Pátek 20. prosince 1935

Při této příležitosti bych chtěl také upozorniti, že učitelstvo měšťanských škol si dovoluje slavnou sněmovnu požádati, aby nezapomínala, že stejně důležité, jako je budova školní a zřízení měšťanských škol, je také učitelstvo pro měšťanské školy. Dnes zkoušky učitelské způsobilosti pro měšťanské školy jsou nepatrně honorovány, což vede k tomu, že dělá zkoušky jen nepatrný počet osob. Tak ke dni 1. říjnu 1934 bylo na měšťanských školách nezkoušených 2939, t. j. plných 23 % všeho učitelstva těchto škol a z toho v zemi České 1238, Moravskoslezské 816, Slovenské 790, Podkarpatské Rusi 95.

Dále bych chtěl požádati slavnou sněmovnu, poněvadž v kulturním výboru řečníky všech stran, vládních i oposičních, byl zdůrazňován význam 4. ročníku měšťanské školy, aby si vyžádala osnovu zákona, kterým by IV. ročníky měšťanských škol byly zákonně připojeny jako povinná třída k měšťanským školám.

Konečně bych chtěl ještě na jednu zajímavou věc ukázat. V tisku bývá často hovořeno, že se Československá republika málo stará o propagaci své práce. A právem jeden ze členů kulturního výboru z oposiční německé strany řekl, kdyby jiný stát vykonal tolik kulturní práce, jako ji vykonala Československá republika, že by se touto svojí prací chlubil nejen doma, nýbrž i za hranicemi.

Tuto skutečnost ukáži na několika číslech u měšťanských škol. Uvedu srovnání z r. 1921 -1922 s 1. říjnem 1935. Na měšťanských školách s československým jazykem vyučovacím měli jsme 4516 tříd, dnes máme 8405 tříd, čili zisk 3889 tříd, to znamená o 86 % více. Měli jsme 200.791 žáka, dnes však měšťanskou školu navštěvuje 339.436 žáků, čili o 128.745 žáků více, zase o 64 %.

Na německých školách měšťanských měli jsme r. 1921 1607 tříd, dnes máme 2056 tříd, čili o 449 více, to jest o plných 64 %. Bylo tam 64.801 žáků, dnes na německých školách jsou 82.002 žáci, čili o 17.201 žáků více, což znamená zvýšení o 30 %.

Na školách polských bylo 20 tříd měšťanských škol, dnes jich máme 37, znamená to 17 nových tříd, čili 85 %. Bylo tam 715 žáků, dnes máme 1468 žáků, čili o 753 více, to jest zvýšení o 105 %.

Na měšťanských školách s jazykem podkarpatoruským je tento přírůstek největší. Tam bylo 41 tříd měšťanských škol, dnes je 131 tříd, čili o 90 více, to jest o plných 225 %. Na Podkarpatské Rusi bylo 1704 žáků, kteří navštěvovali měšťanskou školu, dnes tam chodí 5555 žáků, čili o 3851 více, čili zvýšení o 226 %.

Ale ani maďarským školám se neubližuje. Maďarských tříd bylo na měšťanských školách 91, dnes je jich 118, čili o 27 víc, o 30 %. Žáků bylo 4087, dnes je jich 4960. Znamená to o 873 žáků více, to jest o 22 %.

Chtěl bych porovnati, jak to vypadá v jednotlivých zemích, uvedu stručně: země Česká měla 3802 třídy, dnes má 5945, o 2143 tříd více. Měla 172.166 žáků, dnes 237.951 žáků, čili o 65.785 dětí více navštěvuje měšťanské školy. V zemi Moravskoslezské bylo 1903 tříd, dnes je 3179. Znamená to o 1276 tříd více. V zemi Moravskoslezské bylo 75.356 žáků, dnes je 124.594, čili o 49.238 žáků více. Na Slovensku byly 562 třídy všech národností. Dnes je tam 1371 třída, o 809 tříd více. Na Slovensku chodilo do škol 24.499 žáků, dnes navštěvuje měšťanské školy 60.812 žáků, čili o 36.313 žáků více.

A na Podkarpatské Rusi bylo 44 tříd, dnes tam je 252 tříd, čili o 208 tříd více, t. j. o 472 % více. Chodilo tam 1.844 žáků, dnes na Podkarpatské Rusi navštěvuje měšťanskou školu 10.064 žáků, čili o 8.220 žáků více, to jest o 456 %.

V republice pak celé je stav takový: měli jsme před 13 lety 6.315 tříd, dnes máme 10.747, o 4.432 tříd více. Do měšťanských škol chodilo 273.979 žáků, dnes navštěvuje měšťanské školy 433.421 žáků, čili o 159.444 žáků více. Pokud se týče škol, vypadá to v republice tak, že před 13 lety bylo 1.564 měšťanských škol, dnes máme 1.929 škol. Stejný úspěch a stejný pokrok mají také IV. ročníky měšťanských škol. Těch jsme měli v Československé republice 475, a chodilo do nich 14.538 žáků. Dnes máme 951 čtvrtých ročníků, a chodí do nich 32.976 žáků. Některé národnosti, Maďaři a Rusíni, neměli vůbec těchto speciálních IV. ročníků, a teprve Československá republika jim je dala.

Přál bych si jen, aby slavná sněmovna v této práci pokračovala, neboť kulturní prací vedle snahy po zaopatření práce a chleba našemu lidu stavíme nejlepší a nejpevnější pilíře našeho státu. Doporučuji proto slavné sněmovně, aby stejně jako senát i ona přijala manifestačně tuto osnovu zákona. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému referentu - za výbor ústavně-právní - panu posl. Pozdílkovi.

Zpravodaj posl. Pozdílek: Vážení pánové! Osnovu zákona o újezdních měšťanských školách projednala tato slavná sněmovna již v dubnu letošního roku. Původní vládní návrh změněn byl tenkráte v §u 16, kde rozložen byl náklad stejným dílem na újezd, okres a zemi, a dále v §u 31, kde nová úprava se vztahovala nejen na školy dosavadní, nýbrž i na školy nově zřizované. Senát Národního shromáždění provedl pak další úpravy v §§ 6 a 32.

Ústavně-právní výbor projednav usnesení senátu Národního shromáždění ve schůzi konané dne 13. prosince 1935 vyslovil souhlas se změnami provedenými v senátě, pokud se týče §u 6 a §u 32 osnovy zákona tak, jak ji schválil též výbor kulturní.

Pokud se týče změny v §u 6, projevil ústavně-právní výbor přání, aby případnými zásahy ministerstva financí nebyly vážně ohroženy zmíněné kulturní požadavky jednak ve vzdálených obcích venkovských a potom také hlavně na Slovensku a Podkarpatské Rusi, což týká se tam otázky zřizování a vydržování škol vůbec.

Stran §u 23, lit. e) vzal ústavně-právní výbor na vědomí, že zjištění soukromého vyučování provádí se podle dosavadních platných říšských školských zákonů okresními výbory, které v případě nedostatečných výsledků nařídí pak návštěvu školy veřejné. Okresní školní úřad je ustálený termín, který se užívá v zákonech, po př. v nařízeních, a rozumí se jím okresní školní výbor v okresech venkovských a městský školní výbor v okresech městských. Je to tedy pojem nadřaděný oběma uvedeným pojmům a vytvořený z důvodů stručnosti. Na Slovensku budou podle výslovného ustanovení § 29 vykonávati působnost okresního školního úřadu školní inspektoři, případně úřady politické.

Ústavně-právní výbor navrhuje poslanecké sněmovně, aby osnova zákona přijata byla ve znění schváleném senátem Národního shromáždění a jak ji navrhuje k přijetí výbor kulturní. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. inž. dr. Brdlíkovi.

Zpravodaj posl. inž. dr. Brdlík: Vážená sněmovno, vzhledem k tomu, že změny zavedené senátem do původní osnovy nedotýkají se finanční struktury této osnovy a nemají důsledků rozpočtových, nýbrž jsou spíše rázu legislativně-technického, usnesl se rozpočtový výbor doporučiti vážené posl. sněmovně, aby přijala tuto osnovu zákona ve znění, jak je navržena. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K této věci došla řečnická přihláška. Zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 20 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není, navržená řečnická lhůta je schválena.

Přihlášen je na straně."proti"pan posl. Illing. Dávám mu slovo.

Posl. Illig (německy): Slavná sněmovno!

Uskutečněním zákona o újezdních měšťanských školách splňuje se dlouho vytoužené přání nejširších vrstev našeho lidu. Nejsme-li přes to zcela spokojeni s předloženou osnovou zákona, záleží to především na znění §u 6, který znamená podle našeho mínění značné prodloužení cesty, chce-li se dosáhnouti zřízení újezdní měšťanské školy. Zdá se nám vůbec, že tato osnova zákona má spíše zachovati stav, který až dosud je, než přinésti něco nového. Jistě je pro nynější měšťanské školy velice výhodný, pro měšťanské školy však, které mají býti teprve zřízeny, jsou zde jistě určité obtíže, protože dříve bylo rozhodným povolení zemské školní rady, zatím však bylo sem zahrnuto ministerstvo školství a financí se svým souhlasem. Zvláště v německých územích je veliká snaha dostati nové měšťanské školy. Máme jednotlivé okresy - poukazuji na soudní okres doupovský - které nemají ani jednu měšťanskou školu. Máme jiné okresy, ve kterých snad na 30.000 obyvatel přijde jedna měšťanská škola;. zatím co se jednotlivé obce v těchto okresích snaží dostati měšťanskou školu, zůstaly tyto námahy až podnes marné. Zmiňuji se na př. o Mašťově v okrese podbořanském, který po 6 let usiluje o zřízení újezdní měšťanské školy, až dodnes marně. Podobná jsou úsilí Velké Střelné a Německého Benešova. Obě místa mají osmitřídní obecnou školu, takže by tam přeměna na měšťanskou školu byla spojena s poměrně nízkými náklady a přesto se stále dělaly překážky. Vidíme to také při povolování pobočních tříd. Také zde to šlo v posledních letech poněkud s kopce. Podle starého zákona se nedělal rozdíl, byly-li děti ze školní obce, nebo ze školního okrsku, ale stačilo, byl-li zde dostatečný počet dětí a poboční třída mohla býti otevřena. Malým školským zákonem byl počet dětí vázán na okruh 4 km, nadto byly děti přijímány jen podmínečně, takže při zřizování pobočních tříd se stále jen dělají obtíže. Provádělo-li se to u nás v Čechách poněkud velkoryseji, jsou oprávněné stížnosti do postupu na Moravě. Beru si jen příklad z Olomouce. Tam bylo na začátku školního roku 84 dětí v první třídě měšťanské školy, z toho ovšem 40 z cizích školních obcí, a se zřízením poboční třídy se tak dlouho dělaly obtíže, až rodičovský sbor projevil ochotu nésti náklad na tuto třídu. Teprve před 8 dny jsme dostali povolení této poboční třídy.

K zákonu o újezdních měšťanských školách musí býti také vydáno příslušné prováděcí nařízení a doufáme, že bude přihlížeti ke všem zde předneseným přáním a jmenovitě, že bude velkoryse rozřešena otázka započítání dětí nebo zřízení pobočních tříd. U zákona se zapomnělo na zřetel ke 4. ročníkům nebo k t. zv. vyučovacím kursům. Tyto ročníky jsou velikým zatížením školních obcí a bylo by vhodno, aby obcím zvláště v dnešní době byly v tomto směru poskytnuty úlevy.

Při zřizování nových měšťanských škol musí býti brán také zřetel, abychom obdrželi přiměřený dorost učitelů měšťanských škol. Zatím, co se na české straně především české svazy učitelstva snaží zřizováním kursů pro učitele měšťanských škol z vlastní iniciativy postarati se o přiměřený dorost, chybí to na naší straně ještě úplně, snad také proto, že nám nejsou poskytovány prostředky, které snad jsou na české straně k disposici. Bylo by toho nezbytně potřebí, neboť měšťanská škola může jen tehdy splniti svůj úkol, působí-li na ní učitelstvo s přiměřeným předběžným vzděláním. Nesmí býti při tom zapomenuto, že příčinou nedostatku zkoušených učitelů měšťanských škol je poměrně nízká odměna učitelstva měšťanských škol se zřetelem k vykonané zkoušce.

Jak se s některé strany brání snahám po novodobém utváření vyučování, ukázal bych na příkladu měšťanské školy v Podbořanech. Dostali jsme tam úřední výzvu, abychom zavřeli tělocvičnu, jelikož nevyhovovala hygienickým požadavkům. Tamní místní školní rada vstoupila do spojení s tamějším tělocvičným spolkem, a smluvily se, že se vyučování tělocviku bude konati v tělocvičně, pokud nebude obec moci provésti novostavbu. Tělocvičný spolek nežádal za používání tělocvičny nic, dal ji zadarmo k volnému použití, žádal jen, aby se škola zaručila za otop a čistění za tu dobu, po kterou místnosti používá. Tento stav trvá již 4 roky. Úmysl nemohl však býti uskutečněn, protože odpovědnému úředníkovi na okresním úřadě v Podbořanech není z nějakého šovinistického důvodu vhod, že děti používají pro vyučování německé tělocvičny. Všechny kroky, které byly podniknuty proti tomuto zaujetí, zůstaly marné, tak že se dnes v pátém roce nemůže v zimních měsících v Podbořanech prospěšně vyučovati tělocviku. Pomyslíme-li, že dnes je všude snaha po tělesné zdatnosti a brannosti mládeže, a vidíme-li, že právě podřízení orgánové úřadů dělají snahám, ke kterým je shora dáván podnět, největší potíže, mohli bychom mluviti o sabotáži. Bylo by naším přáním, aby zákony, které jsou tvořeny, byly naplněny pravým duchem, aby sloužily všem bez rozdílu národnosti. (Potlesk sudetskoněmeckých poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru kulturního, p. posl. Hladkému.

Zpravodaj posl. Hladký: Slavná sněmovno! Ke slovům p. kol. Illinga chtěl bych říci toto: Čísla, která jsem uvedl, svědčí, že republika po 17 roků dávala po stránce kulturní vše, co dát mohla. Nová osnova zákona bude zákonem rámcovým, který přijde v platnost vlastně teprve tehdy, až hospodářská krise nám umožní splnit, co je v osnově napsáno. Všichni si jen přejeme, aby se to stalo brzy, poněvadž to bude znamenat nový kulturní rozkvět našeho lidu.

V závěru bych chtěl ještě poděkovat všem, kteří se přičinili, aby se tato osnova stala zákonem. Mám za to, že nemohlo býti lepšího a šťastnějšího ukončení prvého roku činnosti nového Národního shromáždění, než že schválil osnovu zákona, který má zvýšiti kulturní úroveň našeho lidu.

Proto ještě jednou doporučuji, aby slavná sněmovna osnovu zákona schválila. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru ústavně-právního, p. posl. Pozdílkovi.

Zpravodaj posl. Pozdílek: Nemám připomínek a souhlasím s panem zpravodajem výboru kulturního. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji výboru rozpočtového, p. posl. inž. dr. Brdlíkovi.

Zpravodaj posl. inž. dr. Brdlík: Vzdávám se slova.

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Osnova zákona má 33 paragrafy, nadpis zákona, nadpisy v zákoně a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 33 paragrafy, nadpisem zákona a ostatními nadpisy v zákoně, jakož i s úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Předsednictvo se usneslo podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme proto ihned ke čtení druhému.

Ad 7.

Druhé čtení osnovy zákona, kterým se mění a doplňují zákony o zřizování a vydržování veřejných měšťanských škol, o docházce do nich a o jejich správě (tisk 247).

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Hladký: Není změn.

Zpravodaj posl. Pozdílek: Není návrhů.

Zpravodaj posl. inž. dr. Brdlík: Nikoliv.

Předseda (zvoní): Není změn.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Zbývá ještě hlasovati o dvou resolucích otištěných ve zprávě výborové.

Kdo s těmito resolucemi souhlasí, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce tyto jsou přijaty.

Tím vyřízen jest odst. 7 pořadu.

Přerušuji projednávání dalšího pořadu schůze.

Pan posl. Dölling dostavil se do dnešní schůze.

Poněvadž před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přistoupíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibu, a to v jazyku českém, pokud se týče v jazyku národnosti, ke které se slibující přihlásil, pan posl. Dölling ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji", pokud se týče shodným výrazem svého jazyka.

Žádám o přečtení slibovací formule a p. posl. Döllinga žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Ich gelobe, der čechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuüben.

Posl. Dölling (podávaje předsedovi ruku): Ich gelobe. (Poslanci usedají.)

Sdělení předsednictva.

Prodloužena lhůta výboru.

Předseda sdělil, že výbor ústavně-právní se usnesl vyžádati si k projednání vládního návrhu tisk 159 prodloužení lhůty do 20. ledna 1936, a k návrhu předsedy byla jmenovanému výboru vyžádaná lhůta prodloužena.

Přikázáno výborům se lhůtou.

Počátkem schůze rozdaná tištěná usnesení senátu, a to tisk 245 přikázal předseda výboru zemědělskému a tisk 246 výboru rozpočtovému, a k jeho návrhu byly jmenovaným výborům k podání zpráv o těchto usneseních uloženy lhůty do 11. ledna 1936.

Dovolené

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda na dnešní den posl. dr. Hulovi, Staškovi, Obrlikovi, dr. Stránskému, Širokému a dr. Roschemu; na zítřejší den posl. Vallo.

Omluvy.

Za platné podle §u 2, odst. 4 jedn. řádu uznal předseda omluvy posl. Staška, dr. Huly, Pika na den 19. prosince 1935.

Lékařské vysvědčení předložil posl. dr. Korláth.

Rozdané tisky

mezi schůzí:

Zprávy tisky 201, 238, 247, 249, 250.

Odpovědi tisky 251, 252.

Těsnopisecká zpráva o 15. schůzi posl. sněmovny N. S. R. Č.

Předseda (zvoní): Před ukončením této schůze, poslední letošního roku, sdělím stručný přehled činnosti sněmovny od počátku IV. volebního období, to jest od 18. června t. r. do dnešního dne.

Sněmovna konala 24 schůzí plenárních, 82 schůzí výborových a 11 schůzí subkomitétů.

Rozdáno bylo celkem 23 návrhů vládních, 5 usnesení senátu, 111 návrhů iniciativních, 76 zpráv výborových, 146 interpelací, 8 naléhavých interpelací, a 42 odpovědí na interpelace.

Celkem bylo v plenu projednáno 13 předloh vládních, 1 usnesení senátu, 39 návrhů iniciativních, 7 mezinárodních smluv.

V plenu bylo proneseno 5 vládních prohlášení, referovalo celkem 44 zpravodajů a v rozpravách promluvilo celkem 169 řečníků.

Práce tohoto rozsahu mohla býti vykonána jen společným úsilím všech paní a pánů poslanců, za pomoci kanceláří sněmovních i kanceláří klubovních a v součinnosti se členy i úředníky vlády a za spolupráce tisku.

Děkuji všem účastníkům na vykonané práci a přeji všem příjemné svátky vánoční a vše nejlepší do nového roku. (Potlesk.)

Sděluji, že se předsednictvo usneslo, aby příští schůze svolána byla písemně s pořadem, který podle §u 40 a §u 9, odst. 1, lit. d) jedn. řádu určí předsednictvo.

Končím schůzi.

(Konec schůze ve 3 hod. 10 min. odpol.)

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP