Úterý 11. listopadu 1924

 

Začátek schůze ve 3 hod. 25 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Hruban, Buříval, dr. Czech.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

196 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr. Dolanský, Habrman, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Srba, Šrámek, Udržal; za ministerstvo spravedlnosti odb. přednosta dr. Polák.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 297. schůzi poslanecké sněmovny, žel, opět posmrtným projevem, jako schůzi předešlou. (Poslanci povstávají.).

A tento projev patří hned dvěma našim spolupracovníkům, jež skosila smrt; jednoho, posl. Boboka, po náhlé, těžké nemoci, druhého, posl. Röttela, po téměř celoročním strádání. Žádnému z nich nedala dožíti se klidného stáří, byloť jednomu teprve 49, druhému 53 let. Předčasná smrt nepřála jim vysokého věku, v němž by měli možnost ohlédnouti se za vykonanou prací.

Učiňme tak tedy za ně my, ohlédněme se za jejich činností, jdoucí daleko nad obyčejný průměr práce jednotlivcovy.

Oba přivedlo mezi nás volené Národní shromáždění, oba však byli dávno před tím živě činni ve veřejném životě.

Arnold Bobok, poslanec strany ľudové, jako člen persekvovaného a těžce maďarským režimem zkoušeného kulturního střediska slovenského, Matice Slovenské v Turčanském Svatém Martině, v níž zasloužil si vedoucího místa místopředsedy. Jako doklad jeho činnosti politické, organisační uvádím jenom jeho funkci předsedy ve spolku křesťanských dělníků slovenských.

Jeho čilý duch a vážné tendence způsobily, že uplatnil své síly také ve sněmovně poslanecké, a to zejména ve věcech finančních. V rozpočtovém výboru byl nejen horlivým členem, nýbrž také bedlivým zpravodajem pro plenum. Než i věci školské, samosprávné a živnostenské byly předmětem jeho zájmu i jeho činnosti; mnohý návrh jak ve výboru, tak v plenu nese jeho jméno.

Po odloučení poslanců slovenských od jednotného bloku poslanců strany lidové postavil nový klub poslanců slovenské strany ľudové Boboka ve své čelo jako místopředsedu. Věcná seriosnost Bobokova, jdoucí vždy za svým cílem vědomě a energicky, ale prostředky umírněnými a s vírou v dobrou vůli vůči našemu drahému Slovensku a s vědomím poměrů obtížných a komplikovaných, získávala mu všeobecnou sympatii a kněze a poslance důstojnou úctu.

A poslanec Röttel?

Pamatujete se jistě dobře na jeho milý zjev sporého padesátníka, pracovníka velmi pilného. Byl typem poslance venkova, jemuž byl organisátorem jak politickým, tak odborným, stále vědomým toho, že půda dává těm, kdož na ní žijí a pracují, vědomí vlasti, sílu k práci a radost z ní.

Jak pilným byl - o tom mluví jeho funkce: byl starostou své obce, jednatelem hospodářského družstva, předsedou svazu mlynářů, členem představenstva svazů družstev, členem německé sekce moravské zemědělské rady. Ve sněmovně byl svým klubem delegován do výboru zemědělského, zdravotnického, zásobovacího a sociálně-politického, pilně se zúčastňoval jich jednání, aniž by pro to zanedbával svůj kraj a své voličstvo, jež právem hledalo u něho přečasto rady a pomoci jako u odborníka v mnohých věcech na slovo vzatého.

To vše svědčí o schopnostech muže, v němž jsme všichni ocenili práci a konciliantnost jeho ducha.

Oba kluby, jimž tlumočil jsem již jménem předsednictva opravdovou účast, ztrácejí mnoho odchodem těchto spolupracovníků.

Jejich památka mezi námi nebude pomíjející.

Povstali jste, dámy a pánové, při mém projevu, a již tím projevili jste úctu zemřelým a - jak nepochybuji - i souhlas, aby tato posmrtná vzpomínka zachována zůstala v zápisu o schůzi. (Poslanci usedají.)

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisy ze dne 5. listopadu 1924, že podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny

na místo posl. Veverky, který se vzdal mandátu, povolalo jako poslance dr. Fr. Samka, sekretáře obch. a živn. komory v Praze, a že mu vydalo osvědčení poslanecké (čís. 74.951/24-7),

na místo zesnulého posl. Boboka povolalo jako poslance Jos. Siváka, školního dozorce v Prievidze, a že mu vydalo osvědčení poslanecké (čís. 74.952/24-7),

na místo zesnulého posl. Čermaka povolalo jako poslance Rudolfa Schillera, konduktera v Podmoklích, a že mu vydalo osvědčení poslanecké (čís. 74.850/24-7).

Páni posl. dr. František Samek a Rudolf Schiller dostavili se do dnešní schůze.

Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsali slibovací formuli, přikročíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule slibu, a to podle §u 49 jedn. řádu v řeči české a německé a pp. poslanci ke mně přistoupí a vykonají slib podáním ruky a slovem: "slibuji" nebo "ich gelobe", podle toho, ke které národnosti se ve sněmovní kanceláři přihlásili.

Žádám o přečtení slibovacích formulí a pp. poslance žádám, aby ke mně přistoupili k vykonání slibu. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

"Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

"Ich gelobe, der Čechoslovakischen Republik treu zu sein und die Gesetze zu beobachten, sowie mein Mandat nach bestem Wissen und Gewissen auszuüben."

Předseda: Pan posl. dr. Samek.

Posl. dr. Samek (podávaje předsedovi ruku): Slibuji.

Předseda: Pan posl. Schiller.

Posl. Schiller (podávaje předsedovi ruku): Ich gelobe. (Poslanci usedají.)

Předseda: Dovolené na dnešní schůzi udělil jsem posl. dr. inž. Bottovi, Zeminové, Zavřelovi, J. Bečkovi a Kubálovi - vesměs pro neodkladné záležitosti; na tento týden posl. Roscherovi pro cestu do ciziny, posl. dr. Vanovičovi pro neodkladné záležitosti.

Nemocí na dnešní schůzi omluvili se posl. Mlčoch a Laube.

Lékařské vysvědčení předložili posl. Sychravová, Čundrlík, Mašek a inž. Kallina.

Byly provedeny změny v klubech a výborech. Žádám o sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Posl. dr. Samek spolu s předsedou klubu poslanců čsl. národní demokracie oznámil, že vstoupil do klubu čsl. národní demokracie.

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců něm. soc. demokratické strany dělnické posl. Hackenberga za posl. dr. Holitschera.

Předseda: Došly některé spisy od volebního soudu, od senátu a od vlády.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Volební soud v Praze oznamuje přípisem ze dne 25. října 1924, čís. 459/24, že v sezení dne 25. října 1924 podrobil zkoumání dle § 8, č. 2 a § 10 zákona ze dne 29. února 1920, čís. 125 Sb. z. a n., volbu a povolání posl. Karla Moudrého, profesora státní průmyslové školy na Smíchově, a že jeho volbu ověřil.

Předseda senátu sdělil přípisem ze dne 10. října 1924 k tisku 1993 sen., že senát pro jednal ve 228. a 229. schůzi dne 9. a 10. října 1924 osnovu zákona živnostenského pro územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi, a že ji přijal ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Předseda vlády sdělil přípisem čís. 23.632/24 m. r. ze dne 7. listopadu 1924, že vláda předložila senátu k projednání a schválení návrh zákona, kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné.

Předseda: Dále došly dotazy, odpovědi atd.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte): 

Dotazy:

posl. Johanise, Svobody, Bečko a soudr. ministru pro zásobování lidu o zdražování životních potřeb a stavebních hmot;

posl. Roudnického a druhů min. školství a nár. osvěty:

že ministerstvo školství a nár. osvěty liknavě vyřizuje žádosti a odvolání,

o zřizování zvláštních oddělení pro vyučování náboženství na škole v Chrašticích u Mirovic;

posl. Koška a druhů min. železnic o jednotném propočítání sazeb dopravních na místních drahách;

posl. V. Marka, Scharnagla a druhů min. pošt a telegrafů, že se nedodává pošta obyvatelům osady "Na Dole" u nádraží Nový Kostel-Brenndorf (okres vildštejnský),

posl. Sedláčka a druhů ministru školství a nár. osvěty o nedovolené kolportáži brožury "Jana Žižky z Trocnova" na školách okresu hodonínského;

posl. Bezděka, Janalíka a druhů ministru veř. prací o zamýšleném zastavení výroby v sirkárně v Třešti;

posl. Jaši ministrům vnitra a financí ve věci připojení dvora Haidhofu u Mikulova na Moravě a k republice přiděleného území Steinabrunnského ku katastrální obci Selci.

Odpovědi:

ministra školství a nár. osvěty na dotaz posl. H. Bergmanna v záležitosti poměrů podúředníků a zřízenců veškerých vysokých, průmyslových a středních škol,

min. spravedlnosti na dotaz posl. Tausika o poměrech v sedriální věznici v Košicích,

min. spravedlnosti na dotaz posl. dr. Hajna a soudr. o zabavení článku v deníku "Pozor" v Olomouci č. 187 z 10. srpna 1924,

min. zemědělství na dotaz posl. R. Bergmana, Maška, Vrabce, Zavřela a druhů o kácení dříví v drobných soukromých lesích,

min. financí na dotaz posl. Koudelky o revisi tabáční prodejny v Limuzích u Českého Brodu,

min. financí na dotaz posl. H. Bergmanna o zadržených odměnách úřednictvu finančního ředitelství v Košicích,

min. financí na dotaz posl. Johanise, proč jsou samosprávným tělesům okresu zbraslavského nepravidelně, nedostatečně a opožděně dodávány příděly okresních, obecních a školních přirážek,

min. financí na dotaz posl. dr. Hnídka a spol. o nepřiměřeném ukládání daně Jos. Novotnému, domkáři v Jeníkovicích (pol. okr. Pardubice),

min. financí na dotaz posl. dr. Hnídka a spol. o nezákonném předpisování daně z příjmu a nezákonném vyřizování rekursů této daně berní správou v Třeboni,

min. soc. péče na dotaz posl. Tayerle o nedodržování 8hodinné doby pracovní a nočního klidu v pekařství.

min. zemědělství na dotaz posl. Patzela o převzetí bývalého státního lesního úředníka Josefa Johna do československé lesní služby,

min. soc. péče na dotaz posl. inž. Kalliny o vdovském důchodu pro Marii Kitzmannovou z Olšových Vrat č. 39 u Karlových Varů,

min. železnic na dotaz posl. Patzela o chování královéhradeckého ředitelství státních drah,

předsedy vlády na dotaz posl. Patzela o postupu prachatické okresní politické správy,

min. spravedlnosti na dotaz posl. dr. Korlátha o penzii Józsefa Botha, riaditeľa kancelárie v Kosine,

min. nár. obrany na dotaz posl. dra Körmendy-Ékesa o penzii vdovy po Augustinovi Petrikovi v Košiciach,

min. financií na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa o penzii Bedricha Varga, penzionovaného finančného účetného radcu v Prešove,

správcu ministerstva školstva a nár. osvety na dotaz posl. dr. Lelleyho o štátnej podpore Antona Bema, býv. učiteľa v Malom Kiare,

min. financí na dotaz posl. Roudnického a druhů o zadržování peněz při výměně za cizí peníze na Vitorazsku,

min. nár. obrany na dotaz posl. Tausika o provokativním jednání velitele 11. divise generála Radoly Gajdy (Rudolfa Hajdla),

ministra s plnou mocí pro správu Slovenska na dotaz posl. Špatného o odsouzení Václava Němce pro přestupek podle §u 10 zák. čl. z roku 1898, čís. 766 slúžným okresního úřadu v Píšťanech, 

min. železnic na dotaz posl. Pika o stranickém postupu při jmenování u státních drah v Plzni,

min. nár. obrany na dotaz posl. dr. Patejdla o oficielní účasti posádky košické při církevních slavnostech,

zást. min. školství a nár. osvěty a min. spravedlnosti na dotaz posl. dr. Lukavského. Kamelského a druhů o poměrech v místním školním výboru ve Valčicích,

min. vnitra na dotaz posl. Bezděka a druhů o existenci a činnosti zednářských loží v Praze,

zást. min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Sladkého o neudržitelných poměrech na českých měšťanských školách v Jaktaři u Opavy,

min. s plnou mocí pro správu Slovenska na dotaz posl. H. Bergmanna a spol. o násilnostech na českém státním zaměstnanectvu na Slovensku,

min. železnic na dotaz posl. H. Bergmanna a spol. o pensionování Jana Semoráda, vrch. oficiála státních drah v Táboře.

Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

4925. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4900), kterým se prodlužuje platnost zákona ze dne 16. března 1920, č. 165 Sb. z. a n., jímž byla vláda zmocněna zřizovati státní policejní úřady.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány některé vládní návrhy, dále usnesení senátní, odpovědi atd. Žádám jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

4907. Vládní návrh zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 8. června 1923, č. 123 Sb. z. a n., kterým se mění některá ustanovení zákonů o soudní příslušnosti, o soudním řízení v občanských věcech, o exekučním řízení, o pozůstalostním řízení a o poručenských věcech.

4920. Vládní návrh zákona o zřizování a rozšiřování pivovarských podniků v obcích sousedících s městem Plzní.

4921. Vládní návrh zákona o kožních aukcích.

4922. Vládní návrh zákona o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců.

4923. Vládní návrh zákona, kterým se doplňuje a částečně mění zákon ze dne 17. února 1922, č. 68 Sb. z. a n., o úpravě užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu.

4918. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1891 a 1994), jímž se hornické vyhledávání a těžení živic (bitumen) podřizuje obecnému zákonu hornímu.

4902. Odpovědi:

I. min. vnitra na interp. posl. dr. Budaye a spol. v záležitosti zákazu sbírati podpisy za katolické církevní školy v Podkarpatské Rusi (tisk 4677/IX),

II. vlády na interp. posl. Housera, Warmbrunna a soudr. o zákonné úpravě dovolené učňům a mladistvým dělníkům (tisk 4616),

III. min. nár. obrany na interp. posl. Hakena a soudr. o úhradě cestovních a jiných nákladů čs. státních občanů v cizině při odvodních přehlídkách branců (tisk 4677/V),

IV. min. financí na interp. posl. Tauba, Pohla, Hackenberga, Dietla a druhů o poměru Živnostenské banky ke státní finanční správě (tisk 4525/XI),

V. min. financí na interp. posl. Kostky, dr. Kafky a druhů o úvěrové politice Bankovního úřadu (tisk 4748/VII),

VI. min. financí na interp. posl. dr. Medingera a druhů, aby se držitelům titrů předválečných dluhů dostalo odškodnění za opožděné vyplácení úroků (tisk 4636/XIV),

VII. min. financí na interp. posl. dr. Medingera a druhů o převzetí zajištěných předválečných dluhů Československou republikou (tisk 4636/XV),

VIII. min. vnitra na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů o bezpečnostních opatřeních při zájezdu pěvců P. U. Z. "Barden" do Boru u České Lípy dne 5. a 6. dubna 1924 (tisk 4596/IX),

IX. vlády na interp. posl. Marka a soudr. ve věci výpomoci postiženým živelními pohromami (tisk 4617/V),

X. min. vnitra na interp. posl. dr. Schollicha a druhů, že novojičínská okr. politická správa nařídila, aby byly odstraněny obrazy z vnitřka školní budovy v Suchdole (tisk 4592/I),

XI. předsedy vlády a min. financí na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů o úmluvách následnických států o likvidaci Rakousko-uherské banky (tisk 4592/X),

XII. min. soc. péče na interp. posl. Wenzela a soudr., týkající se zrušení nařízení vlády republiky Československé ze dne 18. listopadu 1919, kterým se zachovává v platnosti nařízení ministerstva vnitra ze dne 6. července 1914, č. 143 ř. z., o zařadění podniků podrobených úrazovému pojištění do nebezpečenských tříd (tisk 4748/XVI),

XIII. min. vintra na interp. posl. Windirsche a druhů, že novopacká okr. politická správa nedbá ustanovení jazykového zákona ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n. (tisk 4636/IX),

XIV. min. zemědělství na interp. posl. inž. Kaliny a druhů o rozdělení 12,000.000 Kč okresům postiženým živelními pohromami (tisk 4317/I),

XV. min. spravedlnosti a vnitra na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o zabavení sbírky básní "Zu neuen Sternen" (tisk 4781/VII),

XVI. min. vnitra na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů o zabavení č. 143 časopisu "Trautenauer Tagblatt" ze dne 27. června 1924 (tisk 4793/II).

Těsnopisecká zpráva o 294. schůzi posl. sněmovny.

Zápis o 290. schůzi posl. sněmovny.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně výboru iniciativnímu přikázán návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

4917. Návrh posl. dr. Brunara, Matznera, dr. E. Feyerfeila a druhů na změnu zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n., o dani z obratu a dani přepychové.

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Přípis zem. soudu v Opavě ze dne 27. října 1924, č. Vr VIII 601/23-6, kterým se zastavuje trestní řízení proti posl. dr. Schollichovi pro přečin podle §u 305 tr. z., případně podle §u 16, odst. 1 zák. na ochranu republiky (schůze 28. ledna 1923 v Opavě) (pres. sdělení 215. schůze, č. 348 im. zpráva 4745).

Žádosti:

okr. soudu v Ružomberku ze dne 11. srpna 1924, č. T 86/9-1924, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 30. října 1924, č. 13.349/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Skotka pro přestupek podle § 27 zák. čl. XIV z r. 1914 (č. 529 im.),

okr. úřadu v Turč. Sv. Martině ze dne 31. října 1924, č. Pr 1770/1924, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Daruly pro přestupek spáchaný uspořádáním lidového shromáždění bez povolení dne 14. srpna 1924 ve Vrútkách (č. 530 im.),

soudní stolice v Užhorodě ze dne 24. října 1924, č. Vr 518/24-24, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 30. října 1924, č. 14.510/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin utrhání a urážky na cti podle § 1, § 2, § 3, odst. II, bod 2 a 4, odst. II a § 6 zák. čl. XLI z r. 1914 ca Cyril Jaska (č. 531 im.),

kraj. co trest. soudu v Mostě ze dne 5. listopadu 1924, č. Tk 1424/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Kreibicha pro přečin podle § 15, č. 3 zák. ze dne 19. března 1923 č. 50 Sb. z. a n., jehož se dopustil řečí na táboru lidu dne 27. července 1924 v Liberci (č. 532 im.),

hlav. služnovského úřadu v Nižních Vereckách ze dne 31. října 1924, č. 22.566, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Tausika pro nedovolené rozšiřování letáků (č. 533 im.),

kraj. soudu v Jičíně ze dne 7. listopadu 1924, č. Tk XII 1103/24-2, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Knirsche pro zločin podle § 15, č. 3 (§ 1, 2) zákona na ochranu republiky, spáchaný řečí pronesenou dne 28. září 1924 v Trutnově (č. 534 im.).

Předseda: Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 3. listopadu 1924, č. j. 23.173/1924. vládní nařízení ze dne 27. října 1924 o nejvyšších cenách piva.

Přikázal jsem je výboru zásobovacímu a výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu.

Zápisy o 295. a 296. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle § 73 jedn. řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.

Posl. Pittinger žádá, aby z rodinných důvodů udělena mu byla dovolená do 20. t. m.

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí, aby posl. Pittingerovi byla žádaná dovolená udělena, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolená jest udělena.

Přejdeme k pořadu schůze, jehož prvním odstavcem jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 4906) o dalším dočasném zkrácení přípravné služby soudcovské (tisk 4912).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan posl. dr. Matoušek, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění!

Předmětem mého referátu jest zákon ze dne 8. února 1922, č. 57 Sb. z. a n., který má býti prodloužen do 31. prosince 1927. Tímto zákonem byla vláda zmocněna, aby pro celý obvod republiky Československé nebo pro obvod některého sborového soudu II. stolice zkrátila přípravnou službu předepsanou pro kandidáty soudcovské na dva roky. Kandidátům, kteří se podrobí soudcovské zkoušce ve lhůtě jednoho roku, po ukončení přípravné služby takto zkrácené, může býti pravovědecká práce domácí prominuta.

Důvodem k vydání tohoto zákona, jehož platnost omezena jest do 23. února 1925, byl nedostatek soudcovského dorostu, jakož i soudců.

Důvod ten dosud nepominul, naopak, jak statisticky dovozuje důvodová zpráva vládního návrhu, poměry se ještě zhoršily. Tak bylo v obvodu vrchního zemského soudu v Praze z 387 systemisovaných míst soudcovských čekatelů dne 1. ledna 1922 obsazeno 333 čekateli, dne 1. ledna 1923 314, dne 1. ledna 1924 213 a dne 1. září 1924 již jen 158 čekateli, v obvodu vrchního zemského soudu v Brně na systemisovaných 177 místech bylo dne 1. ledna 1922 79, dne 1. ledna 1923 75, dne 1. ledna 1924 61 a dne 1. září 1924 66 soudcovských čekatelů.

V obvodu soudní tabule v Bratislavě (systemisováno 122 míst) působilo 1. ledna 1922 20, 1. ledna 1923 16, 1. ledna 1924 10 a 1. září 1924 15 a v obvodě soudní tabule v Košicích (systemisováno 72 míst) dne 1. ledna 1922 22, 1. ledna 1923 18, 1. ledna 1924 17 a 1. září 1924 toliko 13 čekatelů. Z těchto číslic jest vidno, že počet osob, které se ucházejí o místa v soudcovské službě, klesá.

Poměry jsou dnes takové, že justiční správa, vypisující místa i vyšších soudních úředníků aneb u návladnictví, nedostane vůbec žádné žádosti. Tak se stalo při konkursu na místo státního návladního v Chrudimi, že tam vůbec žádná žádost nedošla.

K tomu přistupuje také okolnost, že nezbytná potřeba soudcovských sil pro Slovensko a Podkarpatskou Rus dosud není kryta.

K tomu cíli navrhuje vláda zákon, jímž se prodlužuje platnost citovaného zákona do 21. prosince 1927. Ústavně-právní výbor projevil přesvědčení, že by k rozmnožení soudcovských sil bylo třeba užít také jiných prostředků, jmenovitě snesitelně upravit poměry soudcovských úředníků, ale neuzavírá se také tomu, že zkrácení přípravné služby soudcovské je jedním z prostředků, jak potřebný počet soudcovských sil by mohl býti rozmnožen. Z těchto důvodů ústavně-právní výbor rozhodl se doporučiti poslanecké sněmovně návrh tak, jak jej vláda předkládá.

Já jako zvolený referent výboru ústavněprávního doporučuji slavné sněmovně návrh ku přijetí. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu.

Ke slovu jsou přihlášeni na straně "proti" dosud páni posl. inž. Jung a Böhr.

Než udělím slovo zapsanému řečníku, navrhuji podle usnesení presidiálního řečnickou lhůtu 15minutovou.

Je snad proti tomu námitka? (Nebyla.)

Není jí. Návrh můj je přijat.

Dávám slovo prvému řečníku, jímž je pan posl. inž. Jung.

Posl. inž. Jung (německy): Dámy a pánové! Vzhledem ke krátké řečnické lhůtě, která mi byla povolena, dovolím si promluviti najednou k oběma předmětům denního pořadu, poněvadž jsem se k oběma přihlásil o slovo. Jednání to točí se kolem dvou zdánlivě nevinných, ve skutečnosti však velmi významných a dalekosáhlých vládních návrhů. Příčinou obou jest citelný nedostatek soudců, první návrh jej chce odstraniti. Aby byl odstraněn nedostatek soudců, k tomu by bylo zapotřebí podle mého mínění nejen lepšího hmotného postavení soudcovského stavu, nýbrž především, aby byla zajištěna opravdu jeho nezávislost. A právě tomu odporuje druhý návrh, který ve skutečnosti porušuje soudcovskou nezávislost a odstraňuje nepřesaditelnost a nesesaditelnost soudců. Musí nám býti jasno, že tato změna ustanovení ústavy, kterou druhý návrh skutečně zavádí, musí míti nedozírné následky. Návrh nemá právě tak příliš za účel nově upraviti soudnictví, vládě má býti spíše poskytnuta možnost, aby s úspěchem uplatnila své národnostní snahy při obsazování soudců a mimo to má jí býti dán prostředek, aby uvědomělým německým soudcům dala pocítiti tvrdou ruku státu. Vždyť už dnes bohužel němečtí soudcové rozhodují z bázně mnohdy přísněji, než by bylo podle našeho mínění nutno. Při této příležitosti mohl bych poukázati na jednoho německého soudce v Opavě. Stane-li se návrh zákonem, bude to míti nepochybně účinky nejen pro německé soudce, nýbrž pro celý německý národ, poněvadž po zrušení nesesaditelnosti a nepřesaditelnosti soudců soudy budou moci býti sestavovány zcela podle libovůle vlády. V této souvislosti musíme míti na mysli nedostatečné obsazení soudů, o němž bylo s českého národnostního stanoviska již často hovořeno. Stále a stále se poukazuje na to, že v t. zv. smíšeném jazykovém území je příliš málo českých soudců a že jsou to právě soudy jako v Karlových Varech, Mar. Lázních, Teplicích aj. v německém jazykovém území, které nemají vůbec nebo jen málo českých soudců, zejména ve vedoucích místech.

Dojde jistě i k tomu, že německé soudy budou rušeny a tím německému obyvatelstvu způsobena veliká škoda. Bude-li první a zejména druhý návrh přijat, a o tom nelze vzhledem k bezvadně pracujícímu koaličnímu aparátu na zdvihání rukou bohužel pochybovati, způsobí se tím to, čeho se stále a stále obáváme, že totiž soudnictví v této zemi klesne úplně na - děvku systému - na mizině je už tak jako tak. Pro toto tvrzení lze uvésti sta, ne-li tisíce příkladů. Podle mého mínění měli bychom zde stále přednášeti aspoň nejkřiklavější případy soudních rozsudků, byť jen třebas z toho důvodu, abychom obyvatelstvu jasně ukázali, jak se to má s nalézáním práva, jehož nestrannost a nezávislost hájiti mělo by býti pýchou řádného státu. Tak zvaná demokracie - lépe řečeno švindl, jaký provozují s tímto pojmem k moci se dostavší političtí váleční zbohatlíci a zákeřní rytíři nejhoršího druhu - zkorumpovala od převratu důkladně i soudnictví. Dokonce i v Německu, které se pokládalo dříve za právní stát prvního řádu, jest pozorovati v tomto směru značně velký krok zpět. Poukazuji jen na případ Hitlerův. Také v Rakousku případ Castiglioniho dokazuje, že to se soudnictvím nestojí zrovna nejlépe. U nás, pokud se týče německého obyvatelstva, nelze už vůbec mluviti o spořádaném, nestranném soudnictví. Zvláště Nejvyšší soud rozhoduje v případech, týkajících se Němců, naprosto stranicky, a jeho rozhodnutí bývají přímo dětinská a za vlasy přitažená. Dokonce i Nejvyšší správní soud, jehož rozhodnutí v prvních letech mívala ještě nádech nestrannosti, začíná býti zvolna zachvacován nákazou všeobecné korupční soustavy.

Na několika spisech, které nejsou snad zvlášť vybrány, poměry osvětlím. Případy týkají se zemského soudu v Opavě a Nejvyššího soudu v Brně, dále opavského státního zastupitelství a v jednom případě krajského soudu v Mostě. Dokazují, jak pod pláštíkem spravedlnosti a zákonnosti a při zneužití zákona každé nevítané hnutí jest násilím potlačováno a za použití zákonů, jichž na to zřejmě nelze použíti, trestáno. Pokud se týče především omezování volného projevu mínění, byl zde před vydáním zákona na ochranu republiky, tak jako již ve starém Rakousku mimo §§ 300 a 302 § 305 tr. z., aby každému nepohodlnému výroku v nějaké řeči byl dán význam, podle něhož bylo možno vtěsnati jej pod toto zákonné ustanovení. Avšak kdežto ve starém Rakousku žaloby přestávaly vždycky jen na několika vzácných případech, v tomto demokratickém svobodném státě se to přímo hemží žalobami podle dřívějšího § 305 tr. z. a od té doby, co je vydán zákon a ochranu republiky, podle § 16 tohoto zákona. Tyto žaloby staly se přímo denním chlebem trestních soudů.

Ze slovného znění § 305 tr. z. vyplývá, že zákon má zde na mysli veřejné rozšiřování svrchovaně nebezpečných snah, jež chtějí podrýti a zvrátiti základy t. zv. občanského řádu. Běží o propagaci nebezpečných nauk a o všeobecné výzvy, aby se podle jejich zásad jednalo - na příklad pobít všechny židy a podobně - avšak nikoli o výzvu nebo podnět k určitému činu. Avšak podle praxe státních zastupitelstev - zcela proti úmyslu tohoto zákona - podávají se zpravidla žaloby i tehdy, když běží o výzvy ke konkrétnímu konání, zejména v případech, kdy toto jednání není vůbec trestné. Z toho již vyplývá, že běžívá většinou o nepatrné věci, které se vůbec nehodí do rámce oné nebezpečné propagandy, která má býti potlačována.

Dovolím si uvésti zde stručně několik takových rozsudků a rozhodnutí. Dva z nich týkají se školní stávky, která vypukla r. 1920. Nebudu jmenovati jmen, abych snad nazavdal podnět k nějakým novým pronásledováním. První případ týká se jakéhosi Jana D. na Hlučínsku, jenž byl žalován, že zasáhl do školní stávky v r. 1920 tím, že vybídl kteréhosi žáka, který chtěl jíti do školy, aby do školy nechodil, že je stávka. Nuže, v tom spatřoval soud jednání, které spadá pod § 305 tr. z. a odůvodňuje to takto: "Poměry na Hlučínsku počaly se konsolidovati a děti počínaly již skutečně choditi do škol, v nichž se jim mělo dostávati vyučování v mateřštině. Stávka na Hlučínsku měla za účel tuto konsolidaci zmařiti tím, že snahy, aby děti požívaly vyučování ve své mateřštině, byly ztíženy, ba dokonce úplně zmařeny. Je sice pravda, že vybízel určitého žáka, aby nechodil do školy, avšak ve výzvě žáka - byl to, připomínám, jeden jediný chlapec - aby nechodil do školy, poněvadž je stávka - jest obsaženo nejen individuální svádění chlapce, nýbrž i vybízení ke stávce, tedy k onomu individuelně neohraničenému kolektivnímu jednání proti zákonům. Neboť jest samozřejmé, že chlapec, jehož rodiče poslali jej, jak bylo jejich povinností, do školy, potkával se na zpáteční cestě s jinými žáky, že vypravoval o své příhodě také rodičům, a tak přispěl k rozšíření stávky. Z předchozí úvahy tudíž plyne, že výzva obžalovaného k žáku, jehož neznal, byla způsobilá rozdmýchati stávku a že obžalovaný měl tento úmysl." Tak byl rozsudek odůvodněn a následovalo odsouzení. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.) Nejvyšší soud podanou zmateční stížnost zamítl a odsoudil stěžovatele k náhradě útrat. Trest zvýšen nebyl. Nejvyšší soud prohlásil, že prý naříkaný rozsudek je proto správný, poněvadž poměry na Hlučínsku začaly se opravdu konsolidovati a děti začaly opravdu choditi do škol, v nichž se jim mělo dostávati vyučování v jejich mateřštině atd., jak bylo uvedeno již v rozsudku opavského zemského soudu, že tím tato konsolidace byla mařena, že snahy, poskytnouti dětem vyučování v jejich mateřštině, jednáním obžalovaného byly ztíženy, ba dokonce mařeny a že úmysl stěžovatelův a jeho činnost nesměřovala nikterak jen k provedení, po případě rozšíření stávky z 8. října 1920, nýbrž že směřovala ještě dále, totiž aby "právní názory obyvatelů na jejich povinnosti vůči zákonným předpisům týkajícím se vyučování dětí v jejich mateřštině byly vůbec uvedeny ve zmatek. Činnost stěžovatelova byla tudíž vedena úmyslem, který směřoval nejen k určitým, konkretním protizákonným jednáním, nýbrž tato činnost jest spíše všeobecným abstraktním podnětem k takovému jednání." Jedním slovem i zde jest odůvodnění přímo za vlasy přitaženo. (Posl. dr. Luschka [německy]: Co myslíte, co stojí tento rozpočet pro Hlučínsko?) Myslím, že zde bude důkladně sáhnuto do kapsy. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP


(Posl. Knirsch: Nicht zu vergessen, daß das ja überhaupt meist Čechen waren!) Ja, ich habe schon darauf verwiesen, daß Ihr Generalauditor Kunz, bekanntlich der Leiter des Heeresdivisionsgerichtes war und daß er viele Leute verurteilt hat. Den haben Sie aber gnädig aufgenommen und uns machen Sie den Vorwurf, wenn diese Herren so justifiziert haben, denn "judiziert" kann man nicht sagen. Es ist ganz zweifellos, daß Sie auf diese Art die Grundlage einner geordneten Rechtspflege vollständig untergraben. Es ist weiter zweifellos, daß sich das jetzt und vielleicht auch in der nachfolgenden Zeit vor allem anderen gegen uns Deutsche auswirkt. Aber bedauern werden schließlich nur Sie das, wir nicht. (Potlesk na levici.)