Sobota 21. prosince 1918

Schůze zahájena ve 4 hod. 15 min. odpol.

Předseda Národního shromáždění Fr. Tomášek uvádí presidenta republiky dra T. G. Masaryka do zasedací síně.

Dále jsou přítomni:

Místopředsedové: posl. dr. Hajn, Konečný, Udržal.

Zapisovatelé: posl. Bradáč, dr. Slávik a větší počet poslanců.

Zástupcové vlády: Předseda vlády: dr. Kramář a členové vlády: Haberman, dr. Hruban, Klofáč, Prášek, dr. Rašín, Staněk, dr. Soukup, dr. Stránský, Stříbrný, dr. Šrobár, Švehla, dr. Winter, dr. Vrbenský, dr. Zahradník.

Z kanceláře sněmovní: JUDr. Haasz, tajemník sněmovní, zástupce jeho JUDr. Bartoušek.

Denní pořad

13. schůze Národního shromáždění československého v sobotu, dne

21. prosince 1918 o 2. hod. odpolední.

Slib presidenta republiky.

Začátek schůze o 4. hod. 15 min. odpol.

Předseda: Národní shromáždění je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.

Pane presidente! Způsobem triumfálním, tak jako dosud ještě nikoho, vítal Vás na cestě Prahou český lid. Jásot set tisícův otřásal vzduchem - až sem k nám doléhal jeho ozvuk. Štěstí zářilo z každého oka, srdce celého národa bila Vám v ústrety. Tak promluvila tam venku k Vám duše osvobozeného národa, probuzená k vědomí vlastní síly své. A teď jste přišel mezi nás sem, do staroslavné síně, jež byla svědkem tolika památných projevův, ale jež nezažila dne slavnějšího nad den dnešní.

Přišel jste, abyste vykonal ústavní povinnost. První Vaše cesta po návratu do vlasti, po dlouhých letech odloučení, vedla Vás k nám, do Národního shromáždění. A mně jako předsedovi tohoto zákonodárného sboru, dosazeného z moci revoluce, připadl nesmírně čestný úkol, abych Vás při této příležitosti pozdravil a uvítal.

Když před pěti týdny osvobozený národ prohlásil usnesením tohoto sboru republiku a měl přistoupiti k volbě presidenta, ani na okamžik nikdo nebyl na vahách a na pochybách, na koho padne volba. Presidentem republiky mohl se státi jedině muž - muž, jehož jméno se neslo od úst k ústům po celém našem národě: Tomáš Masaryk. S jásotem a dojímavou jednomyslností sbor náš, jako dočasně dosazené zastupitelstvo národa, pověřil Vás, abyste se stal nositelem a představitelem suverenity svobodného národa. Habsburská cizovládná autokracie, jež jako balvan po věky tlačila náš národ, jež na popravištích v r. 1621 své vražedné dílo započala a jež, dovršivši zločinnou svoji dráhu po 300 letech svévolným zahájením světové války, aby obtížila svědomí své poslední nejtěžší vinou, i v tom posledním okamžiku pokusila se zase v krvi udusiti národ český. Měl vykrvácet na bojištích i na šibenicích. Než, udeřila hodina osudu. Veliká doba našla velikého, celého muže a tím jste byl Vy. Mezi tím, co passivním odporem ona část národa, jež zbyla doma, prováděla rozvratné dílo z vnitřku proti strouchnivělému organismu Rakouska, hlodala v něm, oslabovala, ochromovala jej, příslušníci národa za hranicemi vedli smrtící rány z venčí na útvar, odsouzený k smrti. Vedli je jednak na bojištích, jednak ze síní diplomatů. A byl jste to zase Vy, jenž plnil duchem staré slavné české chrabrosti bojovníky československých zahraničních armád, stejně na bojištích západu ve Francii a Italii, jako na bojištich východu v Rusku a Sibíři. Památka těch hrdinů, kteří za svobodu naši dali životy, zůstane nám na vždy svatou a po věky nevymizí z dějin našeho národa. (Potlesk.)

A byl Jste to Vy, jenž současně nesl na svých bedrech tíhu práce v kabinetech diplomatů. Neznal Jste námah cesty, vzdálenosti tisíců kilometrů neznamenaly pro Vás nic. Z Evropy do Ameriky, z Ameriky do Asie - tak jsme s úžasem sledovali Vás podle telegrafických zpráv od jednoho dílu světa k druhému, sklánějíce se v duchu před gigantickou touto prací, žehnajíce Vám, aby dílo toto slavně bylo dovršeno. A práce Vaše triumfovala. Na osvobození národa, na jeho státní samostatnosti největší podíl zásluh připadá Vám. A Vám proto v prvé řadě patří dík národa, Vám patří jeho láska. To Vám dnes hlásal jásot lidu, to Vám zde tlumočíme také my. Vítáme Vás tu na půdě, posvěcené staletými zápasy. V této síni vedl zápas Rieger a Palacký, zde již ve stoletích předchozích pokoušeli se stavové uhájiti zbytky okleštěné samostatnosti státní. A zde stojíme na úpatí a ve stínu staroslavných Hradčan, bývalého sídla králů, jež stane se teď sídlem presidenta republiky. Minulost si tu podává ruku s přítomností a budoucností. Slavná minulost s přítomností a budoucností, jak věříme všichni, neméně slavnou. Jsme na rozhraní věku, na přelomu dějin. Bezmála jako pohádka připadá nám vše, co stalo se s Prahou a celým národem. Splnily se sny a tužby nejlepších synů jeho. Co jásalo ve Smetanových akordech ve finale "Libuše", o čem snili Neruda nebo Aleš, to se stalo rázem skutkem. Ne již v cizích službách, ne již zotročeni cizovládou, na svých nohou, jako sebevědomý svobodný člen v rodině svobodných národů světa stojí tu dnes národ český. (Hlučný, dlouhotrvající potlesk.)

Ale daleko není ještě všechno hotovo. Čekají nás úkoly obrovité. Jde v prvé řadě o dovršení celého díla jednáním mírovým. Zde vzpomínáme všech spolupracovníků Vašich, které Jste s tak překvapující znalostí osob shromáždil kolem sebe a dnes posíláme odtud, jistě se souhlasem Vaším, pane presidente, pozdravy své zejména našemu Eduardu Benešovi, jenž zůstal prozatím od nás odloučen, aby bděl ještě nadále nad naší mladou svobodou. (Hlučná pochvala.)

Jsme šťastni, že můžeme dnes ve svém středu pozdraviti zástupce velké, slavné a rekovné Francie (Na zdar! Výborně! Dlouhotrvající potlesk), jíž tolik vděčíme za svoji republiku. Stejně horoucně zdravíme představitele skvělé Anglie (Výborně! Nadšený potlesk) a vedle Britanie také vytrvalou Italii (Výborně! Bouřlivý potlesk). Posíláme pozdravy své slavné demokracii zámořské, v jejíž čele stojí veliký strážce civilisace a kultury, Wilson. (Výborně! Dlouhotrvající potlesk.) A jsme překonáni radostí, když vidíme dnes ve středu svém také zástupce bratrských národů slovanských, kteří s námi nesli stejné utrpení a společně s námi slaví dnes stejné vítězství. (Výborně! Potlesk.)

V práci naší bude ovšem nutno s největším úsilím pokračovati. Národ československý jest dnes, po staletích odluky, sjednocen a tak, jako nebylo jistě nahodilým, že v červáncích našeho národního probuzení stálo trojhvězdí: Kolára, Palackého a Šafaříka, tak také jakoby příkazem zákonů dějinných v okamžiku státního sjednocení národa, před tím roztrženého, k nejvyšším úkolům v něm povolán byl syn jihomoravské Slovače, náš první president. (Výborně! Neutuchající, nadšený potlesk.)

Jsou ještě otázky jiné. Poměr obyvatelstva německého v zemích našich k našemu státu byl dosud nejasný. Snad nedovedli němečtí krajané dosti dobře uvěřiti ve shroucení Rakouska a ve shroucení své nadvlády s povalením militaristické autokracie pruské. Bez ohlasu zůstalo volání naše z první schůze tohoto sboru na adresu německých našich krajanů. Dnes přichází president republiky, povznesený jistě nad každý stín nacionální předpojatosti.

Zdaž není to okamžik nejvhodnější, aby se pomýšlelo v řadách našich krajanů druhé národnosti na nezbytnou revisi dosavadního jejich stanoviska? (Hlučný souhlas.)

A vedle otázek národnostních jsou to veliké otázky politické a sociální. Nový stát bude státem svobodným, pokrokovým, demokratickým. (Výborně! Hlučný potlesk.) V tom jest záruka jeho rozkvětu a jeho veliké budoucnosti. (Tak jest!) V tomto směru přináší nám milovaný president náš také své veliké poselství od demokracie světa. Sociální bouře letí dnes také Evropou, třesouce samými základy států. Pod revolucionujícími účinky válek trhliny třídních rozporů v národech se prohloubily. Také u nás. A přece zase mladá republika k svému vybudování a zabezpečení velitelsky přímo vyžaduje solidární práce všech vrstev národa. (Výborně!)

Jeden z nejtěžších problémů volá po svém řešení. Mladou republiku čekají tu úkoly nad jiné komplikované. Tolik však jest jisto: Naše republika bude prodchnuta duchem sociální spravedlnosti. (Výborně! Bouřlivý potlesk.)

Vy, pane presidente, věnoval Jste největší část svého životního díla studiu a řešení otázky sociální, a Vy také učiníte vše, co příkazy doby od republiky čekají.

A v tomto okamžiku, jehož bylo nám šťastným osudem dopřáno se dožíti, a jenž jest mezníkem našich dějin, překonáni až do duše radostí nad návratem Vaším a nenalézajíce slov, jimiž bychom mohli tlumočiti všechno to, co dnes naši celou bytost rozechvívá, podáváme Tobě, předrahý presidente náš, naše pýcho a naše naděje, své ruce, tiskneme Tě bouřlivě na prsa svá a voláme dnes, volá s námi celý náš národ československý a volá s námi demokracie celého světa: Nechť žije republika československá, nechť žije její první president, Tomáš Masaryk! (Výborně! Nadšený, dlouhotrvající potlesk. President Masaryk podává předsedovi ruku. Nové, dlouhotrvající projevy nadšení.)

Předseda: K slovu se přihlásil za kolegy naše slovenské ještě člen Národního shromáždění pan Janoška. Uděluji mu je.

Poslanec Janoška: Ctené Národné shromáždenie!

Teraz, keď celý jednotný národ plesá rozechvený nadšením a radosťou v ústrety svojmu šľachetnému osvoboditeľovi, teraz, keď dosiaľ vaša, odsiaľ však i naša matička Praha, staroslávne Caput Regni víta vo svojich múroch nekorunovaného, ale tým milšieho kráľa-panovníka; dnes, v túto historicky pamätnú chvíľu, keď zákonodárny sbor Československej republiky v lône svojom víta a pozdravuje svojho prvého presidenta - i my, zastupitelia slovenskej vetve československého národa v tomto Národnom shromáždení, hlásime se k skromnému, ale srdečnému slovu.

Je to slovo srdečného a úprimného pozdravu k nášmu heroickému osloboditeľovi, k nášmu presidentovi; slovo srdečného pozdravu v ústrety tomu, ktorému predovšetkým a nado všetko my Slováci máme čo ďakovať a ďakujeme za svoje oslobodenie. Dozaista dovolíte, ctení pánovia, drahí bratia, vysloviť to, že keď my ochotne a plne uznávame, že Vy, drahí bratia Češi, máte veľkú príčinu s radosťou pozdravovať svojho osloboditeľa, i vy spolu s námi cítite a uznáte nám, že my, Slováci, máme nevýslovne väčšiu príčinu tešiť sa a plesať v ústrety svojmu oslobodeniu (Búrlivý potlesk. Výborne!), a tak i svojmu osloboditeľovi.

Príčina toho je jasná. Keď vy ste i predtým mali nekonečne viac svojho vlastného, mali ste podmienky vývinu v politickom, kultúrnom i hospodárskom ohläde - kdežto my sme boli všetkého toho pozbavovaní, olupovaní, pozbavovaní ešte i práva k životu. Vy ste v porovnáni s nami mali mnoho, my sme nemali ničoho. Ano, môžeme povedať, že medzi malými, nevoľnými národy náš bol ten najnevoľnejší, medzi ubitými náš bol ten najubitejší.

Preto, keď odpadlo jarmo z našej ubolenej šije, keď padly puta z našich zranených nôh, keď rozviazaly sa väzby nášho násilne umlčovaného, rodného jazyka a keď teraz v slobodnej Československej republike svieťa nám blahodárné lúče vytúženej slobody - my, a zvlášte my máme príčinu, vysloviť nášmu osloboditeľovi pocit vďaky, vďaky najvrúcnejšej, akú len ľudská duša pocítiť môže - vyslovujeme ho Vám, drahý, milovaný presidente náš!

A keď tento vrúci cit vďaky vyslovujeme, so slzami vďačnosti ubezpečujeme Vás, drahí bratia, Vás, milovaný náš osloboditeľu, že to, čo ste Vy z nekonečnej lásky k nám, neúmornou prácou, uprostred tisíc prekážok a protivenstiev vykonali, že my to nikdy, nikdy nezabudneme (Výborně! Bouřlivý potlesk.), kým len žiť a biť bude jedno verné srdce za národ náš pod nebetyčnými Tatrami.

My v tejto vďake a spolu úcte k Vám u pamiatke vášho mena budeme vychovávať svoj odrost, naše detné deti, s pokolenia na pokolenie.

Zaroveň uisťujeme Vás, že pokusíme sa všemožne, aby sme za Vámi, za Vašim vznešeným príkladom, usilovnou prácou stali sa hodnými Vašej lásky, hodnými i tej Vámi vydobytej slobody, Vámi a hrdinskými činy našich československých legionárov. (Výborně! Bouřlivý potlesk.)

Tymito citami nesení, z hlubín svojej slovenskej a slavianskej zbožnej duše voláme Vám v ústrety: Živ Vás, milovaný náš predsedo, živ Vás Hospodin, aby ste ďalej budovať a dobudovať mohli krásnu budovu nášho štátu, tú budovu, ku ktorej ste tak šťastne a zdarne prvé základy položili. (Výborne! Dlho trvajúci, búrlivý potlesk.)

(President Masaryk, přikročiv k řečníku, podává mu ruku. Potlesk.)

Předseda: Než přikročíme k vlastnímu dennímu pořádku, dovoluji si sděliti, že vzácný náš host pan gen. Piccioni (Výborně! Potlesk), který přišel jako zástupce velké Italie, přinesl nám s sebou také poselství pana ministerského předsedy italského OrIanda (Sláva! Výborně! Hlučný potlesk), a já žádám pana ministra dra Zahradníka, aby poselství to v originále přečetl.

Ministr dr. Zahradník (čte):

Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP