Středa 27. června 1973

Máme tedy možnosti a předpoklady, aby naše vědecko-technická základna po odstranění stávajících nedostatků, a za uvedených podmínek umožňovala pro další období růst výroby především cestou produktivity práce. Vyžaduje to však její koncepční zaměření. To znamená dopracovat dlouhodobou koncepci rozvoje národního hospodářství včetně vědeckotechnického rozvoje.

To také proto, že problémy vědecko-technického rozvoje nelze řešit a úspěšně vyřešit bez znalostí úkolů hospodářské politiky, bez znalostí koncepce a obsahu národohospodářských plánů.

Na druhé straně nelze sestavit dobrou a plánovitou koncepci rozvoje národního hospodářství, aniž ji podložíme nejmodernější technikou a poznatky vědy a techniky.

Úspěšné splnění náročných úkolů kladených na vědu a techniku vyžaduje, aby každý z vědeckých a tvůrčích pracovníků si uvědomil svou zodpovědnost, své povinnosti a poslání a přistupoval k nim s přesvědčením a socialistickým uvědoměním. Neboť objektivní nutnost zvládnout z marxisticko-leninských pozic řízení budoucího vývoje vyžaduje si nové přístupy a formy i obsah prací na dlouhodobém výhledu - při zabezpečování technické politiky. Jedině tak budeme vytvářet podmínky pro dlouhodobý rozvoj naší ekonomiky a vytváření dalších zdrojů pro uspokojování potřeb naší společnosti.

Jedině tak budeme i v dalších letech při projednávání závěrečného účtu konstatovat, že jsme vytvořili další nové zdroje a splnili úkoly ve zvyšování životní úrovně.

Vážené soudružky a soudruzi, zhodnocení finančního hospodaření a výsledků státních rozpočtů na rok 1972 potvrdilo celkový příznivý vývoj našeho národního hospodářství, ale současně poukázalo i na místa, kde máme ještě nedostatky a problémy v rozvoji naší ekonomiky. Zaměřil jsem se na jedno z nich. Jsem přesvědčen, že bude účelné i nadále využívat tohoto důležitého nástroje k odstraňování vzniklých nedostatků a věnovat zvýšenou pozornost finančnímu hospodaření a státnímu rozpočtu jak v orgánech vlády, tak i ve Federálním shromáždění.

Chtěl bych se závěrem připojit k návrhům, které přednesli společní zpravodajové, a doporučit schválení státního závěrečného účtu.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Billovi. Slovo má poslankyně SL Seidlová a jako poslední před polední přestávkou vystoupí poslanec SL Hudec.

Poslankyně SL V. Seidlová: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, mezi povinnosti kulturních výborů obou sněmoven patří také projednávání rozpočtu a závěrečného účtu Československé akademie věd. Pro většinu z nás to byla oblast neznámá, často viděná zúženým pohledem lidí praxe. Přitom jsme si uvědomovali, že XIV. sjezd naší KSČ zdůraznil vzrůstající význam vědy v naší době, tj. v době vědeckotechnické revoluce, kdy se věda stává výrobní silou, na jejímž rozvoji a uplatnění závisí další růst produktivity společenské práce a životní úrovně miliónů lidí. Uvědomovali jsme si, že věda je také důležitou složkou velkého světového třídního zápasu mezi dvěma soustavami - socialistickou a kapitalistickou.

Proto jsme věnovali ČSAV, této naší vrcholné vědecké instituci, jejím úkolům, problémům a seznámení s nimi soustavnou cílevědomou pozornost, zúčastnili jsme se besed s vedoucími pracovníky ČSAV, navštívili jsme celou řadu jejích pracovišť různého zaměření - technického i společensko-vědního.

Soudružky a soudruzi, za 20 let své existence - v nedávné době jsme tohoto výročí vzniku ČSAV vzpomínali, v těchto dnech dosáhla svého dvacetiletí také SAV - tedy za 20 let své existence zaznamenaly tyto vědecké instituce prudký vzestup: v roce 1953 měla akademie 2311 pracovníků. Dnes má 136 vědeckých pracovišť /z toho 61 SAV/ a kolem 14 tisíc pracovníků, z nichž asi 2 tisíce se převážně orientují na základní výzkum. Tato vědecká pracoviště svou tématikou pokrývají všechny klíčové úseky naší vědy. Při řešení plánovaných úkolů ve státních programech základního výzkumu bylo dosaženo mnoha významných výsledků, přesahujících často svým významem hranice našeho státu a zařazujících se čestně do společného úsilí ostatních socialistických zemí. Chtěla bych se tu zmínit zvláště o těch teoretických výsledcích, které byly ve spolupráci s našimi závody podnětem ke zkonstruování cenných přístrojů, např. přesného universálního lazerového měřiče dálek ve spolupráci s národním podnikem Metra Blansko, který není dosud v Evropě vyráběn a jehož dovoz ze zámoří je embargován, na veletrhu v Brně byl odměněn zlatou medailí. Nebo podklady pro konstrukci nových typů elektronových mikroskopů v národním podniku Tesla Brno, nebo ve spolupráci s ČKD a oborovým podnikem Škoda realizace modelu prototypu řiditelného autotransformátoru. Možno jmenovat řadu teoretických prací z oblasti geofyzikálního výzkumu, které přinesly velké praktické využití pro naše doly a nejen naše, ale i např. pro těžbu mědi v Chile, kde byly vysoce chilskou vládou oceněny. Významné jsou i práce prakticky zasahující do našeho farmaceutického průmyslu, zdravotnictví. Např. příprava účinné vakcíny proti klíšťové encefalitidě, což se úspěšně projevilo ve výsledcích očkování lidí, či důležité objevy týkající se transplatování ledviny nebo metod včasného zjištění některých chorob např. arteriosklerózy, ischemie myokardu, infekčního zánětu jater apod. Geografický ústav Československé akademie věd je pro celou Radu vzájemné hospodářské pomoci garantem řešení narůstajícího rozporu mezi vědecko-technickým pokrokem a socialistickým životním prostředím.

Avšak i v oblasti společenských věd byly dokončeny některé významné práce, např. v sovětsko-československé kooperaci práce "Člověk, věda, technika", která letos vyjde v Praze a Moskvě, řada teoretických studií o socialistickém způsobu života, např. pro praxi federálních orgánů, studie v oblasti výchovy a vzdělávání jako podklad pro nastávající jednání stranických orgánů o koncepci našeho školského systému apod. Velké hodnoty, a to i politické, představují výsledky dlouhodobého archeologického výzkumu dějin Velké Moravy, které dokumentují významné postavení tohoto slovanského centra jako souměřitelného protějšku tehdejších západoevropských zemí. Úspěch těchto prací podnítil moskevský Ústav slavjanovjeděnija k návrhu na vydání společné československo-sovětské publikace o Velké Moravě.

Činnost Československé akademie věd za rok 1972 byla vysoce oceněna nejvyššími stranickými a vládními orgány udělením státních vyznamenání předním pracovníkům Československé akademie věd. Chtěla bych za jiné připomenout našeho poslance soudruha akademika Jaroslava Kožešníka, který za vynikající vědeckou práci v oblasti aplikované matematiky a mechaniky a za zásluhy o rozvoj vědy obdržel čestný titul Hrdina socialistické práce s právem nosit zlatou hvězdu, Řád práce byl udělen akademiku Bedřichu Hellerovi a členu korespondentu Emilu Bucharovi, státní ceny Klementa Gottwalda byly uděleny řadě jednotlivců a kolektivů.

Myslím, že je třeba vyzvednout velké úsilí Československé akademie věd o realizaci vědeckých výsledků do praxe, čemuž se snaží pomoci i uzavíráním krátkodobých, ale i dlouhodobých smluv s podniky. V současné době má trvalý smluvní kontakt se sedmi význačnými oborovými podniky.

Soudružky a soudruzi, výsledky, kterých Československá akademie věd dosáhla, jsou velké. Jsou však velké, možná ještě větší, úkoly, které před ní stojí. Nás socialistický stát se snaží zabezpečovat jejich plnění, Snad vás bude zajímat, že na činnost Československé akademie věd včetně Slovenské akademie věd za 20 let jejich trvání bylo vynaloženo téměř 12 miliard Kčs. Jak náklady stoupaly, posuďte z těchto čísel: v roce 1953 bylo vynaloženo 116 miliónů, v roce 1970 již přes 1 miliardu, v roce 1972 1 miliardu 44 miliónů Kčs.

Jde teď o to, aby těchto prostředků bylo účelně a efektivně využíváno a tím jsme se i my, poslanci kulturních výborů, při svých průzkumech zabývali. Zjistili jsme přes pozitivní trendy některé nedostatky, na které bych chtěla upozornit. Zjistili jsme, že velmi vážným problémem se stává přijímání mladých vědeckých pracovníků a jejich perspektivní příprava, že v důsledku stop stavu budou ústavy stárnout a že po odchodu zkušených pracovníků nebude připravena odpovídající náhrada. Vážnou otázkou jsou i nevyhovující umístění některých pracovišť nebo nedostatek místa ve stávajících, např. v observatoři Ondřejov. Výsledky, které máme za uplynulý rok k dispozici, ukazují, že v roce 1972 Československá akademie věd splnila plán stavebních prací jen na 53,6%, plán uvádění nových ploch do provozu byl splněn jen na 28,7%. Pro práci ústavů Československé akademie věd je důležité vybavení vyspělou technikou. Jeví se tu zlepšení, avšak ani tady bychom se neměli uspokojovat, protože při průměrné výši plánovaných ročních investic na stroje 125,4 miliónů Kčs v 5. pětiletce se hodnota strojů a zařízení zvýší jen o 2,4%. Doporučujeme zvážit větší soustředění strojových investic a zařídit moderně méně ústavů, protože takhle sice každý dostane něco, ale vcelku to znamená pro dosažení špičkových výsledků málo.

Přes úspěchy v uvádění teoretických výzkumů do praxe jsme konstatovali, že dosud zůstávají značné nedostatky ve spolupráci mezi základním a aplikovaným výzkumem. V uplatňování nových vědeckých poznatků v praxi jde o boj proti konzervatismu a přežitým metodám práce ve výrobě, o boj za nové, což však vyžaduje, aby vědecká pracoviště dokonale znala potřeby praxe a výroba aby naopak znala výsledky základního výzkumu a možnosti jeho využití. Že tomu tak není, potvrdili ze své praxe i např. pracovníci Ústavu fyzikální metalurgie Československé akademie věd v Brně.

Přesto, že jsme zjistili prohloubení a rozšíření zahraniční spolupráce Československé akademie věd, zůstává mnohdy jen u koordinace záměrů, u výměny poznatků a výsledků mezi vědeckými a výzkumnými ústavy, ale zatím málo dochází ke společnému řešení vědecko-technických problémů. Bude třeba v tomto směru důsledněji vycházet ze závěrů 27. zasedání Rady vzájemné hospodářské pomoci v Praze.

Proto kulturní výbory doporučily Československé akademii věd a příslušným resortům:

1. Činnost výzkumu a vývoje usměrňovat na základě prověřených prognóz a koncepcí a státních programů výzkumu, což zajistí efektivní zaměření a stabilitu vědeckých a technických záměrů.

2. Problémy věkové struktury na vědeckých pracovištích dořešit koncepčně. Příslušné resorty vlády by měly zvážit možnost zvýšení počtu školitelských míst pro vědecké aspiranty jako nezbytného předpokladu pro vyhledávání nových vědeckých talentů.

3. Přistoupit celostátně na federativní úrovni k jednotnému a koordinovanému řízení základního a aplikovaného výzkumu s cílem zvýšení efektivnosti a hospodárnosti vědecko-technické základny.

Soudružky a soudruzi, naše věda má pokrokové kořeny. Její nejlepší představitelé dali své síly, svůj talent, své vědomosti a znalosti na tu misku vah, představující pokrok a lepší život lidstva. Naše Komunistická strana Československa si vždycky těchto vědců nesmírně vážila. Vždyť u kolébky naší Československé akademie věd stáli tak významní představitelé Komunistické strany Československa jako byl Zdeněk Nejedlý, ale i nezapomenutelný Klement Gottwald. Náš socialistický stát dává našim vědcům velikou důvěru - dává jim tu nejkrásnější možnost, jakou skutečný zanícený vědec může mít: sloužit blahu svého národa, blahu lidstva, pokroku a míru. Pomoci budovat tu nejhumánnější společnost - komunistickou společnost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Seidlové, slovo má poslanec Hudec.

Poslanec SL J. Hudec: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dovolte mi, abych v krátkosti ukázal na některé výsledky z oblasti hospodaření národních výborů, jejichž závěrečné účty jsou součástí souhrnu státních závěrečných účtů za rok 1972.

Ve finančním hospodaření národních výborů nebyl v roce 1972 rozpočtován žádný přebytek hospodaření. Ve skutečnosti byly však dosaženy vyšší než plánované příjmy o 10,7%, resp. o 7,5 mld Kčs a celkové výdaje byly v této oblasti překročeny o 5,7%, resp. o 4 mld Kčs. Dosažený přebytek hospodaření ve výši 3,5 mld Kčs je nominálně o 680 mil. Kčs vyšší než přebytek dosažený v roce 1971 a bude významným posílením stavu prostředků národních výborů ve fondech rezerv a rozvoje pro rok 1973.

V běžném pohledu na uváděné výsledky by bylo možno říci, že výsledky finančního hospodaření národních výborů byly vcelku úspěšné.

Z hlediska kvalit a poznatků závěrečného účtu je pro nás především zajímavé a také potěšitelné zvýšení těchto příjmů proti roku 1971 o 4% a zejména překročení všech druhů složek tzv. vlastních příjmů národních výborů v průměru o 7%, nominálně o 1325 mil. Kčs.

Vysoké bylo však také inkaso doplňkových příjmů o téměř 1,4 mld Kčs a překročení mimořádné účelové dotace z ústředních rozpočtů republik, jakož i podstatně vyšší použití prostředků fondu rezerv a rozvoje než bylo původně rozpočtováno. Relativně vysoké byly též ostatní doplňkové zdroje a dotace z účelových státních fondů. Naší pozornosti by nemělo uniknout ani vysoké překročení rozpočtovaných sdružených prostředků o 882 mil. Kčs. Ve všech těchto případech představuje překročení rozpočtovaných částek desítky i stovky procent.

Tato situace na jedné straně ukazuje. že se v této oblasti projevily rezervy, s nimiž nebylo v rozpočtech počítáno, na druhé straně tyto prostředky umožnily zvýšit výdaje a dotace na investiční a neinvestiční potřeby rozpočtových, příspěvkových a hospodářských organizací národních výborů a na výdaje v oblasti svépomocných akcí. Mimořádné dotace sloužily zejména na úhrady oprav škol a úprav platů ve školství, dále potřebám hlavního města a pohraničních oblastí, jakož i změnám oblastní struktury, dále pak k úhradám mateřských příspěvků a poměrně velká část byla použita rovněž na opravy pozemních komunikací.

Na plánovanou investiční výstavbu nebyly však poskytnuté subvence vyčerpány v částce 1,4 mld Kčs. Naproti tomu byly provedeny nadplánované investice v rozsahu 2,8 mld Kčs nákladů. Z nich zcela rozhodující část představují investiční práce prováděné v rámci akcí Z. Situace v této oblasti proto zasluhuje naší zvláštní pozornosti, protože jde o akce, které jsou prováděny ve všech našich volebních obvodech.

Rozsah akcí Z realizovaných v roce 1972, převýšil jak počtem dobrovolně odpracovaných hodin, tak i hodnotou vytvořeného díla výsledky předchozích let. Celková bilance těchto akcí vykazuje, že v její investiční části se podařilo vybudovat nové hodnoty v rozsahu 4,2 mld Kčs, a že v neinvestiční oblasti dosáhla hodnota vytvořeného díla asi 5,75 mld Kčs. Zhruba tedy celkem 10 mld Kčs nových hodnot, což je asi o třetinu více než v roce 1971.

Jestliže si převedeme některé tyto údaje do konkrétních užitných hodnot, pak podle souhrnných zpráv znamenal ekonomický přínos všech provedených akcí skutečnost, že bylo rekonstruováno případně nově postaveno 1408 km vodovodů a kanalizací, 2396 km místních komunikací, že bylo postaveno 113 nových mateřských škol. 38 základních devítiletých škol. zřízeno 61 školních družin, 48 školních jídelen, 16 jeslí, 36 polytechnických dílen. Tyto údaje představují dále 1540 nových autobusových čekáren, 63 zdravotnických středisek, 205 společenských a kulturních domů, 404 osvětových zařízení, 46 tělocvičen, 79 sportovních stánků, resp. dalších 884 zařízení, jakož i 228 víceúčelových budov národních výborů a 50 224 m2 prodejní plochy distribučních jednotek.

Vytvořením těchto kapacit formou svépomoci bylo uspořeno na rozpočtovaných nákladech 1573 mil. Kčs, což odpovídá 37,4% z vytvořené hodnoty díla.

Kromě tohoto pozoruhodného ekonomického přínosu je třeba hodnotit i veliký politický, morální a společenský efekt všech těchto akcí, prováděných z iniciativy národních výborů a využívající ve velikém měřítku dobrovolné práce občanů. Radostné je přitom zejména zjištění, že zvyšujícím se podílem se zúčastňuje na všech těchto zvelebovacích akcích také mládež.

Svými závazky a jejich plněním prokázali všichni důvěru politice Národní fronty a aktivní přístup k budování naší socialistické společnosti. Velice prospěšná pro rozvíjení této aktivity občanů byla skutečnost, že prostřednictvím tisku, rozhlasu a televize se mohla i širší veřejnost seznámit s řadou zajímavých a cenných hodnot, které ve městech i na vesnicích vznikly ku prospěchu občanů a zvelebení a zkrášlení životního prostředí. Je nutno vidět i to, že zdravým patriotismem se zde fakticky překonává úzce spotřebitelské nazírání na řešení závažných společenských potřeb, upevňují se socialistické morální rysy, socialistické vlastenecké cítění a hrdost nad úspěchy společné práce. To vše jsou nesporná pozitiva. Musíme se však podívat i na druhou stránku věci, neboť iniciativa a snaha co nejvíce prospět svému okolí vybočila někde z mezí stanoveného režimu.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP