Úterý 13. března 1928

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Roudnický (pokračuje): Poněvadž bytů není v mnohých městech, nebylo a není možno přikročiti ke zrušení ochrany nájemníků. (Výkřiky posl. Zeminové.)

Na druhé straně musejí uznati i nájemníci sami, že tento zákon je zákonem mimořádným, v mimořádných, výjimečných poměrech a že právo trvati má pouze potud.... (Výkřiky něm. soc. dem. poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Roudnický (pokračuje):... pokud trvají výjimečné poměry. Sami nájemníci uznávají, že tento zákon nemůže trvati na věčné časy, že přijde jednou doba, kdy bude úplně odstraněn.

Zákon tento má ovšem i stinné stránky... (Výkřiky posl. Zeminové a něm. soc. demokratických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Roudnický (pokračuje):... že totiž zákona je zneužíváno nájemníky k vydírání podnájemníků, že zákon tento dává příležitost, aby jednotlivci měli nadměrné byty, ale na druhé straně je zase nutno říci, že zákon chrání před bytovou lichvou a před nebezpečím ztráty bytů. (Různě výkřiky.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Roudnický (pokračuje): Poněvadž loni zákonem o stavebním ruchu byl stavební ruch velice rozšířen, takže povstaly celé kolonie domů, bylo možno alespoň částečně, v některých směrech, zákon o ochraně nájemníků odbourávati.

Soc.-politický výbor zabýval se tímto zákonem po stránce věcné a výbor rozpočtový po stránce finanční. Rozpočtový výbor přiklonil se k vývodům výboru soc.-politického a přijal všechny změny, které soc.-politický výbor na vládním návrhu učinil. Jako referent výboru rozpočtového doporučuji slavné posl. sněmovně, aby tento vládní návrh, přijatý výbory soc.-politickým a rozpočtovým, byl také ústavně schválen. (Potlesk poslanců čsl. strany lidově. - Výkřiky na levici.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem o třetí osnově, totiž o osnově zákona o odkladu exekučního vyklizení místností (tisk 1486), jest pan posl. Fr. Matoušek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Fr. Matoušek: Slavná sněmovno! Jako součást zákonů bytových bylo také vládní nařízení ze dne 25. června 1920, č. 409 Sb. z. a n., o odkladu exekučního vyklizení místností, změněno v zákon č. 51 z r. 1925. Jeho platnost vyprší dnem 31. března t. r.

Poněvadž situace na bytovém trhu je taková, že nutno předpokládati další potíže s opatřováním nových obytných místností, jeví se potřeba prodloužiti též na jeden rok i ustanovení zákona č. 51/1925 v souvislosti se zákonem o ochraně nájemníků.

Vládní návrh tisk 1474 přinesl dvě podstatné změny proti dosavadním ustanovením. Jednak omezil povinnost obcí, uvedenou v §u 5, na dobu jednoho roku, jednak vyloučil z ustanovení tohoto zákona zaměstnance zemědělské v podnicích na velkém majetku pozemkovém, podléhajícím zákonu záborovému.

Omezení povinnosti obce, uložiti vyklizené věci do úschovy pouze na jeden rok, žádala na př. obec pražská již při projednávání zákona r. 1925 a poukazovala, že obec musí opatřovati místnosti pro uložení, aniž má možnost působiti, byť i nepřímo, k umístění těch, kdož byli vystěhováni. I v malých městech působilo uložení vyklizených věcí na neurčitou dobu značné potíže. Podle návrhu vlády má povinnost obce pominouti po 1 roce, načež má býti majitel vyklizených věcí upozorněn, že zákonná lhůta uplynula, a vyzván ke převzetí svého majetku. Teprve, kdyby na vyzvání tak neučinil, má obec právo navrhnouti prodej těchto věcí v soudní dražbě.

Zaměstnanci velkého statku, podléhajícího záboru, byli až dosud chráněni postupem Státního pozemkového úřadu, který ukládal majitelům povinnost poskytnouti pro přechodnou dobu ubytování jich, pokud nebyli převzati nabyvateli do dalších služeb a uplatňovali nárok na odškodné. Poněvadž pozemková reforma z největší části je dokončena, lze od dosavadního ustanovení upustiti.

Soc.-politický výbor, projednav vládní osnovu, projevil souhlas s prodloužením zákona č. 51/1925 Sb. z. a n., i se změnami, které vláda na tomto zákonu navrhuje, a doporučuje posl. sněmovně, aby připojený návrh zákona schválila. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přikročíme ke společné rozpravě o všech třech osnovách.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby lhůta řečnická stanovena byla 60 minutami.

Jsou proti navržené lhůtě nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Navržená lhůta je přijata.

Ke slovu jsou přihlášeni na straně "proti": pp. posl. Můňa, Simm, Biňovec, Katz, Langr, Landová-Štychová, Chalupa, Schuster, Pechmanová, Pik, inž. Záhorský, Johanis, Zeminová, inž. Nečas, Koudelka.

Dávám slovo prvnímu přihlášenému řečníku, p. posl. Můňovi.

Posl. Můňa: Dámy a pánové! Předloha zákona o ochraně nájemníků tak, jak vyšla ze soc.-politického výboru a jak se předkládá sněmovně ke schválení, znamená fakticky likvidaci veškeré ochrany nájemníků, znamená uzákonění bytové lichvy a znamená svobodu majitelů domů, vyhoditi nájemníka, kdykoliv se jim zlíbí.

Důvodová zpráva praví, že vládní návrh neuspokojil ani majitele domů, ani nájemníky, a proto strany vládní většiny, které zastupují zájmy majetných, přišly a ve výboru prosadily. změny, které mohou plně a cele uspokojiti pány majitele domů, které však musí ještě více pobouřiti všechny nájemníky a podnájemníky, kteří beztak vládním návrhem byli již dosti pobouřeni. Pozměňujícími návrhy, jejichž přijetí prosadily vládní strany v soc.-politickém výboru, byli nájemníci zákeřně přepadeni a zaskočeni, a to je také důvod, proč musily býti tři tak důležité předlohy, které se dotýkají zájmů milionů nájemníků, s expresní rychlostí promrskány ve výborech a proč mají býti také zde tak rychle promrskány.

Pánové mohou namítnouti, že zákon je terminován. Tato námitka padá, poněvadž pánům z vládní většiny je dobře známo, kdy končí provisorium dosavadního zákona. Postižení nájemníci měli býti přepadeni a překvapeni v posledním okamžiku, a proto vláda nepojala provokativní a pobuřující ustanovení do původní osnovy, nýbrž vyslovila s ním souhlas teprve ve výboru. Mluvčí vládní většiny p. dr Viškovský v soc.-politickém výboru prohlásil, že vládní předloha je monstrum, a že příští generace budou se diviti, jaké jsme měli zákony na ochranu nájemníků v 10. roce trvání republiky. Pan dr Viškovský má pravdu, že příští generace budou se diviti zákonům této republiky, zejména se budou diviti, že režim absolutistický, režim prolezlý skrz naskrz korupcí, režim policejního násilí nazýval se režimem demokratickým. Souhlasíme také s p. dr Viškovským, že vládní předloha je monstrum, a toto monstrum stalo se ještě monstrosnějším po změnách, kterých se vládní předloze dostalo ve výboru soc.-politickém.

Vládní předloha v původním znění zhoršovala dosavadní zákon podstatně. Počet důvodů k výpovědi z dosavadních 17 důvodů rozšiřuje se na 19. V soc.-politickém výboru vládní strany zhoršily ještě více původní znění vládního návrhu. Tak hned v §u 1, odst. 2., čís. 13 slovo "přiměřený" nahrazeno slovem "dostatečný". Až dosud byl majitel domu povinen opatřiti nájemníku, kterému dával výpověď ze zákonitých důvodů, byt přiměřený, podle předlohy bylo však přijato ve výboru soc.-politickém, že stačí, aby majitel domu opatřil nájemníku byt "dostatečný". Co jest to byt dostatečný? Kdo bude rozhodovati, zda je byt dostatečný, či nikoliv? Půjde-li o chudáka, bude za dostatečný považován i byt ve vagonové kolonii, bude za dostatečný byt považována každá díra, jen když nájemník bude míti střechu nad hlavou. Ale v čís. 16 téhož paragrafu, kde jde o byty pro lidi zámožné, jest povinen majitel domu opatřiti nájemníku byt přiměřený. Tedy chudému člověku byt dostatečný, každou díru, když však půjde o bohatého člověka, tedy byt přiměřený.

Dalším zhoršením, které vládní strany prosadily ve výboru, je znění čís. 16 ve 2. odstavci §u 1, v němž škrtnuta byla věta, že majitel domu je povinen nahraditi nájemníku výlohy stěhovací. Tyto výlohy, které až dosud nesl majitel domu, připadnou nyní k tíži nájemníka, kterého majitel domu může z malicherného důvodu - a zákon mu jich skýtá velice mnoho - vypověděti.

Zhoršením jest ustanovení, že po smrti nájemníkově vstupují v práva nájemníkova pouze členové rodiny. Žil-li na př. starý člověk ve společné domácnosti se svojí hospodyní, která se řadu let o něho pečlivě starala, může býti tato stará žena po smrti nájemníkově z bytu vyhozena - kus křesťanského milosrdenství pod patronancí pátera Šrámka!

Takto se postupuje proti chudým nájemníkům. Naproti tomu přináší vládní návrh zlepšení ochrany pro boháče a kapitalistické společnosti.

Dosud platilo jako důvod k výpovědi, měl-li nájemník příjem 60.000 Kč ročně, a šlo-li o firmy, které měly 15 mil. akciového kapitálu. Nyní se zvyšuje hranice příjmu na 100.000 Kč a ustanovení o akciových společnostech se vůbec škrtá. Toto ustanovení ukazuje jasně, že zákon má býti namířen jedině a výhradně proti chudým nájemníkům, kdežto ochrana bohatých, kteří mají možnost postaviti si vlastní domy a provozovny, se podstatně rozšiřuje.

Mluvil-li p. dr Viškovský o monstrosním zákoně, měl úplně pravdu, neboť je monstrosní, nese-li zákon, který zhoršuje a ve velikém počtu případů ruší ochranu nájemníků vůbec, hrdý titul zákona o ochraně nájemníků, když fakticky je to umožnění bytové lichvy, když fakticky je zde dána možnost libovolně vyhazovati nájemníky na dlažbu.

Vládní předloha ruší úplně ochranu nájemníků a podnájemníků, kteří uváží se v poměr nájemní, případně podnájemní po vyhlášení tohoto zákona, t. j. nejpozději do 31. března 1928. V obcích s méně než 20.000 obyvatelů ruší se ochrana nájemníků automaticky pro všechny byty, které byly pronajaty po 1. květnu 1924. Stejně tak ruší se ochrana nájemníků ve starých domech, které byly po 1. květnu 1924 renovovány nebo ve starých domech nově zřízeny nebo kde neobytné místnosti upraveny za obytné a pronajaty.

Důsledkem přijetí tohoto zákona bude, že vytvoří se stav, v němž se může státi, že v jednom domě budou tři druhy nájemníků: první, kteří budou chráněni zákonem plně jak co do výše činže, tak co do výpovědních důvodů, druzí, kteří budou platit vyšší činže, poněvadž se do domu nastěhovali po 1. květnu 1924, a konečně třetí nájemníci, kteří se nastěhují do bytu až po vyhlášení tohoto zákona. Bude to tedy stav úplné anarchie, ale to si právě páni majitelé domů a páni z vládní většiny přejí, neboť potom budou ukazovat na nespravedlnost, že jeden nájemník platí nižší činži než druhý, jeden je chráněn před výpovědí a druhý nikoliv. Nastanou spory mezi nájemníky a právě tato anarchie, která se nyní v bytových poměrech vědomě vytvoří, bude po uplynutí tohoto zákona, který je zase jednoročním provisoriem, důvodem pro zrušení ochrany nájemníků vůbec.

Důvodová zpráva mluví o tom, že opravné návrhy stran vládní většiny směřovaly k rozšíření smluvní volnosti, k lepší úpravě ustanovení o přípustnosti zvyšování nájemného, k rozšíření výpovědního práva vlastníka domu ve prospěch jeho a ve prospěch jeho nejbližších příbuzných. Je třeba, aby chudí lidé vryli si hluboce v paměť toto odůvodnění stran vládní většiny. Důvodová zpráva mluví jasně, že vládní většina vědomě chce postupovati proti sociálně slabým ve prospěch sociálně silných, neboť majitele domů můžeme v převážné většině počítati k sociálně silnějším než nájemníky.

Třídní duch mluví tedy z této předlohy řečí jasnou a srozumitelnou. Předlohou má se docíliti vyrovnání činží v domech starých s domy novými, fakticky dosáhne se soustavného zvyšování činží i přes míru zákonem dovolenou. To umožňuje ustanovení zákona o uzavírání zvláštních smluv mezi nájemníkem a majitelem domu, jímž se vlastně sankcionuje bytová lichva, a konečně ustanovení §u 22, v němž se praví, že přeplatků za dobu minulou nelze žádati zpět. Toto ustanovení znamená přímou vybídku k bytové lichvě. Když majitel domu ví, že nemusí vraceti přeplacené nájemné za minulou dobu, je zde přímo zákonem ponoukán k předražování bytu a k bytové lichvě.

Pokud se týče zvyšování činží, stojí náš klub na stanovisku, že v přítomné době nelze vůbec připustiti žádné zvýšení činže. Dosavadní činže jsou již tak horentní, že každé jejich zvýšení při stávající úrovni mzdové a při stávající drahotě potravin postihlo by dělnickou třídu přímo katastrofálně.

Nedávno byli jsme svědky velikého sociálního zápasu horníků v severočeském revíru. Po úporném boji dosáhli havíři v severočeském revíru zvýšení mzdy o 5 až 6%. Průměrná mzda havíře v severočeském revíru činila 12.264 Kč při plném celoročním zaměstnání. Průměrná mzda režijního dělníka pod zemí pracujícího činila 8.544 Kč, průměrná mzda dospělého dělníka, pracujícího na povrchu činila 6.714 Kč. Na Slovensku v Handlové jsou poměry horníků daleko horší. Při tom nutno podotknouti, že v posledních letech již po několik roků pracovalo se v hornictví 4 až 5 směn, někde dokonce pouhé 3 směny, takže skutečná mzda horníků byla mnohem menší. Mezi režijním dělnictvem, jak jsem již uvedl, je veliká většina dělníků ženatých, kteří vlastní byt mají anebo ho nutně potřebují. Vezměte statistiku Ústřední soc. pojišťovny a uvidíte, jaké jsou mzdové poměry ostatního dělnictva.

Když horníci na severu bojovali o větší skývu chleba, štval proti nim tisk strany agrární a nár. demokratické. A kdyby to bylo v moci národně-demokratických vlastenců, nedostali by horníci ani haléře. Dnes pak přicházejí pánové těchto stran a bijí se za zájmy domácích pánů a chtějí zvýšení nájemného o 40% na dvě etapy.

V důvodové zprávě k původnímu znění vládní osnovy utěšoval pan ministr Šrámek ubohé nájemníky takto (čte):

"Vládní osnova navrhuje zvýšení nájemného ve dvou termínech" - a dnes to po něm p. zpravodaj opakoval - "a to 1. července 1928 a 1. ledna 1929, vždy o 20% základního nájemného. Nájemník ve velké většině případů nebude však z tohoto zvýšení zatížen o celých 40% základního nájemného více než dosud, neboť všeobecné zvýšení nájemného o prvých 20% základního nájemného dnem 1. července 1928 má nahraditi dosavadní zvýšení nájemného ze zvláštních důvodů, uvedených v § 12, odst. 2., č. 2 a 3, dosavadních zákonů o ochraně nájemníků, to jest zvýšení nájemného k úhradě větších výloh za osvětlování schodiště a chodeb, vymetání komínů a jiných podobných výloh a k úhradě větších výloh na úrocích z hypotekárních dluhů na domě váznoucích. Tyto výlohy a ovšem i rozdíly jejich výše dnešní a výše v roce 1914 jsou různě vysoké od obce k obci a od domu k domu. I v největších obcích činí však jejich rozdíl proti roku 1914, o který bylo až dosud možno nájemné zvýšiti ještě zvlášť přes míru všeobecně přípustného zvyšování nájemného, včetně činžovní daně s přirážkami, pokud na ně bude připadati podle nového zákona o přímých daních a podle nového ustanovení § 10 vládního návrhu, průměrně 10% základního nájemného. Za tohoto předpokladu bude nájemník prvým zvýšením nájemného o 20%, počínajícím 1. července 1928, zatížen proti dosavadnímu stavu sotva více než o 10% a dohromady s druhým všeobecným zvýšením nájemného od 1. ledna 1929 o více než 30 % základního nájemného. Jen v těch případech, kde výlohy za osvětlování schodiště a jiné podobné výlohy spojené se správou domu a výlohy na úrocích z hypotekárních zápůjček proti roku 1914 buď vůbec nestouply nebo majitel domu k jejich úhradě vůbec nezvýšil nájemného, tam bude nájemník opravdu zatížen o celých 40% základního nájemného více než dosud. Ale tu může jíti pouze o případy nájmu v malých domcích na venkově, v domcích s byty nejmenšími, u nichž bylo až dosud zvýšeno nájemné jen o 50% základního nájemného, o částku, která příliš se odráží od vyššího zvyšování nájemného u bytů velkých."

Zde tedy utěšuje v důvodové zprávě k vládní osnově v původním jejím znění nájemníky, že první část zvýšení dopadne k tíži nájemníků pouze 10%.

Ve výboru soc. politickém však strany vládní většiny zákeřně zaskočily nájemníky a všechna ustanovení o zvýšení nájemného opětně vsunuly do §u 12, odst. 2. Není tedy pravda, že zvýšení nájemného v prvé etapě bude znamenati zatížení nájemníků o pouhých 10%, nýbrž je pravda, že zvýšení nájemného v prvé etapě bude znamenati zatížení nájemníků o 20%. Jak viděti, sehrána byla s nájemníky komedie, důstojná jen té společností, kterou přestavují vládní strany.

Toto zvýšení týká se nejen bytů, nýbrž i živnostenských provozoven. Poněvadž stranu živnostenskou, která má hájiti drobné živnostníky, nalézáme opět ve společnosti nepřátel malého a drobného lidu, přibíjíme na pranýř stanovisko klubu poslanců živnostenské strany, kteří nejen že jsou ochotni hlasovati pro zdražení bytů dělníků, nýbrž budou hlasovati i pro zdražení bytů a živnostenských provozoven svých vlastních lidí.

Svědomí pánů z živnostenské strany obtěžkáno je mnoha hříchy, které jsou důsledkem jejich postavení v koalici. Poslanci živnostenské strany hlasovali pro zemědělská cla a tak zdražili chléb dělníkům i živnostníkům, hlasovali pro daňovou reformu, kterou jejich vlastní lidé proklínají, hlasovali pro zničení samosprávy a důsledky toho pocítí vedle dělníků i malí živnostníci; hlasovali pro generálské pense a budou hlasovati pro zvýšení činží z bytů a provozoven. (Výkřiky komunistických poslanců. - Posl. Jiráček: Vy to máte nejlépe! Nehlasujete pro nic!) Pro takovou zlodějnu hlasovati nebudeme a nemůžeme. Pánové, je ve vašich řadách více živnostníků, kteří jsou majiteli domů, či je u vás více živnostníků, kteří jsou nájemníky? Politiku, kterou provozujete, může docela dobře provozovati strana nár. demokratická a vy, pánové, ztrácíte naprosto důvod ke své existenci jako strana.

Že strana lidová bude hlasovati pro tyto reakční zákony, nás nepřekvapuje. Kdykoli je tažení bohatých proti chudým, všude nalézáme stranu klerikální v táboře mocných tohoto světa. Kdykoliv jde o chudé lidi, vždy vidíme pátera Roudnického, toho starého feldkuráta, který posílal vojáky na smrt, ale který zbaběle seděl v zadní linii, na této tribuně.

Ve výboru soc. politickém mluvil pan dr Viškovský o lichvě, jíž jsou vystavováni podnájemníci, a dovozoval, že je třeba zrušiti ochranu nájemníků, aby přestalo vykořisťování podnájemníků. Pánové, to mně připadá tak, jako když někomu leze voda již do úst a p. dr Viškovský mu poradí, že pro něj bude dobře, když se pod vodu potopí vůbec. P. posl. dr Viškovský však zapomněl říci, jak dojde k odstranění lichvy, jejíž obětí jsou podnájemníci. (Předsednictví převzal místopředseda Horák.)

Vládní osnova tuto otázku nikterak neřeší. Víme, že podnájemníci jsou obětí bytové lichvy, a bylo by třeba zabývati se příčinami této lichvy. Došli bychom k poznání, že v mnoha případech zaviňuje dnešní vládní režim bytovou lichvu podnájemníků. Celá řada pensistů založila svoji existenci na vykořisťování podnájemníků. Řada staropensistů, vdov po státních úřednících a zřízencích zemřela by hlady, kdyby byla odkázána na pensi, kterou jim dává váš režim a kdybyste jim netrpěli, aby vykořisťovali podnájemníky. Tedy ne vládní osnova, nýbrž návrhy, které podává k této osnově náš klub, řeší otázku jak ochrany nájemníků, tak i podnájemníků.

Které důvody vedou vládní většinu ke zrušení ochrany nájemníků? Ze všech důvodů, které jsme slyšeli jak z řad vládních poslanců, tak i z řad majitelů domů, vysvítá jedno: Páni majitelé domů volají po svobodě poměru nájemního a nepřejí si, aby stát zasahoval do tohoto poměru. Reklamují pro sebe úplnou svobodu vykořisťovati sociálně slabého nájemníka a tento má také úplnou svobodu: buď dáti se vykořisťovati, anebo bydleti na ulici. Není to však jedině tato snaha. Vládní osnova, která plně vychází vstříc majitelům domů, sleduje také cíle politické, jak to prozradil tisk vládních stran. Pomocí zrušení ochrany nájemníků má se odbolševisovati Praha a také jiná města. Časopis strany p. ministra Šrámka "Nový věk" řekl to na plná ústa: "Větší výpovědní volnost je nutná, a hlavně pro místa a domy, kde majitel domu nemůže s bolševickými nájemníky nic svésti..." (Veselost a výkřiky komunistických poslanců.)

To je také smyslem §u 31, odst. 1, čís. 2, jímž se ruší ochrana nájemníků na základě pouhého usnesení obecního zastupitelstva, schválí-li to zemská správa politická, v obcích méně než s 2000 obyvatel. Těchto obcí, jak známo, je v republice na 12.000. Ve městech fakticky rušíte ochranu nájemníků, abyste chudé lidi vyštvali z města a tak města odbolševisovali, a na vesnicích dáváte obecnímu zastupitelstvu práv o vyháněti nájemníky z bytů a tím také z obcí.

Agrární strana se chlubí, že v obecních volbách ve více než 4000 obcích podána byla jednotná kandidátka, kandidátka strany agrární. Víme, že tohoto výsledku dosáhla agrární strana za pomoci teroru, podvodu a násilí. (Posl. dr Slávik: To nie je pravda!) To je pravda, a kdybychom chtěli mluviti zejména o poměrech na Slovensku, dály se tam podvody a násilí taková, na jaké jsme zvyklí v Pilsudského fašistické Polsce. (Výkřiky posl. Bolena.)

V těchto obcích, kde již před volbami byli chudí lidé zterorisováni, takže se neodvážili proti agrární straně kandidovati, jsou dnes tito lidé vydáni na pospas libovůli zámožných a bohatých příslušníků agrární strany. Při zkušenostech, které máme s agrární stranou z minulosti, víme, co ustanovení tohoto zákona bude znamenati. Můžeme již předem říci, že všechny obce pod 2000 obyvatel, spravované agrárníky nebo příslušníky jiné buržoasní strany v historických zemích, spravované luďáky na Slovensku, využijí ustanovení čís. 2 § 31 a zruší šmahem ochranu nájemníků. Víme také, že zemské správy politické jsou poslušným vykonavatelem vůle vládních stran, zejména strany agrární.

Bude se to tedy praktikovati takto: Agrární neb ľuďácké obecní zastupitelstvo usnese se na zrušení ochrany nájemníků a oznámí to zemské správě politické. Současně oznámí to poslanci své volební župy. Tento dojde si na zemskou správu politickou, provede intervenci, a poněvadž přání vládního poslance, zejména pak poslance agrárního jest pro příslušného referenta rozkazem, zejména může-li se opříti o zákon, budou zemské správy politické napořád schvalovati usnesení obecních zastupitelstev o zrušení ochrany nájemníků.

Rád bych viděl toho úředníka na zemské správě politické, který by se vzepřel diktátu agrárního poslance. A proto, páni, vy to budete, kteří budete vyhazovati nájemníky z obce, a vy to budete, kteří je budete štváti jako dravou zvěř. (Posl. dr Slávik: My ne sme komunisty, my neštveme!) My ještě k tomu přijdeme, kdo štve. (Výkřiky komunistických poslanců a posl. dr Slávika.)

Vyskytne-li se pak v takové obci chudý člověk, bydlící v nájmu, a nebude-li ve všem souhlasiti (Výkřiky komunistických poslanců.) s vládnoucí stranou v obci, postarají se bohatí sedláci, aby dostal výpověď z bytu, což při nynější bytové nouzi rovná se vypovězení z obce. Při známé zaujatosti bohatých sedláků, při známé jejich zášti a nenávisti k chudině, můžeme již předem říci, že ustanovením §u 31, odst. 1, čís. 2 dáváte do rukou bohatým sedlákům nejhroznější a nejstrašnější zbraň proti vesnické chudině.

Volby do obcí a ostatních samosprávných sborů, stejně tak i volby do Národního shromáždění budou se díti ve znamení neslýchaného teroru, který dovede, jak z prakse známo, prováděti zejména strana agrární, klerikální a ľudová. (Výkřiky posl. Bolena.) Podepíše-li nájemník kandidátní listinu oposiční strany, zejména strany komunistické, poletí z bytu a v řadě případů i z obce. Vyskytne-li se v obci průmyslový dělník, který bude rádcem dělnictva zemědělského a čeledi, kterým bude raditi, jak mohou si tito proletáři zlepšiti své bědné poměry, které bude usilovati o založení dělnické organisace, vyštvou ho bohatí sedláci z bytu a z obce. (Výkřiky posl. Bolena.) Tento zákon dává možnost bohatým sedlákům štvát chudinu od místa k místu, a nenajde-li takto vyštvaný člověk do roka bytu nebo místa, kam by složil svůj nábytek, má obec právo ve smyslu §u 5 vládní osnovy o odkladu exekučního vyklizení místností prodati mu ve veřejné dražbě jeho nábytek. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Pánové, víte, co znamená připraviti chudého člověka o nábytek, který je výsledkem jeho dlouholeté práce nebo jediným věnem, které udření rodiče dali svému dítěti? Pánové, vy strašíte prostoduché lidi na venkově tím, že je bolševici budou vyvlastňovati. Zatím je vyvlastňoval berní exekutor, když nemohli zaplatiti daně tohoto korupcí prolezlého a zlodějského režimu. A teď budou je vyvlastňovati i agrární i ľuďácká obecní zastupitelstva, když je předem vyštvou z bytu (Výkřiky komunistických poslanců.), aby jim později v dražbě prodali nábytek.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP