Pátek 3. prosince 1920

Vážení přátelé! My po této stránce máme celou řadu nových a nových stížnosti. Upozorňuji na jednu věc, která se stala na okresu Milevském. Upozornil jsem ministerstvo zásobování na určitý skandální případ hospodaření na statcích kláštera strahovského, které měl jistý nájemce na dvou dvorech najaty. Byla tam sice vyslána komise, ale teprve po takové době, až ten určitý nájemce velkostatku do jisté míry zakryl veškeré stopy špatného hospodářství, které tam bylo prováděno a nyní dokonce ten určitý nájemce dvoru má ještě tolik drzosti, že žádá o vydání poslance, který tuto věc oznámil ministerstvu zásobování proto, že se domníval, že jest k tomu donucován svými poslaneckými povinnostmi, a žádal za potrestání jeho u příslušného politického úřadu.

Vážení přátelé! Mám zde jinou podobnou věc, že ku příkladu před 14 dny na vlastní oči jsem se přesvědčil, že na velkostatku arcibiskupského panství v Červené Řečici, okres Pelhřimovský, kde přede mnou, jest to 14 dní teprve, zmrzlé brambory vykopali ze země a které přímo vozeny byly do škrobárny, poněvadž se nehodily k žádnému zásobování lidu. Bylo to podle odhadů místních lidí, svědků i z úřednictva velkostatku nejméně 8 vagonů bramborů, které tímto způsobem na okrese, do jisté míry soběstačném, přicházejí k zničení.

Pokud se týká ministerstva veřejných prací, domnívám se, že bude ministerstvem veřejných prací hlouběji sáhnuto k řešení krise bytové. A po této stránce bychom si přáli, aby co nejdříve, pokud možná, ještě během měsíce prosince, přišlo ministerstvo veřejných prací s návrhem zákona na stanovení nebo vybudování zvláštního podpůrného fondu pro taková stavební družstva, která potřebují málo nebo nízko zúročitelné půjčky na dostavby.

Upozorňuji, že takové málo nebo nízko zúročitelné půjčky na dostavby potřebujeme zvláště na venkově, poněvadž tam sice tvoříme drobná družstva stavební a bytová, ale při družstvech pro stavbu rodinných domků každá rodina staví si ve formě družstevní svůj domek, sama pro sebe úplně pracuje a snaží se co nejvíce práce ve volném čase věnovati tomu, aby nemusila přímo veškeré práce stavební platiti a honorovati najatým lidem. Po této stránce nebude nesnadno vybudovati řadu rodinných domků, když získáme takovýmto stavebním družstvům pouze menší nebo třebas jenom 30%ní půjčky celkového stavebního nákladu. Ovšem půjčky nízko zúročitelné na dostavby, které během 10-15 let budou s určitou amortisací splaceny.

Vedle toho upozorňuji na jednu věc, která patří do ministerstva veřejných prací a kde - můžeme říci - neslýchaným způsobem se toto ministerstvo zachovalo. Vám je jistě dobře známo, že již před válkou interesovaly se naše kraje venkovské a to nejen zemědělské, ale i technické o to, jakým účelným způsobem nejlépe dala by se vybudovati elektrisační síť, která by v našich zemích využila přirozených sil vodních a která by pokud se týká nejen snad světla v městech, ale i na venkově byla motorickou, pohonnou silou pro různé podniky živnostenské, průmyslové, zemědělské a pod. V Čechách, vážené shromáždění, máme před sebou takový velký projekt, o němž jest také zmínka v resoluci ministerstva veřejných prací, kterou tehdy navrhl ve výboru rozpočtovém poslanec Černý. Týká se vybudování veliké údolní přehrady u Štěchovic, která by byla postavena ve výši hráze 70 m a která by zachycovala takové velké spousty vody, že by její sila stačila k výrobě elektřiny, potřebné k napájení celých jižních Čech. Za tento projekt, který schválil rozpočtový výbor a který byl schválen také zemědělskou radou, postavily se i všecky okresy jižní, naše pražská župa, Obchodní a živnostenská komora, Svaz průmyslníků a mnozí odborníci ze státního vodocestného oddělení. Tento projekt ministerstvo veřejných prací snaží se pokud možná znemožniti a na místo toho řeší projekt elektrisace v Čechách na této straně země pouze menší přehradou ve výši hráze asi 20 m, která by pouze z nepatrné části se mohla postarati o příslušné zabezpečení elektrické síly na této straně Čech. Konečně, když bylo řízení stran tohoto projektu dne 27. září 1920 konáno, snažilo se ministerstvo veřejných prací toto řízení znemožniti a dokonce i zakázalo zemské správě politické naší země, aby tohoto řízení oficielně se zúčastnila. A na místě toho byla potom špatně pozvaná anketa do Štěchovic, která ovšem na celé věci nemohla naprosto nic měniti, ale která tehdy se snažila, aby ten celý veliký projekt této údolní přehrady úplně pochovala.

Jestliže tedy naše ministerstvo veřejných prací bude řešiti takovým způsobem tak velké a závažné projekty, které jsou vybudovány v zájmu velké hospodářské, řekl bych energické úspory pro velkou část země, pak se nesmíme diviti, že nedostáváme se k žádnému pokroku hospodářskému i technickému, kterého pro veškeré naše výrobní živnosti u nás nutně potřebujeme.

Při rozpočtu ministerstva obchodu a živností uvádím, že je nutno věnovati velkou pozornost živnostenským družstvům, zvláště družstvům organisovaným v jednotlivých okresích. Domnívám se, že naše živnostnictvo, chce-li určitým způsobem přispívati k veřejné práci u nás a chce-li se uplatniti v rámci svého státu, učiní tak jen tenkráte, když se do jisté míry přizpůsobí novým poměrům a když se bude snažiti dohoniti to a uplatniti se tam, kde je to nemožno individualitám živnostenským proto, poněvadž by se tím dnes porušoval celý zamýšlený systém, který proti systému kapitalistickému musíme protežovati a stavěti na místo první. A tu se domnívám, že nejen ministerstvo obchodu a živností, ale i toto ministerstvo ve spojení s ministerstvem zásobování a ministerstvem financí nebo s jinými ministerstvy musí přehlížeti při zadávání různých dodávek státních, aby tyto do určité míry byly rozpočítány a kontingentovány také pro družstva živnostenská a vedle toho že se musí snažiti, aby kontingenty pro družstva spotřební anebo živnostenská konsumní, pokud jsou státem podporována, nebo pro veřejné lidové ošacení byly do určité míry zadávány také družstvům živnostenským.

Značně bolestná kapitola je při ministerstvu zemědělském. V ministerstvu zemědělství vidíme, jak daleko až mohlo se dojíti v udržování starého kapitalistického systému, jestliže veškeré ingerence a iniciativa v ministerstvu zemědělství byla ponechána - řekl bych - pouze jedné, určité politicko-kapitalistické vrstvě. Vážení přátelé! Celý ten systém, který dosud již druhý rok a můžeme říci na třetí rok jest v ministerstvu zemědělství navrhován, přes to, že tam snad došlo k určitým změnám osobním, jest systém starý, který se dovedl uplatniti ve starém státě, ale který nám nepřináší naprosto nic nového a pozoruhodného.

Ministerstvo zemědělství předkládá rozpočty, které se dotýkají různých částí. Máme zde všeobecnou vyučovací část, týkající se hlavně polního a lesního hospodaření, část, týkající se úpravy půdy, meliorací, agrárních operací, chovu hospodářského zvířectva a pod. a část, která se týká vlastního nebo přeneseného oboru hospodaření nad státními nebo zabranými velkostatky.

V otázce školské, vážené Národní shromáždění, nemůžeme dnes souhlasiti s tím systémem, který u nás ve školství hospodářském jest nejen zaveden, ale i do budoucna fedrován. Dnes školy ať zimní, střední nebo vysoké zemědělské, přihlížejí vlastně k nepatrné části našeho obyvatelstva zemědělského. Podle staré rakouské statistiky ročníku 83 máme u nás ze všech zemědělských závodů 82˙66% závodů, které mají výměru do 10 ha. Vedle toho máme 28˙97% závodů, které mají výměru do 10 ha a pouze 0˙58% velkostatků, které mají výměru přes 10 ha. Řekneme-li si upřímně, pro která hospodářství a pro které výměry bylo školství hospodářské a zemědělské u nás zařízeno, tedy musíme říci, že snad jenom pro těch 29% našich hospodářských živností, kdežto pro těch 82% naše hospodářské školství nemělo žádného významu.

Pokud se týče zemědělské správy, tedy tu máme mnoho stížností zvláště do toho, jakým způsobem na tom námi přejímaném a nove vybudovaném Slovensku byla celá veřejná správa zemědělská zařizována. Tam, vážená sněmovno, nebyli povoláváni odborníci na jednotlivá místa ať do správy lesní nebo hospodářské! Tak těch 14 zemědělských inspektorů, kteří byli v ministerstvu zemědělském na podporu a kontrolu v otázce statistické a jiných otázkách pro zemědělství na Slovensku, nebylo povoláno z řad odborníků. Máme mnoho stížností, že ti lidé, kteří tam přicházeli s určitým politicko-stranickým posláním, toto politicko-stranické poslání plnili na Slovensku a tím do jisté míry i zavinili ty velké obtíže, které proti naší části národa na Slovensku usazené i proti celistvosti našeho státu měli.

Vážená sněmovno! Při jednom takovém úřadě v Třenčíně byl jmenován politický agitátor Junger, který ve své kanceláři místo otázek čistě zemědělských, místo provádění řádného rozdílení půdy v přenesené působnosti pozemkového úřadu konal politicko-agitační schůze a porady s těmi, kteří se přihlásili do jeho strany. To je naprosto nemožné, aby stát, ve kterém jistá část obyvatelstva má určité předpojetí proti celkovému zřízení a proti celkové administrativě, něco podobného trpěl, poněvadž tím poškozuje celistvost našeho státu a jednotnou, svornou státní myšlenku.

Pokud se týče úpravy půdy, schází nám dnes v programu ministerstva zemědělství určitý, celistvý program a plán. My meliorisujeme, my zcelujeme pomalu, skoro ani ne tolik, jako jsme meliorisovali a zcelovali za bývalého státu. Tu je nutno, aby byl vybudován nový zvláštní plán a program, podle kterého by se postupovalo. Toho u nás doposud není. Také položky meliorační a položky zcelovací v ministerstvu zemědělství jsou skoro položkami nejmenšími.

Pokud se týče chovu hospodářských zvířat, zvláště plemenných zvířat, je nutno učiniti malou nápravu. Loňského roku musili jsme přijíti před první revoluční Národní shromáždění s velikými stížnostmi na to, jak ještě v jednotlivých obcích určitá část obyvatelstva má v rukou plemenné hospodářství, na př. v Horušicích a jinde, kde usedlíci udrželi si plemenné býky a kde vůbec odpírali naprostou součinnost s veškerým hospodářstvím zvířectva domkářů nebo malozemědělců. Docházelo to tak daleko, že na příklad v jedné obci a ta není daleko od Prahy, blízko Říčan, když jeden domkář šel se svým dobytčetem k takovému sedláku, který měl chov plemenného zvířectva pro celou obec, ten přímo řekl: Jestliže nebudete v agrární organisaci, já býka plemenného pro vaši krávu nemám. Tu on docela jasně prohlásil: "Pantáto, já jsem nevěděl, že u vás i býci jsou organisováni v agrární straně." (Veselost.)

Rovněž o řádný chov a ochranu dobytka, zvláště ochranu veterinářskou není u nás postaráno. Po několik měsíců jsme na př. v určitém rozrušení, jaká veliká bída přivalila se na naše zemědělské dobytkářství, zvláště na skot a drobný dobytek, silným rozmáháním se kulhavky a slintavky.

Vážené Národní shromáždění. Bylo mnoho stížností, zvláště na venkově, že po této stránce naše veřejná správa neučinila všecko, co na zamezení této nákazy učiniti mohla. Není čemu si diviti, neboť podle výkazu našeho rozpočtu ministerstva zemědělství v celém státě v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku bez Podkarpatské Rusi máme celkem 326 zvěrolékařů a veterinářů. Nyní na jednoho takového veterináře nebo zvěrolékaře připadá tento počet různého druhu dobytka: skotu 10.211 kusů, vepřového dobytka 4.354 kusů, koní 1.507 kusů, ovcí 2.198 kusů a koz 2.898 kusů.

Vážené Národní shromáždění! Za takových poměrů je ovšem naprosto vyloučeno, aby služba zvěrolékařská a veterinářská mohla v celém státě náležitým způsobem býti prováděna. Pak není možno zabrániti všem těm velikým pohromám, které taková epidemie dobytkářská jako kulhavka a slintavka u nás způsobila. Tu jest nutno, abychom přinesli určité náměty, ve kterých si představujeme další vybudování a vývoj celého zemědělství na moderních zásadách i vědeckých i praktických.

Především jest nutno, aby u nás náležitým způsobem bylo prohloubeno a rozšířeno odborné zemědělské vzdělání. Po tě stránce žádáme, aby zemědělské vzdělání bylo zevšeobecněno tím způsobem, že bude všude při každé obecné škole vybudována zvláštní pokračovací škola zemědělská, při níž bude povinné vyučování od čtrnácti do sedmnácti let veškerého dorostu zemědělského v jednotlivých obcích. Aby mohlo učitelstvo obecných škol náležitým způsobem býti připraveno pro vyučování v takových školách pokračovacích, žádáme, aby byly pro ně zavedeny v době prázdninové při vyšších hospodářských školách zvláštní kursy a zároveň, aby při jednotlivých školách byla zřízena vzorná pole, která podle jednotlivých obvodů a klimatických i jiných poloh jednotlivých okresů byla témuž okresu přizpůsobena, a tam aby praktickým a názorným způsobem bylo ukazováno, jakým způsobem možno docíliti z produkce zemědělské, zvláště z polního hospodářství, největšího výtěžku v dotyčné krajině.

Vedle těchto pokračovacích škol, které by zabíraly veškerou zemědělskou veřejnost, žádáme, aby byly zřízeny u nás normální školy hospodářské v každém okresu, tedy něco podobného, jako jest jednoroční nebo zimní hospodářská škola a zase se vzorným hospodářstvím typickým pro tutéž krajinu. Vedle toho žádáme, aby byly školy speciální jako škola mlékařská, ovocnářská, družstevní a podob., konečně zvláštní školy vysoké pro vzdělání učitelů na hospodářských školách a při tom se zvláštními lidovými kursy, k nimž by měli přístup všichni zemědělci, bez kteréhokoli vysokoškolského vzdělání. Pokud se týče, vážené Národní shromáždění, našich melioračních a komasačních a podobných otázek zemědělských, žádáme, aby byly vybudovány pro celou československou republiku podle zvláštních poměrů krajinných zvláštní meliorační a komasační plány, dle kterých, ve spojení s Pozemkovým úřadem, by se rychle postupovalo.

Upozorňuji na to, že při melioracích bylo mnoho věnováno i za bývalého státu i a dnes se věnuje značně mnoho pozornosti melioracím také pokud se týče odvodňování a snad také z menší míry i zavodňování půdy. Upozorňuji na to, že také my u nás budeme muset kultivovati, upravovati a zhodnocovati půdu melioracemi po cestě suché. Tam, kde je půda písečná, anebo kde je nedostatek určité živiny, musí se kultivovati a zhodnocovati větší produktivnost navezením jílovité a v jiných polohách pískovité půdy, anebo něčím podobným která má jiné vlastnosti a chemické složení, pískem a podobně. Po té stránce jsme zjistili, že zemědělská rada Království Českého teprve v jednom případě zvláště podporovala podnik, který cestou suché meliorace snažil se podporovat zhodnocení půdy. Žádáme také, aby ve všech okresech byli ustanoveni zvláštní zemědělští inspektoři, kteří mohou býti pokračováním akce Pozemkového úřadu na zřízení šedesáti odborných poradců při jednotlivých okresních politických správách. Tito zemědělští inspektoři budou míti zvláštní úlohu. Povedou řádnou statistiku zemědělské výroby ať polní nebo živočišné, po případě průmyslové a na druhé straně budou kontrolovati celý život hospodářský v jim přidělených okresech, aby na základě vědecké a praktické zkušenosti činili určité návrhy nejen zemědělským radám, ale i ministerstvu zemědělství a všem příslušným institucím, aby tyto mohly určitou zprávu zpracovávat na zvýšení zemědělské výroby. Žádáme v tomto směru také reorganisování zemědělské rady, poněvadž zemědělské rady v tomto postavení, v jakém jsou vybudovány dnes, naprosto nám nedostačují. Také se odvolávám na to, co jsem uvedl, doslovně, že zemědělské rady zastupují nepatrnou část obyvatelstva pouze s určitou výměrou půdy a že právě dnes, jestliže provádíme do určité míry pozemkovou reformu, budou zemědělské rady zastupovat zemědělské podniky a na menší výměry zemědělské půdy.

A tu je nutno, aby jestliže na druhé straně připravujeme celou řadu způsobů pozemkové reformy, abychom na druhé straně také zreorganisovali všechny tyto instituce zemědělské, které na zvýšeni výroby zemědělské byly zřízeny.

Nemůžeme dále trpěti, aby na př. i po stránce národní - pánové němečtí mi prominou, že to musím zdůrazniti, poněvadž je to dle národnostního klíče naprosto nesprávné, - aby v království Českém byly zastoupeny ústředny, zastoupeny zemědělské rady 50% Němci a 50% Čechy, poněvadž národnostní klíč obyvatelstva zemědělského tomuto rozdělení neodpovídá, a na druhé straně je naprosto nemožné, aby v této době všeobecné demokratisace státu předsedou ústředního výboru zemědělské rady byl ještě starý velkostatkář Schwarzenberg, který přece nezastupuje velikou část našeho obyvatelstva a není asi představitelem všech těch nových, moderních a demokratických i hospodářsko-sociálních snah u nás. (Posl. Kaiser [německy]: Pane kolego, německý odbor nemá 50: 50, nýbrž 33: 67!) Promiňte, pane kolego, já sice nejsem z království Českého, ale mám tyto zprávy přímo od presidenta českého odboru zemědělské rady pana presidenta Prokůpka a já se odvolávám na jeho vývody.

Při té příležitosti dovolte mně jenom učiniti krátké prohlášení k věci, která se týká zemědělské rady a celého zemědělství, a sice k pozemkové reformě. Náš klub, naše strana československých socialistů se domnívá, že pozemková reforma je přirozenou částí řešení našich velkých veřejných, sociálně-hospodářských otázek, které musejí býti řešeny nejen v zájmu státním a národním, ale také v zájmu sociálním. Představte si, chceme-li činiti opravdu národ a široké vrstvy našeho národa z důvodů demokratických majitelem československého státu a jeho výrobních prostředků, že máme zde na jedné straně řadu velikých majetníků, pozemkových kapitalistů na venkově a na druhé straně řadu kapitalistů v městech. Jestliže naše určitě vyhraněné socialistické strany žádají socialisaci průmyslových nebo živnostenských prostředků určitým způsobem, určitým postupem, pak totéž žádáme také v ohledu pozemkového vlastnictví. Ovšem zase takovou cestou, která dle našeho názoru nejlépe odpovídá přirozeným podmínkám a požadavkům hospodářství zemědělského, a tu žádáme na jedné straně, aby byla prováděna parcelace velkostatků tím způsobem, že část velkostatků bude rozparcelována a z této půdy budou poděleni drobní zemědělci, kteří dnes na venkově nedostatečně jsou zabezpečeni, poněvadž dostatek půdy nemají, a na druhé straně že z těch zbytkových statků budou vytvořeny takové statky buď drobné nebo větší, které budou úplně dostačitelny, aby naprosto zaručily hospodářskou existenci těch, kteří dosud jako námezdní zaměstnanci na velkostatcích pracují. V tomto směru jsme se také starali o to aby pozemková reforma byla u nás řešena v plné dohodě domkářů a malozemědělců se strany jedné a se strany druhé s těmi, kteří jako zaměstnanci zemědělští na velkostatcích jsou zaměstnáni.

Domníváme se přirozeně, že po této stránce ti, kteří tvrdí, že při pozemkové reformě zaměstnanci zemědělští nebudou dostatečně hospodářsky zabezpečeni a saturováni, buď dobře neznají zákonů a nařízení Pozemkového úřadu a pozemkové reformy vůbec, anebo na druhé straně nejsou dosti upřímní, aby přiznali, že zaměstnanci zemědělští dosavadním stavem pozemkové reformy plně jsou zabezpečeni a saturováni. My se domníváme, že jsme povinni nejen těm drobným zemědělským vrstvám našim na jedné straně ze strany domkářů a malozemědělců, na druhé straně ze strany zemědělského dělnictva, ale že jsme povinni veškerému našemu veřejnému mínění a veškerým našim socialistickým vrstvám i svému národu, abychom u nás dodělali tu velkou revoluci, která u nás způsobila a vyvolala zřízení našeho státu. My jsme doposud v našem státě zvítězili pouze politicky. Politické vítězství nám přinesl samostatný stát 28. října 1918, nám ale schází ještě veliké vítězství hospodářské, které by československý národ učinilo majitelem výrobních prostředků tohoto státu na poli zemědělské, průmyslové, živnostenské výroby, odpovídající zároveň velikému řešení problémů sociálně hospodářských a čistě socialistických vůbec. To jsme, vážené Národní shromáždění, povinni u nás učiniti a dokud to neučiníme, do té doby nemůžeme tvrditi, že budoucnost našeho národa a našeho československého státu je bezpečně zajištěna a zabezpečena. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Udílím slovo dalšímu řečníku panu posl. Röttelovi.

Posl. Röttel (německy): Slavná sněmovno! Každé společenské ústrojí, ať obec, země nebo město, aby mělo možnost existence, musí míti dobrý finanční základ. Ten je obyčejně vždycky tam, kde se ujali správy rázní činitelé. Podle mého skromného náhledu v tomto státě není ani jedno ani druhé, neboť jinak bylo by nemožno, aby po dvouletém trvání tohoto státu narostl tak veliký miliardový schodek. Nyní byl po prvé od té doby, co máme pochybnou čest býti v této sněmovně jako zástupci lidu, předložen miliardový rozpočet, státní rozpočet na 14.000 milionů. Ten má být v tak krátké době osmi dnů promrskán. Nevím, můžeme-li zde převzíti za to zodpovědnost, že se o celém tomto 14.000milionovém rozpočtu řádně poradíme, abychom mohli svým poplatníkům dáti radu, by si nechali těchto 14.000 milionů z kapes ukrást.

Mám-li posuzovati tento rozpočet jako rolník, musím říci, že ne-li ve všech, tož aspoň ve dvou bodech se rovná rozpočtu starého Rakouska. V prvním bodě, že rozpočet ministerstva zemědělství je odbyt macešsky, v druhém pak bodě, že se pro ministerstvo národní obrany naprosto nešetřilo, nýbrž co nejštědřeji se s ním nakládalo. Tak na př. ministerstvo národní obrany zaujímá již 15% všech výdajů, kdežto pro ministerstvo zemědělství zbývá mizivě malá částka 286˙5 milionů. Nyní, když jsme prošli pětiletou krvavou válkou, když jsme se přebrodili mořem krve, kdy tisíce, ano miliony kleteb a zlořečení vdov a sirotků se sneslo na tento systém, nemělo by se přece přistupovati k vybudování, nýbrž k odbourání tohoto systému. Nyní, v době, kdy se započalo s budováním lidových států na demokratickém podkladě, mělo by se přece uvážiti, že demokracie nemá jíti tak daleko, aby vytvářela vojsko a jiné činitele tohoto státu, na př. výživu lidu stavěla stranou. (Souhlas na levici.)

Musím se upřímně přiznati, že jsem si jako vážný politik představoval docela jiné ideály. Je zcela přirozeno, že po těžké válce bylo řešiti obrovské problémy, ale jeden problém, kolem něhož se všechny ostatní nutně točí, je otázka vyživovací. Bohužel vplížilo se strašidlo, které brzdíc zasáhlo do kola, to bylo státní obhospodařování, tak zvané nucené hospodářství. To právě odňalo konservativně založeným sedlákům chuť a lásku k práci, to zavedlo vyživovací káru do slepé uličky, z níž každoročně, zvláště na jaře nelze nalézti východiska, poněvadž se obyčejně dala přednost tomu, že se na směrodatná místa postavili lidé, kteří neměli o hospodářství ani potuchy.

Vím, že mnozí kolegové v této sněmovně se mnou nesouhlasí, vím, že se snad s mnohým kolegou dostanu do konfliktu, ale jednou musí přijít čas, kdy bude zjednáno jasno, jednou musí přijít čas, kdy si vzájemně přiznáme barvu. Jednou musí přijíti čas, kdy se začne uvažovati o odstranění tohoto systému. Jednou musí přijíti čas, kdy my rolníci budeme svobodnými lidmi jako ostatní stavy, musí přijíti doba, kdy bude opět zaveden předválečný systém. Přes to, že se přihodily rozmanité věci, přes to, že se ve vyživovací otázce nastoupilo na různé bludné cesty, varovali jsme, nenalezli jsme však, leč hluché uši. Byli jsme stále jako před válkou líčeni co lichváři, ačkoli zde byly maximální ceny a ačkoli to bylo přímo výsměchem, byly-li srovnány naše ceny s jinými cenami, a když se dokonce stávalo, že hospodaření na naší půdě již ničeho nevynášelo, když bylo úplně jasno, že mnozí rolníci byli nuceni obrátiti se k jiným odvětvím výdělečným než k obilnímu hospodaření, jako na př. k pěstování máku, řepy, zeleniny, což hodně přispělo k to mu, že byly poměry vyživovací tak obtížné. Přes to nebyly nastoupeny jiné cesty, šlo se starou cestou dále. Mám bohužel příliš krátký čas, jinak bych vám mohl uvésti sta důkazů, že se státním obhospodařováním neprováděla žádná výrobní politika, nýbrž pouze politika rozdělovací. Výrobní politika, to by byl býval jediný správný směr, ale ani stát ani vláda, vůbec nikdo se o nás nestaral v době obdělávání polí, v době žní atd. Teprve tehdy, když byla sklizeň pod střechou, přišel stát, vztáhl po ní velké pracky a řekl: "Sedláku, teď jsi vykonal svoji povinnost, vymlať a odveď!"

Jak se na př. provozovala výrobní politika? Předně tak, že ona území, která namnoze pro špatnou žeň neměla semene, semeno sice dostala, ale přišlo místo v květnu, teprve v červnu. Podzimní semeno přišlo místo v září až k jaru. Umělé hnojivo leželo často měsíce ve skladištích, nepřicházelo však od místodržitelství povolení. Tak se provozovala výrobní politika! Nemohu si však přece jen odpustiti několik příkladů, které jsou charakteristické. Na př. lnářství. Přiházívá se často v oblastech, které trpívají krupobitím a pod. - jsem z kraje lnářského - že se musí semeno kupovati. Žádali jsme včas, semeno bylo sice povoleno, ale nepřišlo. Konečně byl svaz pěstitelů lnu nucen opatřiti si semeno sám, přirozeně pod rukou za vysoké ceny. Semeno přišlo, bylo uloženo, věc byla udána, přišel okresní obilní ústav, semeno zabavil, dal je někam na mlat s děravými prkny a semeno zůstalo ležeti. Pro hospodářství se naprosto nesmělo užíti.

Tři, čtyři měsíce se o celou věc nikdo nestaral. Myši již pytle prohlodaly - tu přišla konečně obec a zabavila semeno pro chudé obyvatelstvo. Právě tak tomu bylo při opatřování obilí, právě tak, jak již dříve zmíněno, při opatřování umělého hnojiva.

Zde musím opravdu něco uvésti, co se týká pěstování lnu, když jsem už u toho, poněvadž lnáři jsou v našem kraji potlačováni, což naprosto nesmí býti trpěno. Lnáři byli již před staletími vytlačeni až na pokraj pohoří, ode dávna byli státem i vládou opuštěni, nikdy nedostali státní podpory. Nyní, kdy je len pod uzávěrkou, nedostanou v mnohých případech ani tolik, aby si pro své hospodářství mohli opatřiti provazy, plátno atd. Letos založeným družstvům bylo dokonce odepřeno právo používati lnu svých vlastních členů, jedním slovem potlačování lnářství je takové, že jako jediný pěstitel lnu v této sněmovně musím prositi své kolegy, aby mně při vydání nařízení pro příští rok účinně podporovali. (Místopředseda Buříval zvoní!)

Předseda již zvoní, musím proti tomu protestovati; jestliže můj předřečník obdržel o 10 minut více, musím přece i já dostati více času. Nemohu opomenouti, velectění pánové, zmíniti se o něčem, co se zde v této sněmovně událo. Musím poukázati na článek, který byl předevčírem v novinách a pochází od kolegy z pravice této sněmovny. Kolega Stránský napsal v pojednání v pražském deníku: "Nežádáme od Němců lásky, žádáme jen plnění povinností". Nuže, velectění kolegové, myslím, že my, němečtí rolníci, jsme jistě vždycky splnili svoji povinnost, obdělávali jsme svoji půdu, sklízeli jsme a všechno odvedli, nikdy jsme nevyvolali žádné stávky v dodávkách nebo v odvádění daní, vykonali jsme svoji povinnost. Jaký však byl za to vděk? Vděk za to, že od nás s tohoto místa byly pronášeny jistě smířlivé řeči, vděk za to byl, že s této strany byli posláni do pole největší borci, jmenuji jen Pastyříka a Dyka. Vděk za to je, že našim sedlákům všude byl strháván pomník osvobození od poddanství, pomník císaře Josefa, vděk za to je, že až do dnešního dne každým způsobem a v každém směru jsme byli šikanováni. Vděk za to je, že válečné půjčky, které naši chudí venku v horách a v celé zemi z nesprávného vlasteneckého smyslu upisovali, takže vydali poslední uspořený groš a pro stáří nemají ničeho, že plné zaplacení těchto válečných půjček bylo většinou sněmovny odmítnuto. Následkem toho musím říci, že, pokud naše minimální požadavky nebudou splněny, potud nemůžeme státi na půdě tohoto státu; musím říci, že naše přísahy, které jsme 12. září u příležitosti 150 výročí zrušení nevolnictví přísahali, že zůstaneme věrni svému lidu, kdy jsme přísahali, že vrátíme svým německým dětem zase německou školu, že tyto přísahy budou také dodrženy. Musím říci, že také německý lid venkovský nebojí se nikoho na světě, bojí se jen Boha a jinak nikoho na světě. (Potlesk na levici.)

Místopředseda Buříval: Slovo má další řečník p. poslanec Ant. Novák.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP