Pátek 20. prosince 1935

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, panu posl. inž. dr. Brdlíkovi.

Zpravodaj posl. inž. dr. Brdlík: Vážená sněmovno! Rozpočtový výbor pojednal v sedění dne 19. t. m. o osnově zákona a usnesl se jednomyslně, aby tato osnova zákona nebyla vůbec zdůvodňována jako opatření samozřejmé a aby byla přijata bez debaty. Je mi ctí, že mohu toto usnesení vážené poslanecké sněmovně sděliti, a dovolte mi - jako do určité míry tímto usnesením také vázanému - abych přičinil jenom několik vět.

Nezapomeneme, že T. G. Masaryk, filosof, bojovník za právo a spravedlnost, v 65 letech nalezl ve statečném srdci odvahu jíti za hranice, aby vybojoval národu svobodu. Emigrant Masaryk dovedl ve světě, jenž vedl krvavý boj především o svoje zájmy, vyvolati takový zájem o svůj národ, že jeho budoucnost se stala nedělitelnou součástí nového uspořádání Evropy. Této schopnosti prof. Masaryka vděčíme, že po staletích byla obnovena naše říše v duchu a s posláním zakladatelů státní tradice československém na trůně Přemyslově. Dnes moudrý, prozíravý hospodář, jehož přičinlivé ruce a trpělivá vytrvalost daly do pořádku statek, který z cizích rukou vrátil opět svému rodu, zahleděv se na dílo vykonané a na ty, které vychovával slovem a nejvíce příkladem, aby statek na věky udrželi v rukách svých, usoudil, že i pro něj nadešla konečně chvíle odpočinku. Pluh, který desítky let pevně vedl, odevzdává rukám mladším. Bude už jen pozorně se svého zápraží sledovat, jak hluboko se noří do země a zda ji dobře kypří, aby mohla vydávati zrno zdravé a těžké v příštích úrodách. Buďme mu vděčni. A po krásném zvyku učiňme, aby do posledních dnů života byl jeho sad, v němž sázel a viděl růsti svoje stromy, aby se mohl těšiti pohledem na ně, až se z jara znovu budou zelenat, vydávajíce svědectví, že hospodář sázel druhy nejušlechtilejší a ošetřoval je nejbedlivěji, aby mohutněly a vzdorovaly větrům a bouřím, které mohou snad zalehnout do jejich korun, ale nikdy jich nevyvrátí z kořene. (Potlesk.) Po neklidu a bojích vědce a státníka přejeme panu presidentu-Osvoboditeli, aby v zátiší veřejného života prožíval takové pěkné jako po bouřce harmonicky zladěné dny, okamžiky pravého lidského štěstí, úměrného nesmrtelnému dílu, jehož dosah v odstupu času ještě více vynikne a jež historie národa na věky zhodnotí. (Potlesk.)

Jménem rozpočtového výboru dovoluji si navrhovati, aby osnova zákona byla přijata beze změny. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K této věci byla podána řečnická přihláška. zahájíme proto rozpravu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji řečnickou lhůtu 20 min. (Námitky nebyly.)

Námitky nejsou. Navržená lhůta jest schválena.

K slovu je přihlášen na straně "pro" pan posl. dr. Zippelius. Dávám mu slovo.

Posl. dr. Zippelius (německy): Vážené dámy a pánové!

Bylo mi uloženo, abych jménem svého klubu učinil k projednávanému návrhu toto prohlášení:

Parlamentní klub sudetsko-německé a karpato-německé strany považuje předloženou osnovu zákona za přirozený čin vděčnosti Československé republiky k tomu ctihodnému muži, jenž po 17 let zastával nejvyšší úřad ve státě a oddaně jej vedl.

Že hlasujeme pro tuto osnovu, příčinou toho jest kromě uznání tohoto přirozeného činu vděčnosti i poslední projev T. G. Masaryka jako presidenta, ve kterém - do jisté míry jako politický odkaz svým nástupcům a napomenutí všem společně odpovědným činitelům ve státě - zdůraznil, "že potřebujeme doma spravedlnosti pro všechny občany, nechť jsou jakékoliv národnosti."

Od počátku své spolupráce v této sněmovně jsme již několikráte použili příležitosti, abychom všeobecně a zvláště konstatovali, do jaké míry se provádí spravedlnost vůči všem občanům po stránce národnostní. Vítáme tedy toto napomenutí prvního presidenta republiky tím spíše, že jen bude-li se ho dbáti, bude to podle našeho mínění nutným základem, na němž jedině může býti vybudován nový poměr mezi národy, bydlícími v Československé republice.

Vítáme také s povděkem, že loučící se president mocí svého práva podle §u 103 naší ústavní listiny ještě jednou udělil politickou amnestii. Není tím sice napraveno vše, co sudetští Němci v posledních letech pocítili a utrpěli jako křivdu a bezpráví, ale i v tom vidíme napomenutí, aby vnitřní a národnostně politický vývoj byl uveden na novou cestu. My sami jsme již svým zásadním prohlášením ze dne 19. června t. r. projevili, že uznávajíce zásady naší ústavní listiny jsme ochotni vzíti na se všechny povinnosti, které z těchto zásad ústavní listiny pro sudetské Němce vyplývají. Zároveň smíme žádati, aby nám byla poskytnuta všechna práva ve státě, před zákonem a ve všech odvětvích správy v té míře, ve které jsou v ústavní listině zaručena každému státnímu občanu.

Jen tak může býti opravdu uskutečněno poslední napomenutí prvního presidenta Československé republiky v zájmu státu a pro blaho všech jeho národů.

Proto budeme pro tento návrh hlasovati. (Potlesk sudetsko-německých poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu panu zpravodaji výboru ústavně-právního, posl. dr. Patejdlovi.

Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Slavná sněmovno! Doporučuji tuto osnovu ve znění usnesení ústavně-právního výboru.

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu panu zpravodajovi výboru rozpočtového posl. inž. dr. Brdlíkovi.

Zpravodaj posl. inž. dr. Brdlík: Připojuji se k návrhu p. zpravodaje výboru ústavně-právního.

Předseda (zvoní): Přistoupíme ke hlasování.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém. (Potlesk.)

Předsednictvo usneslo se podle §u 54, odst. 1 jedn. řádu, aby o této naléhavé osnově bylo čtení druhé provedeno v téže schůzi.

Přistoupíme tedy ihned ke čtení druhému.

Ad 6.

Druhé čtení osnovy zákona o státní poctě prvnímu presidentu Československé republiky T. G. Masarykovi (tisk 250).

Mají páni zpravodajové nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Nemám.

Zpravodaj posl. inž. dr. Brdlík: Nikoliv.

Předseda (zvoní): Není změn.

Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém. (Potlesk.)

Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.

Budeme pokračovati ve společném jednání o prvých třech odstavcích pořadu, jimiž jsou:

Ad 1.

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 153) zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 15. června 1927, č. 78 Sb. z. a n., o stabilisačních bilancích (tisk 238).

Ad 2.

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 154) zákona, kterým se pozměňuje zákon o dani z obratu a dani přepychové a prodlužuje jeho platnost (tisk 242).

Ad 3.

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 155) zákona o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové (tisk 249).

Přihlášeni jsou ještě řečníci na straně "proti": pp. posl. dr. Peters a Knebort.

Dávám slovo p. posl. dr. Petersovi.

Posl. dr. Peters (německy): Slavná sněmovno!

Ujímám-li se slova k daňovým osnovám, které máme ještě dnes vyříditi, stává se tak jen proto, abych učinil několik zásadních poznámek ke způsobu našeho projednávání této osnovy. Především bych vytkl, že návrhy, o nichž vláda ví, že vyprší koncem roku, se nám předkládají ve lhůtě, která znemožňuje přesné zpracování a projednání. Tři novely, o kterých zde jednáme, přišly do sněmovny dne 4. prosince a byly zdlouhavě přikázány výboru, který je začal projednávati teprve dne 13. prosince, ačkoliv každý ví, že sotva bývá možno ještě dnes nebo zítra zde zasedati. Postup finanční správy a stejně odpovědné vlády je podle mého mínění s to, aby zcela podstatně zlehčil vážnost parlamentní práce. Nevím, je-li to v zájmu vlády nebo také v zájmu dobrého jména parlamentní demokracie Československa.

Musíme však ještě více vytknouti, že vláda - když si byla nechala tolik času na podání návrhů - podala ještě téhož dne, kdy rozpočtový výbor měl ukázati, že je vzorným a poslušným žákem tím, že měl všechny návrhy vyříditi najednou, nové návrhy, tak že jsme byli postaveni před překvapující skutečnost, že zároveň se změnami navrženými ve vládním návrhu, měly býti bez přípravy projednávány ještě jiné. Rozpočtový výbor se tu trochu vzepřel a zamítl hladké vyřízení tohoto vládního návrhu, postavil se proti pokusu finanční správy vnutiti mu její vůli a odmítl vyříditi vládní návrh v zamyšlené krátké lhůtě. V rozpočtovém výboru byl pak ustaven subkomitét zcela správná to cesta, ovšem za předpokladu, že je dosti času, aby byla vykonána skutečně věcná práce. Subkomitét, který byl ustaven v pátek, sešel se teprve příští úterý. Ani potom jsme nevyřídili všechny nám předložené věci, protože jsme cítili, že návrhy finanční správy a vlády jsou špatně promyšleny a propracovány a že si nemůžeme jejich vyřízení vzíti na svědomí. Na to nebyly jednotlivé návrhy vyřízeny. Rozpočtový výbor se pak mohl zabývati jen těmi, které vyřídil subkomitét; domnívám se v tom spatřovati druhou malou skromnou vzpouru rozpočtového výboru, který odmítl vyříditi celý úkol sobě uložený.

Zmýlil jsem se však: Přesto, že rozpočtový výbor předlohu nevyřídil, byli jsme znovu svoláni do subkomitétu a dostali jsme, řekněme, přátelský rozkaz, abychom přes všechny pochybnosti vyřídili návrhy ještě nevyřízené. Jelikož vzpoura rozpočtového výboru naprosto nebyla tak nebezpečná, byl výsledek, že se zase stal mimořádně krotkým a hodným a bez okolků vyřídil celou mu uloženou úlohu, kterou mu vláda a finanční správa předložila.

Dovolte mi, abych jako člen subkomitétu i rozpočtového výboru vyjádřil své mimořádné pochybnosti o způsobu a metodě, jak se zde postupovalo, protože by snad odpůrce parlamentní demokracie mohl říci, že tento způsob jednání je vlastně fraškou. Domníváme se spíše, že právě v naší politicky nevyjasněné době by bylo zapotřebí klásti velký důraz na to, aby vnější tvářnost a vnitřní odpovědnost parlamentu a jeho zákonodárné práce došla výrazu tak jasně, jak je jen možno. Ze způsobu však, kterým nyní na konci roku projednáváme finanční otázky, vychází najevo, že jsme se téměř vzdali vlastní vůle v parlamentní odpovědnosti. Připomínám jen, že celá rozpočtová debata nepřinesla přezkoumání celého finančně politického vývoje, jelikož nebylo času pro toto přezkoumání. Ale také při projednávání těchto 8 vládních návrhů nebylo postupováno s takovou svědomitostí, jak by bylo zapotřebí a jak by to vyžadovala těžká břemena, která ve všech těchto předlohách našemu obyvatelstvu ukládáme. Mimo to jsme se v těchto návrzích pustili, i když ne systematicky, přece však v jednotlivých ustanoveních, ba dokonce v jednotlivých slovech ustanovení do likvidace ochrany, kterou přece zákonodárství musí poskytnouti poplatníkovi proti fisku; v mnohých ustanoveních jsme kapitulovali před finanční správou a přiřkli jsme jí práva, která daleko překračují možnosti spořádané daňové a právní soustavy; přiřkli jsme finanční správě práva, která jí umožňují činiti naše občany, jejichž ochrana je naším úkolem, vlastně bezprávnými, i když snad jen v jednotlivostech. Přes to se domnívám, že se příliš nemýlíme, konstatujeme-li, že zde šlo o pokus zjistiti, pokud je ještě parlament ochoten vyjíti vstříc vyděračské politice finanční správy.

Jsou-li na př. v projednávané předloze o dani z obratu opět značně rozšířena ustanovení o promeškání, je-li právo stížnosti citelně omezeno, domnívám se, že se zde zákonem, tedy na vaši odpovědnost, pánové, zkracuje právo a ochrana poplatníkova a mimořádně posiluje libovůle finanční správy. Finanční správa nabývá opět více možnosti užíti pěstního práva při vymáhání veřejných daní a dávek. Nemyslím, že je to správné; nemyslím také, že bylo správným, že rozpočtový výbor dal v tak široké míře souhlas, protože touto ochotou porušujeme předpoklady, za kterých nám obyvatelstvo poskytlo důvěru, totiž je chrániti, aby finanční správa nemohla v daňových otázkách zavésti naprostou libovůli. Vezmu-li ještě na př. § 20, odst. 6, kde dostává úřad právo ještě před předepsáním obratové daně vésti exekuci, musím říci, že se zde dává finančnímu úřadu možnost, kterou se prostě zrušuje především celý právní řád, právo poplatníkovo na vyslyšení - také část demokracie.

Naproti tomu musím s uspokojením konstatovati, že rozpočtový výbor do určité míry uznal neudržitelnost této metody, kterou se zde projednávají finanční předlohy, metody, která vyžaduje změny. Proto se obrátil na svého předsedu kol. Teplanského s přesnou výzvou, aby v nejbližší době, a to ještě v lednu, svolal mimořádnou schůzi rozpočtového výboru, čímž mu má býti konečně umožněno přezkoumati finančně politickou situaci státu a celý způsob postupu finanční správy, a kde může vysloviti své mínění, jak dobrými a spravedlivými zákony chrániti poplatníka před libovolnými zásahy finanční správy. Mám za to, že rozpočtový výbor bude tak ctižádostivý, aby poctivě soutěžil se sociálně politickým výborem v tom, že se výbory budou také tehdy scházeti, i když nebudou museti projednávati žádné konkrétní návrhy, a že vyvinou určitou iniciativu, která může spočívati i v tom, že na př. rozpočtový výbor poprosí mohl by to také na něm požadovati - pana ministra financí, aby přednesl zprávu o situaci a aby s námi projednal stížnosti, které se podávají pro způsob, jak finanční správa používá finančně politických zákonů. Soc.-politický výbor svou schůzí v září neobyčejně mnoho ujasnil a především poskytl členům sněmovny možnost přednésti všechna přání soc.-politickému sboru, ale také umožnil výměnu názorů mezi členy sněmovny. Učiní-li rozpočtový výbor totéž, jsem přesvědčen, že se konečně vytvoří vůle sněmovny, pokud jde o finančně politické otázky. Jak je tomu dnes, vážení pánové a dámy? Pan kol. Remeš zde pronáší každý rok, od té doby, co se stal zpravodajem rozpočtového výboru ve věcech státního rozpočtu, velice ostrou řeč, ve které velice správně poukazuje na velmi povážlivé a nebezpečné skutečnosti v celé finanční politice. Ale on a jeho strana hlasují potom nejen pro úplně nezměněný, jím tak ostře kritisovaný rozpočet, nýbrž i pro účetní uzávěrku za minulý rok, o které se debatuje skoro zároveň s rozpočtem pro příští rok. Mám dojem, že nestačí věci kritisovati, ale na nich samých ničeho neměniti.

Očekávám tedy od zasedání rozpočtového výboru velice mnoho - snad jsem nenapravitelným optimistou - ale jako člen rozpočtového výboru doufám, že naleznu podporu i u jiných členů výboru, abychom konečně pro sebe uplatnili právo, které je nám také skutečně v jednacím řádě a v ústavě vyhrazeno, právo na kontrolu správy a tím také na kontrolu celé finanční politiky a finanční správy.

Chci-li dále mluviti o způsobech, jak se projednávají osnovy před námi ležící, musím poukázati na další skutečnosti: Ve včerejší schůzi subkomitétu jsme měli dokonce - něco zcela mimořádného - tři odborníky, kteří měli vysloviti své mínění zvláště o návrhu o stabilisačních bilancích. Byl jsem po prvé právě protože je to zvláštností - přítomen poradě, kde byli dotázáni také odborníci, a kde byla snaha vyžádati si posudku znalců o věcech, o nichž podrobné znalosti mohou býti získány jen dlouholetou zkušeností a specialisací. Musím říci, že jsem si z této schůze odnesl velmi nepříznivý dojem, protože by bylo bývalo potřebí klásti odborníkům zcela konkrétní otázky a vésti jednání tak, aby vystoupily do popředí nikoliv politické, nýbrž jen praktické a hospodářské otázky. Dojem, který tedy tato schůze na mne učinila, byl svrchovaně nepříznivý. Považuji za nutné, aby, pořádá-li se již schůze s odborníky, byla mnohem lépe připravena a s mnohem větší vážností provedena, než tomu bylo ve skutečnosti včera.

Říkám to především proto, poněvadž podle mého mínění se stala v subkomisi veliká nehoda, že totiž bylo usneseno ustanovení, které nemůže býti udrženo ani s právního ani se zákonodárného hlediska. Subkomitét si položil podle mého mínění správnou otázku, jak lze tak zvanou bezplatnou akcii a vedle toho i zhodnocenou akcii, která byla vydána v souvislosti se stabilisační bilancí, zdaniti. Myšlenku, podrobiti tento dar daním, považuji za naprosto správnou. Naproti tomu považuji provedení tohoto zdanění za zcela nesprávné, a mám nynější formulaci čl. II stabilisační novely za naprosto nepřijatelnou, protože je zde tato akcie podrobována dávce se zpětnou platností a - jak na to kolega Toušek správně poukázal - protože je zde zaváděn zákon se zpětnou platností, o které nedávno správně prohlásil pan předseda vlády, že se již nemá v našem zákonodárství vyskytovati.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP