Úterý 31. října 1989

Chtěl bych v této souvislosti zdůraznit významnou skutečnost, že nové koncepční pohledy na rozvoj Prahy, kritická a otevřená analýza příčin, které v minulosti vedly k neplnění řady užitečných usnesení, vyjasnění a uplatnění nových mechanismů podporujících realizaci našich cílů, to vše je neoddělitelně spojeno s novými přístupy v hospodářské a společenské přestavbě, kterou jsme nastoupili. Stejně tak je třeba zdůraznit, že s realizací ekonomické reformy je nedílně spojeno uplatnění chozrasčotního postavení podniků, rozvoj jejich podnikatelské aktivity, uskutečňování hlubokých změn v sektorové, odvětvové a oborové struktuře ekonomiky, rozvoj vědeckotechnického pokroku. To jsou nezbytné a podmiňující podmínky realizace našich záměrů na překonání dnešních rozporů a problémů, které i v Praze negativně působí.

Jinak řečeno: řešení rozvoje Prahy se včleňuje do celkového procesu společenské přestavby, čerpá z něho podněty a sílu, a naopak přestavba v Praze představuje důležitou hybnou sílu přestavby celé naší společnosti.

Programy, o kterých dnes hovoříme, představují značné nároky na celospolečenské zdroje. Jejich reálnost, zejména v čase, je tedy spojena s tím, jak dokážeme urychlit tvorbu zdrojů, pozvednout efektivnost národního hospodářství, splnit cíle, které si v ekonomickém rozvoji vytyčujeme. Jen tak budou naše záměry a plány, i pokud jde o Prahu, stát na reálné půdě. Nedílným prvkem jejich reálnosti je, aby se staly věcí všech Pražanů, aby se společenský potenciál, všechny složky Národní fronty Prahy podílely na jejich realizaci. hlavní záměry, o kterých hovoříme, jsou podle charakteru rozpočteny na 15 let nebo i delší časové období. Lidé očekávají, že mnohé se změní rychle.

Vyplývá z toho požadavek správně spojovat krátkodobé i dlouhodobé cíle, využít možností všech, aby nové přístupy a prováděná opatření přinášely reálné zlepšení pro lidi, aby se využívalo doslova všech možností, a ty jsou nemalé, jak řešit každodenní trampoty a stížnosti lidí, jak zjednávat nápravu často zbytečných nedostatků. Musíme pracovat s vědomím, že věrohodnost našich dlouhodobých záměrů bude tím větší, čím více je podložíme každodenními konkrétními činy.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dovolte mi, abych jménem vlády ocenil soustavnou pozornost České národní rady a jejího předsednictva, kterou věnuje rozvoji hlavního města Prahy, poděkoval za aktivní spolupráci při přípravě jednání a připomínky a podněty, které jsme získali při přípravě Generelu k rozvoji prahy do roku 2005.

Velmi si vážíme aktivity pražských poslanců České národní rady a výsledků diskuse poslanců v jednotlivých výborech ČNR, kteří svými připomínkami, stanovisky, náměty i aktivním prosazováním realizačních závěrů a opatření přispívají k jejich uvádění do života. Připomínky a náměty jsme posoudili a většinou využili. Budeme s nimi pracovat i v dalším období při dopracování rozvojových dokumentů a při pracích na plánu 9. pětiletky.

Chci rovněž vysoce ocenit podporu, kterou k řešení problémů Prahy, máme ze strany předsednictva ÚV KSČ, výboru pro stranickou práci v ČSR a federální vlády. Nelze nepoděkovat českým a bratrským slovenským krajům, které pomáhaly a jistě dále významně přispějí k rozvoji našeho hlavního města i v budoucnu, bez jejichž pomoci by vytčené cíle nebylo možno dosáhnout.

Současně mi dovolte, abych vyzdvihl a ocenil významný podíl a iniciativu městských stranických orgánů při přípravě programových dokumentů k rozvoji hlavního města a při uvádění přijatých závěrů do života. V tomto směru se pozitivně mění i přístupy Národního výboru hl. m. Prahy a obvodních národních výborů a postupné roste i vědomí odpovědnosti a nutné spoluúčasti na řešení problémů Prahy u pražských podniků a organizací a u občanské veřejnosti. Avšak po pravdě jsme v tomto směru na počátku a bude nutné, aby tato aktivita se dále zvyšovala a byla měřena především konkrétními výsledky.

Závěrem vyslovuji přesvědčení, že dnešní jednání bude inspirativní a přijaté závěry přispějí k tomu, aby náročné úkoly v rozvoji Prahy byly úspěšně plněny a Praha se stala příkladným socialistickým velkoměstem nejen se slavnou historií, ale bohatou současností a nadějnou perspektivou opřenou o jistoty rozvinuté socialistické společnosti.

Od vlády ČSR se tomuto úsilí dostane plné podpory. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji prvnímu místopředsedovi vlády ČSR soudruhu Tomanovi za přednesení zprávy a prosím společnou zpravodajku výborů ČNR místopředsedkyni České národní rady a předsedkyni výboru pro národní výbory a národnosti poslankyni Marii Jarošovou, aby se ujala slova.

Místopředsedkyně ČNR a předsedkyně výboru pro národní výbory a národnosti poslankyně Marie Jarošová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, vyslechnutím zprávy vlády České socialistické republiky o rozvoji hlavního města Prahy začínáme jednání, na které jsme se dlouhodobě a odpovědně připravovali. Středem naší pozornosti je rozvoj hlavního města ČSSR a ČSR Prahy, problematika, k níž se prakticky od XIV. sjezdu KSČ váže dlouhá řada jednání nejvyšších stranických a státních orgánů, zpracování mnoha koncepčních vývojových materiálů i vlastních realizačních opatření.

Jejich plnění je v popředí zájmu nejen těchto orgánů, ale řady organizací, institucí a občanů naší republiky, především pražských obyvatel.

Jestliže se Česká národní rada po šesti letech vrací k otázkám rozvoje Prahy, svědčí to o významu, který jim přikládá. Usnesením z 9. schůze ČNR z června 1983 minulého volebního období uložila Česká národní rada svým výborům soubor kontrolních úkolů, zejména z problémových oblastí, jejichž plněním se měly především zabývat.

První souhrnnou kontrolu plnění usnesení provedlo v roce 1985 předsednictvo ČNR, výsledky současné kontrolní práce poslanců zhodnotíme dnes. Připomínám to proto, aby některé naše kritické poznámky byly přijímány s ohledem na celé uplynulé období i tam, kde vládou ČSR byl nedávno schválený Generel sociálně ekonomického rozvoje Prahy do r. 2005 neboť současná praxe už zakládá věcné kroky k odstranění nedostatků. Hned v úvodu svého vystoupení chci zdůraznit, že oceňujeme zvýšenou aktivitu vlády ČSR, pražských stranických orgánů i národních výborů v posledních dvou letech, kde je daleko více patrné úsilí věci konkrétně a důsledně řešit. Hledat i netradiční cesty a nové formy k aktivním změnám v rozvoji výrobní základny města dořešením jeho infrastruktury i složitých podmínek života jeho obyvatel.

Česká národní rada založila široce přípravu na dnešní jednání tak, aby s všestrannou znalostí mohla zhodnotit, jak vláda ČSR plnila úkoly v rozvoji města založené oblastním plánem jeho rozvoje. Souborem opatření k formování ekonomické struktury města a usnesením vlád z ČSSR i ČSR, jak splnily svou úlohu ve vztahu k Praze některé federální resorty a národní výbory v čele s Národním výborem hlavního města Prahy.

Od května do září tohoto roku výbory České národní rady uskutečnily skupinové poslanecké průzkumy, které přinesly aktuální poznatky současného stavu a při vlastních jednáních zhodnotily vývoj v jednotlivých odvětvích tak, jak jej v uplynulém období sledovaly.

Naše poznatky směřují k tomu objektivně posoudit dosažené výsledky, ocenit úspěchy, ale poukázat i na trvající problémy a nedostatky.

Při posuzování rozvoje našeho hlavního města, jeho potřeb i podmínek musíme vycházet z trojjediné úlohy, kterou plní a v níž se její jednotlivé složky navzájem podmiňují a ovlivňují.

Za prvé: Praha je hlavní město ČSSR a už bylo řečeno, že je vizitkou naší socialistické společnosti a péče, kterou jejímu rozvoji, vzhledu a postavení stát věnuje. Její neopakovatelná historická krása po staletí budovaná přitahuje pozornost návštěvníků z celého světa. Značný rozvoj cizineckého i tuzemského cestovního ruchu však s sebou přináší adekvátní potřeby růstu ubytovacích a restauračních kapacit, zvýšení nároků na obchod, služby, dopravu, čistotu města, opravu budov a nezbytnost rozšíření nabídky kulturních a zájmových příležitostí.

Za druhé: Praha je ale také místem soustředěného politického dění, sídlem mnoha ústředních orgánů, nejširší základny vědeckých a výzkumných sil naší společnosti a především centrem mnoha tradičních, zejména strojírenských výrob. Právě soustředění těchto výrob s jejich bezprostředním vlivem na zhoršování životního prostředí, na čistotu města s vysokými nároky na energetické a další technické sítě města ztěžuje život Prahy i plnění rozvojových záměrů.

Za třetí: Praha je dnes místem bydlení pro dnes již milión 211 tisíc obyvatel, jimž by měla ve všech směrech zajistit srovnatelné životní podmínky jako v našich jiných městech. Je velkoměstem, jaká další nemáme. S ohledem na svou velikost, postavení a strukturu má specifické podmínky života svých obyvatel, které proto vyžadují i specifická řešení.

Z pohledu první funkce města se udělalo snad nejvíce. Oceňujeme rekonstrukce stávajících historických budov, ve zprávě vlády též připomenutou Královskou cestu, které úspěšně dotvářejí charakter a vzhled města. Pozitivní je i výstavba některých nových kulturních, společenských a sportovních zařízení. Nedovedeme si představit život města bez metra, jehož perspektivní a prozíravé řešení je nezbytným předpokladem únosnosti pražské osobní dopravy vůbec. Stejně tak je potěšující postup ve výstavbě základního komunikačního systému, rozvoj hotelových kapacit, restaurační sítě a zlepšování čistoty a úpravnosti města, zejména v jeho středu a místech vysoké návštěvnosti turistů.

I v těchto oblastech lze nacházet řadu příležitostí ke zlepšení. Vymístění skladovacích prostor ze středu města a jejich využití pro další rozšíření obchodní a restaurační sítě, dosažení vyšší nabídky, kvality a zejména pohotovosti služeb, dořešení parkování a garážování automobilů, perspektivní zajištění pracovníků pro nové hotelové kapacity a další opatření k rychlejšímu tempu změn. Budou o nich podrobněji hovořit další poslanci.

Soudružky a soudruzi, při objektivním ocenění vykonané práce není možné pominout skutečnost, že při naplňování dalších dvou funkcí hlavního města, zejména základních a podmiňujících úkolů z oblasti přestavby výrobní základny města a výstavby ve všech jejích formách, se neplní opatření podle přijatých dokumentů ani ve stanoveném rozsahu ani tempu. To se samozřejmě se všemi důsledky promítá do terciární sféry.

Úkoly restrukturalizace pražského průmyslu, jeho intenzifikace a modernizace výrob a vymístění některých nevhodných provozů, byly vytyčeny již v 70. letech a postupně opakovány a rozpracovávány až do dneška. A výsledek? Stálé odkládání řešení do dalších let, jen dílčí pokrok v některých podnicích.

Nelze říci, že by tato situace vznikla jenom neplněním úkolů centrálními orgány ČSR. I když se ani podniky řízené ministerstvem průmyslu ČSR nevyrovnaly se svými úkoly, zejména v polygrafickém a chemickém průmyslu, nejedná se o základní výroby na území města. Zaměstnanost v rámci českého průmyslu činí, jak víme, 17 500 pracovníků. Převážnou většinu pražského průmyslu tvoří podniky v působnosti federálních resortů, jejichž přístup k plnění stanovených záměrů je stále vlažný. Všichni si uvědomujeme obtížnost plnění těchto úkolů i očekávané dopady. Modernizace tradičních závodů nebo změna jejich výrobních programů, zajištění potřebných finančních prostředků a zejména stavebních kapacit, otázky přeškolení vysoce kvalifikovaných a generacemi zapracovaných dělnických kádrů, zrychlení zavádění vědeckotechnického pokroku do praxe, které se nám ani obecně příliš nedaří, to všechno jsou úkoly nemalé, ale pro další život Prahy nezbytné.

Proto není možné dále přešlapovat, zůstávat u proklamací a čekat, jak se situace bude vyvíjet v novém hospodářském mechanismu. Stanovené úkoly se musí plnit neprodleně a jejich řešení podmínit ekonomickými nástroji a pravomocemi. Ani vláda ČSR ani ČNR nemohou ve své působnosti dořešení těchto problémů ovlivnit, a proto ČNR doporučí Federálnímu shromáždění projednat rozvoj hlavního města federace Prahy se zvláštním zaměřením na výrobně technickou základnu města.

Dlouhodobé záměry rozvoje Prahy vyvolaly mimořádné nároky na objemy i strukturu stavebních kapacit. Vláda si tuto skutečnost plně uvědomuje, když ve své zprávě zdůrazňuje závažnost investiční výstavby i její neplnění v oblasti zdravotnictví, bytové výstavby i oprav, údržby a modernizace stávajícího stavebního a bytového fondu. Obnažuje se ošidnost ukazatele plnění objemu stavebních prací, když věcné plnění neodpovídá plánu a potřebám. Oprávněně požadujeme nekompromisní posuzování využitelnosti stávajících kapacit i maximální hospodárnost s vynakládanými prostředky.

V této souvislosti mi dovolte dvě konkrétní poznámky. Mnohokráte při našem jednání zazněl požadavek na přehodnocení způsobu hmotné zainteresovanosti projekčních složek. Věc se neřeší a výsledkem jsou stále rostoucí rozpočtové náklady staveb, složité, často neúčelně a zbytečně materiálem předimenzované stavby s nedostatečným využíváním typizačních prvků. Zkrátka nehospodárnost právě tam, kde by společnost potřebovala pravý opak. Zajímalo by nás, jak postoupila vláda v řešení tohoto problému.

Tyto moje poznámky naznačily (a případů by bylo více) rezervy v hospodárnosti, řízení a organizaci práce, ve využívání stávajících stavebních kapacit. Proto oprávněně požadujeme od vlády ČSR, aby společně s NVP tyto rezervy urychleně vytipovala a využila. A to zejména s ohledem na skutečnost, že mimopražské stavební kapacity z ostatních krajů, které dlouho - díky pochopení všech krajů ČSR - pomáhaly Prahu budovat, se musí navrátit zpět, především do exponovaných oblastí západního a jižního příhraničí, Severočeského, Jihočeského i dalších krajů.

Vítáme jednoznačný závěr vlády i Národního výboru hlavního města Prahy zastavit konečně extenzívní růst města a soustředit další bytovou výstavbu zpět do jeho centra. Je to žádoucí z důvodu jeho oživení, ale zejména pro dlouho požadované zastavení záboru nejlepších zemědělských půd pro výstavbu sídlišť.

Prstenec pražských sídlišť připravil národním výborům již mnoho zásadních starostí od soustavně opožděného budování občanské a technické vybavenosti přes řešení dopravních tras pracujících až po výkon státní správy. Očekáváme tedy v blízké budoucnosti dobudování sídlišť do podoby plnohodnotných městských aglomerací, včetně pracovních příležitostí a možností kulturního a sportovního vyžití, s nimiž jsou na tom obyvatelé pražských sídlišť nesrovnatelně hůř než každé krajské či okresní město i mnohá obec.

Jsou známy problémy kolem modernizace bytového fondu, nedostatky projekčních i stavebních kapacit, vysoká náročnost na finanční prostředky. Zrychlení tempa modernizace je nezbytné, ale zajímalo by nás konkrétněji jakými formami a v jakém rozčlenění chce vláda ČSR spolu s NVP umístit v příštích 15 letech 96 500 bytů do zastavěné části města nebo do kterých lokalit.

Po vyslechnutí zprávy vlády musíme ocenit pozornost, kterou zde věnovala dalšímu ze závažných problémů prahy - jejímu zdravotnictví. Uvedené skutečnosti se plně shodují s poznatky našeho zdravotního a sociálního výboru. Rozvoj materiálně technické základny jako prvořadé podmínky zlepšení stavu si vyžádá určitý čas, co je však možno učinit hned, jsou změny v organizaci práce, v plném využívání špičkové a drahé techniky, v přístupu k pacientům.

Již v roce 1983 jsme vládu upozornili na závažnost a nezbytnost řešení otázek životního prostředí. Konstatovali jsme, že v řadě hodnot jeho zhoršování přesáhlo únosnou hranici a řadí Prahu mezi místa nejvíce postižená. Podařilo se realizovat jen dílčí úkoly ke zlepšení čistoty ovzduší převodem velkých topných systémů na ušlechtilá paliva, ale převážná většina úkolů na tomto úseku zůstala nesplněna. Znepokojuje nás to, přestože se federální i česká vláda zabývaly gazifikací a ekologií Prahy. Přitom víme, že stav životního prostředí se projevuje negativně v čistotě města, v rychlejším stárnutí bytového fondu, v dopadech na městskou zeleň, ale především na zdravotním stavu obyvatelstva. Uvědomujeme si náročnost řešení na finanční prostředky, stavební i technologické kapacity i organizaci a řízení prací. Postup byl však až dosud pomalý a právem očekáváme, že obě vlády a jimi řízené resorty zabezpečí, aby stanovené úkoly byly plněny v celém rozsahu a včas.

Velký podíl odpovědnosti za rozvoj hlavního města Prahy nesou národní výbory v čele s NVP. V minulosti jsme mnoho činností - ke škodě věci - centralizovali a tím - zejména v aparátu NVP - vytvořili přesvědčení, že nic se nedá spravovat a řešit v pražských obvodech samostatně a s plnou odpovědností obvodních národních výborů. Novela zákona o národních výborech v minulém roce vytvořila obecně podmínky pro přenos pravomocí na základní stupeň národních výborů, po němž se odůvodněně volá a politickou linií se podporuje. Naše poznatky z průzkumů ukázaly, že je třeba tento proces v Praze urychlit. Obvodní národní výbory mají dost sil na to, aby řízení v oblastech čistoty, správy komunikací, obchodu a služeb a dalších úkolů v zabezpečování každodenních potřeb obyvatelstva plnily samostatně a s větší operativností než z úrovně NVP. Záměry, které v tomto smyslu vláda ČSR přednesla, jsou správné a budeme je podporovat.

Soudružky a soudruzi, ze zprávy vlády ČSR, z mého vystoupení a jistě z celého dnešního jednání vyplyne, jak velké, různorodé, náročné a dlouhodobé úkoly si vyžádá další rozvoj města, než ho budeme mít v té podobě, jakou si zaslouží a jaká byla stanovena v generelu jeho sociálně ekonomického rozvoje. Přednesená zpráva vlády výstižně a podrobně tyto úkoly analyzuje. Mohli bychom být spokojeni, kdyby se plnily tak, jak vláda předpokládá. Některé špatné zkušenosti z minulosti nás však vedou k požadavku, aby vláda konkretizovala a důsledně vyžadovala odpovědnost svých jednotlivých resortů za jejich plnění.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP