ČÁST OSMÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Hlava první

Úprava jiných občanskoprávních vztahů

Způsobilost nesocialistických organizací k právům a povinnostem

V předcházejících částech osnovy jsou upraveny občanskoprávní vztahy, které vznikají mezi občany a socialistickými organizacemi, popřípadě mezi občany navzájem při uspokojování jejich hmotných a kulturních potřeb. Do občanskoprávních vztahů však mohou vstupovat i takové organizace, které nelze považovat podle ustanovení § 18 za organizace socialistické. Předpokladem však je, že jsou právnickými osobami, ať již byly zřízeny zákonem anebo na základě rozhodnutí nebo přivolení orgánu k tomu podle zákona povolaného, a že tedy mají právní subjektivitu.

Soukromé vlastnictví

Osnova v závěrečných ustanoveních upravuje i vlastnická práva jednotlivců k věcem v soukromém vlastnictví. Tato vlastnická práva vítězstvím socialismu ztratila svůj ekonomický význam. V současné době existují zejména ještě vlastnická práva jednotlivců k zemědělské půdě, většinou již sdružené v jednotných zemědělských družstvech, vlastnická práva k výrobním prostředkům jednotlivě hospodařících rolníků a vlastnická práva jednotlivců k nájemním domům.

Vlastnická práva k zemědělské půdě byla upravována mimo rámec občanského zákoníku zvláštními předpisy, jimiž byly především stanovy jednotných zemědělských družstev (vyhláška ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 49/1961 Sb., kterou se vyhlašují Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev), zákon č. 49/1959 Sb.; o jednotných zemědělských družstvech; a zákon č. 48/1959 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.

Úprava značné části domovního majetku se dostala zákonem o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku (č. 71/1959 Sb.) rovněž mimo rámec občanského zákoníků. Opatření národních výborů podle tohoto zákona, směřující k zvelebování a rozšiřování domovního fondu, vytvářejí hospodářské a právní předpoklady pro postupný přechod tohoto domovního majetku do státního socialistického vlastnictví. Z úpravy provedené citovaným zákonem č. 71/1959 Sb. jsou vyňaty obytné doby, které mají plnit účel rodinných domků (§ 3 vyhlášky č. 236/1959 Ú. l., kterou se provádí zákon o opatřeních týkajících se některého soukromého domovního majetku). Z tohoto důvodu ani osnova v § 491 do práva vlastníků těchto obytných domů nezasahuje.

Speciální úprava vlastnického práva k půdě i k nájemním domům vyhovuje nynějším požadavkům, a proto se jí osnova nedotýká.

I soukromému vlastnictví zaručuje osnova v souladu s čl. 9 ústavy ochranu proti neoprávněným zásahům. O neoprávněnosti zásahu platí totéž, co bylo uvedeno v souvislosti s ochranou osobního vlastnictví a ochranou práva osobního užívání pozemku.

Osnova umožňuje převod i dědění věcí, jež jsou v soukromém vlastnictví. Pokud jde o převod movitých věcí, vztahují se na něj podle § 490 odst. 2 přiměřeně ustanovení, která upravují převod věcí v osobním vlastnictví. Ke smlouvě o převodu nemovitostí v tomto vlastnictví je třeba stejně jako k převodu nemovitosti v osobním vlastnictví (např. rodinného domku) její registrace státním notářstvím. Za účelem zamezení spekulace se však k převodu budovy nebo zemědělské půdy v soukromém vlastnictví mezi živými vyžaduje též souhlas okresního národního výboru. Protože jako převod nemovitostí je třeba posuzovat i její rozdělení, použijí se tato ustanovení i při rozdělení nemovitosti. Převod nezastavěných stavebních pozemků určených k výstavbě rodinných domků a pozemků k výstavbě rekreačních chat je však omezen potud, že tyto pozemky lze převádět jenom na stát nebo na socialistické organizace zvláštním předpisem k tomu oprávněné. Vyloučením možnosti převodu vlastnictví k těmto pozemkům na občana se má jednak zamezit spekulacím s nimi, jednak umožnit, aby stát nebo příslušná organizace jako vlastníci těchto pozemků mohly občanům; kteří chtějí stavět rodinné domky nebo rekreační chaty, zřizovat k nim právo osobního užívání.

Ze zákazu smluvních převodů pozemků určených k výstavbě rodinných domků nebo rekreačních chat mezi občany osnova připouští výjimky. Tyto pozemky, pokud by vzhledem ke svému určení a výměře mohly být předmětem práva osobního užívání (§ 200), mohou občané darovat příbuzným v pokolení přímém a sourozencům.

Na občanskoprávní vztahy; které vznikají ze soukromého vlastnictví, se vztahuje zásadně ustanovení § 496, pokud není jiné zvláštní úpravy. Osnova např. jinak upravuje spoluvlastnictví k věcem v soukromém vlastnictví potud; že na rozdíl od osobního spoluvlastnictví nevyžaduje k převodu spoluvlastnického podílu souhlasu všech spoluvlastníků. Tento rozdíl je odůvodněn rozdílným charakterem věcí v osobním a v soukromém vlastnictví. Zatímco předmětem osobního spoluvlastnictví jsou věci sloužící osobní potřebě občanů, u věcí, jež nemají spotřební charakter, je kladen důraz spíše na jejich majetkovou hodnotu, takže zde není důvodu pro omezení dispozičního práva spoluvlastnickým podílem.

Užívání bytů a místností v nájemních domech v soukromém vlastnictví

Osnova v třetí části neupravuje užívání bytů a jiných místností v nájemních domech, které jsou ještě ve vlastnictví jednotlivců. Aby nebyli poškozeni občané, kteří bydlí v takových domech anebo v nich užívají místnosti na základě dosavadního práva nájemního, stanoví osnova, že příslušná ustanovení třetí části platí přiměřeně, pokud to vzhledem k odlišné povaze subjektů je možné, též pro užívání bytů a jiných místností v domech, které jsou v soukromém vlastnictví. Tím se dostává uživatelům bytů a jiných místností v těchto domech stejného postavení, jaké vyplývá z úpravy bydlení v ostatních nedružstevních domech.

Nájem zemědělských pozemků

Nové nájemní poměry k zemědělským pozemkům budou přicházet v úvahu už zřídka. Pokud by k tomu došlo a nebylo-li by o tom zvláštních předpisů, bude pro ně platit přiměřeně ustanovení o užívání nemovitostí k dočasné potřebě (§ 397 a 398). Vždy však je k nájmu těchto pozemků třeba souhlasu okresního národního výboru, aby bylo zajištěno, že jich bude náležitě k zemědělským účelům využito (§ 490 odst. 2).

Občanskoprávní vztahy zvlášť neupravené

Osnova počítá s tím, že některé netypické občanskoprávní vztahy nejsou zvlášť upraveny ani v této osnově, ani v jiných zvláštních zákonech (například zákon č. 222/1946 Sb., o poště, zákon č. 72/1950 Sb., o telekomunikacích), a proto stanoví, že se tyto vztahy řídí ustanoveními osnovy, které upravují vztahy obsahem a účelem jim nejbližší.

Použití ustanovení § 496 přichází v úvahu i pro smlouvy o poskytování prací a výkonů drobnými výrobci (krejčími, hodináři apod.), kteří tyto smlouvy uzavírají na základě zvláštního povolení. Právní vztahy z takových smluv, které ustanovení § 51 připouští, se budou řídit, pokud je to vzhledem k odlišné povaze subjektů možné, přiměřeně příslušnými ustanoveními o službách.

Hlava druhá

Přechodná a zrušovací ustanovení

Z důvodů ochrany nabytých práv osnova zásadně nepřipouští, aby se podle jejích ustanovení posuzoval vznik právních vztahů, k němuž došlo za platnosti dřívějšího právo. Zda právní vztah tu je a jaký, posuzuje se u právních vztahů vzniklých před 1. dubnem 1964 podle dřívějšího práva. Podle dřívějších předpisů posuzují se nároky, které vznikly před tímto datem. Zároveň je však nutné, aby se i tyto právní vztahy řídily dnem 1. dubna 1964 jako ty vztahy upravené v osnově, které jsou jim svým obsahem a účelem nejbližší. Například nájem bytu se dnem účinnosti osnovy bude řídit ustanoveními o užívání bytu, právo stavby zřízená občanovi k pozemku ve státním vlastnictví se dnem účinnosti osnovy bude řídit ustanoveními o právu osobního užívání pozemku.

Protože osnova místo úplného a částečného zbavení svéprávnosti zavedla zbavení, popřípadě omezení způsobilosti k právním úkonům, přizpůsobuje se tomu i přechodné ustanovení.

Nový institut bezpodílového spoluvlastnictví manželů, popřípadě i společného užívání manželů si vyžádal tomu odpovídající úpravu majetkových společenství mezi manžely vzniklých podle dřívějších právních předpisů. Jde tu o zákonné majetkové společenství podle zákona č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, i o majetkové společenství ve formě tzv. koakvizice, které se na Slovensku podle dříve tam platných předpisů dosud vyskytuje. Věci z těchto majetkových společenství, pokud mohou patřit do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, budou od účinnosti osnovy v jejich bezpodílovém spoluvlastnictví. Pokud se dřívější majetkové společenství vztahovala na věci, které nemohou být v osobním vlastnictví, bude je třeba posuzovat podle těch ustanovení nového občanského zákoníku, která upravují vztahy obsahem i účelem jim nejbližší. Budou to ustanovení o bezpodílovém spoluvlastnictví manželů. Nová úprava se však nedotýká případného podílového spoluvlastnictví manželů, jež tu bylo před 1. dubnem 1964. Pokud jde o společná práva manželů, jež patřila před 1. dubnem 1964 do jejich majetkového společenství, bude je třeba posuzovat podle ustanovení § 498.

V § 501 se právo užívat byt, získané jedním z manželů před účinností občanského zákoníku, přizpůsobuje novému institutu společného užívání bytu manžely.

V souvislosti se zrušením zákona č. 189/1950 Sb.; o pojistné smlouvě, je nutno stanovit obdobným způsobem - jako to činil citovaný zákon - komu v pojištění osob vzniká právo na plnění (zejména je-li pojistnou události smrt pojištěného), bylo-li pojištění sjednáno ve prospěch majitele nebo doručitele pojistky.

Ustanovení § 61 zákona č. 47/1956 Sb., o civilním letectví, se odvolává na ustanovení § 58 až 60 téhož zákona. Tato ustanovení však osnova zrušuje a odpovědnost jimi dříve upravenou upravuje nově v ustanoveních § 427 až 431. V oboru dědického práva nebylo možno použití starého či nového práva činit závislým na jiné skutečnosti než na dni smrti zůstavitele, neboť k tomuto dni se i jinak v dědickém právu upínají právní účinky, například nabytí dědictví atd. Jen platnost závětí zřízených před 1. dubnem 1964 se posuzuje podle dosavadních předpisů, aby se tyto závěti nemusely znovu zřizovat popřípadě, aby se zabránilo jejich neplatnosti pro nedostatek formy předepsané novým předpisem.

Omezení vyplývající ze svěřeneckého náhradnictví, jako institutu cizího socialistickému právnímu řádu, osnova výslovně zrušuje.

Zásadou ochrany nabytých práv a snahou o vyloučení zpětné účinnosti zákona je odůvodněno ustanovení, že lhůty a promlčecí doby, které počaly běžet před 1. dubnem 1964, se posuzují až do svého zániku podle dosavadních předpisů.

Osnova zavádí pro škodu způsobenou úmyslná a pro právo na vrácení úmyslně získaného neoprávněného majetkového prospěchu desetiletou promlčecí dobu. Tuto promlčecí dobu nelze ovšem uplatnit v případech, kdy se uvedená práva před 1. dubnem 1964 podle dosavadních předpisů již promlčela.

Dosavadní smluvní práva zástavní, věcná břemena a výměnky osnova neupravuje.

Pro zajištění pohledávek na nemovitostech zavádí osnova nový způsob zajištění smluvním omezením dispozičního práva dlužníka, popřípadě jeho dědiců a nemovitostí.

Pro zástavní práva a věcná břemena, která budou v budoucnu vznikat podle zvláštních předpisů ze zákona, obsahuje úpravu vztahů ustanovení § 495. Těmito ustanoveními se budou řídit až do svého zániku i smluvní zástavní práva a věcná břemena vzniklá před 1. dubnem 1964 (§ 506). Osnova nevylučuje, aby práva tvořící náplň dosavadních věcných břemen a výměnků byla upravena v případě potřeby smluvně podle ustanovení § 51.

Ustanovení § 507 umožňuje, aby se likvidace společností zrušených ustanovením § 563 odst. 2 dosavadního občanského zákoníku i nadále uskutečňovala podle těchže předpisů jako dosud.

Poněvadž osnova neupravuje všechny společenské vztahy, které možno shrnout pod pojem občanskoprávních vztahů; zrušovací ustanovení se nedotýká platnosti předpisů; jež obsahují úpravu vztahů občanskoprávních, avšak v občanském zákoníku neupravených.

Z dosavadního občanského zákoníku se nezrušují ustanovení § 12 odst. 2, § 22 a 352. Ustanovení § 12 odst. 2, pokud upravuje způsobilost nezletilých k pracovním smlouvám, je třeba ponechat v platnosti, dokud nebude provedena nová úprava pracovně právních vztahů. Ustanovení § 22 a 352 o ochraně firemního názvu a nekalé soutěži je zapotřebí s ohledem na mezinárodní obchodní styk do té doby, než dojde k připravované nové právní úpravě.

Provedení úprav podle osnovy si nevyžádá v roce 1964 a dalších letech zvýšení finančních nákladů proti dosavadnímu stavu.

V Praze dne 15. listopadu 1963

Předseda vlády:

Lenárt v. r.

Ministr spravedlnosti:

dr. Neuman v. r.

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP