Čtvrtek 19. prosince 1929

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je pan posl. Pechman. Uděluji mu slovo.

Posl. Pechman: Slavná sněmovno! Jménem klubu poslanců živnostenské strany dovolím si tlumočiti naše zásadní stanoviska ku právě proklamovanému prohlášení nové vlády a vytýčiti zároveň požadavky obchodnického a živnostenského stavu, jichž splnění se v tomto novém zákonodárném sboru budeme domáhati a v prvé řadě od této vlády splnění jich požadovati. Dříve nežli tak učiním, uznal jsem za vhodné, abych poukázal jednak na vládní prohlášení ze dne 18. prosince 1925, kdy, jak známo, byla Švehlova vláda složena z českých občanských a socialistických stran, jednak abych v souvislosti s tím poukázal na vládní prohlášení Švehlovy vlády ze dne 13. října 1926, kdy byla ustavena vláda občanských stran.

Prohlášení vlády z 18. prosince 1925 je obsáhlé, ale jasné, a bylo v něm zcela konkretně a specielně naznačeno, co vláda ve všech oborech své působnosti míní vykonati.

V politice zahraniční vytkla si mimo jiné za úkol upraviti otázku našeho vztahu k Vatikánu, slíbila úpravu správního řízení a zjednodušení státní i autonomní správy. V politice finanční slíbila zahájiti činnost cedulové banky, hospodárnost ve veřejné správě a reformu daňovou. Zemědělství, průmyslu, živnostem a obchodu byla slíbena všemožná péče i pomoc a vláda zejména přislíbila podporovati všechny snahy nesoucí se ku zvelebení živností a obchodu. Slíbila zejména předložení osnovy zákona o nekalé soutěži a o podomním obchodě, současně slíbila reformu živnostenského řádu a obzvláštní péči o povznesení stavu obchodnického a živnostenského po stránce hospodářské i didaktické.

V oboru živnostenského družstevnictví a peněžnictví měla býti prohlubována a doplněna úvěrní organisace družstevní, po stránce výrobní pak mělo býti vládou pomáháno účelnému provádění technického zdokonalení živnostenské výroby pomocí družstev k nákupu strojů. Rostoucí význam živnostenského výstavnictví měl býti vhodně regulován. Výslovně bylo podotknuto, že nebude opomenuta účelná reforma obchodních a živnostenských komor.

Byli jsme ubezpečeni, že akce postátňovací u odborných a pokračovacích živnostenských škol bude zdárně pokračovati, aby tyto školy byly zveřejněny a finančně zabezpečeny. Konečně byla slíbena také úprava a unifikace úrazového pojištění. Abych mohl přednésti vše to, co z programu a prohlášení těchto citovaných vlád bylo realisováno a co splněno nebylo a zůstává dosud jako splatná a nezaplacená směnka, nastíním detailně splněné a uzákoněné požadavky obchodnického a živnostenského stavu a poukáži současně na ty, jež splněny dosud nebyly, ať již z jakýchkoliv důvodů; splnění jichž však od této vlády se budeme neúprosně domáhati.

Je známo, že vaše dosavadní zahraniční politika nesla se dosud největší snášenlivostí ke všem státům, k nimž jsme svými mezinárodními vztahy vázáni. Zejména byla provedena úprava našeho vztahu k Vatikánu, jakož i úprava správního zřízení i zjednodušení státní i autonomní správy. V oboru finanční politiky bylo realisováno ustavení Cedulové banky a právě v poslední době zavedení zlaté měny je konečným provisorním opatřením naší akce valutové. Otázka hospodárnosti ve veřejné správě i ve státě samotném projevila se nejlépe v sestavování rozpočtů, jež byly minimální ze všech předcházejících a bylo by si přáti, aby i tato vláda v tomto směru kráčela věrně ve šlépějích označených vlád.

Nás však hlavně zajímají všechny sliby nesoucí se ku zvelebení živností a obchodu. Kvitujeme s povděkem, pokud se týká osnovy zákona o nekalé soutěži a podomním obchodě, že byly obě náležitě v živnostenském a ústavně-právním výboru projednány, posl. sněmovnou schváleny a tak vešly již v život. Zákon o nekalé soutěži vycházel ze skutečné hospodářské potřeby a není pochyby, že má význam pro celý náš hospodářský život a ze jména pro naše živnosti a obchody. Doplňuje vhodným způsobem předpisy živnostenského řádu o usnášení se živnostenských společenstev a gremií tím, že dává možnost, aby usnesení těchto společenstev ve věcech nekalé soutěže byla nejen závazná pro všechny členy společenstva, nýbrž i stanoví, že nedodržení usnesení těchto společenstev schválených politickými úřady II. instance a řádně publikovaných budou stíhána jako přestupky živnostenského řádu. Zákon o podomním obchodu ze všeobecných důvodů hospodářských omezuje co nejvíce podomní obchod, poněvadž tím poškozováni byli značně právě drobní usedlí obchodníci a živnostníci na venkově, kteří jsou nuceni platiti řádně daně, kdežto při podomním obchodu veliká část podomních obchodníků uniká spravedlivému zdanění a po většině dafraudují státu daň z obratu.

V ohledu živnostensko-právním splněny dlouholeté požadavky živnostnictva na ochranu živností tím, že uzákoněn průkaz způsobilosti pro živnosti fotografickou, hostinskou, cementářskou a mlynářskou a připraveny i návrhy osnov na novou úpravu zákona o stavebních živnostech a živnostensko-právních poměrů civilních inženýrů. Otázka koncesování výroby lihovin, ač projednána v řadě anket, pro různost poměrů na Slovensku a v zemích historických nedocílila jednotné úpravy a proto bude zapotřebí, aby v tomto novém zákonodárném sboru byla rozřešena a definitivně upravena.

Oprávněným stížnostem na poskytování dispensí účastníkům na světové válce ve smyslu císař. nař. ze 17. prosince 1915 vyhověno zrušením tohoto nařízení, takže počátkem právě tohoto měsíce nelze již ustanovení tohoto nařízení při udělování dispensí živnostenských používati. Uzákoněním reformy daňové a zejména zákonem finančním čís. 77 bylo docíleno určitého zjednodušení jednak v administrativě daňové, ale docíleno také nižších sazeb, zejména při dani výdělkové. Za základnu pro daň výdělkovou slouží nyní čistý zisk a nikoliv jiné zevní známky živnosti podnikatelovy.

Maximalisováním samosprávných přirážek je břemeno přirážkové podstatně zmenšeno a také mezi různými obcemi vyrovnáno. V akci živnostensko zvelebovací postavena budova ústavu pro zvelebování živností v Turč. Sv. Martině a týž ústav za přispění státu zřízen v Liberci, jakož i sklářský ústav v Hradci Král. R. 1925 bylo zřízeno peněžní ústředí živnostenského úvěrnictví, sdružující svaz živnostenských záložen a živnostenských úvěrních družstev, jemuž se dostalo podpory vlády, poskytnutím subvencí na poskytování t. zv. levného úvěru.

Peněžní ústředí bylo spojeno též se zemským úvěrním fondem v Čechách, jehož obchody již téměř úplně byly na ně převedeny. Družstva k nákupu strojů státem subvencovaná přispívala živnostníkům radou při výběru strojů, prostřednictvím jejich opatřovávaných. Zejména v kraji, kde byla prováděna elektrisace, osvědčila se tato činnost. Kvitujeme s povděkem, že naše obchodní školství bylo přestavěno od samého základu a že zejména vysoká obchodní škola dosáhla mimořádně příznivých výsledků.

Počet živnostenských škol se ztrojnásobil a počet škol odborných vzrostl tak, že máme nyní již přes 700 pokračovacích škol odborných.

Z dalších důležitých zákonů rázu hospodářského dlužno uvésti zákon o právu autorském, zákon směneční a zákon puncovní. V oboru výstavnictví byl vydán řád pro živnostenské výstavy v Československé republice podporované státem. Taktéž byla upravena účast na veletrzích za podpory vlády. Z významných zde uvedených a realisovaných akcí a zákonu nepokročily přípravné práce pro reformu živnostenského řádu tak, aby skýtaly naději brzkého uskutečnění reformy živnostenského řádu pro nejblíže příští dobu a proto se budeme nyní domáhati rovněž, aby tato naléhavá a neodkladná reforma živnostenského řádu a celá jeho novelisace byla v dohledné době provedena nynější vládou.

Litujeme, že přes výslovný slib nebyla splněna reforma obchodních a živnostenských komor a že v oboru úrazového pojištění nebyla taktéž provedena slíbená úprava a unifikace. Veškeré obchodnictvo a živnostnictvo domáhá se již od převratu reformy obchodních i živnostenských komor a zejména novelisace volebního řádu pro obchodní a živnostenské komory.

Jest známo, že po dobu celé světové války až do nynější doby, tedy za 15, někde až 17 roků nebyly provedeny volby do obchodních a živnostenských komor vůbec. Do těchto komor po převratu byly jmenovány vládou správní komise, každá vláda od prvopočátku nám slibovala odstranění tohoto nezákonného stavu, který je otevřeným výsměchem všem našim volebním řádům a naší demokracii, přes to však, přes všechny sliby a závazky nezákonný stav v obchodních a živnostenských komorách dosud nebyl odstraněn. V poslední době byl sice učiněn v ministerstvu obchodu pokus o nový volební řád komorní, aby se nevytýkalo, že ministerstvo obchodu nemá dobrou snahu neutěšený označený stav v komorách odstraniti, ale přišlo s návrhem, který nebyl nejen zlepšením dosavadního rakouského komorního zákona, naopak byl ještě valným zhoršením jeho. S tím jsme nemohli naprosto souhlasiti, poněvadž pomocí takového paskvilu, jakým skutečně zmíněný návrh zákona měl býti, nebylo by bývalo v příštích obchodních komorách obchodnictvo i živnostnictvo za svou poplatnost rozhodujícím a vlivným činitelem, nýbrž pouhým vasalem. Ministerstvu obchodu bylo velice vítáno, že jsme se postavili proti zmíněné novelisaci nového volebního řádu komorního, poněvadž mohlo uložiti zase pohodlně celou záležitost ad akta. Nejen to, v Plzni nemá obchodní a živnostenská komora předsedu vůbec a úřadují tam 4 místopředsedové, kteří se střídali v úřadování po týdnu a nyní provedli tu změnu, že každý místopředseda úřaduje jeden měsíc.

A tak se stane, že úřadující místopředseda ztrácí veškerou evidenci v komorních záležitostech a agenda komorní je prostě odkázána na úřednictvo. Všechny kroky u ministerstva obchodu, aby tato nepřístojnost byla odstraněna, byly úplně bezvýsledné. A ministerstvo obchodu neučinilo dosud nápravu. V liberecké komoře před nedávnem zemřel tamní předseda, ale v několika dnech na to po jeho úmrtí byl jmenován nový předseda, zajisté proto, poněvadž příslušníci liberecké komory by si zajisté nedali líbiti to, co jest v Plzni možné. Když svého času jsem jako úřadující místopředseda této komory intervenoval u ministra obchodu Nováka a dožadoval se nápravy v této věci, tu jako na výsměch mi řekl: "Vláda nemá také předsedu a jde to, proč by to nemohlo jíti také bez předsedy v plzeňské komoře?" Takový názor tedy měl representant ministerstva obchodu na záležitosti Obchodní a živnostenské komory v Plzni. Jestliže dnes v nové vládě máme nového ministra obchodu, jenž je příslušníkem téže politické strany jako bývalý ministr Novák, upozorňujeme, že takového jednání, jako bylo dosavadní, již nestrpíme a nejen náš poslanecký klub, nýbrž celá naše živnostenská strana se bude celou svou vahou domáhati u vlády, aby závazek učiněný vládou, pokud se týká zde uvedených komorních záležitostí, byl v nejkratší době splněn a zlořád, který panuje v obchodních a živnostenských komorách, odstraněn. Ministerstvo obchodu je politickým exponentem strany národně demokratické, která myslí, že si toto ministerstvo pronajala na věčné časy a že si tam může dělati, co chce. Ve všech českých komorách, moravských i slovenských má až na malé výjimky všechny předsedy obchodních a živnostenských komor, kteří jí nižádným způsobem nepříslušejí. Tito předsedové i s úřednictvem komorním jsou - až na malé výjimky - vždycky na straně průmyslu a zabývají se po většině otázkami a zákony sloužícími průmyslu, avšak zanedbávají a nevšímají si otázek obchodu a živností, jak by bylo zapotřebí, a tím zřejmě poškozují celý obchodní a živnostenský stav, jdouce tak vlastně proti intencím komor, jež mají býti největší oporou obchodnického a živnostenského stavu. (Posl. Benda: V Bratislave máme všestranného.) To je možné.

Jménem poslaneckého klubu živnostenské strany žádám důrazně vládu, aby neodkladně učinila v záležitosti obchodních a živnostenských komor pořádek, poněvadž nesneseme déle tento nás tížící a nedůstojný i ponižující stav, a nestane-li se náprava, byli bychom do nuceni vyvoditi z toho důsledky.

Pokud se týká úpravy a unifikace úrazového pojištění, dlužno litovati, že to nebylo provedeno při novelisaci sociálního pojištění. Přes to budeme se domáhati, aby také zde nastalo rozřešení této pro nás tak palčivé otázky.

Ve vládním prohlášení postrádám zmínky o nové depurační akci daňové, k čemuž dovolím si poznamenati toto: Při tak zvané depurační akci docílily velké podniky ohromných milionových odpisů. Drobným živnostníkům byly známy výhody zákona č. 235 z r. 1924 dosti pozdě, takže jich nedovedli dobře využíti. Vzhledem k značnému předanění a zhoršení existence proti letům minulým tisíce našich poplatníků - obchodníků a živnostníků - ocitlo se v kritické situaci. Mnozí z nich podali si také žádosti za odpis a úlevu daňovou. Avšak tyto žádosti doposud, mnohdy i za tři léta, nejsou vyřízeny. I v zákoně č. 76 o daňové reformě jest v §u 276 pamatováno na různé případy a spolu i na ohrožení existence a výživy poplatníka cestou slevy a odpisu daní. Ustanovení zákonné o úlevách máme, máme i kritický stav živností a obchodů, tedy všechny podmínky pro odpis. Praxe však vypadá takto: Žádosti za odpisy nejsou vyřizovány, nebo jen hrozně pomalu, ale zem. fin. ředitelství vydalo v květnu t. r. tajný výnos berním úřadům, aby provedly depuraci daní samy. Prakticky to znamená, že ustanovení zákona nejsou nic platna a že poplatník, i když jen sebe méně něco má, musí zaplatiti, ať po tom existenčně dopadne, jak chce, neboť berní úřad může navrhovati k odpisu pouze daně absolutně nedobytné. Druhý výnos berním správám zase ustanovuje, aby žádosti za odpis daní za r. 1927-1928 byly zamítány, neboť prý za tato léta nemohly žádné značnější pohledávky a zatížení poplatníkům vzniknouti. K tomu však podotýkám, že zemské finanční ředitelství v poslední době vrací žádosti přede dvěma i třemi lety podané berním správám, by co nejdříve zjistily, kolik dělá daňový nedoplatek žadatelů nyní v této době. Tím je úplně znehodnoceno dobrodiní zákona, neboť poplatník po podání žádosti za odpis dani za léta dřívější platil splátky na běžné daně a nyní jest mu tato platba počítána na daně staré, o jejichž odpis žádal.

Vzhledem k tomu a vzhledem k ráznému postupu berních úřadů při vymáhání daní mají poplatníci zaplaceny značné částky na staré daně a dluží daně nové, jejichž odpis tajný výnos zemského finančního ředitelství zakazuje. Hospodářská situace malých a středních živnostníků je hrozivá. Případné válečné nebo poválečné výdělky jsou z větší části dávno ztráveny a nastává velké zadlužení malých a středních poplatníků. Byla by zajímavá statistika o tom, kolik má stát pod titulem dlužných daní zaknihováno a zaznamenáno na starých předválečných neb zděděných majetcích živnostníků a obchodníků. Byly by to číslice hrozné, které jasně mluví o ohrožení živnostnictva touto daňovou praxí. Lze právem říci, že u velké řady živnostníků a obchodníků možno předpokládati hotové zhroucení v případě příkrého vymáhání nedoplatků, kdyby praxe tak, jak uvádím, měla potrvati. Berní správy a zemské finanční ředitelství jest přetíženo. Celé desetitisíce rekursů a žádostí za odpis se hromadí a vyřizování trvá tak dlouho, že mnohdy hrozí pouze tímto prodlením hospodářská zkáza poplatníků, jejichž rekursy svými důvody dávají plný nárok na vyhovění. Zde je třeba rychlé a nové depurační akce, kterou by měly prováděti berní správy, a jest třeba zrušiti uvedené famosní tajné výnosy.

Konečně nutno upozorniti na nepřípustnou praxi berních úřadů a berních správ, které vkládají poplatníkům na jejich majetky sporné pohledávky, to jest takové, které jsou v rekursu. Aby těmto mým žádostem bylo vyl hověno, adresuji je současně ministerstvu financí. Byl to právě ministr financí dr Engliš, který nás svého času ujistil, že akce depurační musí býti hotova, než vejde v platnost reforma daňová a že se za každou cenu s nimi vyrovná. Akce depurační nebyla dokonána, naopak chaos je dnes ještě větší a proto musí býti rychle odstraněn.

Nemohu v tomto prohlášení opomenouti to, že docílení splnění požadavků živnostensko-obchodnického stavu stalo se přičiněním naším jako přímých zástupců jeho v parlamentě. Nečekáme za to žádných vděků a v budoucnu bez ohledu na to budeme pracovati stejnou měrou. Přece však myslím, že bychom zasloužili, aby všichni příslušníci obchodnického a živnostenského stavu to uznali. Nejlepším příkladem je zastoupení živnostenské delegace v zemském zastupitelstvu pro Čechy, kde naše živnostenská delegace, sotva že se tam dostala, dovedla prosaditi mnoho vymožeností pro živnostenský stav. Mezi jiným byla zvýšena dotace pro zemskou akci pro povznesení malých živností ze 350.000 na 700.000 Kč, dále položka na pořádání obvodových výstav a na účast nemajetných živnostníků zvýšena ze 20.000 na 60.000 Kč, na účast nemajetných živnostníků na veletrzích zvýšena položka z 18.000 Kč na 60.000 Kč, na zařízení skladiště výrobků jihočeského živnostnictva v Čes. Budějovicích dána položka 100.000 Kč. Živnostenské akademii v Praze dána subvence 50.000 Kč a živnostenské škole v Praze taktéž 50.000 Kč. Na učňovské besídky zvýšena subvence ze 70.000 Kč na 120.000 Kč, na podpory účastníků odborných kursů zvýšena z 25.000 Kč na 35.000 Kč. Dotace na průmyslová musea zvýšena o 40.000 Kč a pro ústavy pro zvelebování živností 150.000 Kč. Uvádím to proto, abych zdůraznil, že v zemském zastupitelstvu není žádné koalice, že se tam strany dobrovolně od případu k případu bez ohledu na politické zabarvení domlouvají a že tyto výsledky po rozumění zemského zastupitelstva pro účely živnostenské měly by býti pobídkou nejen pro vládu, ale i pro koalici, že, když my jsme vázáni koaliční povinností, má také býti plnou měrou přihlíženo ku plnění našich požadavků, na něž máme plné právo.

Současně při uvedení všech těchto otázek uznávám za nutné, abych také zdůraznil, že my jako živnostenská strana, která pracuje pro obchodnictvo a živnostnictvo hlavně v Čechách, máme na zřeteli řešení všech palčivých a akutních otázek na Moravě, ve Slezsku a také na našem Slovensku, a mohu ubezpečiti své kolegy a veškeré obyvatelstvo ze Slovenska, že my jako živnostenská strana máme veliký a plný zájem na tom, aby to Slovensko, jemuž nejen v našich otázkách hospodářských a také v otázkách kulturních ještě velice mnoho schází, bylo na úrovni historických zemí, k čemuž vždycky budeme působiti.

Tím, co jsem přednesl, bylo krátce konstatováno, co z programu předcházejících vlád bylo vykonáno a co ještě k vykonání přeneseno na dnešní novou vládu. Chtěl jsem precisovati, jaké závazky staré na sebe přejímá nová vláda, když slibuje ve svém prohlášení kráčeti ve šlépějích obou uvedených vlád. Nyní přicházím k tomu, abych promluvil k samému prohlášení dnešní vlády co do obsahu, rozsahu a podrobností, a podotýkám hned, že se velmi liší od prohlášení vlád, na něž jsem právě poukázal. Tato nynější vláda učinila pro obchodnický a živnostenský stav prohlášení stručné, což by samo sebou nebylo ani na závadu, ale v té své stručnosti je to prohlášení příliš všeobecné, nejasné a žádnými detaily, pokud týká se požadavků obchodnického a živnostenského stavu, nedoložené.

Kdyby se dalo opravdu věřiti, že tato vláda bude svou tendencí a programem pokračovati v programu předcházejících dvou vlád a že nedokončený jejich program, jak slavnostně slíbila, přejímá nikoliv jen jako zdvořilostní formality, nýbrž jako čestný a pevný závazek pokračovati všade tam, kde dílo nebylo dokonáno, pak bychom se do jisté míry s tím uspokojili. Vládní prohlášení nemá ani řádného rámcového programu, do něhož by se daly potřebné detaily živnostenských požadavků zasaditi.

Když uvážíme, že dnešní koalice jest jednou z největších, jež v tomto státě byly utvořeny, když uvážíme dále, že tuto koalici utvořily různorodé politické strany, třebas i s protichůdnými programy, a přesto projevily ochotu spolupracovati v tomto zákonodárném sboru, když pak bezvýhradně přejímají program vládní zpracovaný, ať předcházející vládou socialistickou s občanskými stranami, ať vládou občanských stran, pak chceme býti mile překvapeni, když všichni tito političtí činitelé svému danému slibu prohlášenému ústy premiera této vlády také dostojí a ke splnění našich živnostenských a obchodnických požadavků nám dopomohou. Mohu jménem našeho klubu slíbiti, že my jako živnostenská strana vždy zachováme k otázkám dělnickým, úřednickým, zemědělským i průmyslovým taktní přátelské stanovisko, jaké jsme vždy projevovali, a očekáváme proto, že stejně bude nám měřeno a že stejným způsobem za dobrou vůli a snahu budeme toutéž dobrou vůlí odměněni.

Kvitujeme s povděkem, že vládní prohlášení, pokud týká se státního rozpočtu, klade důraz na to, aby tento rozpočet zůstal v rovnováze a aby byl rozpočtem takovým, jaké jsme měli v posledních letech. A jestliže je nesporno, že jdeme do poměrů hospodářsky tíživějších, pak úspory ve státním rozpočtu musejí býti na prvém místě.

Bylo by dobře, kdyby státní administrativa - a naše obchodnictvo a živnostnictvo by to uvítalo v prvé řadě - byla také přizpůsobena novému duchu a aby státní úředníci při jednání se stranami viděli vždycky v občanu člověka, jehož prospěch a dobro by měli míti na zřeteli. Bohužel, že v administrativě státní a ve všech směrech jest ještě daleko větší procento těch byrokratů, kteří si myslí, že úřady státní byly zřízeny jen pro ně a že občan, který před ně předstupuje, jest jejich poníženým sluhou a otrokem. My jsme v tomto směru prodělali trpkou školu života, zejména na berních správách. A abych byl objektivním, prohlašuji, že přišel jsem skutečně na úředníky slušné, kteří jsou si plně vědomi svých povinností a svého poslání, ale přišel jsem také do styku s úředníky - jichž je veliké procento - kteří v jednání se stranami neměli ani potřebné slušnosti, a i když poslanec intervenuje u nich, dívají se na něho s patra jako na vetřelce. K ozdravění naší státní administrativy je nutné - a my mile rádi přiložíme ruku k dílu, poněvadž to pokládáme za nezbytné - aby byrokracie v úřadech, kterou přece demokratický stát nemůže trpěti, byla náležitě vymýtěna.

Přicházím k otázce našich reparací. Podle prohlášení vlády na základě letošních projednávání mají býti definitivně v lednu příštího roku na konference v Haagu rozřešeny otázky reparační. Vláda zdůrazňuje, že bude zaujímati co nejrozhodněji stanovisko srovnatelné s našimi možnostmi finančními a s našimi právy a nároky politickými, jež z důvodů svého spojenectví si plně uchováme. Z toho vysvítá, že podle předběžných jednání jsme připraveni na placení reparací podle našich finančních sil s uhájením svých politických práv. Náš názor, i když věříme, že politika našeho ministerstva zahraničí v tomto směru je korektní, je ten, že my jako stát vítězný, který svými občany stál v jednotné frontě se spojenci, plným právem může se čítati mezi vítězné státy. A jestliže se tato pravda nepopírá, pak nebylo by sporné, máme-li platiti reparace, anebo máme-li nárok na válečnou náhradu. O utvoření našeho státu v srdci Evropy nebylo sporu. Spojenci nedali nám tento stát z nějaké blahovůle, nýbrž prostě proto, poněvadž svou činností ve světové válce po jejich boku jsme si jej plně zasloužili. Utvořiti stát uprostřed oblasti, jež na severu a na západě hraničí s Německem, na jihu s Rakouskem a na východě do určité části s Maďarskem, bylo z důvodů vojenských strategických nutností pro spojence, i kdybychom byli neměli žádných zásluh pro příznivý výsledek světové války. Je pravda, že přímým zásahem na svém území jsme nepřáteli dotčeni nebyli. Proto po této stránce by se mohlo namítati, že nemáme nároku na náhradu válečnou, ale z důvodů spojeneckých již uvedených nepochopujeme, když všichni spojenci si určili náhrady válečné a když my vedle nich jako stejnocenní na tyto náhrady válečné nečiníme nároku, jak je možno, abychom nyní hráli roli poraženého státu a poraženého národa a měli platiti na reparacích, třebas poměrně méně, ale stejně podle zásady poražených států. Takovému rozřešení mělo býti podle našeho názoru zabráněno a je-li možno ještě něco v této otázce učiniti, pak přimlouváme se plně za to, abychom z placení reparací byli vyňati. Nebylo snad proto dobře, že vláda ve svém prohlášení se již s placením reparací třeba podle nejmenší naší finanční možnosti spřáteluje.

Nyní chtěl bych se dotknouti velikého problému, jehož řešení vláda pokládá za bezpodmínečné, to je řešení krise zemědělské. My od prvopočátku vstupu svého do vládní většiny kladli jsme vždycky důraz na to, aby každému hospodářskému odvětví, jež se zabývá výrobou pro vnitrozemí nebo pro vývoz anebo pro obé, byla dána státem taková náležitá ochrana, aby mohlo nejen existenčně, nýbrž také i konkurenčně existovati. Krise zemědělská tu je v celém svém rozsahu a důsledky její se již v každém směru těžce projevují. Je charakteristické, že vážnost této krise není pojímána jen těmi, jichž se dotýká, totiž zemědělci, ale stejný smysl a porozumění, jak vidíme, má pro ni i dělnictvo a prohlašuji, ze tentýž smysl pro krisi zemědělskou má i náš obchodnický a živnostenský stav. Myslím, ze vedle této krise čeká nás v brzku další krise průmyslová, která je stejně nebezpečná jako krise zemědělská, a s hlediska našeho národního hospodářství, pokud by se také týkala vývozu našich průmyslových výrobků, mohla by se státi ještě nebezpečnější.

Nynější koalice a z ní utvořená vláda je označena okřídleným názvem "koalice hospodářské koncentrace". Nikdo by nebyl tak po vděčen jako my, kdyby to bylo skutečnou pravdou a kdyby tato pravda se také v budoucnu projevila. Pod vládou a koalicí hospodářské koncentrace si představujeme, že koalované politické strany v době hrozícího hospodářského nebezpečí zanechají všech politických extrémů, které nás před positivní prací hospodářskou vždycky rozdvojovaly a nevedly k příznivému výsledku. Máme-li si dnes pod touto hospodářskou koncentrací představovati, že veškeré své konání, spojené s politickou mocí jako zákonodárného sboru, chceme zde všichni jako odpovědní činitelé ruku v ruce věnovati hospodářským otázkám a tím spojenému zájmu pro úpravu hospodářského života všech tříd obyvatelstva v tomto státě a ke zmírnění a k odstranění hospodářského nebezpečí a krise, která se ve výrobních odvětvích objevuje, tak chceme býti prvými na svém místě, abychom společně, poctivě a upřímně všechny hospodářské problémy, přicházející v úvahu v zákonodárném sboru, společně s ostatními řešili. Byli bychom však proti tomu, kdyby krise hospodářská jakéhokoliv druhu měla se řešiti s úzkého stanoviska neb zájmu politických stran, zájmů čistě stavovských nebo třídních. Dnes všichni bez rozdílu politické barvy uznáváme, že musíme přiložiti ruku k dílu, k záchraně našeho zemědělství, k odstranění zemědělské krise. Nepředstavujeme si však, aby docela pohodlné rozřešení se spatřovalo v ochraně celní, nesouhlasili bychom, kdyby krise průmyslová se měla řešiti tak, aby stát měl dopláceti miliony za ztráty průmyslu tak, jako se to stalo u průmyslu cukrovarnického. Nepředstavujeme si, aby pro dělnictvo trpící následky krise, ať průmyslové neb zemědělské, považovalo se jen za účelné, jak již to bylo publikováno, upraviti pouze gentský systém a přiměti vládu k náležité finanční dotaci a tím pokládati i tuto otázku za vyřízenou. Je třeba si uvědomiti, jaké jsou zde příčiny, které krisi zavinily, a vypracovati praktický a důsledný plán k odvrácení zla. Příčiny, jež vedou ke krisím hospodářským, bývají rázu mezinárodního; jsou to krise, které probíhají celou řadou států. Je nesporno, že na krisi odbytu produktů má také veliký vliv vnitrozemský konsum, tudíž sociální i hospodářské postavení obyvatel státu. Proto bude nutno všechny momenty, jež s krisí jsou spojeny, náležitě uvážiti a podle toho také postupovati.

Když jsem projevil naši dobrou vůli, spolupracovati o tomto díle, třeba těžkém, ale velice záslužném, pokládám za eminentně důležité, abych poukázal také na to, o čemž se nemluví, nač nikdo také nepoukazuje, a to je krise v obchodech a živnostech. Vedle zemědělců nikdo nepociťuje dnes zemědělskou krisi tak, jako živnostníci a obchodníci, poněvadž kupní síla u venkovského lidu se ztratila, následkem čehož zboží obchodníků a živnostníků zůstává ležeti na skladě a obrat jest minimální.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP