Čtvrtek 3. prosince 1936

"Přihlížeje k těmto číslicím nebude jistě ani nejhorší šovinista mít odvahu tvrditi, že se zde postupovalo podle zásady ťrovní mezi rovnýmiŤ a že se o hladovějící německé dítky pečuje stejně jako o české. Kde zůstává myšlenka humanity, velice vychvalovaná demokracií, tvrzení, že se nám Němcům dává víc, než nám patří, kde zůstávají všechny ty krásné řeči a ujištění vedoucích státníků, že se všem lidem postiženým krisí bez zřetele k jejich národní příslušnosti poskytuje pomoc a podpora?

České vrstvy těžce zazlívaly spolku "Bund der Deutschen", že přijal nabídnutou zahraniční pomoc a že německé děti, které potřebovaly zotavení, poslal na zotavenou do ciziny. Mají snad sudetští Němci, vidouce toto nepochopení vládních míst, nečinně přihlížeti, jak podvýživou hynou naše děti, děti z nouzových oblastí, v nichž se vydatně pečuje o české děti vysokými státními podporami, zatím co pro naše se poskytují jen zlomky této podpory. Ani nejhorší šovinista to nemůže požadovati na sudetských Němcích.

Nabízená pomoc ze zahraničí mohla by se považovati za závadnou až tehdy, až se uskuteční sliby vedoucích státníků, t. j. když se k oblastem nejvíce postiženým krisí bude přihlížeti patřičně podle potřeby i v oboru péče o mládež."

A konec všeho: "Ale dnes jsou pomocné akce státních úřadů fraška, výsměch nouzi našeho německého obyvatelstva, výsměch všem krásným řečem vedoucích státníků, naplněným humanitou, demokracií a sociální spravedlností."

Prosím, slavná sněmovno, abych mohl jako ministr soc. péče, který je v tomto případě resortní a který je interpelován, tímto odpověděti na tuto naléhavou interpelaci, zaujmouti k věci stanovisko a vysvětliti její pravý a pravdivý stav. (Výborně!) Považuji to za svoji povinnost tím více, že již dne 6. listopadu t. r. přinesl ústřední časopis SDP "Die Zeit" zprávu o interpelaci ještě než byla předložena parlamentu. V tentýž dne informovalo ministerstvo soc. péče jak redakci časopisu "Die Zeit", tak i sekretariát strany SDP o tom, že údaje obsažené v interpelaci tenkráte ještě nepředložené, jenom ohlášené v časopise - o výši podpor pro české a německé děti na vyživovací akci nejsou správné a že bylo postupováno přesně podle národnostního klíče, to je, že na př. v české zemi byl dodržen poměr 1:2. Německé péče dostaly na státní vyživovací akci v Čechách 512.000 Kč, české okresní péče o mládež pak 1,025.000 Kč. Časopis "Zeit" po několikeré urgenci opravil druhého dne v lokálce několika větami své tvrzení.

Interpelace však přesto nebyla odvolána, byla vytištěna a rozdána v parlamentu a ve středu dne 2. prosince opět otištěna nápadným způsobem a tučným tiskem v časopise "Die Zeit", s podobným textem, jaký byl také v říšskoněmeckých listech o téže věci (Výkřiky.), pod titulem "Rovní mezi rovnými v Čechách" - subvence českým péčím o mládež 670krát větší nežli subvence německým péčím".

Jelikož byly jak časopis "Die Zeit" i sekretariát strany SDP na věc velmi důrazně upozorněny, je vidět, že jde zde o zjevný úmysl (Výkřiky.) v obyvatelstvu německé národnosti vyvolati pocit útisku a křivdy, který se vybíjí dokonce i na podvyživených dětech. Vedle toho používá se těchto dat i v cizině a popouzí se proti nám německý soused na severu, jak dokazují články říšskoněmeckých listů, jež interpelaci otiskly. Zvláště charakteristicky byla věc vytištěna v Sasku, na př. v listě "Chemnitzer Tageszeitung", který otiskl interpelaci pod titulem "Rovnoprávnost v Československu - dokonce i podvyživené německé děti jsou utiskovány". Přáli bychom si, aby naši Němci byli mostem k našemu velikému sousedovi na severu. Takovýto způsob, jaký byl zde zvolen, může vésti jenom k popuzování a oprávněnému rozčilování na severu, když potom čtou ty věci tak, jak byly podávány.

Považuji proto za svoji povinnost prohlásiti jako ministr sociální péče a člen vlády republiky Československé, že všechny údaje o domnělém útisku při rozdělování podpor při dětské vyživovací akci i všech druhých podporách, jak dokáži, neodpovídají skutečnosti, že jsou podávány jednostranně a tendenčně a že jich v tomto znění je pak zneužíváno. (Výkřiky.)

Pokud jde o interpelovanou státní vyživovací akci, je skutečnost tato:

Organisováním státní dětské vyživovací akce pověřena byla zemská ústředí péče o mládež, nikoliv tedy orgány státní, nýbrž spolky pro péči o mládež, zřízené na podkladě národnostním, jež akci tu provádějí autonomně prostřednictvím svých odboček, okresních péčí o mládež. Ministerstvo soc. péče poskytuje na akci tu peněžní příspěvky, kdežto ostatní potřebné prostředky opatřují si tyto organisace samy od místních činitelů. Příděly státních příspěvků provádějí se podle těchto zásad:

Z celkového státního přídělu, který je pro akci k disposici, stanoví se nejprve příděly pro jednotlivé země podle počtu obyvatelstva. V jednotlivých zemích pak stanoví se globální příděly z těchto částek jednotlivým zemským ústředím podle národnostního klíče. Návrhy na rozdělení přídělu jednotlivým okresním péčím o mládež předkládají ministerstvu soc. péče zemská ústředí. V Čechách je to pro české děti zemské ústředí pro péči o mládež v Praze a pro německé děti liberecká "Deutsche Landeskommission für Kinderschutz und Jugendfürsorge". Ministerstvo návrhy těchto zemských ústředí pravidelně plně respektuje a mění je jen v případech zcela ojedinělých a z nejnutnějších důvodů, a to ještě zpravidla v dohodě se zemskými ústředími. Kromě státního přídělu získávají okresní péče o mládež na provedení vyživovací akce, jak již řečeno, další prostředky od místních činitelů (obcí, okresů a z veřejné dobročinnosti). Zemská ústředí ovšem při podávání návrhů na rozdělení státního přídělu přihlížejí i k těmto prostředkům od místních činitelů, jichž výši mohou přibližně stanoviti podle zkušeností z minulých let.

Navrhne-li české zemské ústředí pro české okresní péče o mládež v okresích s německou většinou poměrně větší příděly ze státních peněz, je to zcela pochopitelno, poněvadž velká většina českých okresních péčí nedostává od německých obcí a okresů, jak také později číselně dokáži, vůbec žádných podpor (jen některé německé okresy a obce poskytují příděly českým okresním péčím o mládež, a to jen v poměru národnostního klíče v obci neb v okrese) a poněvadž české obyvatelstvo v okresech jazykově smíšených náleží ve velké většině třídám sociálně slabým, hlavně dělníkům textilním, sklářským a horníkům a okresní péče o mládež nemají možnosti, aby z veřejné dobročinnosti, hlavně sbírkami od místních činitelů získaly si prostředky takové jako instituce německé. České děti strádají zajisté v těchto okresech stejně jako děti německé a potřebují také stejné pomoci.

Podobně postupují německá zemská ústředí, jež navrhují poměrně větší příděly oněm německým péčím o mládež, jež působí v krajích s českou většinou a naopak zase poměrně menší částky německým péčím o mládež, jež dostávají v okresech značné příděly od obcí a okresů a jež také mají možnost získati značné příspěvky v průmyslových okresech od zámožných činitelů soukromých.

Návrhy, na základě nichž jsou poskytovány z uvedených důvodů poměrně větší příděly pro české okresní péče o mládež ve smíšeném území, neznamenají tedy nijak zkrácení německých okresních péčí, nýbrž zkracují se jimi příděly pro české děti v okresech s českou většinou, kde není taková bída a nouze jako v těch krajích na severu.

Důležitým měřítkem ovšem také jest, jak jest v jednotlivých okresech velký počet dětí (českých i německých), potřebných podpory. Na př. v Něm. Jablonném a Úštěku, o nichž se interpelace zvlášť zmiňuje, navrhlo německé zemské ústředí samo tak malý příděl vzhledem k velmi malému počtu dětí potřebných pomoci. Německá okresní péče o mládež stravovala v Něm. Jablonném pouze 130 dětí, v Úštěku pouze 27.

Vyživovací akce pro děti v Čechách vytvářela se ve skutečnosti takto:

České okresní péče o mládež obdržely na státním přídělu celkem 1,025.500 Kč, samy si opatřily od místních činitelů 2,696.604˙15 Kč, takže měly celkem na provedení akce k disposici 3,722.104.15 Kč.

Německé okresní péče obdržely na státním přídělu 512.600 Kč, samy si opatřily od místních činitelů 2,635,772.15 Kč, měly tedy celkem na provedení akce k disposici 3,148.372˙15 Kč.

Z toho vyplývá, že státní příděl rozdělen byl mezi zemské ústředí péče české a německé přesně podle národnostního poměru, 2:1, a že celkový peněžní výsledek vyživovací akce je pro německé obyvatelstvo daleko příznivější než pro obyvatelstvo české. (Slyšte!)

Pokud jde speciálně o okresy s největšími domnělými nesrovnalostmi, jež interpelace zvlášť vyzdvihuje (Teplice-Šanov, Děčín, Hanšpach, Rumburk, Varnsdorf, Německé Jablonné, Hostinné, Cvikov, Jablonec n. N., Úštěk), buďtež uvedena přesná data o českých okresních péčích o mládež a o německých okresních péčích, i o tom, kolik činila úhrada na státním příspěvku od místních činitelů, jaký byl celkový náklad stravovací akce a kolik dětí bylo stravováno.

Státní vyživovací akce pro děti v zimě 1935/1936 vyhlíží v těchto okresech takto:

Česká OPM
Německá OPM
Soudní okres
Úhrada
Celkový náklad
Počet dětí
Úhrada
Celkový náklad
Počet dětí
státní příděl
místní činitelé
státní příděl
místní činitelé
Teplice-Šanov 12.700 39.483˙95 52.183˙95 1.702 21.000 354.865 375.865 4.336
Děčín 5.800 3.746˙35 9.546˙35 3496.10070.813 76.9131.735
Hanšpach 7.300 6.188˙- 13.488˙- 2334.40018.687 23.087741
Rumburk 2.000 3.268˙- 5.268˙- 1152.800 13.62016.420377
Varnsdorf 3.900 7.493˙- 11.393˙- 1786.500 46.49252.992811
Něm. Jablonné 1.300 3.463˙- 4.763˙- 696002.993 3.593 130
Hostinné 2.500 903˙- 3.403˙- 138 1.5004.0085.508 310
Cvikov 4.900 217˙- 5.117˙- 1484.528 32.26736.795776
Jablonec n./N. 17.600 19.638˙- 37.238˙- 81912.0045.919 57.9191.584
Úštěk 4.400 800˙- 5.200˙- 158200783 98327
62.400 85.199˙- 147.559˙- 3.909 59.628 590.447 650.075 10.827


Opakuji tedy, že státní příděl na okresní české péče činí 62.400 Kč, od místních činitelů 85.199 Kč, celkový náklad je 147.599 Kč pro 3.909 dětí. To jsou české děti v těchto okresích, zdrcující většinou děti českých sklářů, textiláků a horníků. Pokud jde o okresní německé péče, činí příděl státní 59.628 Kč, od místních činitelů 590.447 Kč, celkový náklad je 650.075 Kč pro 10.827 dětí.

V uvedených okresech byla tedy, propočítáme-li tyto číslice a převedeme-li to na děti, provedena vyživovací akce pro děti českými okresními péčemi o mládež celkovým nákladem 147.599 Kč pro 3.909 dětí, takže na jedno české dítě připadlo 37˙70 Kč. Německými okresními péčemi o mládež byla akce provedena celkovým nákladem 650.075 Kč pro 10.827 dětí, takže na jedno německé dítě připadlo 60 Kč. (Slyšte!)

V těchto okresech, jež jsou v interpelaci nejvíce akcentovány a kde se mluví o tom, že stát přispívá na české děti sumou dvakrát a 670krát vyšší než na děti německé, je tady skutečná situace - když se dodržoval přesně národnostní klíč a když se uváží také příspěvky místních činitelů - taková, že na jedno dítě české, které je tam také ve zlé situaci, protože to jsou děti sklářů, textiláků a horníků, připadá průměrně 37 Kč a na jedno německé dítě připadne průměrně 60 Kč. Obojí je málo, uznávám, my všichni to jistě víme, ale takový je skutečný stav.

Při úplně spravedlivém rozdělení subvencí podle národnostního klíče v dětské vyživovací akci jsou na tom - proti tendenčnímu tvrzení v interpelaci - právě české děti nepoměrně hůř, protože v německých oblastech se jim nedostává té vydatné podpory místních činitelů, jako se jí dostává německým okresním péčím.

Interpelace klubu poslanců sudetskoněmecké strany mluví ke konci ještě i o ostatních podpůrných akcích nejen o státní dětské vyživovací akci. V časopise "Die Zeit" ze dne 2. prosince vrcholí stížnosti a kritiky o všech těchto státních pomocných podpůrných akcích ve slovech: "Die Hilfsaktionen staatlicher Stellen für das hungernde Sudetendeutschtum kämen einer Farce gleich", t. j. pomocná akce všech státních činitelů pro hladovějící Němce na severu Čech rovná se frašce.

Budiž dovoleno, abych rozhodně odmítl tato slova a na podkladě čísel dále uvedených dokázal, že vláda republiky Československé počíná si při různých pomocných akcích spravedlivě a že, jak z přehledu různých pomocných akcí vysvitne, přihlíží v krajích s velkou nezaměstnaností k velké nouzi a dává přednost oblastem těžce postiženým bez rozdílu národnosti.

Dovoluji si to ukázat především na gentském systému. Jde tu o t. zv. státní příspěvek k podporám v nezaměstnanosti. Od r. 1930 do r. 1935 dostaly odborové organisace sdružené v odborových ústřednách československé národnosti na státním příspěvku 958,976.752 Kč 86 h - jsou to tyto odborové ústředny: Odborové sdružení československé, Ústředna odborových organisací "Střed", Říšská odborová rada křesťanských organisací československých, Odborové ústředí, Republikánské ústředí zaměstnanecké, Říšská československá všeodborová komise křesťansko-sociální, Sdruženie slovenských odborových organisací v Žilině, Národní sdružení odborových organisací a konečně Československé organisace bez odborové ústředny. K tomu nutno ještě podotknouti, že největší z těchto ústředen, t. j. odborové sdružení československé má více než 14 % členů německé národnosti, takže ve skutečnosti je potom konečný poměr pro občany německé národnosti příznivější.

Proti uvedeným 958,976.752.86 Kč, vyplaceným odborovým ústřednám československým, stojí 704,940.948˙15 Kč vyplacených německým odborovým ústřednám (Zentralgewerkschaftskommission des Deutschen Gewerkschaftsbundes, Reichsvereinigung der deutchen Gewerkschaften, Verband deutscher iGewerkschaften, Verband der christlichen Gewerkschaften a Německé organisace bez odborové ústředny).

Vedle organisací československých a německých jsou ještě organisace smíšené; jejich členové jsou sdruženi v mezinárodním všeodborovém svazu a v bývalých rudých odborech, u nichž výplata za posledních šest let činila celkem 135,073.293.44 Kč. Srovnáme-li tato čísla podpor podle gentského systému, postavíme-li proti sobě 958 mil. Kč vyplacených organisacím českým a 704 mil. Kč vyplacených organisacím německým, vidíme jasně, že tento poměr vyplacených podpor daleko neodpovídá národnostnímu klíči v Československé republice. Nutno ovšem poznamenati, že se zde přihlíželo k tomu, že jde o dělníky odborově organisované v krajích trpících nouzí, ale naprosto je zřejmo, že se postupovalo zde objektivně a spravedlivě a že se nijak našim spoluobčanům německé národnosti nekřivdilo, naopak, jak tato čísla zjevně dokazují. (Předsednictví převzal místopředseda Langr.)

Zvláštní pozornost nutno věnovat i všem jiným podpůrným akcím, jež si dovolím uvésti v přehledu za dobu od r. 1930 do r. 1935 i se zřetelem na národnost. Při tom uvedeny budou jako převážně německé okresy všechny okresy, v nichž obyvatelstvo vykazovalo podle sčítání lidu z r. 1930 více než 50 % příslušníků národnosti německé. Jsou to v zemi české tyto okresy: Aš, Broumov, Děčín, Dubá, Duchcov, Falknov n. O., Frýdlant, Cheb, Chomutov, Jablonec, Něm. Jablonné, Jáchymov, Kadaň, Kaplice, Kraslice, Č. Krumlov, Mar. Lázně, Liberec, Č. Lípa, Litoměřice, Loket, Most, Nejdek, Planá, Podbořany, Přísečnice, Rumburk, Stříbro, Šluknov, Tachov, Teplá, Teplice-Šanov, Trutnov, Horš. Týn, Ústí n. Lab., Varnsdorf, Karlovy Vary, Vrchlabí, Žatec a Žlutice. V zemi Moravskoslezské jsou to okresy: Bruntál, Frývaldov, Krnov, Mikulov, Mor. Beroun, Mor. Třebová, Rýmařov, Šternberk, Šumperk a Znojmo.

Pan posl. Wollner, člen SDP, stěžoval si dnes v parlamentě také na křivdu německým okresům v podpůrných akcích, o kterých budu dále mluviti, činěnou. Nikdo by si více nepřál než ministr sociální péče - a doufám, že slavná sněmovna a členové všech stran mne po té stránce znají - abychom mohli vypláceti více na podporách tam, kde opravdu je bída a nezaměstnanost; ale držme se přesně čísel v českých i německých krajích, a to za léta od r. 1930 až do konce r. 1935. Beru čísla ze země České a Moravské a prosím slavnou sněmovnu, aby uvážila toto:

Při sčítání lidu z r. 1930 činil počet německého obyvatelstva v zemi české 32.38 % a v moravskoslezské 22.85 % z celkového počtu obyvatelstva, tedy v jednom případě můžeme říci přibližně 32 %, v druhém 23 %. Přehled všech jednotlivých podpůrných akcí v republice v letech 1930 až 1935 vyhlíží však takto:

Státní stravovací, vánoční a bramborová akce, o kterých se nejvíce hovoří a které jsou předmětem největší pozornosti a největších stížností všeho obyvatelstva, nejen německého, nýbrž i českého, slovenského i maďarského, vyžádala si: v okresích převážně německých 520,729.280 Kč, v českých okresích 507,702.670 Kč (Slyšte!), ačkoliv počet německého obyvatelstva je, jak uvedeno, 32 %, resp. 23 %. (Výkřiky.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP