Úterý 26. června 1979

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Zahajuji přerušenou schůzi České národní rady. Budeme pokračovat v rozpravě. Do rozpravy je nyní přihlášen poslanec ing. Oldřich Paul. Uděluji mu slovo. Připraví se další přihlášený, soudruh poslanec Jaroslav Polívka.

Poslanec ing. Oldřich Paul: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Jedním z významných úkolů stanovených XV. sjezdem KSČ je zvyšování exportní schopnosti čs. ekonomiky. Naše stálá pracovní skupina pro zahraniční vztahy si proto vzala při projednávání návrhu státního závěrečného účtu za cíl posoudit, jak na tomto úseku plní své úkoly náš zahraniční obchod a jaká opatření, zvláště se zřetelem na uplatnění vědeckotechnického rozvoje, jsou uplatňována v praxi.

Konstatovali jsme, že ve vývoji exportu v uplynulém roce se projevují některé aspekty, které příznivě ovlivňují pohotové nabídky našich výrobků špičkové úrovně v zahraničí. Patří sem intenzívnější uplatňování požadavků na kvalitu a obměnu výrobků, uzavírání konkrétních dohod a sdružených socialistických závazků mezi zahraničním obchodem a výrobními podniky i ustavování KRB na tomto úseku. Významným přínosem je i experiment řízení efektivnosti a kvality, který vytváří podmínky pro lepší plnění úkolů zahraničního obchodu. Ke zlepšení kontroly kvality v podnicích nesporně přispějí i opatření hmotně postihující podniky při škodách z titulu reklamací. Také rozvíjení iniciativy pracujících napomáhá ke zvýšení kvality exportních výrobků. Z vlastní zkušenosti bych chtěl uvést význam soutěže pro zabezpečování vysoké kvality. V našem oborovém podniku Chmelařství v Žatci jsme vyhlásili takovou soutěž už v r. 1977 pod heslem: "Export bez reklamací" a zapojilo se do ní všech 22 BSP. Její součástí je i odstranění anonymity prací a pravidelné její hodnocení. Této soutěži vděčíme za to, že jsme v roce 1978 neměli žádnou reklamaci na kvalitu zboží. Po těchto zkušenostech využily poznatků i ÚVOS a ÚSDR a vyhlásily soutěže ve všech výrobních podnicích.

V zemědělském exportu se podobné soutěže rozvíjejí i při výrobě cukru a sladu a myslím, že by měla všechna odvětví národního hospodářství této cesty morálního působení věnovat větší pozornost a více ji využívat.

Chtěli bychom však, soudružky a soudruzi, otevřeně říci, že přes veškeré úspěchy není situace v exportu uspokojivá. Dynamika obratu se státy kapitalistického světa proti předcházejícímu roku poklesla. Zvláště klesá na světovém strojírenském vývozu podíl našeho hlavního platebního prostředku - strojírenských výrobků a investičních celků. Rovněž nebyly splněny vývozní úkoly ve spotřebním a chemickém průmyslu. Neplnění exportu vytváří bilanční napětí ve vztazích ke kapitalistickým státům, které neumožňuje uspokojivě zabezpečit devizové prostředky pro zvyšující se nároky podniků a spotřebitelů na dovoz. Jistě se na tom podílí i hospodářská krize v kapitalistických zemích, ale nemůžeme ani přehlédnout otázku konkurenční schopnosti našich výrobků. Prudký rozmach vědeckotechnické revoluce vyžaduje, aby výroba základní i aplikovaný výzkum měly dostatečný předstih ve vývoji na světovém trhu. Zatím tomu tak není.

Kvalita výrobků, včasné dodací lhůty a v neposlední řadě i plnění sortimentních požadavků odběratelů ovlivňují výši vývozních cen. To znamená znát světovou technickou úroveň, znát požadavky zahraničních trhů a náročnost na parametry kvality. Bohužel však zjišťujeme případy, že i když se našemu vývoji podaří vyvinout výrobky, které snesou zahraniční konkurenci, jejich zavedení do výroby trvá tak dlouho, že jsou při uvádění na trh již překonané. Opožděná inovace, třeba jen o rok, už nemá žádaný efekt.

Existují i případy, že vyvážíme výrobky, které neprodukují žádný zisk, naopak, jejich cena nekryje ani výrobní náklady. V zahraničním obchodě se mohou občas takové případy vyskytnout, ale čelit bychom jim měli znalostí dlouhodobého vývoje a řešením těch problémů, které s tím souvisí.

Chtěl bych ukázat na příklad na úseku potravinářského exportu. Na základě dlouhodobých vývojových trendů a posouzení světového vývoje bylo zpracováno 22 podrobných komoditních studií, ukazujících daleko kupředu efektivnost vývozu těchto výrobků. Je to správná cesta a bude-li těchto studií využito pro dlouhodobé plánování nejen v exportu, ale i při plánování investic a technického rozvoje ve výrobních podnicích, určitě se vyplatí.

Na základě takových studií by měly VHJ i resorty přehodnocovat to, co se vyváží a vyřazovat z výrobního programu výrobky, které nejsou schopné světové konkurence. Nelze připustit stav, že zatímco některé podniky blokují prostředky pro neefektivní výrobu a jejich zboží se hromadí ve skladech, nemůže se pro nedostatek investic a pracovních sil rozvíjet produkce těch výrobků, které mají tradici, jsou na zahraničních trzích zavedené a cenově jsou pro nás velmi výhodné.

Závažným jevem byla v roce 1978 reklamace vadného zboží. Jejich počet narůstá. V roce 1975 to bylo 100 mil. Kčs, loni 140 miliónů. Největší jsou u aut a traktorů, masové u televizorů a obuvi. U některých podniků je procento reklamací tak vysoké, že poslanci, členové pracovní skupiny, navrhovali, aby výstupní kontrola kvality u nich byla odloučena od výrobního podniku. Vedle toho hodnota zboží pozastaveného technickou kontrolou zahraničního obchodu, činila loni 1,2 miliardy Kčs. Toto zjištění je závažné proto, že takovéto případy vážně poškozují v zahraničí dobré mínění o práci našich lidí.

Poznatky ukazují, že jde často o nekázeň v technologickém procesu a nedostatečnou náročnost mistrů na kvalitu práce. Značná část viny je i v odběratelsko-dodavatelských vztazích, jak už zde uváděli někteří poslanci přede mnou.

Velké problémy jsou v obalové technice. Podle statistiky České státní pojišťovny se u pojištěného zahraničního obchodu, a to je asi 50 % veškerého exportu, uhradilo 200 - 300 miliónů devizových korun ročně za škody způsobené špatnými obaly, nebo nedostatečným balením a konzervací, ale často i jen špatným označením. Výrobní podnik i technický rozvoj na tomto úseku musí mnohem operativněji odstraňovat zaostávání. Není to snadné, ale je třeba říci, že zahraniční odběratele nezajímají ani subjektivní ani objektivní potíže našich výrobních organizací. Pokud k nim budou přihlížet, pak proto, aby jich využili na úkor efektivnosti prodeje.

Stálá pracovní skupina pro zahraniční vztahy považuje za potřebné orientovat vědeckotechnický rozvoj na klíčové problémy, především na obměnu a nové druhy výrobků i obalové techniky v těch odvětvích, které výrazně ovlivňují export a antiimportní opatření. V těchto odvětvích je třeba podporovat modernizaci a obnovu stávajících základních výrobních fondů a zabezpečovat jejich maximální využití tak, aby byly plně kryty potřeby vnějšího i vnitřního trhu.

Doporučujeme prosazovat požadavky zahraničního obchodu na inovaci a technickou úroveň výrobků už při tvorbě dlouhodobých plánů technického rozvoje se zřetelem na závěry XV. sjezdu a následných zasedání ÚV KSČ.

Soudružky a soudruzi, ukázal jsem na některé problémy zahraničního obchodu, jejichž řešení souvisí s využitím vědeckotechnického rozvoje v praxi. Domnívám se, že je třeba přitom zdůraznit odpovědnou úlohu řídících orgánů, ředitelů podniků i nás, poslanců pracujících na výrobních úsecích v úsilí o vyšší efektivnost výroby, racionalizaci našich výrobních prostředků a zlepšení exportní schopnosti. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslanci ing. Paulovi. Slovo má poslanec Jaroslav Polívka, připraví se do rozpravy poslanec Vlastimil Sýkora.

Poslanec Jaroslav Polívka: Vážená Česká národní rado, vážení hosté, výbor pro obchod, služby a dopravu v rámci návrhu státního závěrečného účtu na rok 1978 mimo jiné rovněž hodnotil průběh minulé topné sezóny a zabezpečování dodávek paliv na letošní rok.

Minulá topná sezóna byla mimořádně složitá, neboť se dále prohloubila napjatost mezi zdroji a potřebami paliv na trhu. Situaci rovněž ztížily klimatické podmínky na počátku roku. Zásobování obyvatelstva vyžadovalo plné operativní řízení ze strany ministerstva obchodu až po Uhelné sklady v jednotlivých krajích a ve spolupráci s národními výbory též regulovat prodej spotřebitelům. Mohu to potvrdit z mého volebního obvodu v Teplicích. Ač toto místo leží přímo na uhlí, museli jsme často řešit situaci v ohrožených místech i urychlenými dodávkami uhlí přímo z revírů. Myslím si, že obdobná situace byla i jinde a že se mnou budete souhlasit, že díky těmto opatřením byla situace v zásobování palivy uspokojivě zvládnuta a že dnes můžeme konstatovat, že v průběhu celé topné sezóny nikde nedošlo k vážnějším zásobovacím poruchám. Přitom považuji za nutné připomenout, že topné období bylo proti minulým letům podstatně delší a tím i náročnější na spotřebu paliv.

Pokud jde o plánované dodávky na letošní rok a zejména pak jejich dosavadní a očekávané plnění, nasvědčují tomu, že příští topná sezóna bude značně obtížná. Plánované dodávky na letošní rok jsou o 50 tis. tun nižší než loňská skutečnost a do konce dubna činilo jejich časové neplnění již 180 tis. tun a u koksu 40 tis. tun. Uvádím to proto, že obdobně jako loni vzniká tatáž situace a federální ministerstvo paliv a energetiky to také potvrzuje, že veškerá tíha zásobování palivy se přesune do druhého pololetí tohoto roku. Je třeba tedy využít zejména letní měsíce k zabezpečování zásobování obyvatelstva uhlím, a to mobilizací všech prostředků počínaje samotnou těžbou i rozvozem železnicí i nákladní automobilovou dopravou. Nenechávat hlavní nápor do období řepných kampaní a do zimních měsíců, kde zásobování si vyžaduje větší nároky na dopravní prostředky i lidi.

Je samozřejmé, že tyto záměry po jejich schválení si vynutí nové rozpisy dodávek na jednotlivé kraje, případně okresy.

V této souvislosti v našem výboru byl oceněn pozitivně přístup k řešení letošní situace v palivech, ministerstva lesního a vodního hospodářství, jehož organizace dodávají obchodu palivy 400 tis. m3 palivového dříví, tj. zhruba dvakrát tolik co loni. Mimo to nabízejí lesní závody další 1 mil. m3 dřevní hmoty v tzv. samovýrobě. Tento způsob, kdy spotřebitel má možnosti si sám připravit dříví dle dispozic lesních závodů, si vyžaduje však větší propagaci ze strany lesních závodů i místních národních výborů. Kladně lze ocenit, ze bylo operativně řešeno snížení maloobchodních cen dříví. Podle připomínek zájemců o samoobslužnou formu získání dřeva v lesích, zbývá také dořešit dopravu tohoto dříví přímo ke spotřebiteli.

Soudružky a soudruzi, trvale nepříznivá situace v přístavbě železničních vagónů z důlních závodů Severočeského hnědouhelného revíru si vyžaduje od roku 1977 v zájmu plynulého zásobování obyvatelstva pevnými palivy odvoz uhlí z revíru silničními vozidly, především v rámci Severočeského kraje, ale i do ostatních krajů ČSR - asi ve výši kolem 3 mil. tun ročně. I když tento úkol je úspěšně plněn, zejména ČSAD, přesto musím uvést, že tato forma přepravy není z celospolečenských hledisek efektivní, a že zvýšené náklady při zachovávání maloobchodních cen uhlí mají dopad i na pasíva závěrečného účtu. Předpokládám tedy, že tato forma přepravy je jen dočasná. Proto také tento problém je předmětem sledování v našem výboru, kde jsme v listopadu minulého roku mimo jiné konstatovali, že se v Severočeském hnědouhelném revíru ve výdejnách uhlí nepodařilo zajistit rovnoměrnost výdeje, snížit na optimální míru čekací dobu, stálý a kvalitní dispečink, zlepšení sociálních podmínek pro řidiče nákladních automobilů čekajících ve výdejnách uhlí. Čekací doby se počátkem letošního roku pohybovaly od 6 - 12 hodin, zejména v dopoledních směnách. Nejhorší situace byla na úpravně uhlí v Ledvicích. Jsem rád, že dnes po osobním ověření na místě, a také to bylo zveřejněno v týdeníku Hornický sever - mohu zde konstatovat, že se podařilo podstatně snížit čekací dobu v průměru na 45 minut. Značnou zásluhu na snížení čekacích dob má ustavená komplexní racionalizační brigáda složená ze zástupců Severočeského KNV, n. p. ČSAD, SHD, SHD Uhlozbytu, Krajského dopravního střediska a Severočeských uhelných skladů a dále myslím, že rozhodující podíl na zpružnění výdeje má nově ustavený dispečer ČSAD. Vede přesnou evidenci příjezdů a odjezdů vozidel a na základě informací o těžbě a úpravě uhlí zajišťuje předisponování vozidel mezi jednotlivými výdejnami. V dispečerské knize je též uváděn důvod omezení těžby a příčiny dalších závad. Myslím si, že by situaci ještě postupně zlepšilo, kdyby též Uhelné sklady ustavily dispečera, aby mohly být pokryty obě směny. Určitě by se situace ještě zlepšila, neboť od zavedení dispečinku se například na výdejně Ledvice v důsledku snížení čekacích dob ušetřilo přes 2 mil. Kčs. Tak toto lze hodnotit pozitivně. Nemůžeme být však spokojeni s tím, že nebyly zatím vytvořeny alespoň ty nejzákladnější sociální podmínky pro řidiče na výdejnách v Ledvicích, ale i na jiných výdejnách z hlediska možnosti občerstvení, záchodků a umýváren. Věřím však, že i tomuto zdánlivě malému problému bude věnována patřičná pozornost a že bude co nejdříve vyřešen. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslanci Polívkovi. Slovo má poslanec Vlastimil Sýkora, připraví se poslankyně Jaroslava Šenková.

Poslanec Vlastimil Sýkora: Vážené soudružky a soudruzi poslanci. Severomoravský kraj je vzhledem k mimořádné koncentraci průmyslu na poměrně malém území jedním z rozhodujících činitelů při plnění a respektování národohospodářského plánu ČSR. Ostravská průmyslová aglomerace je základním územím celkem pro těžbu kamenného uhlí, kterého se zde těží více než 90 % celkové těžby ČSR, což představuje více než 24,5 milionů tun kvalitního černého uhlí. Těžba a racionální využití tohoto nerostného bohatství má značný význam při výrobě elektrické a jiné energie, i když na druhé straně nutno konstatovat, že potřeba všech energií pro plynulý chod ostravské průmyslové aglomerace přesahuje vlastní výrobní možnosti. V Severomoravském kraji se spotřebuje za jedno čtvrtletí skoro 700 miliónů kWh a je pochopitelné, že výrobní závody ostravské průmyslové aglomerace byly svým způsobem vážně poznamenány lednovou energetickou krizí. Celková energetická bilance poznamenala především počátkem letošního roku největší odběratele, i když byl zaveden velmi přísný a důrazný systém kontroly odběru především elektrické energie. Zde nutno mít na zřeteli, že struktura průmyslových závodů na Ostravsku, především největších hutnicko-strojírenských podniků, jako jsou např. Vítkovice, NHKG a Třinecké železárny VŘSR, klade mimořádné nároky na spotřebu elektrické energie. V důsledku známých potíží nebyl u 107 průmyslových podniků v Severomoravském kraji splněn v I. čtvrtletí letošního roku plán výroby v hodnotě skoro 40 miliónů Kčs. Tato skutečnost mobilizovala iniciativu pracujících tak, že výpadek výroby byl nahrazen ve výrobě zboží do konce měsíce května t. r., i když ne vždy v požadovaném sortimentu.

Proti stejnému období minulého roku, tj. roku 1978, za údobí leden až květen se hrubá výroba zboží v letošním roce zvýšila o 2,2 %, což představuje částku 937 mil. Kčs, takže výroba zboží byla v našem Severomoravském kraji splněna na 100 %. Byly splněny dodávky pro investiční výstavbu na 100,8 %, rovněž byl splněn vývoz jak do socialistických zemí, tak kapitalistických zemí při zachování dodávek pro vnitřní obchod. Nebyl splněn plánovaný zisk o 3,8 %, byly ale naopak podkročeny použitelné zásoby o 2,1 %, a což je velmi potěšitelné, byly splněny v plánované míře i náklady na 1 Kčs upravených výkonů.

Před pracující našeho Severomoravského kraje byly v této pětiletce postaveny nové pracovní úkoly, které právě mají za úkol zvýšit výrobu elektrické energie: jedná se o výrobu rozhodujících komponentů pro nově budované jaderné elektrárny, jejíž provoz má výrazným způsobem ovlivnit spotřebu fosilních paliv. Výbor ČNR pro průmysl a stavebnictví se při svém poslaneckém průzkumu zabýval komplexností postupu výstavby těchto zařízení včetně návaznosti na sociální a bytový program. Poslaneckým průzkumem bylo zjištěno, že všechny podniky, které se podílejí na tomto mimořádně náročném programu, plní své úkoly v souladu s požadavky národního hospodářství a že i bytová a sociální politika, kterou koordinuje Národní výbor města Ostravy, je v relaci se současnými potřebami a že poskytuje záruku moderního, uspokojivého bydlení zaměstnanců, kteří v těchto nově budovaných provozech budou pracovat. Poslaneckým průzkumem bylo zjištěno, že investiční výstavba respektuje nové moderní konstrukce, zabraňuje tepelným ztrátám a využívá nových materiálů i technologií k docílení minimálních energetických ztrát. Realizovaná opatření jak v průmyslové výrobě, tak i při regulaci spotřeby energie mimo výrobní sféru prokázala, že v podmínkách Severomoravského kraje byla se vší odpovědností uskutečněna opatření ÚV KSČ i vlády ČSSR při regulaci spotřeby energie. Pozitivním zjištěním je i skutečnost dokonalé vazby stavebních a montážních závodů i dodavatelů technologického zařízení při nové výstavbě a dobrá organizace práce, jak jí například realizují Vítkovické stavby a oborový podnik VÍTKOVICE, železárny a strojírny, přináší i v této sféře kooperačních vztahů velmi dobré výsledky. Odpovědně k regulaci spotřeby paliv a energie přistupovaly především rozhodující podniky našeho kraje a stojí za zmínku, že právě největší podniky nepřekročily plánovanou spotřebu elektrické energie a že naopak realizovanými opatřeními, mezi něž na jedno z čelných míst patří i realizace změněné pracovní doby a zvýšení směnnosti, dosáhly naopak snížení spotřeby elektrické energie na jednotku výroby. Značnou zásluhu na splnění plánovaných úkolů za prvních 5 měsíců letošního roku v našem kraji má dobře organizovaná socialistická soutěž, účinná politicko-ekonomická agitace a přístup stranických, odborových i hospodářských orgánů při mimořádné mobilizaci pracovních sil. Toto je, soudružky a soudruzi, slovo a přínos ostravských horníků a hutníků a všech ostatních pracujících Severomoravského kraje pro splnění velmi náročných úkolů čtvrtého roku 6. pětiletky, ve kterém, stejně jako v předcházejících a i budoucích letech, bude Severomoravský kraj zachovávat svou prioritu především při těžbě černého uhlí, v oblasti hutní výroby a v oblasti těžkého strojírenství.

Soudružky a soudruzi, dovolte, abych konstatoval, že pracující Severomoravského kraje udělají vše pro to, aby tak, jako bylo manko vzniklé v důsledku energetické situace počátkem roku beze zbytku vyrovnáno, aby byly splněny celoroční výrobní úkoly. Myslím si a jsem o tom hluboce přesvědčen, že rozvoj výrobních sil, jejich využití a iniciativa jaká je v naší oblasti, by se měla nejen přenášet, ale i aplikovat na další odvětví národního hospodářství. Doporučuji všem využít zkušeností pracujících z Ostravska, kteří vám je velmi rádi předají, aby byl úspěšně završen rozvoj naší vyspělé socialistické společnosti.

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji soudruhu poslanci Sýkorovi. Hovoří s. poslankyně Jaroslava Šenková a jako poslední je do rozpravy přihlášena poslankyně s. Milada Tořová.

Poslankyně Jaroslava Šenková: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, v úvodu dnešního jednání jsme vyslechli podrobnou zprávu vlády o výsledcích loňského roku a o jeho finančním vypořádání, přednesenou ministrem financí ČSR s. Tlapákem. V jeho vystoupení i ve vystoupení společného zpravodaje však bylo současně poukázáno na některé pozitivní i negativní výsledky loňského roku. Na těchto výsledcích se kladným i negativním způsobem podílelo také naše zemědělství, potravinářský průmysl, lesní a vodní hospodářství.

Chtěla bych se proto ve svém vystoupení zabývat některými problémy rozvoje uvedených odvětví ve vztahu k výsledkům rozpočtu za rok 1978. Je všeobecně známo, a proto myslím, že to nemusím zdůrazňovat, že zemědělská výroba do určité míry podléhá klimatickým vlivům. Jsme toho svědky v současném období, kdy měsíční sucha zanechala své stopy na rostlinné výrobě. Nyní přišly deště a pozitivně působí na vývoj našich zemědělských plodin. To nás všechny, ale především zemědělce, nutí zamýšlet se, jak zabezpečit plánovaný rozvoj zemědělství a jak to, co vypěstujeme, co nejlépe sklidit.

V této souvislosti lze říci, že každý rok je v zemědělství svým způsobem unikátní a vyžaduje jiné přístupy, jiná organizační opatření a promyšlené vynakládání pracovního úsilí. Navíc je v tomto směru důležité to, že na rozdíl od průmyslu nelze výpadky způsobené klimatickými vlivy nahradit prodlouženými pracovními směnami nebo směnami uskutečněnými v náhradních termínech. Vyplývá to z toho, že především v rostlinné výrobě je pracovní proces vzhledem k jeho biologickému charakteru oddělen od výrobního procesu.

Z těchto hledisek jsme také ve výboru vycházeli při hodnocení výsledků loňského roku. Klimatická zvláštnost třetího roku 6. pětiletky v některých případech ovlivnila negativně vývoj vegetace a sklizeň zemědělských plodin. V důsledku toho nebyla splněna produkce cukrovky, krmných plodin, řepky, luštěnin a chmele. Důsledky se projevily v určitých problémech v živočišné výrobě. Přitom nechci přehlížet i to, že v zemědělství nebyly vždy plně využity všechny možnosti a mobilizovány možné rezervy.

Ke kladným výsledkům patří, že bylo dosaženo dobré úrody obilnin, lnu, brambor a některých druhů zeleniny. Také v živočišné výrobě byla překročena úroveň roku 1977, a to u nákupu jatečných zvířat o 5,4 %, drůbeže o 7 %, mléka o 2 % a vajec o 4 %. Poměrně příznivě se vyvíjely stavy hospodářských zvířat, i když se vzhledem k problémům s výrobou krmiv nepodařilo zabezpečit plně plánovaný růst užitkovosti.

Když jsme tyto věci projednávali ve výboru pro zemědělství a výživu, vycházeli jsme z toho, že prohlubování, poznání a uplatňování vědeckotechnických poznatků v praxi v plném rozsahu a komplexně postupně stále více snižuje vliv počasí, lépe řečeno jeho podíl na výkyvech výnosů v rostlinné výrobě. Proto jsme značnou pozornost věnovali dodávkám zemědělské techniky a chemických prostředků do zemědělského výrobního procesu. Přitom jsme konstatovali, že vstupy do zemědělství z jiných odvětví tvoří v současné době zhruba 2/3. Z toho vyplývá několik vazeb, o kterých jsme také při jednání ve výboru diskutovali.

V současné době probíhá v zemědělství rychlý růst koncentrace a specializace zemědělské výroby. Především zde je možné a účelné v co nejširším rozsahu a co nejefektivněji uplatňovat nové vědecké poznatky. V návaznosti na tento proces je nutné upozornit, že ne vždy naše plánování i způsob řízení jej plně respektuje a využívá k dalšímu rozvoji naší ekonomiky. To je jeden problém, na který bych chtěla upozornit. Další problém je v tom - zejména v některých okresech že technika dodávaná do zemědělství nemá potřebnou skladbu a komplexnost. V některých případech jsou její dodávky na takové úrovni, že nezabezpečují ani prostou reprodukci. To samozřejmě má nedobrý vliv nejen na plnění agrotechnických termínů, na potřebný růst produktivity práce, ale také na realizaci vědeckotechnického pokroku v zemědělské výrobě. Chceme ve výboru tyto problémy sledovat. Domnívám se, že by jim měly věnovat pozornost příslušné státní a řídící orgány.

Dosavadní zkušenosti i ze substitucí živé práce prací zhmotnělou ukazují na zvyšování nákladů v zemědělství. Často o tom ve výboru diskutujeme. Při projednávání na dnešním jednání pléna byly mimo jiné vysloveny názory, že dvoutřetinový podíl vstupů v návaznosti na pohyb cen dodávaných prostředků zde též sehrává určitou úlohu. V této souvislosti byl uveden příklad z jednoho družstva, v němž fyzicky vzrostly opravy práce od cizích a dodávky prostředků za tři roky celkem nepatrně, ale ve finančním vyjádření asi trojnásobně. Je v tom i podíl na potřebném růstu efektivnosti vynakládaných prostředků. Toho jsme si byly ve výboru vědomi. Bylo však zajímavé srovnat, zda tyto nároky na efektivnost jsou také v jiných oblastech, případně v jiných odvětvích.

Vážené soudružky a soudruzi, tyto poznámky samozřejmě neukazují vše, co jsme projednali a co sledujeme v našem výboru. Domnívám se však, že vzhledem k závěrečnému účtu patří k aktuálním problémům, na něž je třeba upozornit.

Dovolte mi ještě krátce pohovořit o výsledcích v potravinářském průmyslu. Za loňský rok byl plán splněn na 100,1 %. Vnitřnímu trhu zůstal potravinářský průmysl dlužen 0,8 %, ale do zahraničí překročil svůj úkol. Na těchto výsledcích se podílel uvedený rozvoj zemědělské výroby, ale také reagence trhu včetně některých odbytových problémů na našem vnitřním trhu.

Lesní hospodářství překročilo své úkoly směrem k vnitřním potřebám naší ekonomiky i ve vývozu. Za zamyšlení však stojí některé problémy, které souvisejí s růstem ploch kalamit a s obtížemi ve využití vytěžené dřevní hmoty. Také těmto otázkám věnujeme ve výboru pozornost a informovali jsme o nich příslušné orgány. Domníváme se, že na naše upozornění bude reagováno.

Také pracovníci vodního hospodářství zabezpečují velmi náročné úkoly, neboť voda - mám na mysli čistá, pitná voda - se v řadě případů stává limitujícím faktorem rozvoje naší ekonomiky, snad nejkonkrétněji našeho zemědělství a potravinářského průmyslu, ale i v dalších odvětvích. Také bych chtěla zdůraznit, že je důležitou podmínkou rozvoje životní úrovně, životního prostředí a rozvoje bytového fondu.

Domnívám se, že vážnost těchto otázek teprve v současné době plně vstupuje do své aktuálnosti a že právě v současné době poznáváme potřebnost řešení v této oblasti. Současně však vystupuje řada problémů, které se nám nezdály být problémem a které bude nutné v nejbližší době dát na pořad dne a řešit.

Mám za to, že bychom měli poděkovat pracovníkům uvedených odvětví za jejich úsilí vynaložené v loňském roce a současně vyslovit přesvědčení, že neméně tak úspěšně budou reagovat na současné a budoucí úkoly.

Na závěr doporučuji schválit závěrečný účet ČSR za rok 1978 předložený vládou ČSR. Děkuji za pozornost. /Potlesk./


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP