Středa 25. listopadu 1885

Stenografické zprávy

českého sněmu zemského.

Třetí zasedání z r. 1883.

1885.

Stenografische Berichte

des

Dritte Jahres-Session 1883.

1885.

Praha. - Rohlíček & Sievers. - Prag.

Stenografická zpráva

o

I. sezení III. zasedání Českého sněmu z roku 1883. dne 25. listopadu 1885.

Předseda: Jeho Jasnost pan nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobkowicz.

Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka Dr. Waldert a poslanci v počtu k platnému usnášení se dostatečném.

Co zástupcové vlády: Jeho Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus, místopředseda místodržitelství Friedl rytíř z Friedensee a místodrž. rada Bedřich Kmoch.

Stenographischer Bericht

über die

I. Sitzung der III. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 25. Nov. 1885.

Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst v. Lobkowicz.

Anwesende: der Oberstlandmarschall= Stellvertreter Dr. Waldert und die beschlußfähige Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr von Kraus, Statthalterei=Vizepräsid. Friedl Ritter von Friedensee und Statthalterei= Rath Friedrich Kmoch.

Obsah:

Proslovení nejvyššího maršálka.

Presidialní sdělení.

Zprávy o volbách.

Skládání slibu.

Ustanovení kurií.

Volba výboru verifikačního.

Sezeni počalo o 12 hod, 15 min.

Inhalt:

Ansprache des Oberstlandmarschalls.

Präsidialmittheilungen.

Wahlberichte.

Angelobungen.

Constituirung der Curien.

Wahl des Verifikationsausschusses.

Beginn der Sitzung 12 Uhr 15 Min.

Nejv. maršálek (zvoní). (Shromáždění povstává se sedadel).

Zahajuji třetí výroční zasedání sněmu pro království České z roku 1883.

Ich eröffne die dritte Jahressession des Landtages des Königreiches Böhmen vom Jahre 1883.

Slavný sněme!

Poslanci království tohoto jsou opět

povolání, aby sešli se v této budově a rokovali o záležitostech zemským řádem jim přikázaných.

Ač doba, která nám vzhledem k činnosti jiných sborů parlamentárních mocnářství našeho jest vyměřena, není příliš dlouhou, doufám přece, že slavnému sněmu bude možno splniti naděje, jež veškerá země na jeho činnost klade. Jest mnoho důležitých předmětů, které před-

loženy budou rokování Vašemu. Jest to především jistý počet záležitostí nevyřízených v dřívějším zasedání, přiroste k tomu více důležitých předloh, které částečně se strany zemského výboru, částečně snad i iniciativou členů slavného sněmu k poradě přijdou a konečně nemalé důležitostí mají také též ony porady, jichž jest zapotřebí, by řádné hospodářství zemské bylo ve svém proudu udrženo. Doufám, pánové, že porady naše účinkovati budou k blahu vlasti a ku cti zastupitelstva zemského.

Hoher Landtag! Indem ich den Landtag des Königreiches Böhmen zu einer neuen Jahresession eröffne und die geehrten Mitglieder dieses hohen Hauses auf das freundschaftlichste neuerlich zu begrüßen mir erlaube, erlaube ich mir zugleich dem Wunsche Ausdruck zu geben, dass die Berathungen dieses hohen Hauses in jenem Geiste der Weisheit und Mäßigung geführt werden mögen, welcher erforderlich ist, damit der Zweck derselben im vollsten Maaße erreicht werde.

(Výborně).

Wichtig sind die Aufgaben, welche zu erfüllen uns obliegen wird. Die Bevölkerung des Königreiches Böhmen ist gewohnt, in den Discussionen seiner Landesvertretung stets jene Ruhe gewahrt zu Sehen, welche allein geeignet ist, die Würde einer parlamentarischen Versammlung zu wahren. In dieser Weise, und ich hoffe es, in keiner anderen, wird die Verschiedenheit der Meinungen, die ja in jeder Versammlung zu Tage treten muss, auch hier zu Tage treten.

Mögen aber die Meinungen noch so weit auseinander gehen, in Einem bin ich überzeugt, sind die Herzen aller Mitglieder dieses hohen Hauses einig, es ist die Liebe zu unserem erhabenen Monarchen (Bravo!)

Proto Vás pánové žádám, abyste se mnou provolali Jeho Veličenství císaři a králi našemu Sláva.

Hoch lebe Seine Majestät der Kaiser und König!

(Shromáždění provolali třikrát Sláva! a Hoch!)

(Zvoní).

Dovoluji sobě sděliti slavnému sněmu několik předmětů.

Ich habe dem hohen Hause einige Mittheilungen zu machen.

Článek 7. jednacího řádu ustanovuje, že až do zvolení výboru verifikačního práce jeho opatřiti má 9 Členů, kteří z přítomných jsou nejmladší a vyberou se po třech, ze tří skupin sněmovních.

Jakožto nejmladší členové byli mi udáni:

p. Antonín svob. pán Dobřenský, p. Karel hrabě Buquoy, p. Eugen hrabě Vratislav na Dirné, ze skupiny velkostatkářské.

Z kurie měst a míst průmyslových: pan Josef Riedl, p. Dr. Starck a p. Dr. Werunský.

Z kurie venkovských obcí p. JUC. Sedlák, p. Dr. Bráf a p. Dr. Zdeněk Strobach.

Nach §. 7 der Geschäftsordnung haben bis zur erfolgten Wahl des Verifikationsausschußes die neun jüngsten Landtagsmitglieder, welche zu je Dreien aus den Kurien zu entnehmen sind, die Geschäfte des Verifikationsausschußes zu übernehmen. Als jüngste Mitglieder sind mir bezeichnet worden:

Aus der Curie des Großgrundbesitzes: Landtagsabgeordneter Dobrzensky, Gf. Buquoi und Eugen Graf Wratislaw auf Dirna.

Aus der Curie der Städte und Industrialorte die Herren: Josef Riedl, Dr. Starck und Dr. Werunsky.

Aus der Curie der Landgemeinden die

Herren: JUC. Sedlák, Dr. Bráf und Dr. Strobach.

Ich ersuche für die heutige Sitzung die

Herren Anton Freiherr von Dobrzensky, Dr. Starck und Dr. Strobach die Funktion als Verifikatoren zu übernehmen.

Žádám, aby pro dnešní sezení úřad verifikatorů z řečených pánů na sebe přijali:

p. Antonín svob. p. Dobřenský, Dr. Starck a Dr. Strobach.

V lůně slavného sněmu stalo se od posledního zasedání vícero změn.

Dle sdělení rektorátu c. k. české university Karlo-Ferdinandské jest za rektora české university na rok studijní 1885-86 zvolen a potvrzen o. k. professor Dr. Václav Vladivoj Tomek a dle sděleni c. k. německé university Karlo-Ferdinandské jest za rektora této university zvolen na rok studijní 1885-86 c. k. řádný professor theologie Dr. Václav Frind. Oba náležejí sněmu a mají zde hlas virilní.

Es haben sich im Schoße des Landtages seit der verflossenen Session mehrfache Aenderungen ergeben. Nach einer Mittheilung des Rektorats der k. k. deutschen Karl-Ferdinands= Universität ist zum Rector Magnificus dieser Karl=Ferdinands=Universität für das Studienjahr 1885-86 der k. k. ord. Professor der Theologie Dr. Wenzel Frind gewählt und bestätigt worden und nach einer Mittheilung der k. k. böhmischen Karl=Ferdinands=Universität ist zum Rektor dieser Universität für das Studienjahr 1885-86 der Regierungsrath und ordentliche Universitätsprofessor Dr. Wenzel Tomek erwählt und bestätigt worden. Diese beiden Herren zählen somit zu den Virilstimmberechtigten Mitgliedern des böhm. Landtages.

Ihr Mandat haben zurückgelegt: aus der Wählergruppe des fideikomissarischen Großgrundbesitzes die Herren Abgeordneten Karl Fürst Trautmannsdorf, aus der Wählergruppe des nicht=fideikommissarischen Großgrundbesitzes die Herren Abgeordneten Heinrich Freiherr von Berlepsch und Karl Graf Clary. Aus der Wählergrupe der Städte und Industrialorte die Herren Abgeordneten: Emilian Ritter von Skramlik, Ludwig Ritter von Ehrlich, JUDr. Volkelt, Herr Dr. Jansa und Herr Johann Suda.

Aus der Wählergruppe der Handels= und Gewerbekammern die Herren Abgeordneten Karl Wolfram und Eduard Herkner; aus der Wählergruppe der Landgemeinden die Herren Abgeordneten Dr. Eduard Herbst, Anton Richter, Laurenz Parsche und Wenzel Nedoma. In Folge der Mandatsniederlegung des Herrn Abg. JUDr. Volkelt ist zugleich die Stelle eines Landesausschußbessitzers in Erledigung gelangt.

Mandát svůj složili a sice ve volební

skupině velkostatků svěřenských pan poslanec Karel kníže Trautrnannsdorf, ve volební skupenině velkostatků nesvěřenských p. posl. Jindřich sv. p. Berlepsch a Karel hrabě Clary; ve volební skupině měst a průmyslových míst poslanec pan Emilián ryt. Slramlík, Ludvík ryt. Ehrlich, JUDr. Jan Volkelt, JUDr. Alois Jansa a Jan Suda; ve volební skupině komor obchodních a živnostenských pan Karel Volfrum a Eduard Herkner.

Ve volební skupině obcí venkovských: posl. dr. Eduard Herbst, Josef Ant. Richter, Vavřinec Parsche a Václav Nedoma. Složením mandátu pana Dra. Volkelta taktéž uprázdněno bylo místo přísedícího zemského výboru.

Wir haben außerdem den Verlust mehrerer Herrn Mitglieder des hohen Landtages zu beklagen, welche uns seit der verflossenen Landtagssession durch den Tod entrissen worden sind. -

Od doby posledního zasedání sněmu želíme nad úmrtím více pánů členů slav. sněmu.

V první řadě zde sluší zaznamenati ztrátu, kterou utrpělo netoliko hlavní město a prestol pražský, nýbrž celá země česká úmrtím Jeho Eminence nejdůstojnějšího p. kardinála a arcibiskupa pražského knížete Schwarzenberga, primasa království českého. Zásluhy zemřelého arcipastýře o dioecesi, kterou vládnul po více než čtvrt století a význam jeho pro celou církev katolickou, v jejíž hierarchii zaujímal jedno z nejčelnějších míst, zaznamenány jsou v dějinách církve doby právě minulé.

Nemůže býti úlohou mou, abych věrně a obšírně vylíčil tuto nejdůležitější arci stránku života zvěčnělého kardinála, avšak v srdcích nás všech zůstane zapsána památka na blahodárné působení jeho v naší vlasti. (Výborně. )

Na dlouholeté účastenství, které zvěčnělý bral i v našich pracích sněmovních. My nezapomeneme, kterak po tolikráte vyžadoval při oltáři požehnání našim poradám, kterak, kdykoliv v tomto sněmu pozvednul hlasu svého, celá sněmovna vždy s největší úctou a pozorností sledovala

jeho slova. Nám konečně z mysli nevyhyne nezapomenutelná jeho osobnosti, jejímu kouzlu každý se klonil, kdokoliv měl příležitosť přiblížiti se tomu výtečnému muži. (Výborně. )

Wenn ich bei Erwähnung der schmerzlichen Verluste, welche wir seit der verflossenen Landtagssession durch den Tod erlitten, in erster Reihe Sr. Eminenz des verstorbenen Kardinals Fürsterzbischofs Schwarzenberg gedenke, so thue ich es nicht etwa, um einer bloßen Aufgabe meines Amtes zu genügen. Ich entspreche vielmehr dadurch einer wahren Herzenspflicht, deren Erfüllung alle Diejenigen im hohen Hause von mir mit Recht erwarten, welche dem Verewigten ein treues und liebevolles Andenken bewahren.

Gewiß gibt es wenige unter uns, welche nicht im Laufe des langen und Segensreichen Wirkens des verstorbenen Kirchenfürsten mit ihm in unmittelbare persönliche Berührung getreten sind und von diesen wieder gibt es Keinen, der sich seiner Beziehungen zu ihm nicht dauernd mit wehmutsvoller Trauer erinnern würde. Und so bin ich überzeugt meine Herren, daß noch niemals in diesem hohen Hause mit größerer Einstimmigkeit der Bitte entsprochen worden ist, welche ich gegenwärtig an Sie stelle, Sie mögen durch Erheben von Ihren Sitzen das Andenken des Verstorbenen ehren. (Die Versammlung erhebt sich).

Žádám slavný sněm, aby povstáním vyslovil svou soustrasť nad úmrtím zvěčnělého kardinála.

(Stalo se. )

Wir beklagen ferner den Verlust zweier theuerer Kollegen und Abgeordneten, des Herrn Eduard Graf Stadion und Christian Ritter von Schäffer.

Dem ersteren war es nur durch kurze Zeit vergönnt, an den Arbeiten des Landtages theil zu nehmen, während der letztere in Stetiger treuer Pflichterfüllung durch eine längere Reihe von Jahren unser Kollege gewesen ist. Beide erfreuten sich stets der größten Anerkennung ihrer trefflichen Eigenschaften, der größten Achtung Aller, welche ihnen im Leben nahe gestanden sind, und so werden wir diesen beiden lieben Kollegen auch Stets ein treues, freundliches Andenken bewahren.

Želíme konečně ztráty jednoho z nejstarších členů tohoto slavného sněmu totiž zemřelého pana poslance dra. Vendelína Grünwalda. Účastnil se při politickém ruchu ve vlasti naší již hned od počátku, éry konstitučné, používal v míře největší důvěry svých spoluobčanů, kteří jemu netoliko pro zastupitelstvo města Budějovic ale i pro sněm a říšské zastupitelstvo přečasto mandát svěřovali a tím svou důvěru k němu naznačili.

Slavný snem mimo to jemu důvěru svou prokázal v poslední době tím, že jej zvolil za ředitele hypoteční banky a můžeme směle říci, že se jemu poštěstilo ve všech oborech ve kterých činným byl, získati sobě pověst muže bezúhonného a ryzího charakteru.

Dnešním dnem konečně došla smutná zpráva, že jeden z velectěných naších pánů kollegů, totiž pan Martin Stejskal náhle skonal.

Byl to muž ryzí povahy, který zajisté každému který jej osobně znal byl milým a proto pánové česť budiž památce jeho.

Žádám slavný sněm, by taktéž povstáním vyslovil svou soustrasť nad úmrtím jmenovaných pánů.

(Stalo se. )

Ich ersuche das hohe Haus, es möge durch Aufstehen von seinen Sitzen dem Schmerze Ausdruck geben, welcher dasselbe mit Rücksicht auf die eben erwähnten Todesfälle erfüllt.

Žádám by bylo slavnému sněmu sděleno, které osnovy zákona, na kterých se slavný sněm byl usnesl, došly nejvyššího schválení.

Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welchen Gesetzentwürfen von denen, welche in der verflossenen Session vom h. Hause angenommen worden sind, die allerhöchste Genehmigung ertheilt worden ist.

Sněm. sekretář Höhm:

Z osnov zákonů, o nichž se slavný sněm v posledním svém zasedání usnesl a ze sněmovních usnesení učiněných došly nejvyššího schválení: osnova zákona, jež se

týče vyloučení obce Holešovic-Buben z obvodu okresního zastupitelstva karlínského a sloučeni její s Prahou v jednu obec místní; osnova zákona, kterým se mění některé §§. obecního řádu města Prahy daného dne 27. dubna 1850; osnova zákona, kterým se mění odstavec §. 3. řádu volení do sněmu zemského v království českém; osnova zákona, jímžto se městské obci pražské uděluje zmocnění, aby prodala některé své nemovitosti; osnova zákona, kterým se uděluje některým obcím v království českém povolení k vybírání poplatků za výslovné přijetí do svazku domovského; osnova zákona, jímž se mění čl. I. zákona ze dne 9. ledna 1883 č. 3. zemského zákona v příčině povinnosti označovati povozy jménem jejich vlastníků; osnova zákona, kterýmž se obci roztocké (okresu smíchovského) povoluje vybírání poplatků z nájemného za dobu pěti let; osnova zákona, jenž se týče přivtělení osad Holešovic Malých a Libně Nové k policejnímu obvodu pražskému; usnesení sněmu v příčině vybírání přirážky zemské 35 krejcarů z každého zlatého přímých dani (počítajíc v ně mimořádnou přirážku na rok 1885 a to 30 a půl kr. pro zemský a 4 a půl kr. pro fond vyvažovací; osnova zákona, jímž se uděluje obci střenické a černokostelecké povolení k vybírání poplatků za přijetí do svazku domovského. Osnova zákona, jímžto se obci král. hlavního města Prahy povoluje, aby svůj pozemek č. kat. 300-4. v obci PankráckoNuselské prodati mohla c. kr. eráru.

Osnova zákona, kterým se stanoví povinnosť pojišťoven k placení příspěvků pro výdeje k účelům hasičství a ku podpoře hasičů k úrazů přišlých.

Osnova zákona, kterýmž se městská obec liberecká zmocňuje, aby budovu reálky č. 264-I. v Liberci, i s příslušenstvím postoupila státu.

Usneseni sněmu, jež se týkají prodeje několika parcel pozemkových, zemskému statku košířskému náležejících.

Osnova, zákona, jenž se týče vysazování a ochrany alejí neb jednotlivých stromořadí podél silnic veřejných.

Osnova zákona, kterým se zmocňuje

obec vršovická, aby vybírala přirážku z nájemného na uhražení nákladu na opatření říčné vody.

Osnova zákona, kterým se obec královského hlavního města Prahy zmocňuje, aby mohla směnou postoupiti některé pozemky nadačnímu fondu Strakovskému.

Osnova zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 22. března r. 1882 č. 26. zem. zákonníka v příčině zřízení okresních záložen hospodářských.

Osnova zákona, kterým se obci král. hlavního města Prahy povoluje, aby mohla prodati ony pražské budovy a pozemky, jichž od cís. král. eráru ve vlastnictví, pokud se týče, neobmezené užívání nabude.

Osnova zákona, kterým se ustanovuje lhůta nepřestupná k podání provokace za příčinou vyvažování pozemků podle zákona zemského ze dne 11. května 1869 číslo 87 zákoníka zemského.

Osnova zákona, jenž se týče upravení řeky Mrliny a její přítoků vodním společenstvem v Nymburce.

Osnova zákona, jenž se týče zevnějšího označení strážních zřízenců přísežných, ustanovených k ochraně zeměvzdělání a honitby.

Osnova zákona, jímž se vylučuje obec Oudršská z obvodu okresního zastupitelstva Žlutického a přikazuje se k obvodu okresního zastupitelstva Bochovského.

Von den in der letzten Landtagssession beschlossenen Gesetzentwürfen und font gefaßten Beschlüßen hat die allerhöchste Sanktion erhalten:

Der Gesetzentwurf betreffend die Ausscheidung der Gemeinde Holeschowitz-Bubna aus dem Gebiete der Bezirksvertretung Karolinenthal und Vereinigung derselben mit der königlichen Hauptstadt Prag zu einer Gemeinde.

Der Gesetzentwurf, womit mehrere Pa-

ragraphe der Prager Gemeindeordnung vom 27. April 1850 abgeändert Werden.

Der Gesetzentwurf betreffend die Abänderung des letzten Alinea des Paragraphes 3 der Landtagswahlordnung des Königreiches Böhmen.

Der Gesetzentwurf, womit die Stadtgemeinde Prag zum Abverkauf mehrerer Gemeinderealitäten ermächtigt wird.

Der Gesetzentwurf, womit mehreren Gemeinden des Königreiches Böhmen die Bewilligung zur Einhebung von Gebühren für die ausdrückliche Aufnahme in den Heimatsverband ertheilt wird.

Der Gesetzentwurf betreffend die Abänderung des Artikels I. des Gesetzes vom 9. Jänner 1883 Nr. 3 des Landesgesetzblattes über die Pflicht zur Bezeichnung der Fuhrwerke mit dem Namen ihrer Eigenthümer.

Der Gesetzentwurf, womit der Gemeinde Roztok, Bezirk Smichov die Einhebung einer Miethzinsumlage auf die Dauer von 5 Jahren bewilligt wird

Der Gesetzentwurf betreffend die Einbeziehung der Ortschaften Klein=Holeschowitz und Neu=Lieben in den Prager Polizei=Rayon.

Der Landtagsbeschluß betreffend die Einhebung eines Landeszuschlages von 35 kr. von jedem Gulden der direkten Steuern, einschließlich des außerordentlichen Zuschlags für das Jahr 1885 und zwar von 30 1/2 Kreuzern für den Landesfond, 4 1/2 kr. für den Grundentlastungsfond.

Der Gesetzentwurf womit den Gemeinden Strenic und Schwarz=Kostelec die Einhebung von Gebühren für die Aufnahme in den Heimatsverbaud bewilligt wird.

Der Gesetzentwurf, womit der Landeshauptsladt Prag die Bewilligung zum Abverkaufe der Grundstücke Nr. 300=IV. in der Gemeinde Pankratz=Nusle an das k. k. Aerar ertheilt wird.

Der Gesetzentwurf betreffend die Beitragsleistung für die Feuerversicherungsanstalt zu

den Kosten der Feuerwehr und zur Unterstützung der verunglückten Feuerwehrmänner

Der Gesetzentwurf, womit die Stadtgemeinde Reichenberg ermächtigt wird, das Realschulgebäude NC. 264-I. in Reichenberg sammt Zugehör dem Staate abzutreten.

Die Landtagsbeschlüsse betreffend den Verkauf einiger zum Landesgute Košiř gehöriger Grundparcellen.

Der Landtagsbeschluß betreffend die Anpflanzung und den Schuß von Banmalleen oder Baumreihen längs des öffentlichen Straßen.

Der Gesetzentwurf, womit die Gemeinde Wrschowitz zur Einhebung einer Miethzinsumlage behufs Deckung der Wasserbeschaffungskosten ermächtigt wird.

Der Gesetzentwurf, womit die Stadtgemeinde Prag zur tauschweisen Abtretung einiger Grundstücke an den Straka'schen Stiftungsfond ermächtigt wird.

Der Gesetzentwurf, womit einige Bestimmungen des Gesetzes vom 22. März 1882 Nr. 26 des Landesgesetzblattes betreffend die Errichtung landwirthschaftlicher Bezirksvorschußkassen abgeändert und ergänzt wurden.

Der Gesetzentwurf, womit die Stadtgemeinde Prag ermächtigt wird, die von ihr dem k. k. Militär=Aerar in das Eigenthum. beziehungsweise zur ausschließlichen Benützung zu erwerbenden Prager Gebäude und Grundstücke zu verkaufen.

Der Gesetzentwurf betreffend die Feststellung eines Praeclusivtermins für die Ueberreichung der Provocationen zur Durchführung der Grundentlastung nach dem Gesetze vom 11. Mai 1869 Nr. 87 des Landesgesetzblattes.

Der Gesetzentwurf betreffend die Regulirung des Flusses Mrlina und seiner Zuflüsse durch die Wassergenossenschaft in Nimburg.

Der Gesetzentwurf betreffend die äußere Kennzeichnung der zum Schutze der Landeskultur und der Jagd bestellten und beeideten Wachorgane.

Der Gesetzentwurf betreffend die Ausscheidung der Gemeinde Weitsch aus dem Gebiete der Bezirksvertretung Luditz und Zuweisung derselben zum Gebiete der Bezirksvertretung Buchau.

Oberstlandmarschall: Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen. Welchen Beschlüßen des hohen Hauses die allerhöchste Sanktion nicht ertheilt worden ist.

Žádám, by bylo slavnému sněmu sděleno, kterým osnovám zákonů nebylo uděleno nejvyššího schválení.

Lt. -S. Höhm. Dagegen haben die allerhöchste Sanktion nicht erlangt: Die Gesetzentwürfe, womit

1.   Der Gemeinde Holeschowitz-Bubna die Einhebung einer Miethzinsumlage behufs Dekkung des Wasserbeschaffungsaufwands ermöglicht ist und

2.   womit derselben Gemeinde die Bewilligung extheilt wird, für die Einmündung der Nebenkanäle in den Gemeindehauptkanal eine Gebühr einzuheben.

Die Nicht-Genehmigung dieser Gesetzentwürfe erfolgte aus dem Grunde, weil in Gemäßheit des Allerhöchst sanktionirten und im Landesgesetzblatte unter der Zahl 48 verlautbarten Gesetzes vom 18. November 1884 die Gemeinde Holeschowitz-Bubna die Eigenschaft einer selbstständigen Gemeinde verloren hat und mit der königlichen Hauptstadt Prag zu einer Gemeinde vereinigt worden ist.

Ebenso haben die Allerhöchste Sanction nicht erlangt: Der Gesetzentwurf, betreffend die Abänderung des §. 13 und §. 15. der Landtagswahlordnung für das Königreich Böhmen; mit der betreffenden allerhöchsten Entschließung vom 14. Mai laufenden Jahres geruhten Seine f. k. apostolische Majestät unter einem den Herrn Ministerpräsidenten als Leiter des k. k. Ministerium des Innern allergnädigst zu ermächtigen, der Landesvertretung die Gründe der Ablehnung der allerhöchsten Sanction mitzutheilen. In der bezüglichen Zuschrift des k. k. Statthalterei-Präsidiums in Prag werden diese Gründe folgenderweise angeführt. Der fragliche Gesetzentwurf hat den Zweck, das Wahlrecht für den Landtag in den Städten

und Landgemeinden auf jene Gemeindemitglieder auszudehnen, welche an direkten Steuern mindestens 5 fl. entrichten und hiedurch das Wahlrecht für den Landtag mit den Bestimmungen des 5. Absatzes §. 9. des Gesetzes Vom 4. October 1882 Zahl 142 des Reichsgesetzblattes betreffend das Wahlrecht für den Reichsrath, mit welchem die Reichsrathwahlordnung abgeändert wurde, in Uebereinstimmung zu bringen. Dieser Zweck wurde jedoch, insofern es sich um das Wahlrecht in der Wählerklasse der Städte handelt, durch den Wortlaut des beschlossenen Gesetzentwurfes nicht erreicht.

Dieser Gedetzentwurf bestimmt nämlich im §. 13 lit. a) und b), daß zur Wahl der Abgeordneten der Städte alle nach dem speziellen Gemeindestatute oder nach der Gemeindeordnung zur Wahl der Gemeindevertretung berechtigten und nach der Landtagswahlordnung vom Wahlrechte nicht ausgeschlossenen Gemeindemitglieder berufen sein sollen, welche in Prag, beziehungsweise in anderen Städten und Industrialorten mit 3 Wahlkörpern zum 1. oder 2 Wahlkörper gehören und im 3. Wahlkörper an direkten Steuern wenigstens 5 fl. entrichten. Diese Bestimmung führt mit Rücklicht auf die besonderen Vorschriften des Reichenberger Gemeinde-Statutes ber der praktischen Anwendung zu Consequenzen, Welche nicht nur der Intention des Landtages, das Wahlrecht in den Städten und Landgemeinden auf die Fünfguldenmänner auszudehnen, nicht entsprechen, sondern vielmehr ein Hindernis der Allerhöchsten Sanction zu bilden geeignet find.

Denn nach §. 31. des Reichenberger Gemeinde-Statutes und nach dem Gesetze vom 12. October, 1868 Z. 32 L. G. Bl. kommt denjenigen Gemeindeangehörigen und Genossen, welche nur eine Einkommen-Steuer von einem anderweitigen Einkommen als Von einem Gewerbe oder Erwerbe entrichten, das Wahlrecht in der Gemeinde nur dann zu, wenn Sie wenigstens 8 fl. E. -Mz. oder 8 fl 40 kr. o. W. an direkten Steuern zahlen.

Hieraus folgt, daß in Reichenberg diejenigen Gemeinde-Angehörigen und Genossen. welche von ihrem Einkommen der bezeichneten Art eine geringere Steuer entrichten als 8 fl. 40 kr., überhaupt kein Wahlbericht besitzen und daher auch nach §. 36. des Statutes keineswegs in den dritten Wahlkörper eingereiht erscheinen, daß daher Solche Personen, obzwar

Sie mehr als 5 Gulden direkter Steuer zahlen, demnach mit Rücksicht auf den obenerwähnten Wortlaut des Gesetzentwurfes des ihnen durch denselben zuerkannten Vortheiles nicht theilhastig werden.

Es wäre daher nach dem Wortlaute des Gesetzentwurfes in Reichenberg eine ganze Reihe von Personen, welche 5 fl. und mehr an direkten Steuern entrichten, von dem Wahlrechte für den Landtag ausgeschlossen, obzwar diese Personen in allen übrigen, in die Wählerklasse der Städte eingereihten Städten und Orten das Wahlrecht genießen, und es wäre dadurch eine unmägliche und vom Landtage gewiß auch nicht beabsichtigte Ungleichmäßigkeit in der Ausübung des Landtagswahlrechtes innerhalb einer und derselben Wählerklasse geschaffen.

Es folgt aber eben aus dem Wortlaute des Gesetzentwurfes, daß durch den beschlossenen Gesetzentwurf auch die weitere Absicht des Landtages, nämlich das Wahlrecht für den Landtag mit dem Gesetze vom 4. Oktober 1883 Z. 142 R. G. Bl. betreffend das Wahlrecht für den Reichsrath in Uebereinstimmung zu bringen, nicht erreicht wurde.

Das erwähnte Reichsgesetz bestimmt nämlich im §. 9 Absatz 5 ausdrücklich, daß zur Wahl der Reichsraths=Abgeordneten außer den zur Landtagswahl berechtigten auch noch jene Gemeindemitglieder berechtigt sind, welche mindestens 5 fl. zu entrichten haben und den Sonstigen Bedingungen des Wahlrechtes in den Reichsrath entsprechen. Hiernach würde daher in Reichenberg ohne die erwähnte Klasse der Steuerpflichtigen, nämlich derjenigen, welche 5 fl. und mehr, jedoch nicht mindestens 8 fl. 40 kr. directer Steuern zahlen, das Wahlrecht zum Reichsrath zustehen, obwohl sie vom Wahlrecht zum Landtag ausgeschlossen sind. Endlich wurde auch auf den formellen Mangel hingewiesen, welcher darin besteht, daß in den Ausfertigungen des Gesetzentwurfes in der Vollzugsklausel zu §. 2 des Entwurfes anstatt "Minister des Innern" das "Ministerium des Innern" zur Durchführung berufen erscheint.

Weiters hat die a. h. Sanction nicht erlangt der Gesetzentwurf, womit eine Bauordnung für die k. Hauptstadt Prag und die Städte Karolinenthal, Smichow, Weinberge Žižkow und mehrere andere Ortsgemeinden erlassen wird. Die Gründe der Ablehnung sowie auch die Eröffnungen der k. k. Regierung bezüglich der von hohem Landtag bei Berathung

der Bauordnung beschlossenen Resolution werden dem hohen Landtag mit dem Bericht, den der Landesausschuß in dieser Beziehung erstatten wird, im Detail zur Kenntnis gebracht werden.

Nejvyššího schválení nedostalo se usnesení sněmu: O osnově zákona:

I.   kterýmž se obec Holešovice-Bubny zmocňuje, aby vybírala přirážku z nájemného k uhražení nákladu nákladu na opatření říčné vody a

II.   kterýmž se téže obci povoluje, by vybírala poplatek za svedení pobočních stok do hlavní stoky obecní. Nejvyšší schválení odepřeno bylo z důvodu, protože dle zákona ze dne 18. listopadu 1884, jemuž se dostalo nejvyššího schválení a jenž v zákonníku zemském pod č. 48. vyhlášen byl, obec Holeševice-Bubny přestala býti obcí o sobě a s král. hlavn. městem Prahou v jednu obec sloučena byla.

Novněž se Nejvyššího schválení nedostalo osnově zákona, jenž se týče změny §. 13. a 15. řádu volení do sněmu království českého.

Dotyčným Nejvyšším rozhodnutím ze dne 14. května t. r. ráčilo Jeho cís. a král. Apoštolské Veličenstvo zároveň pana c. k. předsedu ministerstva jakožto správce c. k. ministerstva záležitostí vnitřních nejmilostivěji zmocniti, aby sdělil zastupitelstvu zemskému důvody, z kterých Nejvyšší schválení bylo odepřeno. V příslušném přípisu praesidia c. k. místodržitelství jsou důvody tyto uvedeny, jak následuje:

Osnova zákona má za účel, aby volební právo do sněmu zemského v městech a obcích venkovských rozšířeno bylo na poplatníky pětizlatové a tím právo volební do sněmu zemského v souhlas uvedeno bylo s ustanoveními pátého odstavce §. 9 zákona daného dne 4. října 1882 z. ř. č. 142 v příčině práva volebního do rady říšské, kterýmžto zákonem řád volení do rady říšské rady změněn byl.

Účel tento však, pokud se tu jedná

o právo volební v městské třídě voličské, zněním osnovy zákona, o níž se bylo usneseno dosažen není.

Neboť v §. 13 lit. a) a b) této osnovy zákona ustanoveno jest, že k volbě poslancův měst všichni občané povoláni býti mají, kteří dle zvláštního statutu obecního nebo dle zřízení obecního mají právo voliti zastupitelstvo obecní a dle řádu volení do sněmu zemského nejsou vyloučeni z práva voličského a kteří v Praze, pokud se týče, v jiných městech a místech průmyslových, v nichž jsou tři sbory volicí, náležejí do prvního nebo do druhého sboru a v třetím sboru volícím platí daní přímých nejméně 5 zlatých.

Ustanoveni toto vede vzhledem ke zvláštním nařízením obecního statutu města Liberce při praktickém jeho užití k důsledkům, kteréž nejen nevyhovují úmyslu sněmu zemského, aby právo volební ve městech a obcích venkovských rozšířeno bylo na poplatníky pětizlatové, nýbrž spíše způsobile jsou býti na překážku Nejvyššímu schválení osnovy zákona.

Neboť vedle ustanovení §. 31 statutu Libereckého a dle zákona zemského daného dne 12. října 1868 z. z. čís. 32. přísluší příslušníkům a společníkům obecním, kteří platí toliko daň z příjmů z jinakého důchodu nežli ze živnosti nebo z výdělku, právo volební v obci teprvé tehdy, platí-li dani nejméně 8 zl. k. m. čili 8 zl. 40 kr. r. č.

Z toho jde, že v Liberci příslušníci a společníci obecní, jestliže z důchodu druhu naznačeného platí méně než 8 zl. 40 kr. r. č. vůbec nemají právo voliti a tudíž vedle §. 36 statutu, také do třetího sboru volícího vřaděni nejsou, tedy osoby takové, ačkoliv platí více než 5 zl. přímé daně, přece vzhledem k výše dotčenému znění osnovy zákona nejsou účastny výhody, kterou tatáž jim přiznává.

Byla by tudíž dle zněni osnovy zákona v Liberci řada osob, které platí 5 zl. přímé daně a více, vyloučena z práva voliti do sněmu zemského, ačkoliv osoby ty ve všech ostatních městech a místech

vřaděných do městské třídy voličské požívají tohoto práva voličského a byla by tím utvořena nestejnoměrnost vykonávání volebního práva do sněmu zemského v jedné a téže třídě voličské, kteráž jest nemožna a kterou sněm zemský také zajisté nezamýšlel.

Právě z tohoto znění osnovy zákona plyne však, že osnovou zákona, o níž se bylo usneseno, není dosaženo také dalšího úmyslu sněmu zemského, totiž aby právo voliti do sněmu zemského v souhlas bylo uvedeno se zákonem daným dne 4. října 1882 z. ř. č. 142 v příčině práva voliti do rady říšské.

Neboť dotčený zákon říšský ustanovuje v §. 9 odst. 5 výslovně, že k volbě poslanců do rady říšské, kromě těch, kdož mají právo voliti do sněmu zemského, také ještě oni členové obce oprávněni jsou, kteří ročně povinni jsou platiti nejméně 5 zl. zeměpanských přímých daní a kteří vyhoví ostatním podmínkám práva volebního pro radu říšskou.

Dle toho by tedy v Liberci také výše dotčené třídě poplatníků, totiž oněm, kteří platí sice 5 zl. a více nikoli, však nejméně 8 zl. 40 kr. přímé daně, přislušelo právo voliti do rady říšské, ačkoliv titéž vyloučeni jsou z práva voliti do sněmu zemského.

Konečně upozorněno též na formální nedostatek, jenž zakládá se v tom, že ve vyhotoveních osnovy zákona o doložce a provedení (článek II. osnovy zákona) místo "ministr záležitostí vnitřních" povoláno jest ku provedení zákona "ministersterstvo záležitostí vnitřních. "

Rovněž nedostalo se Nejvyššího schválení osnovy zákona, kterým se ustanovuje pro kr. hlavní město Prahu a města Karín, Smíchov, Král. Vinohrady, Žižkov a více jiných obcí.

Důvody, kterými Nejvyšší schválení bylo odepřeno, jakož i připomenutí c. kr. vlády k resoluci, o které se byl slavný sněm usnesl, při rokování o tomto stavebním řádu sdělí slavnému sněmu po-

drobně zemský výbor ve zprávě, kterou v této záležitosti podá.

Nejv. maršálek zem.: Žádám, by bylo sděleno slavnému sněmu, jakých odpovědí došlo se strany vlády na některá usnešení sněmovní.

Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche Bemerkungen und Antworten von Seite der Regierung eingelangt find in Betreff einiger von Seite des hohen Hauses gefaßter Beschlüsse.

Sněm. sekr. Höhm (čte): V příčině usnesení sněmu ze dne 2. října 1884, kterým vláda byla vyzvána, aby učinila opatření, čelící k zaopatření cikánských dětí ve veřejných ústavech na útraty říše, i aby cikánům z cizích zemí se zamezilo vstoupeni do království a zemí v říšské radě zastoupených, došla odpověď skrze c. k. mistodržitelské praesidium, že v ohledu tom, jak s cikány vůbec nakládati se má, přiměřená opatřeni učiněna byla opětnými nařízeními policejními, úřadům podřízeným vydanými, a že nyní také zákony ze dne 24. května 1885 zák. říšsk. č. 89 a 90 co do směru povšechného poskytnuta byla možnosť, aby s úspěchem působiti se mohlo proti tuláctví.

Co se však dotýče zaopatření ve veřejných ústavech, nemůže to býti úkolem státu, a musí, pokud by se jednalo o zaopatření děti takových v ústavech zemských, opatření další ponecháno býti zemi.

Co se týče usneseni sněmu ze dne 2. října 1884 v příčině reorganisace zemské káznice a zřízení donucovacích pracoven na venkově, tož dle připisu praesidia c. k. místodržitelství. Jeho Excellence pan předseda ministerstva jakožto správce ministeria záležitosti vnitřních po učiněném sjednáni s c. k. ministerstvem financí sdělil, Že pokud usnesením sněmu v odstavci I. alinea 2. bylo uloženo výboru zemskému, aby vstoupil ve vyjednáváni s vládou v příčině příspěvků ze státní pokladny k nákladu na vydržování a správu káznice zemské, k požadavku takovému nemohlo by té doby svoleno býti, jelikož vedle ustanovení §. 3. zákona ze dne 24. května 1885 zák. říšsk. č. 90 náklady na

vydržování a správu pracoven donucovacích, pokud zákonodárstvím zemským nejsou přikázány okresům neb obcím, jež ústavy takové zřizují, zemí uhrazeny býti mají. Co se pak týče usneseni sněmu v odstavci II. v příčině urychleného provedení opravy zákona daného dne 10. května 1873 zák. říšsk. č. 108, poukázáno k zákonům ze dne 24. května 1885 č. 89 a 90. zák. říšsk.

Podle dalšího sdělení praesidia c. k. místodržitelství proneslo se c. k. ministerstvo vyučování vynesením ze dne 13. dubna 1885 č. 5849 o peticích obcí Milejšic a Křišťanovic, slavným sněmem vládě k řízení postoupených, jež se týkají převzetí výloh za povozy při vyučování náboženství mimo místo farní - že otázka přikázání těchto výloh na školní fondy pojata byla v osnovu zákona říšské radě předloženého a že i na příště zůstane zřetel obrácen k zákonnému upravení záležitosti, jež se týče výloh spojených s vyučováním náboženství.

In Betreff des in der Landtagssitzung vom 2. Oktober 1884 gefaßten Beschlusses, womit die k. k. Regierung aufgefordert wurde, Vorkehrungen zu treffen, daß Zigeunerkinder in öffentlichen Anstalten auf Staatskosten untergebracht werden und der Eintritt der Zigeuner aus fremden Ländern in die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder verhindert werde, ist im Wege des k. k. Statthalteretpräsidiums eine Eröffnung eingelangt, dergemäß in Bezug auf die Behandlung der Zigeuner überhaupt entsprechende Verfügungen mittels wiederholter an die Unterbehörden erlassenen polizeichen Verordnungen getroffen wurden und daß gegenwärtig auch durch die Gesetze vom 24. Mai 1885 Nr. 89 und 90 R. G. Bl. in allgemeiner Richtung die Möglichkeit geboten erscheint, der Landstreicherei wirksam zu begeguen.

Was jedoch die Unterbringung der Zigeunerkinder in öffentlichen Anstalten betreffe, so könne dies keineswegs Ausgabe des Staates sein und müssen, insofern es sich um die Unterbringung solcher Kinder in Landesanstalten handeln so sollte, die weiteren Vorkehrungen dem Lande anheimgestellt bleiben.

Bezüglich des Landtagsbeschlusses vom

2. Oktober 1884 in Angelegenheit der Reorganisierung der Landeskorrektionsanstalten und Errichtung von Zwangsarbeitshäusern auf dem Lande hat laut Mittheilung des k. k. Statthaltereipräsidiums Se. Excellenz der Herr Ministerpräsident als Leiter des Ministeriums des Innern nach gepflogenem Einvernehmen mit dem k. k. Finanzministerium eröffnet, daß insofern mit dem Betchlusse I., ad 2 der Landesausschuß beauftragt wurde, behufs Sicherstellung von Beiträgen aus dem Staatsschatze zum Aufwande für die Erhaltung und Verwaltung der Landeskorrektionsanstalt mit der k. k. Regierung in Verhandlung zu treten, auf eine solche Anforderung derzeit nicht eingegangen werden könnte, weil nach §. 3 des Gesetzes vom 24. Mai 1. J. Nr. 90 R. G. Bl. die Kosten der Erhaltung und Verwaltung von Zmangsarbeitsanstalten, soweit sie nicht durch die Landesgesetzgebung den Bezirken oder Gemeinden, welche solche Anstalten errichten, überwiesen werden, vom Lande aufzubringen sind.

Hinsichtlich des Landtagsbeschlusses III., betreffend die Beschleunigung der Reform des Gesetzes vom 10. Mai 1873 Nr. 108 R. G. Bl. wurde auf die Gesetze vom 24. Mai 1885 Nr. 89 und 90 R. G. Bl. verwiesen.

Laut einer weiteren Mittheilung des k. k. Statthaltereipräsidiums hat das hohe k. k. Unterrichtsministerium mit Erlaß vom 13. April 1885, Nr. 5849 über die vom hohen Landtage der Regierung zur Amtshandlung abgetretenen Petitionen der Gemeinden Oberschlag und Christelschlag wegen Uebernahme der Kosten der Fahrgelegenheiten anläßlich des Religionsunterrichtes außerhalb der Pfarrorte eröffnet, daß die Frage der Ueberweisung dieser Kosten auf die Schulkonde in die beim Reichsrathe eingebrachte Gesetzvorlage einbezogen worden ist und daß die gesetzliche Regelung der ganzen Materie der Religions=Unterrichtskosten auch in Zukunft im Auge behalten werden wird.

Nejv. maršálek zemský (zvoní): Úřad pořadatelův sněmovních vzali na sebe pánové přísedící zemského výboru svobodný pán Pfeill, Dr. Schmeykal a Dr. Škarda.

Die Funktion der Ordner haben übernommen die Herren Landesausschußbeisitzer Freiherr von Pfeill, Dr. Schmeykal und Dr. Škarda.

Das Landtagsbureau ist nach den Bestimmungen der Geschäftsordnung in solgender Weise gebildet worden.

Als Landtagssekretär fungirt der Landesausschußsekretär H. Anton Höhm; als Landtagsaktuare die Landesausschußsekretäre Karl Baretta, Krticzka von Jaden, Dr. Franz Fiedler und Wilhelm Tobisch. Mit Ausnahme der Hrn. Höhm und Dr. Fiedler haben die übrigen genannten Herren die durch die Geschäftsordnung vorgeschriebene Angelobung bereits in einer der verflossenen Sessionen geleistet, daher nur die beiden letzterwähnten Herren die Angelobung zu leisten haben werden.

Sněmovní kancelář složena jest dle jednacího řádu takto: tajemníkem sněmovním jest tajemník výboru zemského pan Ant. Höhm, aktuáry sněmovními ustanoveni byli tajemníci zemského výboru Karel Baretta, Krticžka z Jadenu, Dr. Frant. Fiedler a Vilem Tobisch. Mimo tajemníky Höhma a Dra. Fiedlera složili již ostatní slib dle článku 4., pročež jen tito dva skládati budou slib dle řádu jednacího předepsáný.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP