Úterý 26. června 1979

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji soudružce Divilové, prosím dalšího diskutujícího soudruha ing. Ladislava Kubíčka a připraví se poslankyně Marie Rylková.

Poslanec ČNR ing. Ladislav Kubíček, DrSc.: Soudružky a soudruzi poslanci, v naší ekonomice se neustále naléhavěji prosazuje požadavek zvyšování efektivnosti společenské výroby. Jde především o snižování nákladů na výrobu, snižování spotřeby surovin, materiálu, energie a živé práce.

Dovolte, abych se v této souvislosti dotkl jedné, ale zato velmi významné složky úspor, a to jsou paliva a energie. Světová spotřeba prvotních energetických zdrojů neustále roste. Za dvacet let od roku 1955 do 1975 vzrostla 2,5x, tj. průměrně zhruba asi o 4,7 % ročně. Přitom je ale třeba si uvědomit, že světové zásoby ropy, plynu i uhlí jsou omezené, jejich dobývání je investičně stále náročnější, a proto i jejich cena se neustále zvyšuje.

Československo se svou měrnou spotřebou prvotních zdrojů energie řadí mezi průmyslově nejvyspělejší státy světa a v Evropě bylo v roce 1975 z tohoto hlediska na druhém místě. Tak vysoké měrné spotřebě však neodpovídá tvorba národního důchodu na jednoho obyvatele a ve srovnání s průmyslově vyspělými státy Evropy je naše měrná spotřeba energetických zdrojů v přepočtu na vytvořený hrubý domácí produkt vyšší o 20-30 %. I když některé příčiny jsou dány strukturou průmyslu, strukturou výroby i účinnosti některých zastaralých základních fondů, hlavní příčinu vidíme v nedostatečné úrovni řízení energetické politiky, plýtvání palivy a energií v průmyslu, zemědělství, stavebnictví, dopravě i komunálně bytovém hospodářství. Ceny paliv a energie jsou u nás relativně nízké a tvoří ve většině odvětví jen malý podíl na výrobních nákladech a v rodinném rozpočtu nehrají významnou roli.

Těmito otázkami se proto zabývala federální i národní vlády, které za jednu z nejdůležitějších otázek současné doby považují právě problematiku hospodaření s energií a s energetickými zdroji. Uložily proto příslušným orgánům úkol vytvořit podmínky pro snížení potřeby energie na všech úrovních národního hospodářství.

Proto ministerstvu výstavby a techniky ČSR připadl úkol především na úseku investiční výstavby terciární sféry. Komplexní bytová výstavba vyžaduje obrovské tepelné zdroje. Podle úvahy krajských národních výborů při přípravě výstavby bytů a odpovídajícího občanského vybavení v 7. pětiletce se jeví potřeba tepelné energie pro vytápění a přípravu teplé vody v rozmezí 17,5 - 22,1 MWh/ rok na průměrný byt. Při předpokládané výstavbě 230 tis. bytů vytápěných z centralizovaných zdrojů jen výstavba sídlišť vyžaduje zajistit zdroje o kapacitě cca 4,0 mil. MWh/ rok, což představuje asi 654 tis. měrného paliva.

Byla proto novelizována norma pro tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Je zpřísněn ukazatel tepelného odporu svislých stěn a k odstranění anonymity ve spotřebě tepla a teplé vody v domácnostech je třeba uvést v život opatření k měření spotřeby v nových bytech a postupná montáž měřících zařízení ve stávajícím bytovém fondu dle možností výroby.

Náročné úkoly ve snižování energetické spotřeby vyžadují, aby i osobní hmotná zainteresovanost všech pracovníků, kteří mohou ovlivnit efektivnost hospodaření v této oblasti, byla výrazněji zaměřena na dosahování úspor ve spotřebě paliv a energie. K usměrnění mzdové praxe vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ústřední radou odborů "Zásady osobní hmotné zainteresovanosti na hospodaření surovinami, materiály, palivy a energií".

Tyto celostátní zásady byly pozitivním krokem v soustavě mzdových forem a měly by být impulsem pro všechny stupně řízení.

Ze zkušeností ministerstva práce a sociálních věcí ČSR však vyplývá, že jednotlivé resorty do začátku letošního roku nepřikládaly hmotné zainteresovanosti dostatečný význam. Např. v organizacích ministerstva průmyslu ČSR bylo zainteresováno cca 11 % pracovníků odvětví, naproti tomu v odvětví zemědělství je uplatnění hmotné zainteresovanosti teprve v počátcích.

Ministerstvo stavebnictví ČSR příkazem ministra č. 15 z října loňského roku rozpracovalo opatření k zabezpečení výrobních úkolů resortu s ohledem na situaci v zásobování palivy a energií.

Bylo uloženo zpracovat vývoj měrných spotřeb paliv a energie v resortu na období 7. pětiletky, přitom stanovit maximální limity objemů výroby u sortimentu výrobků zvlášť náročných na paliva a energii.

Generálním ředitelům VHJ a stavební a průmyslové výroby a ředitelům přímo řízených organizací bylo uloženo bezpodmínečně zabezpečovat úkoly stanovené stavebnictví státním plánem k rozvoji palivo energetické základny, z nichž některé mohou pozitivně ovlivnit průběh zásobování palivy a energií, zejména u těchto staveb: Velkolom Maxim Gorkij, Elektrárna Počerady, Prunéřov, Chvaletice, Tranzitní plynovod, včetně kompresních stanic a souboru staveb zabezpečujících těžbu a dopravu uhlí v Severočeském hnědouhelném revíru a jaderné elektrárně Dukovany.

Základní podmínkou úspěšného postupu při zvyšování efektivnosti ve využívání paliv a energie a sestavení reálného plánu racionalizačních opatření je soustavné provádění rozborů energetického hospodářství a trvalé upřesňování možnosti snižování energetických ztrát. Dobrou činností v této oblasti bylo za rok 1978 dosaženo v resortu ministerstva stavebnictví ČSR vyšších úspor proti plánu o cca 20 tis. t měrného paliva. Je, však třeba konstatovat, že vedle výrobních organizací, které pojímají oblast racionalizace jako ucelený komplex činnosti, který ovlivňuje technický rozvoj, projekci, realizaci i konečnou spotřebu a realizují účelné racionalizační akce vysoké technické úrovně, existují závody s nedostatečnou zodpovědností v přístupu k úkolům státního programu racionalizace.

Také v resortu ministerstva průmyslu ČSR, který se řadí mezi přední spotřebitele všech druhů paliv a energie, je jedním z hlavních úkolů racionalizačního hospodaření otázka hospodaření s energií. Nedostatek paliv a energie přímo ovlivňuje plnění výroby resortu, což se velmi názorně projevilo v letošním lednu. Ministerstvo průmyslu nastoupilo proto cestu k zabezpečení úspor metodickým řízením a systematickou a trvalou činností na všech úsecích hospodářského vedení.

O správnosti nastoupené cesty svědčí výsledky úspor dosažené za rok 1978, kdy skutečné úspory dosáhly výše 378 tis. t měrného paliva, což představuje 3,2 % z celkové plánované spotřeby paliva v předchozím roce. Bylo toho docíleno snížením normy ve spotřebě el. energie u 18 a snížením spotřeby tepla u 16 výrobků a dobrých výsledků resort dosahuje ve využívání druhotných energetických zdrojů, nebo´t v současné době se odpadní palivo využívá na 68 % a teplo na 82 %. Za dobré výsledky v této oblasti vděčí resort především k. p. Chemopetrol, Spolaně Neratovice, Chemickým závodům v Litvínově, Přerovským chemickým závodům, Papírnám Štětí, dřevařským závodům ve Volarech, Plané a dalším.

V této souvislosti nelze opomenout uplatňování polovodičové technik, která byla realizována u 379 akcí. K dosažení dobrých výsledků přispěla i řada činitelů: především se kladně projevila iniciativa kolektivů na závodech.

Resort si vytyčuje úkol snížit měrnou energetickou náročnost na 1 mil. Kčs hrubé výroby do roku 1985 proti dnešní úrovni o 10 %.

Přes celkem dobré výsledky dosahované v úsporách zdrojů je nutno konstatovat, a to platí obecně, že se problematikou úspor paliv a energií zabývá příliš úzký okruh lidí, především z oblasti energetických provozů. Ostatní pracovníci jsou převážně zainteresováni na řešení a plnění výrobních úkolů a energetické hledisko je pro ně stále druhořadá záležitost. Za účelem zlepšení tohoto stavu je třeba důsledné kontroly vedení resortů, především uplatňování příkazů ministrů, které k tomu účelu byly vydány.

Otázkám úspor, paliv a energie, surovin a využití základních fondů musí i výbor pro průmysl a stavebnictví věnovat soustavnou pozornost a ve své kontrolní činnosti sledovat plnění těchto úkolů a upozorňovat na nedostatky. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Kubíčkovi a prosím, aby se ujala slova poslankyně Marie Rylková. Připraví se poslanec Cyril Kuklínek.

Poslankyně Marie Rylková: Vážené soudružky, vážení soudruzi. 13. zasedání ÚV KSČ v březnu letošního roku zdůraznilo velký význam objemných krmiv při zabezpečování krmivové základny živočišné výroby. V praxi to znamená vyrobit co nejvíce objemných krmiv, v nejvýhodnější kvalitě je sklidit, dobře konzervovat, bez ztrát uskladnit a co nejefektivněji spotřebovat. Úspěšné zvládnutí tohoto úkolu klade velké nároky na pracovníky v zemědělství a současně vyžaduje pomoc, zejména národních výborů a členů organizací Národní fronty při sklizni píce z menších nebo pro mechanizaci nepřístupných ploch.

Stavem zabezpečení výroby a sklizně objemných krmiv se v poslední době zabývaly stranické a státní orgány. Vzhledem k významu tohoto úkolu mám otázku na ministra zemědělství a výživy s. ing. Petříka, jak hodnotí dosavadní průběh sklizně objemných krmiv z první seče a jaká opatření resort případně ve spolupráci s dalšími orgány přijal, aby výsledky sklizně z první, ale i z dalších sečí byly co nejlepší a aby vše, co z objemných krmiv narostlo a ještě naroste, bylo sklizeno při zachování co nejvyšší krmné hodnoty a pokud možno beze ztrát. Děkuji. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslankyni Rylkové. Na její dotaz odpoví v závěru diskuse ministr zemědělství a výživy soudruh Petřík. Nyní prosím, aby se ujal slova poslanec Cyril Kuklínek a připraví se poslanec ing. Miroslav Mrázek.

Poslanec Cyril Kuklínek: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, při jednání ve výboru pro obchod, služby a dopravu, v souvislosti s úpravou pracovní doby jsme m. j. konstatovali, že obchodní organizace ve spolupráci s národními výbory zajistily rozšíření nákupních podmínek v odpoledních a večerních hodinách podle místních potřeb. V prodejní síti státního obchodu a v síti prodejen spotřebních družstev byla upravena prodejní doba u cca 3700 prodejen.

Problémem zůstává, aby v prodejnách byl po celou prodejní dobu dostatek základních druhů zboží každodenní potřeby. Napomáhají tomu např. u nás v Jihomoravském kraji národní výbory ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí, členy spotřebních rad a dohlížecích výborů, kteří organizují kontrolní akce, kde se zjišťuje skutečný stav na prodejnách před uzavírací prodejní dobou. Tyto namátkové kontroly ukazují, že v dosti četných případech ve večerních hodinách toto zboží na prodejnách není. Konkrétní fakta jsou projednávána za účasti vedoucích pracovníků obchodu a potravinářského průmyslu v krajské potravinářské komisi, v okresních a městské potravinářské komisi v Brně s uvedením příčin tohoto nedostatku a jsou vyvozovány i příslušné závěry. Ukazuje se, že některé příčiny spočívají v nedostatečných objednávkách vedoucích prodejen z obavy, aby toto zboží nezůstávalo na prodejnách. Další důvody vyplývají z nedostatku rozvozových plánů a v nedostatečných výrobních kapacitách některých podniků potravinářské výroby. Přitom zůstává skutečností, že úměrně s odstraňováním případů nedostatku zboží ve večerních hodinách rostou i náklady za neprodané zboží.

Dále se ukazuje, že v nákupu potravinářského zboží došlo k určitému přesunu nákupů do ranních hodin a u průmyslového zboží se změna pracovní doby nepříznivě promítla v realizaci tržeb, zejména při nákupech zboží dlouhodobé spotřeby. Proto při jednání ve výboru jsme vyslovili podporu, aby v prodejnách průmyslového spotřebního zboží byla alespoň 1 den v týdnu /snad by byl nejvhodnější čtvrtek/ prodloužena prodejní doba do 20.00 hodin tak, jak je tomu i v jiných zemích. V tomto směru je proto třeba dále zvyšovat informovanost spotřebitelů a seznamovat je s možnostmi a výhodami nákupu v odpoledních a večerních hodinách.

Dosud získané zkušenosti ale ukazují, že spotřebitelé zatím nevyužívají v důsledku neinformovanosti v plném rozsahu možnosti nákupu v odpoledních hodinách, zejména po 18. hodině. Obdobně je tomu i u služeb. Nákupní zvyklosti obyvatelstva se mění jen postupně a kromě základního přínosu provedených úprav - většího souladu pracovní a prodejní doby - se projevily i některé dílčí negativní jevy. Zavedením letního času můžeme dosud konstatovat, že prodejní doba v podstatě odpovídá potřebám spotřebitele. Další zkušenosti ukáží, zda bude nutné takto přistupovat ke změnám prodejní doby u prodejen průmyslového zboží, a to z důvodu ekonomiky provozu, spotřeby elektrické energie a nedostatku pracovních sil v obchodě, kde je zaměstnáno cca 80 % žen.

Při této příležitosti bych chtěl poukázat ještě na jeden problém. Během letošních veder se projevovaly nedostatky v zásobování obyvatelstva nealkoholickými nápoji a také nízko stupňovým pivem. Dodávky nápojů z potravinářské výroby vcelku byly sice v průměru za květen vyšší o 10 % proti loňskému roku, avšak toto zvýšení, jak ukazuje praxe, nestačí.

Obracím se proto na ministra zemědělství a výživy s. ing. Petříka s otázkou, v čem jsou příčiny váznoucího zásobování obyvatelstva uvedenými nápoji a j aká opatření byla přijata nebo se připravují k jeho úspěšnému zvládnutí v letním období, zvláště v době žňových prací?

K novým úpravám provozní doby u služeb došlo také od 29. ledna 1979, kdy byla přijata zásada, že u každého základního oboru služeb bude zajištěna jejich dostupnost alespoň v některém dni v týdnu nejméně do 19.00 hodin. Příznivé výsledky v tomto směru jsou zaznamenány i v našem Jihomoravském kraji, kde odbory místního hospodářství ONV přehodnotily současnou situaci z hlediska reakce na časový posun v souvislosti s úpravou pracovní doby a provedly příslušné prodloužení provozních dob. Tak např. z celkového počtu 491 holičsko-kadeřnických provozoven organizací komunálních služeb Jihomoravského kraje poskytuje služby po 18. hodině 282 provozoven a 350 provozoven zajišťuje sobotní služby. Obdobně je tomu i u kosmetiky, kde z 39 provozoven zabezpečuje služby po 18. hodině 29 provozoven a o volných sobotách 15 provozoven. U sběren prádla a šatstva z velkého počtu 380 provozoven zabezpečuje služby po 18. hodině 57 provozoven a sobotní služby 51 provozoven. Současně se ale v organizacích místního hospodářství v souvislosti s novou úpravou pracovní doby projevují tendence ze strany pracujících žen-matek požadovat sjednání kratšího pracovního úvazku, popřípadě i rozvázání pracovního poměru z důvodu péče o dítě, ačkoliv pravým důvodem často je vyhledání nového zaměstnání v místě bydliště.

Celkově však lze konstatovat, že podle dosud získaných poznatků a zkušeností je otázkám zabezpečení služeb občanům věnována ministerstvem obchodu ČSR, ministerstvem vnitra ČSR i příslušnými národními výbory zvýšená pozornost. Zvláště je nutné vyzvednout krajské a okresní koordinační komise, které se značnou mírou podílejí v těchto oblastech na plynulém chodu našeho života. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Kuklínkovi. Dále bude hovořit poslanec Mrázek a připraví se poslanec ing. Oldřich Paul.

Poslanec ing. Miroslav Mrázek: Vážené soudružky a soudruzi, při svém jednání o návrhu státního závěrečného účtu za rok 1978 se výbor pro plán a rozpočet zabýval mimo jiné také účinností výpočetní techniky. Jsme toho názoru, že tato problematika úzce souvisí nejen s racionálním hospodařením energiemi a působením vědeckotechnického rozvoje na ekonomiku, ale především s efektivností a hospodárností ve vynakládání rozpočtových prostředků, tedy s problémy, na něž s soustřeďuje dnešní jednání České národní rady. Dovolte mi proto, abych k ní řekl několik poznámek.

Zvyšující se složitost a náročnost řízení ekonomických a společenských procesů si vyžaduje stále větší množství pohotových informací. Proto se postupně začaly uvádět do praxe řídících orgánů všech stupňů počítače, jež se měly stát důležitým nástrojem zdokonalení řízení a měly být současně projevem vysoké technické úrovně našeho národního hospodářství. Hodnotíme-li s odstupem času, do jaké míry se toto očekávání splnilo, musíme konstatovat, že vedle řady pozitivních výsledků v nemálo případech nepřinesly to, co se od nich očekává. Dobrých výsledků bylo dosaženo tam, kde instalaci předcházel promyšlený záměr, bylo připraveno zázemí optimálního chodu počítače a vytvořeny potřebné kádrové, organizační a jiné podmínky. Kde tyto základní podmínky splněny nebyly, nastalo určité rozčarování, poněvadž počítače nepřinášely to, co obecně bylo proklamováno, tj. vysoké společenské úspory, především pracovních sil a jiných nákladů.

V současné době máme na území ČSR přes 1600 počítačů o celkové hodnotě 9,6 mld Kčs. Podle údajů ministerstva výstavby a techniky ČSR bylo v důsledku nasazení počítačů uspořeno relativně v české sféře

5. pětiletce více než 15 000 pracovníků a v 6. pětiletce se má uspořit přes 26 000 pracovníků. Tyto údaje ukazují, kolik pracovníků by bylo třeba navíc, kdyby počítače nebyly. Není to málo, ale určitě by tyto úspory mohly být daleko větší, kdyby všechny počítače byly nasazovány do optimálních podmínek. Naše zkušenosti z volebních obvodů však ukazují, že ne vždy byly optimální podmínky vytvořeny. Vláda ČSR, pokud je nám známo, si je dobře vědoma nedostatků, které dlouhodobě v oblasti počítačů přetrvávají, a proto v prosinci 1977 schválila Programové směry nasazování a využívání výpočetní techniky, které mají zabezpečit účelnou a efektivní činnost počítačů. Jako poslanci tyto směry podporujeme. Je však na místě podívat se, na půdě ČNR po půldruhém roce platnosti těchto směrů, jak jsou plněny.

Na základě poslaneckých zkušeností z řady volebních obvodů si dovoluji tvrdit, že jako celek plněny nejsou, mnohé úkoly jsou plněny neuspokojivě a staré známé nedostatky, jež vedly k přijetí zmíněného usnesení vlády, nadále přetrvávají. Proto bych rád doporučil předsedovi vlády ČSR, aby dal objektivně posoudit a zanalyzovat plnění usnesení vlády č. 386/77 včetně příčin, jejichž důsledným odstraněním by došlo i v této oblasti k výraznému zlepšení.

V čem vidíme ve výboru pro plán a rozpočet přetrvávající neracionálnosti v této oblasti? Pochopitelně se z míním jenom těch nejpodstatnějších.

Přesto, že počítače mohou přinášet významné úspory nákladů i pracovních sil, zejména v oblasti technologického řízení, kde navíc mohou výrazně přispívat ke zdokonalování výrobních procesů a zvyšování kvality výrobků, jsou počítače právě v této oblasti používány poměrně v malém rozsahu.

Většina počítačů instalovaných v ČSR slouží v oblasti informačních systémů a také zde se setkáváme nejvíce z různými nedostatky. Mezi základní považujeme např. tyto:

Pro zpracování poměrně jednoduchých úloh jsou používány složité počítače, jejichž možností pak není zdaleka využíváno. Zatím v minimální míře jsou využívány progresívní způsoby uchovávání údajů a různé analytické informace, tedy podklady, jež by nejvíce přispěly k zdokonalování řízení. Tím vzniká na jedné straně určité kapacitní nevyužití počítačů, ale na druhé straně vzniká ohromné množství informací, jejichž využití v řízení je obvykle minimální.

Dále, i když byly vytvořeny určité metodické předpoklady fungování tak zvaných automatizovaných systémů řízení, lze postup jejich realizace po osmi letech od jejich vyhlášení charakterizovat jako problematický. Přitom se zrovna na tuto činnost vydává ohromné množství prostředků z naší společné kapsy a mnohé úlohy z tohoto bloku se řeší dokonce v rámci státního plánu rozvoje vědy a techniky za prostředky státního rozpočtu.

Ve vlastní provozní praxi se pak ukazuje, že údaje z počítačů mají vysokou chybovost. Známe případy, že až polovina výsledků je chybných a je třeba tedy mimo sestav z počítače vyžadovat i původní výkazy, výsledky konfrontovat a opravovat čísla v počítačových sestavách. To je velice pracné, stojí to mnoho peněz, ale nejhorší je, že touto činností se zaměstnává mnoho lidí, kteří by mohli být využiti daleko efektivněji a v každém případě podstatně snižují vykazované úspory počtu pracovníků z titulu nasazování počítačů.

Jsme toho názoru, že mnohým chybám by bylo možno zamezit zabudováním optimálních kontrolních funkcí, ale v neposlední řadě zejména zkvalitněním programu. V programátorské práci jsou vůbec značné rezervy. Programy nejsou ve své logice sjednoceny a typizovány, nejsou stabilní a stále se opravují. Jejich vypracování trvá dlouho a je velmi drahé. Oponentury programu jsou většinou formální a těžko lze k nim získat za oponenty někoho jiné, než zase jiné programátory, i když u těchto pracovníků existuje zvláštní kolegialita.

Využití počítačů, soudružky a soudruzi, měříme počtem odpracovaných strojových hodin. Ovšem počet hodin provozu počítačů v podstatě neukazuje faktické využití těchto počítačů. To by se mělo opírat o skutečně provedený objem prací, o počet údajů reálně prošlých počítačem. Abonentům se však prodává strojový čas, nezávisle na tom, jaký skutečný objem práce byl vykonán, čímž vzniká tedy rozpor mezi zájmy společnosti a zájmy kolektivů výpočetních středisek.

Vzdor stále rostoucí rychlosti počítačů je operativnost získání výsledků z počítačů malá, objednatelé dostávají výsledky pozdě, a to je vážný nedostatek pro oblast řízení. Je jasné, že to není vina jen počítačů, ale i organizace práce a přípravy dat.

Samostatným vážným problémem může být problém s počítači dováženými z kapitalistických států, i když se tento dovoz nyní omezuje. Servisní technici ze závodů dodávajících tyto počítače mají plnou možnost získávat informace zpracovávané příslušným počítačem, což může mít charakter legální a vědomě připouštěné hospodářské špionáže, čemuž by mělo být za každou cenu zabráněno.

Mohl bych pokračovat ve výčtu existujících nedostatků, není však mým cílem negovat potenciální přínosy počítačů pro naše hospodářství. Šlo mi jen o to, abychom se poučili pro budoucnost a vyvarovali se známých chyb.

Domníváme se, že napříště budeme muset zavádět počítače s velkým rozmyslem, centrálně velmi přísně rozhodovat o jejich nasazování, a to jen v případech, kdy budeme mít perfektní důkazy o nepostradatelnosti počítače, o jeho optimálním nasazení, o dokonalé kádrové přípravě a o odpovídajících organizačních a technologických změnách v souladu s možnostmi nasazeného počítače. A především o skutečných úsporách, kterých bude nasazením počítače docíleno.

Známe případy, kdy takto komplexně bylo přistupováno k nasazování počítačů.

Například v koncernu ostravsko-karvinského revíru po přípravných pracích bylo zavedením výpočetní techniky reálně uspořeno 200 pracovníků. Odstraněním pracnosti a rozšířením okruhu zpracovaných informací a zpracováním složitých výpočtů umožněným technikou, která je k dispozici, se počítá s relativní úsporou dalších 300 pracovníků. Např. přímo jednoznačně prokazatelný efekt se projevil třeba v řešení subsystému železniční dopravy, kde urychlením oběhu vozů na důlních vlečkách podmíněným automatizovaným zpracováním informací je dosahováno ročních úspor v nákladech ve výši 3 mil. Kčs.

V rámci předprojektové přípravy automatizovaného systému řízení byla provedena rozsáhlá analýza v systému řízení koncernu, kterou neprováděli jen specialisté výpočetní techniky, ale do níž bylo zapojeno též 350 pracovníků odborných útvarů generálního ředitelství a podniků koncernu. Na základě této analýzy bylo specifikováno cca 180 úkolů, zaměřených na další zkvalitňování automatizovaného zpracování informací. Odhadovaný efekt po vyřešení těchto úkolů představuje v cílovém roce 1985 relativní úspory ve výši cca 175 mil. Kčs. Postupně dosahované výsledky řešení těchto úkolů ukazují již dnes, že tento odhad je zcela reálný.

Jistě není neskromné chtít, aby tak bylo postupováno vždy, aby se noví nabyvatelé počítačů poučili tam, kde nasazení počítačů zvládli efektivně. Vždyť tato progresívní technika je velmi náročná na výdaje společnosti a je třeba s ní co nejúčelněji hospodařit. Např. v roce 1978, který letos hodnotíme, se vložilo do pořízení nových počítačů v České socialistické republice cca 2 miliardy korun a neinvestiční náklady na provoz počítačů instalovaných jen ve výpočetních střediscích České socialistické republiky činily dalších cca 3 miliardy korun.

Z celé řady informací víme, že využití počítačů ve sféře řízené vládou České socialistické republiky je trvale vyšší než ve federálních organizacích a ve Slovenské socialistické republice. Zřejmě to souvisí s tím, jaká je věnována pozornost přípravě nasazování počítačů. Proto se domníváme, že by k těmto skutečnostem mělo být více přihlíženo i při rozdělování výpočetní techniky.

V komplexu bychom pak měli vytvořit stav, kdy počítače budou nasazovány jen tam, kde jsou nutné a kde jejich přínosy budou maximální. Jen tak dosáhneme stavu, že se s tanou důležitým prvkem dalšího rozvoje naší vyspělé socialistické společnosti. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Mrázkovi. Soudruh poslanec Oldřich Paul bude hovořit až po polední přestávce, která potrvá do 14.15. hod.

/Schůze byla přerušena ve 13.00 hodin a znovu zahájena ve 14.15 hodin./

/Po přestávce převzal řízení schůze místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam./


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP