Pátek 20. prosince 1935

Začátek schůze v 9 hod. 35 min. dopol.

Přítomni:

Předseda Malypetr.

Místopředsedové: Mlčoch, dr. Markovič, Langr, Košek, Taub.

Zapisovatelé: Jaša, Pik.

210 poslanců podle presenční listiny.

Členové vlády: předseda vlády dr. Hodža; ministři Bechyně, dr. Czech, dr. Černý, dr. Dérer, dr. Franke, dr. Krčmář, Machník, inž. Nečas, Najman, dr. Spina, dr. Šrámek, dr. Trapl, dr. Zadina.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Horák.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr. Říha; jeho zástupci Nebuška, dr. Mikyška.

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Zahajujem 24. schôdzu poslaneckej snemovne.

Snemovňa je spôsobilá jednať.

Ministerstvo vnútra sdelilo:

1. prípisom zo dňa 17. decembra 1935, č. j. 84.581/1935-7, že na miesto posl. Štětku, ktorý nálezom volebného súdu zo dňa 7. decemnbra 1935, č. 346/35, stratil mandát, povolalo podľa § 56 poriadku volenia do posl. snemovne za poslanca Rudolfa Döllinga, robotníka v Janově Dolu č. 160, okres Liberec, a že mu vydalo overujúci list poslanecký,

2. prípisom zo dňa 18. decembra 1935, č. j. 85.481/1935-7, že na miesto posl. dr. Beneša, ktorý voľbou za prezidenta republiky a složením sľubu stratil členstvo poslaneckej snemovne, povolalo podľa § 56 poriadku volenia do posl. snemovne ako poslankyňu Milenu Šmejcovú, tajomničku žien v Prahe, a že jej vydalo overujúci list poslanecký.

Paní posl. Šmejcová dostavila sa do dnešnej schôdze.

Poneváč pred tým podľa § 6 jedn. poriadku v kancelárii snemovne podpísala sľubovaciu formuľu, pristúpime ku sľubu podľa § 22 ústavnej listiny a § 6 jedn. poriadku tým spôsobom, že predčítaná bude ústavou predpísaná formuľa sľubovacia, pí. posl. Šmejcová ku mne pristúpi a vykoná sľub podaním ruky a slovom "sľubujem".

Žiadam o prečítanie sľubovacej formule, a pí posl. Šmejcovú žiadam, aby pristúpila ku mne vykonať sľub. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Slibuji, že budu věrna republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Poslankyně Šmejcová (podávajíc místopředsedovi dr. Markovičovi ruku): Slibuji.

(Poslanci usedají.)

Sdělení předsednictva.

Dovolené

podle §u 2, odst. 2 jedn. řádu udělil předseda: na dnešní den posl. Křemenovi, dr. inž. Lokschovi, Onderčovi, Rázusovi; na dnešní a zítřejší den posl. dr. Jillymu.

Omluvil se

nemocí posl. dr. Luschka.

Změny ve výborech.

Výbor ústavně-právní ve schůzi dne 19. prosince 1935 zvolil místopředsedou posl. dr. Suchého.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr. Kliebera za posl. dr. Budiga; klub poslanců "Az országos keresztény-szocialista, Magyar nemzeti párt, Zipser deutsche Partei" posl. A. Nitsche za posl. dr. Holotu.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců "Sudetendeutsche und Karpathendeutsche Partei" posl. dr. Zippeliuse za posl. Illinga; klub poslanců národního sjednocení posl. Ježka za posl. Kneborta; klub poslanců "Bund der Landwirte" posl. Kunze za posl. Viereckla.

Ze senátu došlo.

Předseda senátu NSRČ sdělil přípisy ze dne 19. prosince 1935, že senát projednal a přijal ve 14. schůzi dne 19. prosince 1935 osnovy:

zákona, ktorým sa opätne predlžuje účinnosť zákona zo dňa 27. marca 1930, č. 43 Sb. z. a n., o úprave užívania niektorých pastvín v zemiach Slovenskej a Podkarpatoruskej v ročných pastevných obdobiach 1930 až 1932 (tisk 69-IV sen. 1935),

zákona o dalším poskytování poplatkových úlev při splynutí (fusi) nebo při přeměně právního útvaru některých podniků (tisk 71-IV sen. 1935).

Došlé spisy.

Dotaz posl. Kirpalové a Tauba ministru průmyslu, obchodu a živností o zastavení telnické továrny na porculán (č. D 52-IV).

Odpovědi:

vlády na dotaz posl. Polívku č. D 19-IV,

min. zemědělství a financí na dotaz posl. Šamalíka, Stanislava, Janalíka a Bayera č. D 1-IV.

Rozdaný tisk

počátkem schůze: Interpelace tisk 210 (I až XIV).

Místopředseda dr. Markovič (zvoní): Pristúpime k prejednávaniu poriadku schôdze.

Nebude-li námietok, budeme prejednávať najprv odstavec 2 poriadku. (Námitek nebylo.)

Námietok niet.

Pristúpime tedy k prejednávaniu 2. odstavca poriadku, ktorým je:

2.

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 154) zákona, kterým se pozměňuje zákon o dani z obratu a dani přepychové a prodlužuje jeho platnost (tisk 242).

Podľa usnesenia predsedníctva navrhujem, aby prejednávanie o tejto osnove slúčené bolo s prejednávaním o osnove, ktorá je na poriadku ako ďalší odstavec, to je:

3.

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 155) zákona o přirážkách k dani z obratu a dani přepychové (tisk 249).

Ako dôvod pre slúčenie uvádzam, že ide o osnovy vesmes úhradové.

Sú snáď nejaké námietky proti návrhu na slúčené prejednávanie týchto 2 odstavcov? (Námitek nebylo.)

Niet ich.

Prejednávanie bude tedy slúčené.

Zpravodajcom za výbor rozpočtový pri odstavcoch 2 a 3 je p. posl. Bergmann. Dávam mu slovo k obidvom odstavcom.

Zpravodaj posl. Bergmann: Slavná sněmovno!

Koncem r. 1935 pozbývá platnosti zákon o dani z obratu a dani přepychové. Ačkoliv obě tyto daně byly r. 1923 zamýšleny jako přechodné daně obchodové, nelze dnes pomýšleti na jejich zrušení, poněvadž tyto daně vynášejí státní správě víc než 2 miliardy Kč a tato částka je pro státní finanční hospodářství i samosprávné nepostradatelným zdrojem příjmů a poněvadž také nelze za nynější hospodářské krise najíti jiný vhodnější zdroj příjmů, který by nahradil úbytek tohoto státního příjmu z daně obratové a z daně přepychové.

Daň tato vynesla podle účetní uzávěrky z r. 1934 částku 2.299,968.809 Kč a z tohoto výnosu bylo na přídělech a údělech poskytnuto 1.649,909.131 Kč. Na r. 1936 je výnos těchto daní preliminován pro státní pokladnu i s úroky z prodlení částkou 647,500.000 Kč a příděly samosprávě z výnosu obou těchto daní částkou 242,946.000 Kč, dále příděl na učitelské platy ve výši 925 mil. Kč, konečně úděly na zálohy košicko-bohumínské dráze a místním drahám částkou 100 mil. Kč, úděl na péči o nezaměstnané 550 mil. Kč. Celkem tedy počítá se ve státním rozpočtu na r. 1936 s výnosem obou těchto daní ve výši 2.465,446.000 Kč.

Jistě každý uzná vzhledem k těmto výnosům daní, že není možné toho času pomýšleti na zrušení těchto daní. Jestliže nebylo lze zrušiti tuto daň v době vypjaté hospodářské konjunktury, t. j. r. 1926, tím méně bylo by lze zrušiti daň nyní, kdy státní hospodářství zápasí s citelnými schodky. Proto také finanční správa počítá pro r. 1936 s výnosem těchto daní a nám nezbývá nic jiného, nežli dáti navrhované osnově sankci.

V osnově byly provedeny některé změny oproti nynějšímu stavu, zejména poskytují se úlevy, které mají dosti veliký význam: Za prvé rozšiřuje se osvobození dovozu také na zpětný dovoz zboží, u něhož je daň paušalována. Dále ulehčují se průkazní podmínky pro osvobození jednatelů od této daně tím, že odpadá pro osvobození od daně podmínka vedení obchodních knih anebo daňových záznamů a stačí jiný hodnověrný průkaz. Zavádí se nové osvobození spisovatelů a umělců od daně, nepřesahuje-li souhrn úplat za spisovatelské a umělecké výkony v daňovém období částku 40.000 Kč s podmínkou, že tuto okolnost hodnověrně prokáží. Rozšiřuje se nárok na nezdaňování nezaplacených částek na všechny případy nedobytnosti při zdaňování podle účtovaných cen. Zmírňuje se povinnost platiti z nezaplacených daňových splátek úroky z prodlení tím, že povinnost tato nastupuje teprve ode dne splatnosti daňové splátky, která nastává až za 1/2 měsíce od uplynutí splátkového období. Finanční správa zamýšlí další paušalování daně z obratu, a to již od 1. ledna 1936 u obuvi a ostatního koženého zboží. Jedná se pak dále o zavedení některých dalších paušálů, na př. u zboží železářského, papírového, papírů a u elektrického proudu.

Význačnější změny proti dosavadnímu stavu ve vládní osnově jsou: Nová úprava znění §u 5 stanoví přesněji daňové subjekty, zejména při tuzemských dodávkách a výkonech, prováděných cizozemskými podnikateli, čímž má býti dosaženo hlavně lepšího zachycení daně u cizozemských podnikatelů, provozujících výdělečnou činnost v našem státě, po němž veřejnost volala jak v zájmu finanční správy, tak i v zájmu ochrany tuzemských podnikatelů.

Nová úprava znění §u 8 sleduje jednak cíl zaručení a zabezpečení dobytnosti daně cizozemských daňových subjektů, jednak unifikace přesného stanovení doby ručení pro všechny případy.

Ostatní změny tohoto §u jsou více méně formálními a souvisí s novou úpravou daňových subjektů v §u 5. Změny §u 19, odst. 1 a §u 21, odst. 2 upravují shodně ustanovení o dani z obratu s ustanoveními o daních přímých, čímž má býti docíleno jednotného a jednoduššího postupu pro finanční úřady i pro poplatnictvo.

Konečně změny §u 20 provedené v placení daně z obratu a daně přepychové mají za účel zabrániti hromadění nedoplatků těchto daní, které byly od konsumentů vyinkasovány. Tyto nedoplatky činily koncem r. 1934 1.723,867.835 Kč, tedy oproti r. 1933 více o 152,467.025 Kč a oproti r. 1929 více o 339,151.472 Kč, oproti r. 1927 pak stouply o 626,961.509 Kč. Tento vývoj svědčí o tom, že nebylo využito očekávanou měrou výhody §u 7 zák. č. 48 z r. 1933 o půjčce práce. Nelze se tedy diviti, přikročuje-li se tu ke změnám v §u 20, aby bylo zabráněno hromadění nedoplatků.

O vybírání daně z obratu a daně přepychové jsme jednali již několikrát jak při jednání o státním rozpočtu, tak i při jednání o účetních uzávěrkách státních a vedle toho při prodlužování původního zákona z r. 1923. Navrhovali jsme finanční správě zjednodušiti vybírání této daně, aby buď sáhla k vybírání daně obratové kolkem, jako je to v jiných státech, anebo prohloubila paušalování této daně. Finanční správa se rozhodla pro druhou cestu, t. j. paušalováním daně zjednodušiti její vybírání a zabrániti tak nedoplatkům. Domnívám se, že by zavedení kolku pro vybírání daně z obratu přineslo finanční správě tu příjemnou jistotu, že by denně do státní pokladny plynula obratová daň a že by také obchodník a živnostník snáze sehnal při psaní účtu nutných 2 až 100 Kč na kolek, nežli čtvrtletně několik tisíc na obratové dani.

Při projednávání této i druhé osnovy, která je dnes na programu a o nichž je jednání sloučeno, bylo si stěžováno ne na sazby daňové nebo na výši těchto sazeb, nýbrž do postupu finanční administrativy, že poplatník je stále znervosňován t. zv. papírovým úřadováním. Komu by se podařilo docíliti takové zjednodušení naší finanční administrativy, aby bylo toto papírové úřadování odstraněno, ten, domnívám se, zasloužil by se velmi o stát.

Ale nesmíme ze všeho viniti jen osoby, jen úřednictvo a zaměstnance. Jde ve státní administrativě u nás o systém. Náš systém státní administrativy je vlastně vybudován na nedůvěře jednoho orgánu k druhému. Nedostatky tohoto systému, jak je cítí občan, jsou zaviněny také nedostatečnou pravomocí a nevyjasněnou odpovědností jednotlivých orgánů. Konečně náš administrativní systém je vybudován na základě: proč jednoduše, když to složitěji jde také. Rozhodnutí nejvyšších soudních tribunálů jest velmi často v rozporu s jednáním administrativních úřadů. Tu bylo si zejména stěžováno, že rozhodnutí nejvyšších soudních tribunálů, nejvyššího správního soudu, nejsou jednotlivými složkami státní administrativy respektována. Snad bychom došli k lepším poměrům, kdyby konečně byl vydán zákon k § 92 úst. listiny, který praví: "Pokud stát ručí za škodu způsobenou nezákonným výkonem veřejné moci, určuje zákon." Zde by měl stát postih vůči úředníkovi; dosud tohoto zákona nemáme, a proto je rozpor mezi soudními tribunáty a naší státní administrativou.

Uvítali jsme velmi vřele prohlášení pana předsedy vlády dr. Hodži, že vláda uvažuje o zřízení stížnostní komise proti finančním úřadům a že uvažuje také o zřízení právní rady na ochranu právního řádu, aby tak byl zjednán soulad mezi judikaturou a praksí správních úřadů. Konečně, že vláda také uvažuje o zavedení pružnosti do úřadů v hospodářských věcech. Domnívám se, že je nutno zejména mladšímu dorostu úřednickému věnovati plnou pozornost, poněvadž bez naprosté převýchovy nedocílili bychom žádného úspěchu, pokud se týče reformy státní správy. Ostatní změny, které jsou ve vládní osnově, vyplývají buď z vylíčených materiálních změn nebo jsou rázu formálního.

Některé změny na vládním návrhu učinil rozpočtový výbor, z nichž nejhlavnější a nejdůležitější změna je v §u 4, čís. 17, kde byla odstraněna disparita mezi Slovenskem a Podkarpatskou Rusí, poněvadž tam je zaveden zvláštní poplatek, který se rovná výši obratové daně, a to tím, že jsme vložili do §u 4, čís. 17 nové ustanovení, které zní (čte): "Za téže podmínky nejsou dani podrobeny dodávky a výkony pro zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou, jakož i pro obce a okresy v těchto zemích, jestliže o dodávce nebo výkonu nebyla vyhotovena poplatná listina a poplatník prokáže, že ze smlouvy o dotyčné dodávce nebo výkonu byl zaplacen poplatek smluvní a kvitanční." Tímto ustanovením byla tato disparita, která se nelibě nesla, úplně odstraněna.

Pak byla provedena také v §u 8, odst. 1 změna v čís. 2 proti původní vládní osnově, že vyloučena byla věc, kterou osobně ručili společníci za daň, kterou společnosti jsou povinny platit i za dobu dřívější. Toto ustanovení bylo rozpočtovým výborem vypuštěno.

Konečně v §u 10, odst. 1, v druhé větě vložila se za slovo "pekařských", slova "sýrů a jiných mléčných výrobků, sušené čekanky a řepy, čímž se dostává těmto produktům snížení daně obratové a my bychom si jen přáli, aby toto snížení daně z obratu mělo význam také pro konsumenty.

Vedle toho rozpočtový výbor přijal 2 resoluce, které jsou otištěny ve zprávě výboru, kde se vláda vyzývá, aby administrativní cestou odstranila praksi, která se prý zejména objevuje na Slovensku a Podkarpatské Rusi, že je předpisována daň z obratu při dodávkách řízků, kalů, melasy a cukru i v tom případě, když je daň paušalována.

Ve druhé resoluci se vyzývá ministerstvo financí, aby urychlilo jednání o stanovení paušálu u dříví, perletě při jejím dovozu do tuzemska a u elektrotechnického materiálu. Dále, aby bylo zavedeno paušalování daně z obratu v rozsáhlejší míře, zejména u poplatníků, kde obrat nepřevyšuje částku 30 tisíc Kč. Finanční správě se dává v úvahu, zda by se nedoporučovalo zavésti jednotné tiskopisy přiznání k daním přímým i k dani z obratu a dani přepychové a také jednotné platební rozkazy na tyto daně. Konečně se vyzývá finanční správa, aby učinila opatření, aby postup vydávání paušálů byl co nejvíce urychlen.

Rozpočtový výbor projednal vládní osnovu zákona ve schůzi, konané dne 17. prosince 1935 a navrhuje poslanecké sněmovně, aby schválila vládní osnovu zákona ve znění, jak se na něm usnesl rozpočtový výbor, čímž vyřízeny jsou také iniciativní návrhy tisky 124, 195 a petice č. 273. Doporučuji slavně posl. sněmovně, aby osnovu schválila tak, jak se na ní usnesl rozpočtový výbor.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP