vzduch, pít kvalitní, zdravou vodu, používat moderní a dobře fungující dopravu, všechny služby, včetně obchodních a turistických. Aby zdravotnictví v Praze bylo nejen špičkovým pracovištěm a nositelem zavádění moderních zdravotnických metod, ale také vzorem v péči socialistické společnosti o zdraví člověka. Proto považuji za velice správné, že naše vláda i ČNR se zabývá tak závažným materiálem, jako je rozvoj hlavního města.

Výbor ČNR pro plán a rozpočet, jehož jsem členem, projednával teze zprávy za účasti soudruha ministra Nikodýma a po obsáhlé diskusi jim dal plnou podporu.

Chtěl bych se ale k předložené zprávě vyjádřit také jako zástupce Středočeského kraje, kraje, který obepíná hlavní město a jehož život je úzce spjat se životem Prahy.

Některé problémy našeho rozvoje jsou stejné a v mnoha místech prorůstají město i kraj, a proto jejichž řešení si vyžaduje i společný postup. Přitom je logické, že někdy přirozené zájmy územních celků jsou i protichůdné. Je proto nutné v úzké spolupráci města i kraje hledat společná řešení, jež by měla být výhodná pro obě strany.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP