Pátek 18. září 1908

soudních Klatovského a Plánického za platnou uznati a zvoleného k sněmu království Českého připustiti.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Der hohe Landtag wolle die Wahl des Herrn Wenzel Prunar als Abgeordneten für die Landgemeinden der Gerichtsbezirke Klattau und Planitz als giltig anerkennen und denselben zum Landtage des Königreiches Böhmen zulassen. "

Nejvyšší maršálek zemský: Přijato.

Angenommen.

Žádám pana poslance dra Škardu, aby laskavě podal zprávu.

Zpravodaj p. posl. dr. Škarda: Slavný sněme! K volbě poslance do sněmu pro volící okres král. hlav. města Prahy, »Malá Strana« konané dne 28. února 1908 dostavilo se z 1732 voličů 1399.

Z odevzdaných hlasů obdržel pan JUDr. Ladislav Pinkas, advokát v Praze 616 hlasů, pan Antonín Matějovský, městský vrchní inženýr v Praze 576 hlasů, dr. Luboš Jeřábek, soudní sekretář a spisovatel v Praze 625 hlasů, pan Václav Pfeifer, knihař v Praze 342 hlasy, p. dr. Karel Urban, říšský poslanec v Praze 207 hlasů, p. Jan Steiner, profesor v Karlině 203 hlasy. Ostatní hlasy byly roztříštěny. Kromě toho odevzdány lístky prázdné 4.

Nadpoloviční většina hlasů, čítajíc v to lístky prázdné, činí 700, bez těchto 698.

Tuto nadpoloviční většinu hlasů neobdržel žádný z kandidátů.

Bylo tudíž nutno provésti volbu druhou.

K volbě této, konané dne 3. března 1908' dostavilo se 1268 voličů. Z odevzdaných hlasů obdržel pan JUDr. Ladislav Pinkas, advokát v Praze 736 hlasů, pan Antonín Matějovský, vrchní městský inženýr v Praze 695 hlasů, pan dr. Luboš Jeřábek, soudní sekretář v Praze 697 hlasů, pan Václav Pfeifer, knihař v Praze 335 hlasů. Ostatní hlasy byly roztříštěny. Kromě toho odevzdáno bylo 8 prázdných lístků.

Nadpoloviční většina hlasů, čítajíc v to lístky prázdné, činí 635, bez těchto 631.

Tuto nadpoloviční většinu hlasů obdrželi pánové: Dr. Ladislav Pinkas, advokát v Praze, JUDr. Luboš Jeřábek, soudní sekretář v Praze a Antonín Matějovský, vrchní městský inženýr v Praze.

Komise volební prohlásila za zvolené pány: JUDra. Ladislava Pinkase, advokáta v Praze a JUDra. Luboše Jeřábka, soudního sekretáře v Praze.

Proti volbě pana JUDra. Luboše Jeřábka byly však podány námitky, o nichž bylo zahájeno šetření, kteréž končí návrhem, jak ve všech případech podobných se děje, kde jedná se o námitky, že záležitost přikazuje se legitimačnímu výboru.

Zemský výbor činí návrh, aby byly námitky zamítnuty a volba schválena. To však není předmětem dnešního jednání, poněvadž volba, proti které byly podány námitky, nenavrhuje se ke schválení, nýbrž přikazuje se legitimačnímu výboru s návrhem na schválení.

Proti volbě pana Dra. Ladislava Pinkase není závady a předkládá tudíž zemský výbor volební spisy a navrhuje:

Slavný sněme, račiž volbu pana JUDra. Ladislava Pinkase, advokáta v Praze, za poslance měst král. hlav. města Prahy »Malá Strana atd. « za platnou uznati a zvoleného k sněmu království Českého připustiti.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Der hohe Landtag wolle die Wahl des Herrn JUDr. Ladislaus Pinkas, Advokat in Prag, als Abgeordneten der Stadt Prag-Kleinseite als giltig anerkennen und denselben zum Landtage des Königreiches Böhmen zulassen.

Nejvyšší maršálek zemský: Přijato.

Angenommen.

Tím jsou vyřízeny veškeré nesporné volby.

Hiermit sind sämtliche unbestrittenen Wahlen erledigt.

Ich werde nunmehr zur Angelobung derjenigen Herren schreiten, deren Wahl heute agnosziert worden ist, sowie eventuell derjenigen Herren, welche in der letzten Sitzung nicht erschienen waren.

Přistoupím ke skládání slibů a sice těch pánů, jichž volby byly dnes verifikovány a po případě těch pánů, kteří v poslední schůzi nebyli přítomni.

Páni poslanci budou předvoláni v abecedním pořadu a žádána každého z pánů, jehož jméno bude přečteno, by ráčil předstoupiti, podali mi ruku a vysloviti slovo »Slibuji«.

Ich ersuche diejenigen Herren, welche nach der alphabetischen Reihenfolge vorgerufen werden, freundlichst in meine Hände das Gelöbnis abzulegen und deutlich die Worte: "Ich gelobe!" zu sprechen.

Sněmovní sekretář dr. Haasz: Učiníte co poslancové slib na místě přísahy v ruce nejvyššího maršálka zemského, že chcete Jeho Veličenství císaři pánu věrni a Jeho poslušni býti, zákony zachovávati a své povinnosti plniti.

Sie werden als Landtagsabgeordnete in die Hände Seiner Durchlaucht des Herrn Oberstlandmarschalls an Eidesstatt geloben: Seiner Majestät dem Kaiser Treue und Gehorsam, Beobachtung der Gesetze und gewissenhafte Erfüllung ihrer Pflichten.

(Čte jména poslanců).

(Verliest die Namen der Abgeordneten. )

(Slovem »Slibuji« složili slib tito poslanci: Josef Adam, Josef Babánek, Frant. Blahovec, dr. Jaromír Čelakovský, Frant. Dorník, Václav Douša, Frant. Dvořák, Jan Dvořák, Václav Dvořák, Stanislav Feltl, Frant. Fencl, Frant. Filip, JUDr. Josef Fořt, dr. Frant. Hnídek, Josef Hucl, Frant. Hybš, Václav Choc, Jan Janák, Tomáš Janovec, Vilém Jaroš, Josef Jirousek, Václav Karta, Josef Komárek, Jan Kotlaní, dr. Alois Kotrbelec, Petr Krejčí, Josef Krejčík, Václav Kropáček, Vojtěch Krž, Stanislav Kubr, Josef Macháček, Jan Malkus, Frant. Máša, Stanisl. Majer, dr. Ladislav Melhuba, Ant. Mohl, Bohumil Novák, Josef Novotný, Cyril Papoušek, Jindřich Pavlíček, dr. Ludvík Pazderka, dr. Ladislav Pinkas, dr. Jan Podlipný, Vojtěch Prášek, Václav Prunar, Ferdinand Schiller, Antonín Slavík, Josef Sochor, Frant. Sojka, Václav Struna, dr. Václav Škarda, Frant. Šmirous, dr. Jindřich Šternberka, Ant. Švehla, Frant. Trojan, dr. Frant. Ulrich, Jan Vacek, Frant. Vaněk, Čeněk Vinař, dr. Karel Víškovský.

Mit den Worten: "Ich gelobe" haben das Gelöbnis abgelegt die Herren Abgeordneten:

August Ansorge, Graf Clam-Gallas, Dr. Karl Eppinger, Ferdinand Maresch, Emil Peters, Graf Josef Wallis, Anton Karl Wüst.

Při skládání slibu nebyli přítomni páni poslanci:

Bei der Ablegung des Gelöbnisses waren nicht anwesend die Abgeordneten:

Dr. Adolf Bachmann, Dr. František Fiedler, Glöckner, Vilém Holoubek, Graf Leopold Kolowrat, Dr. Karel Kramář, Dr. Wilhelm Edler von Medinger, Hrabě Emanuel Mensdorff, Oskar Freiherr von Parish, Dr. Rudolf Ritter von Perger, Josef Prášek, Wenzel Stahl, Ernst Graf Sylva-Tarouca, Karl Fürst Trauttmannsdorff, Josef Žďárský.

Nejvyšší maršálek zemský (zvoní): Denní pořádek jest vyčerpán.

Die Tagesordnung ist erschöpft.

Byl mne podán ještě jeden návrh a sice pana poslance dra Ludvíka Pazderky a soudruhů.

Es ist mir noch ein Antrag der Herren Abgeordneten Dr. Pazderka und Genossen überreicht worden.

Sněmovní aktuár dr. Šafarovič (čte): Návrh poslance JUDra. Ludvíka Pazderky a soudruhů ohledně postavení nové budovy pro sněm království Českého.

Budova, ve které zasedá sněm staroslavného království Českého a umístěny jsou nejvyšší samosprávné úřady, není rozhodně v souhlasu s požadavky, jež spravedlivě kladeny býti mohou na ni, vzhledem k významu tohoto sněmu, jakožto nejdůležitější zákonodárné korporace všech zemí této říše.

Hloubka historické tradice a sláva, hospodářská i kulturní potence vyžadují toho, aby místo, kde rozhoduje se o životních otázkách vlasti naší, již i zevnějškem svým i vnitřní úpravou důstojně ukazovalo vážnost i úctu naši ku vyvrcholení naší samosprávné individuality a myšlenky státoprávní.

Zasedací síň jest co do velikosti zcela nepostačitelná, tak že není možno vyhověti nejzákladnějším požadavkům a nárokům na účelnost, se stanoviska pak zdravotního a bezpečnostního jeví se tak četné a vážné závady, že není rozhodně možno další adaptací je odstraniti.

Zvýšení počtu poslanců, jež v dozírné době zajisté nastati musí, činí nutnost tuto ještě naléhavější a vede nás před jinými ku kroku tomuto.

Nejvyšší samosprávné úřady zemské umístěny jsou v pravém labyrintu budov, jež pro svou nepraktičnost a nesouvislost rychlou orientací znemožňují a zařízením i uspořádáním svým stejně jako zasedací síň království tohoto jsou nedůstojny.

Vzhledem k tomu navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti, aby ihned zavedeno bylo zemským výborem offertní řízení ku vypracování projektu i ostatní přípravné práce ku stavbě nové moderní, významu tohoto staroslavného království i všem požadavkům doby plně odpovídající budovy pro sněm království Českého i nejvyšší samosprávné úřady jeho.

V  ohledu formálním navrhujeme přikázání komisi rozpočtové.

V  Praze, dne 18. září 1908.

Dr. Pazderka a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung zuführen.

Dále byla podána ještě celá řada interpellací.

Es ist mir noch eine Anzahl Von Interpellationen übergeben worden.

Interpellaci k Jeho Excellenci panu místodržiteli, jakožto předsedovi zemské školní rady, podal pan poslanec dr. Jindřich Šternberka a soudruzi.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Interpellace k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli, jako předsedovi c. k. zemské školní rady, v příčině disciplinárního stíhání učitelstva.

V Zásmukách na pětitřídní škole vyučoval dějepisu dle učebné osnovy, tudíž také o válkách husitských, učitel Václav Vejdělek. Zásmučtí duchovní P. A. Košťál, kvardián, a kaplan P. Vlk zachytili poznámky dvou žáků, v nichž četli tyto citáty z dějin:

1.   Jedna třetina půdy náležela církvi (ve XIV. a XV. století - dle V. V. Tomka).

2.   Samému arcibiskupovi náleželo. 400 vesnic, řada hradů a měst, důchody 3000 kop grošů (dle V. V. Tomka).

3.    V Praze bylo 25 klášterů, 27 nefarních chrámů, 50 far po 20 nebo i více kněžích (Tomek, Horák. Kulturní dějiny).

4.    Hus nemohl a nechtěl potupiti pravdy a zraditi přesvědčení své.

5.   Hus zalkal: Pane, Ty nejlepší víš, že mne křivě obvinili. Odpust jim pro neskonalé milosrdenství své (Palacký).

6.   Duch Antikristův (Palacký).

7.   Prosím vás, abyste se milovali, dobrých násilím tlačiti nedali a pravdy každému přáli.

To cítil v srdci svém každý věrný Čech, že Hus, že všechen národ z kacířství byl obviněn křivě, kacířem byl jmín a klet neprávem jménem tím byl zhanoben utrhačně. (Horák: Kulturní dějiny).

8.   Artikule Pražské.

Na základě těchto citátů byl učitel V. Vejdělek udán u zemské školní rady, že líčí učení katolické jako nesprávné a že podrývá autoritu církve a kněžstva, na což prý je trest vyloučení z církve. Právě takový trest má stihnouti také učitele Jana Havlíčka v Zásmukách. Udaní učitelé také k nařízení zemské školní rady vyšetřováni okresním školním inspektorem.

Tážeme se:

Hodlá Vaše Excellence zameziti toto samozvané a nepříslušné dozírání ku methodě a vyučování školnímu P. Košťála a P. Vlka v Zásmukách a naříditi zemské školní radě, aby budoucně nedávala vyšetřovati učitele, když vyučují dějepisu dle spisů osvědčených a věrohodných autorů a poskytnouti učitelstvu ochrany, již mu zabezečuje § 118 řádu školního a vyučovacího?

Dr. Jindřich Štemberka a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz dr. Srba a soudruhů k c. k. místodržiteli jako zástupci vlády.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Dotaz posl. dra Vladimíra Srba a soudruhů na J. E. místodržitele království Českého jako zástupce vlády.

Vláda prohlásila ústy J. E. pana místodržitele při zahájení tohoto slavného sněmu, »že bude neoblomně sledovati cíl, aby především v jazykové otázce v zájmu bezvadného provádění správy a konání práva dospěla alespoň ku předběžnému klidu. «

K dosažení tohoto cíle jest jediné potřebí, aby se strany úřadů státních zachovávána a přesně plněna byla ustanovení článku 19. státního základního zákona ze dne 21. prosince 1867 č. 142 říš. zák., kteráž dnes dopuštěním vlády jsou hrubě porušována a tím přivedena žalostná a bezpříkladná anarchie při provádění správy a konání práva v tomto království.

Dle zpráv officiosních připravuje vláda předlohu zákona jazykového pro království České a hodlá osnovu tuto předložiti k ústavnímu projednání radě říšské.

Úmysl tento příčí se však zřejmě státnímu základnímu zákonu o zastupitelstvu říšském ze dne 21. prosince 1867 č. 141 říšského zákona. Dle § 11. tohoto zákona jest říšská rada oprávněna jen v těch záležitostech vydávati zákony, které se týkají práv, povinností a zájmů, jež všem na říšské radě zastoupeným královstvím a zemím jsou společný a jest mimo to její působnost obmezena jedině na předměty v § 11. cit. zák. pod lit. a) až o) uvedené, k nimž zákonodárství o užívání jazyků při úřadech v království Českém nenáleží.

Naopak náleží tento předmět zákonodárství, jenž říšské radě výslovně vyhražen není, do zákonité působnosti tohoto slavného sněmu i dle § 12. zákona základního o zastupitelstvu říšském ze dne 21. prosince 1867 č. 141 říš. zák. a tím jedině na tomto sněme a se souhlasem tohoto slavného sněmu může býti ústavně projednán a vyřízen.

Podepsaní činí proto tento dotaz:

Hodlá vláda a J. E. pan místodržitel jako její zástupce předložiti chystanou osnovu zákona jazykového pro království České sněmu království Českého k ústavnímu projednání?

V Praze, dne 16. září 1908.

Dr. Vladimír Srb a soudr.

Oberstlandmarschall: Anfrage der Abgeordneten Maly und Gen. an Seine Excellenz den Herrn Statthalter.

Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest): Anfrage der Abgeordneten Dr. Josef Maly und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn k. k. Statthalter.

Der Verwaltungsrat des Prager gemeinsamen Wasserwerkes, sohin ein, wenngleich in gewisser Beziehung autonom ausgestaltetes Organ der Prager Gemeindevertretung, hat, wie allgemein bekannt, in seiner Sitzung am 27. August d. J. einhellig beschlossen, die Lieferung der eisernen Leitungsröhren für die im Bau begriffene Gemeindewasserleitung an das französische Eisenwerk Pont-á-Mousson zu vergeben.

Kapital ins Ausland ohne zwingendste Gründe zu schicken, ist an und für sich weder ökonomisch noch patriotisch.

Wie groß der Wert, der an das Ausland vergebenen Lieferung für die österreichische Volkswirtschaft einzuschätzen ist, ergibt sich daraus, daß nach einer approximativen Berechnung die fragliche Bestellung die ganzjährige Produktion einer großen Gießerei von 600 Arbeitern repräsentiert, daß zur Herstellung der bestellten Röhren 150. 000 Arbeitstage notwendig sein werden und der Lohn mit 720. 000 K angeschätzt werden könne.

Damit ist jedoch die Einbuße, die österreichische Volkswirtschaft und damit daß Nationalvermögen unseres Staates durch den Entgang dieser Lieferung erleidet, noch lange nicht erschöpft.

Mit dieser Lieferung steht in direkter Verbindung eine ganze Reihe volkswirtschaftlicher Arbeiten, unter anderen die Erzeugung des Rohmateriales, wobei der Arbeitslohn gewiß 350. 000 Kronen beträgt. Um mehr als eine Million Kronen wurde sohin die österreichische Volkswirtschaft durch den Beschluß des Verwaltungsrates des Prager Wasserwerkes geschädigt.

Die Richtigkeiten der angegebenen Ziffern werden nicht gut in Abrede gestellt werden können; sie sind entnommen der Zuschrift der Prager Handelskammer an den Verwaltungsrat des Prager Wasserwerkes; dieser Körperschaft wird nicht leicht die genaue Einsicht in die bezüglichen Verhältnisse abgestritten werden können, ebenso wenig aber kann der Handelskammer irgend eine mißgünstige Stimmung der Prager Stadtgemeinde und ihren Organen gegenüber zum Vorwurfe gemacht werden, welche die Handelskammer verleitet hätte, die Sache schwärzer darzugestalten, als sie in Wirklichkeit ist.

Die Vergebung dieser Lieferung muß sohin mit Rücksicht auf ihre Rückwirkung auf die Volkswirtschaft schweren Bedenken begegnen und könnte nur dann zur Not gerechtfertigt werden, wenn gewichtige Gründe, materielle Gründe, Sympathie und Antipathie können in solchen Fragen wirtschaftlicher Natur gewiß nicht zur Geltung gebracht werden, für die Bevorzugung des Auslandes sprechen. Selbst ein privater Besteller müßte sich in einem solchen Falle die oben entwickelten Gesichtspunkte ernstlichst vor Augen stellen, bevor er eine derartige Lieferung an das Ausland begibt, wie anders ist eine juristische Person, mit so ausgesprochen öffentlich rechtlichen Charakter, wie dies eine Gemeinde ist?

Eine zwingende Notwendigkeit, diese Lieferung mit einem Werte von mehreren Millionen Kronen ins Ausland zu geben, war ganz abgesehen von den Begleitumständen, welche diese Lieferungsaffaire geradezu zu einem unerhörten Skandal qualifizierten, angesichts der Leistungsfähigkeit der österreichischen Eisenwerke gewiß nicht Vorhanden.

Unfaßbar aber wird der einhellig gefaßte Veschluß, die Röhrenlieferung ins Ausland zu Vergeben, wenn berücksichtigt wird, daß das angenommene französische Offert zwischen 2 bis 300. 000 Kronen höher war, als jenes des österreichischen Eisenkartells.

Also eine Prämie an das Ausland zahlt die Gemeinde Prag und aus welchem Grunde?

In der Gemeinde, im Verwaltungstate, in den tschechischen Parteiblättern werden politische und nationale Rücksichten als die maßgebenden Beweggründe angeführt.

Die französische Freundschaft müsse durch Geld gefestigt und das Deutschtum Österreichs müsse im österreichischen Eisenkartelle getroffen werden.

Die Aktionäre von Pont-á-Mousson, es ist wohl kaum bekannt, welcher Nationalität sie der Mehrheit angehören, mögen sich darüber freuen, daß die in der Prager Gemeindevertretung maßgebenden Personen die Ansicht haben, durch Röhrenbestellungen der Gemeinde Prag können politische und staatsrechtliche Bündnisse geschaffen werden; mit aller Entschiedenheit aber muß darauf verwiesen werden, daß im vorliegenden Falle im österreichischen Eisenkartelle nicht allein das österreichische Deutschtum sondern die österreichische Volkswirtschaft und nicht zum mindesten das tschechische Volk selbst in der empfindlichsten Weise getroffen und geschädigt wurde, da in den Werken des österreichischen Eisenkartells. Wie nebenbei bemerkt wird, zu mindest 15. 000 tschechische Arbeiter und 500 tschechische Beamte beschäftigt sind.

Eine derartige Hintansetzung der nationalökonomischen Interessen des heimatlichen Staates steht geradezu beispiellos da.

Aus deutschem Haß wird der österreichischen Industrie eine in die Millionen gehende Bestellung entzogen, und dieselbe mit einem Aufgelde von einigen Hunderttausend Kronen dem Auslande zugewendet.

Der Verwaltungsrat der Prager Wasserleitung scheint durchaus darauf vergessen zu haben, daß die Steuergelder der Stadtgemeinde Prag, aus denen die Kosten der Herstellung der Gemeindewasserleitung bestritten werden, nahezu zur Hälfte aus deutschen Quellen fließen.

Die deutsche Bevölkerung Prags muß sich auf das entschiedenste dagegen verwahren, daß ihre Steuergelder unter dem Motto des Deutschenhasses überhaupt und insbesondere unter Betonung dieses Motivs zu Geschenken an das Austand, die in die Hunderttausende gehen, verwendet werden.

Allein auch die Bevölkerung Österreichs hat ein Recht gegen die unverantworliche Vergeudung öffentlicher Gelber zu protestieren.

Vor wenigen Jahren wurde der Stadtgemeinde Prag zur Durchführung weitwendiger, in Folge Verschuldens der Stadtverwaltung ohnedies ungebührlich verzögerter kommunaler Aufgaben eine Subvention von 16 Millionen Kronen aus Staatsmitteln Bewilligt.

(Posl. Choc: Říšské marky? Ty nic nedělají?)

Die Regierung hat die Pflicht, die Verwaltung der Gemeinden zu kontrollieren; im vorliegenden Falle aber obliegt es ihr, zu sorgen, daß die öffentlichen Interessen nicht durch eine chauvinistische Gemeindevertretung und deren Organe empfindlich geschädigt, die aus Staatsmitteln bewilligte Subvention nicht vergeudet, und das Ansehen des Staates dem Auslande gegenüber nicht in der empfindlichsten Weise bloßgestellt werde...

(Posl. Choc volá: O zlodějství v Budějovicích tam nestojí nic? To by bylo velmi zajímavé!)

Nejvyšší maršálek zemský: Neračte prosím vyrušovati.

Posl. Choc: Proč ne, Jasnosti, bylo by to zajímavé, jak to dělají v Budějovicích!

Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (fortfahrend): Abgesehen von einer sanften Mahnung des der tschechischen Nation angehörigen Handelsministers ist der Öffentlichkeit nicht begannt geworden, daß die Regierung die Gemeindevertretung der Stadt Prag und deren Organe in einer entsprechenden, nachdrücklichen Weise an ihre Pflicht erinnert und Vorsorge getroffen tte, daß die das allgemeine Volkswohl sog sigenden Beschlüsse des Verwaltungsrates des Prager Wasserwerkes zur Durchführung gelangen und österreichische Steuergelder nicht zweckund grundlos zum Schaben des heimischen Wohlstandes in das Ausland gehen.

(Posl. dr. Baxa: Podívejte se, jak Češi zbožně poslouchají! Když je česká interpellace, to neposlouchá nikdo!)

Die Öffentlichkeit hat ein Recht darauf, in dieser Angelegenheit nicht nur die Ansicht der Regierung kennen zu lernen, sondern auch zu erfahren, was die Regierung in dieser Angelegenheit getan hat und noch zu tun gedenkt.

Die Gefertigten stellen sohin, indem sie die mehr als befremdlichen Begleiterscheinungen dieser Röhrenbestellung vorläufig unerörtert lassen, an Seine Exzellenz den Herrn k. k. Statthalter die Anfrage:

1. Was hat die Regierung vorgekehrt, um den Beschluß des Verwaltungsrates des Prager gemeinsamen Wasserwerkes, der wochenlang vor der entscheidenden Verwaltungsratssitzung publizistisch erörtert wurde, zu verhindern?

2.   Welche Stellung nimmt die k. k. Regierung zu dem gefaßten Beschluß ein?

3.   Was gedenkt die Regierung zu tun, um die Ausführung des das Ansehen des Staates blosstellenden und dessen ökonomische Interessen schwer schädigenden Beschlusses zu hindern ?

Da diese Affaire nicht nur das Inland, sondern vielfach auch das Ausland und zwar nicht zu Nutz und Frommen des österreichischen Staates beschäftigt, erwarten die Gefertigten eine möglichst baldige Beantwortung dieser Anfrage.

Abg. Dr. Josef Maly und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Interpellace poslance Prunara a soudruhů k panu místodržiteli král. Českého Karlu hraběti Coudenhovovi ve příčině zneužívání úředníků politických, železničních, poštovních a c. a k. vojska i četnictva na ochranu zpupnosti německých výtržníků na Kašperských Horách a v Sušici,

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Interpellace poslance Prunara a soudruhů k panu místodržiteli král. Českého Karlu hraběti Coudenhovovi ve příčině zneužívání úředníků politických, železničních, poštovních a c. a k. vojska i četnictva na ochranu zpupnosti německých výtržníků na Kašperských Horách a v Sušici.

Při posledních událostech na Kašperských Horách a v Sušici, jež byly zaviněny na mnoze zbabělostí a stranickostí c. k. vlády a jejich orgánů, posláno bylo do Sušice zbytečné množství písecké pěchoty a klatovských dragounů, aby hájili provokující buršáky a jim pomáhající některé místní Židy.

Naproti tomu na Kašperských Horách byla ponechána česká menšina úplně bez ochrany a čtyři četníci, které vláda z počátku k udržení pořádku na Kašperských Horách komandovala, nejlépe ukazují, jak velice ji záleželo na bezpečnosti českých občanů.

Kdežto pak vojsko, jež přitáhlo později v nepatrném počtu na Kašperské Hory, chovalo se k tamnímu německému obyvatelstvu slušně a přátelsky, došlo v Sušici beze vší příčiny ke srážce s českým lidem, při níž obdržel 9 ostných ran český dělník Šíma.

Toto bezprávné použití zbraně, svědčící buď o neschopnosti dragounského důstojníka v Sušici velícího nebo o nevraživosti německých dragounů proti českému obyvatelstvu, jest tím trestuhodnější, že ve vojenském oficielním raportu poslaném na c. k. vojenské asistenční velitelství v Sušici jest výslovně konstatováno, že klid ani v nejmenším porušen nebyl. Ačkoliv bylo původně na zakročení městské rady sušické ustanoveno, že buršáci musí se ubírati Sušicí po různu a jednotlivě, bylo povoláno c. a k. vojsko, aby umožnilo buršákům přes Sušice průchod hromadný.

Velmi zběsile počínali si dva četníci, jmenovitě sušický strážmistr Kokeš, který řádil jakoby se minul rozumem. Nadával lidu »pakáže« a choval se vůbec velice hrubě a sprostě. Když byl vyhozen z domu německého Žida, Schwarzkopfa, kámen a četnictvo bylo žádáno, aby zakročilo, nebylo tomuto přání vyhověno.

Na poště bylo zastaveno k vůli několika německo-židovským buršáckým provokatérům přijímání soukromých telegramů, což mělo za následek, že byli někteří místní obchodníci, kteří chtěli právě telegrafovati, poškozeni.

Do služeb buršáckých komandována byla i část úřednictva železničního. Ačkoliv čas k odjezdu vlaku, jímž měli odjeti buršáci, dávno minul, buršáci úmyslně do vozu nevstupovali a když poslanec Prunar zakročil, aby dal úředník službu konající rozkaz k odjezdu, ačkoliv tento úředník dle své povinnosti tak učinil a ačkoliv již i vlakvedoucí zatroubil, vlak musel na rozkaz přispěchajícího přednosty stanice stát. Bylo patrno, že přednosta Hlávka jednal na vyšší rozkaz, což jest tím nespornější, že z kanceláře přednosty přihlížel k tomuto zadržení vlaku odborný přednosta v ministerstvu železničním Förster, který byl viděn nedlouho před tím ve společnosti buršáků a že také někteří z přítomných úředníků politických vměšovali se do výkonu služby konajícího úředníka, vyzývajíce jej, aby rozkazu k odjezdu nedával. Tito okresní hejtmani a komisaři pranic se na to neohlíželi, že zpozděním vlaku nedocílí cestující spojení na rychlík v Horažďovicích.

Stranění politických úředníků buršákům, před kterým musely ustoupiti všecky ohledy na právo i slušnost možno posouditi i z té okolnosti, že okresní hejtmani a komisaři vehnali buršáky, když nechtěli vstoupiti do třídy třetí, ačkoliv tam bylo místa dost a ačkoliv si úmyslně nekoupili lístků, do vozu třídy prvé, ve kterém jel právě biskup budějovický.

V oddělení určeném pro 20 osob, v němž seděl biskup se svou družinou, bylo vecpáno 23 povykujících a většinou spitých buršáků a mimo ně ještě 6 četníků. A poněvadž buršáci chovali se i při nastupováni do vlaku a ve voze drze a zpupně a vyplazovali jazyky, lid v rozhořčení sahal po kamení a nebýti zakročení poslance Prunara, byl by vlak bombardoval. Jeden kámen byl přece na vlak hozen a padl právě několik kroků od biskupa budějovického.

Byla to vůbec strašná podívaná na některé politické úředníky, kteří ze strachu před buršáky ztratili úplně hlavu.

Nadržování jejich buršákům působilo tím trapněji, že tito násilníci dopustili se na Kašperských Horách skutků zločinných a insultovali, sbili a poplivali i tamní dva soudní úředníky, radu zemského soudu Ohrenstiela a radu vrchního zemského soudu Smitku, tak že by se jim mělo dostati místo ochrany úředníků politických četnické assistence na cestě do kriminálu.

Tak se odvděčili političtí úředníci buršákům za to, že jejich soudcovské kolegy potupili, že okresnímu komisaři sušickému jenž přijel do Kašperských Hor obrátili Němci buršáky poštvaní kočár a vůbec ho do Kašperských Hor nevpustili, že sbili četníka tak, že utrpěl otřesení [mozku, a že se dopustili ještě celé řady jiných násilností přímo proti c. k úředníkům.

Političtí úředníci nezjednali ani potřebné ochrany okresnímu starostovi Kašperskohorském Dru Singrovi, kterýž následkem toho nalézaje se v nebezpečí života musel z Kašperských Hor tajně ujeti a úřaduje v Sušici.

Z těchto všech důvodů táží se podepsaní:

1.   Jest Vána, pane místodržiteli, toto zneužívání moci úřední se strany Vašich úředníků a zanedbávání povinností známo?

2.   Jest Vám známo, že bylo tímto neslýchaným způsobem zneužito c. a k. vojska i c. k. úředníků na ochranu buršáckých provokací ?

3.   Jaká opatření hodláte učiniti, aby se tyto úžasné přehmaty, za něž spadá zodpovědnost, pane místodržiteli, nepřímo i na Vás, už nikdy neopětovaly?

V Praze, 18. září 1908.

Václav Prunar a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Interpellace na Jeho Excel. pana místodržitele jako předsedu c. k. zemské školní rady v příčině zadržování obecních přídavkův učitelům obecné veřejné školy v Ledvicích, podaná panem posl. drem. Štemberkou.

Sněmovní aktuár Dr. Šafařovič (čte): ínterpellace k Jeho Excellenci panu místodržiteli jako předsedovi c. k. zemské školní rady v příčině zadržování obecních přídavků učitelům obecné veřejné školy v Ledvicích.

Již 15. ledna 1903 žádal učitelský sbor české obecné školy veřejné v Ledvicích u Duchcova, aby jim obec Ledvická vyplatila zadržovaný jim obecní přídavek za čas od 1. září 1901 do 31. prosince 1902.

Žádost zaslána k c. k. zemské školní radě, ale o vyřízení jejím není dosud potuchy přese všecky urgence.

Podepsaní táží se proto pana c. k. místodržitele:

Jest Vaši Excellenci tento křiklavý případ úřední liknavosti znám?

2. Jest Vaše Excellence jako předseda c. k. zemské školní rady ochotna urychliti vyřízení této záležitosti a rázně dopomoci poškozeným učitelům k jich právu, § 18. zemského zákona ze dne 13. května 1894 odůvodněnému?

Dr. Jindřich Štemberka a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Odevzdám přečtěné interpellace Jeho Exc. panu místodržiteli.

Ich werde die Verlesenen Interpellationen Sr. Exzellenz dem Herrn Statthalter übergeben.

Na denní pořádek příští schůze hodlám položiti volby několika komisí, jelikož mně na tom záleží, aby sl. sněm co nejdříve do plné práce jíti mohl Dovoluji si na to upozorniti, že očekávám od pp. poslanců návrhy stran složení jednotlivých komisí, stran počtu členů každé komise a stran způsobu volení těchto komisí. V případě, že, jak předpokládám, kurie budou voliti tyto komise buď částečně nebo snad v celku, požádám v příští schůzi kurie, by po schůzi sněmovní ihned dotyčné volby provedly.

Dovoluji si již dnes na to upozorniti, by pánové na celou záležitost řádně připraviti se mohli.

Nachdem ich ein Hauptgewicht darauf lege, daß der hohe Landtag baldmöglichst in die volle Arbeit gelange, werde ich bereits auf die Tagesordnung der nächsten Sitzung die Wahl einer Anzahl Kommissionen setzen. Ich erwarte aus der Mitte des hohen Landtages die betreffenden Vorschläge über die Anzahl und Zusammensetzung der Kommissionen, sowie über die Durchführung der Wahlen. Für den Fall, was ich voraussetze, daß die Wahl aus den Kurien erfolgen wird, werde ich in der nächsten Sitzung die Kurien sofort auffordern, die Wahlen nach der Haussitzung vorzunehmen.

Ich erlaube mir schon jetzt darauf aufmerksam zu machen, damit die geehrten Herren Zeit und Gelegenheit haben, sich auf diese Wahlen genügend vorzubereiten.

Příští schůze odbývati se bude v úterý dne 22. září o 11. hodině dopolední.

Na denní pořádek kladu následující volby komisí a sice:

1.   Zřízení komise rozpočtové.

2.   Zřízení komise školské.

3.   Zřízení komise pro záležitosti Hypoteční banky.

4.   Zřízení komise pro záležitosti Zemské banky.

5.   Zřízení výboru legitimačního.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP