Pondělí 30. března 1987

Při analýze zkvalitňování diagnostického procesu jsme mohli konstatovat, že rentgenová technika je vyráběna na dobré technické úrovni, některé špičkové výrobky jsou konkurence schopné i na zahraničních trzích. I zde je však nezbytný proces inovace, vývoj vysokoobrátkového zdroje a nové generace zesilovačů velkoplošného typu. Jak ve výrobních závodech, tak i poznatky poslanců z volebních obvodů však ukázaly, že rychlost zavádění inovovaných diagnostických přístrojů do praxe je pomalá především z nízkých investičních zdrojů jednotlivých zdravotnických zařízení.

V současné době nebyl dosud vyvinut potřebný ultrazvukový přístroj pro klinickou potřebu. Tento diagnostický přístroj znamená kvalitativní skok v neinvazní diagnostice. Při zavádění ultrazvukové techniky jsme dosud závislí na devizově náročných dovozech, i když již pět prototypů těchto přístrojů je připraveno ke klinickému testování. Vybavení sítě zdravotnických zařízení těmito přístroji je nezbytné, neboť rozhodujícím způsobem zkvalitňují a zrychlují diagnostický proces a tím jej i zlevňují, snižují se náklady na přepravu nemocných atd.

V posledních letech byl zaznamenán i pokrok ve vývoji a výrobě lékařské elektroniky. I zde však trvá devizová náročnost hlavně na dovozy elektronických součástek, neboť náš elektrotechnický průmysl nevyrábí tyto součástky s požadovanými parametry spolehlivosti. Toto v plné míře platí o našich kardiostimulátorech. Zatím není vyráběn programovatelný kardiostimulátor, který je pro klinickou potřebu dovážen. Konkrétním naplněním mezinárodní spolupráce ve vývoji je vývoj číslicového opthalmotonometru s dobrými parametry.

Při průzkumech jsme mohli konstatovat, že naše vývojová základna je schopna tvořit progresivní elektronické celky dobrých parametrů. Brzdou vývoje a výroby a tím i realizace v praxi je však nedostatek progresivních elektronických součástí. Inovační cyklus trvá příliš dlouho v porovnání s vyspělými státy a technologie se jeví jako nejslabší článek inovačního procesu. K otázce obchodní realizace jsme se setkali s ne vždy dobře fungujícími kooperačními vztahy i mezi státy RVHP, kde bude nutno pokročit ve vyjasnění otázek výrobní specializace v oblasti lékařské elektroniky, která by umožnila účinněji a efektivněji využívat stávající výzkumné a vývojové základny. Již více jak deset let je vyvíjen vlastní dialyzační přístroj, zatím však nebyl vyvinut přístroj požadovaných parametrů a spolehlivosti a tato skutečnost je brzdou rozvoje dialyzační sítě.

Pozornost z pohledu vědeckotechnického rozvoje jsme věnovali i hospodářsko-technickým provozům v resortu zdravotnictví. Ověřili jsme si, že některá - hlavně pražská - zařízení tohoto druhu nutně potřebují modernizaci. Zařízení stravovacích provozů je převážně tradiční a moderní zařízení, např. konvektomaty, rychlovarné kotle, se v ĆSSR ani v jiných socialistických státech prakticky nevyrábějí. Pokud se vyrábějí, tak pouze ojediněle a v malém množství. Je žádoucí více rozšířit tabletový systém distribuce jídel v nemocnicích.

V oblasti prádelen je situace obdobná. Bude potřeba zastaralá zařízení s fyzicky náročnou obsluhou zmodernizovat. Dobrý příklad moderní prádelny jsme viděli ve fakultní nemocnici Motol. Víme, že je to drahá záležitost, protože kompletní prací linky dosud dovážíme převážně z nesocialistických států.

I v otázce administrativy existují zatím málo využívané cesty racionalizace, které by měly být odrazem pokroku výzkumu i v této oblasti. Velké rezervy jsou v zavádění počítačové techniky jak pro diagnostiku, tak pro racionalizaci administrativní činnosti. Vybavení výpočtovou technikou by se mělo stát úkolem pro nejbližší časové období. Významným způsobem by se zjednodušila dokumentace ukládáním dat do pamětí počítačů či na mikrofilm. Tímto způsobem by odpadly potřeby velkých skladovacích prostor, k dispozici by měl lékař data o velkém počtu pacientů.

V souvislosti s projednávanou problematikou lze vidět i otázku účinnějšího boje proti kuřáctví. V současné době se vyrábějí a prodávají u nás cigarety, u nichž není znám obsah hlavních toxických látek nikotinu, dehtu a oxidu uhelnatého. Světová zdravotnická organizace doporučuje stanovení horních hranic emise těchto látek a soustavně je doporučuje snižovat. V Československu není soustavně sledována a omezována hranice těchto látek v prodávaných cigaretách. Před lety prováděná měření prokázala vyšší hladiny těchto látek jak ve značce Sparta, tak i Clea. Je nutné za tímto účelem zajistit přístroje pro vyšetřování těchto látek v cigaretovém kouři a tabáku. Vývoj tohoto přístroje u nás nebyl zahájen, ale finanční prostředky na dovoz by měly být uvolněny již z pohledu účinnější osvětové činnosti zdravotníků, neboť současný výskyt kuřáctví u nás je znepokojivý a je zcela v rozporu s poklesem počtu kuřáků v jiných průmyslově vyspělých státech.

Proto jsme uvítali i závěry předsednictva ÚV KSČ k otázkám alkoholismu a jiných toxikomanií. Chtěl bych poukázat na to, že při odvykání kouření jsou získávány i u nás první pozitivní zkušenosti se žvýkací gumou s nikotýnem, ale bude třeba zabezpečit vývoj nebo dovoz tohoto medikamentu.

V souvislosti s kouřením lze uvést i znepokojivý počet onkologicky nemocných. Tato skutečnost nás nutí beze zbytku realizovat zásady onkologické péče, tak jak jsou obsaženy v onkologickém programu. I zde existují rezervy v technickém zabezpečení kvalitní diagnostiky nádorových onemocnění. Ekonomické přínosy dobře fungující sítě onkologických pracovišť by byly obrovské při samozřejmých přínosech medicínských a morálně etických.

Zvlášť kriticky jsme hodnotili situaci v oblasti lůžkové a diagnosticko-léčebné základny ve Středočeském kraji a reprofilizaci lůžkové kapacity léčebny na Pleši na onkologické centrum považujeme za vhodné řešení, které by umožňovalo nové poznatky v oboru v plné míře zavádět do praxe.

Při poslaneckých průzkumech jsme se zabývali otázkou přístrojového vybavení zdravotnického terénu technikou vzhledem k současným požadavkům a k tomu, že v těchto zařízeních je poskytováno největší procento zdravotnických služeb. Mohli jsme konstatovat, že devizové zdroje ministerstva zdravotnictví ČSR jsou omezené a prakticky nejsou přidělovány tyto prostředky na zařízení nemocnic s poliklinikou prvního až třetího typu. V oblasti pořizování tuzemské techniky je též řada problémů. Základním rysem jsou nízké investiční limity jednotlivých ústavů národního zdraví. Ověřili jsme si, že prostředky, poskytované na přístrojové investice často nestačí k pouhé reprodukci přístrojového vybavení a tím se nedaří překonávat stávající situaci.

Z ústavu národního zdraví ve svém volebním obvodu mám informaci o klesajícím trendu výše rozpočtových prostředků. Při vyčíslené hodnotě základních prostředků, která činí asi 20 mil. Kčs, by bylo potřebné investovat k pouhé reprodukci 5 - 10 %, tj. asi 1 - 2 mil. Kčs. Skutečnost je taková, že prostředky na 8. pětiletku činí přibližně 300 000 Kčs ročně.

Tuto situaci pomáhají řešit průmyslové a zemědělské závody formou sdružování prostředků. Získání těchto prostředků však není jednoduché vzhledem k tomu, že závody mají vlastní sociální. programy a zájem se koncentruje většinou pouze na vybavení závodních středisek. Celý proces sdružování je navíc zatížen velkou administrativní náročností, mnohdy spletitostí a možností různého výkladu stávajících vyhlášek. Uvedené skutečnosti vedou k otázce, jakým způsobem bude toto řešeno v příštích letech, tak aby vybavování terénních zařízení zdravotnickou technikou dosáhlo větší dynamiky a pevnějšího řádu.

Přes uvedené skutečnosti chci závěrem zdůraznit, že zdravotní stav populace není tolik odvislý od realizovaného nákupu či dovozu toho či onoho přístroje, ale je daleko více závislý v současné době na tom, jakým způsobem se nám podaří zefektivnit osvětovou činnost zaměřenou k prevenci a propagaci zdravého způsobu života, abstinenci, kouření, eliminaci rizikových faktorů aterosklerózy atd. I zde máme značné rezervy, které musíme urychleně mobilizovat a uvádět do života naší socialistické společnosti. Nutno zdůraznit, že jde o úkol celospolečenský a nikoli o úkol týkající se pouze zdravotnictví. To je nutno si uvědomit. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Josefu Domasovi. Slovo má poslanec Václav Michalec a připraví se poslanec Josef Píro.

Poslanec Václav Michalec: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, ve svém vystoupení chci hovořit o opatřeních, která byla přijata v městě Brně, jehož součástí je i můj volební obvod, k problematice elektronizace v usnesení městské a krajské konference KSČ.

Z provedené analýzy vyplynulo, že prosazování elektroniky ve všech oblastech společenské praxe nemá žádoucí úroveň. Nedaří se zejména chápat elektronizaci komplexně a využívat získaných zkušeností a poznatků v jednotlivých podnicích. Není rovněž dobudován systém vzdělávání a výchovy kádrů, nedostatečná je i výchova a připravenost mládeže. Proto k zabezpečení základních cílů rozvoje elektronizace byly zpracovány programy elektronizace ve všech rozhodujících podnicích a organizacích města Brna. Pozornost je soustředěna na koncepční přípravu a vzdělávání mladých kádrů a permanentní doškolování dosavadních pracovníků. K tomuto úkolu je směrována ideologická práce a kontrola. Byly stanoveny konkrétní úkoly pro vedoucí pracovníky, funkcionáře, resortní výzkumné ústavy, školy, národní výbor města Brna a ve společenských organizacích Národní fronty.

Elektronizace se stala naším hlavním cílem, který všichni uznáváme. Jsme si vědomi, že bez nové moderní techniky bychom zůstali stát na místě a že přešlapování v minulých letech nás bude stát hodně námahy a prostředků, abychom dohnali to, co jsme zameškali. Přesto si myslím, že je potřeba dobře zvažovat, co a jak budeme modernizovat, aby naše podniky a závody to ve své výrobě poznaly.

Zmínil jsme se o přípravě kádrů pro tuto náročnou práci. V našem výboru pro školství a vědu se touto otázkou zabýváme a víme, jaké podmínky v současné době jsou na našich školách a jak jsou připravováni odborníci, kteří novou techniku budou vyrábět, obsluhovat a udržovat.

Zúčastnil jsem se průzkumu v Pardubicích na VŠCHT a ve Výzkumném ústavu organických syntéz a v Přelouči v Tesle. Kam jsme přišli, slyšeli jsme stesky na zastaralé přístrojové a technické vybavení anebo součástky, které mají špatnou kvalitu a spolehlivost. Např. při montáži zesilovače a magnetofonů v Tesle Přelouč jsme měli možnost se přesvědčit, kolik namontovaných součástek se musí zpětně vyjmout a nahradit novými. Výrazně se tak znehodnocuje kvalita finálního výrobku.

Donesl jsem do svého závodu prospekty zmíněného zesilovače a magnetofonu a chtěl jsem spolupracovníkům ukázat, jaké pěkné věci dovedeme vyrobit. Bylo mi řečeno: na pohled to vypadá docela pěkně, ale s kvalitou už to bude horší, stejně to budou ležáky, budou drahé a poruchové.

To ukazuje, jaké zkušeností mají naši občasné s některými výrobky, které jsou u nás vyráběny. V našem případě ať se Tesla Přelouč snaží sebelepší výrobky dodat na trh, je její úsilí úplně znehodnoceno vadnými součástkami obdrženými od monopolního výrobce. Je proto nezbytně nutné kvalitní výrobou bojovat o lepší vědomí a myšlení našich lidí ve smyslu přerodu našeho hospodářství.

Hovořím o součástkové základně, ze které čerpají podniky, vyrábějící elektroniku pro naše stroje a přístroje pro všechna odvětví našeho národního hospodářství. Myslím si, že federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu má v tomto směru co dělat a dohánět.

Když jsem si chystal toto své vystoupení, navštívil jsem naše konstruktéry v Královopolské strojírně n. p. a hovořil jsem s nimi o tom, co se u nich změnilo. Za 37 let, co tato konstrukční kancelář existuje, nezměnilo se téměř nic. Změnili se jenom lidé, ostatní je vše při starém. Hovořili jsme o odměňování za vykonanou práci a myslím si, že i zde bude co dávat v budoucnu do pořádku, jak zdůraznilo 5. zasedání ÚV KSČ. Nemůžeme nadále trpět rovnostářství, které nedostatečně zainteresovává tvůrčí pracovníky, kteří by svou prací pro naše národní hospodářství mohli přinést velké hodnoty. Jak zaznělo i ve zprávě společného zpravodaje, a já to mohu ze svého podniku potvrdit, lidi máme šikovné, chce je jenom náležitě usměrnit a zainteresovat.

V našem závodě jsem se např. kolem platů konstruktérů setkal s tímto námětem: zda by nebylo možno místo konstrukčních hodin, stanovených na zhotovení výkresu a ostatních podkladů, stanovit částku v korunách na jednotlivou zakázku. Jsem přesvědčen, že bychom vše měli podstatně dříve hotové. Tak by nikdo nemusel kontrolovat, zda je v konstrukci dodržována pracovní doba nebo zda ti, kdo se podílejí na takové zakázce, jsou na svém pracovišti. Dotyční pracovníci by se kontrolovali sami. Když mají stanoveny konstrukční hodiny, tak pracují tak, aby se do daného limitu vešli. Toto se týká i přípravy výroby. Já si myslím, že by jak konstruktéři, tak pracovníci přípravy výroby tento postup uvítali. I platy by potom mohly být daleko vyšší, poněvadž by neobstáli ti, kteří se pouze vezou.

Rektor a profesorský sbor na VŠCHT v Pardubicích nás poslance upozorňoval na nadměrnou administrativu jak při výzkumu, tak i v pedagogickém procesu. Za uvážení stojí jejich návrh aby různá hlášení a formuláře u různých typů plánů výzkumu (státní plán, plán technického rozvoje, resortní plán atd.) byly sjednoceny, tedy aby měly stejný způsob výkaznictví. Navrhují také, aby se nerozlišovaly na vysokých školách prostředky na výuku a vědu, zvláště ve vyšších ročnících. Těžko tam lze oddělovat, co je moderní pedagogický proces a co věda. Zatěžuje to vedoucí vědecko-pedagogické pracovníky neproduktivní administrativou a je to nakonec uměle vykonstruované.

Ve Výzkumném ústavu organických syntéz jsme se setkali s velmi vážným námětem pro novelizaci zákoníku práce. Je třeba i v zákoně umožnit při sledování dlouhodobého kontinuálního pokusu práci přesahující 12 hodin. Skupiny výzkumných pracovníků, většinou dvojice, musí sledovat chemický kontinuální proces zpravidla delší dobu než jen 12 hodin přípustných podle zákoníku práce. Povaha odpovědné a originální práce neumožňuje dvojice nebo skupiny měnit. Nová novela by měla toto umožnit. Zřejmě podobná situace je i v jiných oborech než v chemii. Je to předpoklad pro zdárné prověření nových výrobků.

Vážené soudružky a soudruzi, právě probíhají veřejné schůze strany, kterých jsme se podle svých možností zúčastnili a leccos vyslechli. Dostal jsem za úkol, abych zde tlumočil, že se občané pozastavují nad tím, proč náš tabákový průmysl zakoupil licenci na výrobu cigaret značky Marlboro, zda by nebylo užitečnější dovést něco jiného, co více potřebujeme, a ne právě to, proti čemu se ve světě nejvíce bojuje. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Václavu Michalcovi. Slovo má poslanec, Josef Píro a připraví se poslanec Květoslav Pazderník.

Poslanec Josef Píro: Vážený soudruhu předsedo ČNR, vážené soudružky a soudruzi poslanci, pojmy les, voda, zdravý vzduch v nás všech vyvolává příjemné představy, neboť si je spojujeme s dovolenou, víkendem a aktivním odpočinkem. I když máme - a většinou oprávněné - pocity, že ten les už není takový, jako býval, že ne v každé řece se dá koupat jako kdysi, přece jenom u mnohých lidí přetrvává pocit, že lesy a voda tu byly odjakživa, odedávna, a že by tedy nemělo být velkým problémem, aby tomu tak bylo i do budoucna.

Při projednávání vědeckotechnického rozvoje v lesním a vodním hospodářství v zemědělském výboru jsme měli k dispozici zprávu ministra i přístupy vlády k těmto otázkám. Přesvědčili jsme se, že ani tato oblast se bez využití poznatků vědy neobejde.

Lesy - a nejen u nás - jsou postiženy velkoplošným rozsahem škodlivých průmyslových imisí, Dochází k jejich oslabování a vytvářejí se tím mimořádně příznivé podmínky pro přemnožení hmyzích škůdců a různých houbových onemocnění. Jen ztráty na produkci dřeva dosahují ročně asi 2,3 mil. metrů krychlových a lze očekávat, že ke konci století dosáhne tato hodnota 3 mil. metrů krychlových. Nárůst poškození lesů imisemi tedy velmi podstatně ovlivňuje ekonomiku odvětví.

Úkolem lesního hospodářství není však jenom zásobování národního hospodářství dřevem, ale i zachování produkční schopnosti lesů a zabezpečení jeho významných mimoprodukčních funkcí, např. funkce rekreační, vlivu na vodní režim krajiny, význam lesa jako součásti přírodního prostředí atd. Z toho vyplývá potřeba ve vědeckém výzkumu řešit šlechtění lesních dřevin, péče o jejich genofond, ale také zavádění nových technologií v těžbě a zpracování dřeva.

Z těchto pohledů jsme také posuzovali směry uplatňování vědeckotechnického pokroku. Toto zaměření je zcela v souladu se závěry 5. zasedání ústředního výboru komunistické strany, v nichž se zdůrazňuje, že státní program ekologických investic je nutné realizovat a že od řešení územních problémů a zabezpečování vodních zdrojů nelze ustupovat. Tyto závěry také odpovídají současné situaci a potřebám. Bude třeba, aby jim orgány ČNR spolu s příslušnými orgány vlády i nadále věnovaly velkou pozornost.

V oblasti lesního a vodního hospodářství je výzkumná a další vědecká činnost v podstatě zaměřena na potřeby jejího praktického využití a v reagování na ně. Je to dáno i tím, že cyklus výzkum - vývoj - výroba - užití je bud soustředěn v resortu, anebo je řídícími orgány zabezpečován. Takto se přistupuje k ochraně lesa proti škůdcům zejména biologickými prostředky a reaguje se na půdní kyselost ovlivněnou imisemi. Bylo dosaženo také pokroku při využití dřevní hmoty. Zejména za posledních 15 let se podstatně zmechanizovala těžba a přeprava dřeva.

Otevřené problémy jsou ovšem tam, kde se na řešení a realizaci problémů podílejí závody i jiných resortů. Tak je tomu např. při zabezpečování techniky pro lesní hospodářství. Tady v podstatě víme, co je zapotřebí dokonale. Celá řada strojů je vyvinuta, ale potíže jsou s jejich výrobou.

Obdobné je to např. s lesní štěpkou. Byly vyvinuty a používají se stroje na její výrobu i z těch částí stromů, které průmysl neodebíral. Zatím se však téměř výlučně využívá k topení. Cílem však musí být její co největší využití v průmyslu.

Vždyť se nejedná o maličkost. Výroba lesní štěpky totiž dosáhne v 8. pětiletce objemu asi 1/2 milionu kubíků.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP