Čtvrtek 26. října 1978

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Zbyňku Žalmanovi, slovo má poslankyně Marta Klimková, připraví se poslanec Jan Onderka.

Poslankyně Marta Klimková: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, na dnešním jednání hodnotíme výsledky rozvoje zemědělství a potravinářského průmyslu při plnění úkolů vytyčených XV. sjezdem Komunistické strany Československa. V souvislosti s dosaženými úspěchy oceňujeme činnost řídících orgánů i samotných pracovníků v zemědělství. Chtěla bych v této souvislosti připomenout, že 48 % z nich jsou ženy.

Proto mně dovolte, abych několika slovy ukázala, jak realizace Leninova družstevního plánu v zemědělství vytvořila lepší podmínky i pro život nás žen.

Samozřejmě ne všechno, o čem budu hovořit, budou mé osobní poznatky a zkušenosti.

Když vzpomínám na vyprávění své babičky o tom, jak se na vesnici žilo za buržoazní republiky, mnohdy si říkám, že to snad ani není možné, protože si to dost dobře neumím představit. Žena drobného a středního rolníka byla ve zvlášť těžkém postavení a ležela na ní nejen tíha odpovědnosti za domácnost, péči o děti, ale také značná část starostí za výsledky hospodaření.

Spolu s manželem měla starosti o to, aby se sklidila včas úroda, neuhynul dobytek, což by znamenalo velkou ztrátu. V takovém případě by mimo starosti o placení daní, poplatků a dluhů, případně úroků a starostí o zabezpečení výživy přibyly ještě další. Byla to především venkovská žena, která první ráno vstávala a po splnění každodenních povinností poslední uléhala.

Moje maminka toto dědictví a tyto povinnosti převzala jako mnoho jiných žen po předchozí generaci. Po trudných letech války přišlo osvobození a naděje na lepší život. Lidem se lépe dýchalo a s novým elánem přistupovali k budování osvobozené republiky.

V tomto období začala komunistická strana pečovat o ulehčení práce žen na vesnici, zejména budováním společných prádelen a dalších zařízení. To byla jedna z konkrétních forem pomoci, které moje matka a její vrstevnice vysoce ocenily a které upevňovaly jejich důvěru ke komunistické straně.

S touto důvěrou ženy přistupovaly k budování jednotných zemědělských družstev a usilovaly o řešení problémů souvisejících s rozvojem zemědělské socialistické velkovýroby.

Moje máma i sousedky často hovořily o tom, že naděje a důvěra, které vkládaly do realizace politiky strany při řešení zemědělské otázky je nezklamaly, ale naopak přinesly mnohem větší ulehčení práce než původně očekávaly.

Rozvoj zemědělských družstev a jejich upevňování jsem již prožila sama. Byly to někdy chvíle radostné, ale také chvíle, kdy jak se říká, šla hlava kolem. Ohlédnu-li se však na toto období, vidím, jak výrazně se život na vesnici změnil, zejména ve prospěch pracujících žen. Budovaly jsme školky, usilovaly o zdokonalení obchodní sítě a dalších zařízení napomáhajících usnadnit naši práci. V této souvislosti bych chtěla ocenit činnost Svazu družstevních rolníků a Svazu žen, která nám pomáhá realizovat záměry ke zlepšování životních podmínek i při organizování naší účasti na kulturním a zájmovém životě.

Postavení ženy na vesnici se za třicet let budování socialistického zemědělství podstatně změnilo. Dosažené úspěchy však neznamenají, že postavení žen a jejich život na vesnici dosáhl úrovně, která nevyžaduje další péči o zlepšování jejich pracovních i životních podmínek. V mnoha družstvech, a to jak v živočišné, tak i v rostlinné výrobě, kde pracuje převážná většina žen, nedosáhlo zejména pracovní prostředí odpovídající úrovně. Mnohde ještě chybí sociální zařízení, zpevněné vozovky a další náležitosti usnadňující a zpříjemňující práci.

Také v lékařské péči by se dalo hodně zlepšit, např. vybudováním závodních /družstevních/ středisek v sídelních obcích družstva, včetně výdejny léků, případně i ambulancí odborných lékařů.

V rozvoji družstevních jídelen bychom měli usilovat o možnost nákupu obědů, nebo alespoň polotovarů pro rodinu. To by znamenalo snížení pracovního zatížení žen a umožnilo jim i větší účast na aktivním politickém, kulturním a tělovýchovném životě.

Domnívám se také, že větší počet žen v řídících funkcích by pomohl nejen k radikálnějšímu řešení otázek souvisejících s úrovní pracovního a životního prostředí, ale že ženská důslednost by mnohdy byla ku prospěchu řízení i samotného výrobního procesu.

Soudružky a soudruzi, mohutný rozvoj výrobních sil v zemědělství i v celém národním hospodářství a dosahované výsledky umožňují v současné době kvalitativně novým způsobem řešit pracovní podmínky v zemědělství i života na naší vesnici. Na základě nově schváleného zákona o zemědělském družstevnictví a samozřejmě také na základě ekonomických výsledků se zavádějí taková opatření, která umožňují posunout úroveň života na vesnici a pracovníků v zemědělství včetně družstevních rolníků na novou úroveň, která je nesrovnatelně vyšší než byla v buržoazní republice a než je v současné době v zemědělství ve vyspělých kapitalistických státech.

Těchto několik poznatků ukazuje, jakým přínosem byla realizace zemědělské politiky KSČ pro řešení ženské otázky. Domnívám se, že mohu vyslovit přesvědčení, že i nadále se budou zlepšovat podmínky pro život žen pracujících v zemědělství a že mohu současně přislíbit, že my, ženy - družstevnice a pracovnice státních statků, uděláme vše pro to, aby se nám v budoucnosti žilo ještě lépe a radostněji. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslankyni Martě Klimkové. Poslanec Jan Onderka vystoupí po polední přestávce.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, upozorňuji vás, že v polední přestávce můžete v promítacím sále v přízemí budovy shlédnout dokumentární film "Vědomí důstojnosti". Pozvánka vám byla rozdána před schůzí a prosím, abyste se těchto promítání zúčastnili.

Přerušuji nyní schůzi do 14.00 hodin.

/Jednání přerušeno ve 12.37 hodin a znovu zahájeno ve 14.02 hodin. Řízení schůze převzala místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Soudružky a soudruzi poslanci, pokračujeme v přerušeném jednání. Dostali jste návrh usnesení, pokud budete mít připomínky, prosím, abyste je předložili u prezence.

Jako první bude hovořit poslanec Jan Onderka, dávám mu slovo.

Poslanec Jan Onderka: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Stálé pracovní skupině předsednictva ČNR pro otázky životního prostředí připadl úkol, seznámit vás při dnešním jednání s problémy ochrany a tvorby životního prostředí na vesnici. Soustředili jsme se na takové problémy, jejichž řešení nevyžaduje velkých prostředků, nýbrž především iniciativu funkcionářů národních výborů a občanů. To, co navrhujeme, nepředstavuje tedy komplexní řešení velkých problémů, ale přispívá k jejich řešení.

Jde v podstatě o tyto otázky: přezkoumání předpisů o zřizování malých vesnických skládek, sběru a třídění pevných odpadů, ozeleňování objektů zemědělské výroby a o likvidaci zbořenišť v intravilánu obcí.

Nejsložitější je pochopitelně problém právních norem, které jsem uvedl na prvním místě. Dosavadní právní úprava je roztříštěna a nerozlišuje, zdali se jedná o skládku, kam se vyvážejí odpady třeba z mnohamiliónového města, nebo o odpady z vesnice či chatové osady, kde je padesát čísel.

Národní výbor pochopitelně musí žádat dodržení zákonnosti a tedy všech příslušných předpisů, které se vztahují k této problematice. To už předem podlomí většinu iniciativy občanů. Doporučujeme proto, aby vláda dala pokyn k zintenzívnění prací na přípravě příslušného zákona, s přihlédnutím k potřebě energického zjednodušení celého řízení u malých skládek.

Druhá myšlenka v pořadí důležitosti je udělat pořádek ve sběru a třídění pevných odpadů z domácností. Sběrné suroviny namísto aby šly za občanem, vyžadují, aby občan šel za nimi. Tím nám unikají cenné suroviny v částkách, které asi nikdo nedokáže přesně vyčíslit, avšak které i při zběžném odhadu jdou do desítek milionů Kčs. Přitom je ve vyspělých průmyslových státech řada konkrétních příkladů, jak na to technicky jít. Avšak vždy zůstává rozhodující, že je nutné obrátit dosavadní stav zcela naruby. Národní podnik Sběrné suroviny musí jít za občanem a ne obráceně.

Méně náročné, ale z hlediska estetiky i praktické ochrany a tvorby životního prostředí velmi významné by bylo zajistit, aby už v projektech velkých zemědělských závodů bylo závazně pamatováno na obklopení těchto staveb zelení. Jde o určitou zábranu šíření pachů, o vodohospodářství a tvorbu kyslíku. Vši mněte si bývalých velkých statků nebo dvorů. Vždy harmonují s okolní krajinou prostřednictvím mohutných stromů. Naše velkovýkrmny a podobné stavby většinou trčí v okolní přírodě jako pěst na oko. Je jasné, že stoleté stromy nelze přesadit. Ale i ty musely být kdysi vysázeny.

Do této kategorie patří i likvidace různých zbořenišť v intravilánu obcí. Najdeme jich desítky a stovky. Přitom nejde o nic, než na půl dne si zajistit buldozér, jedno nákladní auto a brigádu občanů, na kterou každý rád půjde, protože se obec zbaví ostudy. To se domníváme je řešitelné s pomocí místních zemědělských nebo jiných podniků. A opět nejde jen o estetičnost vzhledu našich obcí. Stará zbořeniště jsou ideálním místem pro potkany a tím i pro roznášení nejrůznějších chorob.

Soudruzi poslanci i přítomní členové vlády ČSR, z uvedených podkladů zjistíte, že stálá pracovní skupina předsednictva ČNR pro otázky životního prostředí nenavrhuje žádné přehnané věci. Nenavrhuje zde řešit rozklad ionosféry freonovými plyny ze sprejů, ani záchranu světových oceánů, ale doporučuje věnovat na všech úrovních daleko větší pozornost než dosud zcela jednoduchým věcem, jejichž vyřešení však bude znamenat v ochraně a tvorbě životního prostředí krok vpřed. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci Janu Onderkovi, hovoří poslanec Jan Červinka.

Poslanec Jan Červinka: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych využil příležitosti, kdy plenární zasedání České národní rady projednává zprávu o dosavadním rozvoji zemědělsko-potravinářského komplexu ČSR při naplňování závěrů XV. sjezdu KSČ a seznámil vás stručně s výsledky, kterých při realizaci zemědělské politiky strany v posledním období dosahuje Svaz družstevních rolníků ČSR.

Jedním z rozhodujících úkolů Svazu je podílet se na zabezpečování hospodářské politiky strany, především získáváním družstevních rolníků k plnění úkolů socialistické zemědělské velkovýroby, podílet se na uplatňování výsledků vědy a technického pokroku, na zavádění moderních způsobů a forem organizace výroby, spoluvytvářet podmínky pro uskutečňování procesu koncentrace a specializace výroby v našich JZD.

Za základní formu získávání družstevních rolníků pro plnění a překračování úkolů státního plánu zemědělské výroby, která patří ve společenských organizacích k nejúčinnějším, považujeme rozvoj iniciativy pracujících a závazkového hnutí. K dosaženým výsledkům zemědělské výroby, o nichž ve svém vystoupení hovořil soudruh ministr Petřík, velkou měrou přispěla právě správným směrem organizovaná socialistická soutěž, pracovní iniciativa jednotlivců a kolektivů, která se dostala v posledních letech na masovou úroveň.

Tak např. v roce 1977 bylo na počest 60. výročí VŘSR v JZD v České socialistické republice uzavřeno celkem 41 970 závazků v celkové hodnotě 749 591 000 Kčs, které byly zaměřeny na plnění a účelné překračování plánovaných úkolů, ve výrobě a nákupu, na zvyšování efektivnosti a kvality práce, úspory krmiv, materiálu, energie a na zvyšování péče o pracující. Do jednotlivých forem socialistického soutěžení bylo zapojeno 223 000 družstevních rolníků. Tyto závazky byly splněny na 125 %. Obdobně byly letos v JZD v ČSR na počest 30. výročí Vítězného února uzavřeny závazky v hodnotě 636 270 000 Kčs.

Velkou péči věnuje Svaz družstevních rolníků rozvoji hnutí brigád socialistické práce a komplexně racionalizačních brigád. Naše úsilí se pozitivně projevuje ve výsledcích docílených soutěžícími kolektivy, zvláště v živočišné výrobě. Je potěšitelné, že do těchto vyšších forem socialistické práce je zapojen velký počet mladých lidí a zemědělských žen.

Od roku 1975 se počet kolektivů brigád socialistické práce zvýšil z 3986 na 6189 v polovině letošního roku. Stejně tak v našich JZD v současné době pracuje již 733 komplexně racionalizačních brigád, které vznikly na základě zkušeností z jiných odvětví teprve v nedávné době.

Svaz družstevních rolníků vynakládá velké úsilí na podporu zlepšovatelského a vynálezeckého hnutí, vědeckotechnické a ekonomické propagandy a organizování široké výměny zkušeností mezi JZD. Již po několik let ve spolupráci s resortními orgány organizujeme soutěže nejlepších JZD ve vynálezeckém a zlepšovatelském hnutí. V minulém roce naše okresní výbory uskutečnily více jak 1700 odborných školení, seminářů, aktivů a dnů nové techniky, kterých se zúčastnilo na 90 000 družstevních rolníků.

K rozšíření znalostí velkou měrou přispívají i obnovené družstevní školy práce, které se staly hlavní formou politické a odborné výchovy členů JZD. Ve školících střediscích při JZD a kooperačních seskupeních je do této formy výchovy ročně zapojeno průměrně 96 000 družstevních rolníků.

Soudruh ministr Petřík i další zde hovořili o úzké spojitosti výrobního procesu, zejména pak stability a produkce pracovních sil v zemědělství s pracovními a životními podmínkami pracovníků zemědělství.

Této vzájemné vazby jsme si dobře vědomi. Naše poznatky svědčí o tom, že dobrých výrobních výsledků dosahují JZD všude tam, kde je dbáno na vytváření příznivých podmínek, dobrého pracovního a životního prostředí, kde dochází k uspokojování společenských, kulturních a sociálních zájmů našich družstevníků.

Proto věnujeme ve svazové práci velkou pozornost komplexní péči o družstevní rolníky, podílíme se na řešení jejich sociálně ekonomických otázek. Dosáhli jsme pozitivních výsledků při zlepšování pracovního prostředí v JZD, zabezpečujeme společenskou kontrolu nad ochranou zdraví a bezpečnosti při práci, usilujeme o rozšiřování závodního stravování, zkvalitňujeme výběrovou rekreaci družstevníků a jejich rodinných příslušníků, kde vedle dosavadního způsobu zajišťování rekreace jdeme i cestou výstavby vlastních rekreačních zařízení.

Dobrých výsledků ve zlepšování životních podmínek pracovníků našich JZD bylo dosaženo společným úsilím s místními národními výbory a organizacemi Národní fronty, zejména při plnění volebních programů Národní fronty v rozvoji obcí.

V rámci plnění volebních programů a realizace akcí "Z" se JZD podílela především na výstavbě, rekonstrukci a opravách předškolních zařízení, základních devítiletých škol, prodejen a zařízení Jednoty, požárních zbrojnic, kulturních domů a některých dalších, veřejně prospěšných zařízení.

Soudružky a soudruzi, činnost Svazu družstevních rolníků při realizaci závěrů XV. sjezdu KSČ před několika měsíci posuzoval sekretariát a předsednictvo ÚV KSČ. Stranické orgány ocenily docílené výsledky, poukázaly kriticky na přetrvávající nedostatky v naší práci a zároveň schválily opatření ke zvýšení její účinnosti.

S rostoucími úkoly v zemědělské výrobě a požadavky na její efektivnost vstupuje stále více do popředí úloha Svazu družstevních rolníků při získávání širokého okruhu družstevních rolníků pro realizaci zemědělské politiky strany, plnění plánovaných úkolů a celospolečenských požadavků. V souladu s tím vystupuje do popředí i nutnost zvyšovat účast členů JZD na řízení družstev a zapojovat je do řešení otázek, týkajících se rozvoje zemědělského družstevnictví i zemědělské výroby jako celku. K zabezpečení musí Svaz družstevních rolníků rozvíjet ještě více a účinněji masově politickou práci mezi funkcionáři družstev i přímo na jednotlivých pracovištích.

Soudružky a soudruzi, celá naše organizace stojí v současném období před významným úkolem. Spolu s orgány resortu musí zabezpečit přípravu IX. celostátního sjezdu JZD, který vláda ČSSR v součinnosti s ústředním výborem Národní fronty ČSSR a ústředním výborem Svazu družstevních rolníků ČSSR svolává na 9. - 11. dubna 1979 do Prahy.

IX. celostátní sjezd JZD se bude konat v období 30. výročí IX. sjezdu KSČ, na kterém byla vytyčena generální linie socialistické přestavby vesnice. V rámci předsjezdové kampaně i vlastního sjezdu budou proto zhodnoceny politické, ekonomické a sociální přeměny s výsledky třicetiletého období výstavby socialistického zemědělství, které plně prokázaly sílu a životnost Leninova družstevního plánu v podmínkách ČSSR. Bude také vyzvednut význam dělnicko-rolnického svazku, který je příkladem politického systému naší společnosti.

IX. celostátní sjezd JZD zhodnotí realizaci závěrů XV. sjezdu KSČ a říjnového zasedání ÚV KSČ z roku 1975 k dalšímu rozvoji zemědělství a plnění resoluce VIII. celostátního sjezdu JZD z roku 1972. Přijmeme opatření k důslednému zabezpečení závěrů XV. sjezdu KSČ v dalším období a ke splnění úkolů zemědělství v 6. pětiletce.

Sjezd rovněž zhodnotí dosavadní činnost Svazu družstevních rolníků jako společenské organizace Národní fronty a přijme nové zaměření jeho činnosti v souvislosti s dalším vývojem zemědělského družstevnictví a třídy družstevních rolníků v probíhající etapě velkovýrobní přestavby a zprůmyslnění zemědělství.

Soudružky a soudruzi poslanci, chci vás ubezpečit, že ve spolupráci s resortními orgány budeme usilovat o to, aby celá příprava i vlastní průběh sjezdu se staly impulsem k rozvoji pracovní iniciativy, závazkového hnutí a socialistické soutěže všech družstevních rolníků a ostatních pracujících socialistického zemědělství ke splnění úkolů rozhodujících let 6. pětiletky, úkolů vytyčených XV. sjezdem KSČ. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci Janu Červinkovi, hovoří poslanec Věroslav Jedlička, připraví se poslanec František Rozhon.

Poslanec Věroslav Jedlička: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! I přes kladné hodnocení působení zákona o ochraně půdy uvedené ve zprávě vlády ČSR, zaznamenáváme stálý úbytek zemědělské a orné půdy, který za posledních 10 let činí v ČSR 69 000 ha zemědělské a 35 000 ha orné půdy. Rozloha naší vlasti a značná hustota osídlení způsobuje, že jsme zemí, kde na 1 obyvatele připadá jedna z nejnižších výměr zemědělské půdy.

Tento stav nutně vyvolává potřebu zvyšovat intenzitu zemědělské výroby, tzn. zvyšovat hektarové výnosy a vyrábět více rostlinných a živočišných výrobků na každý hektar zemědělské půdy. Vyžaduje to vkládat a stále účinněji využívat intenzifikační faktory cestou chemizace, vybavováním zemědělství potřebnou technikou i stavebními investicemi.

O úspěšném uplatnění intenzifikačních faktorů, včetně realizace vědeckotechnického rozvoje nás informovala vláda ve své zprávě. Domnívám se, že je nutno ocenit v tomto směru úsilí všech, kteří se aktivně na růstu zemědělské produkce podílejí. Zůstává však skutečností, že náročné úkoly XV. sjezdu KSČ, týkající se postupného dosažení soběstačnosti v produkci obilí a ve zvyšování soběstačnosti ve výrobě potravin vyžadují v tomto úsilí nepolevit.

Dovolte mi ukázat na několika příkladech z Jihomoravského kraje, jehož význam a podíl na celkových výsledcích v zemědělství není třeba zvlášť zdůrazňovat, nejen na dosažené výsledky, na pracovní úsilí, formy rozvoje iniciativy pracujících, ale také současně na některé problémy, které při zabezpečování plánovaných úkolů v zemědělství existují.

V našem kraji jsou zrniny pěstovány na ploše více jak 420 000 ha z toho kukuřice na zrno na 25 000 ha. Plánovaná produkce pro letošní rok byla 1 800 000 tun zrnin, to je 4,2 tuny z každého ha.

Splnit tento velmi náročný úkol při letošních mimořádných klimatických podmínkách a nestejném dozrávání obilí vyžadovalo sledovat stav dozrávání podle jednotlivých honů a odrůd a podle toho provádět výběrovou sklizeň.

Výsledkem tohoto opatření a celkové péče zaměřené na dosažení co nejlepších výsledků je skutečný hektarový výnos, který v celém kraji činí 4,56 tuny, tj. více o 3,5 q z každého hektaru oproti plánu. Za povšimnutí jistě stojí to, že 78 zemědělských podniků, to je prakticky každý čtvrtý, dosáhl výnosů vyšších než 5 tun a sedm podniků dokonce více než 6 tun po hektaru.

Zvlášť významný je úspěch v pěstování a ve sklizni obilovin v okresech Vyškov a Kroměříž. V obou případech na celé oseté ploše bylo dosaženo více než 5 tun z hektaru.

Také velmi dobré byly výnosy v okresech Vysočiny, kde například okres Třebíč dosáhl průměrného výnosu kraje.

Jedním z významných faktorů, který ovlivnil celkové výsledky kraje je komplexní uplatňování poznatků vědeckovýzkumné základny v zemědělské praxi. Na osmnácti modelových zemědělských podnicích v kraji jsou uplatňována opatření podle nejnovějších vědeckých poznatků s přihlédnutím k výrobním podmínkám. Dobré zkušenosti těchto podniků jsou přebírány ostatními zemědělskými podniky s přibližně stejnými výrobními podmínkami a výrobním zaměřením.

Při řešení obilního problému je patřičná pozornost věnována zejména uplatnění výkonných odrůd ozimé pšenice a jarního ječmene, osevním postupům a způsobu setí a zabezpečení sklizně s co nejnižšími ztrátami. Podstatně se také zkvalitnila agrobiologická kontrola porostů obilovin v zemědělských podnicích.

Soudružky a soudruzi, i přes tyto kladné výsledky, které jsem uvedl, je skutečností, že i v našem kraji jsou ještě rezervy. Spočívají především v kvalitě, včasnosti obdělávání půdy, v dalším a zlepšeném využívání chemických prostředků, v rozšíření letecko-chemické činnosti a v neposlední řadě ještě i v odrůdové skladbě pšenic, ječmenů, žita a v kvalitě osiva kukuřice na zrno. V této souvislosti bych chtěl připomenout, že stávající letecký park neumožňuje další potřebný rozvoj činnosti, jejíž předností jsou známy. Není dostatek strojů na aplikaci tekutých hnojiv a rozmetadel hnojiv. Nedostatek potřebné mechanizace pro úklid slámy má také své konkrétní dopady.

Soudružky a soudruzi, dalším významným faktorem při rozvoji zemědělské výroby jsou meliorace a celá problematika související s využitím vody a jejím hospodařením. V tomto směru má i Jihomoravský kraj své specifické problémy, zejména ve svých jižních okresech. Tato oblast, jak známo, patří k nejteplejším v České socialistické republice, je však chudá na vodní srážky. Nedostatek vody velmi často ovlivňuje negativně celkové výsledky v zemědělství. Přitom v okresech Znojmo, Břeclav a Hodonín vzhledem ke klimatickým a půdním podmínkám se počítá s výrobou zeleniny a ovoce na velkých plochách. Oprávněně se proto věnuje velká pozornost využití vody v zemědělské výrobě.

V současné době je v Jihomoravském kraji v provozu asi 21 000 ha velkoplošných závlah. Jejich výstavba je převážně zabezpečována dodavatelskými organizacemi ministerstva stavebnictví ČSR. Pro další úspěšnou výstavbu je zapotřebí nejen ponechat potřebné stavební kapacity, ale i vytvářet technicko-materiální podmínky pro splnění narůstajících úkolů v příštím období. V této souvislosti chci upozornit na potřebu urychleného rozpracování usnesení vlády ČSSR č. 157 ze dne 14. července 1977 tak, aby bylo možno včas a řádně připravit zabezpečení rozvoje závlah v 7. pětiletce.

I letos docílené výsledky potvrdily velký význam závlah. Hektarové výnosy na zavlažovaných pozemcích jsou v průměru vyšší o 30 %. Zatímco u nezavlažovaných obilovin se pohybovaly od 30-50 q, pak u zavlažovaných až na malé výjimky od 50-70 q z hektaru.

Toto srovnání nás přesvědčuje o potřebě řešit některé problémy a nedostatky, které v této oblasti existují. Jde například o vlastní řízení závlah, které je svěřováno různým organizacím, z nichž každá má určen hlavní obsah své činnosti. Vyskytují se však i potíže se zajišťováním náhradních dílů pro čerpací stanice. Již dnes je zapotřebí se zamýšlet nad technologickým zařízením, které by bylo výkonnější. Při ověřování některých poznatků jsme obdrželi připomínku, že nejsou jednotné zásady pro financování výstavby a provozu velkoplošných závlah v obou republikách. Odchylky nechci uvádět, ale je-li tomu tak, pak si myslím, že nestojí nic v cestě k zajištění jednotnosti.

Rozvoj závlah v Jihomoravském kraji je značný. Rozsah zavlažované půdy v jižní části kraje se má zvýšit na 45 000 ha po dobudování regulační soustavy na dolních tocích řek Dyje, Moravy, Svratky a Jihlavy. Úprava vodních toků a celého vodního hospodářství ovlivní krajinu zejména v okrese Břeclav, odstraní nebezpečí povodní a po vybudování Novomlýnských vodních nádrží bude možno značně rozšířit zavlažovanou plochu. Záměr je dokonce takový, že v roce 2000 by se mělo v Jihomoravském kraji zavlažovat 215 000 ha půdy.

Těmito otázkami komplexního řešení jsme se v orgánech České národní rady zabývali a vysoce jsme ocenili úsilí i komplexnost přístupu při jejich řešení.

Současně jsme však získali poznatek, že tento rozvoj vyvolává objektivní potřebu zajistit dostatek středoškolských a vysokoškolských kádrů, které zajistí efektivní využití těchto významných a nákladných investic. S ohledem na vysokou koncentraci závlah v Jihomoravském kraji dávám ke zvážení příslušným orgánům, zda by neměla být na

Vysoké škole zemědělské v Brně zaměřena výuka na meliorace, se zvláštním zřetelem k odvodňování, závlahám a půdní ochraně v závlahových podmínkách.

Závěrem chci, soudružky a soudruzi říci, že docílené výsledky, za nimiž je zapotřebí vidět především lidi, jejich obětavou a poctivou práci, spolu s mobilizovatelnými rezervami nás opravňuji vyslovit přesvědčení, že lze i v příštím období zabezpečit v Jihomoravském kraji náročné úkoly. Bude však nutné pozorněji sledovat potřeby, které tento rozvoj vyžaduje. /Potlesk./


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP