Středa 19. února 1930

Je-li však někdo neučelivým a nepolepšitelným pesimistou, pak může z toho také vyvoditi tento důsledek: Možno tvrditi, že se dějiny opakují. Již proto, že se lidské vlastnosti po stránce morální a mravní od 2000 a 3000 let podstatně nezměnily. Mnohé úkazy a příčiny, jež předcházely zkázu a zánik velkých světových říší, jsou zde také dnes, nebo alespoň se pociťují. Dlouho trvající ochuzení venkovského lidu přinese s sebou a musí přinésti silné stěhování do měst ve snaze získati lépe placenou práci nebo při nejmenším býti účastným podpory v nezaměstnanosti. Latinské volání: "Panem et circenses", chléb a hry, může býti dnes označováno jako absurdní, přece se však nedá popříti, že vše již k tomu směřuje. Proto pomáhejte všichni s sebou, aby se zemědělství a jeho lidem dostalo toho, co jim patří pro jejich, pro veškerou společnost vykonanou, namnoze neplacenou práci a pomůžete tím nejen zemědělství, nýbrž ještě daleko více sobě samým a celému národnímu hospodářství, národům a státu. Že tato žádost nepostrádá podkladu a nemá dokonce demagogického nátěru, dokazují níže uvedené číslice, které vyjímám z práce pana ředitele Hilmera v Brně. Cituji doslovně: Má-li 14 milionů ha půdy, oceněno jen 5000 Kč, cenu 70 miliard Kč a činí-li třetina cenové ztráty 23 miliard, činí-li cenový pokles o 2 Kč při 45 milionu skotu podle statistické příručky, 3. svazek, 3050 milionů Kč a pokles cen rovněž o 2 Kč na kg při nynějším počtu vepřového bravu ztrátu 25 miliard, jestliže z roční výroby zemědělské činící 22 miliard Kč připadá asi třetina na obilí, t. j. 75 miliard, což při dosavadním 30%ním poklesu cen znamená menší příjem o 25 miliardy, k čemuž přichází o další miliardu snížený příjem u zemáků, k tomu připojuji menší příjem za ovoce následkem mrazů a živelních škod, jsou škody a menší příjmy v zemědělství dvakrát tak veliké jako celý vývozní přebytek textilního, železářského, konfekčního a lnářského průmyslu. To jsou číslice, o které se bude musit poněkud zajímati pan ministr financí, než vydá předpisy daní pro příští rok. Poznámek k tomu není dojista zapotřebí, ale rychlá pomoc jest nutná.

K řešení naléhavých hospodářských problémů jest zapotřebí též spolupráce zástupců všech v tomto státě žijících národů. Toho však se dá jen tehdy dosíci s nejlepším úspěchem, jestliže i po stránce národní se nám Němcům i ostatním menšinám vyjde tak dalece vstříc, že se budou skutečně ve státě cítiti doma. Dojde-li k tomu, můžeme s dobrým svědomím říci: "Dalo se nám, co nám patří, my dáváme státu co potřebuje."

Včera mluvil pan kol. dr Černý o nezbytnosti přátelské spolupráce. Děkujeme mu za toto otevřené přiznání, a doufáme, že jeho názor je i názorem jeho klubu a jeho strany. Pak jsme s to se zadostučiněním konstatovati, že naše tříletá práce přinesla plody, které konečně začínají se ukazovati. Doufejme, že tato namáhavá práce se brzy, velmi brzy uplatní na požehnání národů a státu. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo dále má pan posl. Horák.

Posl. Horák: Slavná sněmovno! Zvykli jsme si již po několik roků na pořádek v našem státním hospodářství, takže naše rozpočty z posledních let se valně od sebe neliší a odchylky objevují se jen při zvláštních požadavcích jednotlivých resortů.

Vlivem loňských podzimních voleb a tím zaviněných průtahů v sestavě nové vlády utrpělo projednání rozpočtu jak ve výboru, tak v plénu sněmovním, takže musilo býti nastaveno několik nocí, aby věc přišla s místa.

Při projednávání kapitoly "ministerstvo financí" připomněl pan ministr dr Engliš kritiku, týkající se této kapitoly. Postěžoval si na daňovou morálku s poukazem, že naříditi hodlá větší opatrnost při odpisu dlužných daní a daní z různých důvodů nezaplacených. Pacienti, totiž dlužníci daní mají býti léčeni přísnějšími nařízeními a různými praktikami poznanými při vybírání nedoplatků. Pan ministr může býti ubezpečen, že velká část poplatnictva daňovou léčbu již, a to za těžších okolností prodělala, neboť úřady počínají si tak, že často docházelo k operacím, při nichž pacienti obyčejně podlehli, poněvadž ten tak často předpisovaný lék s vignetou "daňová morálka" byl příliš silně a krutě podáván. Máme statistiku, podle níž velká část obchodů a živností nemohla se udržeti, přišla do konkursu nebo vyrovnání, z valné části následkem předanění a exekučního vymáhání daní.

Jakým způsobem daně jsou vymáhány, vidíme z několika případů z poslední doby z Příbramě, Hořovic, Čes. Budějovic a jinde, kde poplatníci po delší době a vytrpěné vazbě byli propuštěni teprve tehdy, když zaplatili velkou kauci.

Majitel menšího pivovaru s výrobou 1.500 hl přišel o celý svůj majetek tím, že byl dán do dražby, protože nemohl zaplatiti předepsanou daň kolem 40.000 Kč. Veškeré snahy o odpis daní zůstaly marné. Raději je zničen poplatník, než by se mu na vysoké dani slevilo.

Majitel povoznictví odešel r. 1914 na vojnu, prodal narychlo pár koní, dva vozy a příslušenství, odhlásil živnost, je však exekvován pro 17.000 Kč dani výdělkové, protože úřad živnost tu vedl dále v patrnosti a daň předpisoval. Majitel živnosti - bylo to při odchodu do války - živnost odhlásil, potvrzení však nenašel a teprve nyní po více letech bylo vyšetřeno, že živnost skutečně řádně odhlášena byla. S odpisem daní má přesto stále svízele a je stále k úřadům volán.

V Brně byl jistý kožišník pronásledován pro daně. Měl najaty místnosti v budově Zem. finančního ředitelství za 4.000 Kč ročního nájmu. Za půl roku bylo mu vedle nepoměrného předpisu daňového nájemné zvýšeno na 5.000 Kč; po zrušení ochrany ve stát. budovách byl donucen tento malý nájemce - živnostník platiti 44.000 Kč ročně z krámu a dílny a složiti kauci 11.000 Kč. Kde má tento malý člověk vzíti peníze na tak vysoký nájem, daně a na kauci, když jak známo, letošní mírná zima zvláště zhoubně působila na živnost kožišnickou? Jak neúprosně počíná si státní úřad, v tomto případě Zem. finanční ředitelství v Brně, vysvítá z toho, že jmenovaný živnostník platil nájemného r. 1914 ročně 4.000 Kč, r. 1919 5.000 Kč, r. 1922 již 9.376 Kč, r. 1929 14.176 Kč a od 1. ledna letošního roku 44.000 Kč, k čemuž za půl roku přistoupily vedlejší poplatky v částce 17.000 Kč. Z původně placeného nájemného 4.000 Kč ročně zvýšeno nájemné v tak krátké době na 61.000 Kč, a to z jednoho krámu a jedné místnosti sloužící za dílnu.

Za takových okolností je smutným zjevem, když úřady poplatníky utahují placením vysokých daní a činže s poplatky ve státních budovách v horentní výši placené vymáhají, takže si pan ministr pochvaluje dobrou konjunkturu a uvádí, že má již výsledky vybraných daní do r. 1929 po ruce. Nejvyšší účetní kontrolní úřad vykonal jistě velkou práci, když za necelé dva měsíce po skončení účetního roku má již statistiku hotovou, neboť bylo mu vždy v rozpočtovém výboru vytýkáno, že sestavení výsledků státního hospodářství nebylo včas hotovo. Poplatnictvo bude však málo nadšeno, až uslyší výsledky vybraných dani, které jsou za r. 1929 proti roku předešlému mnohem příznivější. Tak činí koncem r. 1929 daň důchodová 1.239 milionů, všeobecná daň výdělková 79 milionů, zvláštní daň výdělková 150 milionů, pozemková 87 milionů, domovní 7 milionů, rentová 97 milionů, daň z tantiem 12 milionů a daň z vyššího služného 10 milionů. Příznivý výsledek objevil se také u daní nepřímých, zvláště u cel, kde bylo možno ukládání zvláštních reserv, které sloužiti mají pro všechny možné případy hospodářských poruch, jichž však má býti použito také k amortisaci státního dluhu. Pan ministr financí při jedné příležitosti prohlásil, že pokud jde o placení daní, tedy o závazky poplatníků, chce míti čistý stůl, ale táži se, má-li jej také čistý, pokud jde o platební povinnosti státní správy, na př. při placení účtů za dodané práce a živnostenské výrobky? Znám případ, že živnostník po 4 léta domáhal se zaplacení svého účtu, je však mnoho případů, kde státní správa dluhuje drobným potřebným živnostníkům za řemeslné práce rok i déle.

Přebytky daňové, které vykazuje Nejvyšší kontrolní úřad, vyžadují povšimnutí, nejen se stanoviska příznivého, pokud jde o rozpočet, nýbrž i v jiném směru. Když proti naší vůli zavedena byla daň z obratu a trvání její stanoveno na jeden rok, bylo od té doby snahou parlamentních zástupců naší strany, aby toto provisorium nestalo se trvalým, čehož bohužel pro výši výnosu této daně až dosud docíleno nebylo. Vedle daně přepychové máme dvouprocentní daň z obratu. Dani přepychové, zdá se, že přece bude v nejbližší době odzvoněno, neboť těch zbylých 30 předmětů, ze kterých se tato daň vybírá, valně státní správě nepomůže a tato daň sotva vykazuje znatelnější výnos po úhradě celé administrativy. Proto jsme pro odstranění daně z přepychu při nejbližší možné příležitosti.

Pan ministr financí při rozhovoru o daňových věcech slíbil, že budou-li výsledky daňových příjmů příznivé, hodlá přání našemu vyhověti a obratovou daň ponenáhlu snížiti, až by docíleno bylo úplného jejího odstranění. Je zřejmo, že než se tak stane, přičiňujeme se o paušalování této daně všude tam, kde to možné jest. Obratová daň mluví ve svých účincích proti rozvoji celého hospodářství, ubírá jednotlivci konkurenční schopnost a není ničím jiným než nekalým zjevem poválečných poměrů. V sousedním Německu měli rovněž 2% daň z obratu, ale dnes snížena je až na 1/2%, důkaz to, že i tam neblaze působila a že tam oprávněným steskům z řad živnostnictva a obchodnictva bylo po zásluze vyhověno. Chtějme následovati tohoto pěkného příkladu, jehož začátek by se vyjímal zvlášť dobře v nynější době hospodářské a obchodní tísně.

V poslední věci stala se tato tíseň zvláště znatelnou u našich zemědělců a konají se přípravy k odstranění této vážné krise. Praví se, že zájem státu vyžaduje neodkladné kroky v celní politice.

Jistě, že krise je tu, krise odbytová, jak u zemědělců, tak v obchodech a živnostech. Přišlo se s návrhem, na příklad s obilním monopolem, který máme všichni v neblahé paměti ještě z dob válečných a poválečných. Dodnes vidíme následky a hojíme rány zasazené celému našemu hospodářskému životu.

Veliká půjčka t. zv. moučná, již úrokuje stát 6%, se začala teprve amortisovati, ona znamená odstín tehdejších trudných poměrů. Ký div, že myšlenka monopolu, který by byl představitelem bývalého válečného hospodářství, byla přijata s neblahými pocity a odporem a nebylo nikoho ve všech stranách, agrární nevyjímaje, kdo by se byl otevřeně odvážil postaviti se za tento v počátcích neblahý projekt. Nejméně nálady bylo v obchodech a živnostech pro tuto věc, a naše strana byla jednou z prvních, která zaujala k této věci rozhodné, pevné a nesmiřitelné stanovisko. Žádným způsoben nemohli bychom připustiti něco, co bylo námi tak rozhodným způsobem potíráno hned s počátku za tehdejších horších poměrů a co už při pouhých vzpomínkách vyvolává u nás největší roztrpčení, zvláště při vzpomínce na přestálé neblahé tehdejší poměry.

Z prakse víme, že systém ochranářské celní politiky nelze vždy jen tak snadno prováděti. Tuto cestu nastoupilo již dříve Německo, Amerika a některé státy v Evropě. Systém ten byl po krátké době opuštěn, ježto při sjednávání obchodních smluv stal se obtíží a nevýhodným pro vlastní stát. Obchodní smlouvy sdělávány jsou na základě vzájemných ústupků a nejvyšších výhod. Kdežto celní ochranářství mívá v zápětí vybudování určitých kategorií průmyslu a výroby anebo ulehčení jiné produkci, je zřejmo, že státu s ochranářskými snahami nevalně se vede při projednávání vzájemných smluv.

Ani u nás nejsme beze snah ochranářských a nabyli jsme zkušeností, že jsou již při obnově společných styků škodlivými. Proto také všude tam, kde se počítá na trvalejší vývoj, nepřišlo se k positivním příznivým výsledkům, což mělo v zápětí upuštění od tohoto systému. Je pravda, že poměry nejsou všude stejné, a proto lze říci, že co snese jedna země, nejde k duhu zemi druhé. Třeba však uvážiti, mělo-li by se jednati o celně-zemědělské ochranářství, že máme společné zájmy se sousedními státy, jako je Polsko, Rumunsko a Jugoslavie, kterým by delší ochranářské zařízení jistě nebylo vhod, hlavně pokud jde o dobytkářství, obilí a jinou zemědělskou produkci. Odbyt zemědělských výrobků jako obilí, mléka, dal by se zvýšiti jiným způsobem, hlavně pokud jde o spotřebu ve státních podnicích a u vojska, což také má v dotyčných proposicích místa. Zavedení větší denní spotřeby mléka u mužstva v dávce půl litru denně dalo by finanční resultát 30 mil. Kč ročně.

Při poradách, které se v té věci konají, musí býti dosti odvahy říci, že jen rozumné, klidné a přijatelné řešení může míti nárok na úspěch. Strana vybojovala si po těžkém zápase své právo na volný obchod a toto právo si za všech okolností hodlá udržeti. Nikdy nepřipustíme jakékoli omezení obchodování, jakoukoli šikanu ve svých živnostech, neboť jsme přesvědčeni, že k řešení hospodářských problémů je po ruce dosti vhodných prostředků, a to takových, které by nebyly na újmu jiným vrstvám našeho národa. Pomoci jednomu a poškoditi druhého, znamenalo by nerovné vyřešení, na které bychom nemohli nikdy přistoupiti. Obchod a živnosti musejí zůstati volnými v zájmu celého našeho hospodářství.

S velikým elánem rozvinulo ministerstvo financí svůj program pro letošní rok. Jeho splnění naplnilo by radostí každého občana a tím více poplatníka. Hodlá vybudovati příští rozpočty na podkladě stability a udržeti jich výši na podkladě rozpočtů posledních 5 let. Při tom hodlá vyřešiti otázku staropensistů, učitelů, samosprávy a platy z mírových smluv. Finanční správa státu chce při tom přikročiti, uznávajíc naše námitky týkající se neudržitelnosti vysokých daňových předpisů, k odbourání nejtíživějších daní. Finanční hospodaření vezme si za úkol udržeti rozpočet na výši údajů posledních let, při čemž nebudou přidělávány nové dluhy, kdežto staré budou podle plánu postupně upláceny. Zajištění a posílení jistoty státních dluhopisů zůstane snahou finanční správy v příští době. Investiční potřeby na r. 1930 ve výši půl miliardy Kč mají býti proplaceny z běžných příjmů. Samosprávné hospodářství bude zabezpečeno definitivní jeho úpravou také po stránce všeobecné hospodárnosti. Administrativa přímých daní bude zjednodušena a zlepšena, hlavně pak pokud jde o poměr mezi úřadem a poplatníkem. Také u nepřímých daní, poplatků a daně obratové nastanou některé zlepšovací změny. Budeme sledovati postup těchto slibovaných reforem a domáhati se jich včasného splnění.

Živnostnictvo uznávajíc správnost snah nejen po stránce organisační, nýbrž i finanční, domáhá se od drahné doby řádného vybudování živnostenské úvěrové organisace a přiměřené ochrany a podpory svého podnikání. K účelům těm založeny byly živnostenské záložny a svépomocná družstva, jichž působení má sloužiti k opatření úvěru a zápůjček jednotlivých, úvěru schopných živnostníků. Časem podařilo se útvary ty posíliti vzájemným spolčováním, z čehož vznikly svazy, v nichž sdruženy jsou družstva a jednoty. Svazů je 6 v Čechách a na Moravě, na Slovensku a Podkarpatské Rusi 1. Celkový počet sdružených záložen živnostenských v republice činil r. 1927 392, jelikož však počet ten rok od roku vzrůstá, dlužno dnes počítati s 500 sdruženými záložnami.

Pokud jde o splacené podíly, reservní fondy a vklady, representují záložny a podobné ústavy svého jmění přes půl miliardy, svěřeného jmění pak rovněž půl miliardy. Jde tudíž o velký peněžní útvar, který, aby mohl plniti své poslání, vyžaduje náležitého soustředění, aby takto representoval celostátní ústředí. Ježto dosavadní činnost těchto peněžních organisací děla se na podkladě svépomoci, při čemž docíleno příznivých výsledků, nevyžadovalo by toto celostátní ústředí žádných dalších nároků se strany státního hospodářství. Náš klub podává v té věci odůvodněný návrh, jakým způsobem by celá akce vyhovovala a prospěla všeobecné potřebě, a žádáme za podporu všech, kdož dobro věci chtějí podpořiti.

Mluví se o reorganisaci práce ve státní správě a v úřadech, jejíž provedení by bylo jistě na prospěch věci. Odstranění zbytečné psavosti přineslo by značný užitek v podobě úspor v celé administrativě, které by přispěly i k materielnímu zlepšení postavení zaměstnanectva. Vždyť již dříve ozývaly se hlasy po zjednodušení agendy v úřadovnách státní správy.

Zúčastněné korporace při anketách jednají o vybudování nového celního tarifu a uzavírání nových smluv s některými státy, jimiž byly dosavadní smlouvy po uplynutí lhůty vypovězeny. Proto je třeba vhodnými opatřeními vzhledem k nynější hospodářské situaci přispěti průmyslu i zemědělství. Náš průmysl beztak očekává tísnivější poměry, v některých odvětvích i krisi, hlavně pokud jde o cizozemská odbytiště. Tomuto směru budeme přáti, ne snad, že by živnostenská výroba byla zainteresována na věci větší měrou, nýbrž z toho důvodu, že průmysl, který nedostatkem cizího odbytu pozbude vývozu, je donucen hledati odbyt v tuzemsku, čím se stává konkurentem domácích výrobků, vytvořených po většině našimi řemeslníky, kteří beztak rovněž trpí neblahými hospodářskými poměry.

V nejbližší době očekává parlament řešení některých důležitých předloh. Jsou to ochrana nájemníků a otázka stavebního ruchu. Nynější rozšířená koalice, která jistě bude fungovati harmonicky až do března a snad i déle, byla by zvláště předurčena k řešení zákona o ochraně nájemníků, neboť by jí připadl úkol pod stejnou odpovědností všech stran.

Otázka stavebního ruchu je naléhavá, protože nejen u nás, nýbrž i ve všech evropských zemích vykazuje průmysl a výroba menší činnost, následkem čehož i toto výdělečné odvětví zvyšuje počet nezaměstnaných. Proto také v Německu, Rakousku, Polsku i u nás stouplo procento nezaměstnanosti, ježto se k tomu přidružila každý rok se opakující nezaměstnanost sezonní ve stavebních podnicích. Bylo by účelné, kdyby v hlavních bodech příštího zákona o stavebním ruchu byla již určitější ustanovení, pokud jde o budoucí přípravy. Velkorysý projekt pražské samosprávy o malých bytech dobře účinkoval a bude bohdá také uskutečněn.

Máme zákon proti nekalé soutěži. I tento zákon by byl dobrý, kdyby se praktikoval podle jeho ducha a podle dobré vůle, kterou měli na mysli jeho iniciátoři. Zatím je však pochybené mínění, že zákona lze užíti jen proti obchodníkům, jako by se přehmaty, které zákon označuje jako trestné, neděly také jinde, na př. v továrnách, družstvech, konsumech, společných nákupech, ba i v řadách konsumentů. Nebyl-li by tento zákon za nejbližší praxe prováděn důsledně a soustavně všude, kde je toho potřeba, zůstal by metlou, kterou by bylo bičováno jen obchodnictvo a živnostnictvo. Za této domněnky stal by se zákon pouhou pastí na obchodníky, když by měl býti prováděn jen v jejich řadách.

Máme několik přání k ministerstvům obchodu a nár. obrany. Věc týká se zadávání dodávek a prací, jež vyhrazeny jsou podle řádu drobným živnostníkům, nikoliv soutěží a cestou distribuční za předem stanovené pevné ceny. Sem patří hlavně obuv, krejčovská a sedlářská práce, dále vojenské prádlo. Přáním naším jest, aby v nynější době zadány byly všechny nutné potřeby, kterými lze beze škody doplniti augmentační zásoby. Maloživnosti prodělávají kritické doby, třebaže si tak veřejně nestěžují, jak by bylo oprávněno. S dodávkovým zřízením souvisí také již zmíněné vybudování živnostenského peněžnictví, které by za podpory státu při dodávkách bylo zúčastněno a dodavatelům nápomocno.

Důležitou otázku tvoří vybudování našich silnic k účelům dopravním. Rychle rostoucí význam automobilismu v našem státě dává nám na srozuměnou, že bude jen užitkem všeho obyvatelstva a hospodářského podnikání, když cesty naše budou co nejdříve upraveny tak, aby vyhověly této podmínce a staly se hledaným prostředkem dopravním. Vybudováním silničního fondu, který měl r. 1929 k disposici 150 mil. Kč, přispělo se značně věci a nastal obrat v rychlejším tempu výstavby silnic. Nejde jen o silnice státní, které spojují hlavní tepny s cizozemskem a jejichž délka činí v našem státě kolem 9.000 km, ale také o silnice okresní, jichž úprava je stejně naléhavá a nutná. Proto lze vítati prohlášení ministra veř. prací, že vhodná úprava všech silnic bude uspíšena podle jednotného plánu. Že účinek dobré úpravy silnic se již dostavil, vysvítá z okolnosti, že naše silnice pohraniční vedoucí do světových lázní, jako Karlovy Vary, Marianské Lázně a Františkovy Lázně, byvše před 2 lety upraveny, jsou hojně používány pro svůj výborný stav hlavně příslušníky cizích států, a to k užitku všech měst a míst pohraničních. (Posl. Koudelka: Ale po okresních už pomalu nebude možno jezditi!) To je v plánu ministerstva a ve výboru to bylo prohlášeno. Ano, jsou špatné.

Připomínám ještě některé aktuelní požadavky živnostnictva spadající do kompetence jeho odborových organisací. Splnění jich vyžaduje potřeba a hospodářské i sociální postavení živnostnictva. Jsou to: novelisace §u 38 a živn. řádu a vydání zákona na ochranu zákazkové práce. Úprava konfekcionářství, jmenovitě, aby toto musilo míti vlastní dílny a aby štukverkáři podléhali sociálním opatřením. Zařazení tovární výroby do pojmu živností, ježto továrny berou učně, kteří skládají zkoušky tovaryšské u živnostenských společenstev. Zákaz hromadění živnostenských oprávnění do rukou jednoho podnikatele pomocí dispensí, na jichž udělování nemají odborníci vlivu, ale při čemž rozhodují vždy odlišné vlivy.

Agendu komory práce obstarává dnes Poradní sbor pro otázky hospodářské a ministerstvo soc. péče. Dnes jsou spotřebiteli nejen dělníci, nýbrž i živnostníci, zemědělci i ostatní vrstvy, tudíž by instituce tato byla velice jednostranná, kdyby zmíněné vrstvy nebyly zastoupeny.

Přiznání průkazu způsobilosti všem odborům živnostenským, kteří se téhož právem domáhají a mohou prokázati řádnou odbornou společenstevní organisaci a odborné školství (na př. leštiči pokojů, majitelé prádelen a žehlíren, zahradníci, výrobci prádla, sládci).

Úprava a ochrana živnosti bednářské, nezatěžování autodopravy, specialisace brašnářů v živnostenském řádě, zamezení pokoutního obchodování se zlatnickým zbožím, ochrana obuvnické živnosti, jakož i krejčovské před rozmachem tovární výroby, zachování koncesované živnosti majitelů pohřebních ústavů a jiných.

Chci poukázati na některé stíny našeho pojišťování. Administrativa řídí se podle státních úřadů, kde vyžaduje se od zaměstnavatelů mnoho písemných prací a propočtů, takže tito ubíjejí drahý čas vyplňováním těchto tiskopisů a dotazníků. Úrazová pojišťovna ve vyhledávání příčin v pojištění jde tak daleko, že žádá pojištění osob i tam, kde tyto s úrazem nemají nic společného. Tak v hostincích i dílnách, kde jsou umístěny jistě nejméně přes 2 metry vysoko ventilátory, musí býti všechen personál od číšníka počínaje a myčkou konče proti úrazu pojištěni, ač k úrazu přijíti nemohou.

K letošní zprávě výboru rozpočtového připojen je přehled zdrojů státního hospodářství v evropských státech. Pro nás je poučné, že naše výroba je příliš zatížena daněmi a jinými břemeny, více než výroba okolních států s námi konkurujících. Tím více jsou oprávněny naše požadavky, když poukazujeme na všeobecně velké zdanění, a snažíme se, aby břemena daňová byla podle rozpočtových poměrů mírněna. Mám za to, že snížení je naléhavé, když názorně z grafické tabulky vidíme lepší posici naší zahraniční konkurence, což nás musí nabádati, abychom se podle toho také zařídili.

Nelze nám vyčítati, že bychom na sociální a kulturní potřeby nedosti vydávali, nejsme v tom směru předstiženi žádným jiným evropským státem, jsme na stejné výši s Francií, Rakouskem a Norskem, jsme menším náskokem před Německem, Italií a Pruskem, daleko před Anglií a všemi ostatními státy kontingentu. Ale zároveň poukazuji na okolnost, že v daňovém směru se řadíme k nejzatíženějším státům. To budiž nám vodítkem, kde nutno hledati cesty k příští nápravě.

Rozpočet na r. 1930 je aktivní 53 mil. Kč. Skutečnou cifru podá nám závěrečný účet. Proti dřívějším rozpočtům a konečným účetním závěrkám setkáváme se s postupným zlepšením, které se v příštích letech vyjádří bohdá ještě lepšími výsledky.

V tom směru zúčastnili se zástupci živnostenské strany ve výboru a v parlamentě na pracích rozpočtových, aby zlepšení to nastalo a vedlo ku spokojenosti poplatných vrstev. Proto budeme hlasovati pro rozpočet, nikoliv u vědomí spokojenosti s ním, nýbrž u vědomí dobré vůle, že tíživá břemena v něm obsažená budou vydatněji zmírněna. (Potlesk.)

Místopředseda Zierhut (zvoní): Slovo má dále pan posl. Pik.

Posl. Pik: Slavná sněmovno! Projednávaný státní rozpočet na rok 1930, který, ačkoliv byl konstruován podle ideologie dřívějšího koaličního režimu, byl v rozpočtovém výboru živě promítnut duchem režimu nového, zejména pak výklady ministrů, zastupujících resorty sociální, hospodářské a kulturní.

Vítáme tyto výklady resortních ministrů, jimiž bylo zdůrazněno řešení důležitých otázek doby, neboť odpovídají nejen poměrům, ale i vůli voličstva, manifestujícího v říjnových volbách pro takovou soustavu vládní a pro takovou státní politiku, která by byla přiměřena jeho citům a nejživotnějším zájmům.

Bylo již správně našimi zástupci v rozpočtovém výboru zdůrazněno, že rozpočet na r. 1930 má značné závady a nedostatky, pro jichž odstranění nemohli jsme zavčas působiti, ježto rozpočet ten byl budován ještě v době naší neúčasti ve vládě. Přijímajíce tento rozpočet, činíme tak v předpokladu, že budoucí bude již oproštěn od vytknutých vad a že budou v něm uplatněny zejména ty položky, které jsou v souvislosti s úkoly a programem režimu nového, zejména pak přání a potřeby v oblasti péče sociální, kulturní a obecně prospěšné. Vývoj věcí v republice jasně naznačil, že nelze v politice státní bráti se cestou vývoje proti dělnictvu a socialismu, že nelze uplatňovati jednostrannou praksi s úmysly majorisovati a diktovati, nýbrž že nutno hledati cesty k moudrému řešení všech problémů a otázek, zejména pak těch, které svou povahou dotýkají se zájmů a bolestí pracujícího lidu.

Naše strana vytýčila ve volbách seriosní program positivní práce pro pracující vrstvy, demokracii, pokrok a sociální spravedlnost a chce jej důsledně hájiti a prosazovati jak ve vládě, tak i na poli zákonodárném, stejně jako bude míti otevřeny oči a nebude skoupou na dobrou vůli pro všechny aktuelní otázky a problémy, dotýkající se všeobecných zájmů výrobních a národohospodářských. Tím odpovídáme zároveň na apostrofu pana kol. dr Černého, který od naší strany žádá pochopení pro řešení otázek zemědělských. Máme je, neboť zemědělská otázka ve svém celku dotýká se, a to v prvé řadě malých zemědělců a domkářů, stejně jako je na ní interesováno dělnictvo zemědělské a veliké massy konsumujícího obyvatelstva. Věc zabezpečení produkce zemědělské se zabezpečením odbytu produktů zemědělských jest námi velmi vážně posuzována, při čemž počítáme se všemi okolnostmi, se zájmy drobného zemědělstva a dělnictva, jakož i se zájmy spotřebitelů, aby při praktickém řešení nebylo zapomínáno sociálních motivů a dnešní těžké situace hospodářské.

Zdůrazňujeme-li však spojitost všech aktuelních otázek našeho hospodářského a sociálního života, chceme tím jen naznačiti kolektivnost úkolu nového režimu, jehož zraky ovšem musí viděti nejprve hlavně ty problémy, které volají po okamžitém řešení, jako věc nejbližších a nejdůležitějších zájmů těch vrstev, jichž poměry sociální jsou nejhorší a nejbolestnější.

Běží v prvé řadě o čelení krisi výroby a nezaměstnanosti, neboť práce a výdělek nejsou jen zabezpečení sociální existence pracujících, nýbrž i příjmové stránky státního rozpočtu, jehož struktura jest závislou na rozmachu výrobního a hospodářského života a na kupní a poplatné síle nejširších vrstev obyvatelských.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP