Čtvrtek 6. května 1948

Zpravodaj posl. Vítek: Slavná sněmovno!

Rozpočtový výbor projednal tento návrh zákona a zabýval se zejména otázkou nákladu a otázkou úhrady. Náklad na dosavadních 23 národních umělců žijících a 10 případů zaopatřovacích platů bude činiti 4,400.000 Kčs. Kromě toho přísluší ještě státu péče o rozšiřování děl národních umělců. To mohou býti v podstatě subvence k rozšíření edic některých děl. Úhrada bude opatřena z rozpočtových úspor ministerstva školství a národní osvěty a ministerstva informací, po případě podle § 12 finančního zákona.

Jménem rozpočtového výboru doporučuji slavnému Ústavodárnému Národnímu shromáždění tuto osnovu k přijetí. (Potlesk.)

Podpredseda Polák: Ku slovu nie je nikto prihlásený, rozprava odpadá.

Sú nejaké návrhy opráv alebo zmien textových?

Zpravodaj posl. dr Vašek: Nejsou.

Zpravodaj posl. dr Němec: Není jich.

Zpravodaj posl. Vítek: Nejsou.

Podpredseda Polák: Pristúpime k hlasovaniu.

Osnova má 7 paragrafov, nadpis a úvodnú formulu.

Pretože niet pozmeňovacích návrhov, dám o celej osnove hlasovať naraz podža zprávy výborovej. (Námietky neboly.)

Námietok niet.

Kto tedy súhlasí s celou osnovou zákona, to je s jej 7 paragrafmi, nadpisom a úvodnou formulou, podža zprávy výborovej, nech zdvihne ruku. (Deje sa.)

To je väčšina. Tým Ústavodarné Národné shromaždenie prijalo túto osnovu zákona podža zprávy výborovej.

Tým je vybavený 1. odsek poriadku.

Pristúpime k prerokovávaniu druhého odseku poriadku, ktorým je

2. Spoločná zpráva výborov zemedelského, zásobovacieho a osídlovacieho, právneho a rozpočtového k vládnemu návrhu zákona (tlač 1209) o znárodnení niektorých šžachtitežských podnikov (tlač 1225).

Podža usnesenia predsedníctva navrhujem, aby rokovanie o tejto predlohe slúčilo sa s rokovaním o predlohe, ktorá je ako odsek 3 poriadku, to je

3. Spoločná zpráva výborov soc.-zdravotníckeho, právneho a rozpočtového k vládnemu návrhu zákona (tlač 1212) o znárodnení prírodných liečivých zdrojov a kúpežov a o začlenení a správe konfiškovaného kúpežného majetku (tlač 1222).

Dôvodom pre navrhované slúčenie je, že ide o osnovy jednajúce o znárodnení.

Sú nejaké námietky proti návrhu na slúčenie týchto odsekov? (Námietky neboly.)

Niet ich. Rokovanie bude teda podža návrhu slúčené.

Zpravodajcami sú:

k ods. 2: za výbor zemedelský, zásobovací a osídlovací posl. Vach, za výbor právny posl. Kubánek, za výbor rozpočtový posl. Janouš;

k ods. 3: za výbor soc.-zdravotnícky posl. Synková, za výbor právny posl. dr Haim, za výbor rozpočtový posl. Parez,

Dávam slovo zpravodajcovi k ods. 2 za výbor zemedelský, zásobovací a osídlovací, posl. Vachovi.

Zpravodaj posl. Vach: Paní a pánové!

Naše vláda předložila nám návrh zákona o znárodnění některých šlechtitelských podniků. tisk 1209. Obsahově má jenom 8 paragrafů, ale jejich závažností se vyrovná jakémukoliv jinému znárodňovacímu zákonu.

Naše šlechtitelství bylo dosud rozdrobeno v 11 různých institucích a výrobních společnostech a náš zemědělec neměl dosud záruky, že budou odstraněny cenové disparity. Zemědělský výbor, který vidí v tomto počinu vlády velmi dobré dílo, projednal podrobně tuto osnovu zákona a já jako zpravodaj doporučuji slavné sněmovně přijetí této osnovy podle zprávy výborové. (Potlesk.)

Podpredseda Polák: Dávam slovo zpravodajcovi k ods. 2 za výbor právny, posl. Kubánkovi.

Zpravodaj posl. Kubánek: Pane předsedo, slavná sněmovno, paní a pánové!

Československé zemědělství má v prvé řadě za úkol zajistit výživu národa z vlastních zdrojů; to znamená, že musíme udělat všechna opatření, abychom zintensivnili zemědělskou výrobu. Rostlinná produkce může toho dosáhnout jedině tenkrát, budou-li se u nás sít, sázet a pěstovat nejkvalitnější odrůdy zemědělských plodin. Aby toho bylo dosaženo, předkládá se dnes Ústavodárnému Národnímu shromáždění zákon o znárodnění některých šlechtitelských podniků.

V dřívější době a až do dnešních dnů bylo prováděno šlechtění osiva a sadby na území Československého státu jen na obchodní basi. To bylo příčinou, že šlechtitelské podniky sledovaly dva cíle: jednak skutečné šlechtění a za druhé dosažení pokud možno nejvyššího zisku ze šlechtění; to mělo ovšem následek, že tím trpěla zemědělská výroba a i celkové hospodářství státu. Proto tímto zákonem přikročujeme k reformě, kterou přizpůsobujeme československé zemědělství zemědělské výrobě jiných států, na př. Sovětského svazu, Spojených států severoamerických, Anglie i severských států, v nichž je šlechtění osiva a sadby věcí státní a nikoliv obchodní.

U nás doposud šlechtí polnohospodářské odrůdy osiva a sadby jednak státní podniky, t. j. státní lesy a statky, jednak podniky soukromé. Tímto zákonem sloučíme šlechtění a budou se jím zabývat jedině státní lesy a statky. Tím dosáhneme vypěstování dostatečného množství osiva a sadby nejlepších odrůd, kterých rostlinná výroba v různých krajích státu potřebuje, a za druhé dosáhneme jednotnosti, pokud jde o pěstování stejných druhů obilovin a okopanin, což přinese značné výhody jak pro zpeněžování výrobků, tak i pro jejich průmyslové zpracování. To je také důvodem, proč tato osnova znárodňuje i šlechtitelské podniky země České a Moravskoslezské. Soukromé šlechtění nebude tím vyloučeno, avšak soukromí šlechtitelé nebudou moci výsledek své práce zhodnotit v obchodě přímo, nýbrž jen prostřednictvím podniku státních lesů a statků za sjednaných podmínek.

Jednotlivá ustanovení osnovy jsou obdobou ustanovení, pojatých do jiných předpisů o znárodnění některých podniků. Dotčené zaměstnance převezme Československý stát, t. j. správa státních lesů a statků, do služeb svých podniků. Aby nemohlo být vyvoláno zdání, že tímto zákonem začínáme znárodňovat půdu, která byla vyňata z ustanovení jak zákona č. 142/47, tak i zákona č. 46/48, je vyjmenováno všech 11 podniků, kterých se tento zákon týká, a kromě těchto podniků nelze znárodňovat jinou zemědělskou půdu. Proto tento zákon nenarušuje zákon o zemědělské úpravě pozemkové držby, zákon o nové pozemkové reformě č. 46/48, ani ústavní článek XII, kde v § 158 ústavy je vyjádřeno, že půda patří těm, kdož na ní pracují, a vlastnictví půdy že je zajištěno do výměry 50 ha.

Ve jmenovaných 11 podnicích je jeden podnik soukromý, a to inž. Řeháka v Dětenicích u Jičína, který sám dobrovolně dal státu k disposici svoji šlechtitelskou stanici a stává se zaměstnancem šlechtitelských podniků, a dále se dotýká dvou závodů územní správy země České - bývalé schwarzenberské vrchní hospodářské správy Postoloprty - a země Moravskoslezské - zemský ústav pro zušlechťování rostlin v Přerově a zemský výzkumný ústav travinářský, Rožnov p. Radh. Ve všech těchto třech případech bude zaplacena náhrada 100 % odhadní ceny, a u ostatních podniků o 20 % méně než průměrná cena za posledních 10 let.

Právní výbor jednal o tomto vládním návrhu zákona v pondělí 3. května, přijal jej ve znění vládní osnovy a doporučuje jej slavnému Ústavodárnému Národnímu shromáždění ke schválení. (Potlesk.)

Podpredseda Polák: Dávam slovo zpravodajcovi k ods. 2 za výbor rozpočtový, posl. Janoušovi.

Zpravodaj posl. Janouš: Slavná sněmovno, paní a pánové!

Vládní návrh zákona tisk 1209 o znárodnění některých šlechtitelských podniků znamená s hlediska národohospodářského pro naši zemědělskou výrobu velký krok kupředu. Neklade žádné zvláštní nároky na státní pokladnu, nenarušuje ani státní rozpočet na rok 1948 a proto doporučuje rozpočtový výbor tuto osnovu zákona k přijetí podle zprávy výborové. (Potlesk.)

Podpredseda Polák: Dávam slovo zpravodajcovi k ods. 3 za výbor soc.-zdravotnícky, posl. Synkovej.

Zpravodajka posl. Synková: Slavná sněmovno!

Podle osnovy předloženého zákona budou zestátněny přírodní léčivé lázně v plném rozsahu. Zákonem o národním pojištění a zákonem o znárodnění léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku umožňujeme, aby lázně sloužily především těm, kteří toho pro své zdraví potřebují, a ne těm, kteří na to mají. Co to bude v budoucnu znamenat pro náš nejcennější majetek, t. j. pro zdraví národa, nemusím zdůrazňovat. Národohospodářsky se nedá vyčíslit, kolik miliard ušetříme tím, že budeme pracující rychleji vracet do výrobního procesu a že snížíme počet invalidů. Je to opět jeden ze zákonů, které navždy vymycují spekulaci na tomto úseku. Naše bohaté přírodní zdroje již nebudou bezednou studnicí nezřízených soukromých zisků, ale budou sloužit celému národu.

Proto doporučuji, aby návrh tohoto zákona byl sněmovnou přijat v tom znění, jak jej projednal výbor soc.-zdravotnický. (Potlesk.)

Podpredseda Polák: Dávam slovo zpravodajcovi k ods. 3 za výbor právny, posl. dr Haimovi.

Zpravodajca posl. dr Haim: Slávna snemovňa, panie a páni!

Právny výbor vo svojom zasadaní dňa 3. mája prejednal osnovu zákona o znárodnení prírodných liečivých zdrojov a kúpežov a o začlenení a správe konfiškovaného kúpežného majetku, prijal vládny návrh s nepatrnými zmenami, ktoré sú obsiahnuté v texte, a doporučuje plénu Ústavodarného Národného shromaždenia, aby vládnu osnovu v predloženom znení prijalo.

Podpredseda Polák: Dávam slovo zpravodajcovi k ods. 3 za výbor rozpočtový, posl. Parezovi.

Zpravodaj posl. Parez: Pane místopředsedo, paní a pánové!

Zákonem o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní přikročuje vláda k dalšímu zajištění práva státu nakládat s přírodními léčivými zdroji bez ohledu na vlastnictví pozemku, na němž se vyskytují léčivé prameny nebo léčivé hmoty. Osnova navazuje na zákon, kterým se znárodňují hotelové podniky, jež mají v budoucnu sloužit léčícím se hostům. Tímto činem se uskuteční sen všech pracujících tříd, že lázně budou cestou zákona zpřístupněny nejširším vrstvám lidovým.

Resoluce sjezdu závodních rad z měsíce února dala podnět k přepracování původní osnovy, předložené ministerstvem zdravotnictví, v plném rozsahu. Znárodněný i konfiskovaný lázeňský majetek se svěřuje do správy podniku Československé státní lázně a zřídla se sídlem v Praze. Názvu lázně v tomto smyslu smějí používat pouze státní podniky. Nové lázně přírodní a léčivé může zakládat pouze stát.

Rozpočtový výbor projednal předloženou osnovu zákona dne 3. května, probral ji velmi podrobně a schválil změny a doplňky, o kterých jednal výbor sociálně-zdravotnický a právní. Jménem rozpočtového výboru jako jeho zpravodaj doporučuji slavné sněmovně tuto osnovu zákona ke schválení.

Podpredseda Polák: Teraz pristúpime ku spoločnej rozprave.

Ku slovu je prihlásený p. posl. dr Kácl. Udežujem mu slovo.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP