Úterý 15. září 1908

2037, Dr. Heinrich Reininger 23 gestimmt. Eine Stimme war zersplittert und 40 Stimmen für ungiltig erklärt.

Die absolute Majorität beträgt 2133 Stimmen.

Diese absolute Majorität erhielt P. Franz X. Walters, welcher daher als Abgeordneter gewählt erscheint.

Da gegen den Wahlvorgang kein Anstand obliegt, so erlaubt sich der Landesausschuß die Wahlakten mit dem Antrage zu unterbreiten:

"Der hohe Landtag wolle die Wahl des Herrn P. Franz X. Walters, k. k. Professors in plan, als Abgeordneten für die Landgemeinden der Gerichtsbezirke plan, Marienbad, Tepl, Weseritz als giltig anerkennen und denselben zum Landtage des Königreiches Böhmen zulassen. "

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Slavný sněme, račiž volbu pana P. Františka X. Walterse, c. k. profesora v Plané, za poslance venkovských obcí okresů soudních Planá, Mariánské Lázně, Teplá, Bezdružice za platnou uznati a zvoleného k sněmu království Českého připustiti.

Oberstlandmarschall: Angenommen.

Přijato.

Landesausschußbeisitzer Dr. Urban: Hoher Landtag! Zu der am 20. Feber 1908 Vorgenommenen Wahl des Landtagsabgeordneten für den Wahlbezirk der Landgemeinden der Gerichtsbezirke Teplitz, Dux und Bilin sind von 11. 930 Wählern 5726 erschienen und es haben hievon 4098 für Herrn Karl Herrmann Wolf, Reichsratsabgeordneten in Wien, 1231 für Herrn Josef Seliger in Teplitz, 272 für Herrn Karl Pihan in Millay und 34 für verschiedene Herren gestimmt. 91 Stimmzettel wurden für ungiltig erklärt.

Die absolute Majorität beträgt 2818 Stimmen.

Diese absolute Majorität erhielt Herr Karl Herrmann Wolf, Reichsratsabgeordneter in Wien, welcher daher als Abgeordneter gewählt erscheint.

Da gegen den Wahlvorgang kein Anstand obliegt, so erlaubt sich der Landesausschuß die Wahlakten mit dem Antrage zu unterbreiten:

"Der hohe Landtag wolle die Wahl des Herrn Karl Herrmann Wolf, Reichsratsabgeordneten in Wien, als Abgeordneten für die Landgemeinden der Gerichtsbezirke Teplitz, Dux und Bilin als giltig anerkennen und denselben zum Landtage des Königreiches Böhmen zulassen. "

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Slavný sněme, račiž volbu pana Karla Heřmana Wolfa, říšského poslance ve Vídni, za poslance venkovských obcí soudních okresů Teplického, Duchcovského a Bilínského za platnou uznati a zvoleného k sněmu království Českého připustiti.

Oberstlandmarschall: Angenommen.

Přijato.

Landesausschußbeisitzer Dr. Urban: Hoher Landtag! Zu der am 20. Feber 1908 vorgenommenen Wahl des Landtagsabgeordneten für den Wahlbezirk der Landgemeinden der Gerichtsbezirke Kaaden, preßnitz, Weipert und Duppau sind von 4562 Wählern 2397 erschienen und es haben hievon 1392 für den Herrn Anton Karl Wüst, Redakteur in Saaz, 450 für Herrn Wilhelm Zapp in Weipert und 514 für Herrn Anton Steiner gestimmt. 21 Stimmen waren zersplittert, 20 Stimmzettel wurden für ungiltig erklärt.

Die absolute Majorität beträgt 1189 Stimmen.

Diese absolute Majorität erhielt Herr Anton Karl Wust, welcher daher als Abgeordneter gewählt erscheint.

Da gegen den Wahlvorgang kein Anstand obliegt, so erlaubt sich der Landesausschuß die Wahlakten mit dem Antrage zu unterbreiten:

,, Der hohe Landtag wolle die Wahl des Herrn Anton Karl Wust als Abgeordneten für die Landgemeinden der Gerichtsbezirke Kaaden, Preßnitz, Weipert und Duppau als giltig anerkennen und denselben zum Landtage des Königreiches Böhmen zulassen. "

Sněmovní sekretář dr. Haasz (čte): Slavný sněme, račiž volbu pana Antonína Karla Wůsta za poslance venkovských obcí soudních okresů Kadaňského, Přísečnického, Vejprtského a Doupovského za platnou uznati a zvoleného k sněmu království Českého připustiti.

Oberstlandmarschall: Angenommen.

Přijato.

Landesausschußbeisitzer Dr. Urban: Hoher Landtag! Zu der am 20. Feber 1908 vorgenommenen Wahl des Landtagsabgeordneten für den Wahlbezirk der Landgemeinden der Gerichtsbezirke Saaz, Postelberg, Komotau, Sebastiansberg, Podersam, Jechnitz sind von 9581 Wählern 4004 erschienen und es haben hievon für den Herrn Theodor Zuleger, Landwirt in Liebotschan 2965, H. Franz Kittl 805, H. Anton Dietl 140 gestimmt. Zersplittert waren 62, und für ungiltig wurden 32 Stimmen erklärt.

Die absolute Majorität beträgt 1987 Stimmen.

Diese absolute Majorität erhielt Herr Theodor Zuleger, welcher daher als Abgeordneter gewählt erscheint.

Da gegen den Wahlvorgang kein Anstand obliegt, so ertaubt sich der Landesausschuß die Wahlakten mit dem Antrage unterbreiten:

"Der hohe Landtag wolle die Wahl des Herrn Theodor Zuleger, Landwirt in Liebotschan, als Abgeordneten für die Landgemeinden der Gerichtsbezirke Saaz, Postelberg, Komotau, Sebastiansberg, Podersam, Jechnitz, als giltig anerkennen und denselben zum Landtage des Königreiches Böhmen zulassen. "

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Slavný sněme, račiž volbu pana Theodora Zulegra, hospodáře v Libočanech za poslance venkovských obcí Žatec, Postoloprty, Chomutov, Bastianperk, Podbořany, Jesenice za platnou uznati a zvoleného k sněmu království Českého připustiti.

Oberstlandmarschall: Angenommen.

Přijato.

Přeruším nyní zprávy o volbách a prohlašuji, že denní pořádek je vyčerpán.

Wir werden nunmehr die Verhandlungen über die Wahlangelegenheiten unterbrechen und ich erkläre die Tagesordnung für erschöpft.

Byla mě odevzdána celá řada prohlášení.

Es ist mir eine Anzahl von Erklärungen überreicht worden.

Žádám, by bylo přečteno především prohlášení pana posl. Klofáče a soudruhů.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Prohlášení. Stojíce na právním stanovisku svrchovanosti, nedílnosti a nescizitelnosti staroslavného království Českého s přivtělenými zeměmi, neuznáváme ústavních řádů, spočívajících na zákonech ze dne 26. února 1861 č. 20 ř. z. ze dne 21. prosince 1867, jež pokusily se obmeziti státoprávní individualitu království Českého.

Účastníme-li se jednání tohoto sněmu, nečiníme tak ani v uznání nějaké právní platnosti jeho podkladu, aniž v uznání jeho potřebnosti v nynějším jeho kompetenčním obmezení, nýbrž toliko proto, poněvadž tento sněm jest bohužel jediným zákonodárným sborem na půdě země České.

Neuznávajíce zejména také zastaralého kuriátního zřízení a volebního řádu do tohoto sněmu, usilujeme návrhem zvlášť podaným o zavedení všeobecného, rovného, přímého práva hlasovacího do sboru tohoto.

Těžce neseme, že k řízení sněmu nepovolává se předsednictví svobodnou volbou ze středu poslanců, nýbrž že jest jmenováno císařem a protestujeme s rozhodností proti tomu, že do předsednictví sněmu nebyl povolán nikdo z volených lidových českých poslanců jakožto zástupců veliké většiny obyvatelstva Českého království.

V královské Praze dne 15. září 1908.

Václav Špirhanzl. Dr. Karel Šviha. Václav Klofáč. Dr. Antonín Sobotka. Dr. Karel Baxa. A. Tůma Václav Prunar.

Oberstlandmarschall: Ferner ist mir eine Erklärung des Herrn Abgeordneten Josef Meyer überreicht worden.

Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest): Seiner Durchlaucht dem Prinzen Ferdinand Lobkowitz, Oberstlandmarschall von Böhmen.

Als Abgeordneter der Landgemeinden Eger, Wildstein und Asch beehre ich mich Euer Durchlaucht als Oberstlandmarschall von Böhmen mitzuteilen, daß ich die nach § 9. der Landesordnung vorgeschriebene Angelobung nur unter ausdrücklicher Betonung der Sonderstellung des Egerlandes und des Ascher Gebietes gegenüber Böhmen leiste.

Die Sonderrechte der Stadt Eger und des Egerlandes sind verbrieft und Verbürgt, eine Einverleibung zum Lande Böhmen ist nie erfolgt und ich will nicht, daß durch meine Teilnahme an den Landtagsverhandlungen irgendwelches Zugeständnis, das als eine Aufgabe dieser Sonderstellung gedeutet werden könnte, erblickt wird.

Ich ersuche Euer Durchlaucht, diese meine Rechtsverwahrung dem böhmischen Landtage zur Kenntnis zu bringen.

Mit vorzüglicher Hochachtung Josef Meyer, Abgeordneter des Egerlandes.

Oberstlandmarschall: Auch der Herr Abgeordnete Edler von Stranský hat mir eine Erklärung überreicht.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Prag, am 15. September 1908. Seiner Durchlaucht dem Prinzen Ferdinand Lobkowitz, Oberstland-marschall von Böhmen.

Als Abgeordneter des Städtebezirkes Asch-Roßbach, beehre ich mich Euer Durchlaucht als Oberstlandmarschall von Böhmen mitzuteilen, daß ich die nach § 9 der Landesordnung vorgeschriebene Angelobung nur unter der ausdrücklichen Betonung der Sonderstellung des Egerlandes mit dem Ascher Gebiete gegenüber Böhmen leiste.

Die Sonderrechte des Egerlandes mit dem Ascher Gebiete sind verbrieft und verbürgt, eine Einverleibung zur Provinz Böhmen ist nie erfolgt und ich will nicht, daß durch meine Teilnahme an den Landtagsverhandlungen irgend welches Zugeständnis erblickt wird, welches als Aufgeben dieser Sondetstellung gebeutet werden könnte.

Ich ersuche Euere Durchlaucht, Diese meine Rechtsverwahrung dem böhmischen Landtage zur Kenntnis zu bringen.

Mit Vorzüglicher Hochachtung ergebenst Edler von Stransky, Abgeordneter von Asch und Roßbach.

Oberstlandmarschall: Der Herr Abgeordnete Dr. Alfred Bernardin hat mir eine Erklärung überreicht.

Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest):

Hiedurch erlaube ich mir als der, von der Stadt Eger gewählte Landtagsabgeordnete mitzuteilen, daß ich nur unter voller Wahrung der staatsrechtlichen Sonderstellung Eger's und des Egerlandes in den böhmischen Landtag eintrete, daß ich daher alle aus dieser Sonderstellung für Eger und das Egerland sich ergebenden Rechte aufrecht erhalten Werbe, und daß ich nur unter diesem Vorbehalte die Angelobung leisten werde.

Ich erlaube mir zu ersuchen, diese Rechtsverwahrung dem hohen Landtage vor Vornahmeder Angelobung zur Kenntnis zu bringen.

Prag, am 15. September 1908.

Dr. Alfred Bernardin.

Nejvyšší maršálek zemský: Dále mi byla odevzdána celá řada dotazů.

Es wurde mir auch eine Anzahl Interpellationen überreicht.

A sice především dotaz pana posl. Klofáče a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

| Sněmovní sekretář Dr. Haasz (čte): Dotaz poslance V. Klofáče a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Na den 6. září t. r. svolán byl do Kašperských Hor sjezd německého »Böhmerwaldbundu«. Marně rozvážné české kruhy upozorňovaly okres. hejtmana v Sušici na nebezpečné následky, jež sjezd tento v okresu národnostně smíšeném míti může a míti jistě bude, sjezd a slavnosti s ním spojené povoleny a tím politický úřad, který přece ráz a účel podobných německých slavností zná, přejal jaksi veškerou zodpovědnost za vše, co se zmíněnými slavnostmi jest ve spojení, zejména ovšem za klid a pořádek v Kašp. Horách, kde až do nedělní slavnosti panovala mezi oběma národnostmi, v okresu stejně zastoupenými, naprostá harmonie.

Jak politický úřad sušický, respektive okr. hejtman Pohl své zodpovědnosti nerozuměl a jak o pojištění pořádku v Kašp. Horách a bezpečnost české menšiny se postaral, to charakterisuje přímo křiklavě ta okolnost, že do Kašp. Hor a k valné hromadě »Böhmerwaldbundu« vůbec žádného úředníka neposlal, že nepostaral se o sesílení bezpečnostních orgánů v Kašp. Horách a že, zanechav Kašp. Hory svému osudu a nedav žádnému úředníku ani nejmenší informace a instrukce, před zahájením slavnosti, kterou sám i v čas své dovolené povoloval - prostě odjel.

V neděli byly nejštvavější řeči předsedy »Böhmerwaldbundu« Taschka a posl. Dra Schreinera proneseny bez jakékoliv kontroly politických úředníkův. Taschek - jak jest zjištěno - v soukromých dopisech na německé obecní starosty adressovaných jasně vytknul účel manifestace KašperskoHorské, upozorniv je na nezbytnost odstranění českých úředníkův z Kašperských Hor; daleko bezohledněji prohlásil vyhlazovací boj Čechům ve své řeči na valné hromadě v »Böhmerwaldbundu. «

Jeho slova a štváčská řeč posl. Dra Schreinera, dále prachatického redaktora Preitschofa zfanatisovala německý lid do té doby klidně s českými občany žijící. Pokud nestačila slova něm. poslanců, ujali se akce něm. buršáci z daleka do Kašp. Hor zavítavší a konečně i místní obecní úředníci, zvlášť tajemník Fiedler.

Jestliže v sobotu v předvečer sjezdu po lampiónovém průvodu před českou Besedou ve Školské ulici bylo jen křikem a hajlováním demonstrováno, v neděli dle předem smluveného plánu, aby Česká menšina a čeští úředníci, kteří vlastně ji tvoří, náležitě byli zastrašeni a jim samým chuť k dalšímu pobytu v Kašp. Horách vzata, němečtí účastníci sjezdu »Böhmerwaldbundu« s městským tajemníkem a místním advokátem Drem Franklem a s pražskými i vídeňskými přijedšími buršáky - většinou židy - jakož i nejpověstnějšími najatými místními rváči přešli k akci a k činům, jež jsou možné jen ve státě, kde autorita zákona a právo zašlapáno je úplně v prach, kde zavládla naprostá anarchie a kde politický úřad před násilím zalézá zbaběle do kouta, jakmile násilí toto páše Němec.

V noci s neděle na pondělí za přítomnosti čtyř četníků a místního četnického strážmistra Spolwinda podniknuty na Českou Besedu, v níž nalézali se pouze čtyři státní úředníci, dále český advokát a český lékař se třemi dámami, dva útoky, aniž by velitel četnictva dal nejmenší výzvy k rozchodu. Za jeho přítomnosti docela klidně házeno kameny do přízemí místnosti, kde se Beseda nalézá a do soukromého bytu v L poschodí, a pod naivní a nesmyslnou záminkou, že z Besedy hozeno bylo kamenem, spití buršáci za assistence četnického strážmistra Spolwinda, možno říci za jeho vedení, vtrhli dokonce pak do místnosti besední, v níž řádili jako divoši. Tento útok docela klidně opakovali i o půlnoci, kdy mlátili už z venku do besední místnosti sklenicemi, ze svých místností přinesenými, uvnitř pak v besední místnosti počali nejen majetek besední rozbíjeti, přítomným českým úředníkům nadávati a po nich plíti a na životě je ohrožovati, nýbrž dokonce ještě, pořád za přisluhování četnické asistence a jejího strážmistra, odvážili se i do I. poschodí, vypáčivše násilím zavřené dvéře a vtrhnuvše do soukromého bytu českého notáře a pokladníka pošumavské záložny, jichž rodiny řevem z ulice probuzeny byly ze spánku a chvěly se strachem.

Snaží-li se německý tisk tyto útoky, tyto zřejmé zločiny veřejného násilí omlouvati tím, že prý se jednalo jen o zjištění pachatele, který hodil kamenem po Němcích z I. poschodí, tu jest to vytáčka až příliš dětinská, jak soudní řízení dokáže. Z české strany, která v Kašperských Horách representována jest jen úřednictvem, nebylo dáno k německému násilnictví nejmenší příčiny a byl-li někdo z Němců zasažen kamenem na ulici, byl to jen kámen ode zdi odražený, proto tím trestuhodnější je jednání strážmistra Spolwinda, jehož přesazení Kašperští Němci do Kašperských Hor si před časem vyžádali, a který, vida rozbíjet besední dům a vypačovat zavřené dvéře soukromých bytů a ohrožovat životy českých úředníků a českých rodin - panu pokladníkovi Tieblovi bylo vyhrožováno už svržením s okna - ani nejmenším nezakročil, výtržníky nenapomenul, žádného nezatýkal, ba ani jmen jejich nezjišťoval a sám je vlastně ještě provázel a chránil.

V pondělí dopoledne byly Kašperské Hory v moci spitých buršáků a řady zlotřilců pro nejtěžší zločiny už častokráte trestaných. Běda Čechu, který byl dopaden na ulici! Za nejsurovějších nadávek byl bit a smýkán, což stalo se i muži tak váženému, jako je rada vrchního zemského soudu pan Smítek, který, maje majetek v Kašperských Horách, kdež dříve byl úřadníkem, trávívá zde prázdniny s paní Němkyní a se syny, studujícími na něm. universitě. Buršáci vnikali i do českých hostinců, násilím vyháněli odtud hosty a na ulici nutili je k přísaze, že Čechu nedají více krejcaru. Z večera vytloukána pak v českých příbytcích, na př. u soudního adjunkta dra Nováka, znovu okna. Současně obsazeny veškeré cesty vedoucí do města, a každý, kdo byl v podezření, že je Čech, zbit a do města nepuštěn. Po lese honěny a ztýrány i české stařeny hledající houby. Čeští dělníci, provázející ze Sušice stěhovací vůz, byli zahnáni na útěk. A když pak v pondělí večer přijížděl do Kašperských Hor prvý politický úředník na opakované zoufalé, telegrafické volání Kašperských Čechů, praktikant Maňhal, tu Němci, nedbajíce ani četníků. jej doprovázejících, jali se bíti do koňů jeho povozu, obrátili je a ohrožovali četníky i p. Maňhala, který po krátkém pobytu v Kašperských Horách spatřiv, co se zde děje, kvapem ujížděl do Sušice. Ve svátek v úterý přivedli si Němci pomoc z Rejštejna. - Situace stávala se opravdu už kritickou. O 10. hod. dopoledne zadrželi - byvše místními obyvateli upozorněni, Čecha Strnada, učitele na německé odborné škole, a drževšeho za ramena i ruce a cloumajíce jím z náměstí po celé délce ulice Školské, plili po něm a kopali do něho, urážejíce ho - německožidovští buršáci pro jeho národnost způsobem nejsprostším.

V téže době tato cháska, jež je dnes ostudou universit a zahanbujícím dokladem duševního úpadku a mravní nízkosti veliké části mladé německé generace, za velikého jásotu německého davu stáhla na náměstí, aniž by četnictvo se hnulo, železnou závěsu u vchodu do lékárny Čecha p. Skály, když byli dříve vnikli do vnitř, ztýrali přítomného farmacenta a i v I. poschodí marně po p. Skálovi pátrali. - Znovu telegrafováno bylo na hejtmanství. Odtud konečné odpoledne ve 3 hod. přijel komisař Pavlovský, který z hotelu měl ihned příležitost viděti, jak před jeho očima v témže domě dav ničí tabuli lékárníkovu a chystá se k novým útokům. - Četník Kaňka poslán do četnických kasáren, ale nedošel daleko. - Od zadu byl stržen za řemen tašky na dláždění, šavle mu vyrvána a boxery a pěstmi tlučen tak, že těžce zraněn dnes leží v plzeňské nemocnici. Četníku na zemi ležícímu utržen řemen od tašky, helma rozšlapána a rvána mu z rukou zřejmě opilými zběsilci puška tak, že zraněni byli při tom bodákem, jak ve slepém rozvášnění puškou cloumali, Haas a Friedl, z nichž první byl už pro zabití odsouzen. Lží tedy je, že tito zběsilci a členové místního veteránského spolku pod protektorátem někdejšího ministerského předsedy hr. Fr. Thuna byli od četníků bodnuti při vyklízení náměstí. Četníci ovšem přichvátali, ale zatlačili dav jen o kousek dále. Při tom raněno devět četníků, a to kameny, pěstmi, holemi a bejkovci, aniž by komisař Pavlovský dovolil kteréhokoliv z útočníků zatknouti, nebo aspoň jména jejich zjistiti, ačkoliv v Sušici den před tím téměř bez příčiny, pro nepatrné poznámky, nebo k přání židovského účetního Feitise, který Čechy provokoval sám, čeští občané byli zatýkáni. I když už četník zatkl někoho, koho při činu dopadl, komisař Pavlovský zatčeného ihned, beze všeho, ani jména jeho nezjišťuje, propustil. Tím ovšem dnes veškeré vyšetřování jest stíženo, tím také troufalost Němců, na jejichž křik byli ihned odvoláváni i jednotliví četníci a posíláni zpět do kasáren (jen proto na př., že assistovali při soudní komisi u České Besedy), povážlivě rostla. Dobráctví toto, jež nazýváme neomluvitelnou slabostí, komisaři Pavlovskému ovšem pranic nepomohlo.

Nejsprostší nadávky byly i jemu za to vše údělem jen proto, že je Čechem. A nikdo neví, jak by byla skončila noc, kdyby se nebyla v nejkritičtější situaci objevila četa padesáti dragounů z Klatov, s rytmistrem rychle přijevších, v Kašp. Horách. Ta teprve náměstí vyklidila, ale přes to hajlování a křik trvaly po ulicích po celou noc a davy, provázeny harmonikou řvaly zejména před českými byty, zahájivše svou práci jinde, když z jednoho místa vyhnali je četníci.

Jízda druhý den odejela a každý Čech ovšem dál stává se předmětem nejsurovějších násilností, když ukáže se na ulici. Tak ještě v pátek dopoledne přepaden byl od známého rváče a pobudy Tutschky český kancelářský pomocník a spolíčkován tak, že se zateklým okem a všecek opuchlý a rozrušený připoután je na lůžko.

Co jsme uvedli, jsou fakta přesně zjištěná, jež potvrzena budou jistě i soudním vyšetřováním.

Co dál v Kašp. Horách bude se díti, nevíme, konstatujeme pouze to, co se stalo, pomlčujíce ještě mnohé a mnohé události, také křiklavé. Česká veřejnost s rozhořčením stala se opětně svědkem, že jako v četných jiných místech, i česká minorita v Kašp. Horách trestuhodnou nedbalostí politické správy a orgánů bezpečnostních dána byla po několik dní na pospas elementům, jejichž minulost svědčí o tom, že jsou schopny všeho.

Události Kašperskohorské jsou paskvilem na poměry ve státě právním, jsou těžkou obžalobou státní správy, jež, chovajíc se netečně k událostem, jež v Macedonii byly by budily jistě úžas a zděšení, nemá pro své jednání nejmenší omluvy, a to tím méně, že mlčí i k nestydatě prolhaným zprávám německé žurnalistiky, která, nemajíc odvahy ku spáchaným ničemnostem mužně se přiznati, ráda by nyní, proti veškeré pravdě, vinníky hledala v Češích, kteří, což je úředně zjištěno, ani v nejmenším, opakujeme ani v nejmenším, příčiny ku srážce nezavdali.

V Kašperských Horách jednalo se o další akt promyšleného fanatisování německého lidu, a proto ptáme se pana místodržitele, který musí věděti, že v tomto okrese majorita německou není, a ducha německých »Volkstágů« zná, jak může ospravedlniti to, že volný sjezd »Böhmerwaldbundu« vůbec byl v okresu národnostně tak složeném, jako je Kašperskohorsko dovolen? Dále, byl-li už dovolen, proč po celou dobu jeho trvání do Kašp. Hor nebyl poslán zkušený politický úředník a neučiněna k ochraně české menšiny, proti níž vlastně celý ten sjezd čelil, nižádná bezpečnostní opatření ?

Kromě toho podepsaní se táží, jakým způsobem potrestán bude Kašperskohorský četnický strážmistr Spolwünd, který k nejtěžším zločinům německých násilníků assistoval a je vlastně vedl, nikoho k zachování pořádku ani v nejkritičtějších momentech nevyzvav a nezjistiv jména ani těch buršáků, kteří v noci vypačovali dvéře do soukromých českých bytů? Jakým způsobem chce omluviti jednání komisaře Pavlovského, který také neodvažoval se ani zjišťovati jména zřejmých pachatelů prokázaných zločinů? A konečně: Co chce místodržitelství samo nyní učiniti, aby všichni vinníci ošklivých a nekulturních, barbarských událostí Kašperskohorských - zvlášť cizí buršáci - bezohledně byli vypátráni a zjištěni a co dále nyní po všem tom, co se stalo, zaříditi, aby česká menšina v Kašperských Horách - a ovšem i všude jinde - na životě, cti a majetku od zfanatisovaných německých davů ohrožována víc nebyla a ve vlastní domovině nebyla nadále předmětem bestialností, jež v celé civilisované Evropě musí vyvolati jen pocit hnusu a ošklivosti zasloužené?

V. Klofáč a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. Karla Merta a soudr. k Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Dotaz posl. Karla Merta a soudr. k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli v království Českém.

Vedle čl. 9. kabinetního listu ze dne 8. dubna 1848 mají v Čechách »všichni úřadové veřejní a všecky soudy obsazeny býti jedině osobami obojí řeči zemské mocnými. « Po několik let již a zejména v poslední době, jsou ale při veřejných úřadech, zejména také v politické správě tohoto království, jakož i u soudů ustanoveny osoby, jež neznají jazyka českého. Proto tážeme se: Ježto Vaše Excellence musí býti toho přesvědčení, že svrchu uvedený kabinetní list ze dne 8. dubna 1848 jest dosud v platnosti, jak ospravedlní jednání, jímž proti výslovnému znění onoho kabinetního listu jsou ve veřejné službě v král. Českém zejména při politické správě ustanoveni úředníci, kteří nejsou jazyka Českého znalí?

V Praze, dne 15. září 1908.

Karel Mert a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. dr. Pazderky a soudr. k jeho Excellenci p. místodržiteli.

Sněmovní aktuar dr. Šafařovič (čte) Dotaz poslance JUDra Ludvíka Pazderky a soudr. k jeho Excellenci Karlu hr. Coudenhovovi, místodržiteli království Českého. Jedenáct měsíců uplynulo již od posledního zasedání sněmu staroslavného království Českého a plných šest měsíců pověřeni jsou nově zvolení poslanci důvěrou voličů, aniž by dána jim byla příležitost ku četné a těžké legislativní úloze a práci, ba ani ku konstituování se sněmu samého.

Nepřízní vlády a centralismu zbavována jest země možnosti, neodolatelnými zákony zaručeného jí práva upravovati si doma na sněmu zemském cestou zákonodárnou valnou většinu poměrů a otázek, týkajících se tohoto království, ba dostoupily věci ty až tak daleko, že po 16 let nevyřízen již cestou ústavní rozpočet zemský, a i letos opět ohlášením zasedání rady říšské obmezena jest doba trvání prací sněmovních na čas zcela nedostačitelný.

A přece celá ta tíha neutěšených poměrů v zemi této v ohledu národním, politickém i hospodářském založena jest z velké části právě na okolnosti té, že nedopřává se sněmu král. Českého jakožto jedině kompetentnímu faktoru času ku vyřízení nejdůležitějších otázek života veřejného, ba se naopak, ve snaze utužiti centralismus, přenáší velká část úkolů, jedině zemskému sněmu přináležejících, na radu říšskou, jejíhož jednání i poslanci naši jen s výhradou s ohražením se súčastní. Řešení otázek tohoto království se týkajících na půdě rady říšské v poměrech nám naprosto cizích a nepřátelských jest oním kořenem zla, z něhož celá ta neutěšená situace dnešní vyplývá. Otázky jednotlivých království a zemí se týkající nemohou bez těžkého jich poškození řešeny býti pro různost poměrů na půdě ústředního parlamentu, který též již pro přetížení své k tomu schopným není a pouze tehdy, vrátí-li se říše a země ku přirozeným historickým základům svým, nadíti se možno nápravy. Pouze na sněmu zemském dána jest možnost, plniti nejdůležitější požadavek moderního zákonodárství, aby lid prostřednictvím zástupců svých sám sobě zákony dával, pouze na půdě domácího sněmu cestou plné autonomie vzájemnou dohodou položeny býti mohou základy k rozřešení otázky národnostní, což umožnilo by pak i řešení dalších nutných otázek politických, hospodářských i finančních.

Proto každý věrný syn vlasti této těžce nese nepřátelskou nám vládou zaviněné zkracování práv sněmu království Českého a to jednak nesvoláváním sněmu a nedostatečným vyměřováním času ku úspěšné činnosti zákonodární, jednak nespravedlivým obmezováním široké kompetence jeho v míře tak pronikavé, že ani v rámci nepřátelské nám ústavy prosincové ponechaný obor působnosti zachováván není.

Vzhledem k uvedeným okolnostem táží se podepsaní:

Jest Vaše Excelence v zájmu tohoto království a tím v zájmu celé říše ochotna, postarati se o to, aby na rozdíl ku dosavadním, pro království České nepříznivým zvykům na příště sněm král. Českého každoročně včas byl svoláván a jemu vyměřena byla dostatečná doba ku včasnému zákonodárnému vyřízení nejdůležitějších úkolů národních, politických i hospodářských, ku plnému využití kompetence jeho, ústavními zákony mu zaručené? V Praze, dne 15. září 1908.

Ludvík Pazderka a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. Čipery ve věcech českého školství menšinového podaný k Jeho Excellenci p. místodržiteli.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz posl. Čipery a soudruhů ve věcech českého školství menšinového, podaný Jeho Excellenci panu místodržiteli.

Vaše Excellence ! Při zasedání sněmu království Českého r. 1907 prohlásila vláda ústy Vašimi, že bude všem oprávněným steskům v menšinovém školství českém záhy vyhověno a příčiny ke stížnostem odklizeny.

Rok uplynul a nečinností vlády neodstraněno ani jediné závady a nezákonnosti, do kterých si bylo stěžováno, ba přímým působením Vaší Excellence byl v zemské školní radě přijat proti námitkám českých členů autonomních návrh německých členů autonomních, aby ustaven byl subkomitét pro zřizování menšinových škol, jehož zjevným úkolem jest, protahovati spravedlivé žádosti za české menšinové školy ještě delší řadu let, než se dosud vládě dařilo. Jaký div, že se české školství menšinové, jehož neslýchané útisky bouřily do nedávná hlavně jen rodiče a dítky přímo postižené a ochránce jejich v obranných národních jednotách našich, ku kterým se pronásledovaní úpěnlivě utíkali o pomoc, stalo po nových útocích, při nichž protivníci našeho lidu, jednotlivci i celé obce, šlapou v prach lidskost i zákony, předmětem pozornosti a péče všeho národa českého?

Manifestačními schůzemi trpitelů v uzavíraném území, stávkami školních dětí a veřejnými schůzemi mimo řečenou oblast bylo v samém královském hlav. městě Praze i jinde velikým tisícům vylíčeno utrpení našeho tamnějšího lidu ve školách a pro školy, aniž kdo z nepřátel, i vláda, mohli jediným slovem podvrátiti pravdivost žalob na hrozné křivdy, nezákonné stavy, skutky a průtahy ve věcech obecného školství českého v pohraničních menšinách našich.

Popuštěna-li takto pod zřejmou ochranou školních úřadův okresních a zemských, i nejvyššího úřadu školního, uzda vášnivým odpůrcům našich kulturních potřeb přes určité příkazy zákonů, patrno, že každý příslušník našeho národa musí býti jat nejvážnějšími pochybnostmi, má-li též on jakékoliv povinnosti ke státu, kde se právo a zákon píší, ale neprovádějí a přeje se volnost zvůli a násilí jediného privilegovaného národa - Němcův.

Nikterak nejde o křivdy jen domnělé, jako bývá pravidlem u Němců, kteří také budovy a místnosti obecných škol německých v Praze, pražskou obcí věnované, prohlašovali za baráky a doupata, ale nyní je rádi uznávají za vhodné a bezvadné (provolání Vereinu der Deutschen in Prag, Bohemia z 10. září 1908), nýbrž o stesky tak podstatné, že jim v některých případech už musila vyhověti zemská školní rada, Vaší Excellenci řízená, ač ovšem po valně většině jen s výsledkem formálním, jelikož rozhodnutí tohoto úřadu narazilo na passivní odpor Jeho Excellence pana ministra vyučování tak, že bezdůvodných stížností se strany německé proti nařízením zemské školní rady v Čechách nezamítá, nýbrž je nechává po měsíce i léta nevyřízeny.

Těžké, důvodné stížnosti naše týkají se toho, že úřady nešetří platných zákonů, poněvadž se:

I. nezřizují obecné školy veřejné pro české žactvo v uzavíraném území vůbec, ačkoli je ho nadzákonný počet,

II. školy po velikých bojích zřízené nerozšiřují se ani postupnými, ani pobočnými třídami tak, jak přesně nařizuje zákon,

III. školní místnosti a budovy převalnou většinou naprosto nevyhovují zákonným předpisům, ba jsou namnoze paškvilem na zákony,

IV. dozor na školy z českých menšin (místní a okresní školní rady, zemská školní rada) děje se nenáležitým, ba nezákonným způsobem,

V. žadatelé o českou školu v uzavíraném území vydáni jsou na pospas nelidskému pronásledování, aniž úřady jim poskytují ochrany a tolikéž čeští rodiče, dítky do českých škol posílajících, bez účinku se dovolávají záštity u všech instancí úředních.

Nemíníce opakovati veškeré žalostné historie bojů za české školství v uzavíraném území, vytkneme Vaší Excellenci pouze věci z tohoto roku, ve kterých nebyla zjednána náprava, jak zákony přikazují.

Ad I.

Sama úřední data ukazují, že je v Čechách nad 80. 000 školních dětí českých, které jsou pro nedostatek škol českých nuceny choditi do obecných škol německých. Podrobné výkazy jsou každému po ruce. Ačkoli pak § 59. říš. zákona ze dne 14. května 1869 a § 1. zem. zákona ze dne 19. února 1870 (č. 22. z. z. ) výslovně vytýkají, kdy jest nezbytno zříditi školu obecnou a § 6 posledního zákona nařizuje péči o to školním úřadům, aby se školy bez zbytečných odkladů zřizovaly, vyvinula se pro české menšinové školství nezákonná praxe úřední, že jsou rodiče povinni žádati sami o školu, kdežto se Němcům zřizovaly v českých místech školy i telegrafickým rozkazem, ano bez potahu zákonného vydržovatele: zemského výboru (Žižkov).

Že však nepostačují ani sebe víc odůvodněné žádosti českých rodičů v uzavíraném území o školy, toho dokladem jsou zlovolné průtahy při takových žádostech v Dolním Litvínově, Třebušicích, Komořanech,


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP