Čtvrtek 11. prosince 1986

Pokračování 4. schůze České národní rady

11. prosince 1986

(Přerušenou schůzi České národní rady zahájil předseda České národní rady Josef Kempný v 9,00 hodin.)

Přítomni:

Předseda České národní rady Josef Kempný, místopředsedové České národní rady Marie Jarošová, Oldřich Furský a Josef Kaňa.

Členové vlády České socialistické republiky, předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády Ladislav Adamec, Zdeněk Krč, Jaroslav Tlapák, František Šrámek, ministr financí Jiří Nikodým, ministryně práce a sociálních věcí Nasťa Baumruková, ministr školství Milan Vondruška, ministr kultury Milan Klusák, ministr spravedlnosti Antonín Kašpar, ministr vnitra Josef Jung, ministr průmyslu Petr Hojer, ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy Ondřej Vaněk, ministr lesního a vodního hospodářství František Kalina, ministr obchodu Josef Ráb, ministr - předseda Výboru lidové kontroly Jan Motl a ministr Vladimír Šimek.

181 poslanců České národní rady podle prezenční listiny.

Předseda ČNR Josef Kempný: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušenou 4. schůzi České národní rady a znovu vás srdečně vítám. Budeme pokračovat v rozpravě k prvním dvěma bodům pořadu. Jako první bude hovořit poslanec Josef Meier, připraví se poslanec Josef Prchal.

Poslanec Ing. Josef Meier: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! V příštím roce vstupujeme do druhého roku 8. pětiletky. Můžeme říci, že v zemědělství, v potravinářském průmyslu, v lesním a vodním hospodářství máme v letošním roce první zkušenosti s plněním úkolu, jak je stanovil XVII. sjezd KSČ a jak jsou formulovány v 8. pětiletém plánu.

Tento rok, zejména pak výsledky prvního pololetí nám poskytly řadu pozitivních zkušeností, ale také poučení, na jehož základě jsme si uvědomili, že bude nutné věnovat velkou pozornost prosazování schválené politické orientace v rozvoji ekonomiky v podmínkách odvětví a podniků.

Jak však ukazují výsledky letošního roku bude třeba mimo rozvíjení pozitivních tendencí řešit i některé problémy. K jedním z nich patří výpadek ve výrobě obilí v důsledku klimatických vlivů. Ostatní problémy nejsou tak vážné. Jsou to především ty, které lze řešit uvnitř resortu. Někdy se říká, že je relativní přebytek mléka. Ve výboru jsme hovořili o tom, že bude třeba posoudit dosavadní způsoby jeho užití a zvýšit úsilí při výrobě sortimentu zejména sýrů a mléčných mražených výrobků. Mnohé bude třeba udělat také v dalším zvyšování jeho kvality. Pro zajištění tohoto správného požadavku bude ale třeba mít dostatečné množství dojící a chladící techniky.

Bude to také vyžadovat zvyšování kapacity u mlékárenského průmyslu a možná udělat i nějaká opatření v obchodní síti pro skladování a nabídku sýrů a dalších mléčných výrobků.

Ve výboru ČNR pro zemědělství a výživu jsme se s ministrem soudruhem Vaňkem shodli na tom, že připomínky o nadbytku mléka jsou nesprávné a že bude uděláno vše pro jeho plné využití a další zkvalitňování.

U potravinářského průmyslu ukázal letošní rok, že mimo známé problémy se zastaralým výrobním fondem jsou i problémy u některých druhů potravin s odbytem.

Řešení, které chceme ve výboru sledovat i spolu s dalšími zainteresovanými orgány, vidíme ve zdokonalování dodavatelskoodběratelských vztahů.

Např. několik let je problém s odbytem lihovin zejména družstevních druhů. Zde se nabízejí dvě otázky: zda neplánujeme zbytečně vysokou výrobu, a zda by jejich výroba a případný odbyt neměl být postaven na přímých dohodách mezi obchodem a výrobcem.

V zemědělské výrobě začíná poněkud vystupovat problém vyšší zaplevelenosti pozemků. Je to zejména u některých druhů plevelů. Zčásti je to v celkovém nedostatku prostředků chemické ochrany, zčásti v tom, že dosavadní prostředky buď na ně nepůsobí nebo přestaly dost účinně působit. To by vyžadovalo podívat se na skladbu postřiků a na jejich množství.

Jsou však i případy, kdy se v některých situacích šetří nevhodně s naftou a vypouštějí se některé agrotechnické operace a v důsledku toho se také zvyšuje zaplevelenost. Ale stále častěji se setkáváme s tím, že na nezemědělské půdě plevele krásně bují a jsou zdrojem, z něhož se plevel neustále rozšiřuje. Při projednávání rozpočtu na příští rok jsme narazili na otázku profinancování fondu intenzifikace u státních statků a u potravinářského průmyslu. Samozřejmě chápeme, že je nutné zabezpečit vládní usnesení, které upravuje vztah resortu ke státnímu rozpočtu. Výbor ovšem má za to, že právě u státních statků a zejména v celém potravinářském průmyslu je třeba více investovat a ne zde odčerpávat finanční zdroje.

Přes některé výrobní, dodavatelsko-odběratelské a finanční otázky, které lze pokládat za ne zcela dořešené, je třeba říci, že kapitola státního rozpočtu zemědělství a výživy odpovídá potřebám rozvoje v roce 1987.

Nyní mi dovolte, soudružky a soudruzi poslanci, několik slov ke kapitole lesního a vodního hospodářství.

Vztah státního rozpočtu k lesnímu a vodnímu hospodářství je dán tím, že u lesního hospodářství jde též o řešení důsledků exhalací a u vodního hospodářství o úkoly v investiční výstavbě a zabezpečování provozuschopnosti vodohospodářských zařízení.

Všechny tyto úkoly jsou náročné a složité i proto, že se několik let je nedařilo řešit, a proto jejich naléhavost vzrůstala.

Ve výboru jsme konstatovali, že posílení prostředků pro pěstební činnost, ochranu lesa, meliorace, na budování vodních zdrojů, snížení ztrát a na zlepšení čistoty vodních toků jsou potřebné a že je bude třeba využívat co nejúčelněji a nejefektivněji. Toto úsilí musí být trvalé.

V lesním hospodářství se počítá se změnou vztahů mezi výnosy v pěstování a těžební činnosti. Současně je nutné připomenout, že o to více se musí položit důraz na komplexnější využití dřevní hmoty. Z tohoto hlediska lze ocenit, že se také soustavně zlepšuje čistota lesa i když ještě ne všude. V tom bude třeba i nadále pokračovat.

Dobré je to, že lesní hospodářství stále více zpracovává nehroubí na lesní štěpku. Bude však třeba v rozvoji tohoto úseku pokračovat a hlavně hledat cesty stále lepšího využití. Dosavadní orientace na energetické využití odpovídá daným podmínkám.

Ve vodním hospodářství přetrvávají problémy s čistotou vod, zajišťování zásobování v některých oblastech a v opožďování výstavby kanalizací a zejména čistírenských zařízení.

Tyto skutečnosti konstatovaly politické i státní orgány. Byly také zvýšeny prostředky pro některé tyto věci, zejména na údržbu a opravy vodohospodářských zařízení. Není však jistota, zda jich bude plně využito. Ukazuje se totiž, že není dost kapacit na jejich realizaci. To je otázka, na kterou je třeba zaměřit pozornost.

Vážné je i zajišťování a budování čistírenských zařízení. Stále se ukazuje jejich nedostatek. V současné době se zkouší nový typ. Nutno však říci, že jen v jednom případě a jsou obavy, jak bude fungovat v mrazech.

Vycházíme-li z toho, že jde o zařízení, které by měly budovat národní výbory, měly by mít k dispozici kompletní celky a dobře fungující.

Dost se také hovoří o účinnosti pokut za znečištění. Je to jistě správné tam, kde jde o liknavý přístup. Nepochopitelné však je, že se plánuje nová výstavba bez čistících zařízení. Myslím, že stejně intenzivně bychom měli usilovat jak o účinnost postihů, tak i o vytváření podmínek, tj. pro zabezpečování výstavby včetně technologií čistících zařízení. Domnívám se, že bez toho nelze realizovat potřebná opatření.

Soudružky a soudruzi poslanci, pokládal jsem za vhodné vám ukázat na některé dosažené výsledky a na stávající vývojové tendence. Současně vás informovat o některých problémech, které existují v zemědělství, potravinářském průmyslu, lesním a vodním hospodářství.

Na závěr doporučuji, abychom přes tyto problémy a některé otevřené otázky schválili předložený návrh státního rozpočtu. Jsem přesvědčen, že se nám nedořešené věci podaří postupně dořešit. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Josefu Meierovi. Slovo má poslanec Josef Prchal, připraví se poslanec Jiří Fleyberk.

Poslanec Josef Prchal: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, ze 4. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, které se před několika dny uskutečnilo, vyplynulo, že musíme v souladu se závěry XVII. sjezdu KSČ urychleně odstraňovat problémy, které stojí v cestě řešení pružnějších vztahů mezi obchodem a výrobou. Kritériem a cílem tohoto snažení musí být spokojenost lidí - to znamená - zásobovat vnitřní trh požadovaným zbožím v potřebné kvalitě i v sortimentu. V potravinářském zboží se vytvářejí podmínky pro posílení stability vnitřního trhu a další prohlubování jeho strukturální vyváženosti. Jsou zde problémy v sortimentu a někdy i v rozvozu.

Nabídka průmyslového zboží vytváří po celý rok u některých druhů odpovídající základ k uspokojování spotřebitelské poptávky. K této situaci přispívá i dovoz a výměnné akce s družstevními a státními organizacemi v socialistických zemích. Zkvalitňování osobní hmotné spotřeby, a to především zvyšování prodeje nosných sortimentních skupin strojírenského a elektrotechnického spotřebního zboží zatím zcela naplňováno není. Vytvářet kvalitnější nákupní podmínky na vnitřním trhu, jak to vyjádřil XVII. sjezd, znamená dále rozvíjet materiálně technickou základnu. Navázat na dosažený vysoký stupeň výstavby obchodní sítě a urychlit tempo její modernizace především při využívání místních zdrojů. Mám na mysli akce Z, za pomoci kterých jenom spotřební družstva získala přes 4 tisíce prodejen a provozoven závodů veřejného stravování v hodnotě přes 3,5 miliardy korun. Také do budoucna je výstavba v akcích Z v důsledku omezených investičních limitů a nedostatku stavebních kapacit pro účelovou investiční výstavbu jednou z rozhodujících možností jak dále zlepšovat obchodní síť.

Ze schválených volebních programů Národní fronty vyplývá. že národní výbory mají trvalý zájem na modernizaci obchodní sítě. Dokumentují to jmenovité požadavky na akce Z v 8. pětiletce, které představují takřka dvojnásobný rozsah než v 7. pětiletce, a to 1,8 miliard Kčs.

Při omezenosti stavebních limitů byly proto s Českou plánovací komisí dohodnuty některé postupy, které umožní posílit investiční zdroje pro vybavení obchodu stroji, zařízením a novou technikou. V tomto směru je zabezpečena i postupná obměna a modernizace vozového parku, např. ze 600 pojízdných prodejen spotřebních družstev, u nových každá v pořizovací ceně 650 tisíc korun, se obměňuje ročně 50. Další rozvoj sítě je v sídlištní vybavenosti. Významným pomocníkem je i rekonstrukce a modernizace v rámci cestovního ruchu do 10 miliónů Kčs u jedné akce bez limitu.

Přes tento investiční rozmach v obchodní síti, především na venkově, který na 8. pětiletku představuje 5,5 mld Kčs a který vysoce hodnotilo i vedení Mezinárodního družstevního svazu, zasedajícího v Československu z celého světa, nemůžeme být spokojeni. Nároky na obchodní síť, kde má spotřební družstevnictví 27 000 prodejen a závodů veřejného stravování, jsou značné a ani tyto vysoké objemy nepostačují na pokrytí požadavků a intervencí z jednotlivých krajů, okresů a obcí. Rovněž složité je i zajištění údržby všech objektů včetně obstarání dostatku finančních prostředků. Máme soutěž, kdy dohlížecí výbory přebírají objekty do socialistické péče a ročně provedou za 30 miliónů oprav při 50 % nákladech, a tím odlehčíme požadavkům na vlastní a dodavatelskou údržbu, které jsou vysoké.

Vytvářet lepší nákupní podmínky znamená i zastavit negativní vývoj zaměstnanosti v obchodě, kdy za vážný problém považujeme nízký průměrný výdělek, který nestačí vyvážit obtížnost pracovních, ale i sociálních podmínek, což začíná stále výrazněji působit na vysokou fluktuaci a nezájem o práci v obchodě, kdy zejména mladí vyučení pracovníci odcházejí do profesí, kde ve srovnatelných podmínkách a intenzitě práce dosahují vyšších příjmů.

Plyne z toho poznatek, že ponecháme-li průběh zaměstnanosti dosavadnímu vývoji, bude to znamenat růst problémů v úrovni služeb obchodu se všemi negativními jevy.

Dosud projednaná a přijatá opatření ve směru posílení hmotné zainteresovanosti, jsou zatím málo účinná. Podstatné mzdové řešení, zohledňující jak dosažené výkony, tak kvalitu práce a působící na efektivní využívání pracovních sil, bude třeba ve spolupráci s příslušnými orgány a v rámci zdokonalování mechanismů řízení dále hledat a bezodkladně prosazovat. K těmto otázkám by měli zaujmout stanovisko představitelé příslušných ministerstev a ústředních orgánů.

Značná fluktuace pracovníků v obchodu a složitost v dodavatelsko-odběratelských vztazích mezi výrobou a obchodem se nejvíce podílí na příčinách nespokojenosti lidí s vnitřním trhem.

Neuspokojení dodávek stolních a přenosných barevných televizorů vedly a vedou nejen k vysoce neuspokojené poptávce, ale mají také dopad na výsledky plnění plánu maloobchodního obratu. Moderní audiovizuální technika na trhu chybí a dodávaná rádia, magnetofony a radiokombinace se nesetkávají vždy se zájmem spotřebitelů. Problémy trvají i v zajištění žádaných strojírenských výrobků, což je zvláště patrné u mrazniček, ale i nástrojů, nářadí, automatických praček s vrchním plněním, náhradních dílů, ale i dodávek jízdních kol a šicích strojů. Rovněž nedostatek je u některých stavebních materiálů, těžkých lepenek, dveří a dalších. I přes uváděné sortimentní nedostatky, které jsou nositelem dynamiky tržeb, se úsilí pracovníků obchodu soustřeďuje na maximální využití stávajících zásob a produkce s cílem vyrovnat se beze zbytku s úkoly plánu roku 1986 v kvantitě i kvalitě a zabezpečit úspěšný vstup do druhého roku 8. pětiletky.

Zabezpečení plánu roku 1987 zejména ve vztahu ke kvalitativním hlediskům bude velice náročné, což vyžaduje splnění požadavků obchodu na dodávky především nových výrobků, které mají být nosným sortimentem v rozvoji prodeje průmyslového zboží v 8. pětiletce. Ministerstvo obchodu, ČSSD spolu s obchodními organizacemi usilují, aby uspokojování poptávky a realizace maloobchodního obratu byla v žádoucí struktuře, aby nebylo ohroženo plnění základních záměrů plánu v oblasti prodeje průmyslového zboží a vylepšení sortimentu u potravin. Je však nutné otevřeně prohlásit, že mnohé z nedostatků na vnitřním trhu pramení z přežívajícího vztahu výroby k obchodu v dodavatelsko-odběratelských vztazích, kdy všechna dosud prováděná opatření ke zlepšení stavu se ukázala jako málo účinná i k zahraničnímu obchodu, kterému dává výroba značnou přednost před vnitřním trhem.

Náročnost záměrů v oblasti rozvoje vnitřního obchodu, spočívající ve zrychlení a zkvalitnění tržní osobní spotřeby a nákupních podmínek obyvatelstva, vyžadují neodkladně zdokonalovat mechanismus řízení. V současné době proto probíhají intenzivní práce na přípravě Soustavy plánovitého řízení vnitřního obchodu. Progresívní zdokonalení a postupná přestavba plánovitého řízení vnitřního trhu a obchodu jsou spolu s věcným řešením problémů rozvoje hmotné spotřeby a podmínek práce obchodu nezbytnými předpoklady k zajištění cílů vytyčených hlavními směry hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1986 -1990 s výhledem do roku 2000.

Chtěl bych vás, vážený soudruhu předsedo a soudružky a soudruzi poslanci, ubezpečit, že pracovníci obchodu vynakládají zejména nyní v závěru roku úsilí k vytvoření co nejlepších nákupních podmínek. Dokumentují to probíhající vánoční trhy a další akce, kdy řada kolektivů prodejen pracuje nepřetržitě o sobotách a nedělích, až 20 dnů bez jediného dne volna, s cílem uspokojit přání zákazníků a splnit úkoly v plánu maloobchodního obratu, vytvořit zároveň předpoklady pro úspěšný vstup do roku 1987.

V závěru mi dovolte, abych jménem výboru České národní rady pro obchod, služby a dopravu podpořil společnou zprávu výborů a doporučil k přijetí vládní návrh zákona České národní rady o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1986 - 1990 (zákon o pětiletém plánu) a vládní návrh zákona České národní rady o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1987. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR.Josef Kempný: Děkuji poslanci Josefu Prchalovi. Slovo má poslanec Jiří Fleyberk. Připraví se poslanec Rudolf Kuběna.

Poslanec Jiří F1eyberk: Soudruzi a soudružky, když jsme ve výboru pro národní výbory a národnosti projednávali návrh rozpočtu, mohli jsme konstatovat, že v globále zabezpečuje národním výborům tolik prostředků, aby mohly splnit své společenskopolitické, hospodářské a kulturně výchovné úkoly, které jim státní plán na příští rok ukládá.

Na straně příjmů pokryjí národní výbory z vlastních zdrojů 47,6 %. Zbytek - tj 52,4 % - dostávají ze státního rozpočtu ČSR. Dotace a subvence z tohoto rozpočtu jsou ve srovnání s rokem letošním vyšší o 2,7 % a činí 46,7 mld Kčs. Na investiční výstavbu hospodářských, rozpočtových a příspěvkových organizací je - včetně komplexní bytové výstavby - rozpočtováno celkem 18,2 mld Kčs. Na velké opravy pozemních komunikací je k dispozici 2,1 mld Kčs (tj. o 2,2 % více než v roce 1986). Dotace na úhrady ztrát podniků bytového hospodářství bude činit 3,7 mld Kčs a na úhradu ztrát podniků městské hromadné dopravy 3,6 mld Kčs.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP