Pátek 26. listopadu 1926

Dovolte mi dále, abych se zmínil v souvislosti s tím o plánu státní správy, zrušiti některé berní úřady. Souhlasíme s úsporností rozpočtu, úspornost tato však nesmí jíti tak daleko, aby byly způsobeny hospodářské škody poplatnictvu. Zatěžovati berní správy další agendou, nebylo by jistě v zájmu bezvadného vyřizování daňových věcí. Jsou mi známy případy, že některé obce na př. na okrese kunštátském jsou více jak 30 km vzdáleny od sídla berní správy v Boskovicích. To jsou, pánové, ohromné obtíže, když poplatník z takové obce je předvolán na berní správu. Není tu k disposici dráhy, pouze špatné horské silnice. Ve věcech daňových je velmi často potřebí osobního jednání, aby věci tyto vyřizovány byly bez zbytečného psaní, kterým se často záležitost vyříditi nemůže. Berní úřady v takových krajinách jsou tedy vlastně expositurami berních správ. Jejich zrušením způsobily by se zbytečné komplikace a přejeme si, aby od další redukce v tomto směru bylo upuštěno už i z toho důvodu, že státní pokladna zde nic neušetří, poněvadž úřednictvo ze zrušeného berního úřadu přidělí se jinam.

Slavná sněmovno! Zmínil jsem se o komunikaci na horách. Mám na mysli nepříznivé poměry Českomoravské vysočiny a pohoří Drahanského. Jsou to rozlehlé kraje ve výši 600 až 700 m nad mořem, odlehlé od tepen světového ruchu a obchodu, kraje, k nimž naše státní správa chová se hodně pasivně.

Nebude bez zajímavosti alespoň několika slovy zmíniti se o hospodářských poměrech těchto horských oblastí, kde velmi těžce zápasí náš člověk o skývu chleba. Dovolím si uvésti několik dat z okresu kunštátského. Je to okres, jehož se dráha vůbec nedotýká. Daňová základna obnáší zde necelých 130.000 Kč. Okres udržuje 168 km okresních silnic a staví nové linky silniční za cenu 80 až 100.000 Kč jeden kilometr. Okresem probíhá státní autolinka v délce 30 km ze stanice Skalice - Boskovice. Doprava zboží z nádraží děje se většinou auty nákladními. Okresní silnice jsou těmito dopravami v pravém slova smyslu ruinovány.

Rozpočtová potřeba tohoto okresu obnáší kolem 1,000.000 Kč. Tedy, pánové, jest skutečně zde problém, jak ten 1 milion Kč na daňový základ 130.000 Kč rozvrhnouti a také ho vybrati. Přesvědčil jsem se, že tento okres platil za loňský rok 70.000 Kč průběžných úroků a že má přes 1 milion Kč dluhů. V tomto případě, myslím, že je povinností státní správy, aby takovému vyssátému okresu - a není to jen okres kunštátský, jsou to okresy po celé Českomoravské vysočině - byla podána pomocná ruka.

Již několik desetiletí volá tento kraj po uskutečnění dráhy ze Skalice do Poličky. Není-li zatím možno přikročiti k stavbě této i jiných lokálních drah pohorských, prosím, aby se aspoň vykonalo to, co při dobré vůli vykonati se dá.

Klademe dále veliký důraz na provádění zákona o elektrisaci venkova. Ohrazujeme se proti tomu, říká-li se, že elektrisace horských obcí se vlastně provésti nedá a vyprošujeme si, aby zákon o elektrisaci venkova nezůstal pro horácké obce pouze pouhou theorií. Dovoluji si upozorniti, že při výstavbě primérní linky z oslavanských elektráren do Poličky, tuším v roce 1921, zelektrisovali jsme mnoho obcí na Horácku, a není jistě možno, aby horské oblasti byly dnes vyřazeny z působnosti zákona o elektrisaci. Prosím, aby ministerstvo zemědělství věnovalo plnou pozornost této otázce a blahovolným vyřizováním podaných žádostí přispělo k ulehčení existenčních poměrů horského zemědělce.

Slavná sněmovno! Dotkl jsem se pro nedostatek času jen některých bodů našeho hospodářského života, pro něž hledáme pochopení ve státním rozpočtu. Díváme se na vývoj další situace z toho stanoviska, že v myšlence silného zemědělství je naše budoucnost nejen po stránce hospodářské, ale i národní, neboť zemědělec je skutečně činitelem, který v naší historii nikdy nezklamal a je jisto, že jeho lepší budoucnost bude také lepší budoucností našeho národa i státu. (Výborně!) V této myšlence jsme, pánové, rostli, v této myšlence žijeme a podle toho tvoříme i svoje kladné stanovisko k předloženému rozpočtu. (Potlesk.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Tichi. Dávám mu slovo.

Posl. Tichi (německy): Slavná sněmovno! Stanovisko mé strany, německé strany živnostenské, ke státnímu rozpočtu není dáno pouze vývojem vnitropolitických událostí, nýbrž jest spíše diktováno nynějším hospodářským stavem, pod nímž trpí zvláště také stav živnostenský a obchodní.

Jestliže dnes jsme počítáni také k vládním stranám, není tím řečeno, že v této společnosti přijmeme všecko, co od nás bude žádati vláda nebo některá sdružená skupina, bez kritiky, nýbrž naši účast v nynější vládní většině dlužno chápati tak, že chceme zabrániti, aby se nepáchalo nové bezpráví, ať již na poli národně-politickém, sociálně-politickém nebo hospodářském, ba náš úkol musí spíše záležeti v tom, napraviti staré bezpráví, spáchané dřívější vládou.

Poněvadž řečnická lhůta jest příliš krátká, nemohu ke státnímu rozpočtu uvésti vše, čeho by bylo třeba, musím spíše přestati na tom, abych v krátkosti naznačil požadavky německých živností a obchodů. Nechceme pochybovati o dobré vůli ministra financí, šetřiti ve všech oborech státní a veřejné správy, přes to však vtírá se nám domněnka, že pan ministr financí právě pro naše záležitosti nemá peněz nazbyt a začíná šetřiti tam, kde by to dělati neměl.

Nejsme úzkoprsí, přejeme zemědělství, jestliže je stát podporuje, nejsme nesociální a máme porozumění pro to, že stát musí přinášeti určité oběti na sociální požadavky dělnické třídy. Nesmí se však přehlížeti, že živnostenský a obchodní stav jest v tomto státě, zvláště pak v historických zemích, kulturním činitelem, že jest tedy v zájmu celého státu, aby tyto nejvýznačnější sloupy vydělávajícího a tvořícího středního stavu zůstaly hospodářsky silné. Technický vývoj posledních let nás nutí, abychom žádali vydatného podporování živností pořádáním technických kursů a přednášek pro živnostenský stav.

Hospodářské poměry toho vyžadují, aby živnostníci a řemeslníci byli obeznámeni nejen s kalkulací, nýbrž i s živnostenským a daňovým zákonodárstvím, zvláště však se zákonodárstvím sociálně-politickým. Živnosti dlužno tedy podporovati hlavně pořádáním takovýchto kursů.

Částky zařazené v rozpočtu pro tyto nebo podobné účely jsou přímo směšné a nemohou našich přání uspokojiti.

Přejeme si, aby v ministerstvu obchodu byl zřízen živnostenský instruktorát, v jehož čele by stál osvědčený odborník. Z instruktorátu, který má sídlo ve Valdštýnském paláci v Praze, živnostenský stav mnoho míti nebude. Mají-li býti zřízeny exponované instruktoráty pro Slovensko, musí býti zřízeny také pro země historické. Víme, jak význačné služby prokázaly tyto instituce živnostenskému stavu ve starém Rakousku a byly populární, poněvadž v každé korunní zemi seděl jeden instruktor, který byl ve stálém spojení se živnostenskými společenstvy. Staré Rakousko zřídilo na Moravě a v Čechách po jednom německém a jednom českém instruktorátu, jimž byli přiděleni na výpomoc inteligentní řemeslníci jako kočovní učitelé. Takto si také představujeme živnostenský instruktorát a přejeme si, aby byly zřízeny německé instruktoráty pro Čechy, Moravu a Slezsko, vždy po jednom, jimž ovšem buďtež přiděleni němečtí úředníci a pomocní úředníci ze živnostenského stavu jako kočovní učitelé.

V oboru živnostenského pokračovacího školství si přejeme, aby bylo odborně vybudováno. Doba vyučování budiž upravena v dohodě se zaměstnavateli, nedělní vyučování nechť zůstane. Velký důraz klademe na to, aby zvláště odborným předmětům na pokračovacích školách vyučovali inteligentní živnostníci, kde je to možno, aby přednášeli také obchodní nauky, dále jest nezbytně třeba vydatné subvence na naše pokračovací školství. Pokuty za živnostenské přestupky, které dříve plynuly do okresních nemocenských pokladen, přicházejí nyní do společného fondu ministerstva školství a má se jich užívati na podporování živnostenského pokračovacího školství. Žádáme, aby tyto peníze byly rozdělovány tak, aby přišly ve prospěch také oněch okresů, v nichž byly vybrány.

Velmi nám záleží na tom, aby byla zřízena zemská živnostenská rada pro Slezsko s národními odbory, rovněž musím opakovati požadavek kolegy Stenzla, přednesený v rozpočtovém výboru, aby zemská živnostenská rada pro Čechy byla rozdělena ve dva národní odbory. Jsou-li zemská školní rada, zemědělská rada a pensijní ústav rozděleny národně, jest také oprávněn náš požadavek, aby zemská živnostenská rada byla národně rozdělena, poněvadž na Moravě vidíme, že dva národní odbory mohou vedle sebe pokojně žíti.

Otázka reformy obchodních komor musí se dostati konečně jednou do vážného stadia. Žádáme, aby obchodní komory byly rozděleny na odbor živnostenský, obchodní a průmyslový se společným ústředním výborem, jak to již rovněž provedl rakouský zákon o obchodních komorách. Ačkoli nechceme podceňovati a zlehčovati význam našeho průmyslu, musíme žádati, aby jisté komory měly totéž porozumění pro požadavky řemesel, jako pro požadavky průmyslu. Volební právo do obchodních komor nemůže býti podle našeho přesvědčení stejné, musí to býti plurální volební právo, aby každé skupině poměrně zajišťovalo její državu a vliv.

Při této příležitosti musím také žádati, aby se konečně jednou upravila otázka nedělního klidu v dohodě se živnostenskými organisacemi. Sociálně-politický výbor se usnesl svolati anketu a žádáme, aby k ní byli pozváni nejen zástupci obchodnictva a živností, nýbrž i ve skupině zástupců spotřebitelů zemědělské organisace. Není správné, že v otázce nedělního klidu rozhoduje ministerstvo sociální péče, naopak stojíme na stanovisku, že tato věc patří do oboru ministerstva obchodu.

Je třeba, aby konečně bylo zákonem ustanoveno, že pro hostinskou živnost jest nutný průkaz způsobilosti, a aby byl stejný zákon usnesen také pro obchodní živnost. Konečně jednou musí býti uskutečněn zákon o nekalé soutěži.

Naše sociálně-politické požadavky, pokud jde o novelování sociálního pojištění dělnictva a samostatně hospodařících, jsou známé. Žádáme, aby z pojištění pro případ nemoci, invalidity a stáří byli vyloučeni učedníci a členové rodin živnostníků, žádáme paritu ve správě pojišťoven, zachování starých společenstevních nemocenských pokladen a zřizování nových. Dále žádáme, aby se peněz nahromaděných v ústřední pojišťovně dostalo národnímu hospodářství a aby se při tom spravedlivě přihlíželo k národní příslušnosti. Žádáme, aby pro pekaře byl zrušen zákaz noční práce.

Stále a stále musíme konstatovati, že se na náš živnostenský stav náležitě nepamatuje při zadávání státních dodávek. Právě při projednávání státního rozpočtu musím si stěžovati a žádati, aby byl zachován tak zvaný 75 %ní podíl ze státních dodávek pro drobné živnosti a aby se při tom náležitě pamatovalo na německý živnostenský stav podle jeho počtu, daňové síly a výkonnosti. Samozřejmou věcí musí býti, že při státních stavbách musí býti pamatováno především na živnostníky, usedlé v místě.

Pokud jde o skupinu 2 "železnice", prosil bych právě nynějšího ministra železnic, který jest živnostníkem, aby se postaral, aby živnostenské dílny železničních zaměstnanců byly omezeny, poněvadž majíce výhody volné dopravy a osvobození od daní, nesmírně poškozují drobné živnostníky.

Nežádáme, aby železničním zaměstnancům a příslušníkům jejich rodin byly odňaty režijní lístky, avšak přejeme si, aby režijní lístky byly odňaty nebo jejich používání omezeno, jestliže se volných jízd na drahách používá k tomu, aby se nějakým čilým obchodem s potravinami nebo jinými předměty spotřeby dělala zbytečná konkurence solidnímu obchodníkovi.

Po stránce národní žádáme, aby ve městech, v nichž menšina činí 20%, byly dvojjazyčné nápisy, to jest také německé, avšak i tam, kudy projíždí mezinárodní obecenstvo. Poukazuji na Brno, město s velkou německou menšinou, kde na nádraží dodnes jsou jen jednojazyčné nápisy. Žádáme zrušení lichevních zákonů, ne snad, že by se jich živnostenský stav nebo obchodník bál, nýbrž poněvadž v provádění těchto předpisů tak zvanými lichevními inspektory nespatřujeme nic jiného než zbytečné obtěžování živnostenského stavu. Má-li se novelou branných předpisů poskytnouti držitelům zděděných zemědělství nebo synům rolníků úleva na způsob náhradní zálohy, jak to bylo ve starém Rakousku, žádáme, aby se stejné výhody dostalo také dědicům živnostenských provozoven a synům živnostníků.

Konečně jednou dlužno uskutečniti zákon o stavebním ruchu. Musíme již upustiti od ustanovení zákona o ochraně nájemníků. Žádáme, aby tento zákon byl uskutečněn proto, poněvadž stavební ruch vázne a naše stavební živnosti musí nalézti zaměstnání. Návrhu zákona v nynější formě přijmouti nemůžeme. Při této příležitosti bude třeba, aby pohledávky stavebních živností byly zákonně zajištěny.

Zabývám-li se tak zvanými jazykovými nařízeními, chci prohlásiti, že bychom si přáli, aby celý komplex těchto nařízení byl většinou zrušen. Se vší rozhodností však musíme žádati zrušení článku 91, který upravuje jazykovou otázku svazů, zvláště však článku 93, který upravuje jazykovou otázku živnostenských společenstev.

Tomu, že se zavádí dvojjazyčné jednání v obecním zastupitelstvu, je-li tam kvalifikovaná menšina, bychom ještě rozuměli, nemůžeme však pochopiti, jak bylo možno rozšířiti povinné jazykové předpisy na dobrovolné svazy a živnostenská společenstva. Když se to již stalo a pod tlakem p. dr Kramáře státi musilo, pak bylo snad možno zavésti jazykovou otázku u společenstev, které mají 20%ní menšinu, ale jest přímo neslýchané, předpisuje-li se živnostenskému společenstvu v uzavřeném německém jazykovém území a toto uzavřené jazykové území existuje dvojjazyčné úřadování, nebo jestliže se žádá u společenstev, které nemají ani jediného českého člena, aby pomocnické průkazy a vysvědčení vydávaly dvojjazyčné a ve státním jazyku na prvém místě, jinak že bude starosta potrestán. Z takovýchto ustanovení nevane demokratický duch, o němž se zde tolik mluví, a znám dokonce české správní úředníky, kteří právě toto ustanovení označovali za přímo nesmyslnou krutost.

Chci-li se na konec zabývati daňovým návrhem ministra financí Engliše, musím jménem své strany prohlásiti, že budeme pro něj jen tehdy, bude-li sprovozena se světa dosavadní neudržitelná daňová soustava. Uznáváme, že podané daňové zákony po stránce finančně-technické jsou dobrou prací a že pan ministr financí zamýšlí provésti radikální reformu. Daňové zákony jsou zajisté velikým dílem a právě pro náš stav, který úpí pod nynějším daňovým tlakem, ohromně důležité. Přinášejí několik dobrých novot, avšak obsahují i krutosti, jichž v nynější formě přijmouti nemůžeme. Bylo by osudné, kdybychom chtěli toto ohromné dílo, které bylo po léta připravováno, promrskati v několika dnech nebo týdnech. Návrh referentův byl sice svého času předložen již skupinám zájemníků ke studiu, nikoliv však změněný vládní návrh. Přáli bychom si tedy, aby právě daňové zákony a zákon, jenž upravuje finance samosprávných sborů, byly vážně a důkladně studovány, aby o nich odborníci podali posudek a o nich se poradili. Když jsme na daňovou reformu čekali po léta, na několika měsících již nesejde. Viděli jsme, že zákon o sociálním pojištění, jen aby socialistické strany měly volební program, byl nesmírně překotně promrskán a dnes vidíme, že zákon, sotvaže byl uskutečněn, potřebuje důkladného novelování, jehož si přejí nejen zaměstnavatelé, nýbrž i zaměstnanci.

Dnes však již musíme prohlásiti, že nepřipustíme, aby nový daňový zákon zavedl obtěžování drobných obchodníků a živnostníků revisními komisemi. Pokud mi to bylo možno - a vzhledem k mnoha posluchačům není toho ani dále třeba - uvedl jsem vše, co bych zde měl přednésti v rámci rozpočtové rozpravy jako nejvážnější požadavky našeho stavu. V mezích nynější vládní většiny chceme se pokusiti především administrativně působiti na zákonodárství, aby tyto požadavky byly splněny. V tom spatřujeme svůj úkol, který chceme plniti jako členové nynější většiny pro náš stav. A pro tuto práci žádáme porozumění našich živnostníků a obchodníků. (Potlesk.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Žalobin. Dávám mu slovo.

Posl. Žalobin: Slávna snemovňa! Podstata štátneho rozpočtu rezultuje sa z jeho národohospodárskeho cieľa, vyjadreného požiadavku. Je treba, aby rozpočet podal obraz o pomeroch úhrnnej sumy potrieb štátu k výkonnosti jeho obyvateľstva a súčasne tiež o pomeroch jednotlivých príjmov štátnych navzájom.

Na tomto mieste nech mi je dovolené vyzdvihnúť slovo i o záujmoch východo-slovenského ľudu. Na východnom Slovensku, bývalom Zemplíne, bývajú od Nového Mesta Slováci a okolo Medzilaborca Rusíni. To je národ, ktorý obrába v lete poľnohospodárstvo a v zime pracuje po horách, po lesoch. Pracuje nie na svojom, ale na grófskych a barónskych statkoch, kde pracujú ľudia za 8 až 10 Kč denne. Ale i to len vtedy, keď je pekné počasie. Teda, nech každý pomyslí, z čoho ten národ môže žiť, keď nemá kde zarobiť na osvetlenie, na soľ a oblek, ktorý potrebuje. Nie je div, že medzi tento, ináč krásny ľud, prišla sloboda ako orkán. Je treba ho politicky ešte ako dieťa stále viesť, aby vo vzpomienke na svoje nevysloviteľné muky, utrpenia a poníženia nestal sa spartakovským mstiteľom slz svojich matiek a svojich žien. Lebo nikde na Slovensku náš ľud nepodstúpil takú Golgotu, ako na slovenskom východe, kde za 5 rokov stále vojská boly až do skončenia války. Po válke, kto prešiel Zemplínom, ten videl, že cesty sú od diel rozbité, mosty polámané, obce vypálené, takže východné Slovensko má viac ako 70 obcí, kde vojnou znivočené školy nie sú vybudované. A mládež 10 až 13 rokov do školy vôbec nechodí. Východoslovenský ľud s trpelivosťou čakal, že školy, cesty, mosty, rieky a ich hospodárske budovy, válkou znivočené, budú štátom opravené a vojenské školy vyplatené. Ale, žiaľbohu, miesto toho, aby podporu dostali, prišly im šesťročné dôchodkové a iné dane do 30, 60 až 90 dní vyplatiť. Maloroľnícky a zemedelský ľud, ktorý nie na ohňovom alebo motorovom stroji mláti, ale ručnou mláťačkou alebo cepami mláti, má platiť také ohromné dane. Jemu je započítané, koľko má katastrálnych jutár zeme, ale to nie je započítané, koľko sa urodí na takých hornatých roľách, a i to len fazoľa, kukurica a ovos.

Bol som v obci Ulič okolo Berezného, kde som videl, že drevo na horách sosekali a zas rohačkou pokopali, tam zasiali ovos a na chrbáte ho dolu horou nosia domov. Pomyslite, dámy a pánovia, život národa v Beskydách a Karpatoch! Na Nižnom Zemplíne, kde sú roviny, tam už druhý rok, keď sa pustí mrak na horách, všetko zaleje voda. Tohoto roku v júli zobrala voda seno a zrno, dňa 24. októbra prišla zas povodeň, ktorá zaplavila všetky polia a na lúkach stojí voda a bude až do jara, kde by bol teraz dobytok sa pásol.

Preto žiadam v mene východo-slovenského ľudu, aby pomocou štátu boly upravené cesty, mosty, školy a rieky, aby válečné škody boly vyplatené. Tiež aby dávno sľúbená železničná trať Prešov-Vranov-Michalovce-Sobrance bola čím skorej započatá a aby ten biedny národ, ktorý teraz nemôže ako dávno ísť do Ameriky, mohol zarobiť čo len na soľ. A s tým by sa pomohlo i hospodárskym výrobkom. Lebo, keď sa tam pár takých najde, kto má predať slamu, seno, fazoľu, zrno a tak ďalej, dobytok, ovce, svine, tam sa žiadni kupci neukážu. Dávneho času, keď sme mali spojenie s väčším mestom Maďarska a Galície, naše hospodárske výrobky maly železničnú trať Medzilaborce a Nové Mesto. Ale teraz sme vzdialení od veľkých miest Slovenska, Moravy a Česka. Lebo od Košíc do okola sem treba cestovať. A takto i na ďaleko k n ám všetok tovar draho prichodí. Najbiednejší východo-slovenský ľud najdrahšie musí za všetko platiť. Keďby ale železničná trať Prešov-Vranov-Michalovce-Sobrance bola čím skôr vybudovaná, pomohlo by sa tým východo-slovenskému chudobnému ľudu k práci a hospodárskym ako aj obchodným ľuďom v Zemplíne.

Náš východo-slovenský ľud hospodársky, administratívne nekonečne trpí. A dúfam, že mu bude pomožené. Myslím, že naša finančná a hospodárska správa musí umožniť, aby sa stal verným strážcom veľkého mysteria slovanskej pôdy. Čierna zem slovenská, zmáčaná slzami naších matiek, posiata mohylami naších otcov buditeľov, je symbolom Slovenska a Slovensko musí sa stať v bratskej spolupráci s veľkým českým národom nádejou Československej republiky.

Ja myslím, že v našej Československej republike docielime všetko, keď v našom verejnom živote miesto stranníckej kolízie a osobných egoizmov zavládne duch snášanlivosti, duch pospolitosti a duch spravodlivosti.

Od prevratu na Slovensku prešla doba 8 rokov. Doba táto je snáď dlhšou dobou v živote jednotlivca, ale je krátkou, veľmi krátkou dobou v živote národa. My Slováci dobre vieme, že náš národ trpel za starého režímu a predovšetkým náš slovenský východ. Náš ľud nemal pre svoj dorast žiadnych hospodárskych škôl, kde by mohol syn nášho národa ďalej v prakticky sa zdokonaľovať na poli národohospodárskom. My sme dobre vedomí si všetkého toho, ale práve preto žiadame, aby v oslobodenom štáte československom bolo pamätané po každej stránke na slovenský východ. Náš ľud trpel oproti krajom západoslovenským v dobe svetovej vojny o mnoho viac. Je treba so stanoviska národo-hospodárskeho, aby vláda čo najviac na Slovenskom východe podporovala otázku stavebného ruchu. Ako sú nám dôkazom cifry, bolo po tejto stránke na Slovensku dosiaľ málo vykonané. Nechcem tuná nikoho obviňovať, ale apelujem aj na činiteľov na Slovensku, aby tejto otázke sami venovali svoju pozornosť.

Je už raz treba, aby bol na Slovensku urobený riadny kataster, meliorácia a komasácia sú životnými záujmy východného Slovenska, práve tak ako lesná reforma.

Východo-slovenský ľud, ktorý daňovými ťarchami bol toľko sužovaný, dúfa, že daňová reforma, ktorá sa bude čo skoro prejednávať, donesie mu úľavy. Na to nech sa pri prejednávaní tejto reformy nezabúda. Ďalej chcem spomenúť, že náš chudobný sedliak je koľkorazy daňovými úrady prenasledovaný preto, že vraj nezaplatil za porážku doma vykrmeneja pre vlastnú svoju potrebu chovanej svine predpísanú daň. Zdôrazňujem, že taký sedliak, ktorý je vzdialený často na kilometry od väčšej obce a len málo kedy má čas čítať noviny, ani nevie, že má voľačo platiť. Mal som prípady, že taký ubohý chudobný človek, honený po úradoch pre niekoľko korún, musí sa dovolávať nielen ministerstva financií, ale aj kancelárie pána prezidenta. Žiadam, aby daň z porážky pre domácu potrebu bola zrušená.

Náš slovenský východ už síce pochopil v poslednej dobe význam poisťovania sa proti požiarom, štatistika poisťovania na slovenskom východe v tomto ohľade stúpa, ale sú odľahlé dediny, kde napriek tomu ľud dosiaľ nie je poistený. Preto je treba často súrnej výpomoci pohorelcom a snažne prosíme, aby v takýchto prípadoch ministerstvo žiadosti čím skör vybavovalo. A musím konštatovať, že štatistika požiarov na slovenskom východe v poslednej dobe poklesla.

Končím. My, ktorí objektívne vždy pozeráme na každú okolnosť a príčinu, sme si dobre vedomí toho, čo sa pre slovenský ľud na východe dosiaľ vykonalo a čo sa v krátkej dobe musí vykonať.

Dámy a pánovia! Nezabúdajte, že Slovensko je ten člen tej veľkej slovanskej rodiny, ktorému osudom dejín bolo zlé nakladanie, ktorý veľmi mnoho zkúsil, a preto sa nedivte, že v tom svetovom pokroku súčasnej doby chce, aby tiež on bol na tej výške, ako jeho druhí rodní bratia, ktorí majú lepší údel osudu. Je to cesta dlhá, ale cesta istá a konečného víťazstva. My veríme, že náš ľud, ktorý v ťažkých dobách nezabúdal svojej rodnej slovenskej matky, pôjde s radosťou vždy v ústrety pokroku na poli národohospodárskom a bude vždy s vďačnosťou vzpomínať všetkých tých, ktorí v osude svetových dejín pracovali s ním ruku v ruke za jeho lepšiu budúcnosť. My máme pevnú vieru, že dnešný režím splní všetky oprávnené požiadavky nášho slovenského zemedelského ľudu aj na poli národo-hospodárskom a preto budeme s dôverou a radi pre tento rozpočet hlasovať. (Potlesk.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. F. Matoušek. Uděluji mu slovo.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP