Středa 16. září 1908

halten: Herr MUDr. Franz Tobisch, Distriktsarzt in Rückersborf, 764, Herr Philipp Bienert, Obmann der Arbeiterkrankenkassa in Reichenberg, 131, Herr Josef Böhr, Schriftleiter in Warnsdorf, 50. Zersplittert 11, un-giltig 5 Stimmzettel. Bei dieser Wahl wurden 3 fehler ohne Legitimationskarte gut Stimmabgabe zugelassen, weil sie sämtlichen Mitgliedern der Wahlkommission persönlich bekannt waren.

Ein Stimmzettel wurde von einer nicht wahlberechtigten Person in die Wahlurne eingeworfen.

Der Wahlakt wurde von der Wahlkommission als giltig anerkannt.

Die angeführten Unzukömmlichkeiten haben keinen Einfluß auf das Wahlresultat.

Die absolute Majorität betragt 479 Stimmen.

Diese absolute Majorität in beiden Fällen erhielt Herr MUDr. Franz Tobisch, welcher daher als Abgeordneter gewählt erscheint.

Da gegen den Wahlvorgang kein Anstand vorliegt, so erlaubt sich der Landesausschuß die Wahlakten mit dem Antrage zu unterbreiten:

Hoher Landtag wolle die Wahl des Herrn MUDr. Franz Tobisch als Abgeordneten der Städte Friedland, Neustadt, Kratzau als giltig anerkennen und denselben zum Landtage des Königreiches Böhmen zulassen.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Slavný sněme, račiž volbu poslance MUDra Františka Tobische za poslance měst Fridland, Neustadt, Chrastavá za platnou uznati a zvoleného k sněmu království Českého připustiti.

Oberstlandmarschall - Stellvertreter Dr. Urban: Angenommen.

Přijato.

Náměstek nejvyšš. zemského maršálka dr. Urban: Dalším předmětem denního pořádku jsou zprávy o volbách ve skupině velkostatkářské.

Žádám pana přís. zemského výboru Dra. Buriana, aby zaujal místo zpravodajské.

Weiterer Gegenstand der Tagesordnung sind die Wahlberichte der Gruppe des Großgrundbesitzes.

Ich ersuche den Herrn Landesausschußbeisitzer Dr. Burian, die Berichterstattung zu übernehmen.

Přísedící zemského výboru dr. Burian: Slavný sněme! Volby 16 poslanců do sněmu, konané dne 5. března 1908 pro volební sbor držitelů velkých statků svazkem svěřenským zavazených, súčastnilo se ze 42 oprávněných voličů 20 voličů, z nichž 10 osobně a 10 plnomocenstvím voličské právo vykonalo.

Zvoleni byli: Bouquoy Karel, hrabě, velkostatkář v Nových Hradech, 20 hlasů; Clam - Martinic Jindřich, hrabě, velkostatkář ve Smečně, 20 hlasů; Czernin Evžen, hrabě, c. a k. tajný rada, Chudenice, 20 hlasů; Dobrženský Jan, hrabě, velkostatkář, Chotěboř, 20 hlasů; Harrach Otto hrabě, c. a k. komoří, Zelč, 20 hlasů; Chotek Ferdinand, hrabě, velkostatkář, Olšov, 20 hlasů, Lažanský Jan, hrabě, velkostatkář, Manetín, 20 hlasů; Lobkovic Ferdinand princ, velkostatkář, Dolní Beřkovice, 20 hlasů; Lobkovicz Jih, kníže, velkostatkář, Mělník, 20 hlasů; Mensdorff Alfons, hrabě, velkostatkář, Preitenstein, 20 hlasů; Nostitz Josef, hrabě, c. a k. komoří, Roketnice, 20 hlasů; Schönborn Vojtěch, hrabě, přísedící zem. výboru v Praze, 20 hlasů; Schwarzenberg Karel, kníže, velkostatkář, Orlík, 20 hlasů; SylvaTarouca Arnošt, hrabě, c. a k. skutečný tajný rada, Průhonice, 20 hlasů; Thun Hohenstein František, hrabě, velkostatkář, Děčín, 20 hlasů; Wallis Josef, hrabě, c. k místodržitelský rada, Kolešovice, 20 hlasů.

Jelikož proti této volbě není žádné závady, zemský výbor, předkládajespisy, navrhuje:

Slavný sněme, račiž volbu zmíněných pánů za poslance pro volební sbor velkostatků svazkem svěřenským zavazených za platnou uznati a zvolené k sněmu království Českého připustiti.

Hoher Landtag! Da gegen den Wahlvorgang kein Anstand obliegt, so erlaubt ich der Landesausschuß die Wahlakten mit dem Antrage zu unterbreiten:

"Der hohe Landtag wolle die Wahl der genannten Herren als Abgeordneten für den Wahlkörper des fideikommissarischen Großgrundbesitzes als giltig anerkennen und die Gewählten zum Landtage des Königreiches Böhmen zulassen. "

Oberstlandmarschall - Stellvertreter Dr. Urban: Angenommen.

Přijato

Dalším předmětem pořádku denního jest: Zpráva o volbách v obvodu obchodních a živnostenských komor v Chebu a Liberci.

Weiterer Gegenstand der Tagesordnung ist der Wahlbericht über die Wahl der Handelsund Gewerbekammern in Reichenberg und Eger.

Ich ersuche Herrn Landesausschußbeisitzer Dr. Eppinger den Bericht zu übernehmen.

Landesausschußbeisitzer Dr. Karl Eppinger: Hoher Landtag! Zu der am 2. März 1908 vorgenommenen Wahl der Landtagsabgeordneten für den Wahlkörper der Handelsund Gewerbekammer in Reichenberg sind von 48 Wählern 38 erschienen.

Von den abgegebenen Stimmen hat erhalten:

1. Herr Ferdinand Maresch, Fabrikant in Aussig 37 Stimmen, 2. Herr Adolf Glöckner, Bürgermeister in Neustadt a. T. 36 Stimmen, 3. Herr Dr. Karl Urban, Reichsratsabgeordneter in Prag 34 Stimmen, 4. Herr Johann Melhardt, Bergwerksdirektor in Teplitz 30 Stimmen, 5. Herr Karl Kirchhof, Kaufmann in Reichenberg 6 Stimmen, 6. Herr Franz Adolf Hanke, KolonialwarenHändler in Tetschen 3 Stimmen, 7. Herr Anton Beckert in Teplitz 1 Stimme.

Außerdem wurde ein leerer Stimmzettel abgegeben.

Die absolute Majorität beträgt einschließliß des leeren Stimmzettels 20, ohne denselben 19 Stimmen.

Diese absolute Majorität in beiden Fällen erhielten die Herren: Ferdinand Maresch, Fabrikant in Aussig, Adolf Glöckner, Bürgermeister in Neustadt a. T., Dr. Karl Urban, Reichsratsabgeordneter in Prag und Johann Melhardt, Bergwerksdirektor in Teplitz, welche daher als Abgeordnete gewählt erscheinen.

Da gegen den Wahlvorgang kein Anstand obliegt, so erlaubt sich der Landesausschuß die Wahlakten mit dem Antrage zu unterbreiten:

"Der hohe Landtag wolle die Wahl der Herren Ferdinand Maresch, Adolf Glöckner, Dr. Karl Urban und Johann Melhardt zu Abgeordneten der Handels- und Gewerbekammer in Reichenberg als giltig anerkennen und die Gewählten zum Landtage des Königereiches Böhmen zulassen. "

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Slavný sněme, račiž volbu pánů: Ferdinanda Maresche, Adolfa Glöcknera, dra Karla Urbana a Jana Melhardta za poslance pro obchodní a živnostenskou komoru v Liberci za platnou uznati a zvolené k sněmu království Českého připustiti.

Oberstlandmarschall - Stellvertreter Dr. Urban: Angenommen.

Přijato.

Landesausschußbeisitzer Dr. Karl Eppinger: Hoher Landtag! Zu der am 2. März 1908 vorgenommenen Wahl des Landtagsabgeordneten für die Handels- und Gewerbekammer in Eger sind von 33 Wählern 25 erschienen.

Von den abgegebenen Stimmen hat erhalten:

1. Herr Josef Schöffl, Mühlenbesitzer in St Ivachimstal 25 Stimmen, 2. Herr Dr. Rudolf Knoll, Verwaltungsrat der Schlackenwerther Aktienbrauerei in Karlsbad 23 Stimmen, 3. Herr Wilhelm Keller, Fabriksbesitzer in Oberleutensdorf 19 Stimmen, 4. Herr Rudolf Gebhardt, Hausbesitzer in Karlsbad 6 Stimmen, 5. Herr Dr. Hans Stanka, Rechtsanwalt in Eger 3 Stimmen, 6. Herr J. Gebhardt, Kaufmann in Karlsbad 1 Stimme.

Die absolute Majorität beträgt 13 Stimmen.

Diese absolute Majorität erhielten die Herren: Josef Schöffl, Mühlenbesitzer in St. Joachimstal, 2. Dr. Rudolf Knoll, Verwaltungsrat der Schlackenwerther Aktienbrauerei in Karlsbad und 3. Wilhelm Keller, Fabriksbesitzer in Oberleutensdorf, welche daher als Abgeordnete gewählt erscheinen.

Da gegen den Wahlvorgang kein Anstand obliegt, so erlaubt sich der Landesausschuß die Wahlakten mit dem Antrage zu unterbreiten:

Der hohe Landtag wolle die Wahl der Herren Josef Schöffl, Dr. Rudolf Knoll und Wilhelm Keller als Abgeordneten der Handelsund Gewerbekammer in Eger als giltig anerkennen und dieselben zum Landtage des Königreiches Böhmen zulassen.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Slavný sněme, račiž volbu pánů Josefa Schöffla, dra. Rudolfa Knolla a Viléma Kellera za poslance obchodní a živnostenské komory v Chebu za platnou uznati a zvoleného k sněmu království Českého připustiti.

Oberstlandmarschall- Stellvertreter Dr. Urban: Angenommen.

Přijato.

Náměstek nejvyššího maršálka zemského Dr. Urban: Dalším předmětem denního pořádku jsou zprávy o volbě ve skupině velkých statků.

Der weitere Gegenstand der Tagesordnung sind die Berichte über die Wahlen in der Gruppe des Großgrundbesitzes.

Žádám přísedícího hrab. Schönborna, aby zaujal místo zpravodajské.

Ich ersuche den Herrn Landesausschußbeisitzer Grafen Schönborn, den Berichterstattersitz einzunehmen und den Bericht zu erstatten.

Zpravodaj přís. zemského výboru hrabě V. Schönborn: Slavný sněme! K volbě 54 poslanců do sněmu, konané dne 5. března 1908 pro volební sbor držitelů velkých statků svazkem svěřenským nezavázaných, dostavilo se ze 415 voličů 146, z nichž 73 osobně a 73 plnomocenstvím voličské právo vykonali.

Zvoleni byli: Baernreither Josef Maria JUDr., velkostatkář v Lünzu 146 hlasů, Brand Karel, svobodný pán v Kirchenbirku 145  hlasů, Brusák František, děkan metropolitní kapitoly v Praze 146 hlasů, Burian Josef, Th. Dr., kapit děkan na Vyšehradě 146  hlasů, Clam-Gallas František, hrabě, velkostatkář ve Friedlandu 146 hlasů, Czernin z Chudenic Otakar, hrabě, velkostatkář ve Vinoři 146 hlasů, Damm Jan JUDr., velkostatkář v Novém Sedle 146 hlasů, Daczicky Richard, svob. pán z Heslova, velkostatkář v Kluku 146 hlasů, Deym František hrabě, JUDr., c. a k. komoří v Hostinném 146 hlasů, Deym Bedřich hrabě, JUDr., velkostatkář v Nemyšli 146 hlasů, Dobrzenský Jan hrabě, ml. v Chotěboři 146 hlasů, Günther Vilém, c. a k. rytmistr v Lounech 146 hlasů, Helmer Gilbert Dr., opat premonstr. kláštera v Teplé 146 hlasů, Herrmann Karel Maria, JUDr., velkostatkář ve St. Kinsbergu 146 hlasů, Hildprandt Ferdinand svob. pán, velkostatkář v Blatné 146 hlasů, Hrubý z Gelenji Josef svob. pán, velkostatkář v Červených Pečkách 146 hlasů, Jaksch rytíř z Wartenhorstu Rudolf MUDr., velkostatkář z Rakolna 146 hlasů. Týž však později svého mandátu se vzdal. Kabrhel Basil, provincial řádu piaristického v Praze 146 hlasů, Karlach Mikoláš Dr., probošt na Vyšehradě 146 hlasů, Kokeš Emanuel, velkostatkář ve Svárově 146 hlasů, Kopetz Jindřich, rytíř JUDr., velkostatkář v Sukoradech 146 hlasů, Kotz z Dobrže Václav, svob. pán, velkostatkář v Újezdě sv. Kříže 146 hlasů, Kreisl Jan, velkostatkář v Újezdě Vysokém 146 hlasů, Labler Aurelian, provincial řádu Augustiniánů v Praze 146 hlasů, Liebzeit František, velkostatkář v Čížkově 146 hlasů, Lobkowicz Jaroslav, princ JUDr., velkostatkář v Křimici 146 hlasů, Marat František, generál a velmistr ryt. řádu křížovníků v Praze 146 hlasů, Mayer Jan Viktor, velkostatkář v Tažovicích 146 hlasů, Medinger Vilém, šlechtic Dr., velkostatkář v Malé Skále 146 hlasů, Mensdorff Emanuel hrabě, c. a k. komoří v Chotělicích 146 hlasů, Mettal Otto, JUDr., velkostatkář v Zdechovicích 146 hlasů, Milner Bedřich v Heralci 146 hlasů, Nostitz Rienek Ervín hrabě, velkostatkář ve Falknově n. O. 146 hlasů, Nostitz Rienek Leopold hrabě, velkostatkář v Perglasu 146 hlasů, Pammer Bruno P., opat cister. kláštera ve Vyšším Brodě 146 hlasů, Parish Oskar, svob. pán ze Senftenberga, velkostatkář v Žamberku 146 hlasů, Perger Rudolf, rytíř, JUDr., velkostatkář v Kanici 146 hlasů, Pilz Gustav, velkostatkář ve Vyšeticích 146 hlasů, Radimský Ladislav, JUDr., velkostatkář v Prašince 146 hlasů, Rohan Alain, kníže, velkostatkář v Sychrově 146 hlasů, Roubíček František, opat v Želivi 146 hlasů, Sajfert František, velkostatkář v České Bělé 146 hlasů, Schönborn Jan, dědič. hrabě, c. a k. komoří v Praze 146 hlasů, Schwarzenberg Bedřich, prinz, JUDr., velkostatkář v Tochovících 146 hlasů, Srb Stanislav, velkostatkář v Čisovicích 146 hlasů, Stejskal Josef, velkostatkář ve Zdibech 146 hlasů, Šembera Čeněk, velkostatkář v Třebnici u Selčan 146 hlasů, Thun-Hohenstein František, hrabě, JUDr., c. k. okr. hejtman v Praze, 146 hlasů, Trauttmansdorff Karel, kníže, velkostatkář v Horšově Týně 146 hlasů, Waldstein Adolf, hrabě, c. k. komoří v Duchcově 146 hlasů, Weltrubský Jaroslav, rytíř z Weltrub, JUDr., velkostatkář v Suchdole 146 hlasů, Wolkenstein Engelhardt, hrabě, velkostatkář ve Vildstejně 146, hlasů, Wopršálek Stanislav, JUDr., velkostatkář v Nekmíři 146 hlasů, Zedtwitz Karel Max, hrabě, velkostatkář v Krugsraitu 145 hlasů, jenž později zemřel.

Jelikož proti volbě této není závady, navrhuje zemský výbor, předkládaje spisy:

Slavný sněme, račiž volbu zmíněných! pánů, kromě p. Dra. Jaksche a hraběte Karla Maxe Zedwitze, za poslance pro volební sbor velkostatků, svazkem svěřenským nezavazených za platnou uznati a zvolené k sněmu připustiti.

Der Landesausschuß beehrt sich zu beantragen: "Der hohe Landtag wolle, dagegen den Wahlvorgang kein Anstand obwaltet, die Wahl der genannten Herren, mit Ausnahme des Herrn MUDr. Jaksch Ritter von Wartenhorst, welcher sein Mandat niedergelegt hat und Seiner Exzellenz des Herrn Karl Max Grafen. Zedwitz, welcher mittlerweile mit dem Tobe abgegangen ist, zu Abgeordneten für den Wahlkörper des nichtfibeikommissarischen Großgrundbeisitzes agnoszieren und die Gewählten zum Landtage zulassen. "

Nejvyšší maršálek zemský: Přijato.

Angenommen.

Dovoluji si ještě poznamenati, že dr. Kramář požádal za 14 denní dovolenou z ohledů zdravotních.

Der Herr Abgeordnete Dr. Kramář hat aus Gesundheitsrücksichten um einen 14tägigen Urlaub angesucht.

Žádám pány, kteří tuto dovolenou povoluji, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche jene Herren, welche den Urlaub erteilen wollen, die Hand zu erheben.

Der Urlaub ist erteilt.

Dovolená jest udělena.

Přikročíme nyní ke skládání slibu. Dovoluji si na to upozorniti, že pouze oni páni budou předvoláni, jichž volby již byly schváleny a kteří neoznámili svojí nepřítomnost.

V příští schůzi budeme pokračovati v uznání voleb a ostatní páni poslanci pak složí slib v příští schůzi.

Dovoluji si požádati veškeré pány, kteří budou voláni, by mně ráčili podati ruku a hlasitě pronesli slovo »Slibuji«.

Ich erlaube mir, darauf aufmerksam zu machen, um jedem Mißverständnisse entgegen zutreten, daß nur die Namen derjenigen Abgeordneten aufgerufen werden, deren Wahlen bereits agnosziert sind, mit Ausnahme natürlich derjenigen, welche ihr Nichterscheinen angekündigt haben, oder welche einen Urlaub erhalten haben.

In der nächsten Sitzung wird dann in der Verifikation der Wahlen fortgeschritten werden, so daß in der nächsten Sitzung dann auch die übrigen Herren zum Gelöbnis aufgerufen werden.

Ich erlaube mir, die Herren Abgeordneten zu ersuchen, beim Aufrufe ihres Namens mir ihre Hand zu reichen, und mit lauter Stimme die Worte "ich gelobe4' auszusprechen.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): »Učiníte co členové sněmu slib na místě přísahy v ruce nejvyššího maršálka zemského, že chcete Jeho Veličenstvu císaři pánu věrni a Jeho poslušní býti, zákony zachovávati a své povinnosti plnitiŤ.

"Sie werden als Landtagsmitgtieder in die Hände Seiner Durchlaucht des Herrn Oberstlandmarschalls an Eidesstatt geloben: Seiner Majestät beut Kaiser Treue und Gehorsam, Beobachtung der Gesetze und gewissenhafte Erfüllung Ihrer Pflichten. "

Slibem »slibuji« složili slib tito páni poslanci: Biskup budějovický, Karel Adámek, Josef Anýž, dr. Karel Baxa, světící biskup Frt. Brusák, dr. Josef Burian, hrabě Jindř Clam-Martinic, hrabě Eugen Czernin, Josef Čipera, dr. hr. Bedřich Deym, hrabě Dobrženský st., hrabě Dobrženský ml., dr. Karel Groš, Vilém Günther, hrabě Otto Harrach, Ferd. svob. pán Hildprandt, Josef svob. pán Hrubý z Gelenj, hr. Ferd. Chotek, provinciál Basil Kabrhel, dr. Jan Kaftan, dr. Mikuláš Karlach, Václav Klofáč, dr. Eduard Körner, Emanuel Kokeš, dr. Alois Koldínský, František Kuchynka, provinciál Aurelian Labler, Jan Laub, hrabě Jan Lažanský, František Liebzeit, dr. Jaroslav princ Lobkowicz, Jiří kníže Lobkowicz, velmistr František Marat, dr. Alois Mašek, Jindřich Maštálka, Jan Viktor Mayer, hrabě Alfons Mensdorff, Karel Mert, dr. Otto Mettal, Václav Němec, Josef hrabě Nostiz-Rienek, Jindřich Pavlíček, Gustav Pilz, JUDr. Karel Pippich, JUDr. Jaroslav Preiss, JUDr. Ladislav Radimský, opat František Roubíček, František Sajfert, JUDr. Antonín Schauer, hrabě Vojtěch Schönborn, JUDr. Bedřich princ Schwarzenberg, kníže Karel Schwarzenberg, JUDr. Antonín Sobotka, Stanislav Srb, JUDr. Vladimír Srb, Josef Steyskal, Václav Špirhanzl, MUDr. Eduard Šubrt, JUDr. Karel Šviha, JUDr. František hrabě Thun-Hohenstein, Antonín Tůma, JUDr. Jaroslav Weltrubský rytíř z Weltrub, JUDr. Stanislav Wopršálek, dr. Aug. Zátka, dr. Jan Zimmer.

Mit den Worten: "Ich gelobe" haben das Gelöbnis abgelegt die Herren Abgeordneten: Dr. Josef M. Baernreither, Dr. Alfred Bernardin, Franz Besemüller, Josef Böhr, Karl Freiherr von Brand, Karl Graf BouquoyLongueval, Ottokar Graf Czernin von Chudenic, Richard Freiherr von Dacziczky, Dr. Hans Damm, Dr. Franz Graf Deym, Dr. Karl Frengl, Otto Fritz, Dr. Alois Funke, Wenzel Größl, Johann Heiser, Abt Gilbert Helmer, Dr. Josef Herold, Dr. Karl Maria Herrmann, Binzenz Hofmann, Robert Hütter, Anton Ingrisch, Karl Iro, Josef Kasper, Heinrich Kaulfersch, Wilhelm Keller, Dr. Johann Kiemann, Dr. Franz Kindermann, Gregor Kletzenbauer, Dr, Rudolf Knoll, Dr. Heinrich Ritter von Kopetz, Wenzel Kotz Freiherr von Dobrž, Johann Kreisl, Dr. Karl Kriegelstein Ritter von Sternfeld, Peter Krützner, Franz Kutscher, Anton Lande, Friedrich Segler, Ehrhard Lipka, Rudolf Lößl, Wilhelm Maixner, Dr. Josef Maly, Josef Markert, Josef Mayer, Johann Melhardt, Fnebrich Milner, Max Morawetz, Wilhelm Müller, Dr. Friedrich Nitsche, Graf Erwein Nostitz-Rienek, Graf Leopold Nostitz-Rienek, Rafael Pacher, Abt Bruno Pammer, Oskar Freiherr von Parish, Dr. Anton Pergelt, Adolf H. Posselt, Heinrich Prade, Ed. Reichelt, Franz X. Reitterer, Jakob Richter, Fürst Alain Rohan, Dr. Julius Roller, Rudolf Schlegel, Graf Hans Schoenborn, Josef Schöffl, Dr. Gustav Schreiner, Franz Schreiter, Dr. Karl Schücker, Josef Richard Sobitschka, Erdmann Spies, Eduard Strache, Eduard Edler von Stranský, Franz Graf Thun-Hohenstein senior, Dr. Franz Tobisch, Karl Ungermann, Graf Adolf Waldstein, Franz X. Walters, Karl Hermann Wolf, Graf Engelhardt Wolkenstein, Theodor Zuleger.

Při skládání slibu nebyli přítomni páni poslanci:

Bei der Ablegung des Gelöbnisses waren abwesend die Herren Abgeordneten: August Ansorge, Prof. Dr. Bachmann, Graf Franz Clam-Gallas, dr. Fiedler, František Filip, dr. Josef Fort, Adolf Glöckner, Graf Leopold Kolowrat, dr. Alois Kotrbelec, Macháček, Ferdinand Maresch, Dr. Wilhelm Edler von Medinger, hrabě Emanuel Mensdorff, Dr. Rudolf R. v. Perger, Emil Peters, dr. Podlipný, Ferd. Schiller, Wenzel Stahl, hrabě Sylva-Taroucca, Šembera, Karl Fürst Trauttmansdorff, dr. Ulrich, Josef Graf Wallis, Anton Karl Wüst.

Nejvyšší maršálek zemský: Přikročíme ku skládání slibu sněmovních aktuárů.

Wir schreiten nunmehr zur Angelobung der Landtagsaktuare.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Složíte co aktuáři sněmovní vzhledem ke své úřední přísaze do rukou nejvyššího maršálka zemského slib, že budete svědomitě a správně plniti povinnosti, jež Vám ukládá řád jednací.

Sie werden in Ihrer Eigenschaft als Landtagsaktuare in die Hande des Oberstlandschalls mit Beziehung aus den, von Ihnen abgelegten Diensteid angeloben, die Ihnen durch die Geschäftsordnung des Landtages auferlegten Obliegenheiten gewissenhaft und pünktlich zu erfüllen.

Pan Dr. Bébr, H. Dr. Bébr. pan Dr. Lašťovka, H. Dr. Lašťovka, pan Dr. Kopečný, H. Dr. Kopečný.

(Přečtení předstupují a skládají slib v ruce nejvyššího maršálka zemského slovy: »Slibuji« - "Ich gelobe". )

Nejvyšší maršálek zemský: (Zvoní. ) Prohlašuji, že jest sněm království Českého ustaven.

Ich erkläre den Landtag des Königreiches Böhmen für konstituiert.

Příští bod denního pořadu jest ustavení kurií a volba výboru verifikačního.

Der nächste Punkt der Tagesordnung ist die Konstituierung der Kurien und die Wahl des Verifikationsausschusses.

Ich ersuche die Kurien, nach der Haussitzung sich zu konstituieren, die Wahl des Verifikationsausschusses vorzunehmen und mir hievon Mitteilung zu machen.

Žádám kurie, by po dnešní schůzi se ustavily, provedly volbu verifikačního výboru a aby ráčily mi sděliti výsledek.

Denní pořádek jest vyčerpán.

Die Tagesordnung ist erschöpft.

Byla mi odevzdána celá řada návrhů.

Es ist mir noch eine Anzahl von Anträgen überreicht worden.

Návrh poslance Dr. Schauera a soudr. na vydání zákona ohledně užívání jazyků zemských při soudech a při všech státních i zeměpanských úřadech.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Návrh poslance Dra Schauera a soudruhů na vydání zákona ohledně užívání jazyků při soudech a všech ostatních zeměpanských úřadech, ústavech i orgánech v království Českém.

Zákon daný dne...., kterým upravuje se užívání jazyků zemských při soudech a všech ostatních zeměpanských úřadech, ústavech i orgánech v království Českém.

K návrhu sněmu Mého království Českého vidí se Mi naříditi takto:

Základní zásada.

Při soudech a všech ostatních zeměpanských úřadech, ústavech i orgánech v království Českém budiž jazyka českého i německého jako zemských jak v úřadování zevnějším, tak i v úřadování vnitřním stejnoměrně užíváno.

Z té příčiny buďtež všichni soudní i ostatní zeměpanští úředníci a zřízenci obou zemských jazyků úplně mocni.

A. Úřadování zevnější.

U všech úřadů v § 1. jmenovaných mohou strany užívati ve všech svých ústních předneseních a vyjádřeních nebo písemných podáních jednoho neb druhého jazyka zemského.

Osoby vyslýchané jako svědci mohou výpovědi své učiniti v jednom neb druhém jazyku zemském.

Znalci mají svůj nález i své dobrozdání podati vždy v oné z obou řečí zemských, kteréž v právní záležitosti, pro niž dobrozdání znalecké se vyhledává, strana užívá.

Od tohoto předpisu lze se uchýliti jen tehdy, souhlasí-li strany, aneb když není možno přibrati znalce této řeči mocné, nebo kdyby bylo přibrání takých znalců spojeno s nepoměrně velkými náklady.

§ 4.

Listin nebo jiných písemností, které jsou sepsány v některém z obou jazyků zemských a přikládají se jako přílohy, pomůcky nebo jinak k úřednímu užití, netřeba překládati.

§ 5.

Všecka úřední jednání, která k vyřízení nějaké záležitosti stran slouží, obzvláště všecka úřední opatření, učiněná k vyšetření nebo zjištění skutkové podstaty, jakož i přípisy neb zprávy k témuž cíli jiným zeměpanským úřadům neb soudům zasílané, mají státi se v řeči, které strany v této právní záležitosti užily, a užila-li každá strana jiného jazyka zemského, v oné řeči zemské, ve které přednesení síran, jež k nim zavdalo podnět, bylo učiněno, nebo dotčené písemné podání sepsáno.

§ 6.

Usnesení, opatření, rozhodnutí a nálezy, které u vyřízení nějakého podání nebo ústního přednesení se stanou, mají stranám býti vydána v onom z obou zemských jazyků, ve kterém ústní žádost byla přednesena nebo podání bylo sepsáno. Je-li v některé věci několik stran súčastněno, jež při svých ústních neb písemních podáních rázných jazyků zemských užily, má vyřízení nebo rozhodnutí, ve věci samé učiněné, vydáno býti v obou řečích zemských, ač-li se strany nedohodly, že vyřízení nebo rozhodnutí ono jen v jednom z obou zemských jazyků vydáno býti může.

§7.

Vyhotovení, která vydávají se jiným osobám, než žadateli neb navrhovateli, buďtež sepsána v tom z obou jazyků zemských, kterým mluví osoba, jíž vyhotovení svědčí.

Není-li známo, kterého jazyka osoba ta užívá, nebo není-li to některý z obou jazyků zemských, budiž užito toho jazyka zemského, o kterém podle povahy případu, jako zejména dle místa, na kterém strana se zdržuje, lze předpokládati, že mu rozumí. V tomto případě jest osoba ta oprávněna žádati nové vyhotovení v druhém jazyku zemském.

§8.

Ustanovení §§ 2., 5. -7. platí také vzhledem k obcím a samosprávným orgánům v království Českém v těch záležitostech, ve kterých je za strany pokládati sluší.

§ 9.

Při účastenství stran, které při ústním jednání různých jazyků zemských užívají, má úřad, není-li jiného dohodnutí stran, užiti obou zemských jazyků.

V  občanských rozepřích právních má úřad při ústním jednání užívati jazyka, ve kterém jednání od stran se vede.

V    řeči jednání buďtež také všecka úřadní prohlášeni učiněna a všecka rozhodnutí vyhlášena.

Při výslechu svědků, kteří užívají jiného jazyka, nežli jazyka jednáni (§ 3., odst. 1. ), má užíti úřad jazyka, kterého svědek užívá.

Stejné ustanovení má přijíti i tenkráte k platnosti, když podle § 3., odst. 3. podává znalec nález nebo dobrozdání v jiném jazyku, nežli v jazyku jednání.

§ 10.

V  záležitostech trestních, jež zahajovány jsou k obžalobě soukromé, budiž obdobně použito předpisů o občanských záležitostech právních.

§ 11-

Ve všech ostatních věcech trestních jest pro všecka jednání úřední) vyjma prohlášení a návrhy soukromého účastníka nebo podpůrného žalobce, pro které § 2. přichází k platnosti, rozhodným jazyk, jehož obviněný, pokud se týče obžalovaný užívá. (§7.

OdSt. 2. a 3. )

V  tomto jazyku buďtež tudíž sepsána oznámení trestní, od zeměpanských úřadů nebo orgánů podávaná, v tom jazyku budiž také sepsán obžalovací spis, jakož předsevzaty vůbec všecky úkony úřední i návrhy státního zastupitelstva nebo jeho orgánů, i úřední úkony a rozhodnutí soudů, na obviněného neb obžalovaného se vztahující.

V  tomto jazyku budiž vedeno i hlavní líčeni i předneseny řeči státního zástupce i obhájce a vyhlašována usnesení a rozhodnutí. V tomto jazyku buďtež vyhotoveny i lístky o potrestání.

Od předpisů odst 3. smí se jen tenkráte býti uchýleno, když obviněný sám žáda, aby bylo užito druhého jazyka zemského.

Při hlavních přelíčeních s několika obviněnými, kteří nemluví týmž jazykem zemským, má soud použíti obou jazyků zemských.

Předpisů v § 9. odst. 3. a 4. jest i v záležitostech trestních obdobně užiti.

§ 12.

Ve všech případech, kdy účastní se nějakého jednání strany, nebo vyslýcháni jsou svědci nebo znalci, kteří nemluví týmž jazykem zemským, má úředník, jednání řídící, straně, která tohoto jazyka zemského neužila, na její žádost prohlášení a výpovědi v této záležitosti učiněné, v jazyku její sděliti.

§ 13.

Protokoly, jakož i všecky jinaké záznamy buďtež sepisovány v onom jazyku zemském, ve kterém přednesení, výpovědi, projevy, prohlášení nebo úřední jednání, jež zjistiti jest, se staly.

§ 14.

Všecka úřední oznámení, která pro obecnou známost jsou určena, buďtež vydávána v obou jazycích zemských. Rovněž buďtež všecka označení a nadpisy úředních budov, pro obecenstvo určených, jako na př. úřední štíty, nápisy kanceláří, orientační tabulky a p. vyvěšeny v obou jazycích zemských.

Při tom, jakož i vůbec ve všech případech, kdy vyřízení nebo vyhotovení nebo jinaká písemnost v obou jazycích se vydává, má zemský jazyk většiny obyvatelstva onoho obvodu, pro který úřad dotčený jest ustanoven, zajímati místo prvé.

§ 15.

Nápisy úředních pečetí, které se připojují k úředním vyhotovením, mají souhlasiti ohledně jazyka s vyhotovením.

Kolky poštovních úřadů, naznačující místo i datum, jakož i všecky úřední pečeti a kolky, jichž tyto úřady užívají, mají míti text v obou řečích (§ 14. odst. 2. )

§ 16.

Zápisy do veřejných kněh (zemských desk, pozemkové, horní knihy, knihy železniční, knihy vodní, knih depositních atd. ), pak do rejstříku firem, společenstevních a jiných veřejných nebo k nahlédnutí stranám soukromým přístupných rejstříků nebo úředních seznamů buďtež vykonány v jazyku ústní nebo písemné žádosti, po případě výměru, na základě kterého se dějí. V témž jazyku buďtež připojeny na listinách doložky vkladní.

Při vyhotovení výpisu z těchto knih a rejstříků budiž zachován jazyk, v jakém zápis vykonán.

§ 17.

Styk úřadů v § 1. označených se samosprávnými orgány řídí se onou jednací řečí, o níž jest známo, že jí orgány tyto užívají.

B) Úřadování vnitřní.

§ 18.

Pro jednání úřední, která se nevztahují na nějakou záležitost stran, obzvláště pro všecka úřední jednání, opatření, dopisy a zprávy ve věcech administračních, pokladních a účetních, jakož i v záležitostech technických, služebních a personálních, mají úřady v § 1. jmenované, není-li nutno z ohledu účelnosti užiti současně obou zemských jazyků, užívati onoho z obou jazyků zemských, jenž vyhovuje jazyku osoby, které se úřední jednání týče, nebo podstatě věci, - zejména jazyku většiny obyvatelstva úředního obvodu - na který se úřední jednání vztahuje.

Úřady nižší obdrží vždy vyřízení svých zpráv od úřadů nadřízených v jazyku, v jakém byla zpráva sepsána.

Oběžníky, které určeny jsou pro všecky úřady v zemi, buďtež úřadům podřízeným sděleny v obou zemských jazycích.

§ 19.

Zásad předchozích budiž také pro všecka úřední jednání v poštovní službě manipulační, službě telegrafní a telefonní, jakož i železniční obdobně užíváno.

§ 20.

Zřízenci úřadů v § 1. naznačených mohou ve svých záležitostech služebních, zejména ve všech věcech osobních užívati jednoho nebo druhého zemského jazyka, a jest jim také v řeči od nich užité dodati vyřízení jejich žádosti.

Pro řízení disciplinární jest, pokud zřízenci úřadů v § 1. naznačených jako obvinění, svědci nebo znalci jsou vyslýcháni, užíti obdobně předpisů pro řízení trestní daných (§ 11).

C) Všeobecná ustanovení.

§ 21.

V  jazyku, ve kterém jest vyhotoviti vyřízení, rozhodnutí nebo nějaké nařízení, budiž sepsán také případný koncept nebo příkaz o vyhotovení, koncept zastupující.

V  tomtéž jazyku budiž také toto vyřízení, rozhodnutí nebo nařízení podrobeno potřebné kollegiální poradě.

§ 22.

Spisů, které připojiti jest ke přípisům nebo zprávám podle předpisů §§ 5. a 18. v jedné z obou řečí zemských sepsaným, netřeba, byť i v druhém jazyku zemském byly sepsány, nikdy předkládati. Totéž platí také o všech písemnostech, které připojiti jest ke zprávám, na úřady ústřední řízeným.

§23.

Jazyk zevnějšího označení knih, rejstříků, záznamů, denníků, seznamů tiskopisů a pod,, pro úřední potřebu určených, jakož i jazyk nadpisů rubrik nebo sloupců v takových knihách atd. se nalézajících, řídí se dle jazyka, ve kterém mají se díti zápisy v tyto


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP