S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 140/1961 Sb., trestní zá-
kon, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 635)


Vláda na jednání své schůze dne 21. června 2000 projednala a posoudila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 635), a vyslovila s tímto návrhem n e s o u h l a s , a to z dále uvedených důvodů.

1. V rámci trestního zákona je u majetkových deliktů rozhodujícím hlediskem pro kvalifikaci skutku jako trestného činu nebo přestupku výše způsobené škody; výjimečně nahrazuje tento zákonný znak jiná skutečnost, která nebezpečnost jednání natolik zvyšuje, že trestní zákon určité jednání označuje jako trestný čin (například získání věci vloupáním nebo za použití násilí). Podle předloženého návrhu zákona by vedle skutkové podstaty trestného činu poškozování cizí věci podle § 257 trestního zákona, jehož se dopustí ten, kdo úmyslně zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou věc a způsobí tak na cizím majetku škodu alespoň 2 000,- Kč, měla být zakotvena do trestního zákona ještě zvláštní skutková podstata, kdy nebezpečnost činu by na úroveň trestného činu zvyšoval způsob jeho spáchání, tj. poškození cizí věci barvou ve spreji bez ohledu na výši způsobené škody.

Platná právní úprava umožňuje postihovat tzv. sprejerství podle výše vzniklé škody buď jako trestný čin nebo jako přestupek. K řešení tohoto a jiných obdobných problémů nelze však přistupovat jen formou zvyšování represe a novelizacemi trestního zákona reagovat na každý nový způsob páchání činnosti, která je veřejností chápána jako protispolečenská, ale přijímat jiná než legislativní opatření, neboť samotné zpřísnění trestní represe k dosažení sledovaného výsledku, i s ohledem na velmi nízkou objasněnost tzv. sprejerství, nemůže vést.

2. Platná úprava výše uvedené skutkové podstaty trestného činu poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 trestního zákona umožňuje postihnout pachatele odnětím svobody až na jeden rok. Podle navrhované skutkové podstaty ustanovení § 257b trestního zákona má být stejnou trestní sazbou postižen ten, kdo jen poškodí cizí věc tím, že ji znečistí, postříká nebo pomaluje barvou ve spreji. Pokud tím způsobí škodu nikoliv nepatrnou, tj. alespoň 2 000,- Kč, má být potrestán trestem odnětí svobody v trvání od šesti měsíců do tří let, tedy trestem podstatně přísnějším, než je trest ukládaný za spáchání výše uvedeného trestného činu se stejnou výší škody.

Přijetí navrhované právní úpravy by v souvislosti s odlišností trestních sazeb vyvolávalo v praxi obtížně řešitelné výkladové problémy, zejména v případech kdy poškození věci by bylo dílem způsobeno pomalováním barvou ve spreji a dílem jinak, nebo by naopak k poškození věci sice došlo barvou ve spreji, ale zároveň by byly naplněny některé znaky uvedené v § 257 odst. 2 trestního zákona (například způsobí-li pachatel takovým činem značnou škodu nebo spáchá-li takový čin na věci, která požívá ochrany podle zvláštních předpisů). V takových případech by nutně vznikly pochybnosti o tom, jak skutek kvalifikovat.

3. Navrhovaná skutková podstata by umožnila postihovat pouze poškození cizí věci barvou ve spreji, čímž by se v praxi právní kvalifikace nelogicky odvíjela od nástrojů, které pachatel použil. Pokud by poškození cizí věci bylo způsobeno jiným nástrojem než sprejem, například štětcem, nejednalo by se o trestný čin, nýbrž při způsobení škody do 2 000,- Kč o přestupek. Takové pojetí pomíjí jeden ze základních znaků rozhodných pro posouzení nebezpečnosti činu, jakým je jeho zamýšlený a vzniklý následek.

4. Navrhovaná právní úprava je, mimo jiné, odůvodňována tím, že v přestupkovém řízení nelze uložit trest obecně prospěšných prací a pachateli tak uložit povinnost odstranit způsobenou škodu vlastní prací. Takové řešení by v praxi nebylo použitelné z důvodu technické a odborné náročnosti odstraňování sprejových nástřiků. Pachateli přestupku lze však uložit povinnost nahradit způsobenou škodu.