Čtvrtek 19. prosince 1918

Předseda: Kolega dr. Bulín podal dodatečný návrh. Žádám, aby byl přečten.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):

Dodatkový návrh Dra Bulína na změnu § 335., 337 a 338. voj. řádu trest.

(Článek XLV.)

§ 335. odst. 4. se zrušuje.

(Čl. XLVI.)

První odstavec § 337. zní:

Tomu, kdo odvolání ohlásil, dodati jest co nejdřív ověřený opis naříkaného rozsudku s důvody; odvolatel může provést odvolání do pěti dnů po tom, co mu byl tento opis doručen, a to, buď podáním do spisů, nebo do protokolu (§324.)

Čl. XLVII.

První dva odstavce § 338. znějí:

Odpůrce odvolatelova jest zpraviti o tom, že bylo odvolání ohlášeno.

Podání, kterým se odvolání provádí, jest učiniti ve dvojím vyhotovení; jedno z nich budiž dodáno odpůrci odvolatelovu. Bylo-li odvolání provedeno protokolem, dodá se mu opis protokolu.

Odpůrce odvolatelův může do tří dnů po tom, co mu bylo provedení odvolání doručeno, odpověděti na ně buď podáním do spisů, nebo do protokolu (§ 324).

Číslování dalších článků se podle toho opravuje.

Předseda: Zahajujeme debatu. K slovu je přihlášen pan kolega dr. Bulín. Uděluji mu slovo.

Posl. Dr. Bulín: Ctěné Národní shromáždění!

Přes to, že běží pouze o prozatímní opravu trestního řádu vojenského, pokládal jsem za povinnost, abych učinil návrh, který byl právě přečten. Vedlo mne k tomu vědomí, založené na velmi smutné zkušenosti, že se vojenské soudy často snažily podle nejlepších sil, aby tomu, kdo od nich byl odsouzen, buď znemožnily, neb alespoň znesnadnily opravné prostředky; oporu pro tuto snahu měly přímo v ustanoveních vojenského řádu trestního. V § 120. vojenského řádu trestního je vyslovena zásada, že se usnesení soudní obviněnému prohlašují ústně nebo písemně; jen tomu, kdo chce míti písemné vyhotovení ústního usnesení, se takové vyhotovení teprve na jeho žádost dá. Ústní prohlašování stalo se pravidlem.

Hlavním důvodem této praxe byla snaha, aby bylo co nejméně černého na bílém, poněvadž to, co není na papíře, se může snadno změnit neb odvolat, a súčastněný nemůže dáti přezkoumati, co soud skutečně opatřil. V praxi vojenských obhájců bylo nejtěžším ustanovení zákona, že opravné prostředky proti rozsudkům vojenských soudů musily býti prováděny do 8 dnů po tom, co byl rozsudek ústně prohlášen.

Račte si připomenouti, že mnoho rozsudků vojenských soudů bylo vyhotoveno na celých tištěných knihách. Upozorňuji na příklad na případ ministerského předsedy dra Kramáře, nebo našich brněnských studentův, odsouzených pro velezrádu, spáchanou rozšiřováním letáků. Bylo naprosto vyloučeno, že by v těch 8 dnech, které uplynuly od ústního prohlášení rozsudku, byl obhájce mohl svědomitě vypracovati opravný prostředek, totiž zmateční stížnost neb odvolání, protože často obsahu písemného rozsudku ani neznal, ani ho nedostal. Měl tedy polemisovati s něčím, co mu bylo neznámo, a co si soud teprve upravoval podle toho, jaký měl opravný prostředek obžalovaného obsah.

Proto jsem si dovolil navrhnouti, aby byl trestní vojenský řád změněn v ten rozum, že lhůta na provedení opravných prostředků se nepočítá ode dne, kdy byl rozsudek prohlášen, nýbrž ode dne, kdy byl odsouzenému písemně doručen; neboť jen tak má obžalovaný možnost zkoumati, čím soud odůvodnil své rozhodnutí o trestu nebo o vině, jak počítá polehčující a přitěžující okolnosti atd. Zkrátka, má pro opravný prostředek nějaký základ. Stávalo se také, že rozsudek se dělal teprve tehdy, až byla zmateční stížnost podána, a podle jejího obsahu byly pak nedostatky rozsudku odstraněny. Bude-li návrh přijat, tož takové zneužívání zákona bude odstraněno.

Mimo to je v návrhu obsaženo ustanovení, že obžalovaný nemá jen právo žádati opis naříkaného rozsudku, nýbrž že v těch případech, kdy byl opravný prostředek ohlášen, je soud první stolice povinen opis naříkaného rozsudku odvolateli nebo stěžovateli doručiti.

Podle zákona je také možno, že se odvolání nebo zmateční stížnost provede protokolem; v takovém případě odvolatel musí dostati opis protokolu, který byl u soudu o opisovém prostředku sepsán. Podle dosavadního zákona má odpůrce odvolatelův právo, na odvolání odpověděti; to platí také o zmateční stížnosti. Vojenský soud má uvědomiti druhou stranu, že bylo podáno odvolání nebo zmateční stížnost; odpůrce odvolatelův může do 3 dnů u soudu nahlédnouti do spisův a pak na opravný prostředek odpověděti. Při tom byly zase veliké těžkosti.

Především již lhůta je velmi krátká; mimo to se však velmi často stávalo, že nebylo možno referenta do 3 dnů nalézti a do opravného prostředku nahlédnouti. Proto má míti zákon nyní ustanovení, že opravný prostředek do rozsudku, ať jej podává vojenský státní zástupce neb obžalovaný, musí býti podán ve dvojím vyhotovení, z nichž jedno dostane odpůrce odvolatelův. Tím se mu ušetří mnoho času i námahy: druhá strana má opravný prostředek v ruce a nemusí se tedy starati, aby jeho obsah teprve u soudu zjistila. Tím je řízení neobyčejně zjednodušeno a výstřelky byrokratismu jsou znemožněny.

Budou-li přijaty tyto změny, nastane potřeba, aby byl zrušen druhý odstavec § 335. voj. ř. tr., který stanovil, že se opisy rozsudků vyhotovují a doručuji stranám jen na jejich žádost. Stane-li se to povinností v případech, kdy byly do rozsudku ohlášeny opravné prostředky, musí býti poslední odstavec § 335. voj. ř. tr. zrušen.

Prosím, abyste navrhovaný dodatek ke zprávě výboru právního přijali. (Výborně! Potlesk!)

Předseda (zvoní): Přeje si pan zpravodaj doslov?

Poslanec dr. Bouček: Ne, já se přizpůsobuji úplně návrhu pana kolegy dra Bulína.

Předseda: Tím je debata skončena, přistoupíme k hlasování.

Navrhuji, abychom postupovali při hlasování takto:

Poněvadž není žádných pozměňovacích návrhů, je pouze návrh p. kolegy dra Bulína, který vsunuje nové tři články.

Budeme hlasovati o skupině článků 1. až 44. ve smyslu zprávy, podané zpravodajem. Pak přistoupíme k hlasování o skupině článků 45. až 47. To jsou dodatečné návrhy p. kol. dra Bulína. Na to budeme hlasovati o třetí skupině (starý § 45., nový § 48.) ze zprávy až do článku 65. (čl. 62. ve starém znění).

Je snad proti tomuto mému návrhu o hlasování námitka?

Není tomu tak, budeme hlasovati, jak jsem navrhl.

Kdo hlasují pro čl. 1.-44., prosím, aby povstali.

To je většina, prohlašuji články ty za schváleny.

Kdo schvaluje čl. 45., 46. a 47. podle dodatečného návrhu p. kol. dra Bulína, prosím, aby povstal.

To je většina. Články ty jsou přijaty.

Žádám dále pány, kteří hlasují pro čl. 48.-65. a zároveň pro nadpis a úvodní formuli zákona, aby povstali.

To je většina. Prohlašuji i poslední skupinu paragrafů za schválenou.

Má p. zpravodaj snad nějaké textové změny?

Zpravodaj posl. dr. Bouček: Nikoli.

Předseda: Přistoupíme tedy ke druhému čtení.

Kdo souhlasí s právě přijatým zákonem tak, jak byl přijat, i s dodatkem p. dra Bulína i s tou změnou čísel uvedených od §§ 48.-65. také ve druhém čtení, prosím, aby povstal s místa. To je většina.

Prohlašuji zákon tento za schválený i ve druhém čtení.

Tím tento odstavec denního pořádku je vyřízen.

Přistoupím k ukončení schůze. Předem oznamuji, že dodatečně omlouvá se p. kolega Čuřík, a to také pro zítřejší, případně pro schůzi 21. t. m.

Dnes přikazuji ústavnímu výboru návrh pp. kolegů dra Hajna, Bechyně, dra Hnídka, Konečného, dra Uhlíře a Kadlčáka na vydání zákona o úpravě platu presidenta republiky, jakož i členů vlády. V návrhu tom se praví:

Národní shromáždění zmocňuje výbor ústavní a ukládá jemu, by vypracoval bez průtahu ve věci i ve formě osnovu zákona o úpravě platu presidenta republiky, jakož i ministrův.

Ústavní výbor přikročiž k úloze své bez odkladu, tak aby předloha mohla býti ještě ve schůzi zítřejší (páteční), dne 20. prosince 1918 rozdána a hned ve všech čteních projednána.

Návrh tento byl tiskem rozdán ještě průběhem dnešní schůze.

Kdo souhlasí s tím, aby lhůta v návrhu tomto určená byla uložena ústavnímu výboru, nechť povstane. To je většina.

Prohlašuji lhůtu za přijatou.

Proto svolávám v dohodě s panem místopředsedou ústavního výboru výbor ústavní dnes, hned po schůzi plenární, a to do místnosti čís. 14.

Dnes po schůzi Národního shromáždění zasedá výbor pro vodní hospodářství v místnosti čís. 42 v II. poschodí.

Výbor sociálně-politický sejde se v místnosti č. 5 v II. poschodí zítra po plenární schůzi.

Ustavující schůze výboru pro Velkou Prahu koná se zítra v pátek o 10. hodine dopolední v místnosti čís. 168, II. patro.

Schůze finančního výboru, svolaná na 20. prosince, odkládá se na neurčito.

Navrhuji příští schůzi na zítřek v pátek dne 20. prosince o 11. hodině dopolední.

Na denní pořádek navrhuji: předně věci, jež zůstaly nevyřízeny z dnešního denního pořádku, a to zprávu výboru sociálně-politického o vládní osnově zákona o zřízení Všeobecného pensijního ústavu v Praze, tisk č. 206;

zprávu finančního výboru o vládním návrhu rozpočtovém pro I. pololetí 1919, tisk č. 250.

Dále, bude-li to v ústavním výboru vyřízeno:

zprávu ústavního výboru o platech presidenta a ministrů,

dále dodatečné volby do výborův, a to sociálně-politického, právního, pro změnu jednacího řádu a mírového.

Konečně zprávu výboru zásobovacího o zavedení jednotné kvoty chlebovin pro všechny země československého státu, tisk č. 252.

Jsou snad proti dnu, jakož i proti pracovnímu programu na zítřek námitky? Není tomu tak.

Žádám pány, aby na půl hodiny před zítřejší schůzí případné řečníky k jednotlivým odstavcům denního pořádku oznámili v mojí kanceláři.

Tím jest denní pořádek schválen, prohlašuji schůzi dnešní za skončenou.

(Konec schůze v 6 h. 17 m. večer.)



Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP