Úterý 15. prosince 1931

Nesmím ani pominouti, že kol. Leibl přednesl zde přímo výtku mé politické straně, a to Svazu zemědělců, jakoby naše strana podporovala požadavek příliš vysokého pachtovného a při svých vývodech uvádí znění dopisu, v němž se praví, že se v chmelařském kraji z korce pole, to by tedy bylo z 800 čtverečních sáhů, požaduje 3000 Kč pachtu ročně. Uvádí-li to, pochybuji o tom, snad tomu tak bylo někdy v době, kdy se za metrický cent chmele dostávalo 4000 až 6000 Kč. Ale dnes, kdy 1 q chmele přináší již jen 200 až 400 Kč výtěžku, jest jistě vyloučeno, aby se setrvalo na tak vysokém pachtu. Proto jest také naprosto nesprávné, jestliže tvrdí, že soc.-demokratická strana žádala snížení pachtovného, ale že proti tomu byl sen. Stöhr, příslušník naší strany. Pochybuji o tom, a to proto, poněvadž takovéto tvrzení jest v úplném rozporu s dnešními poměry a poněvadž je nikterak nedoložil jmenováním ostatních jmen. Jest vůbec nesprávné - posloucháme-li soc. demokraty nebo socialistické strany - že vždy neustále dělají rozdíl mezi velkými sedláky a drobnými rolníky Všem rolníkům, bez rozdílu velikosti hospodářství, daří se v dnešní době vesměs špatně. Všichni zemědělci, ať drobní nebo velcí, mají jen jedinou snahu, jak by se dostali z dnešní nouze. A tohoto vybřednutí se ovšem nedosáhne, jestliže různé politické strany uvolňují a rozbíjejí jednotnost zemědělců, nýbrž mnohem záslužnější by bylo, kdyby dosáhly, aby všichni, kdo žijí ze zemědělství, utvořili pevnou, jednotnou masu. V tomto smyslu mohly by skutečně vykonati práci, která by snad neposloužila přímo jejich politickým snahám a jejich politickým stranám, ale při tom by dosáhly velmi podstatného pokroku v zájmu ozdravění našeho národního hospodářství.

Rovněž tak pochybuji o výtce, že agrárníci a zvláště zemědělské rady byly proti tomu, že se ruší tak zvaná paušalovaná daň z obratu pro dovoz meliva nebo pro obilí na mletí. Výslovně konstatuji, že po této stránce jednotlivé odbory zemědělských rad podaly ministerstvu financí příslušné návrhy a že totéž na základě jednotného usnesení učinila také stálá delegace zemědělských rad v Československu. Bylo by také nesmyslné, kdybychom teprve zde v parlamentě musili slyšeti z úst socialistických zástupců, jaké úkoly mají splniti zemědělské odborné korporace. Tím by se vůbec stalo existenční oprávnění těchto odborných korporací pochybným. Tyto odborné korporace nemají konati především nic jiného než neustále střežiti, aby bylo odstraněno vše, co poškozuje naše zemědělství.

Velectěné dámy a pánové! Ke konci svých vývodů bych jen ještě prohlásil, že budeme ovšem hlasovati pro projednávaný návrh zákona. (Potlesk.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Solfronk. Dávám mu slovo.

Posl. Solfronk: Slavná sněmovno! Ujímaje se slova ku projednání osnovy zákona o státní pomoc postiženým živelními pohromami, chtěl bych především zdůrazniti toto:

Letošního roku vedle mimořádných velikých živelních pohrom způsobovaných krupobitím a přívaly vod postiženy byly celé kraje katastrofálním suchem. Jsou to zejména jižní Čechy, zvláště chudé Vitorazsko a zejména ve velkém měřítku části Moravy a téměř celé Slovensko a Podkarpatská Rus. (Tak jest!)

Značný počet podaných návrhů v posl. sněmovně i senátu je toho dokladem.

Při prohlédnutí všech návrhů pp. poslanců o poskytnutí pomoci postiženým živelními pohromami ve velké oblasti obcí v Čechách, v zemi Moravskoslezské, na Slovensku a Podkarpatské Rusi katastrofálními suchy, která způsobila nedostatek píce a důsledkem toho úžasnou drahotu její, tím také ohromný pokles dobytka, shledal jsem, že zemědělci byli krutě postiženi a že přírodní živly přivodily hrůzu, zkázu a pohromu. Co jest ovšem při této tragice zajímavé, že většina návrhů všech stran se zmiňuje, že tyto katastrofální pohromy z převážné části zasáhly právě hospodářsky nejslabší (malozemědělce a domkáře), a dokládá se, že jejich existence by byly zničeny, kdyby jim nebyla okamžitě poskytnuta státní pomoc. Postavení postižených je prý zoufalé a znamená pro ně v nynější hospodářské krisi neodvratnou zkázu. Ano, v převážné většině je tomu tak.

Dovoluji si při této příležitosti doložiti v těchto dnech došlou mne žádost ohrožených zemědělců v jedné části vysočiny Drahanské, z velmi chudého to horského kraje. Adresují to na ministerstvo zemědělství. Žádost ta zní:

"V hluboké úctě podepsaní zemědělci města Drahan prosí tímto slavné ministerstvo zemědělství za poskytnutí mimořádné podpory ve způsobě krmiva a steliva z těchto důvodů: Již třetí rok jsme stiháni katastrofálně jednak suchem r. 1929 a 1930, r. 1931 po dvakráte krupobitím, a to 5. července po prvé a 8. srpna po druhé, kdy úroda beztak špatná zničena byla ze 75 až 80% a k tomu ještě nastalými dešti v srpnu zničena byla úroda nadobro tím, že to, co zůstalo na poli, porostlo a shnilo. Veškeré obilí na setí je proto nutno zakoupiti, jak se to stalo již na podzim r. 1931. Na jaře r. 1932 bude nutno zase zakoupiti obilí k setí. Již nyní odprodává se dobytek, neboť není možno při všem tom nedostatku dobytek uživiti, a zoufale hledí každý, jak uživiti jej do příští sklizně. Z těchto důvodů prosíme slavné ministerstvo za tuto mimořádnou podporu, abychom částečně krisi tuto zmírnili. Již nyní není čím dobytek krmiti, dováží se sem sláma z Hané, ale není prostředků na zakoupení tohoto krmiva. A proto se obracíme na slavné ministerstvo s důvěrou, že naši žádost na zřetel vezme a nám příznivě vyřídí. V Drahanech dne 12. prosince 1931. Správnost nahoře uvedených údajů se potvrzuje: Josef Hrubý, starosta". Následuje dále 40 podpisů.

Toť žádost chudého kraje drahanského, rolníků, malozemědělců a domkářů, kteří sena mne o pomoc obrátili, a žádám pro tyto s těchto míst pomoc. Jsou to zemědělci bez rozdílu všech tam stávajících politických stran.

I v jiných částech Moravy byly r. 1931 postiženy katastrofálním krupobitím okresy jako na př. okres Hranice a Vsetín. Zasažen byl dále i okres holešovský, kde totálně obce Byškovice a Všechovice. Živelní pohroma postihla i Mohelnicko, v obci Stavenice, okr. Zábřeh, povodeň natropila mnoho škod, zejména na dokončovaných melioračních pracích, kde byly přívalem prudkých vod veliké škody způsobeny, atd. Mezi okresy poškozenými tohoto roku jsou nejvíce okresy Prostějov a Vyškov. Na okrese prostějovském mezi nejvíce postiženými uvádíme Otaslavice, Kobeřice a Hradčany, na okrese přerovském Viceměřice a Dobromilice, Vřehoslavice, Mořice a j. Rovněž na Olomoucku rozvodněná řeka Morava s přítoky Bystřičkou a Trusovkou způsobily mnoho škod. Stejně tak je tomu v okrese litovelském a zábřežském. Neustále se vykládá, že se nesmí s bídou malých zemědělců a zemědělců vůbec dělati politikum a na konec se věci mají jinak. Konstatuji, že zněním prováděcího nařízení zákona nezjedná se náprava a že kořen zla vězí v zemědělských radách. Správa fondů podléhá zemědělské radě a zemědělské rady jsou v rukou agrárních. Okresní komise jsou navrhovány zase návrhem okr. delegáta, a to je zase agrárník, tedy jinými slovy řečeno: jeden věřící rozhoduje o druhém věřícím. Prohlašujeme proto: buď bude jiné a spravedlivější složení okr. komisí a také dojde včas ke změně režimu v zemědělských radách (Výborně!), nebo musíme trvati na tom, aby správy fondů byly dány pod přímou správu zemských úřadů a aby místo okr. komisí rozhodoval o žádostech postižených okr. úřad. Nežádáme to rádi, ale poměry nás k tomu donucují. Brání-li se agrární strana demokracii a nechce-li dáti spravedlivé zastoupení všem zemědělcům v těchto institucích, nechť se nediví, že právem ji činíme za tyto poměry odpovědnou. (Výborně!)

Nač si musíme zvláště stěžovati při udělování přímých podpor od správy fondu, jest okolnost,- že zemědělcům-živnostníkům, kteří mají živnost, jakož i domkářům a dělníkům se tato podpora upírá i přes to, že škody na jejich pozemcích jsou bezesporné. Při tom si dovoluji připomenouti, že živnostník i obchodník, který má zároveň pozemky, je bit dvakráte: předně živelní pohromou a za druhé v postižené obci se méně kupuje a méně práce se zadává. (Tak jest! - Výborně!) Chybou je prováděcí nařízení, které stanoví, že na přímou podporu má nárok jen zemědělec. Takový domkář-zemědělec, živnostník-zemědělec má sice nárok na refundaci daně pozemkové, ale jen v případě, že výnos pozemku poklesl nejméně o 1/4.

Již při projednávání zákona č. 86 navrhovali zástupci nár. socialistické strany, aby správy fondů jednotlivých zemí byly zřízeny u zemských úřadů a nikoli u zájmových korporací, jakými jsou beze sporu zemědělské rady. Žádali jsme to proto, že úřad by nám byl zárukou objektivního posuzování žádostí postižených. Zkušenosti, jak vidno, nás poučují, že jsme měli pravdu. (Tak jest!) A naše strana při měnění zákona o státní pomoci při živelních pohromách se také dožaduje, aby podpory postiženým byly vypláceny především také v penězích a ne jen in natura, jak bylo již 2. července přijato zemědělským výborem na návrh posl. Mikuláše.

Poznovu tedy jednáme v tomto vážném sboru o zákonu o státní pomoci při živelních pohromách r. 1931, a to podle usnesení senátu o vládním návrhu, jímž se mění tento zákon v tomto smyslu:

1. V § 1, odst. 2 zvyšuje se hodnota zvýhodněných zápůjček z 65 mil. na 100 mil. Kč a státní příspěvek na úrok bude činiti 3 % ročně z poskytnutých zápůjček nebo z jejich částí, a to nejdéle na dobu 15 let.

2. V § 2, odst. 1, čís. 1 ministerstvo zemědělství, pokud se týče vnitra, se zmocňuje, aby v dohodě s ministerstvem financí převzalo státní záruku, a to nejdéle na dobu 15 let. Dále se tam zvyšuje peníz 5 mil. Kč na 22 mil. Kč za zápůjčky nebo jejich části, jež poskytnou peněžní ústavy uvedené v § 1, odst. 1, těm, kdož byli živelními pohromami postiženi atd., a to r. 1931, a dále v tomtéž paragrafu, čís. 2, zvyšuje se peníz 25 mil. Kč na 50 mil. Kč na zaplacení peněz, které si opatří peněžní ústavy, uvedené v § 1, odst. 1 atd. u veřejnoprávních peněžních ústavů, veřejných fondů, spořitelen a pojišťovacích ústavů.

Není snad zapotřebí dávati si otázku, proč se tak děje. Bylo známo zástupcům strany nár. sociální v zemědělském i rozpočtovém výboru již 2. července 1931, že pomoci při státních živelních pohromách jsou minimální, a žádali jsme již tehdy, aby částka 50 mil. Kč byla zvýšena aspoň na 80 mil. Kč. Tehdy také p. ministr zemědělství přislíbil částku tu zvýšiti přímluvou v ministerské radě, takže proti původnímu návrhu byla přece zvýšena na 65 mil. Kč, a také dnes tím, že měníme tento zákon z 12. listopadu 1931, zvyšujíce částky zápůjček, dává se naší straně za pravdu. (Výborně!)

Již při původním projednávání zákona bylo nám referováno, že bylo podáno na 60 návrhů pro poskytnutí pomoci státní zemědělcům, postiženým živelními pohromami poslanci všech stran a nyní dodatečně ještě 41 návrhů.

Je-li snad původní částka 65 mil. Kč v zákoně preliminovaná vyčerpána, žádáme p. ministra zemědělství, v jehož objektivitu věříme, aby s navrhovaným zvýšením dodatečně o 35 mil. Kč bylo hladce, nestranně a objektivně naloženo a aby bylo rozděleno tak, že by byly napraveny nesrovnalosti, hlavně u malozemědělců a domkářů. Proto žádáme také náležitou kontrolu. (Výborně!)

Dále je nutno všimnouti si dnes také otázky vymáhání daní a postupu při něm jak u zemědělců, tak i u živnostníků. My jistě víme příliš dobře, v jak prekerní situaci peněžní je náš stát, avšak je tu přece jen nutno vzíti ohled na kraje, kde je zle, kde byli postiženi zemědělci živelními a jinými pohromami. Myslíme, že není potřebí, aby byly daně tak stroze vymáhány. V řadě obcí na venkově prováděny byly exekuce; desítky zemědělců v menších obcích a i sta ve větších byly hromadně exekvovány. Vyvolává to rozruch a zbytečné roztrpčení, zvláště dnes, když přišly na zemědělce zlé doby. Dělník, živnostník nemá výdělku, neprodává se, nekupuje se, proto se šetří, šetří se na stravě, oděvu atd. Přišly však zlé doby na všechny stavy. Pro tyto postižené voláme k vládě a ministerstvu financí o úlevu, o odpisy nebo o posečkání daní. Ovšem nesmí se z toho dělati prejudic pro všechny, jinak pro chudší a jinak pro bohaté. Kdo má a může platiti, nesmí se vyvazovati z povinnosti placení. (Výborně!) Tak je tomu s daněmi u zemědělců i u živnostníků, jak svrchu řečeno. Znám však případy, z nichž aspoň jeden cituji.

V Prostějově je živnostník, který před lety vyhořel a dodnes přímo eskamotérsky, obdivuhodně se klepe. A velice zle se mu vede, protože nemá peněz ani na nákup zboží, flikuje, jak se to dá, daně těžko platí. Přišel exekutor do jeho krámu a šel do pokladny, sebral mu, co v pokladně měl, na dlužné daně. Bylo toho sice pouze 20 Kč, jelikož však více neutržil, neměl dotčený druhého dne ani na oběd pro svou rodinu. Zde přece nemuselo by se postupovati tak bezohledně a stroze.

Při této příležitosti zmiňuji se o nesprávném referování listů strany živnostenské, která dosti nepěkně napadla posl. dr Patejdla, který ve sněmovně při rozpočtové debatě mluvil mezi jiným také o dani z obratu a v tomto smyslu řekl, že ten, kdo tuto daň od svých zákazníků vybral a státu neodvedl, poškozuje stát. Bylo mu však s této strany vytýkáno, jakoby tvrdil o živnostnících všeobecně, že poškozují stát, neodvádějí-li i daň z obratu nevybranou. Smysl řeči dr Patejdla byl jasný, když řekl, že kdo vybral obratovou daň a neodvedl ji, poškozuje stát, a nemůže se vztahovati na toho, kdo daň obratovou zaplacenu nedostal a proto ji také neodvedl.

Sám jako činný samostatný živnostník konstatuji, že obratová daň se opravdu těžko vybírá a těžko se platí zákazníku a také v mnohých odvětvích živností se daň obratová zákazníku většinou ani předepsati nesmí. Pak je živnostníku těžko tuto daň platiti, když jí neobdrží. My dobře chápeme těžkou situaci živnostníkovu.

Strana živnostenská by přece jen měla říci jednou živnostníkům pravdu, když neustále mezi živnostnictvem brojila proti dani z obratu prohlašujíc, pokud nebyla ve vládě, že půjde do vlády jenom tehdy, až bude obratová daň, ministerstvo zásobování atd. zrušeno, avšak z tohoto jejího mračna nebylo vůbec deště. A je přece ve vládě. Za panské koalice byla tato strana ve vládě a výslednicí její bylo uzákonění nové daňové reformy, která nepřinesla úlevy drobným a malým živnostníkům, spíše je poškodila a pomohla velkým kapitalistickým podnikům. O tom by mohli mluviti všichni obecní funkcionáři ze své prakse v obci. Tam, kde měli větší továrenský podnik v obci, přesvědčili se, kolik platil tento závod před daňovou reformou a kolik platil po ní. Řada obcí byla ochuzena touto reformou daňovou o daňové přirážky. Takový velký podnik platil někde čtvrtinu, polovinu, ba i více obecních přirážek, dnes však klesly u těchto velkých podniků obecní přirážky na takové minimum, že obce, které s těmito většími daněmi počítaly, jsou bezradné ztrativše největšího poplatníka a musely přenésti tíhu obecních přirážek na menší poplatníky, z nichž většina jsou malí živnostníci a obchodníci.

V zemědělském výboru polemisoval pan posl. Marcha s posl. Mikulášem, když tvrdil, že venku lidé čekají na kus dobré vůle, a dále, když pravil: "Zanechte pranic a přineste lidu něco, neboť zpolitisován je celý veřejný život". Plně podepisuji a proto také upozorňuji na vady, které by odpomohly, aby i v těchto těžkých dobách pro zemědělce bylo rozhodováno, jak svrchu mnou řečeno, a když voláme po všech institucích, tedy voláme o poměrném zastoupení v zemědělských radách, tedy rozhodování všech stran o zemědělcích a ne rozhodování o nich pouze stranou jedinou. (Hlasy: Jen zemědělci?) Ano prosím, jmenujte nemocenské pojišťovny a řekneme, že nejsme proti, aby volby byly. Prosím, my nár. socialisté pro tuto formu správnou a poctivou nabízíme svou ruku a jsme ochotni k práci pro lid trpící a pro lid potřebný dáti se cele do služeb, a proto dáváme k disposici nejenom ruku, nýbrž i naše srdce a mozek. (Výborně!) Jako socialisté máme smysl pro každého člověka a cítícího tvora.

Když v této historické síni před nedávnem odehrály se scény při jednání o frývaldovských událostech, přímo mne zamrazilo, když šlo o zabité a těžce zraněné lidi a v tomto případě o dělníky. Jak nedosti taktně projevena mentalita jedněch, když šlo o četníky, a mentalita druhých, když šlo o dělníky. Ano, my nár. socialisté by dotčeni, poněvadž jsme se v duchu za mnohá ta jednání u této příležitosti v duši styděli, a to za jednání jedněch i druhých. Nejsme kacíři, ale promiňte, zdá se mi, že my socialisté jsme přece jen více lidmi. Proto také neděláme s lidskou bídou a s nešťastně zmrzačenými lidmi demagogii. Živým snažíme se pomoci a k mrtvým máme úctu. (Výborně! - Výkřiky poslanců komunistických.) Pánové, nechci debatovati a řekl bych, vaše upřímná a poctivá snaha ve prospěch dělnictva je tato (obrácen k poslancům strany komunistické): podáváte resoluční a jiné oposiční návrhy, a když se člověk dívá do vašich lavic, tak jste tam 2, 3, 4, nejvíce 12. To je ta vaše práce pro dělníky?

Při této příležitosti jsem také nucen zmíniti se o navrhovaném daňovém moratoriu pro zemědělce. Také této otázky se dotkl posl. Mikuláš v zemědělském výboru, o níž mluvil referent pan posl. Dubický, jehož smysl vyzněl jako moratorium pro všechny zemědělce. Posl. Mikuláš - podotýkám, že cituji podle svých záznamů - k tomu podotkl: "Jsou kraje, kde je zle. Zde je potřebí ohledu. Avšak chtíti moratorium pro všechny zemědělce, bylo by zemězradou. To se přece nemůže vztahovati na bohaté ve městech i na venkově, jichž je dosti, kteří svou povinnost ke státu konati mohou. (Posl. Pozdílek: Vždyť tam je výjimka!) To je teď. Je tedy zkreslením a nevěcným referováním "Venkova" z 11. prosince 1931 o průběhu schůze zemědělského výboru sněmovny, v němž se praví, že v debatě nár. sociální poslanec Mikuláš útočil na návrh republikánských poslanců ohledně zastavení daňových exekucí, poněvadž je na venkově mnoho boháčů. Bylo mi podivno, že by snad koaliční morálka šla na takové scestí, a mohu upřímně říci, že pro mne to bylo hotovým překvapením a zklamáním. To, probůh, povídal jsem si, člověk by musel ztratit všechen idealismus a také víru v českého člověka.

Jaká je tu logika, sledujte dále:

Zpráva zemědělského a rozpočtového výboru obsahuje resoluce, které jsou nejlepším dokladem, že kritika posl. Mikuláše byla správná. V resoluci prvé čteme:

"1. Vládě se ukládá aby se zřetelem na těžkou situaci našeho zemědělství učinila s urychlením opatření, aby žádosti zemědělců o odklad placení daní a jiných veřejných dávek byly vyřizovány s urychlením a příznivě ve všech případech řádně odůvodněných. V takových případech budiž upuštěno od provádění berních exekucí. 2. Ministr financí se žádá, aby ze své kompetence dal příslušným berním úřadům příkaz, aby u zemědělců, kteří byli letošního roku postiženi živelními pohromami, nebyly daně i ani nedoplatky až do sklizně roku příštího vymáhány."

Tvrdil-li tedy posl. Mikuláš, že postačí pouhý zákrok u vlády a u ministra financí, pak oba výbory jeho stanovisko jen potvrdily. Je konečně samozřejmé, že o úlevách může býti jednáno jen v rámci platných daňových zákonů.

Mluvím-li dnes k zákonu o státní pomoci při živelních pohromách r. 1931, musím ihned při tom sděliti naše stanovisko. Po zkušenostech, jaké v posledních letech máme s prováděním všech opatření státu pro pomoc postiženým živelními pohromami, docházíme k přesvědčení, že je skutečně již na čase, aby otázka živelních pohrom a náhrada postiženým byla vyřešena definitivně dávno již přichystanou osnovou zákona o živelní a dobytčí pojišťovně. Stát náš v posledních letech na základě všech zákonných opatření přispívá okrouhle ročně asi 10 mil. Kč na živelní pohromy. Jak jsem však uvedl, není jich použito tak, jak by bylo v zájmu nejvíce poškozených třeba. Vyzdvihuji znovu tuto otázku a připomínám, že čsl. strana nár.-socialistická na svém velikonočním sjezdu letošního roku vytyčila poznovu ve svém zemědělském programu požadavek, aby došlo u nás ke zveřejnění živelního a dobytčího pojištění. (Výborně!)

Ke konci chtěl bych ještě podotknouti něco o spolupráci všech a rád tak činím, když kvituji snahu p. min. předsedy, jenž přednesl novinářům velmi pěkně toto: "V dnešní těžké době je třeba opětně a zvláště hlasitě opakovati starou pravdu, že v dobách nejhorších poměrů hospodářských nejlépe odolává ten stát, který má solidní základnu svého hospodářského rozkvětu v rovnováze mezi zemědělstvím a průmyslem. Každá jednostrannost je nežádoucí a nezdravá. Stát čistě zemědělský, položený do středu kulturního světa, nemůže dostáti všem kulturním l civilisačním požadavkům doby. Ale stát přemírou průmyslový a důsledkem toho s převahou městského života stojí přímo na vratkých nohách Třebas v dobách konjunktury dosahuje značného blahobytu, ocitá se naráz v dobách krisí a mezinárodních otřesů v poměrech katastrofálních. To nám přikazuje, abychom stejně poctivě starali se o zemědělství a výrobu průmyslovou a abychom obě tyto nejdůležitější složky výrobní vedli k harmonické spolupráci a vzájemným službám."

K tomuto výňatku dovoluji si prohlásiti, že je jistě naším přáním ona harmonie měst a venkova, i když kritisujeme, (Výborně!) ke zdárnému vyřešení všech otázek národa a státu, a jest si přáti, aby pro toto bylo všude náležité porozumění, což z plna srdce vítáme. Poněvadž projednávaná osnova zákona znamená pro těžce postižené zemědělce určitou pomoc, prohlašuji za stranu, již kladu si za čest tu zastupovati, že hlasujeme pro změnu zákona o státní pomoci při živelních pohromách. (Výborně! - Potlesk.)

Místopředseda dr Lukavský (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Benda.

Posl. Benda: Slávna snemovňa! Usnesenie senátu, ktoré prejednávame, pozdraví iste každý s istou radosťou, s istým zadosťučinením, poneváč sa prichádza v ústrety všetkým tým, ktorí živelnými pohromami boli poškodeni. Z úst rečníkov, ktorí doteraz prehovorili, bolo počuť, že zásadne s usnesením senátu súhlasia, vo väčšine však kritizovali celé jednanie a celú administratívnu cestu tejto predlohy a jej prevádzanie.

Boli sme svedkami toho, že v niektorých prípadoch, najmä na Slovensku, administratívna vrchnosť nemala dostatok autority, prípadne nevenovala ni dostatok času, aby škody, ktoré boly spôsobené, riadne spísala, aby tuná bola istá evidencia, prípadne, aby snáď postupovala nestranne. I ja musím vytknúť, že z celej tejto neblahej situácie, z celých týchto hospodárskych ťažkostí chceli jednotlivci ťažiť, najmä, keď sa to naráželo na také kopýtko, že to majú financovať, prípadne všetky tieto podpory viesť v evidencii a splácať a podporovať Roľnícke vzájomné pokladnice. Myslím, že toto bolo veľkým nešťastím, poneváč z celého tohoto jednania bolo videť, že bieda ľudu má byť spolitizovaná. Viem, že obnosy, ktoré pôvodným zákonom boly určené, boly nízké a malé, a musíme tiež pripomenúť, že i naša strana navrhovala vtedy, aby sa jednalo o výške 80 mil. Nebolo to však povolené a prichádza teraz k tomu, že to zvyšujeme.

A tuná bych zdôraznil, že bude zapotreba, aby sa postupovalo spravodlive. Stáva sa veľmi často a ja prednášam len jeden príklad, že ku pr. živelné pohromy zničily jednu tehelňu, zničily celé pracovné pôsobište, zničily strojáreň, stroje, peci, narobily jednému malému podnikateľovi škôd asi 70.000 Kč a nedaj bože, aby sa vrchnosť alebo niekto rozhúpal k tomu, že by sa tomu podnikateľovi bolo vyšlo v ústrety. Jeden sa vyhováral na druhého a konec koncov obchodná a priemyslová komora v Bratislave sa tohoto chuďasa ujala a možná že nejaký tisíc korún dostane, ačkoľvek tá tehelňa, kde naachádzalo zamestnanie 30-40 ľudí, myslím, do riadneho chodu prijde až za veľmi dlhú dobu.

Treba tiež na to poukázať, že bola na Slovensku prevádzaná tak zv. osivová akcia. A i táto bola veľmi nešťastná, poneváč sa o ňu nikto nestaral. Úrady, ako by o tom nevedely, postupovaly tiež stranícky. Bolo až trapné, keď že človek, ktorý snáď osivo potreboval, bol by ho dostal na trhu kúpiť za 110 Kč, ale musel istým družstvám a korporaciám, ktoré boly poverené prídelom tohoto osiva, platiť 165 Kč. Poneváč to však bolo veľmi drahé a na druhej strane nemali ľudia peňazí, bolo vydané heslo, že sa to platiť vôbec nebude, že sa to dostane zadarmo, a len z týchto pohnútok jednoducho po tom osive siahli. Konec koncov bude to vyrovnané rezolúciou, ktorá bola prijatá vo výbore a ktorá hovorí, že to tí poškodení, ktorí to dostali, môžu behom dvoch rokov vrátiť in natura. Na Slovensku to robilo veľký nepokoj a myslím, že ti páni, ktorí chceli z toho politicky ťažiť, sa veľmi zmýlili.

Bude treba, aby sa tiež previedla t. zv. akcia pre nákup krmiva. Na Slovensku v južných krajoch bola veľmi malá úroda, je tam nedostatok krmnej slamy, sena taktiež, takže v hornatých krajoch Slovenska držitelia jednej alebo dvoch kraviek a nejakého koníka, ktorý slúži povozníkovi ako prevodzovací materiál, nemajú ich čím krmiť. Bude treba, aby sa zasa z tejto akcie nerobilo žiadne politikum, a ministerstvo zemedelstva so zúčastnenými ministerstvy mohlo by sa tejto akcie chopiť a tým postiženým krajom dopomôcť k lacnejšiemu a aspoň trochu vydatnému krmivu.

Mal som príležitosť v tejto veci intervenovať u ministerstva zemedelstva a železníc. Minister železníc hovoril, že pri dovoze krmiva, t. zv. cukrovej repy, ktorá zostáva cukrovarmi neprevzatá, môže sa dostať repa na Slovensko z cukrovarov za 7 Kč s príplatkom t. zv. dopravných poplatkov, ale to je krmivo veľmi drahé, ktoré by drobným roľníkom a domkárom nepomohlo. To si môžu zadovážiť len hospodársky silní veľkostatkári rešp. cukrovary, veľkostatkári, ktorí majú potrebný kapitál, ale chceme-li odpomôcť tomu, aby drobní maloroľníci a domkári nemuseli predávať rožný dobytok za 1 Kč, snáď i za 80 halierov za 1 kg živej váhy - a oni to robia len preto, že nemajú krmiva a niekde snáď potrebujú groše k zaplateniu daní - je treba, aby táto krmivová akcia bola prevedená čo skôr, ale nestranne, poneváč ináč by celé prejednávanie zákonov k ozdraveniu pomerov vzniklých zo živelných pohrôm bolo len hádzaním hrachu na stenu.

Musím tiež poznamenať ešte niečo iného. Hypernacionalistické strany v Čechách vrhly sa tiež na nešťastníkov, ktorí poberajú t. zv. podporu v nezamestnanosti, a písali o lenochoch so slovenských pecí. Toto sa vzťahuje na t. zv. sezonné robotníctvo poľnohospodárske a stavebné. Myslím, keby sa týmto chuďasom nejakej podpory alebo nejakého toho lístku, poukázky na potraviny dostalo, že by im tým ani nebolo pomožené, poneváč niektorí títo chuďasi už od augusta nepracovali. V Hornej Trenčianskej sú sezónni robotníci, ktorí pracovali na Morave, ktorí pracovali v Čechách a od tých čias sú bez zamestnania. Neskoro prišli do práce, a skoro boli prepustení, poneváč úroda bola malá, nemali dostatočného zamestnania. Myslím, že keď sa títo chuďasi hlásia o udelenie podpory takej či onakej, je to nesvedomitosť, keď niekto hovorí o lenochoch so slovenských pecí. U nás stavebníci práve tak ako u vás v južných Čechách a na južnej Morave nenašli dostatok zamestnania a dostatočný zárobok, poneváč stavebný ruch bol slabý. V niektorých priemyslových strediskách sa niečo stavalo, ale v celku ani polovina stavebného robotníctva nebola zamestnaná tak, ako by to bolo zapotreba. A títo ľudia hlásia sa tiež o podporu či už prostredníctvom odborových organizácií a či snáď iným spôsobom. Myslím, že je to tým špatnejšie, keď nejaká vlastenecká strana, prípadne vlastenecký časopis... (Posl. dr Markovič: Pán profesor tak píše!) Ano, pán profesor tak píše, nechceme ho menovať.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP