Pátek 25. listopadu 1927

Ale změnila se také struktura dělnického hnutí. Dělnické hnutí není již dnes tak slabé a tak malé, aby bylo odkázáno ve svém rozvoji na těch několik úředníků nemocenských pokladen. Dělnické hnutí, které se rozrostlo do šíře i hloubky, má dnes docela jiné mocenské prostředky a možnosti, aby pomáhalo svému rozvoji, takže nepotřebuje býti závislé na službách těchto několika, poměrně málo lidí, kteří konali pro ně služby v dřívější době v nemocenských pojišťovnách. Dnes jsou nemocenské pojišťovny pouze nepatrnou součástí velké organisace dělnické třídy na různých odborech. Proto jsme hleděli sami přistoupiti na myšlenku, aby úředníci nemocenských pojišťoven byli zbaveni těch úkolů, které zastávali dříve, aby nemocenské pojišťovny byly zbaveny nejen u svých úředníků, nýbrž i ve svých správách politického vlivu. Proto jsme neváhali, jakmile byl vznesen požadavek r. 1919, když jsme jednali o první novele k nemocenskému zákonu, ani okamžik a přistoupili jsme na požadavek, aby bylo při volbách orgánů nemocenských pojišťoven zavedeno poměrné volební právo. Byli jsme si vědomi my i čeští socialisté, že ovládání nemocenských pojišťoven, z nichž některé jsme ovládali my, některé druhá socialistická strana, se vzdáváme a že představenstvo a dozorčí výbor nemocenských pojišťoven budou složeny ze zástupců nejrůznějších směrů a skupin, které v dělnictvu se uplatní.

Ale když jsme chtěli, aby nemocenské pojišťovny nebyly ovládány námi nebo druhou či třetí socialistickou nebo dělnickou stranou, v pak jsme přece jen nechtěli, aby přestaly býti ovládány dělnictvem a aby byly ovládány buržoasií. My jsme proto tenkráte hledali opravdu s velkou námahou klíč, při kterém bychom i při poměrném volebním právu zachovali ještě správy nemocenských pojišťoven tak, aby nebyly ovládány buržoasií. Museli jsme počítati s tím, že při roztříštěnosti dělnického hnutí se obyčejně najde v představenstvu ve skupině dělnické jeden nebo několik lidí, kteří budou ochotni jíti se skupinou zaměstnavatelskou, a proto jsme hledali takový klíč, při kterém ještě nadvláda buržoasie je znemožněna. To byl klíč, který jsme našli v zákoně z r. 1920: v představenstvu 8 pojištěnců a 2 zaměstnavatelé, v dozorčím výboru 8 zaměstnavatelů a 2 pojištěnci. Rozšířili jsme zato také pravomoc dozorčího výboru. Našli jsme tak správný klíč, že v republice Rakouské, když se jednalo o zákoně o soc. pojištění, kterýžto zákon tam předložil křesťansko-sociální ministr sociální péče a kterýžto zákon v parlamentě zastával křesťansko-sociální zpravodaj, v tomto zákoně bylo uznáno, že klíč zvolený v zákoně československém nejlépe odpovídá poměrům, a také byl pojat do rakouského zákona. Sotva však byl vepsán do sbírky rakouských zákonů, přichází naše vláda, přichází ministr té strany, která ve Vídni myšlenku našeho zákona zastávala, s požadavkem, aby tato myšlenka byla opuštěna dříve ještě, než vláda dovolila v ji uplatniti a aby byl orgán nemocenského pojištění založen na tak zvané paritě. (Výkřiky posl. Hlinky a poslanců socialistických.)

Pan ministr soc. péče řekl v rozpočtovém výboru: "Jaká pak se děje pojištěncům křivda? Vždyť my dáváme do osnovy ustanovení, že starostou nemocenské pojišťovny bude vždycky pojištěnec, že vlastní exekutiva v pojišťovnách se přenáší na pojištěnce." Nevím, zda panu ministru sociální péče ušlo v našem zákoně, že starosta nemocenské pojišťovny nemá naprosto žádné vlastní exekutivy. Myslím, že mu to ušlo, poněvadž jinak bych si to tvrzení nedovedl vysvětliti. Ale dejme tomu, že by starosta měl zvláštní význam v nemocenské pojišťovně. Prosím, abyste dali pozor, jakým způsobem tento starosta je podle osnovy volen. Dalo by se mysliti, když vládni strany chtějí opravdu dáti exekutivu starostovi z řad pojištěnců, že ponechají jeho volbu skupině pojištěnců. Tomu tak není. Starosta má býti volen z plena. A tu prosím, abyste si představili složení takového představenstva o deseti členech, z nichž 5 je zaměstnavatelů a 5 pojištěnců. Z 5 pojištěnců budou, řekněme, 4 zástupci různých socialistických stran, které jsou činny v dělnickém hnutí, jednoho skoro v každé nemocenské pojišťovně získají strany ostatní, které se seskupí, nebo živlové, kteří bez roušky stranické do dělnického hnutí se dostávají. Tohoto jednoho si zvolí zaměstnavatelská skupina za starostu, ten bude zvolen, poněvadž bude vedle hlasů zaměstnavatelských míti svůj hlas, tedy 6 proti 4 hlasům, které budou odevzdány pro jiného kandidáta. Proto kandidát zaměstnavatelské skupiny bude v pravidelných případech starostou nemocenské pojišťovny. Kandidát zaměstnavatelské skupiny bude míti podle této osnovy v rukou exekutivní moc, kterou pan ministr soc. péče milostivě prý přenechává zaměstnancům. Ve skutečnosti se tím zbavuje dělnická třída vlivu na nemocenské pojištění.

Pánové, lidé tak chladné krve jako soudr. Bechyně a já, tento projekt vládní v době, kdy neměl této konkretní formy, ale když jsme již dostatečně znali jeho obsah zejména po této stránce, nazvali jsme věrolomností. Za to jsme dostali svůj díl. Ale pravděpodobně ta výtka přece jen "seděla", pravděpodobně nemohli ji pánové, jichž se týkala, tak hladkým způsobem se sebe setřásti. Neboť ještě v poslední schůzi rozpočtového výboru pan ministr sociální péče k této věci se vrátil a řekl: "Nikdo nemá práva o věrolomnosti mluviti, vždyť akční úmluvy platí jen na dobu, (Slyšte!) pokud úmluva váže takový dohodový sbor, jakým jest vládní koalice. Mohlo by se ovšem státi, že strany se rozhodnou na něčem na určitou dobu, třebas na delší dobu. Kdyby se byla tehdá koalice dohodla, že zákon o sociálním pojištění musí zůstati nezměněn po 10 let, bylo by opravdu neloyální, kdybychom s novelisací přišli dnes. Ale my jsme nepřevzali žádného závazku na delší dobu. Kdyby byla výtka o věrolomnosti oprávněna, neviděli byste mne na tomto místě." (Posl. dr Meissner: My jsme předpokládali, že jednáme s čestnými lidmi!)

Věřím, že p. ministr soc. péče mluví takto z nejlepšího vědomí svého, ale měl jsem dojem, že k této větě jeho řeči dal podnět pokoutní advokát, který, když k němu přijde klient, jenž se chce vyzouti ze svého závazku, se ho nejdříve ptá: "Neudělali jste to tenkráte písemně?" A když se to neudělalo písemně, beze všeho radí k tomu, aby se od smlouvy uteklo: Quod fecisti, nega.

Celek sociálního pojištění byl r. 1924 kompromisem. Celek byl kompromisem. My jsme mohli tenkráte pro celou řadu ustanovení a zejména po stránce organisační dostati většinu v této sněmovně. Pro jiné návrhy, než na jakých se usnesla tehdejší koalice, mohli jsme ve stranách oposičních najíti velmi silnou oporu. Jistě i strana komunistická, která jinak vystupovala proti návrhu, a i strana německonacionální anebo ty aktivistické strany, které jsou dnes ve vládě, byly by hlasovaly pro celou řadu změn v organisační struktuře pojišťování. A pojišťování by v zákoně vypadlo docela jinak, kdybychom nebyli považovali sociální pojištění jako celek a kdybychom chtěli většinu v tom neb onom směru měniti. Ale abychom umožnili hlasování naší buržoasie pro zákon jako celek, udělali jsme řadu ústupků, jak to uznal tenkrát v debatě p. dr Kramář, přišiv mně to na záda, (Výkřiky posl. Mikulíčka.)

Nyní dochází k tomu, pánové, že buržoasie ponechává si ústupky, které jsme učinili my v zákoně a odepírá ústupky, které učinila nám. To my nazýváme věrolomností. Dovedete-li pro to najíti jiný přiléhavý termín, označte to. Dokud to neoznačíte, zůstane to věrolomností. (Výkřiky posl. dr Meissnera.)

Chápal bych, kdyby byla změna toho ujednání snad naléhavě nutná, kdyby toho vyžadoval prospěch pojištění, kdyby to vyplývalo z nutnosti pojištění. Chápal bych to, kdyby toto ustanovení bylo tak tíživé pro zaměstnavatelskou skupinu, že by řekla: My to nemůžeme snésti, musíme to za každou cenu i za cenu vědolomnosti provésti. Ale my jsme vám přece při jednání o sociálním pojištění toto usnesení zákonné nevnutili, my jsme ho nevynutili. O této otázce se skoro nemluvilo, poněvadž jsme prostě převzali ustanovení ze starého zákona z r. 1920 a pojali je do tohoto zákona.

Kdybyste byli tenkráte, když jsme jednali o sociálním pojištění, vyžadovali jako nezbytnou podmínku svého hlasování pro sociální pojištění organisační změnu, není vyloučeno, že bychom tenkráte se byli s vámi pustili do jednání, neboť tenkráte dělnictvo novým zákonem opravdu velmi mnoho získávalo. Nezískalo toho, co očekávalo, na co mělo nárok, ale získávalo to, na co mělo tenkráte sílu. Získávalo a snad bylo psychologické ovzduší, že by bylo možná udělalo i ústupky v organisační struktuře. Ale představte si, jaký politický čin činíte, když vyhazujete z pojištění 2/ pojištěnců, když jim ubíráte na jejich dávkách a jejich právech a v téže době přicházíte s požadavkem, aby vám dělnictvo vydalo úplně pojištění do rukou a zbavilo se jakéhokoli vlivu na toto pojištění. Považujete-li to za rozumné... (Výkřiky poslanců čsl. strany lidové a čsl. strany soc. demokratické. - Výkřiky posl. Bezděka.) Pane poslanče, já vám řeknu, proč nebyly provedeny volby. (Výkřiky.) Za války nebylo možno volby prováděti - ostatně jsme na to neměli tenkráte vliv - po válce jsme provedli roku 1919 zákon, který z 2.000 nemocenských pojišťoven zrušil 1.700 pojišťoven a bylo nutno provésti úplně novou organisaci nemocenského pojištění.

Roku 1920 jsme začali pracovati na zákoně o sociálním pojištění, u kterého jsme počítali za souhlasu tehdejších vládnoucích kruhů politických, že bude nemocenské pojištění tak zjednodušeno, že bude v každém obvodě politické správy jenom jedna pojišťovna, tedy že ještě asi 200 nemocenských pojišťoven bude zrušeno a spojeno se zbývajícím 100 nebo 150 pojišťovnami. (Výkřiky poslanců čsl. strany lidové.) Nechte mě domluviti, já vám řeknu celý historický postup. My jsme počítali s tím, že postup jednání o sociálním pojištění půjde poněkud rychlejším tempem, než se ve skutečnosti stalo, a měli jsme za to, že by nebylo účelno, aby byly provedeny volby do institucí, které podle našeho přesvědčení byly odsouzeny k zániku, a že by teprve nebylo účelno, kdyby potom po jejich zániku musily býti prováděny volby znovu, poněvadž volby znamenají nejen rozvíření veřejnosti, nýbrž jsou i drahým, nákladným aktem. Když konečně vstoupil v platnost zákon, když bylo viděti, jaká bude struktura, vyžadovali jsme, aby volby byly vypsány. Tenkráte nynější vládní koalice si již nepřála voleb, nechtěla jich. (Výkřiky.) My jsme veřejně vyzvali vládu a žádali, aby byly volby provedeny. Ještě v době, když jsem byl v úřadě... (Výkřiky posl. Svobody a Roudnického.)

Počítal jsem s tím, že když zákon o sociálním pojištění 1. července nabude účinnosti, budou volby do nemocenských pojišťoven moci býti provedeny v srpnu nebo v září 1926, aby někdy v lednu nebo v únoru 1927 mohly býti provedeny prostřednictvím nemocenských pojišťoven volby do Ústřední soc. pojišťovny. Měli jsme za to, že se tak také stane. Ale v tom přišel do toho požadavek živnostenské strany, aby některé společenstevní pojišťovny byly zachovány, byla udělána novela v zimě loňského roku, kterou tyto pojišťovny byly do konce letošního roku zachovány, a to si vzala, vláda za záminku, aby odložila znovu volby do nemocenských pojišťoven. (Hlasy: Vy jste tomu rádi, že tam můžete seděti dále!) Pánové, kdybyste aspoň tak naivním způsobem nepolemisovali. Máte-li za to, že jste tomu rádi, udělejte nám něco na zlost a proveďte volby. Budete hned viděti, jak jsme tomu rádi. Říkám tolik, že tato změna struktury nevyplývá ani z potřeby pojištění ani z potřeby zaměstnavatelské třídy, že je to pouze výron zpupnosti, této čtyř nebo pětihlasové majority sněmovní, která není majoritou lidu, výron její třídní nenávisti a zaujatosti proti dělnictvu. Provedení tohoto projektu bude znamenati pohanu a příkoří pro dělnickou třídu, provedení tohoto projektu vyvolá palčivý žár křivdy, který bude denně znovu a znovu u celé dělnické třídy pociťován, poněvadž celá dělnická třída to, co chcete provésti, považuje za násilí, které je pácháno na jejím zájmu, na její politické posici a na toto násilí nebude odpovídati pouze řečmi s této tribuny. (Výborně!)

V nás to vyvolává dojem jako by tato majorita, cítíc svůj soumrak, chtěla ještě... (Výkřiky.) Pánové, vláda, která má pětihlasovou většinu, ta se nesmí příliš mnoho stavěti na zadní nohy, a když se o takové vládě praví, že cítí svůj soumrak, pak je to jistě odůvodněno. Tato většina, slavný sněme, chce ještě po sobě zanechati stopu. Když jsem četl tento návrh v době, kdy se prováděly zrovna obecní volby, tak řekl jsem si, že se snaha, aby tato většina ještě po sobě zanechala stopy, v mnohém podobá snaze Herostrata, který chtěje zanechati po sobě stopu v dějinách, zapálil slavný chrám v Efesu. Máme v této republice nashromážděno velice mnoho zápalných látek. Považovali jsme za úkol politiky tohoto státu, aby sledovala snahu ochlazovati tuto zápalnost. Buržoasie vrhá však hořící pochodeň do těchto zápalných látek. Varovali jsme až do omrzení a nemáme v úmyslu už dále varovati. Vidíme, že všechna varovná slova narážejí na hluché uši, nebo na uši, které úmyslně se staví hluchými. Následkem toho nejsme odpovědni za to, co z tohoto zpupného, násilného jednání vašeho vzejde. (Výkřiky.)

Dnes už můžeme říci - kdybych byl mluvil před měsícem, možná, že bych to nemohl říci - že je jasné, že si dělnictvo tento váš čin líbiti nedá. Vy jste se domnívali, a zejména vaši vedoucí lidé se domnívali, že ta bubnová palba, kterou jste proti nám za souhlasu a součinnosti odpovědné vlády dělali po dobu celého roku, připravila útok již tak, že bude moci býti snadno proveden a že se za pojištění postaví jenom ta skupina lidí, které jste pohrdlivě nazývali "kastou ředitelů nemocenských pojišťoven". Dnes je už viděti, že jste byli na velikém omylu. Dnes už je jasno, že dělnictvo si to líbiti nedá. V dělnictvu jsou ovšem veliké a hluboké rozpory v názorech na společnost, na postavení dělnické třídy, na budoucnost dělnické třídy, na taktiku, na cíle dělnické třídy, tyto veliké různosti zde jsou, my jich nezapíráme, my se jimi netajíme, ty různosti jsou a zůstanou pravděpodobně jistou dobu ještě dále. Ale vám se podařilo všechny tyto rozdíly dělnické třídy překlenouti, vám se podařilo sraziti opravdu při této příležitosti dělnickou třídu v jedny řady. (Souhlas na levici.) A při obraně proti tomuto zločinnému útoku na sociální pojištění narazíte na nejvášnivější odpor sražených dělnických řad. (Výborně! Potlesk čsl. soc. demokratických poslanců.)

Předseda (zvoní): Dalším přihlášeným řečníkem je p. posl. Roudnický. Dávám mu slovo. (Různé výkřiky. - Předseda zvoní.)

Posl. Roudnický: Slavná sněmovno! Předešlý řečník, p. kol. dr Winter mluvil zde o novele starobního a invalidního pojištění. Při tom šel příliš do merita a tyto věci projednával tak, jakoby se dnes neprojednával náš státní rozpočet, nýbrž novela starobního a invalidního pojištění. Já jsem z toho důvodu též na začátku jeho vývody nijak nevyrušoval, ale když potom byl jsem apostrofován, řekl jsem, že na některé věci odpovím.

Pan dr Winter zde ukazoval na tři věci, že totiž starobní a invalidní pojištění tak, jak novela ho předkládá, stojí jednak na reální cestě, jednak na cestě pochybné a že za třetí přichází s byrokratickým hlediskem. Pokud se týká toho reálního podkladu, že vylučuje 1 milion pojištěnců z požehnání starobního a invalidního pojištění, mohu říci tolik: Když v rozpočtovém výboru projednáván byl rozpočet ministerstva soc. péče, hovořil k této věci kol. Svoboda a kol. Bergmann. Kol. Svoboda tvrdil, že bude vyloučen milion pojištěnců. Naproti tomu kol. Bergmann hlásil, že jich bude vyloučeno 500.000 a tu jsem připomenul, že kol. Bergmann to slevil na 50%. (Výkřiky posl. Procházky.) Právě tak, jako pan kol. Bergmann tvrdí, že 500.000 osob (Výkřiky socialistických poslanců.) a když jsem ho na to upozornil, prohlásil, že jde jen na pevném základě a jenom to považuje za správné. Myslím, že p. kol. dr Winter asi šel a počítal podobně. Ale jestliže snad myslí p. kol. Bergmann, že počítal správně a pan kol. dr Winter rovněž myslí totéž, tedy soudím, že by mohl přijíti někdo jiný, který by hlásil, že vyloučeno bude 1,500.000. (Posl. Svoboda: To máme zjištěno!) Pane kol. Svobodo, neračte se rozčilovati. Víte, že Vám na to v rozpočtovém výboru odpověděl pan ministr soc. péče a Vy jste byl přítomen, když o jednotlivých těch věcech hovořil. Prosím, jednalo se o vyloučení jednoho milionu resp. 500.000. Pan ministr soc. péče přinesl vám věci, které jistě nikomu z vás nebyly milé. Jestliže prohlásil, že Ústřední sociální pojišťovna, která byla dožádána, aby zde podala příslušný materiál, učiniti to nemohla, pak, prosím, musíte se obrátiti někam jinam. (Posl. dr Winter: Když ministr neměl na to data, neměl s tím přijíti! To je důsledek!) Pane doktore, můžete jíti tímto způsobem. Na druhé straně nesmíte zazlívati, jestliže se řekne, že ona data, která uvádíte, neodpovídají skutečnosti. (Posl. Bechyně: Je zde pan ministr soc. péče, ať vstane a řekne, kolika lidí se to týká!) Právě tímto způsobem bych mohl říci, že jde o 100.000. Vy nemůžete přinésti dokladů jako já. (Posl. Bechyně: My přinášíme doklady! Nejde o štěňata, nýbrž o živé lidi!) Pane kolego, račte býti bez starosti. (Posl. Bechyně: Štěňata můžete topiti, ale živé lidi ne!) Pane kolego, seděl jste jako ministr ve vládě s ministrem soc. péče, jistě ho znáte velmi dobře a víte, že totéž sociální cítění, jako máte vy, má také on. To neupřete nikomu. (Výkřiky posl. Bechyně a Hackenberga. - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Roudnický (pokračuje): Pánové, nyní odpovídám jenom na jednotlivé věci per summa capita. (Hlas: Tak se neposmívejte, Vy tomu nerozumíte!) Tolik jako Vy, tomu rozumí každý malý chlapec. Jestliže tvrdíte bez důkazů a ten důkaz nemůžete přinésti a nikdo vám ho nemůže podati, že by se jednalo o tak velký počet dělnictva, pak nemůžete žádati, aby vám někdo věřil. Ale jestliže jedná o vyloučení ze starobního a invalidního pojištění učňů do 16 let, tedy u těch, kteří nemají vůbec platu, prohlašoval pan ministr soc. péče, je přeci samozřejmé - nemohu pojišťovati nějaký plat, který nemají. (Posl. Chalupník: Kolik je zde těch učňů? A když se mu dává právo toho učně zmrzačiti, pak jest jeho povinnosti platiti!) To jest jiná otázka, o tuto věc v tomto případě nejde. To je, pokud se týče věci první.

Pokud se týče věci druhé, že základ má tvořiti 4 1/2 % zúrokování, i na to pan ministr sociální péče odpověděl a ukazoval, že to byli odborníci, kteří toto odhlasovali. (Posl. dr Winter: Kteří?) Prosím, pane doktore, nyní projednáváme rozpočet státní, až bude projednávána novela starobního a invalidního pojištění, pak jistě tyto věci budete slyšeti detailně (Výkřiky.) a prosím, abyste se potom zachoval podle toho, co jste prohlásil nyní. Jestliže bude odborníky zjištěno, že 4 1/2 % může býti základem pojišťování, pak, prosím, proti tomu nemáme nic. Prosím, račte posečkati do té doby, až bude projednávána novela starobního a invalidního pojištění, potom se to dovíte. (Posl. Bechyně: Zač budou ti odborníci? Máte ještě nějaké zbytkové statky pro ty odborníky?) Prosím, pane poslanče, račte věděti, že u nás zbytkových statků není, a vy račte také dobře věděti, jak my ke Státnímu pozemkovému úřadu stojíme, není-liž pravda? (Výkřiky posl. Mikulíčka.) Pane kol. Mikulíčku, už celý chraptíte, račte si šetřiti hlas, bude to dobré pro Vás.

Pokud se týká výtky p. kol. dr Wintra zde pronesené, že by toto majorita činila ze zpupnosti, račte býti ubezpečen, že v této věci není žádná zpupnost. (Výkřiky čsl. soc. demokratických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Posl. Roudnický (pokračuje): Račte býti ubezpečeni, že v této věci nejde o žádnou zpupnost, nýbrž, jak ukázal pan ministr sociální péče, o to, aby novela starobního a invalidního pojištění byla učiněna přístupnou a přijatelnou i těm vrstvám, které tolik proti tomuto pojištění brojí. Račte býti, prosím, ubezpečeni, že v celé lidové straně, ať příslušníci její patří ke kterémukoli stavu, je velmi silné sociální cítění, a tam, kde jde o pomoc dělnictvu, že lidová strana bude vždy na svém místě. (Potlesk poslanců čsl. strany lidové. - Výkřiky.)

Slavná sněmovno! Je potěšitelným zjevem, že obě naše komory Národního shromáždění vždy dosud včas, to je před začátkem nového roku, státní náš rozpočet vyřídily. Vytvořila se tradice a tato tradice také zavazuje pro budoucnost. Majorita hledí i letošního roku, aby mohl býti rozpočet odhlasován ještě před začátkem příštího nového roku. Pravil jsem, že je potěšitelná tradice, která se tvořila a tvoří, ale méně potěšitelným by bylo, kdyby také v předkládání rozpočtu a v jeho projednávání měla býti zaváděna tradice taková jako snad letos. Rozpočet předložen byl v posledních dnech říjnových a tu na projednání v rozpočtovém výboru a plenu poslanecké sněmovny a v rozpočtovém výboru a plenu senátu zbývají jen dva měsíce, tedy čas na zdolání takové veliké práce přece jen příliš krátký. Členové vládní majority, aby umožnili včasné vyřízení státního rozpočtu, ukládali si velikou reservu a přišli jen s nejnutnějšími připomínkami. Nestačí ani čas na prostudování celé obrovské látky státního rozpočtu pro jednotlivé referenty, aby se mohli o jednotlivých položkách v administrativě přesvědčiti a tak podávati jasný, přesný a nezkreslený stav věcí. Dnes při tom shonu nezbývá, než aby referent v rozpočtovém výboru vzal za prokázané to, co se mu předloží. Tedy jestliže souhlasíme, aby tradice i napříště byla, že rozpočet musí býti vyřízen před začátkem nového roku, prosili bychom přece jen snažně, aby byl předkládán včas, aby bylo možno jej důkladně prostudovati.

Pokud nyní týče se rozpočtu samého, s radostí vítám, že je pro rok příští tak, jako byl již po dvě poslední léta, aktivní. Nebyla to věc snadná, zvláště když na příští rok na státní správu kladeny byly velice těžké a vysoké požadavky. Jsou to zvýšené platy státních zaměstnanců, které s platy zaměstnanců podnikových převyšují částku 900 milionů Kč. Vydání na silnice 31 milion Kč, organisace politické správy 30 milionů Kč, zvýšení dotace vrchních staveb 24 milionů Kč, provedení berní reformy 10 milionů Kč, příspěvek na sociální pojištění 10 milionů Kč a na státovkový dluh 25 milionů Kč. Tedy o tyto částky rozpočet na rok 1928 byl zvýšen. Ale příjem daňovou reformou o 200 milionů Kč klesl. Přesto náš rozpočet na rok příští je aktivní. Toho bylo možno dosáhnouti jen tím, že na úhradu platů státních zaměstnanců byly poskytnuty nové zdroje příjmů a že státní dluh se snížil pro příští rok o 168 milionů, že likvidace repatriačního dluhu snížena o 50 milionů Kč, výdaje na budovy o 14 milionů Kč, úbytek náhrady ztrát z minerálních olejů o 25 milionů Kč, tedy o celou čtvrt miliardu. Nás těší, že rozpočet je aktivní, a jistě, že i celá veřejnost naše s radostí přijme zprávu, že státní správa hospodaří dobře, že hospodaří rozpočtem aktivním. (Posl. Bolen: Na čí účet? 200 mil. Kč přímých daní jest odepsáno!). Já k tomu přijdu. Račte posečkati, uslyšíte to.

Jestliže souhlasíme s aktivním rozpočtem, není tím řečeno, že souhlasíme se vším. A tu v prvé řadě bychom si přáli, aby nebyl náš rozpočet stabilisován v té výši, na jaké stojí dnes. Ano, žádáme stabilisování rozpočtu co do formy, aby byl přehledný, aby bylo možno srovnávati rozpočet jednoho roku s rozpočtem druhého roku, aby forma rozpočtová se neměnila, ale přece bychom si nepřáli, aby rozpočet byl stabilisován v té vysoké výši 9 1/2 miliard Kč.

Vlastní správa stojí 9.526,073.544 Kč, ale vedle toho ještě máme vydání na státní podniky, která činí 8.064,172.000 Kč, a příděl samosprávným svazkům 1.158,000.000 Kč. Kdybychom tedy spočítali vše dohromady, objeví se našim očím obrovský rozpočet 18.758 milionů 711.000 Kč. Jestliže nepočítáme státní podniky a vynecháme příděly samosprávným svazkům a správu státního dluhu vyloučíme, zbývá nám přece obnos téměř 10 miliard, kterýžto obnos je na 14 mil. obyvatelstva přece jen příliš veliký a příliš tíživý. Daňové zatížení připadá na jednoho občana v republice přes 700 Kč. Zatížení na jednoho občana 700 Kč je zatížení obrovské! V té věci musí býti zjednána náprava. Není prostě myslitelno, že by poplatníci byli s to takové těžké břemeno nésti. (Posl. Bolen: Odpusťte kongruu!) Prosím, i v tom případě víte, pane kolego, že by nebylo zpomoženo tak mnoho. Kdybyste si ještě přál, mohu vám o té věci posloužiti daty. Víte, že kdyby to mělo býti řízeno, jak vy byste si přáli, aby byli zavedeni státní matrikáři, stálo by to o 150 mil. Kč více. (Posl. Bolen: Každý tajemník na obci to bude dělati za 150 Kč ročně!) Vy byste to jistě nedělal za 150 Kč ročně, ale druhému byste to dal dělati za 150 Kč ročně.

Jestliže pravím, že je nutno snížiti to velké břemeno, že není možno, aby byl náš rozpočet na té obrovské výši stabilisován, je zapotřebí si říci, nač vlastně zde nejvíce přispíváme. Zatížení jest toto: na 100 Kč daní připadá na ústřední orgány správy ne celá 1 Kč, na zahraničí a vojenství 19,7%, čili skoro 1/5, tedy zatížení veliké, na správu vnitřní: politickou, na justiční a legislativní 10,02 %, na kulturní 9,37%, na hospodářskou a dopravní 10,97%, sociální a zdravotní 17,4%, na finanční správu 31,4%, na kontrolu 0,06%. Největší tedy položky jsou ve správě finanční, vojenské, sociální, hospodářské a kulturní. Obnosy, které jsou v rozpočtu státním na obnosy kulturní, nevyčerpávají úplně tuto položku, poněvadž ještě z hospodářství samosprávných svazků vzrůstají až na 2.700,000.000 Kč. Víme, že v těchto položkách jednotlivých resortů těžko se dá co škrtati, ale přece jen při obezřetném vedení a pečlivém šetření, aniž by tím utrpěla bezpečnost státu nebo prosperita hospodářská, prosperita a úroveň kulturní, mohlo by se ušetřiti dosti. Rozpočet dolů jití musí. To je nezbytné. Nynější stav je nemožný a neudržitelný. A tu myslím, že v prvé řadě bychom se měli podívati na naše hospodářské státní podniky. Nyní na břemenech státní správy ulevují 1/8, 7/8 musí se platiti z veřejných dávek a daní. Nechci obviňovati - železnice a pošty z malého výnosu. Vím, že na mnoha místech ze zájmu státního musí přejímati a zařizovati podniky nerentabilní. Nutno pochváliti naši tabákovou režii, že přináší takové velké, ano obrovské částky pro státní pokladnu. Naproti tomu však výnos ze 760.000 ha lesní půdy, výnos ze 139.290 ha zemědělské půdy, výnos z 10.701 ha rybníků, z 12 pil, 2 cukrovarů, z 10 lihovarů, 7 pivovarů, 5 mlýnů, 3 sýráren, 1 rafinerie lihu, 1 rafinerie oleje, 7 cihelen, 1 sklárny, dále lesní dráhy 450 km, 14 dřevoskladů, 1 semenářského závodu, prosím, činí pouhých 51 milionů, a když odpočteme 17 milionů investic, přicházíme s tím maličkým ziskem 34 milionů na tak obrovské, strašné komplexy. Kdyby zde byla provedena řádná reforma, myslím, že by výnos těchto státních podniků mohl velice značně a citelně snížiti to tíživé břímě veškerých ostatních daní. Neuzavíráme se snížení rozpočtu, ani snížení počtu jednotlivých ministerstev a podali jsme svého času z lidové strany návrh, aby počet našich ministerstev byl zredukován. Prosíme, aby v zájmu poplatníků, v zájmu konkurenceschopnosti našich průmyslových podniků, v zájmu dělnictva a jeho zaměstnání, v zájmu lepší bilance našeho rozpočtu bez újmy kulturní výše a bez újmy pomoci potřebným byl rozpočet v jednotlivých resortech snížen. Jako strana vládní většiny budeme samozřejmě hlasovati pro rozpočet, ale přesto máme mnohé připomínky a přání. (Předsednictví převzal místopředseda Zierhut.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP