Úterý 1. března 1921

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány odpovědi.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 1548. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci posl. dr. Hahna, Čermaka a druhů o nakládání s nováčky, nastoupivšími vojenskou službu.

Tisk 1549. Odpověď ministra národní obrany, školství a vnitra na interpelaci posl. Jokla, Heegera, dr. Haase a soudr. o násilí v okrese Hlučínském.

Tisk 1550. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci posl. Jokla, Kaufmanna, Heegera a soudr. o nakládání s nastoupivšími branci.

Tisk 1562. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci posl. Mayera, Fischera a druhů o nedostatečné péči při nastoupení nováčků.

Tisk 1563. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci posl. dr. Raddy a druhů o jednání s nováčky u 3. jízdeckého pluku v Nových Zámcích.

Tisk 1567. Odpověď předsedy vlády na interpelaci posl. dr. Kramáře a druhů stran zásilky zbraní D. T. J. v Německém Brodě.

Tisk 1580. Odpověď ministra vnitra na interpelaci posl. dr. Medingera a druhů o opčním právu na československé státní občanství.

Tisk 1581. Odpověď ministra školství a národní osvěty na interpelaci posl. Wenzela, Simma a soudr. o nestejnoměrném zprošťování školní služby učitelů a učitelek při jejich dávání na odpočinek.

Tisk 1582. Odpověď vlády na interpelaci posl. dr. E. Feyerfeila a soudr., že jihočeské státní úřady nedodržují zákonných jazykových předpisů.

Tisk 1583. Odpověď ministra vnitra a národní obrany na interpelaci posl. dr. Lodgmana, Křepka, Böhra, dr. Kafky a soudr. o nanejvýš ohroženém stavu mest Děčína a Podmokel.

Tisk 1613. Odpověď ministra železnic na interpelaci posl. dr. Uhlíře a spol. o železničních poměrech na českém severovýchodě.

Tisk 1614. Odpověď ministra školství na interpelaci posl. Špatného a soudr. v záležitosti zrušení večerního a nedělního vyučování na pokračovacích školách průmyslových.

Tisk 1615. Odpověď ministra národní obrany na interpelaci posl. Tausika a soudr. o nepřijímání válečných invalidů s četnou rodinou do služeb vojenské správy.

Tisk 1616. Odpověď správce ministerstva pro zásobování lidu na interpelaci posl. Šamalíka, F. Navrátila a soudr. o provádění systematického výkupu obilí na Moravě bez předchozího snížení kontingentu.

Tisk 1617. Odpověď správce ministerstva financí na interpelaci posl. Sajdla, Langra a soudr. o ocenění akcií "Spolku moravských cukrovarů" k dávce z majetku a z přírůstku na majetku.

Tisk 1618. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci posl. Hudce, Modráčka, Stejskala a soudr. o teroru proti svědkovi v Muňově procesu.

Tisk 1623. Odpověď správce ministerstva pro zásobování lidu na interpelaci posl. dr. Holitschera, Hillebranda, Palme a soudr. o neslýchaných řetězových obchodech obilím.

Tisk 1624. Odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci posl. dr. Kafky, Kostky a druhů o jazykové praksi u vrchního zemského soudu v Praze.

Tisk 1629. Odpověď ministra vnitra, financí a spravedlnosti na interpelaci posl. Langra, Sladkého, Drobného a druhů v záležitosti provedení likvidace cizozemských pojišťoven.

Tisk 1630. Odpověď ministra průmyslu, obchodu a živnosti na interpelaci posl. Petrovického, Dubického a druhů o hospodářství sladové komise.

Tisk 1631. Odpověď předsedy vlády na interpelaci posl. Vrabce a spol. o hromadném stěhování Slováků do Ameriky.

Tisk 1632. Odpověď ministra spravedlnosti, vnitra a národní obrany na interpelaci posl. Kučery a soudr. v záležitosti prosincových nepokojů s požadavkem, aby se zatčenými bylo zacházeno jako s politickými vězni.

Tisk 1643. Odpověď ministra vnitra na interpelaci posl. dr. Raddy, Pittingera a soudr. o jednání vládního komisaře v obci Miroslavě.

Tisk 1644. Odpověď ministra pošt a telegrafů na interpelaci posl. dr. Schollicha, dr. Luschky a druhů o skandálních poměrech u ředitelství pošt a telegrafů v Opavě.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem návrhy rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 1537. Návrh posl. Wenzela, Böhra a druhů na změnu zákona o povinném očkování proti neštovicím z 15. července 1919, č. 412 Sb. z. a n., pokud se týče ze dne 23. září 1919.

Tisk 1559. Návrh posl. Roschera, Hausmanna, Pohla, Kaufmanna, Hirsche, Uhla a soudr. na vydání zákona o pojištění proti nezaměstnanosti.

Tisk 1560. Návrh posl. Adámka a druhů na zřízení osobní zastávky u osady Skalice, polit. obec Blížnovice na místní dráze Chrást-Hrochův Týnec.

Tisk 1561. Návrh posl. Adámka, Šamalíka, Záruby, Tomika a soudr. na vydání novely zákona z 11. listopadu 1919 o dani z obratu a převodu statků.

Tisk 1588. Návrh posl. dr. Matouška, dr. Lukavského, G. Navrátila, Špačka a druhů na úpravu zaopatřovacích požitků úředníků samosprávných, pokud odešli do výslužby před 1. dnem měsíce září 1919 a jich vdov a sirotků.

Tisk 1589. Návrh posl. dr. Lukavského, G. Navrátila a soudr. o služební pragmatice profesorů a učitelů středoškolských.

Tisk 1590. Návrh posl. dr. Matouška l spol. ohledně osnovy zákona o služební pragmatice soudcovské.

Tisk 1591. Návrh posl. Rýpara, Špačka a druhů na zřízení státní odborné školy sklářské ve Val. Meziříčí na Moravě počátkem škol. roku 1921/22.

Tisk 1592. Návrh posl. Mlčocha, Pastyříka a soudr. na zřízení úřadu pro vidování průvodních listin v Olomouci.

Tisk 1593. Návrh posl. Sladkého, Landové-Štychové a spol. na zvelebení hudební výchovy lidové.

Tisk 1594. Návrh posl. Patzela, Knirsche a druhů na změnu zákona ze dne 7. ledna 1920, č. 31 o poplatkové povinnosti.

Tisk 1595. Návrh posl. dr. Schollicha a druhů na zřízení něm. státního gymnasia v Novém Jičíně, pokud se týče přeložení zrušeného něm. státního gymnasia v Hranicích do Nového Jičína.

Tisk 1596. Návrh posl. dr. Srdínka a soudr. na převzetí profesorského sboru střední hospodářské školy v Hořicích do služby státní.

Tisk 1603. Návrh posl. Pechmanové, Zeminové, Landové-Štychové, Buřívala a spol., aby horní město Příbram bylo zařaděno do vyšší třídy činnostních přídavků pro státní úředníky a zřízence.

Tisk 1604. Návrh posl. Trnobranského, dr. Uhlíře, Zeminové, Hrizbyla, Pechmanové, Špatného a spol. na uvolnění nákupu bavlněné příze a bavlny za hranicemi a urychlenou likvidaci nákupního družstva čsl. přádelen bavlny.

Tisk 1605. Návrh posl. Sonntága, Berana a soudruhů na postátnění střední hospodářské zelinářsko-semenářské školy v Čáslavi a rybářské školy ve Vodňanech.

Předseda: Přikazuji výboru zemědělskému vládní návrh zákona o zabezpečení výživy a zemědělské výroby (tisk 1547), současně přikázaný též výboru zásobovacímu.

Výborům přikazuji tato nařízení: Žádám o jich sdělení!

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Výboru zásobovacímu:

Nařízení vlády republiky Československé ze dne 9. února 1921, jímž zrušuje se zákaz používání cukru k živnostenské výrobě některých druhů zboží.

Nařízení vlády ze dne 27. ledna 1921 o uvolnění obchodu luštěninami, prosem, pohankou a konopným semenem, jakož i výrobky z těchto plodin.

Nařízení vlády ze dne 18. února 1921, kterým se zrušují nejvyšší ceny droždí stanovené nařízením ze dne 1. července 1920, č. 419 Sb. z. a n.

Výboru zásobovacímu a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností:

Nařízení vlády ze dne 11. února 1921 o nejvyšších cenách piva.

Výboru zemědělskému:

Nařízení vlády ze dne 9. února 1921, jímž se stanoví přejímací ceny strojených hnojiv, obhospodařovaných komisí pro strojená hnojiva.

Výboru právnímu:

Nařízení vlády ze dne 18. února 1921 o prodloužení promlčecí lhůty pro některé pohledávky.

Výboru brannému:

Nařízení vlády ze dne 18. února 1921, kterým se vyhlašuje zánik závazku k válečným úkonům a činí přechodná opatření.

Předseda: Předsednictvo ministerské rady zaslalo sem přípisem čís. 6193/21 m. r. vyjádření Úřadu pro zahraniční obchod k resoluci přijaté k návrhu posl. dr. Rašína v 31. schůzi poslanecké sněmovny dne 4. prosince 1920 a týkající se použití event. přebytků nad rozpočtový obnos Úřadu pro zahraniční obchod.

Postupuji toto vyjádření výboru rozpočtovému.

Ve věcech imunitních došly tyto spisy: Žádám o jich sdělení.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Krajský soud v Uherském Hradišti, odděl. XI., zadá přípisem čís. Ns 697/20-1 ze dne 21. února 1921 o souhlas k stíhání posl. Koutného pro zločin podle § 58 lit. b) c) trest. zákona.

Okresní soud v Napajedlích, odděl. III. žádá přípisem čís. Z 305/20 ze dne 12. února 1921 o souhlas k trestnímu stíhání posl. Mikulíčka pro zločin podle §§ 5, 83 trest. zák. a 5, 171, 173, 174 II a, 175 II a trest. zák.

Předseda: Přikazuji je výboru imunitnímu.

Před projednáním denního pořadu slovo k vládnímu prohlášení vyžádal si pan ministerský předseda. Uděluji mu je. (Výkřiky soc. dem. levice.) Prosím o klid.

Min. předseda Černý: Slavná sněmovno! Presidium slavné sněmovny sdělilo se mnou, že presidiu odevzdány byly dvě interpelace, zabývající se politováníhodnými událostmi v Krompaších.

Považuji za svou povinnost sděliti slavné sněmovně o těchto událostech na základě zpráv ministerstva pro správu Slovenska již dnes toto:

Město Krompachy leží na dráze Košicko-Bohumínské a má 6378 obyvatel, z toho 45 procent národnosti československé. Hlavním průmyslovým podnikem jsou železárny Rima-Muráňské společnosti, jež zaměstnávají asi 2 tisíce dělníků.

Dne 21. února 1921 kol 9 hod. dopolední shromáždilo se asi 100 žen u zásobovacího ústavu železáren v Krompaších a protestovaly proti tomu, že má býti malá část aprovisačního přídělu vydána v mouce a krupici kukuřičné, podněcujíce jiné ženy, které již s touto moukou z konsumu se vracely, aby jí nepřijímaly. Podle vyšetření byla akce tato předcházejícího dne na tajné důvěrnické schůzi umluvena. Za chvíli odešly ženy před budovu ústřední kanceláře, aby tam dodaly svému protestu důrazu. Aby zamezeno bylo násilnému vniknutí do budovy, byl hlavní vchod obsazen četnictvem v síle 6 mužů. Před budovou dělnice Žáková maďarsky promluvila k ženám. Když vrchní četnický strážmistr Kroupa, velitel stanice Krompachy-železárny, chtěl řečnici sděliti informaci, kterou právě si vyžádal telefonicky od županského úřadu, že totiž malá část úředního aprovisačního přídělu má se sice vydávati ve výrobcích kukuřičných, že však každý má možnost opatřiti si na místo mouky a krupice kukuřičné mouku americkou za cenu poněkud vyšší, odbyla ho nepřátelskými poznámkami.

Četnický oddíl, střehoucí hlavní vchod do budovy ústřední kanceláře, stal se po řeči oné dělnice předmětem různých slovních urážek, bylo spíláno četníkům "českých somárů, psů, kteří vyžírají" atd. Jednotlivé ženy začaly docela dorážeti na četníky a do nich strkati. Zástup demonstrujících žen byl brzy rozmnožen na rychlo povolanými dělníky ze železáren, z nichž někteří přicházeli ozbrojeni různými předměty jako lopatami, kladivy, sekerkami, železnými tyčemi a pod.

Výzva četnictva, aby se zástup rozešel, zůstala bez výsledku, ba naopak prostora před budovou ústřední kanceláře plnila se výtržníky stále hustěji, takže četnictvo tísněno jsouc ze všech stran a nechtíc použíti zbraně leč v případě nejkrajnějším, musilo ustoupiti tlaku a vejíti do budovy, jejíž hlavní vrata za sebou uzavřelo. Dvéře však byly dělnictvem násilím vyvráceny a na četnictvo v průjezdě házeno kameny a kusy železa. Četníci ustoupili za druhé skleněné létací dveře do hlavní chodby, ale i tam za nimi útočnici vnikli, házejíce různými předměty po nich. Skla ve dveřích byla útočníky rozbita, při čemž byl jeden z četníků střepinami lehce zraněn. Současně vniklo dělnictvo do budovy ostatními dvěma vchody. Výtržníků uvnitř i vně budovy bylo asi tisíc. Četnictvo bylo tak ve vnitř se tří stran napadeno, proklestilo si však cestu ven jedním z obou postranních vchodů a dostalo se na volné prostranství před budovou: tam se stalo terčem útoků, které proti němu dělnictvo ta m shromážděné podniklo, házejíc na ně kamení, kusy železa atd. Velitel oddílu a 1 četník byli házenými kameny poraněni. Velitel nařídil proto četnictvu, aby se zbraní "na střeh" proti výtržníkům postoupilo, byl však v tom okamžiku udeřen do hlavy tak prudce, že mu bylo způsobeno těžké poranění. (Slyšte! - Hluk. Předseda zvoní. - Výkřiky poslanců soc. dem. levice.)

Pánové, myslím, že velmi mnoho bude záležeti na tom, abyste se sami dověděli pravdu! (Výborně! - Hluk.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Min. předseda Černý (pokračuje): Když viděl, že útočník napřahuje lopatu k druhé ráně proti jeho hlavě, vystřelil v nutné sebeobraně proti němu ze svého služebního revolveru a dal rozkaz k palbě i ostatnímu četnictvu. (Hluk.) Útočník Pavel Bátor se skácel zasažen střelou z revolveru velitele četnictva k zemi. Ostatní četníci dle rozkazu vystřelili také, celkem 14 ran. Při výstřelu spadla všem četníkům s pušek bodla. Dvě z nich sebral jeden z demonstrantů, jménem Josef Král a jal se jimi útočiti proti jednomu četníkovi. Napadený vystřelil v sebeobraně proti útočníku a zasáhl jej, takže klesl. Třetím bodlem rozehnal se jeden z demonstrantů jménem Stanislav Gotko proti již těžce zraněnému veliteli oddílu. Byl však zasažen střelou, kterou vystřelil jeden četník nemoha jinak přispěti na pomoc svému veliteli na životě ohroženému. Na velitele bylo útočeno stále prudčeji, takže vida nezbytí, znovu použil střelné zbraně proti dvěma mužům kladivem a železnou tyčí ozbrojeným, kteří na něho dotírali; oba byli zraněni. Jiný útočník snažil se veliteli vyrvati revolver, i ten byl ranou z jeho revolveru poraněn.

Po výstřelech se celý zástup rozprchl. V tu dobu šlo kolem tovární budovy vojsko I. roty 37. čs. pěšího pluku v počtu 30 mužů pod velením nadporučíka ze cvičení. Na požádání velitele četnického oddílu utvořili vojíni kordon na prostranství před budovou. Současně dostavila se četnická posila v počtu 5 mužů, které bylo hned účelně použito.

Hned na to počalo se shromažďovati dělnictvo znovu před budovou ústřední kanceláře a současně zazněla tovární píšťala, dávajíc znamení na poplach. Dělnictvo začalo znovu dotírati na četnictvo a vojsko. Ze zástupu ozývaly se výkřiky, že velitel četnictva musí býti zabit. Toho však už na místě nebylo, neboť byl hned po příchodu vojska a četnictva vzhledem ke svému těžkému poranění odveden do tovární nemocnice a lékařsky ošetřen.

Nadporučík vojenského oddílu odešel do budovy ředitelství, odkudž se po malé chvíli vrátil a shromážděnému zástupu prohlásil, že ředitel továrny Králík projevil přání, aby vzhledem k tomu, že důvěrníci dělnictva zaručují zachování pořádku a klidu, četnictvo a vojsko se vzdálilo, že si záležitost s dělnictvem vyjedná ředitel sám. Vojsko se skutečně vzdálilo. Poněvadž pak dělnictvo na nádvoří shromážděné jalo se ubírati směrem k četnické stanici Krompachy-železárna, domníval se zástupce zraněného velitele četnictva, nevěda, že velitel jest v nemocnici, že dav táhne na četnickou stanici, aby tam dílo pomsty na veliteli dokonal a dal proto rozkaz četnictvu, aby se odebralo k četnické stanici. Na cestě setkal se četnický oddíl s hlavním slúžným Vojtěchem Lukacsem, správcem politické expositury v Krompaších-železárnách, který spěchal na místo činu v železárnách; byv informován o událostech, prohlásil, že shlédne vše osobně, odmítnuv ochranu vlastní osoby četnictvem nebo vojskem.

Po odchodu četnictva a vojska shromáždil se před budovou nový zástup dělnictva. Dělníci vnikli do kanceláří, ztýrali ředitele Králíka, načež vtrhli do kanceláře vrchního inženýra Podharského a na místě ho ubili. (Ohromná vřava. Předseda zvoní.) Pánové, já podotýkám: pravda je pro nás pro všechny i pro vás (obrácen k soc.-demokratům levice), ale je to pravda! (Hluk. Předseda zvoní.)

V tom přišel hlavní slúžný na nádvoří mezi dělnictvo a chystal se promluviti, aby dělnictvo uklidnil. Byl však udeřen kyjem do hlavy tak, že byl nucen hledati ochrany v kancelářské budově, kamž byl davem pronásledován. V prvním patře byl dohoněn pronásledujícím jej dělnictvem a k smrti utlučen. (Slyšte! Vřava.)

Předseda: Prosím o klid. (Výkřiky posl. Merty.) Slovo má pan min. předseda a ne pan posl. Merta. (Výkřiky posl. Modráčka.) Prosím p. posl. Modráčka, aby nevyrušoval p. řečníka.

Min. předseda Černý (pokračuje): Ještě hodinu po smrti byla mu vražena železná tyč do břicha a do úst. (Ohromný hluk. Volání: Skandál! Předseda zvoní.) Na to bylo jedním z úředníků telefonicky povoláno vojsko a četnictvo, které o 11. hod. dopol. vyklidilo továrnu.

Úředníci továrny, kteří se rozprchli po okolí, byli pronásledováni; inženýr Gustav Petrovszký byl dělnictvem dopaden v blízké Kluknave, ztrýzněn a těžce zraněn. Vojenskými posilami a četnictvem z okolí byl klid ještě týž den odpoledne opět zjednán a od té doby rušen nebyl. Dělnictvo v Krompaších stávkuje.

Hned po činu bylo přikročeno k vyšetřování těchto událostí. Na základě vyšetřování bylo dosud zatčeno 64 osob. (Hlas: To dovedete!) Konáme pouze svoji povinnost.

Krvavé události v Krompaších mají nesporně pozadí politické. Mezi dělnictvem bylo pozorovati již delší dobu znepokojení a pobouření, na schůzích bylo dělnictvu vykládáno, že netřeba úřadů respektovati a opatření jejich že se poslouchati nemusejí, (Slyšte!) že jest povinností každého dělníka prováděti sabotáž a tak působiti škodu v závodech, na dělnictvo jiných politických směrů byl vykonáván nátlak, aby ze svých dosavadních organisací vystoupilo a přistoupilo k sdružení, stojícímu na podkladě 3. internacionály a pod., činěna byla usnesení protizákonná, podrývající autoritu úřadů a státu, omezující osobní svobodu, ohrožující svým vyhraněným terroristickým rázem bezpečnost výkonu zákonů a j. Několik hlavních agitátorů - vesměs to cizích státních příslušníků - (Slyšte!) kteří dělnictvo v odporu proti státu podněcovali, mělo býti z důvodu veřejného klidu a bezpečnosti vyhoštěno.

Dne 18. února 1921 provedena byla vrchním slúžným Lukacsem policejní prohlídka, při které bylo zadrženo 32 osob, vesměs cizích příslušníků, policii nehlášených a zaměstnaných v železárnách v Krompaších. Zatčení byli sice opět propuštěni, byly však zavedeny přípravy k jich vyhostění. Neprovedení vyhoštění použili propuštění k nejprudší agitaci proti právnímu řádu a autoritě zákona a státních orgánů.

Státní úřady bezpečnostní, resp. bezpečnostní orgány, jimž svěřeno bylo vyšetřování, staly se následkem provádění úředního rozkazu předmětem záští se strany dělnictva, nenávistí tak slepé, že jim bylo vyhrožováno krutou pomstou a hrozeno jim přímo zabitím. V přední řadě nepřátelství dělnictva obrátilo se proti hlavnímu slúžnému Lukacsovi a veliteli četnické stanice Krompachy-železárny. Odpor proti úřadům přenášel se pak proti firmě, resp. jejím místním representantům. Pokud výtky proti firmě jsou odůvodněny, bude zjištěno dodatečným šetřením. Události, ke kterým dne 21. února došlo, byly tedy již delší dobu připravovány.

Jeví-li se s jisté strany snaha, příčinu nespokojenosti dělnictva svésti na špatné zásobování, vysvítá chybnost tohoto předpokladu z toho, že v lednu 1921 obdrželo dělnictvo na osobu týdně 2 kg mouky, v únoru 1. a 2. týdnu 1 kg 85 dkg mouky včetně 20% kukuřičné mouky. V pondělí dne 21. mělo se rozdávati 1 kg 83 dkg mouky na osobu na týden a z toho 14% v mouce a krupici z kukuřice. Dělnictvo však požadovalo 2 kg mouky z obilí a žádnou kukuřici. Poruch aprovisačních resp. takových okolností, které by výživu obyvatelstva ohrozily, naprosto nebylo.

Že motivy násilností byly politické, patrno jest také z toho, že někteří útočníci dostavili se 21. února krátce před 12. hod. polední na služnovský úřad v městě Krompaších a s patrným úmyslem, aby vykonali násilí na služnovských úřednících. Hlavní služný Lukacs však zatím odebral se do železáren, druhý služný Jakubec byl náhodou v Kálave, úředník Jung prchl před útočníky, takže zastihli výtržníci v úřadě jen sluhu, kterého ztýrali. Sluha zachránil se konečně útěkem skočiv oknem ven.

Z výtržníků zastřeleni byli na místě 2 dělníci. Těžce zraněno bylo 12 osob, z toho jedna žena. Z těžce zraněných podlehli později svým ranám 2 muži. Lehce zraněných jest 5, z toho 2 ženy. Jedna z nich je raněna do spodní části levé nohy, druhá lehce na levé noze. Z výpočtu tohoto jest patrno, jak liché jsou zprávy, že četnictvo použilo zbraně proti dělnickým ženám, hlásícím se o řádnou aprovisaci. (Posl. Mikulíček: Takhle jedná rakouská kreatur!)

Předseda (zvoní): Volám za toto slovo pana posl. Mikulíčka k pořádku.

Min. předseda Černý (pokračuje): Jak z vylíčeného patrno, bylo použití zbraně platnými předpisy plně odůvodněno, neboť četnictvo vynasnažilo se prve mírnějšími prostředky klid zjednati a teprve po napadení, zranění a ohrožování vlastního života použilo zbraně v sebeobraně. Četnictvo vědomo jsouc vážnosti doby a svého obtížného postavení, chovalo se správně, sledujíc jedině cíl udržeti pořádek a sáhlo ke zbrani teprve, když samo jsouc na životech vážně ohroženo, nemělo jiné možnosti zabrániti násilnostem rozeštvaného davu. Výtky činěné dělnictvem firmě, budou, jak jsem již naznačil, dodatečně vyšetřeny.

Vláda vyslovuje hluboké politování nad těmito strašnými událostmi. (Výkřiky.) Vláda projevuje svou upřímnou účast nad smrtí dvou mužů, kteří u vykonávání své povinnosti utraceni byli ranami davu, jehož zášť byla až k nepříčetnosti vybičována, rovněž jako nemůže, vážíc si samozřejmě stejně života každého občana bez rozdílu tříd a povolání zamlčeti, že cítí soustrast upřímnou a srdečnou s těmi, kteří svedeni k násilnostem, padli, zneužiti byvše v zájmu pusté demagogické agitace. (Hlučný potlesk. Volání. Fuj!) Hrozná smrt vrchního služného, jenž sám bezbranný sprostředkuje mezi správou továrny a dělnictvem při jednání s důvěrníky, stal se obětí svého povolání, ukazuje opět nesmírně těžké a odpovědné postavení politického úřednictva. Stát žádá a musí žádati v zájmu klidu od politického úředníka bezvýhradné konání povinnosti a bezpodmínečné šetření zákona, práva a spravedlnosti, musí mu však se stejnou rozhodností zajistiti ochranu a právní a osobní bezpečnost. (Výborně! Hlučný potlesk. Hluk. - Předseda zvoní.)

Vláda chce a bude co nejpřísněji o to dbáti, aby v celém území Československé republiky obyvatelstvo ve svých, ústavní listinou zaručených, státoobčanských právech žádným orgánem státním ani v nejmenším nebylo obmezováno, (Výborně!) nemůže však a nebude trpěti, aby zavládlo v republice pěstní právo (Hlučný potlesk.) a věrna svému původnímu programu, zakročí v každém případě násilných skutků, které jsou namířeny proti existenci státu (Potlesk.) se vší energií proti pachatelům i těm, kdož neuvědomělého dělnictva z bezpečného krytu zneužívají k útokům proti státní bezpečnosti v zájmu skrytých i zřejmých nepřátel naší mladé republiky. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk. Odpor poslanců soc. demokratické levice.)

Předseda (zvoní): Byl mi podán posl. Mertou návrh, aby byla o prohlášení pana min. předsedy ihned zahájena rozprava. Budeme hlasovati; prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem p. posl. Merty, aby o prohlášení p. min. předsedy zahájena byla ihned debata, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina, návrh jest přijat a přikročíme k debatě.

Než k ní přikročíme, navrhuji, aby se stanovila pro debatu lhůta půlhodinová.

Jest proti tomu snad námitka? (Nebyla.)

Námitek není, návrh můj jest přijat.

K slovu jsou přihlášeni páni poslanci Svetlík, Tadlánek a Hrušovský.

Dále se přihlásil pan posl. Szentiványi. (Hlasy: Jung!) Prosím o písemné přihlašování řečníků.

Uděluji prvnímu řečníku panu posl. Svetlíkovi slovo.

Posl. Svetlík: Ctená snemovňa! Keď mi bolo uložené prehovoriť o osvedčení p. ministerského predsedu, som povinný, aby som predostrel, že prípad krompašský nenie prvým na Slovensku v histórii robotníckeho hnutia. My sme, bohužiaľ, nemali tej možnosti, aby sme sa vrátili k starým krivdám, ktoré boly zrobené na slovenskom robotníctve hneď lanského roku. Bolo to v Rumanovej. Už za rok 1920 vykazuje úradná zpráva na padlých a ranených robotníkoch na Slovensku v ich sociálnych zápasoch 11 osob. (Slyšte!) Keď lanského roku v Rumanovej pri štrajku robotníckom sa stal smutný prípad, že četníci nechali si zavolať dvoch dôverníkov do jednej obchodnej miestnosti, kde, aniž ich vypočuli, bez viny ich úkladne zastrelili.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP