Čtvrtek 26. října 1978

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu dr. Jiráskovi za jeho zprávu.

Soudružky a soudruzi, doporučuji, aby pro přípravu návrhu usnesení k projednávané zprávě vlády byla zvolena návrhová komise v tomto složení: předseda komise - posl. dr. Jan Jirásek, její členové: posl. ing. Jaromír Hájek, posl. Zbyněk Žalman, posl. Věroslav Jedlička a posl. Marie Šmotková.

Má někdo připomínky k tomuto návrhu? Nemá. Můžeme tedy o návrhu hlasovat.

Kdo souhlasí s tím, aby byla zvolena návrhová komise v uvedeném složení, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo. 

Děkuji. Tím je návrhová komise zvolena. Prosím její členy, aby se o polední přestávce sešli k poradě v místnosti č. 28 v I. poschodí.

Zahajuji nyní rozpravu k projednávané zprávě vlády.

Do rozpravy se přihlásilo celkem 14 poslanců. Prosím, aby jako první vystoupil poslanec Václav Trejbal, připraví se poslanec ing. Václav Růžička.

Poslanec Václav Trejbal: Vážené soudružky a soudruzi, výbory ČNR ústavně právní a pro zemědělství a výživu se ve společné schůzi zabývaly stavem základních právních předpisů na úseku zemědělství a jejich účinností pro řešení současných úkolů tohoto, pro společnost tak významného odvětví.

Podkladem pro jednání byla zpráva ministra zemědělství a výživy ČSR, která hodnotí účinnost právních předpisů zejména z hledisek, jak napomáhají upevňování výrobních vztahů v zemědělství, jak vytvářejí prostor pro další perspektivní rozvoj koncentrace a specializace zemědělské výroby a jak umožňují uplatňovat nové poznatky vědy a techniky v praxi.

Předložená zpráva konstatuje na základě rozboru obsahové náplně základních právních předpisů a jejich aplikace v praxi, že předpisy obsahují v oblasti nadstavby potřebné právní prostředky sloužící k rozvoji materiální základny zemědělství.

Jde zejména o právní předpisy pro další rozvoj rostlinné a živočišné výroby jako základu pro splnění úkolu vytyčeného listopadovým plénem ÚV KSČ v roce 1974 a potvrzeného XV. sjezdem KSČ, kterým je postupně dosáhnout soběstačnosti ve výrobě zrnin a dále zvyšovat naši celkovou soběstačnost ve výrobě potravin.

Zákon o rozvoji rostlinné výroby a předpisy, které jej provádějí umožňují zabezpečovat výrobu osiva a sadby, jakož i výrobu potravin správné vyživovací hodnoty, surovin potřebných pro zpracovatelský průmysl a také výrobu krmiv pro hospodářská zvířata. Obsahují také ustanovení, která zavedla povinnost vyrábět osivo a sadbu jen z povolených odrůd a dávat do oběhu jen uznané osivo a sadbu. Podle těchto předpisů jsou pěstitelé také povinni účinnými opatřeními předcházet výskytu a šíření škůdců, jak formou vnitřní karantény, tak i vnější karanténou při dovozu a průvozu rostlinného zboží.

Rád bych se v této souvislosti dotkl některých otázek, které souvisejí s aplikací právních předpisů v oblasti rozvoje rostlinné výroby a předpisů na úseku veterinární péče.

Mohu potvrdit, že vzrůstá význam rostlinolékařské péče a že tato péče je předmětem pozornosti pracovníků řídící i výrobní sféry. V oblasti rostlinolékařské péče se však postrádá existence a právní vyjádření hlavního ústavu ochrany rostlin, který by koordinoval a usměrňoval plány výzkumu a zkoušek a prováděl syntézu dosažených výsledků. Je tedy třeba přivítat přípravu nového zákona o rostlinolékařské péči, kterou se zabývá federální ministerstvo zemědělství a výživy ve spolupráci s ministerstvy zemědělství a výživy republik. Zákon vytvoří dosud chybějící právní a institucionální předpoklady pro účinnou ochranu rostlin jak z hlediska produkce nezávadných potravin, tak z hlediska životního prostředí.

Ústavně právní výbor ČNR se již v roce 1976 zabýval stavem a účinností základních právních předpisů na úseku zemědělství. Dal podnět k tomu, aby ministerstvo zemědělství a výživy ČSR prověřilo účinnost zákona o veterinární péči, který byl přijat v roce 1961 a lze důvodně předpokládat, že je z hlediska nových poznatků vědy a praxe již zastaralý. Výbory ČNR ústavně právní a pro zemědělství a výživu nyní ve společné schůzi konstatovaly, že vydání nového zákona, který je rovněž v působnosti federace, je připravováno a že jsou postupně řešeny věcné problémy, které tuto právní úpravu podmiňují.

V této souvislosti je nutné zdůraznit, že nový obsah veterinární péče o hospodářské zvířectvo vytváří základní předpoklady pro to, aby naši občané dostávali kvalitní a nezávadné potraviny živočišného původu. V tomto smyslu je činnost organizace veterinární služby nezastupitelná.

Současně bych chtěl konstatovat, na základě svých zkušenosti z volebního obvodu a pracoviště, že veterinární služba se stále v širším rozsahu podílí na zlepšování výživy zvířat a na využívání biofaktorů a tím významně přispívá k efektivnímu využití vyrobených krmiv a rozvoji živočišné výroby.

V zájmu komplexního řešení veterinární péče by novy zákon měl zahrnovat ještě úpravy týkající se předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním zvířat a jejich zdolávání.

Oba výbory konstatovaly, že bude účelné, aby ministerstvo zemědělství a výživy ČSR působilo k intenzivnějšímu postupu v řešení dílčích věcných problémů, jež podmiňují realizaci nové právní úpravy rostlinolékařské a veterinární péče, která je v působnosti federace. Výbory také upozornily na nutnost řádného ekonomického zajišťování realizace právních norem a rychlejšího uvádění prováděcích předpisů do života v souladu se základními právními předpisy. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Trejbalovi, slovo má poslanec genmjr. ing. Václav Růžička, připraví se poslanec František Samec.

Poslanec genmjr. ing. Václav Růžička: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Zpráva vlády ČSR podaná na dnešním jednání České národní rady ukazuje, že přes negativní vlivy počasí v posledních letech rozvoj zemědělství a plnění plánovaných úkolů zachovává pozitivní trend a jeho výsledky jsou jedním ze základních předpokladů, které významně přispívají k plnění úkolů Směrnice ekonomického a sociálního rozvoje v oblasti životní úrovně. Za vynaložené úsilí v tomto směru je třeba ocenit vládu, řídící orgány zemědělství i samotné pracující v zemědělsko-potravinářském komplexu.

Přesto, že zpráva ministerstva zemědělství a výživy ČSR byla velmi podrobná, prosil bych soudruha ministra zemědělství a výživy, aby nás v závěru tohoto bodu podrobně informoval o situaci letošní sklizně v zemědělské výrobě ve spojitosti se zajištěním úkolů státního plánu na rok 1979.

Ve výboru ČNR pro zemědělství a výživu jsme v posledním období věnovali pozornost určitým okruhům problémů, které jsme pokládali v tomto období za aktuální a které, jak se domníváme, mohou přispět k dalšímu rozvoji zemědělství, potravinářského průmyslu a celého zemědělsko-potravinářského komplexu.

Dovolte, abych z tohoto hlediska především hovořil o stávajících problémech a o věcech, které nám dělají starosti a pokusil se poukázat na některé rezervy, jejichž mobilizace nám může usnadnit plnění náročnějších úkolů, které před námi stojí, zejména při zabezpečování dalšího postupu koncentrace, specializace, integrace a kooperace v zemědělsko-potravinářském komplexu.

Soudružky a soudruzi, v posledním období zorganizoval náš výbor několik průzkumů, při nichž jsme zkoumali rozdílnou tématiku. Naše poznatky však ukazují, že je možné některé poznatky z nich zobecnit a využít při orientaci dalšího rozvoje našeho socialistického zemědělství.

Především se ukazuje, jak jsme konstatovali ve výboru, že úspěšně realizovat proces integrace a kooperace je možné a nutné při současné realizaci již vypracovaných koncepcí rozvoje zemědělství. Podle našich poznatků vyžaduje realizace stálou optimalizaci rostlinné a živočišné výroby v návaznosti na potřebný růst produktivity práce i na možnosti investičního rozvoje. Z těchto hledisek by měly vycházet všechny stupně řízení zemědělství a na jejich základě by měl být připravován rozvoj zemědělství v 7. pětiletce.

Při současné napjatosti v oblasti investičních prostředků bych chtěl zdůraznit, že máme rovněž rezervy neinvestiční povahy, zejména v oblasti řízení. Z tohoto hlediska je třeba věnovat maximální pozornost prohlubování zainteresovanosti podniků, kolektivů i jednotlivých pracovníků na rozvoji výroby, především realizací modernizace a zaváděním progresivních technologií. Zvláštní pozornost si zasluhuje uplatňování vnitropodnikových chozrasčotních a účinných ekonomických nástrojů, zejména u státních statků.

Realizace těchto myšlenek však vyžaduje účelně v tomto směru rozvinout kádrovou práci a zvýšit pozornost růstu odborné úrovně. V tomto směru by bylo zejména třeba zdokonalit systém mimoškolské výchovy a propracovat jej až do zemědělských a potravinářských podniků. Příprava pracujících by přitom měla být v předstihu před zaváděním nové techniky a nových technologií.

Tyto vazby, které jsme si ověřili při průzkumech, ukazují, že v současné době je pro další rozvoj výroby důležitý člověk, rozvíjení jeho odborných schopností, ale současně také zabezpečování socialistického způsobu života a rozvoje osobnosti. Z těchto hledisek, jak na ně také položil důraz XV. sjezd KSČ, je třeba zvýšit pozornost nejen výchově, ale také realizaci sociálních a kulturních programů naší společnosti. Měli bychom zhodnotit dosavadní výsledky v tomto směru a závěry využít v přípravě 7. pětiletého plánu a usilovat o to, aby jejich realizace se stala součástí materiálního a finančního plánu.

Neméně důležitá je otázka řízení služeb, které směřují k zabezpečování zemědělské výroby a zajišťují stále širší využívání vědy a techniky. Domnívám se, že zvláštní pozornost vyžaduje program technického rozvoje, včetně opravárenství. Tyto otázky je třeba dále propracovávat, zejména z hlediska společenské efektivnosti.

Je to dáno tím, že moderní zemědělství ve stále širším rozsahu vyžaduje dodávky moderní techniky, především v komplexních technologických linkách. Přes globální plnění úkolů se ukazuje, že máme řadu úzkých míst, které způsobují značné problémy při zajišťování zemědělské výroby. Především bych chtěl poukázat na nedostatky v dodávkách techniky pro pěstování a sklizeň cukrovky, ovoce, zeleniny a strojů a zařízení pro horské a podhorské oblasti. Uvedené plodiny a dané oblasti totiž patří k těm, které dosud vyžadují nepoměrně více lidské práce než jinde a úspěšné plnění je zde odvislé od zavedení moderní výroby na základě progresivních technologií, včetně servisu, který by zabezpečil potřebnou provozuschopnost.

V tomto směru je třeba zdůraznit úlohu dodavatelských organizací i služeb, zejména proto, že výsledky našeho zemědělství jsou do značné míry odvislé od zabezpečování vstupů do zemědělské a potravinářské výroby.

Vážené soudružky a soudruzi, domnívám se, že těchto několik postřehů může být využito při zabezpečování dalšího rozvoje našeho zemědělství v duchu závěrů XV. sjezdu KSČ. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Růžičkovi. Slovo má poslanec František Samec.

Poslanec František Samec: Soudružky a soudruzi poslanci, úspěšný průběh kolektivizace a vytváření socialistických výrobních vztahů, spolu s budováním materiálně technické základny vedl k modernímu, na socialistických principech organizovanému a řízenému zemědělství, s výraznými a v některých místech špičkovými výsledky, na které jsme právem hrdi.

Vytvořil i revoluční přeměny na vesnici v materiálních podmínkách lidí i ve všech oblastech jejich sociálního, kulturního a společenského života a přispívá k odstraňování rozdílu mezi městem a vesnicí. Tím se i vytvořily předpoklady pro potřebný rozvoj vesnického školství a kulturního života obyvatelstva na vesnici.

Socialistické výrobní vztahy a rozvoj výrobních sil na vesnici, koncentrace obyvatelstva z bývalých osad a samot, zejména mladého obyvatelstva, do střediskových obcí, zlepšování komunikačních a dopravních podmínek, umožňují postupnou přestavbu sítě základního školství.

Celostátní výsledky i průzkum, který provedla pracovní skupina kulturního a školského výboru ČNR potvrzují, že je dosahováno dobrých výsledků v rámci integrace sítě základních škol, které zajišťují lepší vzdělávací podmínky pro vesnickou mládež.

Například v Jihočeském kraji jsme ve školním roce 1965/1966 měli 540 malotřídních, z toho 360 jednotřídních škol. V letošním roce máme v kraji 184 škol malotřídních, z toho 75 jednotřídních.

Největší požadavky jsou na dopravu autobusovou. Tyto spoje jsou především přizpůsobeny dopravě pracujících a jen výjimečně jsou některé spoje vyhrazeny dopravě školní mládeže. Odjezdy a příjezdy autobusů se mnohdy nekryjí se začátkem a koncem vyučování, což klade značné nároky na žáky.

Proto v mnoha případech národní výbory, závody a JZD zajišťují dopravu žáků denně auty nebo autobusy ve vlastní režii. Například v okrese Český Krumlov národní výbory zajišťují dopravu žáků do 11 ZDŠ a 15 mateřských škol z okolních obcí a osad. Roční náklady na tuto dopravu činí 950 000 Kčs.

Problematika školního stravování je rovněž velmi náročná a složitá. Omezené kapacity venkovských školních jídelen s nedostatečnou mechanizací nevyhovují stále rostoucímu počtu strávníků. Pouze ojediněle se řeší stravování žáků v jídelnách JZD a veřejným stravováním.

Jednou z reálných cest je budování společných jídelen pro pracovníky JZD, státních statků a dětí mateřských škol a žáků základních škol. Pro tento společný postup je třeba vytvářet podmínky, sdružovat prostředky i síly ze strany národních výborů a zemědělských podniků.

Příznivý populační vývoj klade značné nároky na rozšiřování kapacit základních škol. Mnoho se v tomto směru udělalo, ale mnohé nás ještě čeká.

Prováděnými rekonstrukcemi stávajících objektů a výstavbou nových školních budov ve střediskových obcích jsou vytvářeny podmínky vyhovující zvýšeným provozním nárokům. Materiální technické vybavení většiny venkovských škol je dobré, neliší se od vybavení městských škol.

V další etapě by bylo potřebné využít zkušeností z výstavby mateřských škol v akci "Z" a tento přístup využít při rozšiřování kapacit základních škol, ať již cestou přístavby, nebo rekonstrukcí a modernizací stávajících objektů.

Kromě toho je třeba vytvořit podmínky, aby při výstavbě nových škol se vycházelo z typových a opakovatelných projektů. Zkušenosti z kraje máme zatím takové, že ze 16 nových škol je každá jiná.

Stejně tak je třeba využít i takových typů, které lze postavit v krátké době a za nízkých nákladů.

Ve Strakonicích byl např. v akci "Z" postaven šestitřídní pavilón s gymnastickým sálem, dvěma sborovnami a dvěma kabinety za 4 měsíce, v hodnotě díla 5 miliónů Kčs. Šlo o panelový typ na bázi dřeva. Výrobcem panelů jsou Pozemní stavby Plzeň, závod Chanovice.

V souladu s příznivým populačním vývojem je zabezpečována péče o děti zaměstnaných matek výstavbou mateřských škol na vesnici v rámci akce "Z". Ukazuje se, že Směrnice XV. sjezdu bude v této oblasti překročena.

Podíl zemědělských podniků na výstavbě a provozování materských škol je však stále neuspokojující. Ze 6727 mateřských škol v ČSR spravují JZD pouze 76 škol.

Soudružky a soudruzi, kulturně výchovná činnost měla a má významné místo v životě na vesnici. V posledních letech došlo v tomto směru k pozitivnímu posunu. Kladem je, že se rozšiřuje vlastní politická a kulturní aktivita družstevních rolníků, především zemědělské mládeže.

Výrazného zlepšení bylo dosaženo na úseku umělecké činnosti vesnické mládeže. Stoupla aktivita souborů a kroužků zájmové umělecké činnosti, rozvíjí se činnost národopisných a tanečních souborů. Jen v našem kraji se za poslední dva roky zvýšil počet souborů a kolektivů o dalších 230.

Dobrou úroveň vykazují rovněž vesnické knihovny. Ocenit je třeba to, že se zvyšuje počet výpůjček knih a časopisů a zvyšuje se zájem dětí o knihu.

Pozornost je věnována kronikám a jejich úrovni. Dobré je, že jsou vedeny ve většině našich obcí. Rovněž soutěž kronikářů k 30. výročí osvobození zvýšila úroveň kronik, které se stávají zdrojem poučení zejména pro mladé lidi. Rezervy jsou stále v tom, aby byly využity všechny možnosti v práci s kronikou. Je mnoho zkušeností, které bude třeba zobecnit a dát k dispozici. V práci s kronikou brání i to, že popsané kroniky jsou předávány k uložení do státních archívů.

Významný vliv na rozvoj kulturně výchovné činnosti sehrávají jednotné plány činnosti. V naplňování těchto plánů přetrvává resortnost, zejména v organizačním a finančním zabezpečování.

Národní výbory a zemědělské podniky a společenské organizace musí být dále vedeny k soustavné morálně politické, materiální a finanční podpoře kulturního a společenského života na vesnici. V tomto směru musí být docíleno podstatnějšího efektu v naplňování volebních programů Národní fronty.

Problémem stále zůstává nedostatek schopných organizátorů kultury na vesnici. Na vesnici do zemědělských podniků však přichází značná část středoškolských a vysokoškolských odborníků, kteří stojí stranou tohoto života. Bylo by potřebné posoudit, zda na školách je tato nová socialistická inteligence pro své širší společenské poslání na vesnici dostatečně připravována.

Rovněž se domnívám, že větší obsahová a koncepční starostlivost musí být věnována ze strany odpovědných resortních orgánů za celostátní akce, které masově ovlivňují veřejné mínění, stávají se školou pro pracující v zemědělství a jsou přitažlivé pro mladou generaci.

Jednou z nich je celostátní výstava Země živitelka, kterou ročně navštíví kolem 700 000 lidí.

V příštím roce oslavíme 30 let socialistického zemědělství a vzniku RVHP. Právě tato výstava by měla přesvědčivě tato fakta dokumentovat a ukázat to nejprogresivnější.

Soudružky a soudruzi, máme velkou příležitost, aby diskuse ke sjezdovým materiálům k IX. sjezdu JZD přinesla náměty a řešení těch úkolů, které budou rozhodující pro další rozvoj socialistického způsobu života na vesnici a pro úspěšné naplňování úkolů XV. sjezdu v zemědělství. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Františku Samcovi, slovo má poslanec Zbyněk Žalman, připraví se poslankyně Klimková.

Poslanec Zbyněk Žalman: Vážená Česká národní rado, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Není jistě náhodné, že problematika, kterou právě projednáváme, se dostala na pořad jednání České národní rady. Vždyť jde o závažné otázky, které jsou součástí hospodářské a sociální politiky KSČ a našeho státu.

Toho si byl plně vědom i výbor ČNR pro národní výbory a národnosti. Našeho výboru se týká především druhá část dané problematiky, tzn. otázky života na socialistické vesnici, a to z pohledu některých problémů, resp. vztahů mezi dvěma "partnery", kterými na vesnici jsou národní výbory a zemědělské závody. Projednávání ve výboru proběhlo na základě skupinového průzkumu, uskutečněného za účasti zástupců ONV a MNV na jednom státním statku a jednom JZD na okrese Praha-východ a individuálních průzkumů ostatních členů výboru v jejich volebních obvodech.

Jako poslanci známe ze své práce ve volebních obvodech život na naší vesnici, ale přesto jsme si mohli znovu ověřit mnohé, co dnes je velmi často pokládáno již za zcela samozřejmé. Pro ilustraci uvedu některé údaje. Tak např. průměrná denní mzda v zemědělství činila v Čechách v letech 1925-1928 kolem 14 Kčs, což byla polovina průměrné mzdy tehdejšího pracovníka v národním hospodářství. Naproti tomu se v socialistickém Československu v souladu se závěry XV. sjezdu KSČ vytvářejí podmínky pro to, aby odměna za stejně kvalifikovanou práci byla v zemědělství zásadně stejná jako v ostatních odvětvích národního hospodářství. Úkol se daří plnit.

O zbídačování v zemědělství svědčí též údaje, že v českých zemích bylo v létech 1927-1931 provedeno 6107 nucených dražeb a v dalších letech 5605, což představovalo ročně průměrně 2802 zemědělských usedlostí, které - jak jsme říkali - přišlo na "buben". Dnes na to jen vzpomínáme a mladé generaci je to vůbec neznámé.

Znovu si tak uvědomujeme ten velký přerod, který prodělala naše vesnice zvláště od roku 1949, kdy začala vznikat první JZD.

Pro toto srovnání jsme měli mimořádnou příležitost, neboť právě námi navštívené JZD Veleň na okrese Praha-východ bylo druhým družstvem, které v ČSSR bylo ustaveno. Socializace vesnice ovlivnila nejen celou naši ekonomiku, ale celý život na vesnici - zemědělců i ostatních obyvatel. Zemědělcům se dostalo rovného postavení a možnosti účastnit se budovatelského úsilí a správy socialistické společnosti.

Mnohé bylo dosaženo právě díky spolupráci zemědělských závodů s národními výbory. Mohli jsme konstatovat, že tato spolupráce se trvale rozvíjí a zintenzivňuje, což přispívá k tomu, že se naplňuje jeden z cílů politiky KSČ - upevnění třídního svazku dělníků a rolníků a vyrovnání rozdílu mezi městem a vesnicí.

A tak život na vesnici dnes není otázkou rozdílnosti příjmů, ale je to celý komplex jiných otázek, kterým náš stát věnuje mimořádnou pozornost.

V duchu politiky KSČ se celou touto problematikou zabývají místní národní výbory ve všech svých orgánech, tzn. v radách, komisích i na plenárních schůzích, což je zvláště důležité, poněvadž tam se to děje za přímé účasti a tedy i kontroly občanů. Svůj podíl na projednávání a řešení těchto otázek má i zemědělská část obyvatel a zemědělské závody, neboť většina jich má své pracovníky ve funkcích poslanců. Např. státní statek Klíčany má mezi svými zaměstnanci 36 poslanců MNV a v JZD Veleň je to 25 poslanců. Mimo ně je např. státní statek ve styku s národními výbory ve svém katastru prostřednictvím vedoucích středisek a navíc uskutečnil ze své iniciativy na statku schůzku se všemi předsedy národních výborů, na níž byly projednány společné problémy.

Snad by věci ještě více prospělo, kdyby zemědělské závody pravidelně pracovaly se svými poslanci.

Významným faktorem pro život na vesnici jsou volební programy Národní fronty. V jejich rámci se vyřešila a dále řeší řada problémů a vybudovalo se množství školských, kulturních, sociálních a dalších zařízení občanského vybavení. Mohli jsme ve výboru konstatovat, že spolupráce národních výborů a zemědělských závodů se na tomto úseku dále zlepšuje. Pomoc zemědělských závodů se projevuje zapůjčováním těžkých mechanizmů, dopravních prostředků, ale též zapojováním stavebních čet apod.

Jedna potíž se zde však projevuje. Spočívá v tom, že při vytváření větších zemědělských celků dochází k soustřeďování těchto mechanizačních prostředků většinou do jednoho centra a pomoc národním výborům je pak spojena s určitými obtížemi. Tato pomoc je zemědělskými závody poskytována převážně zcela bezplatně.

Druhým způsobem pomoci je sdružování finančních prostředků na výstavbu zařízení budovaných v akci "Z". V roce 1977 tak zemědělské závody v ČSR přispěly částkou 127 607 000 Kčs.

Menší je zatím podíl zemědělských závodů na provozu budovaných zařízení, např. mateřských škol, avšak i zde by bylo možno uvést příklady pozitivní, třeba z okresu Olomouc, JZD Modletice na okrese Praha-východ atd. Řada zemědělských závodů však přebírá nad jeslemi a mateřskými školami patronáty, v jejichž rámci provádějí různou údržbu a poskytují jinou pomoc.

Problémem vesnice ještě zůstává likvidace starých, nepoužívaných a většinou chátrajících objektů. Zde bude třeba důslednějšího rozhodování a postupu ze strany národních výborů, ale též většího pochopení zemědělských závodů, které se tomuto úkolu mnohde brání pro výši nákladů s demolicemi spojených. Přesto měl např. okres Praha-východ v plánu demolic v roce 1977 celkem 76 a letos 28 objektů.

Tato akce je nutná pro zlepšení prostředí a života na vesnici, ale je nutná i v zájmu uvolňování prostorů pro novou výstavbu v intravilánech obcí bez záboru zemědělské půdy.

V souvislosti s touto problematikou jsme se setkali ještě s jednou otázkou, na niž je poukazováno, a to, že řadu bývalých zemědělských i jiných objektů používají různé pražské podniky jako skladiště, ale neudržují je vždy v takovém stavu, aby nerušily vzhled obce. Je však zcela možné, že se tento problém vyskytuje i jinde.

Zjistili jsme též, že ne všechny obce mají plán výstavby a že při jejím plánování se naráží na problémy majetkoprávních vztahů. Poukazováno je též na to, že nová výstavba ve venkovských obcích mnohdy přehlíží otázky estetiky a že se staví nevhodné objekty, které narušují jejich celkový ráz i širšího okolí a krajin.

Uspokojivě není dosud všude vyřešena ani otázka stávajících zemědělských objektů živočišné výroby v intravilánech obcí a jejich vlivu na povrchové i spodní vody, ale jsou i závady v nepropustnosti fekálních a silážních jam. Tak v obci Veleň nám bylo řečeno, že tam není ani jedna studna s vhodnou vodou pro malé děti. To je jen jeden příklad.

Národní výbory se problémy zabývají, avšak výsledky nejsou vždy uspokojivé. Jako příklad je možné uvést, že jeden státní statek platil v letošním roce pokutu již třikrát.

Během našich průzkumů jsme slyšeli i další připomínky, týkající se života na vesnici, ale ty již jen zcela heslovitě. Jsou to: potíže s pevnými odpadky, a to jak s jejich odvozem, tak s nedostatkem řízených skládek, problémy s uvolňováním družstevních, ale i jiných zaměstnaneckých /služebních/ bytů při přechodu pracovníka do jiného zaměstnání; některé obce by mohly uskutečnit větší výstavbu rodinných domků, než jim je přiděleno, i když je současně s tím poukazováno na složitost postupu při obstarávání stavebního povolení; nedostatek prostředků pro údržbu místních komunikací zvláště tam, kde jsou komunikace ve zvýšené míře používány zemědělskými závody v důsledku zákazu používání hlavních silnic pro zemědělská vozidla a konečně nedostatek některých materiálů a součástek.

V Dobřanech na okrese Plzeň-jih stojí mnohamiliónová investice - úpravna vody, která není v provozu proto, že chybí dva rozvaděče elektrického proudu. Přitom musí zemědělci dovážet vodu až z Plzně, ale mimo ně to postihuje i občany, psychiatrickou léčebnu a předškolní a školní zařízení.

Soudružky a soudruzi poslanci, i přes některé problémy, s nimiž jsme se setkali a o nichž jsem se stručně zmínil, mohl náš výbor zcela oprávněně a jednoznačně konstatovat, že těmto všem otázkám je ze strany vlády ČSR, resortů i národních výborů věnována pozornost, že se postupně vytvářejí vztahy dobré spolupráce mezi národními výbory a zemědělskými závody, že naše vesnice, díky politice a péči KSČ, za účinné pomoci zemědělských závodů a prostřednictvím volebních programů celé Národní fronty dostává skutečně charakter socialistické vesnice, kde se život více a více přibližuje životu ve městě, kde se tedy nejen socialisticky pracuje, ale též socialisticky, a to znamená i stále lépe, žije. Děkuji za pozornost. /Potlesk./


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP