Středa 29. října 1952

Vládny návrh zákona o rybárstve (tlač 635) bol prejednaný dna 23. októbra 1952 v požnohospodárskom výbore Národného shromaždenia a bol týmto výborom schválený bez zmeny (tlač 651). Odporúčam slávnemu Národnému shromaždeniu, aby prijalo zákon o rybárstve podža zprávy výborovej. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Ke slovu není nikdo přihlášen, přistoupíme tedy k hlasování.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovat najednou podle výborové zprávy.

Jsou nějaké námitky? (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona ve zněni výborové zprávy, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo vládní návrh zákona o rybářství podle zprávy výborové.

Tím je vyřízen 5. bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednávání šestého bodu pořadu schůze, kterým je

6. Zpráva výboru pro hospodářské plánování a jeho kontrolu o vládních nařízeních vydaných podle § 42 odst. 1 zákona č. 241/ 1948 Sb. o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (tisk 653).

Zpravodajem je posl. Mráz. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Mráz: Vážené soudružky a soudruzi, paní a pánové!

Naše Národní shromáždění již při schvalování zákona o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky pamatovalo v § 42, odst. 1 na to, aby naše vláda nařízeními činila i taková opatření, nutná k splnění pětiletého plánu, k nimž by jinak bylo třeba zákona. Že toto opatření bylo správné, potvrdil nám vývoj za celé období, které od schválení zákona uběhlo.

V r. 1950 - 24. února - náš president soudruh Klement Gottwald vytyčil na zasedání ÚV KSČ stručné heslo "Dále a směleji vpřed k vybudování socialismu v naší vlasti" a "Urychlit reorganisaci, přestavbu a přeorientaci našeho průmyslu". Tyto stručné dvě věty znamenaly jak pro naši vládu, tak pro hospodářské a politické činitele a všechen náš lid nové, velké a smělé úkoly. Hned v r. 1951 zvyšujeme úkoly pětiletého plánu. Podstatně zrychlujeme tempo cesty k socialismu. Děláme to proto, abychom v tom velikém, historickém boji mezi dvěma tábory, táborem míru a táborem války, nezůstali zpět, nýbrž naopak, abychom seč naše síly stačí, přispěli k upevnění jednoty, síly a moci mírumilovných zemí, celého mírumilovného tábora vedeného Sovětským svazem.

Byla učiněna celá řada opatření, aby tempo růstu výrobních sil mohlo neustále stoupat, aby se tím také zvyšovala životní úroveň našeho lidu a tím aby se i u nás projevila dějinná převaha socialismu nad kapitalismem.

Soudruh Stalin ve svém posledním díle "Ekonomické problémy v SSSR" napsal: "Za nejdůležitější ekonomický výsledek druhé světové války a jejích hospodářských důsledků je nutno považovat rozpad jediného, vše zahrnujícího světového trhu. Tato okolnost určila další prohloubení všeobecné krise světové kapitalistické soustavy."

Naše zvýšené úkoly pětiletého plánu a s tím spojená nutná reorganisace, přestavba a přeorientace průmyslu, měly také ten smysl, aby i naše země upevnila nezávislost svého hospodářství na kapitalistickém západu, zajistila se tím před důsledky krisí kapitalistických zemí a stejně tak před důsledky diskriminační politiky, prováděné kapitalistickými zeměmi jak vůči nám, tak vůči celému táboru mírumilovných zemí.

Tím i naše republika přispěla svým podílem k upevnění nového světového trhu. Avšak i zde musíme dodat, že to bylo za vydatné pomoci Sovětského svazu. A na této cestě musíme pokračovat. Jsme přesvědčeni spolu se Sovětským svazem, že mírové soužití a spolupráce mezi kapitalistickými zeměmi a zeměmi socialismu je možná. Ovšem za předpokladu oboustranného přání spolupracovat, plnit převzaté závazky a při zachování zásady rovnoprávnosti a nevměšováni se do vnitřních věcí druhého. Přitom však nesmíme nikdy zapomínat na tu skutečnost, že pokud existuje imperialismus, existuje i nebezpečí nových válek. A velmi případně řekl s. Gottwald: "Imperialisté s oblibou válčí, mají-li proti sobě slabšího. Mají-li proti sobě silného, je s nimi spíše řeč."

Proto musíme dělat taková opatření, která naší zem budou neustále posilovat a současně odpovídat základnímu ekonomickému zákonu, formulovanému s. Stalinem: "zabezpečení maximálního uspokojování neustále rostoucích materiálních a kulturních potřeb celé společnosti - nepřetržité zdokonalování výroby na základě nejvyšší techniky."

Podíváme-li se na vládní nařízení, která se dnes předkládají ke schválení, mám za to, že všem těmto předpokladům odpovídají. Tak vládní nařízení č. 18 z 27. V. 1952, jímž se zřizuje ministerstvo výkupu, je děláno proto, aby se systém výkupu a jeho organisace podstatně zlepšila a tím aby se zlepšilo zásobování obyvatelstva potravinami, čili aby se lépe zabezpečovaly rostoucí materiální potřeby společnosti. K témuž účelu slouží vládní nařízení č. 35 z 15. VII. 1952 o vymezení úkolů při výkupu zemědělských výrobků v roce 1952.

Dále vládní nařízení č. 13 z 8. IV. 1952 o správě spojů, vládní nařízení č. 33 z 29. VII. 1952 o zřízení ministerstev železnic a reorganisaci železnic, vládní nařízení č. 34 z 29. VII. 1952 o organisaci silniční, letecké a vodní dopravy a cestovního ruchu mají zlepšit podle zkušeností Sovětského svazu jejich činnost a tím lépe plnit úkoly vyplývající pro ně z pětiletého plánu.

Stejně tak vládní nařízení č. 42 z 19. VIII. 1952, kterým se zřizují plánovací komise národních výborů a vydává jejich statut, vychází ze sovětských zkušeností, a je to důsledek usnesení strany a vlády o sestavování státního plánu rozvoje národního hospodářství ČSR.

Vládní nařízení č. 38 z 5. VHI. 1952 o změně a doplnění vládního nařízení č. 73/1951 Sb., kterým se zřizuje ministerstvo státní kontroly, umožňuje tomuto ministerstvu, aby v případě závad, odhalených kontrolou, při nezachování zákonů, nařízení a rozhodnutí vlády a také v případě jiných nepořádků všeho druhu i hospodářské a finanční činnosti podniků a úřadů, operativně činilo nutná opatření, směřující k zavedení státního pořádku v kontrolovaných objektech. I toto nařízení bylo vypracováno podle zkušeností a zákonných dokumentů vlády Sovětského svazu.

Vládní nařízení č. 21 z 8. VI. 1952 o věrnostním přídavku horníků ruší zákon č. 248/1949 Sb. i s prováděcími vyhláškami č. 1200, 1201 a 1205/1949, neboť nebylo dosaženo účelu, který tento zákon sledoval. Nové vládní nařízení lépe vystihuje to, že věrnostní přídavek ukazuje na vedoucí postavení hornického povolání ve společnosti a stává se tak nástrojem k získávání stálých zaměstnanců. Kromě toho brzdí nezdravou absenci a fluktuaci a odstraňuje některé tvrdostí dřívějšího zákona.

Ostatní vládní nařízení jsou zaměřena na zlepšení kádrové politiky v našem národním hospodářství. Je to jednak vládní nařízení č. 20 z 6. V. 1952 o rozmísťování absolventů vysokých škol a výběrových odborných škol a dále vládní nařízení č. 43 z 19. VIII. 1952 o rozmisťování odborných pracovníků, vyplňující dosavadní mezeru tím, že dává možnost odpovědným činitelům provádět takové přesuny a rozmístění odborníků, aby to bylo v souladu s potřebami našeho pětiletého plánu. Vládní nařízení č. 22 z 27. V. 1952 o nové úpravě učňovských zkoušek má zajistit lepší kvalitu zkoušek a vyučenců a vládní nařízení č. 39 z 29. VII. 1952 o zákazu přijímání pracovníků do zaměstnání bez řádného rozvázání předchozího pracovního poměru má zamezit nežádoucí fluktuaci a zavést do hospodaření pracovními silami pořádek.

Z tohoto výčtu vidíme, že všechna vládní nařízení, předložená Národnímu shromáždění ke schválení, mají umožnit ještě lepší plnění našich hospodářských úkolů, tím urychlit budování naší krásné socialistické vlasti a posílit tábor míru. Proto jménem výboru pro hospodářské plánování a jeho kontrolu doporučuji, aby Národní shromáždění tato vládní nařízení schválilo beze změny. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Ke slovu není nikdo přihlášen.

Přistoupíme nyní k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem na schválení vládních nařízení, vydaných podle § 42 odst. 1 zákona č. 241/1948 Sb. o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky a uvedených ve zprávě výboru pro hospodářské plánování a jeho kontrolu a to ve znění, jak byla uveřejněna ve Sbírce zákonů, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji. - Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo uvedená vládní nařízení.

Tím je vyřízen 6. bod pořadu schůze.

Přistoupíme nyní k projednávání posledního bodu pořadu schůze, kterým je

7. Zpráva výboru mandátového ve věci zbavení mandátu posl. Jána Daxnera (tisk 640).

Zpravodajem je posl. Mjartan; dávám mu slovo.

Zpravodajca posl. Mjartan: Slávne Národné shromaždenie!

Ústredný akčný výbor Slovenského Národného frontu navrhol svojím prípisom zo dňa 28. Júla 1952 zbaviť poslanca Národného shromaždenia Jána Daxnera poslaneckého mandátu.

Ústredný akčný výbor Slovenského Národného frontu, rokujúc na základe usnesenia Strany slovenskej obrody, zistil, že Ján Daxner ako poslanec Národného shromaždenia nevykonával svoj poslanecký mandát a že sa tak previnil proti záujmom žudu.

Na základe týchto skutočností, zistených Slovenským Národným frontom, ktorý vyjadruje vôžu slovenského pracujúceho žudu a je volebnou skupinou na kandidátskej listine, ktorej bol Ján Daxner zvolený, usniesol sa mandátový výbor vo svojej schôdzke, konanej dňa 21. Októbra 1952, odporučiť Národnému shromaždeniu, aby zbavilo podža § 66 odst. 2 zákona o rokovacom poriadku Národného shromaždenia č. 195/49 Sb. Jána Daxnera poslaneckého mandátu. (Potlesk.)

Místopředseda Fiala: Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Přistoupíme nyní k hlasování.

Kdo souhlasí s návrhem výboru mandátového, jak jej pan zpravodaj přednesl, aby podle § 66 jednacího řádu byl posl. Ján Daxner zbaven mandátu, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

Děkuji. Tím Národní shromáždění jednomyslně schválilo návrh mandátového výboru.

Tím je také vyřízen pořad schůze.

Sděluji, že příští schůze se bude konat zítra ve čtvrtek dne 30. října v 8 hodin ráno.

Končím schůzi.

(Konec schůze v 17 hod. 10 min.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP