Středa 10. prosince 1919

Všeobecné poměry dopravní, zejména ale poměry směrové i spádové, jsou na trati mezi Mstěticemi a Čelakovicemi velmi nevýhodné a schopny, aby v případech nepravidelností situaci dopravní ještě stížily.

Srážka stala se následovně:

Křižování obou jmenovaných vlaků na této jednokolejné trati děje se dle jízdního řádu pravidelně ve stanici Mstěticích. Vzhledem k tomu, že vlak č. 15 byl opozděn o 27 minut a vlak č. 418 o 20 minut, přeložil dle platných předpisů výpravčí vlaků Teplý ve Mstěticích křižování do stanice čelakovické po vzájemné dohodě s tamějším výpravčím Tschaudrem v 5 hodin 08 minut odpol. Na to vyrozuměl Tschauder stanici Lysou, aby vlak č. 15, pravidelně v Čelakovicích projíždějící, v Čelakovicích zastavil.

Vlak č. 418 přibyl v 5 hodin 31 minut večer, t. j. se zpožděním 25 minut do stanice Mstětice-Lázně ostrov a byl ve smyslu přeloženého křižování v 5 hod. 32 minut expedován výpravčím vlaků z této stanice do Čelakovic. Zvonková návěst pro jízdu tohoto vlaku byla dána. Ohledně času a pozorování této návěsti na jednotlivých služebních místech se udání neshodují a koná se v té příčině podrobné šetření, jehož výsledek vnese do této věci náležitého světla.

Tuto zvonkovou návěst neslyšel také výpravčí vlaku ve stanici Čelakovice a pokládal to za znamení, že vlak č. 418 utrpěl nové opozdění. Poněvadž se mezi tím vlak č. 15 stanici čelakovické již blížil, rozhodl se výpravčí vlaků přeložiti křižování vlaků 418 a 15 opětně do Mstětic, aby tak předešel většímu opozdění vlaku č. 15. Na základě tohoto rozhodnutí dal do Mstětic telegram tohoto znění: Vlak č. 15 hned zde, křižuje s vlakem 418 ve Mstěticích."

Jelikož vlak č. 418 několik minut před tím ve skutečnosti ze Mstětic byl již odjel, měl výpravčí vlaků Teplý za to, že se může jednati pouze o křižování vlaku č. 15 se strojovým vlakem č. 418/II díl, jenž náhodou tohoto dne byl zaveden. A proto dal souhlas touto depeší: "Vlak 15 křižuje s vlakem 418/II ve Mstěticích, souhlasím."

Výpravčí Tschauder osudně přehlédl, že obdržený souhlas platí pro II. díl vlaku č. 418, spokojil se rozhodujícím slovem "souhlasím", vypravil v 5 hodin 35 minut vlak č. 15 ze stanice Čelakovice a tím byla zaviněna srážka, nastalá v 5 hodin 37 minut večer v bezprostřední blízkosti stanice Čelakovice. Vyšetřováním zjistí se, pokud a v jaké míře jsou spoluvinni ještě ostatní zřízenci, kteří byli na nehodě súčastněni.

Při srážce vyšinuly se oba stroje a byly značně poškozeny. Služební vůz vlaku č. 418 byl napříč vyhozen z kolejí a částečně poškozen. Za ním následující poštovní vůz a osobní vůz III. třídy byly rozbity. Ostatní vozy vlaku č. 418 zůstaly nepoškozeny. U vlaku č. 15 poškozen jen služební vůz tím, že vražen do něho tendr.

Následkem této srážky byla přerušena veškerá doprava na této trati až do 12 hodin v noci, kdy vlakem č. 420 přestupováním na místě nehody byla doprava osobních vlaků zase zavedena. Rychlovlaky vedeny byly přes Vysočany-Všetaty-Lysou.

Aby mohly býti co nejdříve vypraveny pomocné vlaky k ošetření raněných, bylo použito souprav vlaku č. 136 a 137, jež následkem nehody ve Mstěticích a v Lysé uvázly. Pánové, podtrhuji tuto okolnost, protože první pomocné vlaky byly utvořeny z těchto dvou osobních vlaků. První pomocný vlak se zraněnými odejel již v 6 hodin 45 minut večer z místa nehody směrem k Nymburku, následující pomocný vlak za hodinu na to směrem ke Praze. Oba vlaky odvezly všechny těžce zraněné a velkou část lehce zraněných. (Posl. Johanis: Zastavoval ten pražský vlak na každé stanici zpátky? Jest to pravda, co noviny přinesly?) Prosím, já k tomu přijdu. Dík obětavosti lékařů z Čelakovic, Brandýsa, Nymburka a Lysé, kteří se v krátkosti po nehodě dostavili v dostatečném počtu na místo katastrofy a za svízelných poměrů předsevzali prvé ošetření zraněných, mohla býti většina zraněných ještě před odjezdem pomocných vlaků ošetřena a obvázána. Pohotovosti a horlivé činnosti lékařů, kteří pod vedením šéf-lékaře ministerstva železnic dra Šuberta prováděli pomocnou akci, podařilo se zmírniti utrpení postižených velkou měrou. S upřímnou vděčností uvádím zde tento případ ušlechtilého chápání povinnosti, jehož jsem byl sám na místě svědkem.

K další pomoci vypraven byl z Prahy Denisova nádraží pomocný vlak s lékaři, dělníky a pomůckami v 7 hodin 27 minut večer. Tento vlak přibíral ve všech stanicích pomocný personál a pomůcky a dospěl na místo nehody v 8 hod. 45 min. Část lékařů přestoupila ve Mstěticích z tohoto vlaku do pomocného vlaku, jenž tam byl právě se zraněnými dojel a ku Praze odjížděl. To jest ten první mstětický vlak. (Posl. Sechtr: To není pravda, pane ministře! Já jsem tam byl!) To jest úředně zjištěno! (Posl. Sechtr: V 9 hodin jsme byli ještě tam ve Mstěticích. Já jsem v tom vlaku seděl a žádný vlak ke Praze před námi nejel. To bylo v 9 hodin!) To jsou úřední data!

Mimo to byl vypraven pomocný vlak z Nymburka v 7 hod. 2 min. večer, jenž dojel na místo nehody v 8 hodin. Z Vršovic-Nuslí odjel pomocný vlak v 8 hodin 45 minut večer a přijel po 11. hod. v noci na místo.

Vypravení pomocných vlaků z Prahy a z Vršovic-Nuslí setkalo se s obtížemi, protože se v sobotu odpoledne v dílnách ani na trati nepracuje a svolání personálu vyžadovalo delší doby.

Trať byla uvolněna 7. t. m. v 11 hod. 50 minut v noci v celém rozsahu.

Následkem poranění zemřely dosud 4 osoby, z těch 1 železniční zřízenec. Vážná zranění utrpělo 45 osob, z těch 6 železničních zřízenců. Lehčeji bylo zraněno 59 osob.

Státní návladnictvo nařídilo zatčení výpravčího Tschaudra v Čelakovicích.

Aniž se předbíhá soudnímu šetření, možno míti za to, že toto zarmucující neštěstí nebylo přivoděno ani nějakým opomenutím železniční správy, ani bezstarostností a nedbalostí súčastněných zřízenců, jako spíše překotným jednáním a nerozmyslnou snahou, jízdu vlaku č. 15 co nejvíce urychliti. (Posl. Pelikán: Paušální napadání a znepokojování výpravčích, pane Merto! Ostré výnosy!) Že tato snaha setkala se s výsledkem tak politováníhodným, zavinil chvat a vylíčené již nedopatření při dotyčné disposici. Pokud snad nedočkavost a zasahování cestujícího obecenstva vykonaly nepříznivý vliv na klid a rozvahu dotyčného dopravníka, zjistí se taktéž šetřením. Jest možno však poukázati na známou skutečnost, že část obecenstva zvykla si vykonávati na dopravníky nepřípustný nátlak právě na trati Praha-Lysá, jejíž prostředky republikou po bývalé správě přejaté naprosto nedosahují významu, jakého nabyla tato trať po převratu.

Já, velectění pánové, poukazuji na to, že příslušné akty z ministerstva železnic šly již, a sice první akt dne 24. července ředitelství státních drah v Praze, předmět: Zřízení nové vozové linky a telefonní linky na trati Praha-Lysá, druhý akt dne 7. září: Nepřístojnosti na trati bývalé severozápadní dráhy, a třetí akt dne 19. září, týkající se hlásek, t. j. ohlašovacích míst na trati Lysá-Praha.

Nutná doplnění železničního zařízení na této trati byla ministerstvem v čas uvažována a zařízena, pokud provedení bylo lze ihned vzíti do rukou, jako při zařízení telefonu a druhé telegrafní linie, pro které také potřebné kredity byly uděleny.

Provedení zdrželo se jen nedostatkem vodivého materiálu, kdežto telefonní přístroje jsou již namontovány. Provedení druhé koleje se s energií sleduje. Já poukazuji k tomu, že v dopravním výboru již před 14 dny jsem dal svým zástupcem oznámiti, že stavba druhé koleje na trati Praha-Lysá byla vložena do investičního programu. Zatím zřizují se hlásky (ohlašovatelny mezi stanicemi).

Správa železniční, jako vždy, tak i v tomto případě neomezí se na pouhé vyšetření příčin nehody, nýbrž použije získaných poznatků k tomu, aby pracovala všemi dosažitelnými prostředky za zvýšením bezpečnosti provozu na všech drahách československé republiky a na vybavení tratí takovým způsobem, aby v prvé řadě odstraněny byly nedostatky, kterými bezpečnost dopravy trpí. (Posl. Dubický: Pane ministře, je to pravda, že se tam zcizoval majetek po katastrofě?) Prosím, já jsem skončil.

Předseda (zvoní): Přistoupíme

k dennímu pořádku

a to nejprve ke

1. zprávě finančního výboru o vládní osnově zákona (tisk. č. 1084) o dani z obratu zboží a z pracovních výkonů (tisk. č. 1908).

Zpravodajem jest pan kol. dr. Engliš. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Engliš: Slavné Národní shromáždění!

Stará řehole finanční vědy praví, že každá daň stará je dobrá a každá nová že je špatná. Daň, kterou si vám dnes dovoluji doporučiti jménem finančního výboru, však není proto pouze špatná, poněvadž je nová, nýbrž ze všech důvodů, které vůbec můžete snésti v ohledu hospodářském, sociálním a měnovém, a jen jediný důvod rozhodl o tom, že vám ji doporučujeme, a to je nouze státních financí. (Výborně!)

Velectění pánové! Jsou naše finance skutečně v nouzi? Podle státního rozpočtu a doplňku ku státnímu rozpočtu v nouzi nejsou. Neboť my musíme posuzovat stav financí především podle řádných příjmů, řádných výdajů, podle hospodářství řádného. Nuže, v hospodářství řádném jak rozpočet Rašínův, tak dodatečný rozpočet Sontágův vykazují nejen rovnováhu, nýbrž i malý přebytek. Že pak jsme během tohoto roku udělali pět miliard dluhů, no, vždyť jsme vedli válku, skutečně jsme ji vedli, my jsme teprve musili sestavovat vojsko a opatřovat je vším, čeho potřebuje. (Hlas: A ještě válku vedeme!) My tu válku dokonce vedeme, pane kolego!

My zde musili mnoho reparovat po starém Rakousku, mnoho investovat, - to není žádný div - ale pak nám obecenstvo řekne: Investiční výdaje můžete přece krýti dluhem, vždyť prospěch z nich budou míti teprve naši potomci plně, jako ze zřízení tohoto státu; ale proč nám ukládáte tak obrovské daně jako řádný prostředek úhrady, když vaše řádné příjmy jsou v rovnováze?

Jestliže jsme budgetovali, jako budgetujeme, a příštím rokem zaneseme mezi řádné příjmy výnos této daně, která se bude páčiti v příštím roku na 400 milionů a v přespříštím na 700 až 800 milionů K, pak najednou budeme míti obrovský přebytek v řádném rozpočtu, který nás může svésti, abychom směle vydávali, abychom nové řádné výdaje v tomto Národním shromáždění povolovali. Ale to právě není pravda. My nemáme v řádném hospodářství rovnováhy, my nemáme v řádném hospodářství přebytků, nýbrž máme v řádném hospodářství miliardový schodek. Stalo se přeskupením výdajů mimořádných do řádných a sice v těch, které hned řeknu, které jsou ve své podstatě výdaji řádnými, že jsme tohoto klamu dosáhli. Neboť platy na zřízenectvo a přídavky, které dáváme, to není žádný mimořádný výdaj. Úředníky živí současnost, my nemůžeme úředníky a zřízence držeti na dluh, musíme vše to, čeho vyžaduje normální stav úřednictva, považovati za výdaj řádný a jen investice jest skutečně výdajem mimořádným. Kdybychom tak byli budgetovali, byli bychom dnes měli obraz o tom, kolik musíme dnes daněmi uhraditi. Tento způsob budgetování snad způsobí v někom klamný dojem, ale ne v tom, kdo dobře zkoumá. Ale my jsme v Národním shromáždění ztratili nesporně orientaci o tom, kolik ještě musíme opatřiti daní, abychom uvedli hospodářství do rovnováhy, o tom, v čem spočívá krise státních financí a bohužel také o tom, co ještě smíme vydávati a co ne. Jestliže budeme míti hranici o tom, co jest řádný výdaj, a budeme-li viděti, že ty a ty prostředky ještě najdeme, ale už žádných jiných, řekneme, že žádný řádný výdaj nesmí býti učiněn, poněvadž toho nosnost obyvatelstva nesnese. Nám schází vůbec tento orientační bod pro státní hospodářství. (Posl. Johanis: To je vidět, že Rašínův rozpočet nebyl správný!) Konstatuji tudíž, že se nalézají státní finance v těžké krisi a že za každou cenu musíme je uvésti do rovnováhy a musíme nalézti řádné prostředky k jich úhradě, to znamená daně. My musíme sehnati více než miliardu daní k těm, které máme dnes, neboť jinak neudržíme této rovnováhy a já prohlašuji: Finanční udržení tohoto státu jest podmínkou udržení jeho politického. Nemůžeme udržeti tento stát a svou samostatnost, jestliže se nepostaráme o pořádek ve svých financích. Proč ta krise ve státních financích se objevila, o tom se ještě zmíním. Chci však říci, že tato daň jest jednou ze sanačních prostředků a podle mého názoru uhelným kamenem této sanace. Jest to největší daň, která kdy snad obyvatelstvu byla uložena a která vůbec snad kdy uložena bude. Daně této formy nalézáme v historii po velkých krisích válečných a finančních. Německo od r. 1916 má ji zavedenu, Anglie ji chystá, v jiné formě jako daň z přepychu má tuto daň Francie, chystá ji Italie a Rakousko a jsem přesvědčen, že všecky státy, které se následkem války dostaly do té situace, do které jsme se dostali my, nebudou míti žádného jiného východiska než přikročiti k ní také, což může býti v této chvíli pro nás útěchou. Osnova zákona o této dani pochází od první vlády koaliční, byl to ministr dr. Rašín, který ji předložil před prázdninami finančnímu výboru. Ten však měl za to, že jest potřebí, aby o tak důležité předloze vyslovily se předem hospodářské korporace a organisace, vrátil osnovu ministerstvu financí, které uspořádalo anketu mezi obchodními a živnostenskými komorami, avšak bohužel teprve v říjnu nám byla dodávána postupně dobrozdání jednotlivých korporací. A mohl bych říci, že svědčí o nesmírné výkonnosti finančního výboru, že předlohu, která by byla bývala ve starém Rakousku projednávána ne týdny, nýbrž snad léta, projednal vlastně v několika nedělích. Na jedné straně by to svědčilo finančnímu výboru ke cti, kdybych bohužel nemusil na druhé straně konstatovati, že se tak musilo státi na úkor kvality věci.

To je práce překotná a musila býti překotná, měl-li zákon vejíti v platnost 1. ledna příštího roku, - a zákon ten má se dotknouti všech podnikův a ročního jejich súčtování - přirozeně musila 1. lednem začíti. Jelikož pak mají všichni podnikatelé, jichž se dotkne daň, k 1. lednu se zaříditi, bylo neúprosně nutno, aby zákon aspoň o 2 - 3 neděle dříve byl publikován s příslušným nařízením a aby respektováno bylo usnesení finančního výboru, že zákon za každou cenu musí býti hotov. Proto také konstatuji, že nepředkládáme vám dílo dokonalé finančně-technicky, nebo slohově, nýbrž že předkládáme vám to, co na ten čas vůbec se dalo provésti.

Československá osnova zákona tohoto nejvíce se opírá o německý vzor a sice o původní osnovu německého zákona z r. 1916. Mezitím, co Německo chystá novelu k tomuto zákonu a v celé řadě bodů dosti pronikavé provádí změny, bylo u nás uvážiti, jest-li my chceme převzíti reformovaná ustanovení zákona z Německa, nebo navázati na původní osnovu, bylo u nás zkoumati, zda a do jaké míry provedení reformy německé u nás bylo by možno a doporučitelno. Ukázalo se, že Německo svou reformu provádí jednak proto, že stav jeho financí doporučuje daleko ostřejší způsob této daně a zostření její vyžadovalo i jisté methodické změny. Ale my nemohli jsme se odhodlati, abychom snad přišli s takovou sazbou a s takovou ostrostí, jako v Německu, poněvadž hned zprvu byli bychom učinili lákadlo k velké defraudaci. Ale dále Německo mohlo jistě vybudování tohoto zákona provésti proto, že v Německu již zdomácněl - je to prostě vývojová etapa, ke které přišlo Německo, a možná, že až u nás tato neobyčejně těžká a složitá daň zdomácní, přikročíme i my k různým reformám a dalšímu vybudování jejímu. K některým změnám jsme z té příčiny nemohli přistoupiti, poněvadž byly podmíněny odchylnými výrobními a obchodními poměry v Německu samotném.

Velectěné shromáždění, jaká jest to daň, kterou předkládáme? Jest to v podstatě daň dvojí, jednak daň všeobecná z převodu statků a služeb, jednak zvláštní daň přepychová. Každou z nich musím popsat napřed zvlášť, dříve nežli přejdeme k její kritice. Daň z převodu statků postihne každý převod statků z ruky do ruky, od podnikatele k podnikateli, od rolníka-prvovýrobce k průmyslu, od obchodníka k spotřebiteli. Každá změna vlastníka v přechodu bude zachycena a zdaněna 1 % ceny. V prvé řadě budou tudíž podnikatelé nositeli resp. platiteli této daně, nepodnikatelé budou platit jen tenkrát, když běží o statky důležitější, nad 500 korun, tak, aby malý styk mezi nepodnikateli nepodléhal zdanění. V druhé řadě některé podniky vyrábějí a prodávají statky, jiné podniky naproti tomu se vyčerpávají ve výkonech neb službách, poněvadž, jak ještě podotknu, tato daň jest míněna nejinak, než jako generální daň spotřební a musí tudíž, přirozeně postihnouti tak statky, kterých potřebujeme, jako služby.

Proto budou zdaněny úplaty za veškeré služby, avšak jen takové, které se provozují po podnikatelsku a jsou provozovány podnikateli.

Tedy příležitostná služba dělníka továrního jako nesamostatného zřízence nepodléhá dani, nýbrž jen výkon (služby) podniku. Z tržby celého podniku za rok, kterou přizná, zaplatí státu jedno procento podle určitých method, o kterých bude podrobně mluveno.

Podstata daně přepychové jest jiná. My si uvědomujeme, že nebylo by možno zavésti takové generální spotřební daně, aniž bychom postihli spotřebu luxusní procentem vyšším, a proto za jisté věci, za jisté statky a jisté služby za přepychové uznané se bude platiti té daně ne jedno procento, nýbrž 10 %, avšak nikoliv od osoby k osobě, poněvadž by narostla daň takovým způsobem na 20, 30 - 40 %, nýbrž jen jedenkráte, a to zpravidla v tom okamžiku, když takový přepychový statek přichází k spotřebiteli. Tomu my říkáme: drobný prodej.

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP