S t a n o v i s k o

vlády k návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 65/1965 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 1/1991 Sb.,
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk č. 131)


Vláda na své schůzi dne 17. března 1999 posoudila a projednala návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a vyjádřila s tímto návrhem n e s o u h l a s zejména z těchto důvodů:

1. Předložený návrh obsahuje řešení, které je dílčí a nesystémové. V současné době vláda připravuje návrh novely zákoníku práce, zákona o kolektivním vyjednávání, zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku a zákona o platu a odměně v některých rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech; jde o soubor změn, jejichž cílem je dosažení plné harmonizace pracovněprávních předpisů s právem Evropských společenství. V tomto návrhu bude mimo jiné obsažen též návrh komplexní úpravy pracovní doby v souladu se směrnicí Evropských společenství č. 93/104/EC o určitých aspektech stanovení pracovní doby. Bude tedy nově a systémově řešena celá oblast pracovní doby, nikoli jen její jednotlivá část, tak jak to řeší předložený návrh tím, že se zabývá pouze délkou pracovní doby.

2. Předložený návrh zcela opomíjí diferenciaci pracovní doby podle pracovních režimů, tj. pracovní doby v dvousměnných, třísměnných a nepřetržitých pracovních režimech. Zaměstnanci pracující ve směnných pracovních režimech by byli odstraněním této diferenciace na základě přijetí předloženého návrhu de facto diskriminováni.

3. Pokud jde o návrh novely zákona o zaměstnanosti, je pro zamýšlené poskytování příspěvku zaměstnavatelům, kteří zachovají původní počet pracovních míst a celoroční průměrné mzdy, vypracován zcela nedostatečně, neboť neupravuje podmínky pro poskytování navrhovaného státního příspěvku (například podmínky vzniku nároku, v jaké výši a kým bude poskytován apod.).

4. Dále vláda připomíná, že předložený návrh obsahuje i nepřesné vymezení pojmů. V návrhu není např. přesně vymezeno, co se rozumí slovy “bez snížení mzdy” nebo “zachování celoročních průměrných mezd”. Přesná definice pojmů je však nezbytná jak pro případnou možnost kontroly dodržování navrhované pracovněprávní úpravy, tak kontroly plnění podmínek pro vznik nároku na navrhovaný státní příspěvek.